VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu. Přínos projektu Předmostím až do pravěku pro cestovní ruch v Přerově

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Přínos projektu Předmostím až do pravěku pro cestovní ruch v Přerově bakalářská práce Autor: Jan Draška Vedoucí práce: RNDr. PaeDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2014

COPYRIGHT 2014 Jan Draška

Anotace DRAŠKA, Jan: Přínos projektu Předmostím až do pravěku pro cestovní ruch v Přerově. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr.PaeDr.Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 74 stran. Klíčová slova Cestovní ruch, Předmostí, archeologie, projekt Předmostím až do pravěku Bakalářská práce se zabývá analýzou projektu Předmostím až do pravěku z hlediska využití historie lokality pro zvýšení potenciálu cestovního ruchu města Přerova. Teoretická část obsahuje informace o městě Přerově a jeho předpokladech pro rozvoj cestovního ruchu, historii Předmostí a projektu Předmostím až do pravěku. Praktická část se skládá z analýzy statistických dat, zmapování podobných projektů na území České republiky, zmapování naučné stezky a SWOT analýzy. Na základě výzkumu navrhnu opatření pro zvýšení návštěvnosti. Annotation DRAŠKA, Jan: Contribution of the project Předmostím až do pravěku for tourism in Přerov. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Course travel/tourism. Supervisor RNDr.PaeDr.Jaromír Rux, CSc. Qualification: bachelor. Jihlava 2014. 74 pages. Key words Tourism, Předmostí, archeology, project Předmostím až do pravěku Bachelor thesis analyzes project Předmostím až do pravěku in terms of usage history sites to increase tourism potential of the Přerov. The theoretical part contains information about the city and Prerov prerequisites for development of tourism, history of Předmostí and project Předmostím až do pravěku. The practical part will include processing statistical data, mapping of similar projects in the Czech Republic, the mapping of nature trail and SWOT analysis. Based on the research, propose measures to increase visiting.

Poděkování Tímto bych rád poděkoval vedoucímu své bakalářské práce RNDr. PaeDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za odborné rady, které mi poskytl při zpracovávání práce. Dále bych chtěl poděkovat Ing. Pavle Roubalíkové z odboru cestovního ruchu města Přerova a Ing. Františku Zlámalovi, vedoucímu oddělení koncepce a rozvoje města za poskytnuté informace.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 2. 5. 2014... Podpis

Předmluva Město Přerov Moderní město s mamutí historií. Těmito slovy jsou vítání návštěvníci webových stránek statutárního města Přerova a právě téma pravěku je oblast, která vyzdvihuje město Přerov v očích odborníků z řad archeologů, ale také široké veřejnosti. V místní části Předmostí byly v průběhu především minulého století objevovány důkazy o hustém osídlení pravěkým člověkem ve formě kosterních pozůstatků lidí, nálezů loveckých a uměleckých předmětů a ve velké míře také kostí pravěkých zvířat, jako byl například mamut. Avšak v průběhu průmyslového rozkvětu oblasti v podobě těžby cihlářské hlíny, ale také rozšiřováním města při budování panelového sídliště došlo k událostem, které nenávratně zničily tisíce let staré důkazy o pravěké činnosti lidí v této lokalitě. Jen díky pár lidem se podařilo nepatrnou část těchto cenných památek zachránit a uchovat pro budoucí generace. Faktem je, že i z tak malého zlomku zachráněných nálezů byly objeveny převratné důkazy o tehdejším způsobu života pravěkých lidí, což naprosto změnilo vnímání této doby.

Obsah Úvod... 7 1 Teoretická část... 8 1.1 Město Přerov... 8 1.1.1 Základní informace... 8 1.1.2 Stručná historie města... 8 1.1.3 Dopravní dostupnost... 9 1.1.4 Ubytovací kapacity... 10 1.1.5 Kulturní a sportovní akce... 10 1.2 Cestovní ruch ve městě Přerově... 10 1.2.1 Městská informační centra... 10 1.2.2 Turistická lokalita Přerovsko... 11 1.2.3 Turistické cíle na území města... 11 1.2.4 Cyklostezka Bečva... 13 1.2.5 Projekt City Walk... 13 1.3 Místní část Předmostí... 14 1.3.1 Historie archeologických objevů v Předmostí... 14 1.3.2 Lokality nalezišť... 15 1.4 Projekt Předmostím až do pravěku... 18 1.4.1 Historie projektu... 18 1.4.2 Jednotlivé části projektu... 20 1.4.3 Organizované akce... 23 2 Praktická část... 25 2.1 Zpracování sekundárních dat... 25 2.1.1 Zpracování statistických dat... 25 2.1.2 Analýza financování projektu... 34 2.2 Analýza Naučné vlastivědné stezky Předmostím až do pravěku... 36 2.2.1 Zmapování trasy... 36 2.2.2 Jednotlivá zastavení na trase... 39 2.2.3 Shrnutí... 48 2.3 Analýza substitutů na území České republiky... 49 2.3.1 Úvod... 49 2.3.2 Popis parků... 49 2.3.3 Návštěvnost parků... 52 2.3.4 Zmapování... 52 2.3.5 Shrnutí... 54

2.4 SWOT analýza... 55 2.4.1 SWOT analýza projektu Předmostím až do pravěku... 55 2.4.2 SWOT analýza města Přerova jako destinace cestovního ruchu... 57 2.5 Návrhy na zvýšení návštěvnosti... 59 2.5.1 Projekt Rozhledna... 59 2.5.2 Areál Mamutov... 62 3 Závěr... 63 Seznam obrázků... 65 Seznam grafů... 66 Seznam tabulek... 67 Tištěné zdroje... 68 Internetové zdroje... 69 Přílohy... 72

Úvod Téma práce pojednávající o projektu Předmostím až do pravěku jsem si zvolil z důvodu, že jsem se zde narodil a můj život je s městem Přerovem velmi úzce spjatý. Na skutečnosti mého zájmu o tuto problematiku se podílí také fakt, že jsem celý svůj dosavadní život prožil v místní části Předmostí, tedy přesně v lokalitě největších archeologických nálezů. Pro mě osobně je velmi pozoruhodná snaha města o transformaci panelového sídliště Předmostí na atraktivní lokalitu, jak pro místní obyvatele, tak návštěvníky cestovního ruchu. V souvislosti s přilákáním návštěvníků a vyzdvižením pravěké minulosti Předmostí již byly investovány nemalé finanční prostředky do vybudování infrastruktury cestovního ruchu. V teoretické části práce nejprve uvedu základní informace o městě Přerově a jeho předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, dále popíši historii Předmostí a projektu Předmostím až do pravěku. Praktická část bude obsahovat zpracování statistických dat, zmapování podobných projektů na území České republiky, zmapování a analýzu naučné stezky a SWOT analýzu. Na základě zjištěných výsledků výzkumu navrhnu opatření pro zkvalitnění projektu a zvýšení návštěvnosti. Bakalářská práce má za cíl analyzovat projekt Předmostím až do pravěku z hlediska využití historie lokality pro zvýšení potenciálu cestovního ruchu města Přerova. Budu tedy usilovat o shrnutí faktorů, které mají buď pozitivní, nebo negativní vliv na atraktivitu Přerova a Předmostí. Důležitou roli bude hrát stanovení substitutů a jejich porovnání s projektem Předmostím až do pravěku. Osobně si dávám za cíl přinést do projektu něco nového, za tímto účelem navrhnu opatření pro zvýšení atraktivity a tím pádem i návštěvnosti Přerova a Předmostí. 7

