Duchovní hodnoty a budoucnost českých nadací

Transkript

1 STUDIE NÁRODOHOSPODÁŘSKÉHO ÚSTAVU JOSEFA HLÁVKY Duchovní hodnoty a budoucnost českých nadací Lubomír Krbec Prosinec 2010

2 Národohospodářský ústav Josefa Hlávky Obnovení činnosti Správa Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových dne 24. října 1994 obnovila činnost Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky (NÚJH) jako jednu z forem své nadační činnosti. Ústav neprovádí vlastní vědecký výzkum. Jeho posláním je stimulovat a podporovat samostatnou badatelskou činnost v oblasti českého národního hospodářství. K tomu slouží nadační dary v podobě stipendia. Ústav se může podílet finančně a organizačně na vydání úspěšných studií. Hlavní tématické zaměření Národohospodářský ústav považuje za ústřední téma své činnosti studium těch stránek národního hospodářství, o nichž se domnívá, že ležely na srdci zakladateli ústavu Josefu Hlávkovi. Jde o rozvoj českého národního hospodářství z hlediska lidí, kteří jsou tvůrci, uživateli i spotřebiteli hodnot. Jedná se o studium české ekonomie v závislosti na civilizačních a kulturních potřebách moderní společnosti, v prostředí obnoveného českého státu, popř. ekonomie jeho předchůdců. Tyto problémy je nutné studovat s přihlédnutím k dlouhodobým sociálně ekonomickým trendům českých zemí a v jejich evropských ekonomických souvislostech. Veřejná soutěž o získání stipendia Správní rada NÚJH vypsala soutěž o získání individuální finanční podpory k vytvoření nebo k dokončení původních badatelských prací o českém národním hospodářství a jeho společenských souvislostech. Přihlášky i odevzdané studie posuzuje správní rada ústavu, podle potřeby i za účasti žadatele. Rada Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky Prof. JUDr. Václav Pavlíček, CSc., předseda rady Prof. Ing. Milan Žák, CSc., místopředseda rady Prof. RNDr. Přemysl Beran, DrSc., člen rady Doc. PhDr. Jiří Buriánek, CSc. JUDr. Michal Illner, člen rady Prof. PhDr. Vladimír Kašík, DrSc., člen rady Prof. JUDr. Jaroslav Krejčí, člen rady Doc. Ing. Karel Müller, CSc., člen rady Prof. Ing. Václav Průcha, CSc., člen rady PhDr. Dagmar Rýdlová, CSc., člen rady Doc. PhDr. Jiří Šouša, CSc., člen rady Praha, prosinec 2009 Krbec Lubomír krbec@webdialog.cz ISBN:

3 Úvod Předseda správní rady Nadačního fondu Martina Bubera, který je autorem studie, oslovil v roce 2007 představitele významných českých nadací (Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, NROS Nadace rozvoje občanské společnosti, Nadace VIA a Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové) s návrhem na spolupráci a podporu projektu vzdělávacího a kulturního portálu WebDialog. 1 Představitelé těchto nadací se shodli na tom, že jedním z důvodů prohlubující se krize naší společnosti je destrukce vyznávaných etických a filosofických hodnot a že nastává chvíle, kdy by se lidé z nadací měli společně zamyslet nad touto situací. Zvláště když mají nadace v nadačním zákoně na prvním místě uveden obecně prospěšný cíl, kterým je rozvoj duchovních hodnot. 2 Nepodléháme sice iluzi, že by nadace mohly společenské dění výrazně ovlivnit, ale přinejmenším jsou to jedny z mála právnických osob, které nejsou závislé na státních dotacích a mohou si dovolit tuto situaci reflektovat a analyzovat její důvody. Díky těmto úvahám vznikla idea zpracování studie, která by na jedné straně zpřehlednila myšlenková východiska a poslání významných nadací, interpretovala, v čem spočívá obecně prospěšný cíl nadačního zákona, kterým je rozvoj duchovních hodnot, a navrhla možnou roli nadací pro přicházející budoucnost. Podmínkou pro analýzu naší současné společenské situace je však vytvoření dialogu především lidí z nadací a universit, ale i lidí z uměleckého a mediálního světa. Hlavním cílem studie tedy není vytvoření vědeckého díla, ale srozumitelná a k diskusi vybízející reflexe myšlenkových východisek a poslání českých nadací, přemýšlení o činnosti nadací jako celku a hledání možné role nadací do budoucnosti. 