DOPAD ZDANĚNÍ STÁTNÍHO PŘÍSPĚVKU NA STAVEBNÍ SPOŘENÍ

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance DOPAD ZDANĚNÍ STÁTNÍHO PŘÍSPĚVKU NA STAVEBNÍ SPOŘENÍ Impact of the taxation of the state support to building savings Bakalářská práce Vedoucí diplomové práce: Mgr. Petr ČERVINEK Autor: Karel BARTÁK Brno, 2010 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí Akademický rok 2010/2011 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: BARTÁK Karel Finance DOPAD ZDANĚNÍ STÁTNÍHO PŘÍSPĚVKU NA STAVEBNÍ SPOŘENÍ Impact of the taxation of the state support to building savings Zásady pro vypracování Cíl práce: Cílem práce je analýza dopadu zdanění státního příspěvku na stavební spoření. Postup práce a použité metody: Teoretické vymezení stavebního spoření. Charakteristika stavebního spoření v ČR. Analýza dopadu zdanění státního příspěvku na stavební spoření, případně na další oblasti ekonomického života. Použité metody: deskripce, analýza, syntéza

Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce Rozsah práce bez příloh: 35 45 stran Seznam odborné literatury: SYROVÝ, PETR. Financování vlastního bydlení. 5. zcela přeprac. vyd. Praha: Grada, 2009. 143 s. ISBN 978-80-247-2388. KIELAR, PETR. Matematika stavebního spoření. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2010. 142 s. ISBN 9788086929637. Stavební spoření a stavební spořitelny. Edited by Vojtěch Lukáš - Petr Kielar. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2007. 84 s. ISBN 978-80-86929-30. DOUCHA, RUDOLF. Stavební spoření: výhody a rizika. 1. vyd. Praha: Grada, 1995. 95 s. ISBN 80-7169-182-8. Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Petr Červinek Datum zadání bakalářské práce: 22. 11. 2010 Termín odevzdání bakalářké práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne 22. 11. 2010

Karel Barták Dopad zdanění státního příspěvku na stavební spoření Impact of the taxation of the state support to building savings Financí Mgr. Petr Červinek 2011 Anotace Cílem bakalářské práce je analýza dopadu zdanění státního příspěvku na stavební spoření. Úvodní část práce je věnována historickému vývoji stavebního spoření a teoretickému vymezení stavebního spoření. Následně se práce zabývá charakteristikou fungování stavebního spoření v ČR. V praktické části je uvedena analýza dopadu zdanění státního příspěvku na stavební spoření, přičemž nejprve je provedena analýza za použití ekonomické teorie a poznatků získaných v úvodní části práce. V samostatné kapitole jsou poté prezentovány praktické výsledky prováděné analýzy. Annotation The aim of the bachelor thesis is the analysis of the impact of the taxation of the state contribution on the saving in a building society. The introductory part of the bachelor thesis presents the historical development of the saving in a building society and its theoretical demarcation. Further on, the thesis deals with the characteristics of the operation of the saving in a building society in the Czech Republic. The practical part handles the issue of the analysis of the impact of the taxation of the state contribution in a way that, first of all, the analysis made with the help of the usage of the economic theory and information acquired from the introductory part of the work is performed. The practical results of the conducted analysis are indicated in a separated chapter. Klíčová slova stavební spoření, státní příspěvek, zdanění, výnosnost, stavební spořitelny Key words saving in a building society, state contribution, taxation, profitability, building society

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Dopad zdanění státního příspěvku na stavební spoření vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Petra Červinka a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně 29. 4. 2011 vlastnoruční podpis autora

Na tomto místě bych rád poděkoval Mgr. Petru Červinkovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce a za trpělivost a ochotu při konzultacích.

ÚVOD... 11 1 VZNIK A VÝVOJ STAVEBNÍHO SPOŘENÍ... 13 1.1 Základní princip stavebního spoření... 13 1.2 Historie... 13 2 CHARAKTERISTIKA STAVEBNÍHO SPOŘENÍ... 15 2.1 Současné pojetí stavebního spoření... 15 2.2 Základní pojmy stavebního spoření... 16 3 STAVEBNÍ SPOŘENÍ V ČR... 18 3.1 Legislativní podmínky stavebního spoření v ČR... 18 3.2 Poskytování státní podpory na stavební spoření... 19 3.3 Stavební spořitelny a jejich činnost v ČR... 21 3.3.1 Historická působnost stavebních spořitelen v ČR... 21 3.3.2 Zákonné povinnosti a poskytování úvěrů stavebními spořitelnami... 21 3.3.3 Ukazatele vývoje stavebního spoření v ČR... 23 4 VÝZNAM POSKYTOVÁNÍ STÁTNÍ PODPORY NA STAVEBNÍ SPOŘENÍ... 25 4.1 Státní podpora a výnosnost stavebního spoření... 25 4.2 Význam státní podpory pro financování bydlení... 26 4.3 Dopad státní podpory do státního rozpočtu České republiky... 27 4.3.1 Státní rozpočet... 27 4.3.2 Výdaje na státní podporu stavebního spoření ze státního rozpočtu... 28 5 DOPAD ZDANĚNÍ STÁTNÍHO PŘÍSPĚVKU NA STAVEBNÍ SPOŘENÍ... 32 5.1 Dopad zdanění na oblast stavebního spoření... 32 5.2 Dopad zdanění státního příspěvku při úspěšné volbě daňové sazby... 34 5.3 Důsledky neúspěšné volby daňové sazby na ekonomiku... 41

6 PRAKTICKÉ VÝSLEDKY ANALÝZY DOPADU ZDANĚNÍ STÁTNÍHO PŘÍSPĚVKU... 47 6.1 Dopad zdanění na výnosnost stavebního spoření... 47 6.2 Problematika určení mezní míry zdanění státního příspěvku... 50 ZÁVĚR... 52 SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ... 54 SEZNAM TABULEK... 56 SEZNAM GRAFŮ... 57 SEZNAM PŘÍLOH... 58