1 Teoretická část 1.1 Město Přerov 1.1.1 Základní informace Statutární město Přerov je okresním městem, které se nachází v Olomouckém kraji. Populace města včetně místních částí je zhruba 45 000 obyvatel. Pomyslnou osu města tvoří řeka Bečva, která protéká Přerovem od severu k jihu. Průměrná nadmořská výška je 200 metrů nad mořem a rozloha města činí 58,48 m 2. [1] 1.1.2 Stručná historie města První písemná zmínka o Přerově pochází z roku 1141. Významným datem v historii města je rok 1256, kdy došlo Přemyslem Otakarem II. k povýšení Přerova na královské město. V době husitských válek byl Přerov významným centrem tehdejších kališníků na Moravě. K největšímu rozvoji města došlo za vlády Pernštejnů, kterým bylo město dáno dědičně roku 1487. V této době docházelo k obsazování osadníky kolem návrší s hradem, mezi osadníky byli zastoupeni také členové jednoty bratrské. Právě díky nim se v 16. století z Přerova stalo důležité kulturní středisko, se sídlem biskupa jednoty bratrské a také zde byla založena bratrská škola. V roce 1523 se v Přerově narodila jedna z nejvýznamnějších osobností města Jan Blahoslav, který je autorem české gramatiky a je považován za předchůdce Jana Amose Komenského. Komenský sám následně působil na místní škole jako učitel. Za období úpadku města jsou považována léta po prohraném stavovském povstání, v následujících letech město ztrácí vliv v rámci Moravy. K rozkvětu města dochází opět až v průběhu 19. a 20. století, kdy se z Přerova stává významné průmyslové město. Průmyslový rozvoj města měl zásadní vliv na příliv obyvatel a určil jeho dnešní podobu. V roce 1990 žilo na území města 51 915 obyvatel. Po roce 2000 došlo událostem, které vedly k opětovnému úpadku Přerova, s čímž souvisí také razantní úbytek obyvatelstva. (1) 8

1.1.3 Dopravní dostupnost Díky své výhodné poloze v údolí orografického celku Moravské brány byl Přerov od pradávna místem, kudy vedly významné obchodní stezky. Tato skutečnost platí dodnes, především díky důležitému železničnímu uzlu. 1.1.3.1 Železniční doprava Dopravní dostupnost města Přerova je na velmi vysoké úrovni, a to především díky železničnímu uzlu mezinárodního významu, který byl vbudován již v roce 1841. Přerovská železniční stanice je zahrnuta do konceptu vysokorychlostní dráhy z Brna do Ostravy s napojením na mezinárodní síť vysokorychlostních železnic. V Přerově zastavují téměř veškeré vnitrostátní rychlíkové spoje, které tudy projíždějí, ale také mezinárodní vlaky jezdící mezi významnými evropskými městy jako například Vídeň, Varšava, Budapešť. (2) Tabulka 1: Vzdálenosti a orientační dojezdové časy po železnici [Zdroj: vlastní zpracování] Město Vzdálenost (km) Čas (minuty) Brno 88 77 Ostrava 84 53 Praha 272 155 1.1.3.2 Silniční doprava Neméně významným faktorem ovlivňujícím dopravní dostupnost je plánovaný obchvat města dálnicí D1. V současné době k roku 2014 tato dálnice končí 4 kilometry před Přerovem. Z důvodu chybějících finančních prostředků je dostavba zbylých 24 kilometrů dálnice pozastavena a termín dokončení je stále v nedohlednu. [2] 1.1.3.3 Městská hromadná doprava Veřejnou dopravu na území města zajišťuje Dopravní a logistická společnost s.r.o. Provozuje celkem 8 autobusových linek, kterými obsluhuje 52 autobusových zastávek nejen na území města. [3] 9

1.1.4 Ubytovací kapacity Na území města se nachází celkem 16 hromadných ubytovacích zařízení, z toho 6 penzionů, 6 ubytoven a 4 hotely. Tři hotely jsou 3 hvězdičkové kategorie a jeden čtyřhvězdičkový, a to konkrétně Hotel Jana. Na území města ani v nejbližším okolí se nenachází autokemp, kemp či tábořiště. [4] 1.1.5 Kulturní a sportovní akce Mezi nejvýznamnější kulturní akce s dlouholetou tradicí pořádané na území města Přerova patří Československý jazzový festival, konající se každoročně v říjnu. V roce 2013 proběhl již jeho třicátý ročník. Další významnou kulturní akcí je udělování cen nejlepším tenistům Zlatý kanár, který se koná každoročně v listopadu v prostorách Městského domu. Z hlediska přilákání návštěvníků do města Přerova jsou nejvýznamnějšími sportovními akcemi, Mistrovství České republiky a Evropy v autokrosu. Další sportovní akcí je organizovaný cyklistický závod s příznačným názvem Mamut tour, která každoročně přiláká až 600 závodníků. [5] 1.2 Cestovní ruch ve městě Přerově 1.2.1 Městská informační centra Na území města Přerova se nacházejí dvě informační centra. První z nich bylo založeno v roce 1998. V současné době sídlí v budově Městského domu na Náměstí T. G. Masaryka a je provozováno příspěvkovou organizací Kulturní a informační služby města Přerova. Hlavním posláním je poskytování bezplatných informací, turistům o ubytování, stravování, kulturních a sportovních akcích, ale také poskytování služeb, jako například prodej vstupenek, internet pro veřejnost, půjčovna audioprůvodců a mnoho dalších. Druhé městské informační centrum na území Přerova se nachází v místní části Předmostí a bylo vybudováno pro návštěvníky Památníku lovců mamutů, ale také pro místní obyvatele v návaznosti na projekt města Přerova s názvem Revitalizace panelového sídliště Předmostí. Více o městském informačním centru Předmostí je uvedeno v kapitole Předmostím až do pravěku. [6] 10

1.2.2 Turistická lokalita Přerovsko Turistická lokalita Přerovsko je součástí turistického regionu Střední Morava a nachází se v jeho jihovýchodní části. Za jedno z největších lákadel turistické lokality Přerovsko se považuje městská památková zóna. Na území turistické lokality je celkem 122 nemovitých kulturních památek, které jsou zapsány na listinu nemovitých kulturních památek České republiky a 8 maloplošných chráněných území. [7] 1.2.3 Turistické cíle na území města 1.2.3.1 Naučné stezky Na území města se nacházejí dvě naučné stezky, a to konkrétně Předmostím až do pravěku a Přerovským luhem. 1.2.3.1.1 Předmostím až do pravěku Podrobné zpracování vlastivědné naučné stezky Předmostím až do pravěku je předmětem terénního výzkumu v praktické části práce. 1.2.3.1.2 Přerovským luhem Naučná stezka Přerovským luhem je rozdělena na dvě části. Kratší trasa o délce 5 kilometrů je vedena podél řeky Bečvy a je na ní celkem 11 zastavení s informačními tabulemi. Delší trasa je prodloužením kratší a provádí návštěvníky přes Národní přírodní rezervaci Žebračka. Délka trasy je 12 kilometrů, na kterých je vybudováno dalších 7 zastavení. Hlavním posláním stezky je obeznámení návštěvníků s unikátní flórou a faunou v této oblasti. [8] 1.2.3.2 Park Michalov Největší městský park sloužící k zábavě a odpočinku vznikl již v roce 1903. Celková rozloha Michalova je 17 hektarů a nachází se zde květná zahrada, dětská hřiště, travnaté plochy pro kolektivní hry, altánek pro živou hudbu a restaurace. (3) 1.2.3.3 Areál lagun Rekreační oblast s vodní plochou, hřišti na míčové sporty. Nachází se v severní části města, na pravém břehu řeky Bečvy. 11

