ZPRÁVA O SOCIÁLNÍ PÉČI VE MĚSTĚ BRNĚ ZA ROK 2014

ZPRÁVA O SOCIÁLNÍ PÉČI VE MĚSTĚ BRNĚ ZA ROK 2014 Magistrát města Brna Odbor sociální péče Oddělení koncepce a plánování služeb Referát komunitního plánování sociálních služeb květen 2015

OBSAH ÚVOD... 4 1 Sociálně demografické údaje... 5 2 Sociální práce a sociální služby v městě Brně... 7 2.1 Sociální služby... 7 2.1.1 Poskytovatelé sociálních služeb... 8 2.1.2 Komunitní plánování sociálních služeb... 8 2.2 Odbor sociální péče... 11 3 Péče o rodinu a osoby ohrožené chudobou... 12 3.1 Magistrát města Brna, Odbor sociální péče... 12 3.2 Úřady městských částí... 13 3.3 Zařízení sociálních služeb pro rodiny s dětmi zřizované městem Brnem... 13 3.4 Nestátní neziskové organizace... 14 4 Oddělení sociálně právní ochrany dětí... 17 4.1 Funkce a hlavní činnosti oddělení... 17 4.2 Vymezení pojmu stěžejních agend oddělení... 18 4.2.1 Agenda sociálně-právní ochrany dětí... 18 4.2.2 Agenda funkce veřejného opatrovníka osob omezených ve svéprávnosti... 18 4.2.3 Agenda ustanovování zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění... 19 4.3 Výsledky oddělení v oblasti kontrolní a metodické činnosti... 19 4.4 Celkové hodnocení kontrolní činnosti roku 2014... 20 4.5 Další činnosti oddělení sociálně právní ochrany dětí... 21 5 Péče o seniory a osoby se zdravotním postižením... 23 5.1 Zařízení sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením... 23 5.1.1 Domovy pro seniory zřizované městem Brnem... 23 5.1.2 Střediska pečovatelské služby při úřadech městských částí Brno v roce 2014... 24 5.1.3 Stacionáře a domovy pro děti, mládež a dospělé osoby se zdravotním postižením...... 26 5.2 Zařízení sociálních služeb pro seniory a zdravotně postižené občany poskytované nevládními organizacemi... 27 5.2.1 Zařízení sociálních služeb pro seniory poskytované NNO... 27 5.2.2 Pečovatelská služba zabezpečovaná NNO... 29 5.3 Sociální služby pro zdravotně postižené občany poskytované nestátními neziskovými organizacemi... 29 5.3.1 Pobytová zařízení sociálních služeb pro zdravotně postižené občany... 29 5.3.2 Další sociální služby pro osoby se zdravotním postižením poskytované NNO... 30 5.3.3 Další neregistrované služby pro osoby se zdravotním postižením poskytované NNO... 31 6 Péče o osoby ohrožené sociálním vyloučením... 33 6.1 Magistrát města Brna, Odbor sociální péče... 33 2

6.1.1 Oddělení sociální prevence a pomoci... 33 6.1.2 Oddělení sociální prevence pro mladistvé a mladé dospělé... 40 6.2 Nestátní neziskové organizace poskytující sociální služby osobám v krizové situaci... 42 7 Koordinační centrum prevence... 44 7.1 Programy prevence kriminality... 44 7.2 Protidrogová politika v městě Brně... 44 8 Projekty, tvorba strategií a plánování sociálních služeb... 46 8.1 Komunitní plánování sociálních služeb... 46 8.2 Spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi působícími v sociální oblasti a financování NNO... 47 8.3 Spolupráce s organizacemi národnostních menšin... 49 8.4 Aktivity města v oblasti integrace cizinců... 50 8.5 Aktivity města Brna v oblasti integrace romské menšiny... 50 8.6 Socio-info centrum... 52 8.7 Zahraniční spolupráce... 53 9 Výdaje na sociální péči v roce 2014... 54 ZÁVĚR... 55 3

ÚVOD Zpráva o sociální péči v městě Brně za rok 2014 podává informace o sociální péči za uplynulý rok a představuje přehled základních aktivit Odboru sociální péče magistrátu a dalších subjektů působících v sociální oblasti ve městě Brně za období jednoho roku. Úvodní kapitoly popisují současnou sociálně demografickou situaci v městě Brně včetně situace na trhu práce za uplynulý rok, zabývají se posláním sociální práce a plánováním sociálních služeb v městě Brně. V souladu s cílovými skupinami, na něž se zaměřuje sociální práce i plánování sociálních služeb a v souladu s administrativním členěním Odboru sociální péče MMB, jsou jednotlivé kapitoly zprávy věnovány specifickým cílovým skupinám (rodiny s dětmi s nízkými příjmy, senioři, zdravotně postižení občané, osoby v krizové sociální situaci ohrožené sociálním vyloučením, děti a mládež v krizových situacích). Jedna z kapitol se rovněž zabývá problematikou sociálně právní ochrany dětí (SPOD) včetně metodické pomoci a kontrolní činnosti u úřadů městských částí v oblasti OSPOD a odvolacího řízení II. stupně, další kapitola je zaměřena na programy prevence kriminality a protidrogovou prevenci. Jedna z posledních kapitol popisuje koncepční a projektovou činnost odboru, spolupráci s neziskovými organizacemi působícími v sociální oblasti včetně dotačních titulů určených na podporu činnosti těchto NNO, zaměřuje se na proces komunitního plánování sociálních služeb v městě Brně i na spolupráci se zahraničními partnery v rámci společných projektů a další aktivity. Předposlední kapitola pak poskytuje přehled výdajů v oblasti sociální péče v městě Brně ve srovnání s výdaji za uplynulý rok. Závěrečná kapitola pak shrnuje základní informace uvedené ve zprávě. Zpráva uvádí aktuální přehled organizací poskytujících sociální služby v Brně, a to jak zřízených městem, tak i neziskových, jimž město ze svého rozpočtu přispívá na jejich činnost, a také dalších subjektů, jejichž počet neustále narůstá. Přehled organizací působících v sociální oblasti a přehled nestátních organizací včetně druhů poskytovaných sociálních služeb je uveden vždy za každou kapitolou věnovanou určité cílové skupině. 4

