Prùvodce neziskovým sektorem Evropské unie. II. díl. partnerství sociální ekonomika úèast obèanù ve veøejné politice

Transkript

1

2

3 Prùvodce neziskovým sektorem Evropské unie II. díl partnerství sociální ekonomika úèast obèanù ve veøejné politice Oldøich Èepelka Vydáno s podporou Nadace rozvoje obèanské spoleènosti z programu PHARE a Velvyslanectví Nizozemského království

4 Autor: Oldøich Èepelka, 2003 Tisk: Tiskárna Ralsko, s. r. o., Mimoò Vydalo: Obè. sdružení Omega, Liberec 2003 Vydání I. ISBN

5 Obsah 5 O B S A H Pøedmluva autora NEZISKOVÝ SEKTOR A EVROPSKÁ UNIE...13 Rozmanitost neziskového sektoru...14 Tøi mohutné procesy promìnily evropskou scénu...17 Evropská komise uznává a podporuje rozvoj neziskového sektoru...19 Globalizace neziskového sektoru? OOS místo NNO?...22 Být mostem mezi Evropou a obèanskou spoleèností Lisabonská strategie...24 Dá se rozvinutost obèanské spoleènosti mìøit? PARTNERSTVÍ...30 Co je a co není partnerství...30 Partnerství jako organismus, který pøináší nové hodnoty...32 Partnerství v evropských asociacích a sítích...35 Evropské fórum pro postižené...36 Partnerství pro venkov iniciativa PREPARE...43 Sociální platforma...44 Všeoborové asociace a sítì Evropská komise a rozvoj regionù...53 Neziskové organizace a evropské peníze...55 Evropské partnerství pro západní Skotsko Iniciativa EU LEADER pro iniciativní lidi na venkovì...58 Pojetí partnerství ve Francii Irský zázrak: partnerství... 62

6 6 Prùvodce neziskovým sektorem EU Duhallow reprezentant Keltského tygra Místní partnerství Partnerství v èlenských zemích Z kuchynì partnerství Jak partnerství zakládat a vést? Den poté, rok poté Úèinek místních partnerství Problémy a meze partnerství SOCIÁLNÍ EKONOMIKA A SOCIÁLNÍ INKLUZE Je stále aktuální boj s chudobou? Ano, velmi aktuální Cíle a priority v evropské sociální politice Co je sociální inkluze a sociální ekonomika EQUAL jako nabídka EU pro èinnost neziskových organizací Úèast neziskových organizací v rozvojových partnerstvích Klíèem je místní komunita Ven ze stínu Èinnost místních skupin prostor pro neziskové organizace Pøíklady ze Skotska Z nedávné historie do souèasnosti Sociální ekonomika je rùznorodým proudem aktivit Etické banky OBÈANÉ, NEZISKOVÉ ORGANIZACE A VEØEJNÁ POLITIKA Politické systémy jsou pro obèany rùznì prostupné Bílá kniha o veøejné správì Konzultaèní aktivity Evropské komise Skotské obèanské fórum

7 Obsah 7 Obèané se úèastní rozhodování v komunitách Zapojování veøejnosti do rozvoje komunit URBAN - úèast místních komunit v obnovì mìst Místní iniciativy v soumìstí Helsinky / Vantaa Žijící vesnice Neziskovky pomáhají rozvoji podnikání Dialog v obèanské spoleènosti EVROPSKÁ UNIE A NEZISKOVÝ SEKTOR ÈR Problémy a pøíležitosti vstupu do EU K souèasnému stavu èeského neziskového sektoru Evropská unie coming soon Využití strukturálních fondù neziskovým sektorem Neziskové organizace jako hledaèi problémù a jejich øešení Partnerství budoucnost neziskového sektoru? Partnerství v krajích Sociální ekonomika nová pøíležitost pro rozvoj sektoru Jaké tìžkosti musí pøekonat sociální ekonomika v ÈR? K úèasti obèanù na správì veøejných záležitostí Pøíloha: POUŽITÉ A DOPORUÈENÉ ZDROJE INFORMACÍ