1.2.3.4 Národní přírodní rezervace Žebračka Žebračka vznikla v roce 1949 za účelem ochrany unikátních, dříve rozsáhlých lužních lesů v údolí řeky Bečvy. Rezervace se nachází na pravém břehu řeky a má rozlohu 235 hektarů. (4) 1.2.3.5 Horní náměstí Jde o nejstarší část města, která byla v roce 1992 vyhlášena městskou památkovou zónou. Plocha Horního náměstí je obestavěna renesančními měšťanskými domy z 15. a 16. století. Dominantou náměstí je budova Přerovského zámku s věží. Nelze přehlédnout pomník uprostřed náměstí, věnovaný přerovskému rodákovi a biskupovi Jednoty bratrské Janu Blahoslavovi. [9] 1.2.3.6 Muzeum Komenského Přerovský zámek Muzeum se nachází v renesanční budově na Horním náměstí. Disponuje velkým množstvím sbírek a stálých expozic. Nejznámější je výstava umístěná ve sklepních prostorech pojednávající o archeologii. Mezi velmi oblíbené a navštěvované expozici patří ukázka školních tříd. Součástí budovy zámku je také zámecká věž, která byla roku 1997 zastřešena, čímž získala svůj původní vzhled. V současné době slouží věž jako vyhlídka pro návštěvníky zámku, těm se odtud nabízí pohled z výšky 43 metrů na město Přerov a blízké okolí. [10] 1.2.3.7 Přerovské hradby Jde o pozůstatky opevnění města, přesněji tedy Horního náměstí ze 14. a 15. století, které bylo vybudováno za vlády Viléma z Pernštejna. Hradby dosahovaly do výšky deseti metrů a jejich součástí byly také dvě vstupní brány. V 19. století došlo vlivem rozvoje města k jejich rozebrání, ale část zůstala zachována. V současné době je snaha o jejich obnovení do původní podoby. (5) 12

1.2.4 Cyklostezka Bečva Řeka Bečva pramení ve vrcholcích Moravskoslezských Beskydech, rozděluje údolí Moravské Brány a nakonec se vlévá do řeky Moravy. Stejnou trasu má také cyklostezka, která nese ve svém názvu jméno této řeky. Cyklostezka Bečva má délku 160 km, disponuje asfaltovým povrchem, díky čemuž umožňuje cyklistům bezpečnou cestu od pramenů Rožnovské a Vsetínské Bečvy až po soutok s řekou Moravou. Bezpečná a komfortní stezka sledující tok Bečvy je určená pro cyklisty, in-line bruslaře, vozíčkáře, turisty a v zimě také pro běžkaře. Na významnosti cyklostezky Bečva se podílí fakt, že je součástí mezinárodní sítě cyklostezek EUROVELO 4 a je na ni napojena Jantarová cyklostezka, která spojuje Brno s polskými hranicemi. Bezpečný pohyb cyklistů a bruslařů na území města umožňuje hustá síť cyklostezek o celkové délce 18,9 kilometrů. [11] 1.2.5 Projekt City Walk Myšlenka projektu City Walk vznikla roku 2008 v polském městě Klodzko, za účelem česko polské spolupráce v oblasti cestovního ruchu. Do projektu se nakonec zapojilo celkem 6 měst: Přerov, Česká Skalice, Klodzko, Swidnica, Kedzierzyn-Kozle a Bardo. Projekt byl financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007-2013. Myšlenkou celého projektu je "Vytvoření a společné označení městských turistických tras - společný turistický produkt polsko-českého pohraničí". Na území města Přerova byly realizovány celkem čtyři turistické trasy: Kulturní dědictví, Předmostím až do pravěku, Přerovským luhem a Odpočinkové odpoledne. Všechny trasy jsou označeny směrovkami s logem City Walk, osazeny infokiosky a informačními tabulemi, kde mohou turisté získat podrobné informace o místě, kde se právě nacházejí. V informačních centrech si turisté mohou vyzvednout vícejazyčné audioprůvodce. Podstatou projektu je také společná propagace mezi partnerskými městy, jako například na brněnském veletrhu cestovního ruchu GO, nebo vytváření společných propagačních letáků. [12] [13] 13

1.3 Místní část Předmostí Předmostí, dříve zemědělská vesnice je již od roku 1960 místní částí Přerova a nachází se v severozápadní části města. Předmostí se rozkládá na ploše 412 hektarů a průměrná nadmořská výška činní 216 metrů nad mořem. V současnosti se zde nachází panelové sídliště s populací více než 5 000 obyvatel, což z něj dělá druhou nejlidnatější městskou část. [14] 1.3.1 Historie archeologických objevů v Předmostí Místní část Přerov II - Předmostí je archeologickým nalezištěm, známým především vykopávkami, které dokazují osídlení této lokality pravěkým člověkem a objevením velkého množství mamutích kostí zejména z období paleolitu, tedy starší doby kamenné. Z hlediska významnosti se lokalita Předmostí považuje za nejdůležitější a největší naleziště v Česku. První dochované zmínky o nálezech kosterních pozůstatků mamutů jsou známy již z 16. století. O nálezech v Předmostí psal již Jan Blahoslav ve své gramatice z roku 1551: Slavný hrob byl u města, tu nad Předmostím, a Předmostí sloulo Staré město. Ještě veliké kosti obrův v vršku pod skalkou předmostskou vykopávají; zuby tak veliké jako pěst, jako hlava člověčí etc.; žebra jako břevence; i rohy veliké, též nalézali. Veliké někdy to město bylo. [15] Události, které se v Předmostí odehrály v průběhu 19. století v období průmyslového rozvoje města, by se daly nazvat archeologickou tragédií, a to především z důvodu, že velká část objevených koster dávných obyvatel Předmostí a pravěkých zvířat byla odvezena a zničena. Kosti z pravěkých zvířat byly použity například při výstavbě železnice, či jako katalyzátor při výrobě cukru v Hanáckých cukrovarech. Odborné prameny uvádějí, že se z tohoto období zachovaly pouhé tři bedny kostí, které byly uloženy v místním gymnáziu. K velmi cenným objevům docházelo v Předmostí i v novém tisíciletí, a to především v místech, kde doposud neproběhly razantnější stavební práce. [16] 14

1.3.2 Lokality nalezišť Návrší, kde se v dnešní době nachází Předmostí, bylo z hlediska své polohy na pravém břehu řeky Bečvy a v blízkosti migračních stezek zvířat, příhodným místem pro usazení pravěkého člověka v době kamenné. Archeologická naleziště v Předmostí bychom mohli rozdělit do tří hlavních lokalit: Hradisko, Skalka a Hranická ulice. Jednotlivé oblasti se liší obdobím, ze kterého archeologické nálezy pocházejí. Obrázek 1: Schematizovaný řez vápencovým návrším 1.3.2.1 Hradisko Nejstarší lidské stopy z období paleolitu v Předmostí pocházejí z oblasti Hradiska. Tato oblast byla hustě osídlena především díky své poloze, až 30 metrů nad záplavové pásmo řeky Bečvy, ale také v návaznosti na výskyt nezamrzajících minerálních pramenů, které vyvěraly z hlubin země, díky podloží z devonského vápence. Přítomnost pravěkých lovců byla doložena nálezy primitivních kamenných nástrojů a jsou přisuzovány člověku neandrtálskému (Homo sapiens neanderthalensis). Stáří těchto nálezů bylo určeno dle současných datovacích metod na 120 000 let. Vykopávky pocházejí z období středního paleolitu, bavíme se tedy o poslední době meziledové, též nazývané emské. [17] 15