1 Sociálně demografické údaje Pohyb obyvatelstva města Brna k 31.12.2014 Rok 2013 Absolutní údaje r. 2013 Absolutní údaje r. Relativní údaje r. 2014 2014 Počet obyvatel města Brna 377 508 377 440 100 % muži 181 963 48 % ženy 195 545 195 555 52 % Na 1000 obyvatel* Živě narození 4 308 4 427 11,7 Zemřelí 3 871 3 777 10 Sňatky 1 735 1 760 4,7 Rozvody 1 006 994 2,6 Přirozený přírůstek 437 650 1,7 Přistěhovalí 8 215 8 471 22,5 Vystěhovalí 9 471 9 189 24,4 Přírůstek stěhováním (migrační saldo) - 1 256-718 - 1,9 Celkový přírůstek - 819-68 - 0,2 Zdroj: ČSÚ, Krajská správa ČSÚ v Brně, Časové řady vybraných ukazatelů Brno-město, 2014 Ve srovnání s rokem 2013 je počet obyvatel zhruba stejný, tradičně přetrvává vyšší podíl žen z počtu obyvatel, což souvisí s vyšším podílem osob ve věku nad 64 let. Věková struktura obyvatelstva města Brna podle hlavních skupin obyvatelstva k 31. 12. 2014: 0 14 54 492 14,4 % 15 64 248 709 65,9 % 65 + 74 239 19,7 % 377 440 100,0 % ZDROJ: ČSÚ, Krajská správa ČSÚ v Brně, Časové řady vybraných ukazatelů Brno-město, 2014 V Brně, podobně jako v dalších velkých městech, dlouhodobě klesá počet obyvatel v produktivním věku a zvyšuje se počet osob ve věku nad 65 let. V roce 2014 byl zaznamenán mírný nárůst obyvatel v předproduktivním a postproduktivním a věku na úkor skupin obyvatel v produktivním a věku. Vzdělanostní struktura obyvatel nad 15 let je naopak podstatně lepší ve srovnání s ČR díky husté síti středních a vysokých škol. 5

Údaje o trhu práce v Brně v letech 2013 a 2014 2013 2014 Podíl nezaměstnaných osob (na obyvatelstvu 15-64 let) Celkový počet uchazečů o zaměstnání 8,73 8,76 22 574 22 501 z toho ženy 11 355 11 539 muži 11 219 Osoby zdravotně postižené 1 893 1 830 Volná pracovní místa 390 1 524 Uchazeči na jedno volné místo 57,9% 14,8 % Míra nezaměstnanosti se v průměru pohybovala okolo 8,7 procentního bodu. K 31. 12. 2014 bylo v Brně k dispozici 1524 volných pracovních míst, počet uchazečů na jedno volné pracovní místo činil 14,8%. Počet volných míst se ve srovnání s loňským rokem takřka ztrojnásobil. V případě nezaměstnaných mužů tvořili nejpočetnější skupinu uchazeči o práci ve věku 20-24 let (čili málo kvalifikovaní mladiství uchazeči nebo absolventi středních škol), u evidovaných žen převládala kategorie 35-39 let, a to většinou z důvodu návratu žen z rodičovské dovolené na trh práce. K dlouhodobě obtížně umístitelným skupinám uchazečů o práci patří osoby nad 50 let věku, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace, osoby zdravotně postižené, absolventi zejména středních škol a mladiství, při čemž se všechny skupiny navzájem prolínají. 6

2 Sociální práce a sociální služby v městě Brně Posláním Odboru sociální péče MMB, který předkládá tuto zprávu, je pomáhat občanům města Brna v nepříznivé sociální situaci, a to formou sociální práce a sociálních služeb. Sociální práce Sociální reforma v roce 2012 změnila postavení obce v systému sociální péče. Zásadní změnou bylo převedení výplaty nepojistných sociálních dávek na Krajské pobočky Úřadu práce ČR a nová definice výkonu sociální práce na obcích, která spočívá především v poradenství, sociální depistáži (vyhledávání jednotlivců či skupin ohrožených sociálním vyloučením nebo jinou nepříznivou sociální situací), práci s klientem v jeho přirozeném prostředí, pomoci při řešení obtížných životních situací včetně zprostředkování kontaktu s příslušnými institucemi. Tuto činnost vykonává Odbor sociální péče magistrátu, spolupracuje přitom s poskytovateli sociálních a zdravotních služeb, krajskou pobočkou Úřadu práce v Brně, odbory sociálních věcí a orgány sociálně-právní ochrany dětí ÚMČ Brno, Policií České republiky, občanskými a právními poradnami a dalšími dotčenými orgány a organizacemi. Sociální práce je zaměřena na následující cílové skupiny: rodiny s nezaopatřenými dětmi, seniory, zdravotně postižené občany a osoby ohrožené sociálním vyloučením. 2.1 Sociální služby Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální služby jsou činnosti, jež zajišťují pomoc a podporu lidem, kteří se potýkají s nejrůznějšími problémy vinou dlouhodobého nepříznivého stavu, zdravotního postižení či krizové sociální situace a kteří je nejsou schopni řešit bez pomoci druhých. Příčiny těchto situací jsou různé, proto existuje pestrá nabídka různých typů a druhů sociálních služeb, které jsou občanům poskytovány městskými, popřípadě krajskými a státními organizacemi, nevládními neziskovými organizacemi či soukromými subjekty. Podle zákona o sociálních službách existuje 33 druhů služeb, z nichž v Brně jsou kromě služby tísňové péče poskytovány všechny. Téměř polovina služeb registrovaných v Jihomoravském kraji je poskytována právě v Brně. Sociální služby se snaží: podporovat rozvoj nebo alespoň zachovat stávající soběstačnost uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovit nebo zachovat jeho původní životní styl; rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho jsou schopni, vést samostatný život; snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem jejich života. Typy sociálních služeb: pobytové služby, spojené s ubytováním v zařízení sociálních služeb, kde člověk žije (příkladem mohou být domovy pro seniory, chráněné bydlení či azylové domy); ambulantní služby, za kterými člověk dochází nebo je doprovázen či dopravován (např. poradny a denní centra); terénní služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí tam, kde člověk žije, tj. v domácnosti, v místě, kde se vzdělává či pracuje (příkladem je pečovatelská služba či osobní asistence). Sociální služby se dále člení na: služby odborného sociálního poradenství služby sociální péče služby sociální prevence 7

2.1.1 Poskytovatelé sociálních služeb Sociální služby jsou poskytovány prostřednictvím zařízení Odboru sociální péče MMB, středisek pečovatelských služeb při šesti úřadech městských částí a prostřednictvím příspěvkových organizací zřizovaných městem (11 domovů pro seniory, Centrum sociálních služeb) a státem (Centrum Kociánka a Centrum sociálních služeb pro osoby se zrakovým postižením v Brně-Chrlicích). Nabídku sociálních služeb pak doplňují nestátní neziskové organizace, jimž město přispívá formou dotací na jejich činnost. V Brně poskytují sociální služby tyto instituce a organizace: statutární město Brno Odbor sociální péče Magistrátu města Brna a střediska pečovatelské služby při úřadech městských částí příspěvkové organizace (zřizované městem a státní příspěvkové organizace) nestátní neziskové organizace (obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení, církevní organizace apod.) V městě Brně poskytuje celkem 98 organizací 258 registrovaných sociálních služeb. Poskytovatel město Brno (středisko DROM, 6 středisek pečovatelské služby při MČ) příspěvkové organizace města Brna, z toho 2 státní příspěvkové organizace zřizované MPSV nestátní neziskové organizace (spolky, církevní organizace, obecně prospěšné organizace) počet poskytovatelů počet sociálních služeb 1 21 15 51 celkem 98 258 Téměř třetina sociálních služeb je poskytována cílové skupině senioři, další nejpočetnější cílovou skupinou jsou děti, mládež a rodiny. 82 186 2.1.2 Komunitní plánování sociálních služeb Plánování sociálních služeb je nástrojem rozvoje dostupných, efektivních a kvalitních sociálních služeb. Komunitní plánování je vlastně metoda spočívající v aktivní spolupráci těch, kterých se daná oblast nějakým způsobem dotýká. Jedná se o způsob zpracování rozvojových koncepcí, plánů či strategií, do jejichž tvorby se města či obce snaží vtáhnout co nejširší veřejnost, tedy komunitu dané obce. V případě komunitního plánování sociálních služeb (dále KPSS) je cílem zjistit skutečné potřeby v oblasti sociálních služeb a zajistit, aby sociální služby fungovaly a rozvíjely se podle potřeb těch, kdo je využívají a těch, kdo je zajišťují. Vychází se zejména z porovnání existující nabídky sociálních služeb se zjištěnými potřebami uživatelů služeb. Řešení přitom vždy představuje kompromis mezi zjištěnými potřebami a realitou na jedné straně a dostupnými zdroji financí, prostor, lidského potenciálu, legislativy apod. na straně druhé. Výsledek pak slouží jako jeden z klíčových podkladů pro zformulování priorit v oblasti sociálních služeb, pro vytvoření komunitního plánu sociálních služeb a zejména pro financování sociálních služeb. 8

