ZPRÁVA LOGON 2000 Nová výzva pro místní samosprávy

CEEC LOGON Sí místních a regionálních samospráv středoevropských a východoevropských států ZPRÁVA LOGON 2000 Nová výzva pro místní samosprávy Zkušenosti asociací místních a regionálních orgánů Finska, Rakouska a Švédska s přistoupením k EU Ministerstvo zahraničních věcí ČR

ZPRÁVA LOGON 2000 Nová výzva pro místní samosprávy Vydavatel: Ministerstvo zahranièních vìcí ÈR pro Svaz mìst a obcí ÈR

Vydavatel: Ministerstvo zahranièních vìcí ÈR, Odbor komunikaèní strategie

OBSAH PŘEDMLUVA: JUDr. Cyril Svoboda, místopøedseda vlády a ministr zahranièních vìcí ÈR 7 ÚVOD: Ing. Oldøich Vlasák, pøedseda Svazu mìst a obcí Èeské republiky 8 PŘEDMLUVA K PRVNÍ ZPRÁVĚ LOGON 1999 9 Starosta Vídnì Dr. Michael Häupl, výkonný prezident Rady obcí a regionù Evropy 9 1 ÚVOD A SHRNUTÍ 10 ÚVOD K PRVNÍ ZPRÁVÌ LOGON 1999 10 ÚVOD K PØEPRACOVANÉ ZPRÁVÌ LOGON 2000 11 1. 1 SHRNUTÍ LOGON ZPRÁVY 2000 12 1. 1. 1 Úvod 12 1. 1. 2 Spolupráce obcí a regionù s národní úrovní 12 1. 1. 3 Zpráva o zkušenostech získaných a vypracovaných v rámci pracovní skupiny Rady evropských obcí a regionù (CEMR) 12 1. 1. 4 Èlenìní shrnutí 12 1. 1. 5 Pøíprava na èlenství v EU 12 1. 1. 6 Etapy procesu pøistoupení 13 1. 1. 7 Dùležitá témata, která se v pøípravné fázi projednávala 13 1. 1. 8 Pøípravná opatøení 13 1. 1. 9 Shrnutí zkušeností obcí a regionù po pøistoupení 14 1. 1. 10 Všeobecná doporuèení asociacím místních a regionálních orgánù 17 1. 2 KLÍÈOVÉ BODY EVROPSKÉ INTEGRACE 18 1. 2. 1 Vnitøní trh, hospodáøská a mìnová unie 18 1. 2. 2 Evropský hospodáøský prostor 18 2 EVROPSKÁ INTEGRACE DOPADY NA MĚSTA, OBCE A REGIONY 19 2. 1 RAKOUSKO 19 2. 1. 1 Integraèní proces Rakouska 19 2. 1. 2 Základní úvahy o zapojení mìst, obcí a zemí do záležitostí EU 19 a) Politický význam spolkových zemí a obcí 19 b) Právní dopady na územní orgány 20 c) Informaèní toky a možnost pøedstavit svá stanoviska zapojení místní úrovnì 20 2. 1. 3 Požadavky na personální obsazení pro evropské otázky 21 2. 1. 4 Zprostøedkování informací obcím 22 2. 1. 5 Spolupráce s evropskými organizacemi 22 a) Rada evropských obcí a regionù (CEMR) 23 b) Výbor regionù (CoR) 23 c) Evropský parlament Intergroup komunální politika 23 d) Rada Evropy Kongres místních a regionálních orgánù Evropy (CLRAE) 24 e) Eurocities 24 f) Národní asociace místních orgánù Deutscher Städtetag 24 2. 1. 6 Financování evropské práce 24 2. 1. 7 Zkušenosti získané v dùležitých oblastech 25 a) Strukturální a regionální politika EU 3 strukturální fondy 25 b) Rozpoètový význam strukturálních fondù a Fond soudržnosti 26 c) Zásady regionální a strukturální politiky 26 d) Zkušenosti s fondy a podpùrnými opatøeními v letech 1994 1999 27 e) Orgán Regionálního øízení v Rakousku 28 f) Strukturální fondy 2000 2006 30 g) Dotace (podpora hospodáøství) 32 h) Zadávání veøejných zakázek 34 i) Právo všech obèanù EU volit a být volen v komunálních volbách 35 j) Právo založit si firmu, volný pohyb pracovníkù a nabývání pozemkù cizinci 36 k) Nové rámcové podmínky pro místní orgány v oblasti životního prostøedí 37

l) Pozmìnìné rámcové podmínky pro obce v oblasti elektrárenství, plynárenství a veøejné dopravy 41 m) Finanèní dopady související s pøistoupením k EU 42 n) Rozsah pøizpùsobení právního systému z dùvodu pøistoupení k EU 44 o) Politika zamìstnanosti 45 2. 1. 8 Resumé 45 2. 2 FINSKO 45 2. 2. 1 ÚVOD: Evropská unie dùsledky pro finské obce a regiony 45 2. 2. 2 Místní a regionální správa ve Finsku 46 a) Místní správa 46 b) Regionální správa 47 c) Asociace finských místních a regionálních orgánù 47 2. 2. 3 Geografická poloha Finska v EU severská dimenze 47 2. 2. 4 Pøíprava Finska na èlenství v EU 47 2. 2. 5 Dopad Evropské unie na místní a regionální orgány 48 2. 2. 6 Hlavní aspekty politiky EU z hlediska samospráv ve Finsku 49 a) Strukturální politika ve Finsku 49 b) Využití strukturálních fondù ve Finsku 49 c) Správa poskytování financí ze strukturálních fondù ve Finsku 50 d) Nìkteré praktické zkušenosti týkající se strukturálního financování 51 e) Hospodáøská a mìnová unie a zavádìní eura v obecní správì 51 f) Informaèní spoleènost 54 g) Politika zamìstnanosti 54 h) Sociální dialog na evropské úrovni 55 i) Sociální služby a zdravotní péèe 56 j) Volný pohyb osob 56 k) Vzdìlávání 56 l) Kulturní politika 57 m)rovné pøíležitosti 58 n) Strategie pro rozvoj mìst (Urban policy, pozn. pøekl.) 58 o) Rozvoj zemìdìlství a venkova 59 p) Životní prostøedí 60 q) Energie 60 r) Dopravní politika 61 s) Sítì TEN 61 t) Dopad EU na územní plánování 61 u) Veøejné zakázky 62 v) Programy EU z pohledu obcí a regionù 62 w) Partnerství mìst a podpùrné programy Evropské komise 63 2. 2. 7 Ovlivòování rozhodování EU 64 2. 2. 8 Politika Evropské unie v Asociaci finských a regionálních orgánù 64 a) Cíle v politice EU v Asociaci 64 b) Asociace jako hlídaè zájmù èlenù 64 c) Nejdùležitìjší úkoly Asociace v oblasti EU 65 d) Organizace záležitostí EU v rámci Asociace 65 e) Názor Asociace finských místních a regionálních orgánù na budoucnost Evropské unie 65 f) Informaèní spoleènost 67 g) Rozšiøování Evropské unie 68 2. 3 ŠVÉDSKO 68 2. 3. 1 Pøedmluva 68 2. 3. 2 Èasový rozvrh pøistoupení Švédska k Evropské unii 69 2. 3. 3 Úvod 69 2. 3. 4 Pøedpøístupová pøíprava švédských místních a regionálních orgánù 70