8 8 Prùvodce neziskovým sektorem EU PØEDMLUVA AUTORA V tomto roce vydala Omega I. díl Prùvodce neziskovým sektorem Evropské unie. Mìl poskytnout pøehled o problematice neziskového sektoru v zemích EU. Naproti tomu druhý díl se vyslovuje výbìrovì k nìkolika nosným tématùm, která neziskový sektor v každé zemi musí tak èi onak zpracovat, øešit, vyslovit se k nim. Otázkou však je, nakolik je tento díl ještì klasickým prùvodcem. Mìla být struktura textu spíš mozaikovitá, anebo pøísnì uspoøádaná, jdoucí od nejvìtších výstøelù z bruselského dìla pøes politiku èlenských zemí až na místní úroveò? Od pøíkladu k zobecnìní a od konference k místnímu projektu a zase zpìt, anebo deduktivnì od abstraktních politik a analýz k aplikacím a pøíkladùm? Mìla sledovat logiku uèebnice nebo systematické pøíruèky - zvláš pojmy a definice, zvláš celá historie, zvláš pøíklady? Celkové pojetí se nakonec pøiklonilo ke spíše mozaikovitému uspoøádání a k volnìjšímu stylu. Doufejme, že dílèích opakování informací tu není mnoho. Chtìl jsem však, aby si uživatel nejen trochu poèetl, ale aby souèasnì dostal do rukou argumenty, do hlavy inspiraci èi návod a do srdce trochu pøesvìdèení, ne-li elánu. Tøeba ve prospìch zakládání místních partnerství èi spolupráce v rámci evropských sítí. Rád bych dále touto publikací pøispìl k tomu, aby se náš neziskový sektor, èi spíš jeho pøíslušníci necítili jako odmítaná, nechtìná, nevýznamná èi podezøelá souèást soudobé spoleènosti. Soukromé neziskové aktivity, iniciativy, skupiny, organizace do této spoleènosti vždy patøily, již dávno pøed rokem 1848 a tím spíš pøed rokem Je to sílící proud rozmanitých, vnitønì èasto protichùdných, avšak na stejných obèanských principech postavených iniciativ, jejichž význam stále roste - politický (podpora demokracie), spoleèenský (bohatství životních projevù spoleènosti) i hospodáøský (zamìstnanost a hmotné bohatství spoleènosti). Je to pøirozený partner státních a podnikatelských aktivit ve velké høe soudobé spoleènosti, založené na individuálních svobodách, vzájemné solidaritì, samostatnosti a obèanském sebevìdomí. U nás je bohužel poøád dost lidí, kteøí na základì vlastního života a vlastních zájmù nevìøí tomu, že by veøejný zájem mohly vyjadøovat a veøejný prospìch poskytovat soukromé aktivity, nikoliv výhradnì aktivity státu a místní samosprávy. Tato knížka jim snad dodá pár informací.

9 Pøedmluva 9 Pøi psaní jsem zažíval zvláštní nesnáz: hledal jsem informace a psal o aktivitách neziskových organizací v zemích EU, a pøitom jsem mìl plnou hlavu problematiky èeských neziskovek. Psal jsem o místních partnerstvích, a myslel jsem na schùzky s podnikateli, starosty a pøedsedy spolkù v Podještìdí, kde jsme právì pøipravovali partnerství pro LEADER. Psal jsem o spolupráci neziskového sektoru a veøejné správy, a myslel na dìtské krùèky asociace neziskových organizací v Libereckém kraji, na naši dohodu s krajem a hlavnì na pøipravované založení celostátní asociace. Psal jsem o sociální ekonomice, a myslel na Domov svaté Anežky, na Koníka, na Fokus a na všechny ty, které jsem navštívil nebo kterým jsme pomáhali v nedávné dobì. Obávám se, že se to trochu promítlo i do textu, ale vìøím, že to souèasnì pomohlo pøiblížit tématiku tìm, kteøí pùsobí v èeském prostøedí. Jedno z pøíjemných zjištìní je, že již první díl zaèali s úspìchem využívat rùzní školitelé pro své semináøe a na nìkterých fakultách se Prùvodce stal doporuèenou studijní literaturou. Doufejme, že oba díly pøežijí 1. kvìten Obsahují øadu námìtù, které mají dlouhodobou platnost. Proto také je v obou dílech vždy jedna kapitola vìnovaná perspektivám èeského neziskového sektoru v kontextu evropské integrace. Popisují støednìdobé úèinky èlenství pro èeský neziskový sektor a pøál bych si, aby byly pøijaty jako jeden z podkladù pro diskusi v našem neziskovém sektoru a pro praktickou pøípravu organizací. Na dotazy ètenáøù prvního dílu poznamenávám, že oba dva díly jsou pùvodním autorským textem, nikoliv pøekladem cizího. Využil jsem ovšem mnoho informaèních zdrojù (viz pøílohy obou dílù) a nìkolika cest do zemí Unie. Nìkteré èásti jsou kompilací z nejrùznìjších dokumentù. V souladu s pøevládající praxí uvádím pøevážnì odkazy na anglické webové prezentace, avšak využity byly i nìmecké a francouzské. Pøíklady, kterých je ostatnì v obou dílech pøes osmdesát, èerpají ze všech státù Unie. Oba díly jsou volnì ke stažení na a byly rovnìž vydány na CD. Je urèitì slabinou publikace, že se nepodaøilo sjednotit terminologii, napøíklad výrazy nevládní (užívám pøedevším pøi popisu praxe v EU) a nestátní (v ÈR), a to hlavnì kvùli zvyklostem a skuteènému významovému rozdílu. V textu se navíc používá struèný výraz nezisková organizace, i když v anglicky psané literatuøe se èasto rozlišuje dobrovolnická (voluntary), nezisková (non-profit, not-for-profit), nevládní (non-governmental), popø. obèanská organizace (civil society organisation).