Tři komunitní plány V Brně byl proces komunitního plánování sociálních služeb (dále KPSS) zahájen v roce 2005 v rámci projektu Zavedení komunitního plánování sociálních služeb a posílení spolupráce nestátních neziskových organizací na území města Brna, který byl finančně podpořen z fondů EU a který realizoval Sociální nadační fond Domovy potřebných ve spolupráci s městem Brnem (odbor sociální péče), Fakultou sociálních studií a Asociací vzdělavatelů v sociální práci. Výstupem projektu bylo vytvoření organizačních struktur potřebných pro komunitní plánování, Adresář organizací působících v sociální oblasti v městě Brně a první Komunitní plán města Brna do roku 2009. Agenda plánování služeb byla z nadačního fondu převedena na magistrát, Odbor sociální péče, referát komunitního plánování. Proces plánování služeb kontinuálně pokračoval, v roce 2009 byl orgány města schválen druhý Komunitní plán sociálních města Brna pro období 2010-2013. V březnu 2012 byl zahájen dvouletý projekt Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Brně financovaný z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Realizátorem projektu se opět stal Sociální nadační fond města Brna Domovy potřebných, který jej uskutečňoval v partnerství s městem Brnem a za odborné garance Odboru sociální péče MMB. Cílem projektu byla kontinuální podpora plánování sociálních služeb v městě Brně metodou komunitního plánování, hlavním výstupem projektu bylo zpracování v pořadí již 3. Komunitního plánu sociálních služeb města Brna pro období 2013-2015 a akčních plánů na roky 2013 a 2014. V rámci projektu byly rovněž zpracovány odborné studie a analýzy, jejichž řešitelem byla Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity. Expertní studie se zabývaly oblastmi přesahujícími rámec sociálních služeb vymezený zákonem o sociálních službách. Pro účely projektu byly rovněž vytvořeny 3 nové pracovní skupiny, které řešily (podobně jako odborné studie) problematiku bydlení s doprovodnou sociální službou, zaměstnávání osob se zdravotním postižením a problematiku propojování sociálních a zdravotnických služeb. Výstupy z jednání těchto skupin byly shrnuty do tří informativních zpráv. Projekt byl ukončen v únoru 2014, komunitní plánování sociálních služeb v Brně samozřejmě pokračuje i nadále. Významná je spolupráce s Jihomoravským krajem v rámci tvorby optimální sítě sociálních služeb v jihomoravském regionu. Stejně jako ostatní obce s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji je město Brno partnerem v Individuálním projektu JMK Podpora plánování rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji III. 9

Organizační struktura brněnského procesu KPSS ZASTUPITELSTVO MĚSTA BRNA politické projednávání a rozhodování RADA MĚSTA BRNA politické projednávání a rozhodování ODBOR SOCIÁLNÍ PÉČE garant KPSS konzultace, data, příprava materiálů k projednávání rady a zastupitelstva SOCIÁLNÍ KOMISE RADY MĚSTA BRNA konzultace, připomínkování, stanoviska pro jednání rady a zastupitelstva KOORDINAČNÍ SKUPINA zadavatelé poskytovatelé uživatelé PRACOVNÍ SKUPINY Senioři Děti, mládež a rodina Etnické menšiny a cizinci Osoby s tělesným postižením Osoby s duševním onemocněním Osoby s mentálním postižením, kombinovaným postižením a autismem Osoby se smyslovým postižením Osoby ohrožené sociálním vyloučením 10

2.2 Odbor sociální péče Následující kapitoly této zprávy jsou členěny dle cílových skupin, na něž se zaměřuje sociální práce i sociální služby (rodiny s nezaopatřenými dětmi s nízkými příjmy, senioři, osoby ohrožené sociálním vyloučením, děti a mládež v krizových situacích, národnostní menšiny, cizinci) a také v souladu s administrativním členěním Odboru sociální péče Magistrátu města Brna v roce 2014. Organizační schéma Odboru sociální péče MMB v roce 2014 ORGANIZAČNÍ SCHÉMA OSP Vedoucí odboru Oddělení ekonomiky a péče o seniory a osoby se zdravotním postižením Oddělení péče o rodinu a osoby ohrožené chudobou Oddělení Sociálně právní ochrany dětí Oddělení sociální prevence pro mladistvé a mladé dospělé Oddělení Koncepce a plánování sociálních služeb Oddělení sociální prevence a pomoci Oddělení Koordinační centrum prevence c k e m 1 4 5 p r a c o v n í k ů 11

3 Péče o rodinu a osoby ohrožené chudobou Péči o rodinu a děti zajišťuje Odbor sociální péče Magistrátu města Brna a sociální odbory 24 úřadů městských částí (rozdělení působnosti určuje statut města Brna), Centrum sociálních služeb, příspěvková organizace založená městem, a nestátní neziskové organizace. 3.1 Magistrát města Brna, Odbor sociální péče Péče o rodinu a osoby ohrožené chudobou Referát péče o rodinu a referát péče o osoby ohrožené chudobou poskytují formou sociální práce rodinám s dětmi i ostatním občanům, kteří se ocitli v obtížné životní situaci, pomoc spočívající zejména v poradenství, sociální depistáži, přímé práci s klientem i v jeho přirozeném prostředí, pomoci při vyřizování sociálních dávek, zákonných nároků a pohledávek a řešení bytové situace. V roce 2014 byla pomoc poskytnuta celkem 2717 klientům. Náhradní rodinná péče Referát náhradní rodinné péče, oddělení péče o rodinu a osoby ohrožené chudobou, zpracovává agendu osvojení a pěstounské péče, vykonává funkci opatrovníka dětem v náhradní rodinné péči a poskytuje poradenskou a výchovnou pomoc rodinám a dětem v náhradní rodinné péči. Nově od roku 2013 uzavírá s pěstouny dohody o výkonu pěstounské péče a zajišťuje potřebné služby pro pěstounské rodiny. V říjnu 2003 byla v městě Brně zahájena činnost SOS dětské vesničky v Medlánkách. V současné době žije ve vesničce 9 rodin s celkovým počtem 33 dětí. Náhradní rodinná péče rok 2011 rok 2012 rok 2013 rok 2014 Do péče budoucích osvojitelů svěřeno 7 dětí 17 dětí 9 dětí 13 dětí V pěstounské péči a poručenství žilo 277 dětí 291 dětí 304 dětí 360 dětí Do pěstounské péče na přechodnou dobu bylo ve sledovaném roce přijato Počet platných dohod o výkonu pěstounské péče k 31. 12. sledovaného roku - 2 7 24 - - 201 234 Referát náhradní rodinné péče evidoval ke konci roku 2014 celkem 132 žadatelů o náhradní rodinnou péči, z toho 70 žadatelů o osvojení a 60 žadatelů o pěstounskou péči. Ve sledovaném roce vedl v evidenci 278 pěstounů (z toho 153 prarodičů dětí), 9 pěstounů na přechodnou dobu a 42 poručníků osobně vykonávající poručnickou péči. Ubytovna pro přechodný pobyt Oddělení péče o rodinu a osoby ohrožené chudobou také zařizuje přijetí osamělých rodičů s nezaopatřenými dětmi do Ubytovny pro přechodný pobyt, Koniklecová 5, poskytuje poradenství občanům v obtížné životní situaci. Provoz Ubytovny pro přechodný pobyt v roce 2014 Ubytovna pro přechodný pobyt, Koniklecová 5 (pro osamělé rodiče s nezaopatřenými dětmi v tísni) Kapacita 49 ubytovacích jednotek Kapacita lůžek 126 12