Stavební spoření považuji spolu s hypotečními úvěry za jeden z nejčastěji využívaných produktů v oblasti řešení bydlení. Navíc je stavební spoření dle mého názoru i v roce 2010 často využíváno jako prostředek zhodnocování vlastních úspor. Domnívám se, že současná ekonomická a především politická situace povede k řadě zásadních změn v oblasti stavebního spoření. Pokud budou tyto změny realizovány, mají potenciál promítnout se do většiny oblastí souvisejících se stavebním spořením. Téma svojí práce jsem vybral se záměrem ukázat některé z reálných dopadů vyplývajících z chystaných změn v oblasti stavebního spoření. Za současné politické situace předpokládám, že dopad změn stavebního spoření se bude týkat i jiných oblastí ekonomického života. Věřím, že moje práce může být přínosná svým přístupem k hodnocení změn výnosnosti stavebního spoření, protože v současné době připravovaného zdanění státního příspěvku stavebního spoření čelí klient stavební spořitelny problému objektivního posouzení této podle mého názoru významné změny v systému stavebního spoření. Především se jedná o možnost klienta efektivně analyzovat a posoudit skutečný rozsah dopadů legislativních úprav státního příspěvku stavebního spoření. Pokusím se rovněž postihnout dopad zdanění státního příspěvku stavebního spoření do státního rozpočtu a dalších oblastí ekonomického života. Tuto problematiku ve své práci rozpracuji s cílem vytvořit dostatečný teoretický podklad a především ukázat možné praktické důsledky zdanění státního příspěvku stavebního spoření. Konkrétním cílem práce je analyzovat dopad zdanění státního příspěvku stavebního spoření. Zdanění státního příspěvku, jeho dopad na výnosnost stavebního spoření a další oblasti ekonomického života bude tvořit základní náplň práce. Při aplikaci konkrétního zdanění budu vycházet z nejpravděpodobnější varianty zdanění státního příspěvku dle schválené či mnou předpokládané nejpravděpodobnější varianty zdanění. Samotné posouzení dopadů bude vycházet z tohoto vymezení. Tím zajistím, že analýza dopadu bude dostatečně odborná a konkretizovaná v kontextu požadavků bakalářské práce. Problematikou stavebního spoření se od jeho počátku v roce 1994 zabývala řada autorů. Oblastí stavebního spoření obecně se zabývá Rudolf Doucha ve své knize Stavební spoření: výhody a rizika a také Petr Syrový v knize Financování vlastního bydlení. Oblast stavebních spořitelen zkoumají Vojtěch Lukáš a Petr Kielar v knize Stavební spoření a stavební spořitelny, kde věnují větší prostor stavebnímu spoření v ČR. Ještě podrobněji se oblastí fungování stavebních spořitelen a tvorby základních parametrů stavebního spoření zabývá Petr Kielar v díle Matematika stavebního spoření. Já budu při vymezení stavebního spoření, charakteristice stavebního spoření v ČR a stavebních spořitelen pracovat především s touto literaturou, protože ji považuji za nejvhodnější pro naplnění cíle práce. Práce se bude skládat z teoretické a praktické části. V teoretické části mojí práce se budu zabývat vytvořením dostatečného teoretického podkladu pro část praktickou, konkrétně vymezím pojem stavebního spoření a jeho základní a stěžejní charakteristiky, jeho současnou 11

podobu v ČR a přiblížím fungování stavebních spořitelen v ČR. V praktické části bakalářské práce se zaměřím na samotnou analýzu dopadu zdanění státního příspěvku stavebního spoření, tedy na dopad zdanění na výnosnost stavebního spoření, státní rozpočet a případně na další oblasti ekonomického života. Podle svého mínění a přehledu o současné situaci na trhu bankovních produktů, konkrétně v oblasti nabídky konzervativních produktů s garantovaným výnosem, popř. nízkým investičním rizikem předpokládám, že ovlivnění výnosnosti vlivem zdanění státního příspěvku bude v důsledku krátkodobého šestiletého cyklu stavebního spoření výrazné, nebude však mít výrazný dopad na využívání stavebního spoření v ČR. V oblasti přínosu do státního rozpočtu předpokládám, že důsledkem zákonné úpravy výše státního příspěvku na stavební spoření bude nezanedbatelné snížení výdajů na státní podporu. Rovněž se domnívám, že z hlediska úspor ve státním rozpočtu budeme moci reformu označit jako úspěšnější než tu, která změnila státní podporu na stavební spoření v roce 2004. 12

1 Základní princip stavebního spoření lze vysvětlit na jednoduchém příkladu, na kterém se shodují autoři publikací o stavebním spoření 1. Příklad vychází z popisu skupiny lidí s cílem postavit vlastní dům. Základem pro vysvětlení principu stavebního spoření je skupina šesti lidí, z nichž každý je schopen za jeden rok našetřit šestinu prostředků nutných pro výstavbu domu. Dohromady však mohou postavit první dům již za rok. Každý z nich pak může postupovat dvěma způsoby. Buď bude šetřit po dobu šesti let a postaví si dům nebo využije možnosti spolupráce s ostatními. Pokud využije možnosti spolupráce, pak každým rokem všech šest lidí dá své prostředky dohromady a vylosují jednoho, který si z nich postaví dům. Takto to každým rokem opakují. Žádný z nich na dohodě neprodělá, neboť i ten poslední postaví svůj dům stejně, jako by šetřil sám. Není tudíž nijak poškozen. Právě tento základní princip prezentují ve své knize Doucha nebo Kielar (2007) k vysvětlení zjednodušeného základního principu stavebního spoření. Při bližším pohledu na výše zmíněný princip v něm podle mého názoru lze spatřit základní rámec fungování stavebních spořitelen, i když ve velmi zjednodušené podobě. Všechny účastníky lze chápat jako vkladatele do stavebního spoření, kteří postupem času využijí úvěr právě ze zdrojů ostatních lidí. Lidé vylosovaní v daném roce pak vlastně čerpají úvěr ze společných vkladů na výstavbu domu. Pokud jsou vylosováni v prvních letech, pak jejich nepřerušenou povinnost přispívat do společných vkladů můžeme chápat jako splátku úvěru ze stavebního spoření. Situace trvá, dokud se nenaplní původní účel dohody, což je v našem případě stavba domu pro všechny účastníky. Samozřejmě je nutné zmínit, že současný systém stavebního spoření je odlišný od popisovaného modelu. Konkrétní odlišnosti mohou podle mého názoru nabývat různých podob. Domnívám se však, že se jedná především o rozdílnou legislativní úpravu stavebního spoření, poskytování státní podpory a také libovolný počet účastníků stavebního spoření. Ve stanovení historického počátku stavebního spoření a jeho vývoje se Doucha s Kielarem shodují, a proto budu v následujícím textu vycházet z publikace Kielara (2010) 2. Za počátek stavebního spoření považuje rok 1775, kdy v tehdejší Anglii vznikaly spolky podobné těm z předešlého příkladu. Právě v Anglii, konkrétně v Birminghamu, vzniklo v roce 1775 sdružení Ketley s Building Society. Spolek pomáhal řešit právě financování bydlení a také podnikatelské aktivity soudobých řemeslníků. Další vývoj můžeme zaznamenat v průběhu 19. století v Německu a Rakousku-Uhersku. Právě v těchto zemích vzniká celá řada samostatných 13