3 Druhým cílem studie je pokus nadačního manažera o interpretaci obecně prospěšného cíle, kterým je rozvoj duchovních hodnot a navržení praktického postupu pro vedení společného dialogu prostřednictvím projektu Porozumění přítomnému a hledání budoucího. V první kapitole studie Nadační svět a naše přítomnost jsou zpřehledněna myšlenková východiska a základní témata činnosti českých nadací, a to srovnáním poslání vybraných významných nadací a asociací, které vznikly v devadesátých letech, nadačního zákona a nadacemi přijatých etických principů chování. Ve druhé kapitole Myšlenková východiska vybraných nadací a důležitá témata jsou identifikována významná témata v činnosti vybraných nadací, a to v kontextu myšlenkových východisek těchto nadací prezentovaných na jejich internetových stránkách, která jsou uvedena v příloze č. 2 (Zpřehlednění poslání, cílů a programů vybraných nadací). Jednotlivá témata byla s představiteli těchto nadací konzultována a odsouhlasena. Z těchto významných témat jednotlivých nadací je pak vytvořen návrh společných důležitých témat, která by měla být reflektována a diskutována s odborníky především z akademického světa. Ve třetí kapitole Úloha duchovních hodnot a poslání nadací ve společnosti je nabídnuta interpretace rozvoje duchovních hodnot, která vychází z pojetí skutečnosti, jež se děje a uskutečňuje v událostech, tedy v neustálých změnách, a má svou předmětnou i nepředmětnou stránku. Význam slova hodnota je pojat jako to, co býti má, a význam slova duchovní jako niterný. Pokud budeme schopni připustit a promyslet niternost neboli nepředmětnost v myšlení a ve skutečnosti, mohly by nám takto pojaté duchovní hodnoty pomoci při hledání společných cílů a bránění se krizi, ve které se nachází naše společnost. Lidé z nadací jsou tímto vyzýváni, aby na sebe vzali odpovědnost za společný dialog a vzhledem k finanční nezávislosti nadací i větší odpovědnost za celkový vývoj naší 1 Nadační fond Martina Bubera, který vznikl v roce 2004, měl za sebou tři neúspěšné pokusy o získání finančních prostředků z programů EU na realizaci vzdělávacího a kulturního portálu WebDialog, předložených na programy EU ve spolupráci s nakladatelstvím OIKOYMENH a Univerzitou J. E. Purkyně. 2 Zákon o nadacích a nadačních fondech č. 227/1997 Sb. 3 Předložená studie tedy nemá parametry studií vydávaných v rámci grantů Hlávkovy nadace. To se odráží i v bibliografii, kde jsou uvedena pouze díla, která jsou ve studii využita. 3

4 společnosti. V příloze č. 1 (Duchovní hodnoty a víra) jsou pak uvedeny prameny, ze kterých autor při své interpretaci vycházel. Ve čtvrté kapitole Hledání společné cesty do budoucnosti je nastoleno téma, od kterého se odvíjí budoucnost českých nadací, a tím je odpovědnost nadací za celkový rozvoj naší společnosti tak, jak je vyjádřena v jejich přijatých etických principech chování. Je navržen projekt Porozumění přítomnému a hledání budoucího, jehož hlavním cílem je vytvoření dialogického společenství a vzdělávacího a kulturního portálu WebDialog. V příloze č. 3 (Rozhovory s představiteli nadačního světa) jsou pak jednotlivá témata studie diskutována s několika představiteli významných nadací. V příloze č. 4 (Zadání projektu: Porozumění přítomnému a hledání budoucího) je zpřehledněno stručné zadání projektu. 4