1.3.2.2 Skalka Světovou proslulost Předmostí jako archeologickému nalezišti však zajistily nálezy ve sprašových vrstvách v blízkosti Skalky. Tato oblast byla v období před zhruba 27 000 lety navštěvována a opakovaně obydlována člověkem Homo sapiens sapiens, (dříve též označován jako Homo Předmostensis). Nejvýznamnější nálezy v lokalitě Skalka se týkají odkrytí hromadných hrobů mamutů, dodnes se přesně neví, jestli zde byli pohřbíváni pravěkým člověkem, nebo jestli byla oblast Předmostí Skalka místem přirozeného dožívání mamutů. Jisté však je, že mamuti byli pravěkým člověkem loveni. Dřívější domněnky o způsobu lovu těchto obrů hovořily o vykopání hluboké jámy, do které poté mamut spadnul a následně byl ubit, se postupem času ukázaly jako mylné. Pravěcí lidé pro lov mamutů a jiných zvířat používali taktiky přímého útoku ve skupině na nejslabšího jedince stáda, kterého odlákali od skupiny. K samotnému útoku používali kopí s velkými hroty, které byly vyrobeny z mamutích klů a pazourků. Tyto nástroje zde byly hojně nacházeny. Dále byly nalezeny indicie, které svědčí o domestikaci vlka, budování stanových obydlí a vytváření uměleckých předmětů. V souvislosti s pravěkým uměním jsou s Předmostím spojovány nálezy: Soška mamuta Jedná se o 11 centimetrů dlouhou, oboustranně opracovanou sochu z mamutí kosti. Byla objevena při průzkumech roku 1895. Rytina ženy na mamutím klu 15,5 centimetru vysoká rytina, nazývána též jako Předmostská Venuše, je považována za jeden z nejcennějších nálezů. Plochý kamenný kotouč Řezaný, 20 centimetrů široký kotouč, nalezený v roce 1894. Přívěšek z mamutoviny 9,5 centimetru dlouhý a 3,7 centimetru široký přívěšek s vyrytými ornamenty do mamutí kosti. Předmostí se také může pochlubit největším nalezeným souborem koster Homo sapiens sapiens z jedné lokality. Odborníci z řad archeologů uvádějí počet minimálně 25 pohřbených jedinců. Jednalo se o hromadné hroby mužů, žen a dětí, kde mezi těmito skrčenci, jak jsou díky své poloze nazýváni, byly objeveny také mamutí lopatky zdobené rytinami, které zde sloužily k zakrytí pohřbených skrčenců. Velmi pozoruhodnou a nevídanou věcí je, že zuby těchto zemřelých skrčenců byly záměrně obroušeny. (6) [18] 16

Obrázek 2: Rytina ženy na mamutím klu Obrázek 3: Přívěšek z mamutoviny 1.3.2.3 Ulice Hranická Neméně významné archeologické nálezy, ovšem již z období mladšího pravěku, doby bronzové a raného středověku byly objevovány v průběhu 20. století v oblasti ulice Hranická v Předmostí. K těmto nálezům došlo při budování cyklostezky v roce 2006 na ulici Hranická, a to především v místech, kde do té doby nedošlo razantnějším terénním úpravám. Nalezené předměty potvrdily skutečnost, že Předmostí bylo i v období po době kamenné vyhledávaným místem k osídlení tehdejším člověkem. Nálezy, které pocházejí z období raného středověku, jsou spojovány s trvalým usazením slovanských kmenů. Důkazem o tomto faktu bylo objevení sedmi hrobů z mladší doby hradištní tedy z přelomu 10. a 11. století. Spolu s kosterními pozůstatky byly v hrobech nalezeny také bronzové náušnice a mince, konkrétně denáry uherského krále Ondřeje I. Tyto hroby z největší pravděpodobností navazují na hromadná pohřebiště, v blízkosti nynějšího Památníku lovců mamutů, kde bylo nalezeno až 140 hrobů. Uvnitř byly se zemřelými uloženy nejrůznější předměty, jako nože, šperky a součásti jezdecké výstroje. (7) [19] 1.3.2.4 Nejnovější objevy V roce 2005 bylo v Předmostí v blízkosti ulice Teličkova, objeveno několik mamutích kostí. O rok později byly v lokalitě Skalka odkryty další zbytky kostí mamutů a jiných pravěkých zvířat. Tyto nálezy se posléze staly součástí Památníku lovců mamutů. Zatím poslední významný objev se odehrál nedaleko Skalky v říjnu roku 2007, kdy byl archeology v hloubce 80 centimetrů nalezen mamutí kel o délce 2 metry. Kel byl přemístěn do přerovského muzea na Horním náměstí a stal se součástí expozice. 17

1.4 Projekt Předmostím až do pravěku 1.4.1 Historie projektu První zmínky o možnosti využití archeologických nálezů z Předmostí, k vytvoření turistické lokality, pocházejí již z devadesátých let minulého století. Myšlenka popularizace a propagace byla zmiňována příslušnými odbory Městského úřadu Přerov a komisí městské rady. V polistopadových rozvojových dokumentech města je toto téma zmíněno ve Strategickém plánu ekonomického a územního rozvoje Mikroregionu Přerov do roku 2005. V kapitole 3.1.2.2 tohoto dokumentu byla uvedena opatření, která měla za úkol podporovat činnosti vedoucí k provozování stálé expozice muzea pravěku a zároveň zde byla uvedena nutnost propagovat pravěkou historii Předmostí a realizovat projekt Tábor lovců na mamutí stezce. Již v tomto období byl městem Přerovem připravován záměr na vybudování terénní prezentace, v místě tehdy předpokládaných nálezů u zdi předmostského hřbitova (dnešní Památník lovců mamutů). Hlavním nositelem a organizátorem těchto aktivit se mělo stát občanské sdružení Predmostenzis ve spolupráci se Základní školou Jana Amose Komenského v Předmostí. K realizovaným záměrům z tohoto období patří otevření Malého školního muzea lovců mamutů v budově Základní školy Jana Amose Komenského v Předmostí v roce 1999 a otevření Školní naučné stezky v roce 2000. V roce 2000 také vznikla myšlenka z řad občanského sdružení Predmostenzis, podle které mělo dojít k vybudování skanzenu pravěku s názvem Mamutov na Čekyňském kopci, kde byla za tímto účelem usazena dvoumetrová betonová socha mamutího mláděte (Mamutíka Toma). Jedná se však o jedinou připomínku projektu Mamutov na Čekyňském kopci, protože pokusy o vybudování skanzenu skončily nezdarem. V realizaci nebylo možné pokračovat především z důvodu nevhodného výběru lokality na Čekyňském kopci, kde nešlo realizovat stavební úpravy k zajištění potřebného zázemí, jako je parkoviště, či sociální zařízení. Jak se tedy později ukázalo, vhodnější lokalitou pro tento záměr bude oblast Hradisko a okolí, tedy místo přímo spojené archeologickými nálezy. V programovém prohlášení Městské rady z února roku 2003 bylo uvedeno zadání na vybudování dvou naučných stezek na území města Přerova, které měly být dokončeny v roce 2006. První z nich byla pojmenována Přerovským luhem a má délku 12 kilometrů. Druhá z nich měla spojovat významná místa Předmostí s ohledem na archeologické nálezy a také se již počítalo s postavením terénní prezentace. V červnu 18

