17. ČESKÉ ZEMĚ V DOBĚ PŘEDBŘEZNOVÉ A REVOLUČNÍ ROK 1848 Paříková, oktáva
Situace v českých zemích Vláda Františka II. a Ferdinanda I. Metternichův absolutismus
Situace v českých zemích
Situace v českých zemích 1792 smrt Leopolda II. František II. (1792 1835) odklon od osvícenství konzervativní politika posílení pozice šlechty cenzura policejní dohled
Situace v českých zemích válečné střety už od 90. let 18. stol. mnoho porážek územní ztráty vysoké náklady bankrot 1811 nový občanský zákoník
Klemens von Metternich 1773 1859 šlechtický rod svatba s Eleonorou Kounicovou 1801 v politice 1809 ministr zahraničí 1821 kancléř
Klemens von Metternich Kynžvart
Situace v českých zemích Ferdinand I. Dobrotivý 1835 1848 poslední český král zdravotní problémy oblíbený státní konference
Metternichův absolutismus princip restaurace a rovnováhy aktivní zahraniční politika status quo antirevolucionář Byl jsem u toho, když opilá chátra zplundrovala radnici.
Metternichův absolutismus pokroková opatření proti nacionalismu Jazyk, rasa a cítění nemusejí být vždy jednotícími faktory a někdy mohou být lidé šťastnější pod vládou dědičného panovníka, který dbá na jejich práva.
Průmyslová revoluce průmysl doprava věda
Průmyslová revoluce bouřlivý proces u nás nejdynamičtější od 20. let 19. stol. přechod na tovární výrobu vznik odborů symbolem parní stroj
Průmyslová revoluce faktory umožňující revoluci těžba uhlí železnice kapitál levná pracovní síla
Průmyslová revoluce prvním oborem textilní průmysl tradiční výroba lněných látek zpracování dovážené bavlny oblasti: severní Čechy Brno
Průmyslová revoluce Johan Liebig představitel grunderské generace majitel textilky liberecký investor
Průmyslová revoluce od 30. let rozvoj dalších odvětví sklářství hutnictví strojírenství pivovarnictví cukrovarnictví
Průmyslová revoluce Doprava rozvoj zemských silnic železnice lodní doprava malý význam spojeno s rozvojem telegrafu
Průmyslová revoluce koněspřežná dráha
Průmyslová revoluce
Průmyslová revoluce Jan Perner viadukt přes Karlín Fr. Josef Gertstner Fr. Antonín Gerstner první železnice
Průmyslová revoluce Rozvoj vědy vědecké publikace Královská česká společnost nauk Jan E. Purkyně
Průmyslová revoluce České vynálezy 19. stol. ruchadlo lodní šroub kostka cukru tramvaj
Průmyslová revoluce Sociální důsledky růst počtu obyvatel snížení úmrtnosti urbanizace snížení počtu lidí v zemědělství postupný vznik odborů od 60. let vznik dělnických stran
Národní obrození nacionalismus obecně obrozenecké směry národní obrození
Nacionalismus prochází celou Evropou kořeny už 18. stol. vytváření společenských skupin národů
Nacionalismus proměna společnosti osvícenství: vzdělání ekonomika: centralizace moci hospodářská nezávislost jednotek rušení vnitřních bariér zemské vlastenectví jazykový nacionalismus
Jazykový nacionalismus základ nového národa = stejný jazyk lidé se začínají vnímat jako součást větších jednotek územní hranice neodpovídají jazykovým
Národní obrození zjednodušováno na otázku jazykovou složitý proces vytváření moderního národa obecný evropský trend hlavní změnou rozšiřování obzoru lidí
Národní obrození Periodizace začátek 1781 - zrušení nevolnictví konec 1848 - konec politického programu konec 19. stol. úplná sociální skladba 1918 - vytvoření samostatného státu
Hlavní obrozenecké směry I. Zemský patriotismus významný v počáteční fázi hlavním iniciátorem česká šlechta politická motivace zemské vlastenectví = bohemismus
Hlavní obrozenecké směry důraz na zkoumání české historie 1818 Vlastenecké museum (národní) Bernand Bolzano Josef Dobrovský František Martin Pelcl
Hlavní obrozenecké směry II. Jazykové vlastenectví vychází hlavně z řad měšťanstva zpočátku snaha o modernizaci jazyka idea slovanské vzájemnosti rusofilství první generace do r. 1830 Antonín Marek Jan Kollár