5 I. Nadační svět a naše přítomnost 1 Vznik nadačního světa po roce 1989 Vznik českých nadací a celého nadačního světa po roce 1989 je zvláštním fenoménem, který zatím nebyl dostatečně reflektován. Zajímavým východiskem může být úvaha, že lidé, kteří tento svět vytvářeli, tušili, že politický a ekonomický rozvoj naší společnosti bude provázen mnoha obtížemi a že je třeba tvořit společenskou sílu, která bude do určité míry na obou těchto procesech nezávislá. Situace byla složitá v tom, že nebylo příliš na co navazovat, protože spolkový život a tradice nadací, která sahá až do středověku, byly předcházejícím režimem potlačeny. Navíc v celé Evropě jsou nadace spíše okrajovým společenským jevem a tradice v USA, kde nadace jsou naopak silnou součástí společnosti, je nám příliš vzdálená a vzhledem k rozdílnosti evropských a amerických dějin těžko předatelná, ač řada českých nadací se snaží americký model převzít. 4 Pokud chceme uvažovat o budoucnosti českých nadací, měli bychom znát jejich dějiny i širší dějinné souvislosti. Měli bychom reflektovat myšlenková východiska a tvořit myšlenkové zázemí českých nadací, které by tím mohly získat větší vliv v naší společnosti, nejenom v oblastech, kde se angažují prostřednictvím svých poskytovaných grantů. Nadační svět vznikl po roce 1989 poměrně rychle. Podíl na tom měly čtyři existující a silné nadace, jejichž původ charakterizuje problematickou situaci transformace naší společnosti. Nadace s nejdelší historií v Čechách, kterou je Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, 5 byla jedinou nadací, kterou minulý režim nezrušil. Po roce 1989 byla obnovena hodnota odkazu J. Hlávky a renesance jeho Nadání podporovat vynikající studenty pražských vysokých škol, talentované mladé vědecké pracovníky a umělce, stejně jako přispívat k rozvoji české společnosti a jejího hospodářství prostřednictvím Národohospodářského ústavu J. Hlávky. Dalšími dvěma existujícími nadacemi, které byly založeny v zahraničí po vzniku Charty 77, byly Vzdělávací nadace Jana Husa a Nadace Charty 77. Vzdělávací nadace Jana Husa vznikla na sklonku sedmdesátých let v Oxfordu s cílem pomoci ohrožené kultuře a vzdělanosti v komunistickém Československu. Nadace podporuje rozvoj plnohodnotného a kvalitního vzdělávání jako základu zdravé občanské společnosti založené na principech demokracie, solidarity a zodpovědnosti. Vizí nadace je svobodná společnost založená na svobodném toku myšlenek a informací a uvědomění si každého občana svých práv, povinností a zodpovědnosti. Činnost Nadace Charty 77 přešla plynule ze Stockholmu, kde ji předseda nadace František Janouch založil v roce 1978, a od února 1990 byla registrována v ČR. Nadace od široce pojímané ochrany lidských práv a podpory disidentů přešla k podpoře celé škály kulturně humanitárních aktivit a stala se, podle vlastního sebehodnocení, průkopníkem občanské společnosti. Čtvrtou nadací byla Československá rada pro humanitární spolupráci (dnes Česká rada humanitárních organizací), která vznikla v květnu 1990 z neslavného Fondu míru a solidarity. 6 Jejím cílem bylo zmírnit lidské utrpení realizací nejrůznějších humanitárních projektů, zejména v oblasti zdravotně a sociálně handicapovaných. 4 Srovnání činnosti nadací v Evropě a v USA není předmětem této studie, ale je to důležité téma, jehož zpracování by napomohlo k lepšímu porozumění nadační činnosti. Zvláště pak rozdíly v pojetí community a community care. 5 Nejstarší česká nadace byla Dr. Josefem Hlávkou založena dne 25. ledna Činnost Nadání byla po celou dobu nepřetržité právní kontinuity úzce spojena s osudy české společnosti. V roce 1953 byly rozhodnutím vlády zrušeny všechny české nadace s výjimkou právě Nadání, jemuž byla ponechána možnost formální existence s určitým vlastivědným posláním a torzem původní majetkové podstaty. Do roku 1989 se podařilo několikrát zabránit zrušení této nadace, naposledy pak v roce Fond míru a solidarity Národní fronty Československé socialistické republiky. 5