10 10 Prùvodce neziskovým sektorem EU Zejména neziskový mùže znamenat i další aktivity, projekty a organizace než ty, které a) jsou postaveny na dobrovolném sdružování obèanù a jejich (plnì, zèásti nebo vìtšinou) dobrovolné neplacené práci, b) poskytují veøejný prospìch, c) jsou nezávislé na zájmech státu (vlády) a komerèní sféry. Pøedevším, u nás splývá pojem neziskové organizace s urèitými právními typy (obèanské sdružení, obecnì prospìšná spoleènost, nadace, nadaèní fond a zaøízení církve), ale ve skuteènosti je neziskových v tomtéž smyslu celá øada dalších subjektù. Rozdíl je spíš historický: v ÈR jsou dosud školy, nemocnice a podobná zaøízení vlastnìna obcemi, krajem, státem. Jsou tøeba rozpoètovými organizacemi mìsta. Naše pojiš ovny se prezentují jako obchodní spoleènosti, podobnì komerèní jako výrobní podniky. Do pojmu nestátní nezisková organizace se jaksi ze zvyku nevejdou ani družstva, aèkoliv zejména bytová nebo spotøební se pochopitelnì také neorientují na zisk a také je založili obèané. V tomto díle se však chápe pojem neziskového sektoru chápe široce. Neziskový charakter mohou mít i organizace jako družstva, pojiš ovny nebo spoleènosti s ruèením omezeným. Závisí to na jejich statutu veøejné prospìšnosti (ve Velké Británii s anglickým oznaèením charity ). A dále, v zemích EU se mnohem silnìji než u nás rozlišuje mezi velkými, celostátnì pùsobícími neziskovými organizacemi (typu Èerveného køíže) a malými místními organizacemi. Velké neziskovky mají své poboèky, které jsou èasto plnì øízeny z centra a ve svém souhrnu zajiš ují èinnost celé organizace. Ústøedí, nebo dokonce i poboèky, mají placený personál, píšou velké projekty, mívají kontakty na celoevropské sítì, poøádají velké, celoplošné a mediálnì vdìèné akce, napøíklad celonárodní veøejné sbírky. Naproti tomu místní, spontánnì vznikající organizace jsou postaveny vìtšinou nebo úplnì na neplacené práci nadšencù, zabývají se každodenními nebo alespoò místními problémy a èasto nemají žádné napojení na své okolí. Bývají izolované, ale ve skromnosti svých cílù i sobìstaèné. Jsou souèástí toho, èemu se v zemích EU øíká komunitní sektor a pro co se v poslední dobì razí název organizace obèanské spoleènosti. Ètenáø jistì rozumí faktu, že ne všechny nestátní neziskové organizace v Evropské unii jsou proevropské a zdaleka ne všechny jsou pøíjemci pomoci ze strukturálních fondù. Mnoho organizací si žije svým vlastním životem, který odpovídá historickým tradicím, souèasnému stavu spoleènosti, platné legislativì, finanèním možnostem a dalším okolnostem, aniž by byly finanènì èi jinak spojeny s institucemi EU

11 Pøedmluva 11 a s rozvojovými agenturami. Jejich kapitál tvoøí možná jen èlenské pøíspìvky, pár stovek roènì od mìstské nadace a obrovské nasazení dobrovolné práce. Nicménì na velmi mnoho organizací má Unie praktický vliv, nejèastìji tak, že je zapojuje do programù, které jsou spoluvytváøeny orgány Unie a spolufinancovány strukturálními fondy. Také u nás se v poslední dobì hodnì úvah a doporuèení týká využívání finanèní pomoci EU. Pro naše neziskové organizace je tedy debata i konkrétní pøíprava urèitì velmi žádoucí. Avšak staèí jen vytváøet návody na použití strukturálních fondù? To by vypadalo, že staèí šikovnì vyplnit nìjaké papíry a poslat je v urèitý èas na urèité místo. Neziskové organizace, zejména ty, které deklarují veøejný prospìch ze své èinnosti, chtìjí a umìjí víc. Tøem jejich velkým tématùm je ostatnì tento díl vìnován a ve tøech prostøedních kapitolách uvádíme tøi tzv. iniciativy EU, v nichž dùležitou roli hrají místní neziskové organizace EQUAL, URBAN a LEADER. Kteøí lidé mne nejvíc inspirovali nebo mi pomohli? Na pøípravì 3. kapitoly se podílel Pavel Kelly Tychtl z ECAS, na pøípravì 4. kapitoly Ota Potluka z IREAS. Dílèí námìty poskytli Lenka Míkovcová ze Spiralis, Pavla Jindrová z Centra pro komunitní práci støední Èechy, David Stulík z Nadace rozvoje obèanské spoleènosti a v menší míøe i mnozí další, kteøí se úèastnili debat a konferencí, a reálných, èi virtuálních. Užiteènými informacemi mne podpoøili i Helen Betts-Brown, Eero Uusitalo, Nils Lagerroth, Michael Dower, Hannes Lorenzen, Simon Smith, Laurie Russell a mnozí další z Evropské unie a okolí. Oldøich Èepelka

