LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání CO2 s cílem snížení negativních účinků skleníkového efektu a klimatických změn vytváření rekreačních možností vytváření zdravého, estetického, a ekologicky hodnotného přírodního prostředí
Stav lesů v ČR XIV. století - cca 60 % XVIII. st. (Josefínský kat.) - 38 % současnost - 33,40 % výměry státu (2 634 000 ha)
Dělení lesů dle ÚHÚL do 9 lesních vegetačních stupňů nejrozšířenější
Dělení lesa dle jednotlivých kategorií A ) LESY HOSPODÁŘSKÉ - jsou takové, jejichž hlavním posláním je produkce dřevní hmoty při současném zajišťování ostatních funkcí lesa - 77 % výměry B ) LESY OCHRANNÉ lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (na sutích, rašelinách, na prudkých svazích,vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace klečový v.s.) - 3,6 % C) LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ - jsou to lesy, které nejsou lesy ochrannými a nachází se : (PHO I.st., ochranné pásma minerálních vod, lázeňské lesy, v CHKO a NP, lesní výzkum..) 18,7 % Dochází k prolínání jednotlivých funkcí a významu lesů mezi sebou
Majetkové poměry v lesích na území ČR: Prošel bouřlivým vývojem na počátku 90. let se navrací do stavu před rokem 1945 v roce 1998: 1. 63,8 % lesů státních (vojenské ve VVP) správa majetku LČR 2. 12,38 % lesů obecních 3. 23,0 % lesů soukromých 4. 0,8 % lesy družstevní Možný návrat církevních lesů 6 % (1945)
Koloběh vody a odtok látek během vývojových stádií lesa od posledního zalednění
Tok vody a látek vegetací a půdou
Hlavní ekologické problémy lesních ekosystémů Stav lesa ovlivněn způsobem hospodaření v lesích nahodilé těžby v 90. letech 30 80 % celkové těžby (nežádoucí kalamitová polomová) zjednodušená druhová skladba lesa velmi vzdálená skladbě původní zjednodušená prostorová výstavba lesa nedoceňování genetické kvality a původního genofondu dřevin poškození horských lesních ekosystémů imisní zátěží nadměrné stavy spárkaté zvěře nedostatečné využívání přírodních procesů v lesních ekosystémech
Zjednodušená druhová skladba lesů smrk 11.2 56.4 jedle 19.9 1.4 borovice 3.4 18.1 modřín 2.7 dub 19.4 5.8 buk 40.2 5.3 habr, lípa 2.3 2.2 jasan, jilm 1.6 0 ostatní listnáče 0 7 Listnaté dřeviny původně ze 2/3 rozlohy lesa, nyní jehličnany na 4/5 původnost zpochybňována vzhledem k neurčitosti časových vazeb.
Prostorová skladba 4 základní hospodářské způsoby 1. Holosečný (91%) obnova na souvisle vytěžené plochy přesahující svou šíří průměrnou výši porostu 2. Podrostní (7%) obnova probíhá pod ochranou, s využitím reprodukce vytěženého porostu 3. Násečný obnova na souvisle vytěžené plochy nepřesahující svou šíří průměrnou výši porostu i na sousedním netěženém prostoru 4. Výběrný (bez aplikace) těžba prováděna s úmyslem výchovy a obnovy porostu, bez časového a prostorového členění, výběr stromů či skupin stromů Slovinsko na 80% porostu pouze výběrným způsobem
V současné době většina lesního porostu ovlivněna lidskou činností na základě zásahu dělíme na : 1. Lesy přirozené 2. Kulturní jsou na většině území, jsou produktem lesního hospodářství Monokulturní- jednodruhové, stejnověké smrk, borovice, méně modřín (často mimo přirozená stanoviště) čistá monokultura cca 30-40% porostů Smíšené na minimálně ¼ přimíšena listnatá dřevina dle původnosti dřevin pak rozlišujeme přírodě vzdálené, přírodě blízké (překryv s přirozenými lesy u nás cca 20-25% porostů)
Poškození imisemi
Nadměrné stavy spárkaté zvěře Poškozování okusem, loupáním kůry a ohryzem podílí se domácí zvěř (jelení, srnčí a černá) podílí se i introdukovaná (muflon, daněk) způsobeno ztrátou velkých predátorů (? reintrodukce rys, vlk medvěd x myslivost _ umírněná)
Škůdci porostů Lýkožrout smrkový, lýkožrout menši, lýkožrout lesklý, lýkohub matný, lýkohub smrkový, dřevokaz čárkovaný, smoláci, tesaříci, pilořitky, obaleč přeslenový, mravenci.
Rojení probíhá v podhorských oblastech zpravidla koncem dubna až začátkem května, v horách koncem května až začátkem června. Brouci vyletují ze svých zimovišt po oteplení kůry a hrabanky nad 14 C. Ti, kteří nedokončili dospělostní žír na podzim, vylétají o 1-2 týdny dříve a dokončují jej v čerstvé kůře kmenů nebo odříznutých vrcholků stromů. Podle podmínek se může během roku vyvinout jedno až dvě a za velmi příznivých podmínek (v nižších polohách) i tři pokolení. Přezimují brouci, kukly i larvy.
Požerek lýkožrouta smrkového na smrku: a - v počátečním stadiu, b - v plném vývoji (vpravo dole požerek lýkožrouta lesklého), c - ukončený žír v požerku
Tvary požerků kůrovců: 1 - jednoramenný podélný (lýkohub sosnový), 2 - dvouramenný podélný (lýkožrout smrkový), 3 - jednoramenný příčný (bělokaz dubový), 4 - dvouramenný příčný (lýkohub jilmový), 5 - svorkovitý (lýkohub menší), 6 - vidlicovitý (lýkožrout borový), 7 - hvězdicovitý (lýkožrout vrcholkový), 8 - podélně hvězdicovitý (lýkožrout menší), 9 - příčně hvězdicovitý (lýkožrout jedlový), 10 - plošný broučí (korohlod jedlový), 11 - společný larvový (lýkohub smrkový)
Jak proti: LAPÁKY - smrkové stromy o výčetní tloušťce nejméně 20 cm + v imisních oblastech feromonové návnady FEROMONOVÉ LAPAČE Lapáky a feromonové lapače se musí evidovat. Kromě čísla a série se poznamenává místo a datum položení lapáku nebo postavení feromonových 1apačů, datum vyvěšení a výměny feromonových návnad, datum Stupeň napadení lýkožroutem smrkovým Stupeň napadení lapáků (odchytu) Lapáky průměrný počet závrtů na 1 dm 2 kůry Lapáky s feromonovou návnadou Feromonové lapače určené ke kontrole počet odchycených dospělců na 1 lapač Silný Střední Slabý více než 1 0,5-1 méně než 0,5 více než 1,6 0,8-1,6 méně než 0,8 více než 4 000 2 000-4 000 méně než 2
Příště LHP, Lesy ČR a lesy v CHKO a NP