6 Nejvýznamnějšími mezi nově vzniklými nadacemi byly Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové a Nadace Občanského fóra. Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové založila Olga Havlová ( ), první manželka prezidenta České republiky, počátkem roku 1990 v tradici Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných Charty 77. Cílem nadace bylo pomáhat lidem se zdravotním nebo sociálním handicapem, aby se mohli co nejlépe začlenit do společnosti. V květnu 1990 byla založena Nadace Občanského fóra jako samostatná organizace, které Občanské fórum propůjčilo své jméno a poskytlo počáteční finanční grant. Posláním nadace je podporovat obnovu a ochranu kulturního dědictví v České republice se zvláštním důrazem na opomíjené památky. Důležitou organizací, která byla registrována v roce 1990 jako organizace s mezinárodním prvkem, byl Český helsinský výbor, který byl založen z podnětu Mezinárodní helsinské federace v roce 1988, aby sledoval dodržování a porušování lidských práv v tehdejší ČSSR. Po roce 1990 pokračoval ve své obhajobě lidských a občanských práv. Český helsinský výbor však nepracuje jako nadace. V roce 1993 vznikly další dvě významné organizace NROS (Nadace rozvoje občanské společnosti) a ICN (Informační centrum nadací). NROS považuje existenci silné a nezávislé občanské společnosti za důležitou podmínku udržování demokratických hodnot nejen v ČR ale i v celoevropském měřítku. Jako své základní poslání chápe NROS podporu organizací občanské společnosti, protože přispívají k prosazování demokratických hodnot a společenské odpovědnosti a k upevňování občanských práv a svobod, tolerance, principu rovnosti a solidarity. ICN vzniklo na základě dohody neziskových organizací na historicky významné konferenci neziskových organizací v roce 1991 ve Stupavě a jeho posláním bylo prostřednictvím kvalitního vzdělávacího a informačního servisu rozvíjet neziskový sektor v ČR a podporovat filantropii. Po roce 1989 začaly v naší zemi působit i zahraniční nadace. Z deseti nejbohatších nadací v USA si v Praze vytvořila sídlo pro Evropu C. S. Mott Foundation a pobočku zde má i Open Society Fund, a sice Nadaci Open Society Fund Praha. Obě nadace mají ve svém poslání podporu rozvoje demokratické a pluralitní společnosti. V roce 1991 vznikla z podpory German Marshall Fund z USA Nadace Partnerství, která pomáhá nevládním organizacím, obcím a dalším partnerům v péči o životní prostředí, stimuluje trvale udržitelný rozvoj, mezisektorovou spolupráci a účast občanů na věcech veřejných. Samostatným právním subjektem se Nadace Partnerství stala v roce V roce 1990 založila Wendy W. Luers v New Yorku nadaci Foundation for a Civil Society pro podporu demokracie a občanské společnosti v ČR a SR. Prostřednictvím této nadace vznikly především Nadace VIA a Komunitní nadace Euroregionu Labe. Nadace VIA vznikla v roce 1997 jako transformace nadace Foundation for a Civil Society. Jejím posláním je podporovat a posilovat aktivní účast veřejnosti na rozvoji demokratické společnosti v České republice, zejména prostřednictvím podpory