družstev, která se svým způsobem financování a fungování podobají spolkům z Anglie. Rozvoj těchto spolků a družstev v Německu napomohl vzniku stavebních spořitelen jako specializovaných bankovních institucí. První stavební spořitelna jako instituce však vzniká až po první světové válce v tehdejším Německu. V roce 1921 se jí stává spolek Gemeinschaft der Freunde založený ve Wüstenrotu. Tento spolek však neměl dlouhého trvání, úspěšné bylo až jeho znovu založení v roce 1924. Tento první spolek předznamenal prudký rozvoj podobných spolků po celém Německu. Současné Německo je i nadále zemí, kde má stavební spoření velmi silnou pozici a je podporováno několika způsoby. Kromě nám známého státní příspěvku na stavební spoření existují i jiné formy státní podpory. Jedná se o možnost příspěvku zaměstnavatele nebo další příspěvek určený pro certifikované finanční produkty v Německu. Celkem lze vyčerpat ze státních podpor až 242 ročně. Po pádu komunistického režimu se z tehdejšího Německa a Rakouska rozšířilo stavební spoření i do zemí východního bloku. Mezi země výrazně ovlivněné německým a rakouským systémem stavebního spoření patří například Bulharsko, Maďarsko, Slovensko i Česká republika. Vlivem tehdejšího režimu došlo k rozvoji stavebního spoření v těchto zemích až v devadesátých letech 20. století. Při formování prvních stavebních spořitelen pak docházelo k majetkové angažovanosti rakouských a německých spořitelen v nově vznikajících stavebních spořitelnách ve výše jmenovaných zemích. Domnívám se, že právě majetkové podíly rakouských a německých stavebních spořitelen a s nimi spojený vliv na nově vzniklé stavební spořitelny jsou příčinou toho, že výše zmíněné země mají systém stavebního spoření podobný právě systému, který je využíván v Rakousku či Německu. 14

2 Ve svém počátku vzniklo stavební spoření jako finanční produkt zaměřující se na řešení otázek financování vlastního bydlení. Jak samotný produkt stavebního spoření, tak i finanční trhy prošly po roce 1989 celou řadou změn. 3 I přes tyto změny se domnívám, že stavební spoření stále zastupuje významnou roli v oblasti financování bydlení. Za hlavní důvody této situace považuji státní podporu stavebního spoření, ať již formou státního příspěvku, osvobození od daně z výnosů nebo možných daňových odpočtů v případě splácení úvěru ze stavebního spoření. Podle mého názoru a zkušeností je veřejností stavební spoření vnímáno jako stabilní a nerizikový produkt. Státní příspěvek a nezdaněné výnosy pak podle mého názoru ještě přispívaly k optimistickému pohledu na stavební spoření z hlediska jeho využití jako produktu krátkodobého zhodnocení volných finančních prostředků. Kielar (2007) ve své práci upozorňuje, že pořízení vlastního bydlení je pro většinu obyvatel největší životní investicí. Významnou roli stavebního spoření v současné ekonomice pak zdůvodňuje konstrukcí samotného produktu, která umožňuje získat úvěrové zdroje široké skupině obyvatel. Navíc stavební spoření umožňuje využít financování kombinací vlastních úspor klienta a získání úvěru. Samotný proces financování pak lze zjednodušeně rozložit na tři základní fáze. V první fázi klient vkládá na účet stavebního spoření vlastní prostředky, při splnění zákonem daných podmínek na ně dostává státní příspěvek a vklady se společně se státním příspěvkem zhodnocují. Ve druhé fázi získává klient nárok na přidělení cílové částky a tedy možnost po splnění specifických podmínek čerpat úvěr ze stavebního spoření. Ve třetí a poslední fázi klient získává úvěr za sjednanou úrokovou sazbu a standardně jej splácí formou anuitních splátek 4. Podle mého názoru a výše zmíněných poznatků lze pojmout stavební spoření dvěma základními způsoby. Stavební spoření může sloužit jako produkt pomáhající řešit financování bydlení. Tuto funkci považuji z hlediska využívání a záměru fungování stavebního spoření za nejdůležitější 5. Druhou variantou je využít stavební spoření jako produkt ke zhodnocení dočasně volných finančních prostředků. Obě tyto varianty umožňují využít nabízené státní podpory stavebního spoření a to ve formě již výše zmiňovaných výhod. Konkrétně se jedná o státní příspěvek, daňové odpočty pro úvěry ze stavebního spoření a osvobození od daně z výnosů vkladů na stavebním spoření. Současné pojetí stavebního tedy umožňuje jeho využití více způsoby a je na každém účastníkovi aby si zvolil, jaká varianta je pro něj nejpřijatelnější. 15

Pro lepší pochopení stavebního spoření považuji za nutné alespoň základním způsobem osvětlit pojmy, které jsou podle mého názoru nejčastěji spojovány a užívány v souvislosti se stavebním spořením. Nejprve se budu zabývat pojmem, který bezesporu úzce souvisí se samotným vznikem vztahu mezi stavební spořitelnou a klientem, poté se zaměřím na ostatní pojmy stavebního spoření. Využívání produktu stavebního spoření předchází uzavření smlouvy o stavebním spoření. Ta musí obsahovat minimálně údaje dané příslušným zákonem o stavebním spoření. Můžeme si jmenovat několik jejích důležitých součástí: cílovou částku, úrokovou sazbu z vkladů a poskytnutého úvěru, podmínky nutné pro získání úvěru a způsob jeho splácení. Smlouvy se mohou lišit v rámci jednotlivých stavebních spořitelen. Stejně tak sjednané výše úrokových sazeb nemusejí být z pohledu nabídky shodné. Cílovou částkou můžeme rozumět celkový objem finančních prostředků, který lze pomocí sjednané smlouvy o stavebním spoření získat. Jedná se tedy o součet vlastních prostředků naspořených účastníkem stavebního spoření. K nim je nutné připočítat nejen státní podporu, ale i výnosy získané v průběhu trvání smlouvy o stavebním spoření. Zbytek cílové částky tvoří prostředky získané formou úvěru ze stavebního spoření. Poměr mezi vlastními prostředky a čerpaným úvěrem určuje smlouva o stavebním spoření, přesněji řečeno tarif příslušné smlouvy. 6 Státní podporou můžeme obecně rozumět činnost státu směřující k podpoře stavebního spoření. Stát může dotovat stavební spoření různými způsoby, může tak činit i jejich kombinací. Jako příklad může sloužit současné Německo, kde se státní podpora sestává z celkem tří různých složek. I v České republice podporuje stát stavební spoření více než jedním konkrétním způsobem. Hlavním důvodem pro podporu stavebního spoření je právě jeho primární funkce, kterou je podpora financování bydlení. Stát tedy poskytuje státní podporu s cílem zatraktivnit stavební spoření a tím podporovat financování bydlení. Domnívám se, že právě z tohoto důvodu je striktně požadována účelovost úvěrů ze stavebního spoření. Stát podle mého názoru chce tímto opatřením zabezpečit využívání stavebního spoření především jako nástroje sloužícího k financování bydlení. 7 Podmínky přidělování a následné výplaty státní podpory pak vymezuje příslušný zákon. Domnívám se, že samostatné zmínění si zasluhují úvěry ze stavebního spoření. Podmínky přidělení úvěru ze stavebního spoření a úroková sazba jsou sjednány ve smlouvě o stavebním spoření. Pro přidělení úvěru ze stavebního spoření je nutné splnit v zásadě tři podmínky. První z nich je doložení účelovosti čerpaných prostředků. Tuto podmínku chápu jako určitou formu zajištění, aby byly čerpané prostředky užity k řešení potřeb bydlení. 16