2004 byla usnesením Městské rady č.93/33/3 zřízena zvláštní pracovní skupina pro koordinaci projektů souvisejících s vybudováním naučné stezky Předmostím až do pravěku. Pracovní skupina pod vedením tehdejší náměstkyně primátora Mgr. Eleny Grambličkové pracuje doposud. Své zastoupení v ní májí kromě města i další partneři projektu: Základní škola Jana Amose Komenského v Předmostí, občanské sdružení Predmostenzis a Muzeum Komenského v Přerově. V rámci přípravy jednotlivých aktivit se jednání pracovní skupiny účastní další hosté, zejména odborníci z oboru archeologie. Zpočátku bylo hlavní činností pracovní skupiny zřízení terénní prezentace kosterních pozůstatků v lokalitě Předmostí s názvem Památník lovců mamutů a naučné vlastivědné stezky, pro kterou byl po školní anketě stanoven název Předmostím až do pravěku. Tento název byl následně použit pro celý projekt zabývající se historií Předmostí jako lokality archeologických nálezů. Významným pro celý projekt se stal podzim roku 2006, kdy byla otevřena naučná stezka, při příležitosti konání 9. ročníku turistického putování Po stopách lovců mamutů, který každoročně pořádá Základní škola Jana Amose Komenského v Předmostí. Dalšímu rozvoji projektu se věnoval Strategický plán ekonomického a územního rozvoje Statutárního města Přerov 2007-2013, konkrétně kapitola opatření 1.3.2.3. s názvem dokončení projektu Předmostím až do pravěku. V tomto dokumentu byly stanoveny hlavní cíle pro zmiňované období, a to konkrétně: Doplnění existující stálé expozice naučné stezky v Předmostí o infocentrum, sociální zařízení pro veřejnost a zřídit skanzen pravěkých zvířat. V tomto dokumentu byly uvedeny subjekty, které by se měly na realizaci podílet: Magistrát města Přerova (dle akčního plánu odbor rozvoje a odbor životního prostředí), Základní škola Jana Amose Komenského, Muzeum Komenského a občanská sdružení. Nezbytnost splnění těchto úkolů, pro zvýšení atraktivity Přerovska pro návštěvníky cestovního ruchu byla zmíněna v dokumentu Strategie rozvoje cestovního ruchu Přerovska na období 2007-2013 konkrétně v kapitole 3.1.1.1 Infrastruktura cestovního ruchu opatření č. 12: Pokračovat v projektu Předmostím až do pravěku Po vybudování a otevření naučné stezky a Památníku lovců mamutů se činnost pracovní skupiny zaměřila především na přípravu, realizaci a provoz informačního centra. Jako místo pro vybudování informačního centra byl vybrán začátek naučné stezky Po stopách lovců mamutů v blízkosti Památníku lovců mamutů. Stavební práce byly zahájeny 19

v roce 2008 a k slavnostnímu otevření došlo při příležitosti konání již tradičního pochodu Po stopách lovců mamutů v roce 2009. Provoz informačního centra je zajišťován příspěvkovou organizací Kulturní a informační služby města Přerova. Poslední částí projektu je realizace zábavně vzdělávacího areálu Mamutov. Za tímto účelem byla v roce 2008 vytvořena projektová dokumentace a také marketingová a finanční studie investičního záměru. V současné době je celý projekt Mamutova stále ve fázi příprav a řeší se především výkup pozemků, jejichž vlastníkem je pivovar Zubr. Zásadní je také otázka financování projektu. [20] 1.4.2 Jednotlivé části projektu 1.4.2.1 Městské informační centrum Předmostí Informační centrum se nachází v samém srdci panelového sídliště Předmostí na adrese Pod Skalkou 1. Provoz byl zahájen v roce 2009. Hlavním důvodem vybudování informačního centra bylo poskytování odborných informací o historii a současnosti Předmostí a podpora cestovního ruchu v této lokalitě. Z velké části slouží informační centrum také místním obyvatelům, kteří mohou využít služeb kopírování, internetu pro veřejnost, skenování, faxování nebo nákupu vstupenek sítě Ticketportal. [21] Tabulka 2: Provozní doba městského informačního centra Předmostí [Zdroj: vlastní zpracování] Měsíce Dny Provozní doba 9:00 až 12:00 Pondělí až pátek Duben až říjen 12:30 až 16:30 Sobota 10:00 až 15:00 9:00 až 12:00 Pondělí až pátek Listopad až březen 12:30 až 16:00 Sobota zavřeno 1.4.2.2 Muzeum Komenského v Přerově Muzeum se nachází v budově původně gotického zámku z konce 15. století, který byl na přelomu 16. a 17. století přestavěn rodem Žerotínů na renesanční zámek. Na začátku 20. století, po převedení zámku do majetku města Přerova, přestal sloužit k bydlení a došlo k uzpůsobení vnitřních prostor potřebám muzea. Budova zámku se nachází na levém břehu řeky Bečvy v samotném centru města Přerova na Horním náměstí. Muzeum disponuje desítkou stálých expozic, mezi které patří například výstava školních tříd od 17. století až po třídy z 50. let 20. století. Dále 20

také expozice entomologie, mineralogie a národopis Hané a Záhoří. V souvislosti s projektem Předmostím až do pravěku vznikla v roce 2000 stálá expozice s názvem archeologie Přerovska, která je umístěna ve sklepních prostorech jižní a západní části zámku. Na ploše 230 metrů čtverečních je vystaveno přes 1400 sbírkových předmětů, ze starší doby kamenné, středověku a raného novověku, čímž se řadí mezi nejrozsáhlejší expozice archeologie na Moravě. Kromě autentických exponátů jsou prezentovány také sochy neandertálské ženy a chlapce, trojrozměrné rekonstrukce významných lokalit, nálezových situací a modely města Přerova. K nověji doplněným exponátům patří nález mamutího klu, objevený během výzkumu v Předmostí v roce 2007. [22] 1.4.2.3 Památník lovců mamutů Jedná se o unikátní projekt, který je součástí naučné stezky Předmostím až do pravěku. Myšlenka vytvoření terénní prezentace původních objevů se začala rýsovat již počátkem tohoto tisíciletí. Po letech příprav a vyhledávání vhodné lokality pro expozici archeologických nálezů přímo v místě, kde byly původně objeveny. V roce 2005 bylo zahájeno budování hrubé stavby, která má za úkol tuto jedinečnou prezentaci kostí pravěkých zvířat, především mamuta srstnatého, koně sprašového, soba polárního a lva jeskynního zakonzervovat a ochránit před vlivy počasí. Nálezy jsou rozmístěny ve svahu, a to v několika vrstvách. Tvoří je velké kosti i drobné spálené kůstky. Část kostí je pořezána kamennými nástroji, tak jak člověk ulovené zvíře na místě zpracovával a zužitkoval. Ostatně kamenné nástroje byly rozptýleny i zde, a to ve vyšších vrstvách. Mimořádným nálezem je zlomek kosti zdobené jemným mřížováním. V otevírací době památníku je k dispozici průvodce s odborným výkladem, v ostatní dny je památník přístupný na požádání v informačním centru s možností výkladu od pracovníka informačního centra. Vstup do památníku je pro všechny návštěvníky zdarma. [23] Tabulka 3: Provozní doba Památníku lovců mamutů [Zdroj: vlastní zpracování] Měsíce Dny Provozní doba Květen a červen Čtvrtek a sobota 10:00 až 12:00 13:00 až 15:00 Duben Dle zájmu, po domluvě v IC Ostatní dny dle domluvy v IC Předmostí 21