komunitních projektů v ČR, a je u nás hlavním nositelem idejí komunitních nadací v USA. Komunitní nadace Euroregionu Labe, která vznikla také v roce 1997, je první komunitní nadací v naší zemi a jejím posláním je usilovat o otevřené lidské společenství a zlepšování podmínek života v Euroregionu Labe. V roce 1997 vzniklo i občanské sdružení Fórum dárců (Czech Donors Forum), které poskytuje poradenské služby nadacím i firmám při jejich filantropii. Členy Fóra dárců jsou významné nadace, nadační fondy a firemní dárci (Asociace nadací, Asociace nadačních fondů a Klub firemních dárců DONATOR). 6

7 2 Nadační zákon a Nadační investiční fond Určitým vyvrcholením procesu rozvoje nadací bylo v roce 1997 schválení Zákona o nadacích a nadačních fondech a zároveň vytvoření nadačního jmění vybraným nadacím z Nadačního investičního fondu. Zákon o nadacích a nadačních fondech 7 definoval nadace a nadační fondy jako účelová sdružení majetku zřízená a vzniklá pro dosahování obecně prospěšných cílů. Obecně prospěšným cílem je podle tohoto zákona zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu. Přestože se v preambuli Ústavy ČR hovoří o svobodném a demokratickém státě, založeném na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, nadační zákon termín občanské společnosti nepoužívá. Stejně tak zákon neřeší ani problém filantropie, tedy pravidla pro získávání finančních a jiných prostředků od dárců, která jsou předpokladem pro dosahování obecně prospěšných cílů. Naopak se v nadačním zákoně jako první obecně prospěšný cíl objevil rozvoj duchovních hodnot, který mají nadace v popisu své činnosti jen výjimečně a není blíže určen. Výraznou podporou ve vývoji nadací byl NIF (Nadační investiční fond), 8 který vznikl v rámci druhé vlny kupónové privatizace, kdy bylo vyčleněno 1 % akcií s cílem využít těchto prostředků na posílení nadačního sektoru a zajištění jeho určité finanční nezávislosti tak, aby se mohl podílet na podpoře rozvoje občanské společnosti v České republice. V první etapě byla uzavřena smlouva s 38 nadacemi, rozdělená finanční částka představovala 483 mil. Kč. Ve druhé etapě byla uzavřena smlouva s 64 nadacemi, z nichž 29 získalo příspěvek i v první etapě, a byla rozdělena částka ve výši 849 mil. Kč. Nadace a nadační fondy 9 se tím staly významným fenoménem ve vytváření partnerství a společného řešení problémů ve veřejném, soukromém a neziskovém sektoru, jehož klíčovými představiteli jsou obce, státní instituce, obchodní společnosti a nevládní neziskové organizace. Nadace udělaly další krok při hledání své identity, když v roce 2002 přijaly v Asociaci nadací při Fóru dárců společné principy etického chování, 10 kde bylo konstatováno, že účelem nadací je spravovat a rozdělovat finanční prostředky pro veřejně prospěšné účely, a tím sloužit celé společnosti. Závěr prohlášení končí větou, že nadace jednají s vědomím odpovědnosti za celkový obraz a vývoj neziskového sektoru. Filantropie představuje podle těchto principů nezištnou pomoc penězi, věcnými dary, časem a dovednostmi bez očekávání osobního zisku. Jde o činnost zaměřenou na dosahování veřejně prospěšných cílů. Tradice dárcovství a péče o druhé je pro kvalitu života zcela zásadní. Nadace a nadační fondy jsou projevem organizované filantropie v ČR. 3 Pojetí občanské společnosti Společným jmenovatelem ve všech výše uvedených posláních, ať už přímo či nepřímo vyjádřeným, je rozvoj občanské společnosti. A právě na vývoji pojetí občanské společnosti je vidět, že vše se mění, a na tyto změny je třeba reagovat. V současné době jsou v humanitních vědách rozlišována tři