12 12 Prùvodce neziskovým sektorem EU

13 13 Kapitola 1 NEZISKOVÝ SEKTOR A EVROPSKÁ UNIE V I. díle tohoto Prùvodce jsme popisovali postavení neziskového sektoru v souèasné spoleènosti, dokládali jeho ekonomickou sílu, všímali si jeho vztahu ke státu, veøejné správì, podnikatelskému sektoru. Podívejme se hned na zaèátku II. dílu souhrnnì na jeho historickou roli ve vývoji západní civilizace, pøedevším evropské. Jak se neziskový sektor jeví a co vytvoøil v dlouhodobé perspektivì, od støedovìku a pozdìji renesance až k nástupu moderní civilizace? To, co nám v èeské kotlinì a moravských úvalech pøipadá jako tradiènì státní, nebo naopak z USA pøišedší èi snad z Bruselu spadlé, má možná své pevné celoevropské koøeny v každé zemi. A z nich èerpá svou vitalitu a nadìji. Historicky vzato: byly to dobrovolnické organizace a nadace, vèetnì církevních, které stály v Evropì u zrodu veøejných služeb, jakými jsou vzdìlávání, zdravotní péèe nebo sociální služby rùzným skupinám. Obrovský byl jejich význam pøi vývoji spoleèenských a politických názorù a konceptù, jakož i pøíspìvek k tvorbì intelektuálního klimatu v Evropì. (Nakonec i politické strany jsou jen zvláštním pøípadem takových organizací.) Tyto subjekty hrály zásadní úlohu v rozšiøování vìdeckého poznání. Byly fórem pro výmìnu myšlenek a názorù na nejrùznìjší otázky života spoleènosti. Pøispìly také k uznání lidských práv, k ochranì kulturních hodnot a životního prostøedí nás všech. To neziskové organizace prosadily moderní pojetí obèanství a obèanských svobod. Mnohé z nich vyvolaly solidaritu s rùznými skupinami obyvatel s nemocnými, zdravotnì nebo sociálnì postiženými, se spoluobèany starými i mladými. Nejen to. Hrály a spolu s moderními médii hrají vedoucí úlohu v mobilizaci veøejného mínìní a v ochranì a podpoøe demokracie. Organizují pomoc v nouzi, a to nejen doma, ale kdekoli ve svìtì, a nejen pøi neèekaných katastrofách, ale také v pøípadech chronické chudoby nebo nemoci. Lidé z tìchto neziskových organizací jsou kolikrát vìtšími hrdiny než chrabøí vojevùdci. To všechno ve skuteènosti znamenalo a znamená pro každodenní život lidí, obcí a spoleènosti všude v Evropì velmi mnoho. Jak naivní je ten, kdo si myslí, že život v Èeské republice, a v Evropské unii vùbec, by se mohl obejít bez pøítomnosti neziskového sektoru. Není také žádných pochyb o tom, že dobrovolnické organizace jsou nenahraditelné pro demokratické zøízení v Evropì. Sama jejich existence je ukazatelem síly

14 14 Prùvodce neziskovým sektorem EU demokratických procesù. Pro nìkteré lidi je dokonce úèast v neziskové organizaci jedinou zkušeností s demokracií mimo pravidelné volby. To neznamená, že by neziskové organizace mìly pøevzít úlohu demokraticky volených zástupcù obèanù. Avšak mohou a mají shromažïovat a vyjadøovat názory obèanù a volení zástupci by k tomu v dobì pøípravy rozhodnutí mìli pøihlížet. Pro mnoho lidí je èlenství nebo volné napojení na nìkterou neziskovou organizaci prostøedkem, jímž mohou vyjádøit svùj smysl pro obèanství a ukázat tak svùj aktivní zájem o spoluobèany nebo o spoleènost jako celek. V souèasném procesu evropské integrace se také èást neziskových organizací aktivnì úèastnila vytváøení pojmu evropského obèanství, které se stalo souèástí Smlouvy o Evropské unii. Tak jako v jiných sektorech, mùžeme se i v neziskovém setkat s obrovským èasovým vypìtím lidí, s vysokými požadavky na množství a kvalitu práce a s ustaviènì se mìnícím prostøedím. Tak jako v jiných sektorech je tøeba, aby se tu lidé neustále vzdìlávali, urèovali si cíle a vyvíjeli projekty pro budoucí èinnost. Ve všech zemích EU je vážným tématem vztah neziskového sektoru a státu, resp. veøejné správy. V nìkterých službách si konkurují a v prostoru veøejné politiky se mohou jejich názory a zámìry støetávat. Ale zatímco neziskové organizace chápou a akceptují pùsobnost státu a veøejné správy již z každodenního styku, lidé pracující ve veøejné správì ještì nìkdy plnì nechápou, že neziskový sektor je pøirozenou souèástí spoleènosti, s dávnými tradicemi a s obrovským potenciálem v hospodáøském a sociálním životì. Jedna ze zpráv Evropské komise upozoròuje, že v nìkterých èlenských zemích se neziskový sektor dostává do politického vakua. Nedostatek jasných pravidel veøejné politiky smìrem k neziskovému sektoru pak znemožòuje nebo ztìžuje spolupráci. Rozmanitost neziskového sektoru Je asi dobøe známo, že svìt neziskových organizací se týká všech otázek každodenního života spoleènosti, mìst a obcí, komunit a rodin. Na jedné stranì je možné nalézt malé, místnì zamìøené neziskové organizace, na druhé stranì velké instituce národního a mezinárodního významu, jako univerzity, nemocnice, výzkumné a kulturní instituce, které mnozí lidé považují za státní èi veøejné, aèkoliv jsou založené a spravované soukromými osobami. Nejvìtší neziskové organizace mají stovky zamìstnancù, tisíce dobrovolníkù a obrat mnoho miliónù eur roènì. Velká èást neziskových organizací všech velikostí spolupracuje s orgány veøejné správy, napøíklad ve sféøe sociální práce a péèe. Jiné si zase udržují silnou tradici v plné nezávislosti na veøejné správì a zabývají