1.4.2.4 Malé školní muzeum lovců mamutů Nachází se ve sklepních prostorách nové budovy Základní Školy Jana Amose Komenského v Předmostí na adrese Hranická 14. Myšlenka na vytvoření expozice věnované lovcům mamutů vznikla již v roce 1998, po prvním ročníku pochodu Po stopách lovců mamutů. Tento nápad byl realizovaný hned následující rok při druhém ročníku pochodu, tedy 2. října 1999, kdy bylo muzeum ve staré budově školy slavnostně otevřeno. Roku 2004 došlo k přesunutí muzea do větších prostor nové budovy. Muzeum je určeno především pro školní výpravy a je součástí programu Archeologie v kostce, S mamutem do školy a pochodu Po stopách lovců mamutů. Muzeum je přístupné i pro veřejnost, a to konkrétně každý první čtvrtek v měsíci od 15 do 18 hodin. V jiný čas je muzeum možné navštívit jen po předchozí domluvě. Vstupné je pro všechny návštěvníky zdarma. [24] 1.4.2.5 Mamutov Prvotní myšlenky sdružení Predmostenizs o vybudování víceúčelového kulturně zábavného areálu na Čekyňském kopci se po hlubší analýze projektu ukázaly jako nerealizovatelné z hlediska obtížnosti výstavby a následného dopadu na životní prostředí. Avšak myšlenka na vytvoření zábavního parku s tématikou lovců mamutů byla natolik silná, že v roce 2007 došlo k vytvoření pracovní skupiny, za účelem najít vhodnou lokalitu v návaznosti na archeologická naleziště. Jako nejvhodnější místo pro realizaci tohoto záměru se jevila archeologická oblast Hradisko a nejbližší okolí, především v současné době volná plocha po již zdemolované cihelně v severní části Předmostí. Zmíněné území má rozlohu zhruba 7 hektarů, většina plochy je rovinatá a nahází se v nadmořské výšce 230 metrů. Nepřehlédnutelným bodem celého území je pahorek Hradisko, který je v současné době součástí naučné stezky a nachází se v nadmořské výšce 243 metrů. Celý zmiňovaný pozemek je zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek jako rovinné neopevněné sídliště pravěkého člověka. Připravovaná studie s názvem Svět lovců mamutů pojednává o výstavbě areálu s naučnou, sportovní a relaxační funkcí, který se má svou povahou stát vyhledávaným turistickým cílem pro návštěvníky z celé Evropy, ale zároveň má část areálu sloužit ke stejným účelům i místním obyvatelům. K dosažení očekávané atraktivity pro návštěvníky a tím pádem vysoké návštěvnosti areálu má pomoci unikátnost celého projektu, kdy veškeré atrakce jsou umístěny přímo v místech archeologického naleziště Hradisko, kde před několika tisíci lety pobíhali mamuti a území bylo osídleno pravěkým 22

člověkem. Podle studie by měl být celý park rozdělen na dvě části, a to konkrétně na placenou a volně přístupnou. Důležitým faktorem je také skutečnost, že k dosažení vytoužené atraktivnosti, je třeba skloubit naučný a zábavní charakter expozic a nabízených atrakcí. V současné době je však situace taková, že se realizace celého záměru vybudovat zábavně vzdělávací centra pozastavila z důvodu chybějících finančních prostředků. [25] 1.4.3 Organizované akce 1.4.3.1 Archeologie v kostce V průběhu letních prázdnin je prostřednictvím informačního centra v Předmostí nabízen speciální poznávací program pro návštěvníky Předmostí. V rámci balíčku archeologie v kostce, je návštěvníkům nabízena zhruba hodinu a půl trvající výprava po trase s průvodcem. Délka trasy je přibližně jeden kilometr a vede mezi nejvýznamnějšími místy, spjatými s archeologickou minulostí Předmostí. Začátek trasy je v městském informačním centru Předmostí, kde jsou účastníkům poskytnuty základní informace o historii místa, kde se právě nacházejí. Dalším bodem trasy je Malé školní muzeum lovců mamutů, odtud se pokračuje k bludnému balvanu v lokalitě Skalka a dále k vrcholu celého programu, kterým je Památník lovců mamutů s unikátní terénní prezentací posledních objevů. Po skončení mohou návštěvníci využít služeb informačního centra Předmostí k zakoupení upomínkových předmětů. Program je nabízen jak rodinám, tak skupinám o minimálním počtu 5 osob. Vstupné je 10 Kč pro dospělé a 5Kč pro děti od 6 let. [26] 1.4.3.2 Po stopách lovců mamutů Stalo se již tradicí, že každou první sobotu v říjnu vyrážejí stovky turistů na pochod po trase naučné stezky Předmostím až do pravěku za poznáním, ale hlavně zábavou. V roce 2013 se uskutečnil již 16. ročník tohoto pochodu. Začátek trasy se nachází na dvoře Základní školy Jana Amose Komenského v Předmostí, kde od 9 do půl 11 probíhá registrace účastníků. Pro návštěvníky jsou na trase připraveny nejrůznější atrakce, dovednostní soutěže, ale také občerstvení. Jako motivace pro absolvování celé zhruba 8 kilometrů dlouhé trasy je pro každého účastníka připravena v cíli odměna ve formě upomínkových předmětů a občerstvení. Celou akci 23

organizuje Základní škola Jana Amose Komenského v Předmostí, spolu s občanským sdružením Komenius a Statutárním městem Přerovem. [27] 1.4.3.3 Čtvrtek s mamutím programem Jde o program s průvodcem, organizovaný výhradně pro školní výlety. Jeho podstatou je seznámení žáků s archeologickými nálezy v Předmostí. Program trvá 3 hodiny, během nichž žáci navštíví informační centrum Předmostí, Malé školní muzeum, část naučné stezky od rozcestí U Vojtěcha po Skalku a na závěr Památník lovců mamutů. [28] 24