rozdílná pojetí občanské společnosti. V prvním pojetí je občanská společnost chápána jako konkurenční pojem k demokracii, ve smyslu omezené a odpovědné autority a jako neodmyslitelná součást trhu. Volný trh podle generalistů a maximalistů kultivuje občany, učí je odpovědnosti, názorové pluralitě, toleranci a názorovému sebeomezování a je neodmyslitelnou součástí občanské společnosti, jako je 7 Zákon o nadacích a nadačních fondech č. 227/1997 Sb. 8 Nadační investiční fond (NIF) vznikl v roce 1991 na základě zákona ČNR č. 171/1991 Sb. Vláda vyčlenila 1 % akcií z druhé vlny kupónové privatizace jako majetek tohoto fondu, in: 9 Ve zbývající části textu se hovoří pouze o nadacích, přičemž jsou tím myšleny i nadační fondy. 10 Asociace nadací Fóra dárců pro své členy sestavila závazná Pravidla etického chování nadací jako základního principu fungování nadační činnosti, in: Text je uveden na str. 12 této studie. 7

8 občanská společnost neodmyslitelnou součástí trhu, 11 což jsou v tomto konceptu důležité předpoklady fungující občanské společnosti. Ve druhém pojetí je občanská společnost zastřešujícím konceptem, platformou institucí, která mimo rámec státu zahrnuje tržní hospodářství a jeho instituce, veřejné mínění, vládu práva, politické strany, veřejné i soukromé asociace, nejrůznější formy společenské spolupráce, jež vytvářejí závazky a zakládají vztahy důvěry. I zde je neodmyslitelnou součástí občanské společnosti tržní hospodářství, které jí poskytuje zásadní oporu. V třetím pojetí se občanská společnost nachází mimo stát, mimo ekonomiku a trh i mimo ostatní části společnosti. Představuje samostatnou sféru společenské solidarity a hodnotového konsensu, to znamená určité kulturní předpoklady, tradice, hodnoty, normy a sdílené mravy. V tomto pojetí je občanská společnost nositelem universálních a transcendentálních hodnot 12 a stojí v opozici proti státu a trhu a měla by poskytovat zázemí pro jejich transformaci. Pokud připustíme smysluplnost těchto interpretací pojetí občanské společnosti, pak z poslání nadací nevyplývá, k jaké z těchto variant se hodlají přiklonit a většinou je jejich pojetí občanské společnosti formulováno pouze v obecné rovině. 4 Dějinné souvislosti a naše přítomnost Jestliže chceme uvažovat o budoucnosti českých nadací a o společných tématech a cílech, měli bychom se nejprve zamyslet nad dnešní situací naší společnosti. Hodnocení toho, co se událo v posledních dvaceti letech v naší zemi, je třeba uvést tím, že je velmi problematické srovnávat politický režim před rokem 1989 se současností, protože tyto události vycházejí ze zcela rozdílných dějinných podmínek a myšlenkových východisek. Z hlediska paměti národa je nešťastné, že jsme se s dobou před rokem 1989 zatím nevypořádali a nepojmenovali jsme síly, které v ní vládly. Sovětský svaz sice zaniknul, Rusko přešlo ke kapitalismu, ale je otázka, jak zaniknul bolševismus, který v Rusku vládnul sedmdesát let a který byl vzhledem k délce svého trvání obdobnou tragédií pro evropskou kulturu a civilizaci jako fašismus. Sametová revoluce v roce 1989 byla spíše směnným obchodem, kdy politická moc byla směněna za moc ekonomickou. Jestliže údobí od roku 1939 do roku 1989 bylo pro český národ vyhnanstvím, pak návrat do vlastní země a k demokracii se zatím nezdařil. Sice již nežijeme v bezprávní společnosti, ale žijeme ve společnosti, kde zákony nejsou dodržovány. Po dvaceti letech bychom měli být schopni pojmenovat alespoň nejhrubší chyby, ke kterým došlo, přitom však nezůstávat pouze u kritiky. Vnějšně nazíráno spočívá krize naší společnosti v tom, že po padesáti