15 Neziskový sektor a Evropská unie 15 se radikálními spoleèenskými programy, novými pohledy na øešení problémù a alternativním zpùsobem života. Vìtšina neziskových organizací má charakter obèanských sdružení založených na dobrovolné práci. Jaké jsou jejich poznávací znaky? V zemích EU se všeobecnì uznává, že od neformálních uskupení se odlišují urèitým stupnìm formální organizace, nerozdìlují zisk úèel jejich existence je tedy jiný, než dosahovat zisku pro jejich èleny, majitele nebo vedení, jsou nezávislé na státu a dalších orgánech veøejné správy, což znamená, že se øídí samy, v souladu s vlastními pravidly, nebývají vedeny výhradnì z osobního zájmu tìch kdo je øídí; tím se nemyslí pouze to, že tyto organizace nejdou za ziskem, ale také to, že lidé, kteøí v nich pùsobí, nesledují pouze osobní prospìch, bývají do urèitého stupnì aktivní v prostoru veøejné politiky a jejich aktivity bývají alespoò zèásti veøejnì prospìšné. Samozøejmì je èasto tìžké urèit, nakolik je nezisková organizace nezávislá, a vlastnì ani pojem veøejného prospìchu není jednoznaèný. Není také snadné popsat celou rozmanitost, s kterou se mùžeme v neziskové sféøe setkat. Avšak vìtšina organizací má alespoò jednu a nìkdy i více z tìchto funkcí: svépomocné a zájmové organizace si utváøejí lidé se spoleènými zájmy nebo potøebami, aby si poskytli vzájemnì pomoc, informace, spolupráci èi spoleèné zážitky, nìkteré poskytují èlenùm nebo zákazníkùm služby napøíklad sociální a zdravotní péèi, vzdìlávání, poradenství pro obèany, další organizace obhajují nebo prosazují urèité zámìry nebo zájmy pomocí veøejných kampaní, lobování nebo jinak, s cílem zmìnit mínìní veøejnosti anebo úmysly politikù a veøejné správy, existují také zprostøedkující a poradenské neziskové organizace, které zajiš ují finanèní prostøedky nebo potøebnou koordinaci jiných organizací, zprostøedkovávají kontakty, zkušenosti, podávají informace a rady apod.; tyto služby poskytují v rámci složitých spoleèných projektù anebo pro neziskový sektor jako celek a plní tak souèasnì dùležitou funkci ve vztazích mezi neziskovým sektorem a veøejnou správou.