2 Praktická část 2.1 Zpracování sekundárních dat V této části provedu analýzu sekundárních dat, týkajících se projektu Předmostím až do pravěku. Konkrétně se jedná o statistická data návštěvností jednotlivých objektů, akcí a tržeb informačního centra. Samostatnou kapitolou je zpracování podkladů, které se týkají financování projektu Předmostím až do pravěku. Podklady pro zpracování a analýzu mi byly poskytnuty Magistrátem města Přerova. 2.1.1 Zpracování statistických dat Protože projekt funguje již několik let, nabízí se možnost vyhodnotit statistická data a stanovit, jaký měl projekt Předmostím až do pravěku vliv na cestovní ruch ve městě Přerově. Statistická data o činnosti městského informačního centra a počtu návštěvníků památníku lovců mamutů poskytla Ing. Pavla Roubalíková z magistrátu města Přerova. Analýza a grafická zpracování jsou výsledkem vlastního výzkumu. 2.1.1.1 Návštěvnost městského informačního centra Předmostí Sledované období návštěvnosti Městského informačního centra Předmostí jsem zvolil v letech 2010 až 2013. Návštěvnost v roce 2009 neuvádím, protože k otevření informačního centra došlo až v říjnu tohoto roku. Statistická data návštěvnosti za rok 2009 by tedy neměla vypovídající hodnotu. Ve sledovaném období navštívilo informační centrum v Předmostí celkem 15 991 osob. Pro srovnání, městské informační centrum v Přerově na náměstí T. G. Masaryka za stejné období navštívilo 76 608 osob. Z údajů o návštěvnosti za poslední tři roky vyplývá, že zájem o služby informačního centra postupně opadá. Každý rok se návštěvnost snížila zhruba o 5% oproti roku předchozímu. 25

počet návštěvníků Návštěvnost informačního centra Předmostí v letech 2010-2013 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 4237 4050 3863 3841 2010 2011 2012 2013 Graf 1: Návštěvnost informačního centra Předmostí v letech 2010-2013 [Zdroj: vlastní zpracování] 2.1.1.2 Činnost informačního centra Předmostí Jak již bylo zmíněno v teoretické části práce, informační centrum Předmostí poskytuje služby nejen turistům, ale také místním obyvatelům. V následujícím sloupcovém grafu 2 je znázorněna činnost městského centra Předmostí za roky 2011 až 2013. Z grafu je zřejmé, že největší podíl na činnosti zaujímá poskytování informací týkajících se archeologie v Předmostí, Památníku lovců mamutů, naučné stezky, stravování, organizovaných akcí a možnosti ubytování na území města. Informační centrum dále nabízí služby kopírování a internet pro veřejnost. Tyto služby jsou využívány převážně místními obyvateli. Velmi malý podíl zaujímá poskytování služeb cizincům. Za celé sledované období navštívilo informační centrum 74 cizích státních příslušníků. 26

počet návštěvníků Činnost informačního centra Předmostí v letech 2011-2013 2500 2250 2000 1750 1500 1250 1000 750 500 250 0 Telefonický dotaz Prodej Kopírování Internet pro veřejnost Cizinci Ostatní informace 2011 114 512 705 187 52 2667 2012 129 576 732 229 12 2372 2013 117 526 674 192 10 2322 Graf 2: Činnost informačního centra Předmostí v letech 2011 2013 [Zdroj: vlastní zpracování] 2.1.1.3 Tržby informačního centra Předmostí Svou činností, především poskytováním služeb jako jsou: kopírování, internet pro veřejnost a prodej zboží, informační centrum generuje zisk. V tabulce 3 jsou uvedeny služby a z nich plynoucí tržby za jednotlivé roky. Pro přehlednější znázornění jsou tyty údaje vloženy do sloupcového grafu 3. Jak je z mého zpracování zřejmé, nejvyšší celkové tržby za sledované období vykazovalo informační centrum v roce 2011. Následující rok 2012 byly tržby z činnosti informačního centra o 27% nižší než v předchozím roce 2011. V zatím posledním roce provozu informačního centra, byly výnosy o 60% nižší než předchozí rok. Nejvýznamnější podíl na objemu tržeb má prodej vstupenek na nejrůznější kulturní a sportovní akce konané na území města Přerova. Tato činnost nemá nic společného s projektem Předmostím až do pravěku. Druhý největší podíl má prodej zboží, jedná se především o upomínkové předměty, určené pro návštěvníky s tématikou pravěku a lovců mamutů. Prodej zboží představuje podíl 20% na celkových tržbách z poskytovaných služeb. 27

Jako třetí nejvýnosnější činnost je služba kopírování veřejnosti. Tuto službu využívají opět převážně místní obyvatelé. Ostatní služby jako faxování, skenování, internet pro veřejnost, komisní prodej a vstupné Archeologie v kostce generují jen zanedbatelnou část z celkového objemu zisků z činnosti městského informačního centra Předmostí. Tabulka 4: Tržby informačního centra Předmostí v letech 2011 2013 [Zdroj: vlastní zpracování] Činnost 2011 2012 2013 Prodej zboží 21 371 Kč 15 745 Kč 16 066 Kč Kopírování 9 693 Kč 7 548 Kč 5 612 Kč Faxování 930 Kč 1 170 Kč 990 Kč Skenování 495 Kč 345 Kč 255 Kč Internet pro veřejnost 2 360 Kč 2 455 Kč 1 480 Kč Prodej vstupenek 99 918 Kč 71 209 Kč 14 814 Kč Komisní prodej 1 798 Kč 916 Kč - Vstupné Archeologie v kostce 1 050 Kč 945 Kč 550 Kč Celkem 137 615 Kč 100 333 Kč 39 767 Kč 100 000 Kč 90 000 Kč 80 000 Kč 70 000 Kč 60 000 Kč 50 000 Kč 40 000 Kč 30 000 Kč 20 000 Kč 10 000 Kč 0 Kč Tržby informačního centra Předmostí v letech 2011-2013 2011 2012 2013 Graf 3: Tržby informačního centra Předmostí v letech 2011 2013 [Zdroj: vlastní zpracování] 28

počet návštěvníků 2.1.1.4 Návštěvnost Památníku lovců mamutů Od prvního roku otevření do roku 2013 navštívilo Památník lovců mamutů 17 424 osob. Nejslabší z hlediska návštěvnosti se stal rok 2008, kdy do památníku zavítalo jen 1 994 osob, což představuje pokles o 20% oproti předchozímu roku. K obdobnému poklesu návštěvnosti, oproti předchozímu roku došlo také v roce 2010. Naopak nejvyšší počet 2 952 návštěvníků byl zaznamenán v roce 2009, což představovalo meziroční nárůst o 32%. Nárůst návštěvnosti v tomto roce můžeme spojit s otevřením městského informačního centra Předmostí. V období od roku 2010 až 2013 byla návštěvnost poměrně stabilní, průměrný roční počet návštěvníků byl 2 523. Je třeba brát v potaz, že značnou část návštěvníků tvoří účastníci putování Po stopách lovců mamutů, z čehož plyne, že účast na pochodu se odráží na celkové roční návštěvnosti památníku. Tohle tvrzení můžeme podložit shodným poklesem účasti na putování Po stopách lovců mamutů a návštěvnosti památníku v roce 2008, kdy účast na pochodu byla značně ovlivněna deštivým počasím. Návštěvnost Památníku lovců mamutů v letech 2007-2013 3 000 2 500 2 385 2 952 2 491 2 629 2 457 2 516 2 000 1 994 1 500 1 000 500 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Graf 4: Návštěvnost Památníku lovců mamutů v letech 2007 2013 [Zdroj: vlastní zpracování] 29

počet návštěvníků Z grafu 5, ve kterém jsem znázornil měsíční návštěvnost Památníku lovců mamutů, je patrné, že nejvyšší návštěvnost každoročně připadá na hlavní turistickou sezónu v době letních prázdnin. Jak již bylo zmíněno, významným měsícem z hlediska přílivu turistů do Památníku lovců mamutů je říjen. Především díky tomu, že památník je jedním z bodů programu při konání pochodu Po stopách lovců mamutů. Při porovnání grafu měsíční návštěvnosti Památníku lovců mamutů s grafem účasti na pochodu Po stopách lovců mamutů, je jasně viditelné, že převážnou návštěvnost památníku tvoří účastníci pochodu. Do roku 2014 byl Památník lovců mamutů otevřený již od měsíce dubna, ovšem z grafu 5 je jasně vidět, že duben patřil k velmi slabým měsícům, co se návštěvnosti týče. Měsíční návštěvnost Památníku lovců mamutů 1000 800 600 400 200 0 Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen 2010 75 86 424 388 494 113 911 2011 58 315 430 348 230 157 1056 2012 103 263 302 246 341 214 988 2013 114 371 297 375 385 120 854 Graf 5: Měsíční návštěvnost Památníku lovců mamutů [Zdroj: vlastní zpracování] 30