Hlavní obrozenecké směry III. Historismus potřeba dokázat význam národa i v minulosti důraz kladen na české dějiny vyzdvihování dvou základních epoch Karel IV. Čechy centrem Říše husitství boj Čechů proti Němcům
Národní obrození I. Defenzivní fáze 1781-1805 umožněno reformami Josefa II. generace vědců rozbor českého jazyka
Národní obrození pomalý rozvoj divadla 1868 Národní divadlo vznik novočeské poezie Václav Matěj Kramélius Gelasius Dobner
Národní obrození Josef Dobrovský nejvýznamnější postava osvícenec, lingvista základy spisovné češtiny českoněmecký slovník
Národní obrození II. Ofenzivní fáze do r. 1830 co nejširší použití češtiny rozšiřování slovní zásoby zapojení středních vrstev obroda jazyka dovršena
Národní obrození rukopis Královédvorský a Zelenohorský Josef Jungman František Palacký politik, otec národa obrovský vliv na budoucí historiky austroslavismus
Národní obrození Stavovské divadlo 1783
Národní obrození III. Vrcholná fáze 30. 50. léta 19. stol. celonárodní hnutí žurnalistika K. H. Borovský romantismus
Národní obrození K. H. Mácha
Revoluční rok 1848 v počátky revoluce pražské červnové povstání výsledky
Revoluční rok 1848 v českých zemích zpočátku poklidný průběh centrum dění Praha 11. 3. zvolen Svatováclavský výbor petice císaři: liberalizace, federalizace císařova odpověď kabinetním listem poskytuje určitou autonomii českým zemím založení Národního shromáždění
Revoluční rok 1848 v českých zemích revoluční vojenské oddíly : národní gardy studentské legie postupný rozkol revolučního hnutí umírnění: Palacký, Borovský, Rieger X radikálové: Frič, Sabina, Arnold
Revoluční rok 1848 v českých zemích Pillersdorfova ústava 25. 4. 1848, císař Ferdinand I. země patřící k Rakousku jsou nedělitelnou součástí monarchie platí i pro české země porušení kabinetního listu
Revoluční rok 1848 v českých zemích Česko - německý spor odmítnutí velkoněmecké koncepce dopis do Frankfurtu 11. duben 1848 historismus austroslavismus
Revoluční rok 1848 v českých zemích Slovanský sjezd červen 1848 v Praze zástupci všech národností v Rakousku cílem jednotný postup v prosazení federalizace protiváha německého frankfurtskému parlamentu starostou sjezdu Palacký vydání slovanského manifestu austroslavismus nepřijatelný
Revoluční rok 1848 v českých zemích Pražské červnové povstání 12. 17. června označováno jako Svatodušní bouře ozbrojené povstání vedené radikály snaha radikálů o prosazení se na úkor liberálů faktickou příčinou spor Pražanů s velitelem rakouské armády Alfrédem Windischgrätzem
Revoluční rok 1848 v českých zemích Pražské červnové povstání počátkem svatodušní mše na koňském trhu po mši srocení vedené radikály stavba barikád v Praze navzdory rozkazům pokračující boje proti povstalcům 15. 6. bombardování Prahy 17. 6. povstání potlačeno
Revoluční rok 1848 v českých zemích Praha 1848 Pražské barikády
Revoluční rok 1848 v českých zemích Důsledky porážky rozpuštění Slovanského sjezdu výjimečný stav v Praze zákaz spolků, kontrola tisku ukončení snah o federalizaci
Revoluční rok 1848 v českých zemích Dění ve Vídni neúspěšný pokus o vytvoření ústavy září zákon o zrušení poddanství a roboty říjnové povstání císař i vláda opouští Vídeň
Revoluční rok 1848 v českých zemích prosinec nový císař František Josef I. odmítá závazky Ferdinanda I. 4. 3. Stadionova ústava zrušení poddanství, občanská práva, rovnost zákonem před 7. března 1849 rozpuštěn Kroměřížský sněm
Revoluční rok 1848 v českých zemích Májové spiknutí podníceno novou ústavou příprava nového povstání radikálními demokraty vyzrazeno 10. května 1849 účastníci pozatýkáni (Frič, Sabina)
Revoluční rok 1848 v českých zemích hlavní cíle nedosaženy Úspěchy zrušení poddanství a roboty rovnost občanů před zákonem liberalizace hospodářství