Počet osob umístěných v roce 2014 216 Náklady na provoz ubytovny v roce 2014 839 tis. Kč 3.2 Úřady městských částí Výkon agendy sociálně-právní ochrany dětí zajišťuje celkem 24 úřadů městských částí Sociálně právní ochrana dětí rok 2011 rok 2012 rok 2013 rok 2014 Počet případů domácího násilí v přítomnosti dětí 114 120 130 125 Spory o určení otcovství 19 31 22 18 Nahlášeno případů týrání a zneužívání dětí 61 65 86 84 Péče o mladistvé a děti s trestnou činností rok 2011 rok 2012 rok 2013 rok 2014 Mladiství s trestnou činností 15 18 let 190 205 166 205 Děti s jinak trestnou činností do 15 let 149 148 148 140 Sledování výchovy a výkon dohledu rok 2011 rok 2012 rok 2013 rok 2014 Děti v ústavní a ochranné výchově Nad výchovou nařízen dohled 463 437 400 396 412 436 426 250 Mezi zařízení a služby sociální péče pro rodiče a děti v tísni patří manželské a rodinné poradny a azylová zařízení různého typu. 3.3 Zařízení sociálních služeb pro rodiny s dětmi zřizované městem Brnem Manželské a rodinné poradny Manželské a rodinné poradny, organizačně začleněné do Centra sociálních služeb v Brně, poskytují poradenskou, terapeutickou a výchovnou péči zaměřenou na rodinné, partnerské a jiné mezilidské vztahy. Pracovníci manželských a rodinných poraden poskytují pěstounským rodinám psychologické poradenství a rodinnou terapii. V rámci víkendových pobytů připravují přednáškové programy pro žadatele o náhradní rodinnou péči. Rok 2014 Počet případů Vedeno v evidenci celkem 1 967 Intervence celkem 29 241 Nové případy 1 333 13

Azylová zařízení domovy pro matky s dětmi Z a ř í z e n í Ubytovací jednotky Kapacita Lůžka Náklady na provoz v roce 2014 (v mil. Kč) Domov pro matky s dětmi Zvonek (T. Novákové 62a) 14 30 3 871 Domov pro matky s dětmi Společná cesta (Heyrovského 11) 17 50 3 927 Celkem 31 80 7 798 Azylová zařízení střediska sociální pomoci dětem Středisko sociální pomoci dětem na ul. Hapalova 4, Brno-Řečkovice. Středisko je určeno dětem a mládeži ve věku od 0 do 18 let v krizi i jejich rodinám, hledajícím pomoc. Jeho součástí je krizové centrum, zajišťující ambulantní nebo pobytové služby s kapacitou 12 lůžek. 3.4 Nestátní neziskové organizace V oblasti péče o rodinu a děti působí řada nestátních neziskových organizací, jež provozují jak azylová zařízení, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, tak také poskytují poradenství rodinám a dětem v obtížných životních situacích a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Převážné většině z nich město přispívá na jejich činnost v rámci dotačního řízení z rozpočtu města. Azylová zařízení Název organizace Zaměření činnosti Kapacita Diecézní charita Brno Služby Brno Domov sv. Markéty pro matky s dětmi v tísni 100 lůžek (28 bytových jednotek) Fond ohrožených dětí Zařízení FOD Klokánek v Brně - Líšni 43 lůžek Občanské sdružení Magdalenium Sdružení pěstounských rodin Armáda spásy v ČR Na počátku, o. s. Azylový dům Helena - zařízení pro týrané ženy a jejich děti, oběti domácího násilí Azylový dům Magdalenium - zařízení pro týrané ženy a jejich děti, oběti domácího násilí Dům na půl cesty - přechodné bydlení pro mladé dospělé Azylový dům Staňkova 4 je určen pro celé rodiny s dětmi, které se ocitly bez přístřeší Domov pro dětský život (azylový dům) pro těhotné ženy v nepříznivé sociální situaci, které si přejí své dítě donosit, ale ve svém přirozeném prostředí na to nemají podmínky Sociální rehabilitace - byty Na počátku. Navazují na službu azylové domy. Cílem služby je, aby byly uživatelky schopny samostatně a vlastními silami zvládat nároky spojené s rodičovstvím a samostatným životem. celkem 37 lůžek 15 lůžek 60 lůžek (11 bytových jednotek) 17 lůžek 15 lůžek 14