a) Pøíprava FSCC a SALA a studie dopadu 70 b) Pøíprava jednotlivých místních a regionálních orgánù 71 c) Vztahy s vládou v prùbìhu pøedvstupní fáze 73 2. 3. 5 Strategie a aktivity po vstupu 73 a) Strategie a aktivity 73 b) Co by mìly místní a regionální orgány dìlat, aby využily výhod, které èlenství nabízí? 75 2. 3. 6 Pøíklady regionù: SydSam a hrabství Kalmar 76 a) Aktivity v SydSam 76 b) Budoucí aktivity nová pravidla a nový pøístup 76 c) Hrabství Kalmar podregion oblast jihu 77 d) Souhrn 77 2. 3. 7 Nìkteré švédské zkušenosti 77 3 ZAVÁDĚNÍ ACQUIS EU NA MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI SMĚRNICE A NAŘÍZENÍ EU 81 3. 1 LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY V SEKTORU ŽIVOTNÍHO PROSTØEDÍ 82 3. 1. 1 Odpadové hospodáøství 82 3. 1. 2 Kvalita vody pitná voda, odpadní voda 85 3. 1. 3 Kvalita ovzduší 87 3. 1. 4 Pøedpisy pøesahující meze jediného sektoru 88 3. 2 LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY VEØEJNÝCH ZAKÁZEK 88 3. 3 LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY VEØEJNÉ PODPORY 89 3. 4 RÁMCOVÉ PODMÍNKY PRO MÍSTNÍ ORGÁNY V OBLASTI HOSPODAØENÍ S ELEKTRICKOU ENERGIÍ A PLYNEM 90 3. 5 RÁMCOVÉ PODMÍNKY PRO VEØEJNÌ PROSPÌŠNÉ PODNIKY 90 3. 6 LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY ANTIDISKRIMINAÈNÍCH OPATØENÍ A VOLNÉHO POHYBU OSOB 91 3. 7 NABÝVÁNÍ POZEMKÙ CIZÍMI STÁTNÍMI PØÍSLUŠNÍKY 92 3. 8 LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY SOCIÁLNÍ POLITIKY 93 3. 8. 1 Ochrana zdraví a bezpeènost pøi práci 93 3. 8. 2 Rovné pøíležitosti 94 3. 8. 3 Sociální pojištìní, penze a odchod do starobního dùchodu 94 3. 9 RÁMCOVÉ PODMÍNKY MÍSTNÍCH A REGIONÁLNÍCH FINANCÍ 95 3. 9. 1 Dopady související s místními danìmi 95 3. 9. 2 Evropská mìnová unie (EMU) 95 3. 10 LEGISLATIVA TÝKAJÍCÍ SE MÍSTNÍCH VOLEB 96 3. 11 LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE STRUKTURÁLNÍCH FONDÙ A REGIONÁLNÍ POLITIKY 97 3. 12 RÁMCOVÉ PODMÍNKY OCHRANY SPOTØEBITELÙ 97 3. 13 LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY DOPRAVY 98 3. 14 LEGISLATIVA A RÁMCOVÉ PODMÍNKY POLICEJNÍ A JUSTIÈNÍ SPOLUPRÁCE 99 3. 15 ZÁVÌREÈNÉ ÚVAHY 99 Shrnutí LOGON 2000 103 Informace o brožuøe 104 Další informace o EU 105

Vážení pøátelé, vstup naší zemì do Evropské unie pøináší øadu zmìn, které se dotýkají nejen státních institucí, ale pøedevším místních a regionálních samosprávných územních celkù. Právì jim vìnuje Ministerstvo zahranièních vìcí Èeské republiky pøíruèku, kterou držíte v ruce. Vìøím, že vydávaná publikace Vám odpoví na èasto kladené otázky a umožní Vám orientaci ve složité problematice fungování Evropské unie cílù, zásad, pravidel subsidiarity a proporcionality, legislativy a legislativních procesù, rozhodování, metod lobování, finanèního chodu EU, kompetencí jednotlivých institucí a organizací EU, rámcových podmínek využití strukturálních fondù a zároveò Vám ulehèí užití tìchto pravidel v praxi. Vstup do Evropské unie vnímám jako šanci zejména pro pøipravené. Budu proto rád, když informace, obsažené v této pøíruèce, využijete k prospìchu Vašeho regionu èi obce. JUDr. Cyril Svoboda místopøedseda vlády a ministr zahranièních vìcí ÈR 7

Vážené kolegynì, vážení kolegové, v tomto roce vstupuje Èeská republika do Evropská unie. Formálnì se tak vrací do prostoru, kam duchovnì, historicky i zemìpisnì vždy patøila. Nikoho tedy nepøekvapí, že Svaz mìst a obcí Èeské republiky klade pøi své èinnosti na podporu obcím a mìstùm pøi vstupu do Evropské unie velký dùraz. Vybavit obce a mìsta znalostmi prostøedí Evropské unie a fungování evropských institucí je proto také jednou z priorit èinnosti Svazu mìst a obcí Èeské republiky schválených VIII. Snìmem Svazu v kvìtnu roku 2003. Cílem Svazu je, aby se èeská mìsta a obce umìly pohybovat ve složitém prostøedí Evropské unie a byly schopny využívat existujících institucí a kontaktù. Tyto dovednosti jim budou sloužit k tomu, aby co nejlépe mohly naplòovat úkoly, jejichž uskuteènìním je obèané Èeské republiky povìøili ve volbách. Publikace LOGON 2000 a 2002, které máte dnes pøed sebou, jsou výsledkem pøínosné spolupráce národních asociací samospráv èlenských zemí Unie, zemí pøistupujících a Rady evropských obcí a regionù. Národní asociace, které již pøistoupení a jeho dopad prakticky zažily, pøibližují tento proces obcím a mìstùm pøistupujících zemí. Díky patøí Rakouské asociaci mìst Österreichischer Städtebund, která celý projekt vede. Èeské vydání tìchto dvou publikací je jedním z konkrétních výstupù, kterými Svaz za významné podpory Ministerstva zahranièních vìcí Èeské republiky plní to, k èemu se na Snìmu svým èlenùm zavázal. Zprávy LOGON 2000 a 2002 obsahují analýzu legislativy, jež mùže ovlivnit také èeská mìsta a obce, informace o dotaèních programech i praktické zkušenosti s pøistoupením k Unii, které nabyly Finsko, Rakousko i Švédsko. Dále v nich naleznete zajímavé poznatky o zpùsobech, jakými samosprávy a jejich asociace ovlivòují zákonodárné a rozhodovací procesy, které v Evropské unii probíhají. Takové poznatky budou jistì pro zástupce èeské samosprávy cenným zdrojem informací. Právì kvalitní informace, jejich rychlé získávání, zpracování a využití, jsou jednou ze zásadních podmínek prosperity èeských obcí a mìst ve stále rychleji se vyvíjejícím, propojeném a globalizujícím se prostøedí Evropské unie. Prosperita obcí totiž vždy znamená prosperitu území èi státu a toto pravidlo se nemìní ani vzhledem k Evropské unii. Ing. Oldøich Vlasák pøedseda Svazu mìst a obcí Èeské republiky 8