Původní systém losování známý z prvních spolků využívajících princip stavebního spoření byl nahrazen tzv. hodnotícím číslem. Jeho výpočet má podobu specifického algoritmu. Navíc závisí na výši vkladu účastníka, na době a variantě spoření. 8 Dalšími faktory, které zohledňuje stavební spořitelna při rozhodování o přidělení úvěru, je doba trvání stavebního spoření a naspořená částka na účtu stavebního spoření. Úrokové sazby sjednané ve smlouvě o stavebním spoření se zpravidla v průběhu trvání nemění. 9 Jejich charakteristika závisí na legislativních podmínkách stavebního spoření. V České republice není jejich výše stanovena absolutním číslem, ale je omezeno rozpětí mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z řádného úvěru. 10 Tímto způsobem reguluje vláda stavební spořitelny v oblasti stanovování úrokových sazeb ve smlouvách sepisovaných s účastníky stavebního spoření. Se stavebním spořením souvisí i určité náklady, z nichž některé si můžeme uvést. Jedná se o poplatek za zřízení smlouvy stavebního spoření. Ten může být nastaven různými způsoby, jedním z nich je procentní poplatek dle výše sjednané cílové částky ve smlouvě stavebního spoření. Při vysoké cílové částce tak může být nejvýraznějším nákladem stavebního spoření. Dalším z nákladů je vedení účtu stavebního spoření. Tento poplatek je alespoň v podmínkách České republiky stanovován dle aktuálního sazebníku stavební spořitelny bez ohledu na cílovou částku nebo výši vkladu účastníka na účet stavebního spoření. Pohybuje se obvykle v řádu několika stokorun ročně. 11 Domnívám se, že další náklady mohu označit jako nepřímé. Jedná se podle mého názoru především o ztrátu disponibility prostředků uložených na účtu stavebního spoření. Tyto prostředky jsou na účtu stavebního spoření vázány po celou dobu spoření a jejich předčasný výběr bývá obvykle spojen se ztrátou nároku na státní podporu a sankcí ze strany stavební spořitelny. 12 Snažil jsem se alespoň stručně postihnout ty pojmy stavebního spoření, které považuji za důležité. Podrobněji se budu zabývat podmínkami stavebního spoření a konkrétními poplatky v kapitole věnující se stavebním spořitelnám a stavebnímu spoření v České republice. 17

3 Fungování stavebního spoření v ČR je určeno celou řadou legislativních norem, které mají především formu zákonů, v doplňující podobě pak podobu vyhlášek. Za základní dokument o stavebním spoření považuji Zákon č.96/1993 Sb. 13 Jedná se o zákon důležitý pro objasnění základních souvislostí fungování stavebního spoření, činnosti stavebních spořitelen a poskytování státní podpory na stavební spoření v ČR. Z tohoto důvodu považuji za vhodné tento zákon představit podrobněji. Budu se věnovat především těm součástem zákona, které se zabývají vymezením stavebního spoření a jeho souvislostem. V následující části práce pak zaměřím svoji pozornost na činnost stavebních spořitelen a poskytování státní podpory stavebního spoření. Související legislativě se v rámci svojí práce budu věnovat spíše okrajově a s ohledem na sledování hlavního cíle práce. Zákon o stavebním spoření vykládá stavební spoření jako příjímání vkladů od účastníků stavebního spoření, poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření a poskytování státní podpory účastníkům stavebního spoření. 14 Za provozovatele stavebního spoření je považována stavební spořitelna. Jedná se o specializovanou banku s příslušnou bankovní licencí. Účastníkem stavebního spoření může být právnická nebo fyzická osoba. Zákon o stavebním spoření rovněž definuje povinné náležitosti smlouvy o stavebním spoření a vymezuje bytové potřeby. Pojem bytové potřeby je v souvislosti se stavebním spořením důležitý pro posuzování účelového využívání prostředků z úvěrů poskytnutých stavební spořitelnou. 15 Zákon o stavebním spoření rovněž určuje výši poskytované státní podpory, podmínky jejího získání a její výplatu na účet stavebního spoření. Upravuje také způsob evidence státní podpory a její vrácení při nesplnění podmínek stavebního spoření. Také práva a povinnosti stavebních spořitelen, sankce za jejich porušování a systém státní kontroly stavebního spoření jsou nedílnou součástí zákona o stavebním spoření. 16 Další legislativní zákony se zabývají především úpravou vztahu stavebního spoření, státní podpory a dani z příjmů s ohledem na fungování celého systému stavebního spoření. Jedná se především o Zákon č. 83/1995 Sb. a Zákon č.423/2003 Sb., kterými se mění a doplňuje jak zákon č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření, tak i zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. 17 18

Státní podporu vnímá podle mého názoru veřejnost jako hlavní benefit stavebního spoření. Navíc na státní podporu ze státního rozpočtu ročně odchází prostředky v řádu několika miliard korun ročně. Z těchto důvodů se na poskytování státní podpory stavebního spoření zaměřím podrobněji. Analýze efektivity státní podpory a dopadu její případné změny se budu věnovat dále. V současné době výši poskytované státní podpory určuje zákon č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření. Od roku 1993 poskytovaná státní podpora činila 25% z výše ročního vkladu účastníka. Maximální možná výše podpory činila 4500 Kč. Ke změně výše státní podpory došlo v důsledku zákonné úpravy od 1. 1. 2004. 18 Státní podpora byla snížena na výši, které zůstala zachována až do současné doby. Současná výše státní podpory tak činí 15% z výše ročního vkladu účastníka stavebního spoření, maximálně výše státní podpory pak činí 3000 Kč ročně. 19 V roce 2010 však došlo k legislativní úpravě, v jejímž důsledku se výše státní podpory připisované na účty účastníků výrazně sníží. Mechanismus stanovení výše státního příspěvku pro rok 2010 se tedy nezměnil. Rozhodnutím vlády České republiky dojde k mimořádnému zdanění státního příspěvku. Výše daňové sazby bude činit 50%. Je však nutné upozornit, že s tímto vládním opatřením je spjata celá řada protestů, existuje tedy reálná možnost, že dojde k úpravě nebo dokonce ke zrušení tohoto opatření. Poskytování státní podpory určuje zákon o stavebním spoření. Ten vymezuje i náležitosti připisování státní podpory na účet stavebního spoření, její evidenci a podmínky odebrání státní podpory. Státní podpora je na účtu stavebního spoření pouze každoročně zálohově evidována. Žádost o státní podporu podává souhrnně za všechny účastníky příslušná stavební spořitelna. 20 Nárok na státní podporu připsanou formou záloh vzniká dvěma způsoby. V prvním případě pokud účastník v průběhu šesti let nenakládal s uspořenou částkou. V druhém případě uzavřel se stavební spořitelnou smlouvy o poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. V ostatních případech nemá účastník nárok na výplatu záloh státní podpory a stavební spořitelna je povinna zálohy státní podpory vrátit příslušnému ministerstvu, které provádí i následnou kontrolu dodržování podmínek pro poskytování státní podpory 21. I v případě vzniku povinnosti vrátit státní podporu zůstávají úroky z ní připsané na účtu stavebního spoření. Význam státní podpory může být chápán různými způsoby. Věřím, že nejlepším způsobem je chápat státní podporu jako prostředek ke zlepšení financování bydlení v ČR. Státní podporu stavebního spoření můžeme pak z tohoto pohledu chápat v podstatě dvěma způsoby. 22 Jedná 19