16 16 Prùvodce neziskovým sektorem EU V zemích EU je velké množství nevládních neziskových organizací, obèanských i církevních, které vlastní a provozují nemocnice, školy, azylové domy a další zaøízení sociálních služeb, domácí péèi, chránìné dílny pro zdravotnì postižené, poradenská støediska pro obèany, útulky pro lidi i zvíøata. (Naproti tomu v ÈR je mnoho podobných zaøízení v rukou státu, krajù, mìst a obcí a i když jejich charakter je v zásadì neziskový, nebyly zpravidla zøízeny samotnou iniciativou soukromých osob.) Pokud jde o velikost, všude v Evropì jsou pøedevším statisíce nezávislých místních skupin, které pracují v rámci sousedství, mìstské ètvrti, vesnice nebo venkovského mikroregionu a jejichž cílem je zlepšování kvality života místní komunity. Nìkteré z tìchto organizací ve skuteènosti plní všechny ètyøi zmínìné funkce. Aèkoliv jsou, stejnì jako místní nadace, obvykle velmi malé, spoleènì pøedstavují obrovský potenciál a mobilizují množství lidských zdrojù, placených i neplacených. Mnoho z nich je také ekonomicky aktivních. Prodávají své výrobky, poskytují placené služby a vytváøejí zisk, který znovu investují do vlastní èinnosti. Ve Franci zamìstnává neziskový sektor 800 tisíc lidí, v Itálii jen v sociálních službách 400 tisíc, v Británii 900 tisíc atd. V Itálii neziskové organizace provozují pìtinu mateøských škol a dvì pìtiny zaøízení domácí péèe. Ve Velké Británii øídí neziskové organizace všechny støední školy a pìtinu základních škol. Podíl neziskového sektoru na hrubém domácím produktu v zemích EU se odhaduje na 2 až 5 %. To ovšem závisí na tom, zda se do výsledku zapoèítávají napøíklad nemocnice nebo školy, které mívají v zemích EU statut neziskových organizací. Už v 80. letech rostla zamìstnanost v neziskovém sektoru více než v odvìtvích komerèního sektoru. Tyto organizace tudíž nezajiš ují jen spoleèenský a kulturní život v obcích, ale také zamìstnanost a ekonomický rùst. Mají také velký vliv na obèanské povìdomí lidí. Celkovì se totiž odhaduje, že èlenem nìjaké neziskové organizace je tøetina až polovina obyvatel Unie. Rozmanité není jen zamìøení obèanských sdružení. Také nadace mají v zemích EU široký okruh aktivit. Kromì poskytování grantových prostøedkù obèanským organizacím se èasto podílejí na vzdìlávacích, výzkumných a stipendijních aktivitách. Nejde pøitom jen o nadace s celostátní nebo dokonce s celoevropskou pùsobností, nýbrž také o tisíce regionálních a místních nadací, které získávají prostøedky z vládních zdrojù, z výtìžkù celostátních loterií, z veøejných sbírek a od firemních sponzorù, aby je pak pøerozdìlovaly místním neziskovým organizacím.

17 Neziskový sektor a Evropská unie 17 Tøi mohutné procesy promìnily evropskou scénu Možná jsme si v bìhu èasu jaksepatøí nevšimli, že Evropská unie procházela od poloviny 80. let obrovskými zmìnami, a to hned ve tøech existenènì významných oblastech v ekonomice, v sociální oblasti a v politice. Ekonomika se støetla s procesy globalizace a také je aktivnì rozvíjela. Propojenost svìtového trhu a rozvoj nových technologií nepøinesl jen nové výrobky z Asie nebo rùst nadnárodních spoleèností. Definitivnì se prosadil pøechod od nadvlády výroby k nadvládì obchodu a služeb. Prosadily se výrobní metody, které významnì šetøí pracovní sílu. Stoupl podíl špatnì placené, doèasné a sezónní práce, práce na èásteèný úvazek, na zkrácenou pracovní dobu a bez smluvního zajištìní. To vše pøispìlo k rùstu nezamìstnanosti (vèetnì dlouhodobé) a u velkého množství lidí, a už pracují nebo jsou z trhu práce vyluèováni, k rùstu chudoby a ekonomické nejistoty. Reakcí na tyto jevy bylo hledání nových strategií ekonomického rùstu, zamìstnanosti a konkurenceschopnosti (napø. Bílá kniha Evropské komise v roce 1993 nebo Lisabonská strategie 2000). Mezi jinými se tu uplatnil koncept tzv. inovativních akcí, kladoucí dùraz na nové metody a výsledky podporovaných projektù. Bylo však jasné, že tyto akce musí být založeny na drobných místních iniciativách, které dokážou urèit skuteèné potøeby a nalézt aktéry realizace. Tak vznikly tøi velké a dosud fungující iniciativní programy Evropské komise iniciativy LEADER pro rozvoj venkova, URBAN pro obnovu mìst a EQUAL pro pomoc znevýhodnìným skupinám na trhu práce. Nevznikly jen tøi nová programovací schémata, jakých Evropská komise spolu s èlenskými státy vyprodukovala bezpoèet. Když si uvìdomíme, že všechny tøi iniciativy mají zaèínat a také se realizovat pøímo v obcích a že mají vznikat na základì partnerství a aktivit místních subjektù, bude nám jasné, jak obrovskou pøíležitost tím dostaly místní nevládní neziskové organizace. Teprve v tìchto iniciativách se staly rovnoprávnými s ostatními subjekty s veøejnou správou a podnikateli, i když do spoleèných projektù nemohou pøispìt takovými finanèními a materiálními zdroji jako oni. Pøinášejí však do partnerství pružnost, nápad, zápal. Spoustu èasu a energie. A dokonce (øekl bych jadrnì): š ávu. Na rozdíl od zamìstnancù veøejné správy si sem pøinášejí i osobní riziko nebo lidé se zde angažují nikoliv v dílèí roli, která zhasne s koncem pracovní doby, ale totálnì, jako sousedé, jako otcové, jako kamarádi. Zrod inovativních akcí, vsazených do projektù místních partnerství a zformulovaných do podoby iniciativ LEADER, URBAN a EQUAL, mùžeme považovat za první a pro místní neziskový sektor prùlomovou zmìnu v Evropské unii. Partnerstvím se proto budeme zabývat ve druhé kapitole.