letech totalitních režimů procházíme změnami, ve kterých, vedle mnohých pozitivních jevů, dochází i k jevům negativním. Negativními jevy, které jsou důvodem současné společenské krize, jsou především nízká úroveň politických představitelů, kteří zneužívají své politické moci. A dochází ke korupci, kdy jsou zneužívány veřejné finanční prostředky k osobnímu obohacování. Státního majetku se v procesu podivné privatizace zmocnili v mnoha případech buď představitelé minulého režimu, což byl případ privatizace velkých státních podniků, nebo lidé, kteří se v minulém režimu živili vekslováním či jinými podvody. Dnes se tito lidé stávají elitou národa. Další vlnou nezákonnosti a podvodů byla privatizace bankovnictví. Současným klíčovým jevem je provázanost politické moci a soukromého kapitálu a nezákonné osobní obohacování zneužíváním státních finančních prostředků a dotací z EU. Všechny tyto vnější jevy bychom měli být schopni pojmenovat, abychom si vyjasnili alespoň fakta. 11 M. Blafková, Občanská společnost: spory mezi generalisty, maximalisty a minimalisty, in: Tamt. 8

9 Jsou ale výše uvedené jevy opravdu důvodem současné společenské krize? Nejsou spíše důsledkem toho, jakou filosofii, vyznání a hodnoty a z nich vyplývající pravidla a normy jsme po listopadu 1989 přijali jako lidé a občané pro vytváření naší společnosti a lidských společenství v ní? Pokud svobodu nebudeme pojímat jako anarchii, která se řídí pouze právními předpisy, ale především jako odpovědnost, pak jako jsme byli spoluodpovědní za minulý režim, jsme ve svobodě, kterou jsme získali, ještě více spoluodpovědní za současný režim. A nadace, které jsou a měly by být nezávislými organizacemi, jsou odpovědné minimálně za reflexi a analýzu těchto společenských procesů. 9

10 10

11 II. Myšlenková východiska vybraných nadací a důležitá témata 1 Vybrané nadace a etický kodex českých nadací Cílem následující analýzy je ukázat výchozí myšlenky a významná témata vybraných nadací. K analýze byly vybrány nadace, jejichž ředitelé se účastní přípravy projektu Porozumění přítomnému a hledání budoucího: NROS Nadace rozvoje občanské společnosti (dále jen NROS), Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové (dále jen VDV) a Nadace VIA. 13 Dále byly do analýzy zařazeny Nadace Charty 77, Nadace OSF Praha, Nadace Partnerství a Vzdělávací nadace Jana Husa. Mezi nadace, které se podílely na rozvoji nadačního světa po roce 1989, bezesporu patří i Nadace Nadání Josefa, Zdeňky a Marie Hlávkových, která však vzhledem k tomu, že je poskytovatelem grantu na zpracování této studie, nebyla do analýzy zařazena. Významná témata v činnosti vybraných nadací byla navržena ve spolupráci s jejich představiteli 14 a návrh vycházel z myšlenkových východisek těchto nadací prezentovaných na jejich internetových stránkách, která jsou uvedena v příloze č. 2 (Zpřehlednění poslání, cílů a programů vybraných nadací). NROS, VDV a Nadace VIA reprezentují tři významné proudy, ve kterých se uskutečňuje činnost a působení nadací v naší zemi. Prioritou NROS je podpora silné a nezávislé občanské společnosti prostřednictvím rozvoje neziskových organizací. Prioritou VDV je podpora neziskových organizací ve zdravotní a sociální oblasti. A prioritou Nadace VIA je rozvoj komunitního života českých měst a obcí prostřednictvím neziskových organizací a obnova zpřetrhané tradice filantropie a dárcovství v České republice. Nadace Charty 77 se poněkud odchýlila od svého původního poslání, které bylo původně pojímáno především na obranu lidských práv a podporu pronásledovaných disidentů a nezávislé kultury, ale zejména