se buď o podporu ve fázi úvěru, nebo o podporu ve fázi spoření. Státní podpora ve fázi úvěru může mít například podobu daňových odpočtů ze zaplacených úroků. Stavební spoření je podle mého názoru podporováno především ve fázi spoření. Státní podpora, tak jak ji poskytují stavební spořitelny v současnosti, zvyšuje efektivní zhodnocení vkladů. Tím je otevřena možnost nižších nominálních úrokových sazeb z vkladů na stavební spoření, neboť státní podpora zvyšuje jeho atraktivitu. Tím vzniká relativně levný zdroj prostředků pro poskytování úvěrů sloužících k financování bydlení. 23 Nutno dodat, že maximální rozpětí mezi úrokovou sazbou z vkladů a sazbou z poskytnutých úvěrů je určeno legislativní cestou. Kielar a Lukáš si toto opatření vysvětlují snahou zabránit zneužívání tvorby levných úvěrových prostředků ze strany stavebních spořitelen. Rovněž věří, že tvorba levných úvěrových zdrojů je tím hlavním důvodem pro vyplácení státní podpory i těm, kteří ji nevyužijí pro financování bydlení 24 Efektivitu státní podpory můžeme posuzovat různými způsoby. Já se domnívám, že pro pochopení významu státní podpory pro celý systém financování bydlení je dostatečně výstižný způsob, který používají ve své knize Kielar a Lukáš (2007). Jako ukazatel efektivity státní podpory používají poměr mezi výší vyplacené státní podpory a objemem prostředků investovaných ze stavebního spoření do financování bydlení. Při uplatňování této metody vycházíme z modelového příkladu se stanovenou výší roční úložky, patnácti procentní státní podpory a samozřejmě i údaje poskytované stavební spořitelnou. Jedná se především o údaj o počtu klientů, kteří nevyužijí svoje prostředky pro financování bydlení. Jak je vidět, tato metoda má svoje specifické nedostatky. Jedná se především o získání přesných údajů nutných pro výpočet efektivity státní podpory na stavební spoření. Pro určení efektivity je třeba znát ještě objem prostředků využitých pro financování bydlení a celkový objem vyplacené státní podpory. Problém nastává především při zjišťování celkového objemu vyplacené státní podpory. Pro výpočet efektivity nelze použít údaj ze státního rozpočtu. Tento údaj totiž obsahuje nepřesnosti, které jsou dány charakterem údajů ze státního rozpočtu. Státní rozpočet poskytuje informaci o celkové výši zálohově připsané státní podpory na účty účastníků stavebního spoření. Tyto prostředky jsou však využity až v různých budoucích obdobích, přičemž část pro financování bydlení vůbec využita není. Naopak dokonce část státní podpory putuje zpět do státního rozpočtu. Jedná se o případ, kdy dojde k nedodržení smlouvy o stavebním spoření. 25 Z tohoto důvodu se při získávání potřebných dat musíme spolehnout na údaje poskytnuté stavebními spořitelnami. 26 S těmito údaji můžeme stanovit poměr vyjadřující efektivnost 25 LUKÁŠ, Vojtěch; KIELAR, Petr. Stavební spoření a stavební spořitelny. Vydání I. Praha: Ekopress, 2007. s. 55-56 20

státní podpory na stavební spoření a tedy i možnost teoretické předpovědi vlivu případné změny v její výši. Pokud však problém se získáním dat překonáme, považuji model Lukáše a Kielara za významný a dostatečně ukazující efektivitu státní podpory při podpoře financování bydlení. 3.3.1 Historická působnost stavebních spořitelen v ČR V České republice působilo od roku 1994 šest stavebních spořitelen. V roce 2008 došlo ke sloučení HYPO stavební spořitelny a.s. se společností Raiffeisen stavební spořitelna a.s. V současné době tedy působí na trhu v ČR pět stavebních spořitelen. Jedná se o následující společnosti: Raiffeisen stavební spořitelna a.s. Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Wüstenrot stavební spořitelna a.s. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Všechny výše zmíněné stavební spořitelny jsou členy Asociace českých stavebních spořitelen. Asociace byla založena 29. června 2000. Za hlavní motiv jejího vzniku je považována ochrana a podpora společných zájmů stavebních spořitelen v ČR. Ve své původní činnosti navázala na dřívější neformální spolupráci některých stavebních spořitelen. Postupem času docházelo k profesionalizaci a v současné době ji považuji za instituci, která podporuje činnost stavebních spořitelen a napomáhá k vyšší informovanosti veřejnosti v oblasti stavebního spoření. Za svůj hlavní cíl si AČSS klade tvorbu a udržování kvalitního zázemí pro fungování systému stavebního spoření. V praxi to znamená důraz na vytváření příznivých podmínek pro řešení bytových potřeb, podporu rozvoje produktu stavebního spoření v ČR a spolupráci s orgány státní správy. Ve spolupráci s orgány státní správy se jedná především o otázky spojené s dalším rozvojem sektoru stavebního spoření. 27 3.3.2 Zákonné povinnosti a poskytování úvěrů stavebními spořitelnami Povinnosti stavebních spořitelen a vymezení dalších činností, které mohou v rámci svojí činnosti provádět, upravuje zákon č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření. 28 Mimo základních činností stavební spořitelny vymezených výše může stavební spořitelna provádět celou řadu dalších činností souvisejících se stavebním spořením. Jedná se například o příjímání vkladů od bank a jiných finančních institucí, obchodování na vlastní účet s hypotečními zástavními 21