PŘEDMLUVA K PRVNÍ ZPRÁVĚ LOGON 1999 V souèasnosti nepochybnì pøedstavuje rozšíøení Evropské unie o støedo a východoevropské zemì nejvìtší výzvu procesu evropské integrace na pøelomu tisíciletí. Jako starosta mìsta Vídnì, mìsta uprostøed Evropy, které je tradiènì místem spojení východu se západem, a jako prezident Rakouské asociace mìst jsem hluboce pøesvìdèen o tom, že rozšíøení dlouhodobì pøispìje k míru a bezpeènosti a k blahobytu všech Evropanù a Evropanek. Rozšíøení, a zde jsou asi všichni odpovìdní zajedno, nicménì vyžaduje dùkladnou a solidní pøípravu jak ze strany èlenských státù EU, tak vstupujících zemí. Pouze svìdomitá a pøedevším vèasná pøíprava nakonec povede k odstranìní strachu a pochybností a pøimìje lidi spolupracovat na evropském integraèním procesu. Mladým èlenským zemím EU Finsku, Rakousku a Švédsku pøitom pøísluší zvláštní role. Jsou vyzývány k pøedávání svých èerstvých a stále bezprostøedních zkušeností z prùbìhu procesu pøistupování souèasným kandidátùm pøistoupení, støedo a východoevropským zemím. Jak ukazují zkušenosti Finska, Rakouska a Švédska, zvláštní význam pøitom pøísluší místní úrovni. Byly a jsou to obce, které rozhodujícím zpùsobem pøispìly, resp. pøispívají k blahobytu a utváøení Evropy. Obce jsou centrem spoleèného života lidí a reprezentují podstatný pøínos kvalitì jejich života. A jsou to právì obce, které podstatnì pøispívají k úspìchu evropské integrace. Zapojení místních samospráv do pøíprav na pøistoupení je pro úspìch vstupu do EU podstatné, jak dokazují pøíklady Finska, Rakouska a Švédska. Jako výkonný pøedseda Rady evropských obcí a regionù (CEMR) mám proto potøebu osobnì povzbudit a motivovat obce støedo a východoevropských pøistupujících zemí k aktivní úèasti na pøípravných pracích. První výsledek takovéto spolupráce pøedstavuje pøedkládaná brožura, kterou vypracovala pracovní skupina CEMR. Jsou v ní jasnì prezentovány zkušenosti obcí Finska, Rakouska a Švédska v prùbìhu pøistupování k EU. Obce pøistupujících zemí tímto zprostøedkováním získají první dojem o tom, jaké úkoly na nì èekají, ale také jaké nové šance a možnosti se jim se vstupem do EU otevírají. Souèasnì má brožura také upozornit vlády a kandidátské zemì, jak dùležité je vèasné zapojení místní a regionální úrovnì a jejich asociací již ve fázi pøed pøistoupením. Pøedkládaná brožura souèasnì pøedstavuje poèátek øady aktivit, které se budou dìlat v rámci projektu Local Government Network (LOGON) v prùbìhu dalších dvou let. Cílem všech tìchto aktivit je zejména posílit a dále podporovat výmìnu zkušeností a spolupráci na místní úrovni a tím významnì pøispívat k místnímu rozvoji a k procesu evropské integrace. Závìrem bych chtìl vyjádøit své díky všem, kteøí do pracovní skupiny CEMR a do projektu LOGON vkládají své vìdomosti a zkušenosti a pøeji nám všem spoleènì i nadále úspìšnou spolupráci. Dr. Michael Häupl starosta Vídnì a výkonný prezident Rady obcí a regionù Evropy Vídeò, leden 1999 9

1. ÚVOD A SHRNUTÍ ÚVOD K PRVNÍ ZPRÁVĚ LOGON 1999 Tento dokument obsahuje zkušenosti z prùbìhu pøistupování, které místní a regionální orgány získaly ve tøech èlenských zemích (Finsku, Rakousku a Švédsku). Ty k Evropské unii pøistoupily v roce 1995. Hlavní èást sestává ze tøí zpráv, které byly vypracovány obecními a regionálními orgány tìchto zemí. Zpráva o Rakousku popisuje právní, organizaèní a finanèní dopady a zkušenosti s úkoly v jednotlivých oblastech komunálního pùsobení, jako je napø. životní prostøedí, finance a mìstský a regionální rozvoj. Vzhledem k federální struktuøe Rakouska se zkušenosti liší podle stupnì zapojení obcí do dìní, resp. podle dopadu jednotlivých nových ustanovení. Pokud je známo, je zpráva prvním souhrnným dokumentem tohoto druhu, alespoò co se týká nìmecky hovoøících oblastí. Asociace místních a regionálních orgánù dvou èlenských zemí, které pøistoupily spoleènì s Rakouskem v rámci pozdìjšího kola rozšíøení v roce 1995 (Finsko a Švédsko), již také poskytly své zprávy a doplòují tak mnohotvárný obrázek Evropské unie. Zpráva Švédska slouží též jako podklad pro konference, které poøádá Výbor regionù v kandidátských zemích. Za jeden z podstatných bodù úspìšného pøistoupení se pokládá právo na informace, právo pøedkládat svá stanoviska a rozsáhlé partnerské zapojení mìstské a obecní úrovnì, regionù a zemí do vnitrostátního procesu rozhodování. Ukázalo se, že tak lze najít øešení, která jsou prospìšná pro obèany a obce. Pøedkládaná publikace je experimentem. Má pøispìt k tomu, aby se asociace místních a regionální územních orgánù v kandidátských zemích mohly co nejlépe pøipravit na rozsáhlý proces adaptace bìhem pøistupování k EU. Dále má být i pro stávající èlenské státy Unie pøíspìvkem ke smysluplnému rozšíøení EU, pokud možno bez komplikací. To je dùležité i pro obèany, kteøí jsou tak jako tak s mnoha zmìnami na místní úrovni konfrontováni. Rámec tohoto projektu tvoøí pracovní skupina ustanovená Radou evropských obcí a regionù (CEMR), evropským svazem zastøešujícím asociace mìst a obcí, která byla založena 27. øíjna 1998. Pracovní skupinu øídí Rakouská asociace mìst ve spolupráci s Rakouskou asociací obcí. Projekt je financován z prostøedkù pro spolupráci se støedo a východoevropskými zemìmi rakouského úøadu spolkového kancléøe a je spravován Know-How-Transfer-Center pøi Rakouské asociaci mìst. Další finanèní podporu poskytuje EU. Projektu se doposud úèastnily asociace místních a regionálních orgánù následujících státù: Bulharska, Nìmecka, Estonska, Finska, Øecka, Litvy, Nizozemí, Rakouska, Polska, Rumunska, Švédska, Slovenska, Èeské republiky, Maïarska, Spojeného království. Dr. Erich Pramböck pøedseda pracovní skupiny LOGON Vídeò, leden 1999 10

ÚVOD K PŘEPRACOVANÉ ZPRÁVĚ LOGON 2000 Projekt LOGON zatím z velké èásti splnil svoje cíle, jimiž jsou: informování mìst a obcí a jejich asociací o dopadech pøistoupení k EU na obecní úrovni a posílení uvìdomìní národních vlád vedoucí k zapojení místní úrovnì do pøíprav na pøistoupení k EU. Informační část probíhá úspěšně Zpráva LOGON podává pøehled o zkušenostech asociací místních a regionálních orgánù tøí státù, které pøistoupily k Evropské unii v roce 1995 Finska, Rakouska a Švédska se zøetelem na dopady pøistoupení k EU na místní a regionální úroveò. Zatím pøedstavitelé odpovídající za rozhodování dostali k dispozici 2500 exempláøù buï v nìmeckém nebo anglickém jazyce. Od února 2000 existuje též pøeklad do polštiny a pøeklad èástí zprávy do estonštiny. Shrnutí hlavních èástí v 9 bodech v rozsahu cca tuctu stran je k dispozici v jazycích témìø všech kandidátských zemí, stejnì jako dvoustránková závìreèná rezoluce zahajovací konference z února 1999. Mezitím se konala zasedání pracovních skupin v Bonnu a Helsinkách a studijní návštìvy v Rakousku a pøedevším v evropských institucích. Úèelem bylo poznat politiku EU a její praktickou aplikaci v èlenském státu a v evropských institucích. Již se konaly první semináøe a zasedání v kandidátských zemích, resp. se pøipravují. Informaèní èást tak probíhá v zásadì velmi úspìšnì, i když stát od státu v rùzné intenzitì. Rozdílné zapojení asociací místních a regionálních orgánů do národní přípravy přistoupení v jednotlivých zemích Zahajovací konference konané v únoru 1999 se zúèastnili též zástupci národních vlád a parlamentù kandidátských zemí. Tøi zemì, které pøistoupily v roce 1995, zdùraznily nutnost zapojení místní úrovnì do pøíprav na EU, jelikož obce musí mnohá opatøení požadovaná k pøizpùsobení se normám EU realizovat. Druhého cíle sledovaného v projektu LOGON, totiž zapojení asociací místních a regionálních orgánù do vnitrostátních pøíprav na pøistoupení k EU, bylo dosaženo pouze v nìkolika málo pøípadech. Zklamáním je také fakt, že vyjednavaèi EU v prùbìhu testování institucionálních pøedpokladù pro pøevzetí acquis communautaire nedbají na potøeby spolupráce s obcemi. Tím se ztrácí šance posílit souhlas s pøistoupením k EU u obyvatel kandidátských zemí. Pøedkládaná zpráva LOGON 2000 pøedstavuje zprávu pøedloženou na zaèátku roku 1999 a aktualizovanou a dokonèenou na jaøe 2000. Oproti verzi z roku 1999 se objevily zmìny pøedevším v oblasti životního prostøedí nebo místního (komunálního) financování. Nìkteré kapitoly byly pøipojeny, protože se týkají èasto kladených otázek. Jsou to napøíklad: zkušenosti se strukturami regionálního øízení, regionální a strukturální politika 2000 až 2006, pøehled o smìrnicích a naøízeních EU, které jsou, dle kompetencí, významné pro obecní úroveò. Rozšíøil se též i okruh autorù. Všechny dokumenty LOGON, tedy i tuto zprávu, naleznete na internetu na adrese: http://www.ceec-logon.net. Autoøi doufají, že mohou touto zprávou pøispìt k pokud možno klidnému procesu rozšíøení. Dr. Erich Pramböck pøedseda pracovní skupiny LOGON Vídeò, jaro 2000 11