počet návštěvníků 2.1.1.5 Účast na programu Archeologie v kostce Účast na prázdninovém programu Archeologie v kostce, určený pro širokou veřejnost, je znázorněna v grafu 6. Za sledované období mezi lety 2010 a 2013 se programu zúčastnilo celkem 528 platících návštěvníků. Z grafu je patrné, že zájem návštěvníků o produkt archeologie v kostce měl od roku 2011 znatelně klesající trend. V roce 2013 tohoto baličku využilo nejméně návštěvníků, a to pouze 86, což bylo o 37% méně než v předchozím roce. Účast na programu Archeologie v kostce 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 83 83 72 73 67 64 51 35 2010 2011 2012 2013 Červenec Srpen Graf 6: Účast na programu Archeologie v kostce [Zdroj: vlastní zpracování] 2.1.1.6 Účast na akci Po stopách lovců mamutů Jak již bylo zmíněno v teoretické části, již 16 let se každou první sobotu v měsíci říjnu koná přírodovědné Putování po stopách lovců mamutů. Účast na pochodu jsem znázornil v grafu 7. Nejvyšší návštěvnická účast byla zaznamenána v roce 2006, a to především proto, že v tomto roce byl při příležitosti konání 9. ročníku pochodu poprvé otevřen Památník lovců mamutů. Počet zúčastněných se oproti předchozímu roku 2006 zdvojnásobil. Obdobná situace nastala v roce 2009, kdy při příležitosti konání pochodu bylo otevřeno nové informační centrum v Předmostí. Naopak velmi nízká účast, pouhých 400 osob v roce 2008 na 11. ročníku dokazuje, jak velký vliv na konání pochodu má chladné a deštivé počasí. 31

počet návštěvníků Účast na akci Po stopách lovců mamutů v letech 1998-2013 1400 1200 1250 1130 1000 874 804 800 600 400 456 578 538 738 489 549 520 608 720 400 749 719 200 0 Graf 7: Účast na akci Po stopách lovců mamutů v letech 1998 2013 [Zdroj: vlastní zpracování] 2.1.1.7 Návštěvnost Malého školní muzea Největší podíl na návštěvnosti Malého školního muzea mají organizované školní výlety základních škol, nejen z blízkého okolí, ale dokonce i z jiných krajů. Údaje o návštěvnosti se nacházejí v grafu 8 a jsou uváděny za jednotlivé školní roky. Nejznatelnější úbytek návštěvníků za sledované období mezi školními roky 2007/2008 a 2012/2013 byl zaznamenán ve školním roce 2009/2010 a to konkrétně o 13% oproti předchozímu školnímu roku. Průměrný pokles návštěvnosti se ve sledovaném období pohybuje kolem 7%. Důvodem každoročního úbytku návštěvníků, je dle mého názoru stále stejná expozice, bez významnějších prvků inovace a přírůstku nových exponátů. 32

počet návštěvníků Návštěvnost Malého školního muzea 1400 1363 1270 1200 1000 1101 1125 1032 964 800 600 400 200 0 Graf 8: Návštěvnost Malého školního muzea [Zdroj: vlastní zpracování] 2.1.1.8 Shrnutí Z mnou provedeného vyhodnocení statistických údajů vyplývá, že v posledních třech letech je zájem o Památník lovců mamutů ze strany návštěvníků poměrně stabilní, nicméně ne příliš vysoký. Při porovnání návštěvnosti Památníku lovců mamutů s tržbami informačního centra Předmostí, které plynou z prodeje zboží, tedy především upomínkových předmětů, jsem funkcí korelace zjistil, že mezi nimi panuje silná pozitivní závislost, jinými slovy růst návštěvnosti Památníku lovců mamutů má zásadní vliv na růst tržeb z upomínkových předmětů. Velmi malý podíl na návštěvnosti Předmostí mají cizí státní příslušníci, kterých bylo za celé sledované období zaznamenáno méně než 100, což je vzhledem k vysokému stupni připravenosti na poskytování služeb cizincům velmi málo. Velký vliv na návštěvnost Předmostí mají v současné době především školní výlety žáků prvního stupně základních škol, což dokazuje návštěvnost Malého školního muzea. Ovšem nejvíce lidí každoročně přiláká pochod Po stopách lovců mamutů, organizovaný na začátku října, zde je však v posledních třech letech patrný klesající trend účasti. 33

2.1.2 Analýza financování projektu V následující kapitole provedu analýzu financování projektu. Základní údaje o jednotlivých nákladech na realizaci poskytl Ing. František Zlámal, z oddělení koncepce a rozvoje města Přerova. Jak již bylo řečeno, jedmotlivé části projektu byly budovány z různých zdrojů a na realizaci projektu se podílelo více subjektů. Mezi hlavní patří: Základní škola J. A. Komenského v Předmostí Občanské sdružení Predmostenzis Statutární město Přerov Muzeum Komenského v Přerově Archeologický ústav AV ČR Brno Pivovar ZUBR a.s. Přerov Město Ozimek (Polsko) V počátcích byly projekty realizovány Základní školou v Předmostí a občanským sdružením Predmostenzis. Jejich silami byla vybudována například školní stezka, či socha mamuta na Čekyňském kopci. Hlavní podíl na realizaci projektu má však Statutární město Přerov, z jehož prostředků byly financovány nejnákladnější investiční akce. Mezi ně patří vybudování Památníku lovců mamutů a informačního centra Předmostí a další přípravné práce. Největší investiční akcí bylo vybudování informačního centra Předmostí, jehož realizace stála 8 236 154 Kč. Na výstavbu byla poskytnuta dotace ve výši 85% celkové částky. Druhou největší investicí bylo postavení Památníku lovců mamutů, tato stavba vyšla celkem na 5 206 680 Kč. V tomto případě se opět podařilo využít dotací, tentokrát ve výši 75% z celkové částky. 34

Financování Informačního centra Předmostí 1 235 425 Kč 15% 7 000 729 Kč 85% Financování městem Dotace Graf 9: Financování informačního centra Předmostí [Zdroj: vlastní zpracování] Financování Památníku lovců mamutů 1 316 671 Kč 25% 3 890 009 Kč 75% Financování městem Dotace Graf 10: Financování Památníku lovců mamutů [Zdroj: vlastní zpracování] Další finanční prostředky z městské kasy byly určeny na realizaci naučné stezky Předmostímm až do pravěku, a to ve výši 372 171 Kč. Na počáteční propagaci a další akce bylo vynaloženo 237 000 Kč. Součástí výdajů bylo také zafinancování přípravných prací projektu, ve kterém jsou zahrnuty i náklady na studii areálu Mamutov ve výši 2 713 963 Kč. Celkem tedy Statutární město Přerov vydalo na realizaci projektu 5 875 230 Kč. Jedná se jen o finanční prostředky použité na vybudování infrastruktury, nejsou zde zahrnuty provozní náklady. 35