listy nebo dluhopisy nebo vykonávání finančního makléřství. Výše uvedené činnosti však stavební spořitelna může provádět pouze tehdy, jsou-li nejprve zajištěny její závazky vyplývající z uzavřených smluv o stavebním spoření. 29 Zákonné povinnosti stavební spořitelny souvisí především s evidencí uzavřených smluv, jejich archivací po ukončení a evidencí státní podpory na účtech účastníku stavebního spoření. Domnívám se, že poskytování státní podpory vede ke striktnímu vymezení povinností stavební spořitelny vůči státu, který je v této situaci zastoupen příslušným ministerstvem. Konkrétně se jedná především o kontrolu podmínek pro přidělení státní podpory, způsob odebírání státní podpory a její navrácení ministerstvu, které vyplácení státní podpory zajišťuje. Oblast poskytování úvěrů ze stavebního spoření považuji za velmi rozsáhlou a informačně náročnou, proto se zaměřím pouze na základní pojmy a souvislosti, jejichž znalost považuji za důležitou pro další části mojí práce. V předchozím textu jsem zmiňoval zákonem stanovené rozmezí mezi úrokovou sazbou z vkladů a poskytnutého úvěru. Tuto regulaci považuji za omezující především z pohledu stavebních spořitelen, které si tak nemohou za poskytnuté úvěry účtovat libovolné úrokové sazby. I pro rok 2011 stále platí maximální úrokové rozpětí ve výši 3% 30. Úvěry ze stavebního spoření rozlišujeme na překlenovací úvěry a řádné úvěry. Zjednodušeně lze rozdíl mezi nimi popsat následujícím způsobem: pro přidělení řádného úvěru musí účastník splnit podmínky stanovené stavební spořitelnou, zatímco pro překlenovací úvěr není nutné striktně dodržet tyto podmínky. Podmínky pro přidělení řádného úvěru odráží dobu trvání stavebního spoření a míru tvorby úspor účastníka. 31 Slouží tak dle mého názoru ke snižování rizika spojeného s poskytováním úvěrových prostředků stavební spořitelnou. Překlenovací úvěr se pak využívá především z důvodu rychlejšího přístupu k úvěrovým prostředkům pro účastníka stavebního spoření. V praxi účastník využívá a splácí překlenovací úvěr právě do doby, než splní stanovené podmínky a získá nárok na řádný úvěr ze stavebního spoření. Překlenovací úvěr bývá obvykle charakterizován především vyšší úrokovou mírou v porovnání s řádným úvěrem. V případě překlenovacího úvěru totiž stavební spořitelna půjčuje dlužníkovi celou výši požadované částky, žadatel tedy nemusí část prostředků předem naspořit, tak jako je tomu u řádného úvěru. Stavební spořitelna tak čelí vyššímu potenciálnímu riziku nesplácení překlenovacího úvěru, protože žadatel pro přidělení překlenovacího úvěru nemusel prokázat schopnost tvorby úspor formou naspoření určité částky na účet stavebního spoření. Dle mého názoru právě snaha kompenzovat vyšší riziko překlenovacího úvěru oproti úvěru řádnému vede k vyšším úrokovým sazbám z překlenovacích úvěrů. 22

3.3.3 Ukazatele vývoje stavebního spoření v ČR K číselnému vyjádření trhu stavebního spoření v ČR můžeme použít některé z veřejně dostupných ukazatelů, které jsou podle mého názoru schopny nabídnout dostatečný náhled na výsledky a směřování trhu stavebního spoření v ČR. Souhrn těch ukazatelů, které jsem považoval s ohledem na analýzu dopadů změn ve stavebním spoření za nejdůležitější, je obsažen v následující tabulce. Při jejich výběru jsem se zaměřil na ukazatele, které poskytují informace relevantní cíli práce. 23

Tabulka č. 1: Vývoj základních ukazatelů stavebního spoření v letech 2000-2010 Celkový počet smluv (ve fázi spoření) Počet nových smluv v daném období Přírůstek nově uzavřených smluv (v %) Výše státní podpory vyplacené v daném období (v mld. Kč) Průměrná výše státní podpory na 1 smlouvu (v Kč) 2000 3 424 580 1 115 926 23,1 7,719 2 874 2001 4 196 408 1 373 258 23,1 9,313 2 956 2002 4 870 620 1 293 890-5,8 11,059 3 138 2003 6 300 831 2 097 338 62,1 13,261 3 159 2004 5 899 300 314 650-85,0 15,337 3 256 2005 5 573 874 430 233 36,7 16,086 3 242 2006 5 297 522 516 385 20,0 15,772 3 173 2007 5 132 595 579 730 12,3 14,976 3 090 2008 5 070 510 705 463 21,7 14,220 2 927 2009 4 926 183 575 292-18,5 13,262 2 776 2010 4 845 319 532 765-7,4 11,743 bez údajů Ukazatele v tabulce vyjadřují několik základních tendencí vývoje stavebního spoření v ČR. Především při pohledu na údaje týkající se celkového počtu smluv o stavebním spoření a počtu každoročně nově uzavřených smluv vidíme, že oba údaje vykazují podobnou tendenci. Ta se týká růstu obou ukazatelů až do roku 2003. V tomto roce došlo k velmi vysokému nárůstu počtu nových smluv stavebního spoření a tím i celkového počtu smluv. 32 Zmíněný trend je možné ukázat i pomocí procentního přírůstku nových smluv. Za zmínku stojí fakt, že počet nově uzavřených smluv v průběhu jednoho roku se v letech následujících po roce 2003 ani zdaleka nepřiblížil výsledkům z let 2000-2002. Celkový počet smluv stavebního spoření pak od roku 2004 vykazuje pravidelnou klesající tendenci. Zajímavější je v současné chvíli pohled na průměrnou státní podporu poskytnutou na jednu smlouvu stavebního spoření v letech 2000-2009. Zde je trend vývoje podobný jako u prvních dvou ukazatelů, ovšem s tím rozdílem, že klesající tendence se začíná projevovat až po roce 2005. Vzhledem k velkému počtu smluv uzavřenému v roce 2003 a s ohledem na vázací dobu stavebního spoření se domnívám, že se nejedná o přímý důsledek vládní reformy stavebního spoření, ale podle mého názoru je tento trend způsoben především vznikem velkého množství neaktivních smluv stavebního spoření. 33 Domnívám se, že právě legislativní změny stavebního spoření vedly k situaci, kdy velké množství lidí uzavřelo smlouvy o stavebním spoření se záměrem zajistit si výhodnější podmínky dříve, než legislativní změny nabudou platnosti. 24

4 Vztah mezi státní podporou a výnosností stavebního spoření můžeme dle mého názoru považovat za zřejmý a jednoznačně pozorovatelný. Domnívám se, že poskytování státní podpory pomáhá zvýšit výnosnost stavebního spoření výraznou měrou. Výše státní podpory se v průběhu existence stavebního spoření měnila, v období změn se nachází i dnes. I přes rozdílnou výši státní podpory v historii stavebního spoření se domnívám, že má výrazný pozitivní vliv na výnosnost stavebního spoření. Při státní podpoře 3000,- Kč ročně a šestiletém cyklu stavebního spoření 34 jenom samotným vlivem státní podpory dojde k navýšení výnosu o 18.000,- Kč. Navíc v praxi částka státní podpory navyšuje hodnotu účtu účastníka stavebního spoření, v důsledku toho je realizován i vyšší výnos z úročení peněz na účtu stavebního spoření. Státní podpora může být také považována za formu kompenzace nákladů spojených s využíváním stavebního spoření. V předchozí části práce jsem se v této souvislosti zmiňoval především o vstupním poplatku při zřízení stavebního spoření účtovaném jednorázově při založení smlouvy a poplatku za vedení účtu stavebního spoření, který je účtován stavební spořitelnou zpravidla každoročně po celou dobu trvání smlouvy. Výše vstupního poplatku odpovídá výši 1% 35 ze sjednané cílové částky, pohybuje se tedy v řádech tisíců korun. Vedení účtu se pak liší v závislosti na konkrétní stavební spořitelně, obecně však můžeme říct, že se pohybuje v řádu několika stokorun ročně. Státní podporu můžeme tedy chápat jako kompenzaci nákladů spojených se stavebním spořením. V prvním roce či dvou trvání smlouvy o stavebním spoření státní podpora pokryje výši vstupního poplatku. Tím v podstatě kompenzuje sníženou výnosnost stavebního spoření v počátku jeho trvání. Věřím, že tímto způsobem může být státní podpora chápána především z pohledu laické veřejnosti. Státní podpora tak podle mého názoru ve svém důsledku usnadňuje činnost stavebních spořitelen. Navíc právě státní podpora je jedním z hlavních lákadel stavebního spoření a tím zároveň i hlavním marketingovým bodem pro jeho propagaci. Jedná se samozřejmě o výhodu realizovatelnou vůči ostatním produktům na finančním trhu, mezi jednotlivými stavebními spořitelnami tato výhoda již neexistuje. Stavební spořitelny tak svoji působnost rozšiřují o další nabídky dodatečných služeb a výhod, kterými se snaží přilákat další klienty. Může se jednat například o benefit v podobě dárků či reklamních předmětů, výjimkou nejsou ani zvýhodnění v podobě sníženého vstupního poplatku na stavební spoření 25