1.1 SHRNUTÍ LOGON ZPRÁVY 2000 1.1.1 Úvod Rada obcí a regionù Evropy (CEMR) a její èlenské orgány pøispìly, vedle mnohých jiných mezinárodních organizací, již zaèátkem 90. let k procesu pøípravy na standardy Evropské unie v zemích støední a východní Evropy a podpoøily vytvoøení efektivních místních orgánù a regionù a jejich zastupujících organizací. Povedlo se to zejména za pomoci vybudování kontaktù a organizací informaèních setkání pro volené zástupce a výmìnou expertù. Se zamýšleným rozšiøováním Evropské unie zaèíná další krok evropské integrace, což bude znamenat mnohé dopady na místní a regionální úroveò. Vèasná znalost možných zmìn mùže rozhodujícím zpùsobem pøispìt k úspìchu integraèního procesu. Cílem zprávy vypracované v rámci pracovní skupiny RGRE je pøedávání zkušeností obecních a regionálních orgánù èlenských státù, které k EU pøistoupily v roce 1995 Finska, Rakouska a Švédska. To má usnadnit evropskou integraci na místní a regionální úrovni a položit základ pro zvýšení intenzity spolupráce evropských mìst a regionù a jejich orgánù. Pøedkládané shrnutí se opírá o rozsáhlou zprávu vypracovanou a pøepracovanou politiky a experty místní a regionální úrovnì, kteøí se bezprostøednì úèastnili procesu pøistoupení. 1.1.2 Spolupráce obcí a regionů s národní úrovní V zásadì jsou to národní vlády, centrální státní správa a parlamenty, které mají ve vztahu k Evropské unii klíèovou roli a aktivnì pùsobí pøi vytváøení legislativy, podílejí se na rozhodovacím procesu a èinnosti Komise a ostatních institucí EU. Stále vìtší množství evropského práva a dopady akcí a opatøení pøijímaných na evropské úrovni se týkají též regionálních a místních orgánù. Proto existovala ve tøech zemích, tj. Finsku, Rakousku a Švédsku, které k EU pøistoupily v roce 1995, silná iniciativa obecních orgánù a zájmových zastoupení regionù a spolkových zemí vedoucí k tomu, aby byly zapojeny do toku informací mezi EU a národní úrovní a do pøíprav k rùzným integraènì-politickým rozhodnutím. 1.1.3 Zpráva o zkušenostech získaných a vypracovaných v rámci pracovní skupiny Rady evropských obcí a regionů (CEMR) Vypracovaná zpráva obsahuje zkušenosti asociací místních a regionálních orgánù získaných v prùbìhu pøistoupení k EU ve tøech nových èlenských státech, které lze použít jako základ pro pøípravu ostatních státù na pøistoupení k EU. Švédská èást této zprávy již delší dobu slouží jako základ pro jednání, která organizuje Výbor regionù (Council of Regions, CoR). 1.1.4 Členění shrnutí Je úèelné souhrnnou zprávu èlenit a uvést nejprve zkušenosti, které se podaøilo získat v prùbìhu procesu pøíprav na pøistoupení (období od cca 1987 do konce 1994). V druhé èásti jsou shrnuty první zkušenosti obecních orgánù tìchto tøí státù jako èlenù EU (období od zaèátku roku 1995 do konce roku 2000). 1.1.5 Příprava na členství v EU Proces pøistoupení zaèal hlavními rozhodnutími uèinìnými na národní úrovni (vládními prohlášeními) a zøízením pøíslušných institucí ke koordinaci zpracování informací, k pøizpùsobení právních pøedpisù a správních struktur, vzdìlávání volených zástupcù a správních zamìstnancù a k informování veøejnosti. 12

Ve Finsku byla již na konci osmdesátých let zahájena diskuse o pøistoupení k Evropskému spoleèenství. Pro pøípravu jednání vláda zøídila pøíslušné instituce. Poradní rada, které pøedsedal premiér, umožnila rùzným asociacím místních a regionálních orgánù (teprve v roce 1993 se spojily do silné Asociace finských místních a regionálních orgánù) úèastnit se diskusí o pøípravných pracích. V Rakousku byla v roce 1987 v úøadu spolkového kancléøe vytvoøena Pracovní skupina pro evropskou integraci, ve které spolupracovali zástupci federální vlády, zemí a obcí a sociální partneøi. Po návrhu pøistoupení v roce 1989 byla zøízena také Rada pro integraèní politiku Rakouska, které pøedsedal spolkový kancléø. Také v tomto poradním orgánu jsou patøiènì zastoupeny zemì a obce. Ve Švédsku diskuse o otázkách integrace zapoèaly v roce 1991. Švédská vláda ustanovila pracovní skupiny a alespoò v nìkterých z nich mohly spolupracovat švédské obecní a regionální orgány (Švédská asociace místních orgánù SALA; Federace švédských rad krajù FSCC). Po dlouhou dobu bylo ale obtížné nalézt s vládou spoleèný základ pro jednání o záležitostech EU. 1.1.6 Etapy procesu přistoupení V prùbìhu pøípravné fáze pøistoupení k EU se od r. 1984 jednalo o vìtší hospodáøské spolupráci mezi Evropským spoleèenstvím a státy, které byly na konci osmdesátých let stále v EFTA (pøedevším severské zemì, Švýcarsko a Rakousko). Smlouva o vytvoøení Evropské hospodáøské oblasti (EEA) byla podepsána v roce 1992. EEA následnì vstoupila v platnost k 1. 1. 1994. Pøistoupením k Evropské hospodáøské oblasti se dvì tøetiny spoleèných právních pøedpisù, tak zvaného acquis communautaire, staly bìžnou legislativou pro všechny zemì EEA. Evropské spoleèenství se v roce 1992 na základì pøíslušných žádostí usneslo, že zahájí se zemìmi EFTA jednání o pøistoupení, která následnì u Finska, Rakouska a Švédska vedla v lednu 1995 k pøistoupení k EU. 1.1.7 Důležitá témata, která se v přípravné fázi projednávala Pro asociace místních a regionálních orgánù patøila ve fázi pøíprav a jednání k nejdùležitìjším otázkám tato témata: Jaké zmìny je tøeba oèekávat u jednotlivých komunálních a regionálních úkolù? Je možné minimalizovat nebo kompenzovat eventuální omezení místní a regionální autonomie a práva na informace a participace pøi záležitostech, které jsou pro místní a regionální úroveò dùležité? Jaké jsou dopady na finanèní zdroje a hospodáøskou èinnost obcí a regionù? Jaké existují možnosti navrhovat vládì kandidáty pro výbor místních a regionálních obecních orgánù (Výbor regionù) a jak by mohl být význam tohoto výboru posílen? Jak lze zajistit kontinuální a dostateèný tok informací (z Bruselu a zpìt, od vlády a zpìt, do jednotlivých obcí a regionù) a vytvoøení kontaktù a spojení s experty, se státní správou a s Evropskou komisí? Jak lze vnést více transparentnosti do národních pøíprav a do rozhodovacích procesù EU, zejména co se týèe úkolù a odpovìdností obcí a regionù? 1.1.8 Přípravná opatření V prùbìhu pøípravy se pøedevším provádìla rozsáhlá a obtížná práce sledování a pøizpùsobování národních zákonù a ostatních pøedpisù a procesù pøedevším na národní úrovni, napø. v oblasti ochrany životního prostøedí, podporování živností a prùmyslu nebo zemìdìlství. Pro obce a regiony to znamenalo aktivnì prostudovat novinky, které se jich týkaly, napø. u zadávání veøejných zakázek, podpor, podpor hospodáøství nebo též u komunálního volebního práva pro všechny obèany EU. K nejdùležitìjším opatøením pøipravujícím na proces integrace náleželo: Vytvoøení a/nebo zajištìní pøíslušných personálních kapacit. To se týká ustanovení politických výborù, zejména evropských výborù, stejnì jako zamìstnancù asociací, ustanovení evropských úøedníkù ve vìtších mìstech a regionech nebo sdruženích a zøízení zastupitelských kanceláøí v Bruselu. Finsko 13