Poradenské služby Název nestátní organizace Sdružení pěstounských rodin Modrá linka o. s. Centrum naděje a pomoci CENAP Občanské sdružení Anabell Centrum pro rodinu a sociální péči Občanská poradna Brno TRIADA, poradenské centrum, o. s. Bílý kruh bezpečí, o. s. Právní občanská poradna DIALOG Persefona, o. s. Na počátku, o. s. HoSt Home - Start Česká republika SPONDEA, o.p.s. Diecézní charita Brno IQ Roma servis, o. s. Teen Challenge International ČR Fond ohrožených dětí Petrov - občanské sdružení pro práci s dětmi a mládeží brněnské diecéze RATOLEST BRNO, o. s. Zaměření činnosti Poradenství rodinám s dětmi v náhradní rodinné péči Telefonická krizová intervence nejen dětem a mladým lidem v obtížných životních situacích Poradenské služby zaměřené na plánované rodičovství, těhotenství, antikoncepci, partnerské vztahy Kontaktní centrum Anabell Brno poradenství pro osoby s poruchami příjmu potravy Linka Anabell telefonická krizová pomoc Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Služba poskytuje programy pro neúplné a doplněné rodiny, rodiny s hyperaktivními a neklidnými dětmi a rodiny s dětmi s poruchami autistického spektra. Bezplatné poradenství v oblasti rodinných vztahů, bydlení, nezaměstnanosti, sociálního zabezpečení Občanská poradna - bezplatné poradenství v oblasti rodinných vztahů, bydlení, nezaměstnanosti, sociálního zabezpečení, psychosociální služby pro rodiny se specifickými problémy, program Kontakt - podpora při zprostředkování kontaktů rodiče s dítětem (při nebo po rozvodovém řízení, s dětmi v pěstounské péči, v ústavní výchově). Poradna pro oběti trestných činů a domácího násilí Bezplatné právní poradenství občanům v sociální nouzi Komplexní právní a psychologické poradenství pro oběti domácího násilí Poskytování pomoci těhotným ženám a dívkám v tíživé životní situaci. Pomoc rodičům pečujícím o dítě mladší 6 let. Krizové centrum pro děti, dospívající a rodinu Intervenční centrum pro osoby ohrožené domácím násilím a nebezpečným pronásledováním CELZUS - odborné sociální poradenství Centrum poradenství a zaměstnanosti poskytuje informace a podporu při řešení nepříznivé sociální situace zejména lidem romského původu a jejich rodinám tak, aby mohli sami převzít odpovědnost za sebe a svůj život. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi - aktivity pro předškolní děti přizpůsobené jejich potřebám Pobočka FOD Brno poskytuje ohroženým dětem pomoc především sanací vlastního rodinného prostředí Dětský dům Zábrdovice sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Posláním je spolupráce s dětmi a jejich rodinami, příprava dětí na bezproblémový vstup do základní školy. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Podpora rodin s dětmi, které se dlouhodobě nacházejí v krizové životní situaci, v jejímž důsledku je ohrožen zdravý vývoj dítěte 15

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež RATOLEST BRNO, o. s. Armáda spásy v ČR Sdružení pěstounských rodin Teen Challenge International ČR DROM, romské středisko Petrov - občanské sdružení pro práci s dětmi a mládeží brněnské diecéze IQ Roma servis, o. s. Nízkoprahový klub Likusák Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Pavlač Komunitní centrum Dživipen Körnerova Sbor a Komunitní centrum Staňkova Nízkoprahové centrum pro děti a mládež Jonáš NZDM Pestrá klubovna Dětské centrum Brno pro děti a mládež ze sociálně vyloučených romských lokalit Nízkoprahová klubovna a klub Brána Dětský dům Zábrdovice Centrum motivace a stimulace nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 16

4 Oddělení sociálně právní ochrany dětí Oddělení sociálně právní ochrany dětí je druhoinstančním orgánem výkonu: - sociálně-právní ochrany dětí, - výkonu funkce veřejného opatrovníka osob omezených ve svéprávnosti, - institutu zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění, pro úřady městských částí města Brna, tzn. svojí činností plní stejnou funkci v daných agendách, jako krajské úřady. Stěžejním úkolem Oddělení sociálně právní ochrany dětí (dále jen OSPOD) Odboru sociální péče Magistrátu města Brna (dále jen OSP, MMB), je sjednotit a kontrolovat výkon státní správy na úseku sociálně-právní ochrany dětí a sociální péče u 24 pověřených úřadů městských částí statutárního města Brna (dále jen ÚMČ) v souladu s platnou legislativou a metodickými pokyny MPSV ČR. Oddělení má dále za úkol přispívat ke zkvalitnění dané odbornosti a profesních postupů sociálních pracovníků ve smyslu správné aplikace jednotlivých metod sociální práce, aplikace požívání právních norem a předpisů, správné a účelné řešení konkrétních případů a také ve smyslu prohlubování jejích profesionálních návyků posilovat pozici a prestiž odborů sociální péče v rámci organizační struktury úřadů městských částí města Brna. 4.1 Funkce a hlavní činnosti oddělení Náplň OSPOD je u všech výše uvedených agend rozdělena do hlavních činností: Odvolací řízení II. stupně Přezkumné řízení II. stupně Stížnosti v režimu II. stupně na nesprávný úřední postup Kontrolní činnost (dle zákona o kontrole č. 255/2012 Sb.) Metodická činnost Metodická pomoc a kontrolní činnost u úřadů městských částí ve městě Brně probíhala zejména na úseku sociálně-právní ochrany dětí, výkonu funkce veřejného opatrovníka osob omezených ve svéprávnosti a institutu zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění. Oddělení zajišťovalo pravidelné kontroly spisové dokumentace, v každém zápisu - Protokolu z provedené kontroly, byly promítnuty závěry, zjištěné nedostatky a podrobná metodická doporučení. V oblasti metodiky byl důraz kladen na správnou aplikaci příslušných zákonů a všech právních norem v daných agendách a na metodiku řešení složitých kauz - případů. Oddělení sociálně právní ochrany dětí bylo také odvolacím orgánem II.stupně pro úřady městských částí města Brna v agendě sociálně-právní ochrany dětí a v agendě zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění, kdy tyto úřady městských částí rozhodovaly ve správním řízení I.stupně. Oddělení sociálně právní ochrany dětí bylo rovněž orgánem, který byl příslušný pro úřady městských částí města Brna, ve věci přezkumného řízení II.stupně dle zákonné úpravy správního řádu. Další součástí oddělení bylo dále, v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, řešení stížností, v režimu druhoinstančním, občanů na nesprávný úřední postup sociálních pracovníků úřadů městských částí města Brna zmíněných agend, což je zvláště u agendy sociálně-právní ochrany dětí vždy velmi náročné a citlivé. Důležitou součástí práce pracovníků-metodiků, či kontrolorů-metodiků oddělení, byly rovněž četné osobní i telefonické konzultace (případně i prostřednictvím e-mailu) k dané problematice s odbornými pracovníky ÚMČ, s pracovníky dalších odborných organizací a institucí. Rovněž tak probíhalo četné všeobecné sociálně-právní poradenství, kdy se na metodiky OSPOD obrátily samy osoby zodpovědné za výchovu nezletilých dětí, popřípadě z řad širšího příbuzenského svazku nebo i běžní občané zajímající se o problematiku nezletilých dětí a rodin. 17