nebo vyšší úroková míra na smlouvě stavebního spoření. 36 Státní podpora však dává dle mého názoru všem stavebním spořitelnám do rukou stejný potenciál, se kterým mohou při propagaci stavebního spoření pracovat. V tom spatřuji další výhodu poskytování státní podpory na stavební spoření. Stavební spoření může sloužit ke dvěma základním účelům. Může být využito k financování bytových potřeb nebo ke zhodnocování volných finančních prostředků. Státní podpora je poskytována všem účastníkům, kteří stavební spoření využívají. 37 Výjimkou jsou pouze právnické osoby, které sice mohou stavební spoření využívat, ale nárok na státní podporu nemají. Navíc v případě dodržení vázací doby není rozlišován účel, na který je státní podpora použita. Právě neúčelovost použití státní podpory je jedním z témat, která jsou v oblasti stavebního spoření často diskutována. Jedná se především o otázku, zda je žádoucí požadovat účelové využití státní podpory stavebního spoření či nikoliv. Kladným efektem neúčelovosti státní podpory je především motivace ke spoření. Domnívám se, že v důsledku tohoto efektu stávající účastníci spoří více peněz a navíc stavební spoření využívají i lidé, kteří by jej při účelovosti státní podpory nevyužili. Tím vzniká větší objem dostupných úvěrových prostředků a zvyšuje se objem úvěrů, které mohou stavební spořitelny poskytnout. Negativním efektem existence neúčelovosti jsou samozřejmě vyšší výdaje státního rozpočtu na poskytování státní podpory. Podrobnějšímu rozboru vztahu státní podpory na stavební spoření a státního rozpočtu se budu věnovat dále. Za další negativní efekt neúčelovosti můžeme považovat její dopad na stavební spořitelny jako podnikatelské subjekty. Státní podporu může být chápána jako forma dotace stavebním spořitelnám. Stavební spořitelny tak v důsledku poskytování státní podpory mohou ušetřit část prostředků, které by jinak vynaložily na zatraktivnění stavebního spoření 38. Z tohoto pohledu pak jakákoliv státní podpora deformuje konkurenční prostředí a v tomto případě zvýhodňuje stavební spořitelny například před hypotečními bankami. Negativní efekt neúčelovosti státní podpory pak spočívá ve vyšší podpoře stavebních spořitelen. Důvodem je dodatečná stimulace ukládání finančních prostředků na stavební spoření v důsledku neúčelovosti státní podpory výše zmíněným způsobem. Každá finanční instituce poskytující úvěry se snaží poskytovat úvěry za vyšší úrokovou míru, než jakou úročí vklady svých věřitelů. Například hypoteční banky vydávají zástavní hypoteční listy s nižší úrokovou sazbou, než s jakou úročí hypoteční úvěry. Podobně se chovají i komerční banky při příjímání vkladů a jejich následném půjčováním dalším 26

subjektům formou podnikatelských nebo spotřebitelských úvěrů. 39 Státní podpora stavebního spoření umožňuje snížit výši připisovaných úrokových sazeb až na úroveň, která by byla za jiných okolností neakceptovatelná ze strany zájemců o stavební spoření. Úrokové míry v bankovním sektoru 40 ovšem od počátku existence stavebního spoření v ČR výrazně poklesly. Z tohoto důvodu není tento vliv státní podpory příliš zřetelný, ačkoliv se jeho působení nezměnilo. Právě díky tomu, že státní podpora motivuje některé z klientů pouze ke spoření, pomáhá vytvořit dostatek finančních prostředků pro financování bydlení. Tyto prostředky pak mohou stavební spořitelny poskytovat formou úvěrů ze stavebního spoření. Státní podpora podporuje podle mého názoru financování bydlení tím, že motivuje ke spoření. Účastníci mohou efektivněji zhodnocovat své volné finanční prostředky a domnívám se, že díky státní podpoře využívají stavební spoření ve větším rozsahu. Navíc do něj podle mého názoru spoří i vyšší částky. Stavební spořitelny pak tuto skutečnost zohledňují při posuzování žádostí o úvěr. Pokud tedy účastník stavebního spoření pravidelně spoří, nejen že získává státní podporu, ale navíc si zvyšuje i šanci na získání úvěru ze stavebního spoření. Tento úvěr pak může použít k financování bydlení. Státní podpora stavebního spoření tedy pomáhá při financování bydlení více způsoby. Zvyšuje motivaci ke spoření a tím zlepšuje nárok na případný úvěr ze stavebního spoření. Zlepšuje úvěrové schopnosti stavebních spořitelen, když pomáhá při akumulaci prostředků na účtech účastníků stavebního spoření. Z těchto důvodů považuji státní podporu na stavební spoření za důležitý nástroj podpory financování bydlení v ČR. 4.3.1 Státní rozpočet Státní rozpočet můžeme definovat různými způsoby. Pro účely mojí práce jej můžeme chápat jako centralizovaný peněžní fond, který je tvořen stranou příjmovou a výdajovou. Na straně příjmů státního rozpočtu figurují především daňové příjmy a příjmy z pojistného na sociální zabezpečení. Na straně výdajů pak figurují výdaje na veřejný sektor, konkrétně se jedná například o výdaje spojené s financováním zdravotnictví, školství, státních zakázek nebo obrany státu. 41 Státní rozpočet je tedy významným fondem, který napomáhá k zajišťování některých základních funkcí státu. Stává se významných nástrojem hospodářské politiky vlády. Každoročním sestavováním státního rozpočtu se zabývá vláda ČR. Podoba státního Veřejné finance 27