a Švédsko již od roku 1992 provozovaly spoleènou kanceláø v Bruselu, zatímco zástupci rakouských asociací obcí a spolkových zemí se stali souèástí rakouské mise. Podpora vzdìlávacích opatøení zamìøených na seznámení politikù, úøedníkù místních a regionálních územních orgánù a pracovníkù obecních asociací s orgány EU a jejich pùsobností. Dále se informovalo o regulaèních nástrojích EU, jako jsou smìrnice a naøízení, a o podpùrných programech a pøíslušných rozhodovacích procesech. Na druhé stranì, pøedevším pro Rakušany, šlo o zajištìní zlepšení jazykových znalostí (francouzštiny a angliètiny) u osob zabývajících se otázkami Evropy. Vypracování studií o možných dopadech èlenství v EU, které obsahovaly také všeobecné informace o strukturální a regionální politice a podpùrných opatøeních. V odborných èasopisech asociací obcí vycházely speciální Evropské stránky. Jednotlivé expertní výbory a výroèní schùze se pravidelnì zabývaly evropskými tématy, jako jsou napøíklad nové smìrnice EU. Zprávy o evropských záležitostech byly taktéž zpøístupnìny na novì vytvoøených webových stránkách asociací. Pøípravná fáze vedoucí k pøistoupení však vedla též k zásadním zmìnám. Ve Finsku byly v roce 1994 vytvoøeny pomocí speciálního zákona o regionálním rozvoji regionální (sdružení podobné) struktury, které byly vytvoøeny z více obcí. Jejich hlavním úkolem bylo vytvoøení regionálních programù rozvoje a podpory a spolupráce s institucemi, které mají na starosti regionální politiku EU. V prùbìhu pøizpùsobování federální ústavy Rakouska, což bylo souèástí procesu pøistoupení, získaly v roce 1995 rakouské místní orgány a spolkové zemì právo garantované ústavou být informovány a úèastnit se rozhodovacích procesù, které byly souèástí integraèní politiky a které se jich týkaly (èlánek 23 c) a d) federální ústavy). Obecnì národní asociace místních a národních orgánù Finska, Rakouska a Švédska posílily spolupráci s institucemi na evropské úrovni, tedy s Výborem regionù, Kongresem místních a regionálních orgánù Evropy (CLRAE) pøi Radì Evropy, s Radou evropských obcí a regionù (CEMR) a se Shromáždìním evropských regionù (AER). Pøinejmenším pro Rakousko bylo dùležité zvýšit finanèní zdroje asociací místních a regionálních orgánù, což bylo možné dosáhnout zvýšením èlenských pøíspìvkù a finanèní podporou národní vlády. 1.1.9 Shrnutí zkušeností obcí a regionů po přistoupení V letech bezprostøednì pøed a po pøistoupení bylo pro Finsko, Rakousko a Švédsko dùležité nejen se pøesnì seznámit s již existujícími naøízeními Spoleèenství (napø. se zadáváním veøejných zakázek, strukturálními fondy), ale i s novým vývojem. V posledních letech se EU zamìøovala zejména na konsolidaci vnitøního trhu (napø. v oblasti energetiky a plynárenství), na prohloubení politiky ochrany životního prostøedí a na realizaci hospodáøské a mìnové unie a naopak ostatní politické oblasti byly více èi ménì dynamické. Od zasedání mimoøádné Evropské rady v Luxemburgu v listopadu 1997 se podstatným zájmem Unie stala také politika zamìstnanosti. Podle kompetencí a správní struktury je konkrétní dopad pøistoupení k EU na obce/regiony u jednotlivých oblastí rozdílný. Proto zde lze poskytnout pouze všeobecný pøehled: Rozsah úprav legislativy Obce stejnì jako døíve provádìjí národní zákony, ovšem jejich obsah èasto urèuje EU. Pouze v jednotlivých pøípadech se právo Spoleèenství realizuje pøímo. Pøi vytváøení nové legislativy EU je tøeba zdùraznit, že proces formálních a neformálních vyjednávání a lobování obsahu nyní zahrnuje více aktérù než døíve. Zadávání veřejných zakázek Obce a regiony jsou dùležitými zadavateli veøejných zakázek; rozsáhlý vnitøní trh skýtá možnosti znaèných úspor pøi vypsání výbìrového øízení na území celé EU. Zatímco rakouské obce pøijaly naøízení vnitøního trhu zdrženlivì, finští zákonodárci dokonce pøijali nižší limity pro povinnost vyhlašovat zakázky v celé EU než stanoví smìrnice. Doposud relativnì malý význam pøeshranièního zadávání veøejných zakázek by se do budoucna mohl zvýšit. EU zde navrhuje pøedevším lepší informace pro nabízející a poptáva- 14