4.2 Vymezení pojmu stěžejních agend oddělení 4.2.1 Agenda sociálně-právní ochrany dětí a) Sociálně-právní ochrana dítěte představuje zajištění práva dítěte na život, jeho příznivý vývoj, na rodičovskou péči a život v rodině, na identitu dítěte, svobodu myšlení, svědomí a náboženství, na vzdělání, zaměstnání, zahrnuje také ochranu dítěte před jakýmkoliv tělesným či duševním násilím, zanedbáváním, zneužíváním nebo vykořisťováním. Ochrana dítěte, která je širším pojmem než sociálně-právní ochrana, tak zahrnuje ochranu rozsáhlého souboru práv a oprávněných zájmů dítěte, a je proto upravena v různých právních odvětvích a v právních předpisech různé právní síly. Tvoří tak předmět činnosti celé řady orgánů, právnických a fyzických osob, a to v závislosti na jejich působnosti. Ochrana dítěte a zajišťování jeho práv se promítá do právních předpisů v oblasti rodinně-právní, sociální, školské, zdravotní, daňové, občanskoprávní, trestní apod., a z toho také vyplývá okruh subjektů, které ji realizují. Z této skutečnosti je zřejmé, že právní úpravu ochrany dítěte nelze zahrnout do jediného právního předpisu. Deklarace práv dítěte, přijatá VS OSN 20. listopadu 1959 a Úmluva o právech dítěte přijatá v roce 1989, deklarují rodinu jako základní jednotku společnosti a přirozené prostředí pro růst a blaho všech svých členů a zejména dětí, která musí mít nárok na potřebnou ochranu a takovou pomoc, aby mohla plnit svou úlohu. Dítě tak ve smyslu těchto mezinárodních dokumentů potřebuje pro svou tělesnou a duševní nezralost zvláštní záruky, péči a odpovídající právní ochranu před narozením a po něm. b) Na tomto úseku se Magistrát města Brna a ÚMČ Brno-střed, Brno-sever a ÚMČ Brno-Královo Pole, zapojily do pilotního projektu Systému včasné intervence (SVI). Projekt je postaven na třech pilířích. První z nich je vytvoření metodické spolupráce mezi institucemi, které jsou účastníky SVI. To v praktické rovině znamená vytvoření podmínek pro koordinované, interdisciplinární řešení delikvence dětí mezi všemi zainteresovanými složkami SPOD, Policií ČR, justičními orgány, Probační a mediační službou, Městskou policií, zdravotnickými zařízeními, psychologickými poradnami, školami a školskými zařízeními, neziskovými organizacemi atd., což umožňuje efektivně pracovat s klientem, jeho rodinou a prostředím (komunitou), kde žije. Zvýšená pozornost by měla být věnována období před spácháním trestného činu, kdy existuje řada signálů o problematickém chování nebo prostředí v okolí dítěte. Hlavním cílem projektu bylo tedy odklonit dítě od kriminální kariéry a informačního propojení a vznik databáze tvořící podklad koordinované aktivity příslušných institucí ve vztahu ke klientovi, rodině a komunitě. Druhým pilířem je vytvoření jednotného informačního prostředí, které umožňuje předávání, doplňování, sdílení a vyhodnocování mezi účastníky SVI. Technické (počítačové) propojení orgánů sociálně právní ochrany a dalších hlavních subjektů nebylo dosud ze strany MPSV legislativně dořešeno. Projekt v pilotní fázi byl již ukončen a pokračoval ve formě třetího pilíře a to pravidelného setkávání odborníků v Týmu pro mládež Systému včasné intervence, který je nezbytnou a důležitou součástí celého projektu. Zde se řeší konkrétní problémy práce SPOD na území města Brna v součinnosti s dalšími subjekty. Tým vede a zodpovídá za něj pracovnice oddělení SPOD, odboru sociální péče, MMB. 4.2.2 Agenda funkce veřejného opatrovníka osob omezených ve svéprávnosti Důležitá byla dále metodická a odborná spolupráce na úseku opatrovnictví osob omezených ve svéprávnosti a institutu zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění. Opatrovnictví je instituce na ochranu práv a zajištění základních potřeb osob, které z důvodu svého psychického onemocnění či mentálního postižení nebo závažného zdravotního stavu nejsou schopny pochopit dopad svého jednání. Opatrovník je vždy ustanoven pravomocným usnesením příslušného soudu, jeho oprávnění k zastupování při právních úkonech a správě majetku je vždy přesně vymezeno rozsudkem o úpravě právní způsobilosti. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. stanoví, že omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření. Pokud nelze opatrovníkem ustanovit žádnou fyzickou osobu, soud v těchto případech ustanovuje opatrovníkem statutární město Brno, tedy jde konkrétně o výkon tzv. 18

veřejného opatrovnictví. Osoba, které byl opatrovník ustanoven, se za dobu trvání opatrovnictví stává opatrovancem. K povinnostem ustanoveného opatrovníka náleží zejména povinnost udržovat s opatrovancem pravidelné spojení, a to v potřebném rozsahu a vhodným způsobem. Musí též projevovat o opatrovance skutečný zájem, dbát o jeho zdravotní stav a starat se o naplnění jeho práv. Pokud opatrovník rozhoduje o opatrovancových záležitostech, je povinen srozumitelně mu vysvětlit povahu a následky rozhodnutí. 4.2.3 Agenda ustanovování zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění Kontrolní a metodická činnost u agendy ustanovování zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění byla zaměřena vedle správnosti dodržování platné legislativy na skutečnost, aby při ustanovování zvláštního příjemce bylo ve všech případech postupováno vždy v souladu se zájmy a potřebami oprávněné osoby, což lze zajistit zejména pravidelnou dohlížecí činností ze strany úřadu, jak zvláštní příjemce plní své stanovené povinnosti. Zvláštní příjemce dávky důchodového pojištění je osoba, která je na základě rozhodnutí obce zmocněna přijímat a hospodařit s dávkami důchodového pojištění (důchodem) za oprávněného příjemce této dávky, který není vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen samostatně přebírat svůj důchod a hospodařit s ním. Zvláštní příjemce je povinen používat dávky důchodového pojištění podle pokynů oprávněného, ve prospěch oprávněného a osob, které je případně oprávněný povinen vyživovat. 4.3 Výsledky oddělení v oblasti kontrolní a metodické činnosti Formou hloubkové analýzy byly v roce 2014 provedeny kontroly výkonu státní správy v rámci přenesené působnosti dle spisové dokumentace na úseku sociálně-právní ochrany dětí a sociální péče, to je v daném a výše uvedeném rozsahu, u 6 úřadů městských částí v městě Brně, a to: ÚMČ Brno-Černovice (25.04.-03.06.), Brno-Kohoutovice (04.06.-30.06.), Brno-Vinohrady (02.07.- 21.08.), Brno-Žabovřesky (08.08.-17.09.), Brno-Maloměřice a Obřany (15.09.-22.10), Brno-Líšeň (29.10.-10.12). Dále byly kontrolním orgánem provedeny následné kontroly za účelem zjištění, zda došlo k odstranění nedostatků, které byly zjištěny při řádné kontrole, a které bylo možno po řádné kontrole odstranit. V roce 2014 byly provedeny následné kontroly u 5 úřadů městských částí v městě Brně, a to: ÚMČ Brno-Černovice (10.07-11.07.), Brno-Kohoutovice (08.08.-13.08), Brno-Vinohrady (15.10.- 30.10.), Brno-Žabovřesky (10.11.-19.11.), Brno-Maloměřice a Obřany (12.12.-17.12). Z každé kontroly byl vždy vyhotoven vícestránkový podrobný zápis formou Protokolu o provedené kontrole, který obsahuje podrobný rozbor kontrolovaných spisů. Jsou v něm uvedeny závěry z provedené kontroly, případné zjištěné nedostatky a podrobná metodická doporučení ke zkvalitnění práce v dané oblasti. Rovněž jsou vyhotovovány protokoly z každé provedené následné kontroly. Snahou kontrolní činnosti je snížit procento chybovosti při výkonu vlastní činnosti na akceptovatelné minimum, snahou metodické práce je co nejvíce sjednotit postup a činnost sociálních pracovníků na území města Brna, tedy volba správných pracovních postupů a správné aplikace jednotlivých zákonů a patřičných právních norem v praxi. Dále početnými telefonickými a osobními konzultacemi mimo stanovený termín kontrol tuto snahu o kvalitní práci podpořit. Dále oddělení realizovalo v průběhu roku 2014 pravidelně pracovní porady s odbornými pracovníky úřadů městských částí a pravidelné metodicko-konzultační dny pro pracovníky OSPOD a pracovníky na úseku zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění a na úseku veřejného opatrovníka osob omezených ve svéprávnosti. Na zmíněných metodicko-konzultačních dnech, které probíhají zhruba 1x za 3 měsíce, jsou řešeny nejen postupy v kauzách sociálních pracovníků, ale i zjištěné problémy při kontrolní či odvolací činnosti, včetně dotazů od pracovníků SPOD i pracovníků na úseku zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění a na úseku opatrovnictví osob omezených ve svéprávnosti. S ohledem na metodickou činnost jsou také postupně zpracovávány metodická doporučení v často chybujících oblastech, zejména v oblasti správního řízení, jakož i pořádání interních seminářů pro pracovníky úřadů městských částí na daná témata. 19