18 18 Prùvodce neziskovým sektorem EU Další podstatná zmìna probìhla v sociální oblasti. Demografické a sociální zmìny, pøedevším nižší porodnost, oslabení èi rozpad tradièní, tzv. nukleární rodiny a širších rodinných vazeb, rostoucí poèet osamìlých rodièù, rùst poètu nezamìstnaných mladých žen a mužù, bezdomovectví, stárnutí populace, vlny uprchlíkù a další jevy zpùsobily, že od konce 80. let se i v nejbohatších zemích unie zaèalo objevovat stále více skupin, které pøekroèily hranici chudoby a které se dostaly na periférii spoleènosti. Proces samovolného vyluèování velkých skupin obyvatel z vìtšinové spoleènosti znamenal, že stále více lidí nemohlo pracovat, spotøebovávat èi se podílet na správì veøejných záležitostí, vìtšinou proto, že nemìly dostatek vzdìlání, zdraví, finanèních prostøedkù èi dalších zdrojù, anebo byly vyèleòovány na základì svého vìku, rasy èi pøedsudkù vìtšinové spoleènosti, anebo se mimo spoleènost dostaly hrubým narušením základních principù, na nichž stojí (napø. neorganizovaný zloèin). Souèasnì docházelo ke kolapsu døíve hospodáøsky silných, vìtšinou tradièních prùmyslových oblastí (Porúøí, Belgie, severní Francie, støední Anglie a mnoho dalších), k vìtšímu výskytu zloèinnosti, k narušování veøejného poøádku a ke ztrátì pocitu bezpeèí øadových obèanù. Stále masovìjší výskyt osob, které potøebovaly nìjakou péèi z veøejných zdrojù, zaèal vytváøet obrovský tlak na celou tehdejší spoleènost blahobytu s jejími záchrannými sociálními sítìmi a podanýma rukama. A právì ve stejné dobì došlo k zastavení døívìjšího hospodáøského rùstu. Sociální stát už nebylo možné dále ufinancovat. Zaèaly se hroutit tradièní modely sociálního a zdravotního pojištìní, daòová a fiskální politika a státy musely zaèít reagovat vymýšlením nových systémù sociální politiky a zamìstnanosti. Právì v této souvislosti se ukázalo, že neziskový sektor, který ostatnì v západních zemích nikdy nebyl chápán jen jako souhrn zájmových spolkù, je nejen velkým zamìstnavatelem, ale je souèasnì schopen vracet do vìtšinové spoleènosti mnohé z tìch, kteøí se souhrou okolností dostali mimo. Vznikl koncept sociální ekonomiky uznání neziskového sektoru jako významného spoluøešitele problémù sociální vyèlenìnosti a nezamìstnanosti. STématem sociální ekonomiky se proto budeme zabývat ve tøetí kapitole. A koneènì tøetí sféra obrovských zmìn politika. Pøesnìji bychom mìli øíkat: správa veøejných záležitostí. V období, o nìmž mluvíme, se prohloubily rozpory mezi principy a institucemi zastupitelské demokracie na jedné stranì a spokojeností obèanù (volièù) s výkonem politiky a politikù a na stranì druhé. Zaèal rùst zájem o prvky pøímé demokracie, jakými je pøímá volba starosty samotnými obèany, místní referendum nebo úèast obèanù na pøípravì rozhodování øádnì zvolených orgánù v poradních komisích. Do ohrožení se dostal sám koncept Evropské unie, nebo pro