jící strany, což pro obce znamená nutnost ještì více využívat elektronická média a moderní komunikaèní technologie. Také zavedení EURO vede k vìtší transparentnosti. Obce mohou mít problémy zejména v souvislosti s udìlováním kontraktù místním podnikùm a spoleènostem vlastnìným obcemi, což vyplývá z liberalizace veøejných zakázek, jak byla pøijata z naøízení Unie. Principy strukturálních fondů Aèkoliv od roku 2000 existují zmìnìné programy (jiný dùraz, financování atd.) platí následnì uvedené zkušenosti a poznatky i nadále. Ve srovnání s døívìjšími národními podporami jsou evropské programy pøísnì cílené, vyžadují víceleté programové plánování (systematický postup, tj. opatøení vytvoøená na dobu nìkolika let, na která se orientují jednotlivé projekty) vyžadují soulad s následujícími principy: Partnerství na všech stupních programového plánování je tøeba vytvoøit úzkou spolupráci mezi Komisí a všemi pøíslušnými národními, regionálními a místními orgány a zèásti též se sociálními partnery a nevládními organizacemi (NNO). Kofinancování EU pøebírá vždy pouze èást nákladù na program/projekt; další èást nákladù musí být zajištìna z národního, resp. veøejného a/nebo soukromého financování. Subsidiarita Evropská unie pøijímá pouze ta opatøení vedoucí k naplnìní cílù, kterých nelze dosáhnout na národní úrovni a které je kvùli jejich povaze nebo vlivu lepší úspìšnì realizovat na úrovni Spoleèenství (Amsterodamská smlouva ES, èlánek 5). Pro místní úroveò to znamená, že obce musí v první øadì spolupracovat s regionálními a národními orgány své zemì a musí programy spoleènì vyvíjet a realizovat. Programy spolupráce, které existují vedle strukturálních fondù, mají pro místní a regionální územní orgány rùznou dùležitost. Je tøeba jmenovat programy vzdìlávání a školení, nové programy výzkumu a vývoje, iniciativy na podporu malého a støedního podnikání (MSP), životního prostøedí, turismu nebo sociální politiky a též informaèní spoleènosti. Asociace obcí mohou napomáhat prosazování nových myšlenek a sítí, které mají pro místní a regionální územní orgány strategickou hodnotu. Dotace (hospodářská podpora) Legislativa EU zakazuje státní dotace (též odpisy tìch nákladù, které podnik obvykle nese sám), které narušují nebo mohou deformovat volnou soutìž. Každá dotace musí být hlášena Komisi, která ji prozkoumá a rozhodne o její pøípustnosti a výši. Existují ale èetné výjimky, jejichž vymezení je obtížné. V zásadì musí existovat rovnost pøíležitostí mezi soukromým a veøejným sektorem. U obcí/regionù a jejich podnikù (napøíklad v sektoru energetiky a dopravy) to vede k citelným omezením a zmìnám, zejména u velkých investic a u systému interního subvencování (vnitøního propojení mezi jednotlivými odvìtvími komunálních podnikù umožòující napøíklad využití pøebytku energetického podniku na pokrytí deficitu spoleènosti zajiš ující veøejnou dopravu). Dùsledkem je napøíklad omezení nebo zrušení územních monopolù poskytujících energie. Volební právo všech občanů EU volit a být volen v obecních volbách Komunální volební právo pro všechny obèany Unie je považováno za zøetelný prvek vývoje EU k politické unii a je tøeba na nì pohlížet jako na dùležitý krok k Evropì obèanù. Komunální a regionální financování Obì existující smìrnice (6. smìrnice o DPH a smìrnice o spotøebitelské dani) a politika harmonizace daní, která se v souèasnosti pøipravuje, jsou asociacemi místních a regionálních orgánù vnímány jako dopo- 15

sud znaènì podceòované. Pro místní/regionální financování v Rakousku je nepøíjemné zvýšení danì z alkoholických nápojù zavedené v bøeznu 2000, jelikož se pøedchozí systém nesluèoval s pravidly EU. Nyní existují problémy s vhodným náhradním financováním. Naproti tomu bylo pozitivních výsledkù dosaženo u poplatkù z turismu. Obecným problémem se pro místní a regionální územní orgány mùže stát také celoevropský silný tlak na snížení daní ze mzdy, což mùže vést k významným finanèním ztrátám místních samospráv. V této oblasti je tøeba se silnì angažovat, a to jak na národní úrovni, tak v Bruselu (Evropská komise, Výbor regionù, Evropský parlament). V této souvislosti by mohlo být zajímavé zmínit, že v Rakousku, v zásadì ve federálnì organizované zemi, byly k dosažení cílù politické stability (maastrichtských kritérií) vytvoøeny za úèelem úèasti v hospodáøské a mìnové unii nové národní instrumenty spolupráce týkající se oblasti veøejného financování. Jedná se o ústavnì právnì zajištìný konzultaèní mechanismus pro pøípad, že státní orgány (napø. vláda) chtìjí závaznì zavést nová opatøení, která by mohla vést k finanèním dopadùm (vìtšímu zatížení) na ostatní oblastní orgány (též na obce). Nyní existuje povinnost hledat konsensus, resp. kompenzovat náklady. Kromì toho se rakouské územní orgány dohodly na tzv. národním paktu stability, který zajiš uje spolupráci všech úrovní pøi urèování finanènì politických cílù (v kontextu dosahování úrovnì požadované v rámci veøejného deficitu) a støednì dlouhodobou koordinaci a kontrolu veøejné finanèní a rozpoètové politiky. Asociace místních orgánù byly v tìchto otázkách ústavou zmocnìny uzavírat za obce závazné dohody s vládou a spolkovými zemìmi. Politika životního prostředí Zhruba 200 smìrnic EU se týká èi ovlivòuje politické a technické aspekty životního prostøedí. Na obce to mùže mít významný vliv, jelikož místní i regionální územní orgány musejí vliv na životní prostøedí brát v úvahu. Celkovì lze hovoøit o tom, že následkem opatøení EU bylo nutné ve vìtší míøe pøizpùsobit politiku životního prostøedí, napø. v oblasti vodohospodáøství, odpadních vod, ovzduší èi hluku. Ty se musely pøizpùsobit unijním kvalitativním normám (napø. technické normy, zvláštní emise, hladina hluku nebo chemické složení). Pøitom bylo a je cílem asociací a samospráv, aby se aktivnì úèastnily pøíprav naøízení, která ovlivòují oblasti, v nichž obce fungují, jako napø. v oblasti likvidace odpadù, ochrany pitné vody nebo èistìní odpadních vod. Èásteènì se, jako napø. v Rakousku, musely ve spolupráci s asociacemi obcí nejprve vytvoøit pøedpoklady (napø. vhodné nástroje financování) k tomu, aby bylo možné nìkteré velice pøísné pøedpisy o životním prostøedí, jež vyžadovaly miliardové investice, dodržet. Finanèní dopady skuteèné aplikace norem EU o životním prostøedí mohou podle zkušeností znamenat znaèné problémy. Problémy zavádìní norem EU o životním prostøedí do národní legislativy se u jednotlivých zemí výraznì liší, jelikož podmínky v jednotlivých zemích jsou velice rozdílné. To napø. platí u návrhu smìrnice týkající se vodstev (ve støedoevropských zemích jsou øíèní oblasti, kterým je návrh smìrnice pøizpùsoben, èasto ve více státech s rozdílnými státními strukturami) nebo u smìrnice týkající se nitrátù (se kterou jsou nespokojeni zejména zemìdìlci, kteøí nechtìjí omezovat hnojení). Politika zaměstnanosti Snižování nezamìstnanosti, vytváøení pracovních míst a oživování hospodáøských aktivit je i pøes obecnou hospodáøsko-politickou odpovìdnost vlády velice dùležité i pro obce a regiony. Asociace samospráv proto vítají programy zamìstnanosti a sociálnì politické programy, které v EU doposud nemìly velký význam, a národní programy zamìstnanosti poprvé vytvoøené v roce 1998 a hodnocené Bruselem. Místních samospráv se dotýkají zejména iniciativy vedoucí k lehèímu rozjezdu podnikání, programy rekvalifikace a zamìstnávání zdravotnì postižených, dlouhodobì nezamìstnaných a mladistvých a opatøení týkající se zlepšení kvality pracovních míst. Pro místní/regionální územní orgány je dùležité sladìní programù a pøedevším spoluúèast na procesu rozhodování, napø. v rámci opatøení pøijatých na daném území nebo na úrovni obcí, protože právì zde vznikají styèné body pro využití znaèného objemu prostøedkù obcí a regionù (napø. sociální dávky). 16