4.4 Celkové hodnocení kontrolní činnosti roku 2014 Sociální pracovníci všech kontrolovaných úřadů městských částí prokazovali ve své většině zájem o sociální problematiku, dobré pracovní návyky, dovednosti a patřičnou odbornost v daných agendách, dále z obsahu spisové dokumentace byl i evidentní pozitivní vztah ke klientům, problematice a snaha o řešení dané situace. Vydaná správní rozhodnutí ve své většině splňovaly požadavky zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, průběžně byly v převážné míře dodržovány i další zákonné předpisy, dle kterých bylo v této oblasti rozhodováno. Z celkového hlediska metodiky a aplikace metod sociální práce ve zmíněných agendách, nebylo opět ve své většině zjištěno závažné porušení stanovených a doporučovaných obecných standardů a etiky práce. Sociální práci lze převážně vyhodnotit jako práci splňující svá kritéria. Sociální pracovníci měli dobře zmapovaný terén, jejich práce byla konstruktivní se snahou o komplexní přístup. Spisy převážně splňovaly požadované nároky na dokumentaci sociální práce, obsahovaly potřebný podkladový materiál pro rozhodovací procesy a pro hodnocení celkové efektivnosti sociální práce. Některé zjištěné nedostatky, se týkaly zejména značně náročné, specifické agendy sociálně-právní ochrany dětí a to ve vyhodnocení a specifikace cílů daného případu a postupů sociální práce. Dlouhodobým problémem, který se odrážel v práci sociálních pracovníků, byla nutnost aplikace Standardů kvality sociální práce pro výkon sociálně-právní ochrany dětí a sjednocení postupů sociální práce. Ve vedení spisové dokumentace šlo například o nesprávné aplikace a zákonný výklad některých ustanovení správního řádu, zejména v oblasti náležitostí vydávaných správních rozhodnutí, kdy se jednalo o chybnou nebo nedostatečnou citaci ustanovení zákonů, podle kterých bylo rozhodováno, popřípadě vedeno celé správní řízení, jakož i často nedostatečné zdůvodnění vydávaných rozhodnutí. Rovněž tak nebyly vždy zcela využity všechny možnosti k odstranění vzniklých problémů v rodině a tím nápravy věci samotné, jako např. návštěva rodinné poradny, psychologické či pedagogicko-psychologické poradny, využití mediace či supervize případu nebo asistence soc.pracovníků neziskových organizací atd. Návštěvám v rodinách u osob odpovídajících za výchovu dítě umístěného ve výchovných a ochranných typech zařízení také není vždy věnována náležitá pozornost, jak ukládá zákonná úprava č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochrany dětí, ve znění pozdějších předpisů. V rámci vedení spisové dokumentace se vyskytují nedostatky například typu: absence spisového přehledu dokumentů, číslování listů ve spise, vyznačení úředně oprávněné osoby, nesprávné používání úředních razítek, nesprávná identifikace obalu spisové dokumentace, absence učiněných úředních záznamů, či protokolů a jejich nedostačující obsah, případně chybějící náležitosti zmíněných dokumentů, nečitelnost záznamů, jejich pořizovaní obyčejnou tužkou, dále velmi důležité základní úkony jako Vyhodnocování situace dítěte a rodiny a tvorby Individuálního plánu dítěte. U agendy ustanovování zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění se nedostatky týkaly především nedostatečného počtu sociálních šetření v souladu s ustanovením zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kde se v 10 uvádí, že obecní úřad dohlíží, jak jím ustanovený zvláštní příjemce plní stanovené povinnosti. Dále se nedostatky objevily při aplikaci zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, u náležitostí vydávaných rozhodnutí, dále byly nedostatky u vyjádření lékařů, kdy nebylo vždy zřejmé, zda oprávněná osoba vzhledem ke svému zdravotnímu stavu mohla podat vyjádření k ustanovení zvláštního příjemce v souladu s 118 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. K vedení spisové dokumentace nebyly žádné zásadní připomínky; dokumentace byla vedená ve své většině přehledným a pečlivým způsobem, byly dokládány podkladové materiály potřebné pro rozhodovací procesy Úřední zápisy u této agendy ve své většině svědčily o dobré schopnosti sociálních pracovníků pomáhat klientům jak při vyřizování jejich úředních záležitostí, tak při jejich plnění povinností souvisejících s ustanovením zvláštního příjemce za danou oprávněnou osobu. U agendy osob omezených ve svéprávnosti, kdy opatrovníkem je jiná fyzická osoba a soud vykonává dohled prostřednictvím ÚMČ, byly zpracovávané zprávy ze sociálních šetření ne vždy zaslané soudu dle jejich požadovaného termínu, ne vždy měly dobrou vypovídací hodnotu. Dále se vyskytly nedostatky ve vedení spisové dokumentace typu absence spisových značek, spisových přehledů, doklady či písemné záznamy o způsobu a termínu doručení zpráv na příslušný soud. 20