19 Neziskový sektor a Evropská unie 19 obèany jednotlivých zemí to byla pøíliš abstraktní, komplikovaná a navíc mediálnì snadno kritizovatelná záležitost. To vše ukazovaly pøedevším všeobecné volby, a už na místní, regionální, celostátní nebo celoevropské úrovni. Mìly jednoduše malou úèast volièù. V øadì zemí zastaral koncept tzv. konzultací státu se sociálními a ekonomickými partnery (známá tripartita) a bylo tøeba hledat a podporovat nové smìry. Postupnì se tak obnovily a rozvinuly rùzné formy úèasti obèanù na veøejných záležitostech, jejich pøímý vklad do veøejné politiky. Avšak sdružování lidí èi jejich aktivizace pro veøejné záležitosti je pøedevším doménou neziskového sektoru (který koneckoncù sám produkuje politické strany). Proto je úèast veøejnosti èi zapojení obèanù do tvorby veøejné politiky obsahem ètvrté kapitoly. Naznaèené schéma rozhodnì neznamená, že by tato tøi velká témata neziskového sektoru spolu nesouvisela (právì naopak), nebo že by se nenašla další 1. Avšak všechny tyto tøi zmìny spoleènì pøipravily novou scénu, na níž vystupuje neziskový sektor jako významný spolutvùrce veøejných a soukromých osudù. Evropská komise uznává a podporuje rozvoj neziskového sektoru Bylo by obrovským omylem pøedpokládat, že neziskovky jsou pøevážnì v jakémsi bojovém postavení jak vùèi Evropské komisi, tak i vùèi národním vládám. Nìkteré samozøejmì ano, vždy posláním øady neziskových organizací je být hlídaèem demokracie, tj. procedur, které veøejná správa používá, anebo jsou protivníkem vlády, krajských èi obecních samospráv pøi rozhodování o budoucích zámìrech. Právì Evropská komise si od 80. let zaèala uvìdomovat, jak významného spojence mùže mít v takzvaných partnerech. To jsou pøedevším zamìstnavatelé a jejich svazy, odborové svazy, regionální a místní samosprávy a nevládní neziskové organizace. Komise zaèala tyto vztahy kultivovat, aktivnì rozvíjet. Ve vztahu k neziskovým organizacím jí šlo pøedevším o problematiku spoleèenského vyèlenìní a nezamìstnanosti (èistého ekonomického efektu èinnosti neziskovek si orgány veøejné správy povšimly až pozdìji). Je pøitom pochopitelné, že nevládní neziskové organizace postupnì pochopily, že úèinnì mohou jednat nikoliv izolovanì, každá organizace zvláš, ale spoleènì. Zaèaly vznikat asociace a sítì 2. Evropská komise uznává význam neziskových (dobrovolnických) organizací a nadací v informování obèanù EU o sociální politice, v poskytování služeb obèanùm a v tom, èemu se v euroøeèi øíká obèanský dialog. Za poèátek tohoto 1 Pøedchozí text není pokusem o celkové hodnocení této doby, protože si úmyslnì nevšímá jiných procesù, které zpravidla žádný programovací zásah nepotøebovaly - napø. vìtší mobilita pracovních sil a zboží, další rozvoj masové kultury na bázi moderních komunikaèních technologií (video, internet), stále vìtší dostupnost spotøebního zboží a celkovì rostoucí životní úroveò v zemích EU. 2 Podrobnìji v I. díle Prùvodce, kap. 4.

20 20 Prùvodce neziskovým sektorem EU postoje se považuje sdìlení Evropské komise z 6. èervna 1997 o podpoøe neziskových organizací a nadací v Evropì 3. Avšak samy evropské orgány kladou poèátky obèanského dialogu již do období smlouvy z Maastrichtu v roce Ta zahrnuje Deklaraci èíslo 23, která zdùrazòuje význam spolupráce mezi evropskými institucemi a dobroèinnými asociacemi a nadacemi jakožto institucemi, které jsou odpovìdné za (èi snad které se zasluhují o 4 ) utváøení životních podmínek a služeb. Z uvedených parafrází je vidìt, že orgány EU si tehdy všímaly jen èásti neziskového sektoru, nebo je zajímal úèelovì jako nástroj naplòování sociální politiky Unie. Nicménì podle orgánù Unie lze obèanský dialog popsat jako vzájemnou výmìnu informací mezi obèany a evropskými institucemi, jakými jsou Komise, Parlament nebo Evropský hospodáøský a sociální výbor. Informace mají sloužit k rozvoji sociální politiky, která je propracována z evropské úrovnì až na místní a která propaguje evropské obèanství 5. Tyto orgány také respektují pøínos, kterou pro øešení sociálních problémù znamená sociální ekonomika, která se jak uvidíme podrobnìji ve 3. kapitole skládá ze tøí segmentù: družstev, podpùrných spolkù (které poskytují èlenùm služby zdravotních pojiš oven, záložen apod.) a dobrovolných (neziskových) organizací spolu s nadacemi 6. Význam neziskových organizací a nadací postupnì roste. Organizace založené na dobrovolné práci pøispívají samy k tvorbì pracovních míst, ukazují, co je aktivní obèanství a posilují demokratické prvky v životì spoleènosti. Nepochybnì se zasloužily o evropskou integraci. Evropská komise si dokonce pøed èasem objednala rozsáhlý výzkum 7, který mìl ukázat, jak neziskový sektor vypadá a jaké problémy je tøeba pomoci mu øešit. Neziskové organizace trpí z pohledu Evropské komise øadou problémù. Jsou to zejména obtíže pøi hledání partnerù pro spoleèné projekty v jiných zemích, malé možnosti financování na evropské úrovni, pozdní platby Evropské komise pøíjemcùm pomoci, nereprezentativní charakter nìkterých neziskových organizací a nedostatek potøebného tréninku pro úspìšnou práci. Evropská komise má zato, že by se tyto problémy nemìly øešit ad hoc jednotlivými èlenskými státy, nýbrž že by na pomoc neziskovému sektoru mìla vzniknout konzistentní strategie. Pøed èasem tak pøedložila øadu námìtù, které by se mohly uplatnit na národních nebo na celoevropské úrovni. 3 Commission Communication COM(97) 241 final. Nebylo otištìno v úøedním vìstníku Evropské komise (OJ). 4 V originále jako cooperation between [the European institutions] and charitable associations and foundations as institutions responsible for welfare establishments and services. 5 Viz 6 Tyto typy organizací dokonce mají souhrnnou anglickou zkratku CMAF - Cooperatives, Mutual Societies, Associations and Foundations. 7 Viz