Rozvoj měst rozvoj správy Obì tyto politické oblasti jsou stále významnìjší, smìøují k podchycení a vytváøení vlastního potenciálu místních a regionálních orgánù. U mìstské politiky jde mimo jiné o využití synergie mezi mìstskými centry a okolními obcemi, stejnì jako mezi rùznými trhy a kulturami, a tím o posílení role mìst jako uzlù a jako logistických systémù celých regionù. Jedná se o dùležitý fakt zejména proto, že mìsta musí zvládat specifické problémy zpùsobené vysokou koncentrací obyvatelstva, napø. sociální otázky, mìstská doprava èi kvalita životního prostøedí. Jednou ze zmínìných oblastí, kterou je nutné podporovat jak národními opatøeními, tak evropskou politikou pro mìsta, jsou pøimìøené, resp. v budoucnu zpùsobilé správní systémy, jejichž pomocí bude dosažen synergický efekt. Je tøeba usilovat o to, aby i na evropské úrovni byly posíleny politické a administrativní struktury místních a regionálních samospráv vedoucí ke zlepšení invokací a k lepší finanèní kapacitì. Tato a podobná témata lze øešit pouze stanovením celkového strategického cíle modernizace správy a reformy stávajících institucionálních rámcových podmínek (napø. formy a nástroje meziobecní spolupráce v hustì osídlených oblastech, rámcové pøedpisy úèetních systémù ve veøejné správì). Tomuto tématu se doposud vìnovala velmi malá pozornost. 1.1.10 Všeobecná doporučení asociacím místních a regionálních orgánů Co možná nejdøíve by mìlo dojít ke snaze vytvoøit k otázkám unijních záležitostí konstruktivní dialog mezi všemi odpovìdnými orgány. Zde je tøeba uplatnit, resp. posilovat princip partnerství s podnikatelským sektorem a ostatními sociálními partnery, s nevládními organizacemi (NNO) a pøedevším uvnitø veøejného sektoru (horizontálnì mezi obcemi a regiony, vertikálnì mezi obcemi a regiony a vládou). EU je spojením národních státù. Zájmy jednotlivých èlenských státù jsou prosazovány reprezentanty státù v Evropské radì. Regionální a místní zájmy se zatím berou do úvahy pouze formálnì v rámci Výboru regionù, což je konzultaèní orgán EU. Pro místní a regionální orgány je proto nutné se co nejdøíve zapojit do národního integraèního procesu. To platí nejen pro hladký a rychlý pøenos informací z centrální úrovnì k úrovni regionální/místní, ale pøedevším za úèelem formálního zajištìní zapojení obcí a regionù do procesu rozhodování. Zde platí, že obce a regiony potøebují mít možnost vnášet do procesu pøistupování vlastní zájmy a žádosti. Obrovské množství informací znamená, že je nutné používat nejrùznìjší nové informaèní a komunikaèní technologie. Souèasnì by mìli experti a týmy školitelù zajistit, aby se informace o pøíslušných pøípravných opatøeních týkajících se pøistoupení k EU a jeho dùsledcích dostaly k voleným zástupcùm, zamìstnancùm veøejných služeb, zájmovým skupinám obèanù atd. Kompetentní zastupování zájmù místních/regionálních orgánù na národní úrovni a na úrovni EU znamená co možná nejlepší pøípravu, resp. vytvoøení témat, vlastních cílù a strategií a prvních krokù ke spoluúèasti na rozhodování. V tomto smyslu by mìly jednotlivé místní orgány vytváøet a neustále udržovat napojení na vládu, což lze uskuteènit též zvaním vládních pøedstavitelù na odborná komunální zasedání a podobné akce. Zkušenost ukázala, že rozhodující je kvalita expertù zastupujících komunální stanoviska. Jsou to také titíž experti, kteøí nakonec pøispívají k øešení problémù a k identifikaci nových strategií (národních i evropských). Pøípravy na pøistoupení jsou pouze jednou fází kontinuálního procesu pøizpùsobování a nové orientace. Zkušenosti Finska, Rakouska a Švédska v každém pøípadì ukazují, že po pøistoupení je tento proces ještì intenzivnìjší a rozsáhlejší, než se pùvodnì pøedpokládalo. Praxe tìchto tøí státù dále pøináší poznatky o tom, že rozsáhlé zapojení obcí, regionù a jejich asociací do celkového procesu rozhodování, který je pro EU relevantní, mùže podstatnì pøispìt k úspìšnému vstupu. Nová Evropa bude nakonec úspìšná a trvalá jen tehdy, budou-li všechny územní orgány a jejich reprezentanti aktivnì spolupracovat a se vzájemným respektem vytváøet nové struktury v zájmu všech obèanù. 17

1.2 KLÍČOVÉ BODY EVROPSKÉ INTEGRACE 1.2.1 Vnitřní trh, hospodářská a měnová unie Vydáním Bílé knihy o vnitøním trhu v roce 1985, zahrnutím ètyø svobod (svobody pohybu zboží, služeb, kapitálu a pobytu) do smluv ustavujících Evropská spoleèenství a zapoèetím fungování Jednotného evropského aktu (SEA), který vstoupil v platnost v roce 1987, byly uèinìny rozhodující kroky k prohloubení struktur Spoleèenství. Z toho vyplynulo, že se podøízené územní orgány tehdejších 12 èlenských zemí musely vypoøádat s dopady nových cílù Spoleèenství, a státy EFTA (Evropská asociace volného obchodu), tedy i Rakousko, s novou situací. Aby mohly zùstat na budoucím vnitøním trhu konkurenceschopné, byly státy EFTA postaveny pøed alternativu: buï autonomnì dodateènì zavést normy ES nebo usilovat o èlenství v Evropských spoleèenstvích a tím i o možnost spolupracovat na vytváøení nových zákonù. Tyto problémy byly ještì prohloubeny smlouvou z Maastrichtu uzavøenou v r. 1992, kterou byl mimo jiné schválen cíl politické unie a vytvoøení Hospodáøské a mìnové unie se zavedením spoleèné mìny (od 1. ledna 1999: euro) a vytvoøení Výboru regionù sestávajícího se ze zástupcù místních a regionálních územních orgánù. 1.2.2 Evropský hospodářský prostor Na zaèátku roku 1989 prezentoval prezident komise Jacques Delors návrh na vìtší spolupráci mezi EFTA a Evropskými spoleèenstvími formou vytvoøení Evropského hospodáøského prostoru (EEA). V souvislosti s tímto návrhem se státy EFTA v roce 1989 v Oslu dohodly na tom, že s Evropským spoleèenstvím uzavøou partnerství, které zajistí spoleèné rozhodování a spoleèné orgány. Po nìkolikaletých jednáních byla 2. kvìtna 1992 v Portu podepsána smlouva o Evropském hospodáøském prostoru (EEA), která vstoupila v platnost 1. ledna 1994. Tím se dvì tøetiny acquis communautaire staly právní souèástí legislativy zemí Evropského hospodáøského prostoru. Souèasnì se Evropská spoleèenství v roce 1992 rozhodla na základì pøíslušných žádostí zahájit jednání o pøistoupení se státy Evropské asociace volného obchodu (EFTA), které v pøípadì Finska, Rakouska a Švédska vedly k pøistoupení k EU k 1. lednu 1995. Dnes v podstatì argumenty prohlubujícího se hospodáøského a politického vztahu k Evropské unii, svého èasu fungující u státù EFTA, platí i pro støedo a východoevropské reformující se zemì, které proto také uzavøely dohody s EFTA a požádaly o pøistoupení. 18