U veřejného opatrovnictví bylo z obsáhlých spisových dokumentací patrné, že opatrovníci plní veškeré své povinnosti v rozsahu určeném soudním rozhodnutím. Spisové dokumentace ve své většině jsou vedené velmi podrobně a sestávají z více dílů, to je z osobního spisu opatrovance, záznamníku úkonů opatrovníka, peněžního deníku a vedení evidence majetku. Celková úroveň vedení této dokumentace byla dobrá, vždy spisy obsahovaly nezbytné podkladové materiály, nebyly zjištěny žádné nedostatky zásadního charakteru. Veřejní opatrovníci na území města Brna mají dobrou znalost o rodinném prostředí opatrovanců, jsou obeznámeni se způsobem jejich chování v různých životních situacích, a mají eminentní zájem být nápomocni o co nejkvalitnější zajištění všech jejich základních životních potřeb. 4.5 Další činnosti oddělení sociálně právní ochrany dětí Sociálně právní ochrana dětí se věnuje dalším činnostem a agendám, kdy je někdy vhodná, ne-li nutná, případná spolupráce s různými orgány a institucemi. Jedná se o následující činnosti: 1) Komise pro sociálně-právní ochranu dětí Činnosti spojené v případné spolupráci s Komisí pro sociálně-právní ochranu ( 38 zák.č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů). Na oddělení jsou evidovány záznamy hlášení o podezření na týrané, zneužívané a šikanované nezletilé děti ve městě Brně. Tyto jsou následně projednávané, na žádost tajemníka ÚMČ, ve shora uvedené Komisi. 2) Koordinace dotací pro sociálně-právní ochranu dětí V této agendě jsou přerozdělovány finanční prostředky (státní dotace), ve spolupráci s oddělením ekonomiky Odboru sociální péče MMB, určené pro zabezpečení výkonu agendy sociálně-právní ochrany dětí na úřadech městských částí města Brna, včetně agendy náhradní rodinné péče OSP MMB. Tyto dotace pololetního intervalu jsou rozdělovány dle koeficientu a vzorce na základě metodiky MPSV. Dotace slouží nejen k úhradě nákladů na provoz kanceláří, mezd pracovníků sociálně-právní ochrany dětí, vzdělávání pracovníků, ale i na pořízení nutného vybavení pro chod oddělení a náklady spojené s výkonem sociálně-právní ochrany dětí. Nákup potřebného materiálu pro výkon dané agendy je pro pracoviště Odboru sociální péče Magistrátu města Brna zajišťováno výběrovým řízením. Pracovníci úřadů městských částí v městě Brně jsou při osobních konzultacích i formou písemného styku, průběžně seznamováni s danými metodikami ohledně řádného možností využívání uvedených dotací. 3) Koordinace pracovní pohotovosti mimo pracovní dobu Pracovnice oddělení organizačně koordinuje zajištění celoroční pracovní pohotovosti pro výkon agendy sociálně-právní ochrany dětí, kterou je nutno zabezpečit po ukončení pracovní doby sociálních pracovníků SPOD úřadů městských částí v městě Brně, a to i o víkendech a v době státem uznávaných svátků. Jedná se zde o poskytování nejen pomoci ohroženým nezletilým dětem v součinnosti s Městským soudem v Brně a pracovníky Policie, ale i v dalších nutných případech. Tyto pohotovostní služby jsou plánovány vždy dopředu na období jednoho pololetí. Oddělení zajistí, aby seznamy naplánovaných služeb pohotovostí jednotlivých pracovníků SPOD a soudu, byly řádně a včas předány mezi těmito institucemi ÚMČ, Městským soudem v Brně a Policií ČR za účelem jejího plnění a následné součinnosti. 4) Garance služebního vozidla Na oddělení jsou dva pracovníci oprávněni k užívání a řízení služebního osobního vozidla. Jsou nápomocni, v případě nutnosti, při zajišťování pracovních návštěv u dětí v zařízeních a pěstounských rodinách pro náhradní rodinnou péči. Dále jsou nápomocni při zajišťování ze zákona povinných návštěv dětí v zařízeních ústavní výchovy na území české republiky i pro sociální pracovníky úřadů městských částí v městě Brně. Zákonná povinnost návštěvy dětí v zařízeních a pěstounských rodinách pro náhradní rodinnou péči, dětí v zařízeních ústavní výchovy na území České republiky (včetně zákonných zástupců dětí odpovědných za jejich výchovu, kteří jsou umístěny v zařízení ústavní výchovy) je pravidelně každé 3 měsíce v roce. 5) Systém včasné intervence Na oddělení je prováděna koordinace Systému včasné intervence ve městě Brně, jak již bylo podrobněji uvedeno, viz výše. 21

6) Vyhotovení ročních statistických údajů Na oddělení je zajištěno zpracování statistických výkazů za celý uplynulý rok výkonu sociálně-právní ochrany dětí na území města Brna, kde je vedena evidence počtu sociálních pracovníků, dále údaje o týraných a zneužívaných dětí, počet rodin se stanoveným dohledem, počet dětí umístěných v ústavní výchově, spolupráce se státními i nestátními zařízeními, odbornými poradnami a všemi souvisejícími s danou problematikou sociálně-právní ochrany dětí a další kritéria potřebná pro zpracování souhrnných statistických údajů za uplynulý rok. 7) Sociálně-právní poradenství rodinám a dětem vyžadujícím zvláštní péči, je poskytováno v případě, že se na oddělení obrátí rodiče, další osoba odpovědná za výchovu dítěte, ale také i běžný občan v rámci řešení otázek sociálně-právní ochrany dětí. 8) Poskytování pomoci prostřednictvím internetového podání (v agendě SPOD) a) OZNAM TO - v případech, kdy se jakýkoliv občan (nejen rodič nebo samotné dítě zletilé i nezletilé), obrátí na naše oddělení prostřednictvím projektu OZNAM TO. V dubnu roku 2014 odstartoval celonárodní projekt OZNAM TO. Jeho cílem je velmi rychlou, jednoduchou a navíc anonymní cestou upozornit na problém týrání dítěte, který kdokoli z nás může zaznamenat ve svém okolí. O projektu OZNAM TO: Za účelem rychlého oznámení nebo upozornění na možnost týrání dítěte byly na jaře spuštěny webové stránky www.oznamto.com. Na hlavní straně najde každý návštěvník stránek stručný formulář, kde vyplní základní údaje o dítěti a popíše situaci, která ho vedla k domněnce o týrání dítěte. Veškerá oznámení, která doputují na emailovou adresu OZNAM TO adresu info@oznamto.com, jsou vyškoleným pracovníkem okamžitě předána Policii ČR do konkrétního kraje nebo Odboru sociální péče a ochrany dětí v místě bydliště dítěte. V daném případě, je podání přesměrováno na emailovou adresu našeho oddělení, kdy je okamžitě dále řešeno, dle jeho konkrétního obsahu. V případě, že podatel uvede na sebe kontakt, je vyrozuměn, co se s podáním následně učinilo. b)noreply@spod.cz - email noreply@ je generická emailová adresa, automaticky vytvořená při založení domény s www službami, která se používá pro odesílání emailů z www serveru PHP funkcí mail(). Adresa je vložena do hlavičky emailu jako: Return-Path: <noreply@ >.tj. v našem případě noreply@spod.cz., které je přesměrováno rovněž na naše oddělení. Podání učiněná přes tuto variantu je rovněž okamžitě vyřizováno dle jeho konkrétního obsahu. V případě, že podatel uvede na sebe kontakt, je vyrozuměn, co se s podáním následně učinilo. 9) Archiv civilní služby V dřívějších letech byla na oddělení sociálně právní ochrany dětí (původně oddělení odborné pomoci a kontroly) vykonávána správní řízení v rámci agendy civilní služby, dle zák. č. 18/1992 Sb., o civilní službě; tato civilní služba byla zrušena zák. č. 587/2004 Sb. Stávající oddělení vede nadále archiv civilní služby, to je části spisové dokumentace, která slouží jako podklad pro vyřizování žádostí občanů o potvrzení výkonu civilní služby pro zápočet ve věcech důchodového pojištění. 22