rozpočtu je každoročně diskutována a schvalována v rámci zákonodárného procesu parlamentu ČR. 42 Schválenou podobu státního rozpočtu pak obsahuje zákon o státním rozpočtu, který rovněž informuje o plánovaných příjmech a výdajích státního rozpočtu. Vymezuje také skladbu příjmů a výdajů státního rozpočtu na příslušný kalendářní rok. Domnívám se, že je nutné upozornit na fakt, že skladba příjmů a výdajů státního rozpočtu vychází z předpokládaných příjmů a výdajů na dané období. Skutečné plnění státního rozpočtu však často plně neodpovídá plnění schválenému v zákoně o státním rozpočtu. Podle mého názoru se tak děje ze dvou základních důvodů. Schvalování státního rozpočtu je politický proces, přičemž právě různé politické zájmy jednotlivých parlamentních stran považuji za velmi významné při vytváření konečné podoby státního rozpočtu. Schválená podoba státního rozpočtu je tedy ve svém důsledku odrazem nejen ekonomických plánů hospodářské politiky vlády, ale i politického soupeření jednotlivých politických stran hájících své zájmy. Druhým důvodem je jistá míra nepředvídatelnosti přesného vývoje ekonomiky v období plnění státního rozpočtu. Výrazné změny ekonomické výkonnosti země mají dopad na výši příjmů i výdajů státního rozpočtu. Ilustrujícím příkladem může být celosvětová finanční krize v roce 2007, která zasáhla i Českou republiku. Jasně se ukázalo, že nižší zisky velkých finančních skupin vedly ke snižování investic, mezd pracovníků, propouštění zaměstnanců a dalších úsporných opatření. To vedlo mimo jiné ke snížení daňových příjmů, odvodů na sociální zabezpečení a dalších složek příjmové strany státního rozpočtu. Na výdajové straně státního rozpočtu se naopak projevila například vyšší nezaměstnanost, která vedla naopak k růstu celkového objemu vyplácených podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek. Finanční krize tak byla jedním z faktorů, který se spolupodílel na zvýšení nevyrovnanosti státního rozpočtu. 4.3.2 Výdaje na státní podporu stavebního spoření ze státního rozpočtu Státní podpora stavebního spoření svým charakterem patří na výdajovou stranu státního rozpočtu. Výdaje na státní podporu stavebního spoření společně s dalšími doplňujícími údaji vyjadřuje následující tabulka. Pozorované období zahrnuje vývoj vybraných ukazatelů v letech 2000-2010. Ministerstvo Financí ČR 28

Tabulka č. 2: Vztah státní podpory a výdajů státního rozpočtu ČR Státní podpora vyplacená v daném období (v mld. Kč) Procentní přírůstek státem vyplacené státní podpory (v %) Výdaje státního rozpočtu v daném období (v mld. Kč) Podíl vyplacené státní podpory na výdajích státního rozpočtu (v %) 2000 7,719 20,7 632,26 1,22 2001 9,313 20,7 693,92 1,34 2002 11,059 18,7 750,68 1,47 2003 13,261 19,9 808,72 1,64 2004 15,337 15,7 862,89 1,78 2005 16,086 4,9 922,80 1,74 2006 15,772-2,0 1 020,64 1,55 2007 14,976-5,0 1 092,28 1,37 2008 14,220-5,0 1 083,94 1,31 2009 13,262-6,7 1 167,01 1,14 2010 11,743-11,5 1 184,92 0,99 Při bližším prozkoumání tabulky můžeme zpozorovat několik důležitých tendencí týkajících se vztahu státního rozpočtu a státní podpory na stavební spoření. Já se nyní pokusím vysvětlit ty, které považuji za nejdůležitější z hlediska objasnění vztahu státního rozpočtu a státní podpory stavebního spoření. V pozorovaném období je patrná jasná tendence růstu celkového objemu vyplacené státní podpory. Tato tendence trvá až do roku 2005. V roce 2006 se však tato tendence obrací a dochází k postupnému snižování poskytnuté státní podpory, přičemž nejvýraznější je pokles v roce 2010, který přesahuje hranici 11 %. Nejvyšší objem státní podpory je tedy vyplácen v letech 2004-2006. Domnívám se, že je důležité upozornit, že právě tento údaj může být pokládán za jeden z hlavních ukazatelů neúspěchu zákonných úprav stavebního spoření v roce 2003, které vstoupily v platnost 1. 1. 2004. Jejich oficiálním cílem byla především úspora na výdajové straně státního rozpočtu. Jak však ukazují dostupné údaje, tento cíl minimálně v několika následujících letech naplněn nebyl. V letech 2004-2006 nebyl zaznamenán pokles vyplácené státní podpory. Můžeme tedy říci, že v krátkodobém horizontu zákonné úpravy neměly požadovaný efekt. Pro lepší ilustraci vývoje celkového objemu vyplácené státní podpory jsem použil graf č. 1., který zobrazuje vývojovou tendenci vyplácení státní podpory v letech 2000-2010. 29

Graf č. 1 V dlouhodobějším horizontu již není interpretace vývoje celkového objemu vyplacené státní podpory tak jednoznačná. V letech 2007-2010 totiž začíná docházet k poklesu celkového objemu vyplácené státní podpory. Nabízí se dva hlavní důvody vysvětlení této vývojové tendence. Jedním z nich může být finanční krize, která postihla nejprve Spojené státy americké a následně se projevila i v ostatních částech světa včetně Evropy a České republiky. Důsledkem finanční krize v ČR byla vyšší míra nezaměstnanosti, pokles zisků podnikatelských subjektů ale i zvýšená nedůvěra ve finanční instituce. Tyto vlivy pak vedly k poklesu objemu vyplácené státní podpory a tím i k nižšímu zatížení státního rozpočtu. Druhým důvodem je možnost zpožděného účinku vládní reformy stavebního spoření uskutečněné v roce 2003. Zpoždění efektu reformy bylo podle mého názoru způsobeno vázací dobou stavebního spoření. Vázací doba umožňuje účastníkům stavebního spoření po určitou dobu si uchovat podmínky stavebního spoření v podobě, jakou měli před reformou v roce 2003. Reforma tedy neměla krátkodobě zamýšlený efekt, ale z dlouhodobého hlediska napomohla ke snižování celkového objemu vyplacené státní podpory. Tím začala naplňovat cíl, se kterým byla v roce 2003 schválena a následně realizována. Oba zmíněné vlivy působily i v roce 2010 43, ale domnívám, že v tomto roce ovlivnila stavební spoření především chystaná vládní reforma. Pokles vyplacené státní podpory tak byl v roce 2010 výrazně vyšší než v předchozích letech. Celkový objem vyplacené státní podpory se vrátil přibližně na úroveň roku 2002. Ukazatel státních výdajů pak vykazuje jednoznačnou růstovou tendenci po celé pozorované období. Dalším ukazatelem je podíl vyplacené státní podpory na výdajích státního rozpočtu. Jeho hodnoty odpovídají změnám ve výši celkového objemu vyplacené státní podpory, výjimku tvoří pouze rok 2005, kdy při zvýšení celkového objemu vyplacené státní 30