2. EVROPSKÁ INTEGRACE DOPADY NA MĚSTA, OBCE A REGIONY 2.1 RAKOUSKO 2.1.1 Integrační proces Rakouska Rozhodnutí Evropských spoleèenství o prohloubení struktur v polovinì 80. let posílilo v Rakousku diskuse o budoucím vztahu k ES. Již v r. 1987 byla v Rakousku na základì vládního prohlášení spolkové vlády vytvoøena Pracovní skupina pro evropskou integraci, ve které byla zastoupena všechna spolková ministerstva, zemì a obce a sociální partneøi. Tato skupina musela porovnávat rakouský právní øád s legislativou ES. Rozhodnutí přijímaná na národní úrovni Na základì zprávy pøedložené v r. 1988 se 17. dubna 1989 rakouská spolková vláda usnesla, že požádá rakouský parlament o souhlas s žádostí o pøistoupení. Po obšírných rozhovorech všech stran dospìl 29. èervna 1989 parlament k rozhodnutí požádat spolkovou vládu o zahájení jednání o èlenství Rakouska v EU. Souèasnì byla zøízena Rada pro otázky rakouské integraèní politiky, které pøedsedá spolkový kancléø a ve které jsou námìstek kancléøe, jednotliví spolkoví ministøi, zástupci stran zastoupených v parlamentu, reprezentanti sociálních partnerù, zemských vlád a zájmových zastoupení obcí (Rakouská asociace mìst a Rakouská asociace obcí). Tato rada pro integraèní politiku radí spolkové vládì, slouží k vzájemné výmìnì informací a zajiš uje konzultace se zastoupenými zájmovými skupinami. 1. února 1993 byla formálnì zahájena jednání mezi Rakouskem a ES, která byla 12.dubna 1994 formálnì zakonèena. V tìchto jednáních šlo o èásti acquis, které nebyly souèástí smluv o Evropském hospodáøském prostoru (EEA), zejména o citlivé oblasti jako je zemìdìlství, tranzitní doprava nebo pøechodná období k volnému pohybu osob. Poté, co 4. kvìtna 1994 pøijal výsledky jednání Evropský parlament, rozhodl 5. kvìtna 1994 rakouský parlament o spolkovém ústavním zákonu, který byl pro pøistoupení nutný. Jelikož pøistoupení k EU pøedstavuje celkovou zmìnu ústavy, bylo také tøeba provést referendum. Je nutné si uvìdomit, že odhadem 60 až 90 procent zákonù se v tìch oblastech, ve kterých kompetence pøecházejí na Evropskou unii, po pøistoupení vytváøí na úrovni Unie a ne na úrovni národního parlamentu. 12. èervna 1994 rakouské obyvatelstvo vìtšinou 66,58 % odevzdaných hlasù souhlasilo s pøistoupením k Evropské unii (smlouvy o Evropské unii ve znìní z Maastrichtu). Po ratifikaci smlouvy o pøistoupení, toho èasu 12 èlenskými státy a 11. listopadu 1994 rakouským parlamentem, nabyl vstup 1. ledna 1995 úèinnosti. Pøípravy Rakouska na pøistoupení k Evropské unii si vèetnì práce pro evropský hospodáøský prostor vyžádaly 7 let. 2.1.2 Základní úvahy o zapojení měst, obcí a zemí do záležitostí EU a) Politický význam spolkových zemí a obcí Žádná politická komunita nemùže trvale existovat, pokud ji neakceptují obèané a pøíslušné orgány zmocnìné k rozhodování. Proto i Evropská unie propaguje pojem Evropa obèanù. Obce jsou v Rakousku dùležitými nositeli utváøení místní kvality života a hospodáøského vývoje a jsou jako územní orgány obèanovi nejblíže. Komunální orgány zmocnìné k rozhodování a jejich politické frakce jsou dùležitými nositeli informací a tvùrci mínìní na místní úrovni. Devìt spolkových zemí má na základì státní spolkové struktury Rakouska podstatný politický význam, který vykonávají prostøednictvím orgánù politických stran. Zapojení mìst, obcí a zemí do procesu pøíprav na pøistoupení k Evropské unii bylo, nehledì na všeobecný význam, odùvodòováno tím, že po ukonèení jednání o pøistoupení bylo tøeba provést o výsledku jednání referendum. Jelikož pøistoupení k Evropské unii má rùzné dopady, a to jak pozitivní, tak i ty, které jsou ne- 19

pochybnì negativní, jevila se vèasná spoluúèast všech rozhodujících aktérù jako smysluplná. Tak bylo možné názory tìchto partnerù do pøíprav na jednání zahrnout a bylo možné se do velké míry vyhnout odmítnutí již pøed referendem. Tato koncepce se v Rakousku ukázala správná po konání referenda, které pøistoupení k EU schválilo vysokým pomìrem (66 %). b) Právní dopady na územní orgány Evropská unie je také právním spoleèenstvím, které v oblastech svých pøedaných kompetencí vytváøí, za pomoci legislativních prostøedkù smìrnic, výnosù nebo rozhodnutí, evropskou legislativu, tzv. legislativu Spoleèenství. Evropská unie jako výsledek multilaterálních dohod (smluv z Øíma, Jednotného evropského aktu, smlouvy z Maastrichtu, smlouvy z Amsterdamu) vytváøí své vlastní evropské právo. Toto stále narùstající evropské právo (acquis communautaire) pøedstavuje pro vnitrostátní úroveò další legislativní zdroj, nebo právní akty Spoleèenství jsou pro èlenské státy zavazující. S postupem integrace legislativa Spoleèenství stále více ovlivòuje místní a regionální úroveò, nebo Evropská unie øídí jejich èinnost. Místní a regionální oblastní orgány proto pøi svém jednání musejí více pøihlížet k evropské legislativì, nemohou se však, pokud se jedná výluènì o kompetence Spoleèenství, odvolávat na princip subsidiarity. Právo Spoleèenství má pøednost pøed každým národním právem; to platí i u ústavního práva. Nebere ohled ani na vnitrostátní struktury èlenských státù; to znamená, že je nutné se pøizpùsobit stávající situaci. Evropský soudní dvùr to dal jasnì najevo rozhodnutím pøijatým v roce 1982: Žádný èlenský stát ES se nemùže úspìšnì odvolávat na vnitøní obtíže nebo ustanovení své interní legislativy, i když mají ústavní povahu, aby ospravedlnil nesoulad nebo zpoždìní zavedení ustanovení práva Evropských spoleèenství. Právo Spoleèenství je možné aplikovat buï po formální zmìnì v legislativì èlenských státù (u smìrnic), což státu dává volnost pøi vytváøení zákonù, nebo má bezprostøední platnost (naøízení a rozhodnutí) a je tøeba ho aplikovat jako právo národní. Právní pøedpisy pro obecní organizace nejsou souèástí práva Spoleèenství. Za legislativu týkající se obecních organizací odpovídají jednotlivé èlenské státy. c) Informační toky a možnost představit svá stanoviska zapojení místní úrovně S evropskými institucemi formálnì jednají pouze národní èlenské státy. Tìm pøísluší vést jednání o pøistoupení a následnì, když už je èlenským státem, zastupovat zájmy místních a regionálních samospráv v procesu vytváøení legislativy EU. Spolkové zemì a obce, které jsou podle rakouské spolkové ústavy v dílèích oblastech autonomní, se pøed pøistoupením Rakouska k EU v mnoha usneseních vyslovily pro úèast Rakouska na spoleèném trhu s cílem, aby Rakousko bylo plnohodnotným èlenem Evropských spoleèenství. Souèasnì však byl vznesen požadavek na to, aby byla pøi pøistupování Rakouska zaruèena rakouská spolková státnost a autonomie obcí, a aby byly tyto územní orgány zapojeny do integraènì-politického procesu rozhodování, pøedevším u záležitostí spadajících do jejich kompetencí a u ostatních dùležitých zájmù zemí èi obcí. Spoluúèast rakouských spolkových zemí a obcí na procesu pøistoupení k Evropskému spoleèenství znamenala pøedevším: úèast na zasedáních Rady pro otázky rakouské integraèní politiky a na zasedáních mnoha pracovních skupin na úrovni ministerstev, pøedkládání stanovisek (pozièních dokumentù), vypracovávání pozièních dokumentù za úèelem zachování svých zájmù, konání expertních konferencí a úèast na urèování národních (rakouských) pozic v EU. Zájmy spolkových zemí byly v prùbìhu evropské integrace prezentovány hlavnì prostøednictvím konferencí zemských hejtmanù. Mimoto za úèelem diskusí o integraènì politických otázkách zemì zøídily Integraèní konferenci zemí a pro pøípravu úøedníkù Stálý integraèní výbor spolkových zemí. Zájmy obcí zastupuje Rakouská asociace obcí a Rakouská asociace mìst. Aby zájmy spolkových zemí ve vztahu k EU byly patøiènì hájeny už v prùbìhu jednání o pøistoupení k EU, pøipojil se k Rakouské misi pøi Evropských spoleèenstvích v Bruselu reprezentant spolkových zemí. Ra- 20