její Konto Bariéry je ukázkou toho, podobně jako projekt NROS Pomozte dětem, jak je možné uskutečňovat veřejné sbírky 15 i ve společnosti, která se postupně uchyluje k předmětnému pojetí skutečnosti a k orientaci nikoliv na duchovní hodnoty, ale na hodnoty materiální. Nadace OSF Praha je příkladem toho, co znamená se inspirovat zahraničními zkušenostmi. Tím, že Nadace OSF Praha převzala zkušenosti své mateřské nadace, přinášela a přináší důležitá témata, kterými jsou vedle občanské společnosti a podpory vzdělanosti především témata lidských práv a boje proti korupci, na která upozorňuje naléhavěji než ostatní nadace. Nadace Partnerství je klíčovou nadací, která se zabývá tématem ochrany životního prostředí a trvale udržitelného života. Vzdělávací nadace Jana Husa spolu s Hlávkovou nadací jsou nadacemi, jejichž hlavním cílem je vzdělanost a vzdělávání. Všechny nadace vybrané do analýzy se v devadesátých letech minulého století významným způsobem podílely na vytváření nadačního světa v naší zemi. 13 PhDr. Hana Šilhánová (NROS), MUDr. Milena Černá (VDV), Ing. Jiří Bárta (Nadace VIA). 14 Výjimkou je Vzdělávací nadace Jana Husa, kde se nepodařilo navázat komunikaci a témata byla konzultována pouze s bývalým dlouholetým ředitelem Ing. M. Pospíšilem, dnes ředitelem Centra pro výzkum neziskového sektoru. 15 Podle zákona č. 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách a změně některých zákonů, 1 veřejnou sbírkou je získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochrana kulturních památek, tradic nebo životního prostředí. Sbírku je oprávněna konat za podmínek stanovených tímto zákonem pouze právnická osoba. 11

12 Etický kodex českých nadací Zajímavým fenoménem bylo v roce 2002 přijetí Pravidel etického chování nadací, 16 která sestavila Asociace nadací při Fóru dárců jako základní principy nadační činnosti, jimiž propaguje dodržování etických zásad jako základního principu fungování nadací. Nadace zařazené do analýzy jsou členy Asociace nadací a přijaly následující Etický kodex: PRINCIPY ETICKÉHO CHOVÁNÍ NADACÍ My, nadace sdružené v Asociaci nadací při Fóru dárců, jsme se dohodly na následujících principech etického chování, které respektujeme a považujeme pro svou činnost za závazné. Vyzýváme ostatní nadace, aby se k těmto etickým principům připojily. PREAMBULE Filantropie představuje nezištnou pomoc penězi, věcnými dary, časem a dovednostmi bez očekávání osobního zisku. Jde o činnost zaměřenou na dosahování veřejně prospěšných cílů. Tradice dárcovství a péče o druhé je pro kvalitu života zcela zásadní. Nadace a nadační fondy jsou projevem organizované filantropie v ČR. Tyto subjekty, i ostatní, které mají stejné záměry, potřebují pro svou činnost jasné principy etického chování v oblasti poskytování prostředků tak, aby filantropie získala všeobecnou důvěru a respekt široké veřejnosti. Nadace jsou podle zákona č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech účelová sdružení majetku, zřízená a vzniklá pro dosahování obecně prospěšných cílů. Obecně prospěšným cílem je zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu. Nadace si uvědomují, že jejich účelem je spravovat a rozdělovat finanční prostředky pro veřejně prospěšné účely, a tím sloužit celé společnosti. Tohoto účelu dosahují zejména prostřednictvím podpory nestátních neziskových organizací. Jejich přístup ke společenským otázkám je nestranický. 16 Asociace nadací Fóra dárců pro své členy sestavila závazná Pravidla etického chování nadací jako základního principu fungování nadační činnosti, in: 12

13 Tento dokument shrnuje základní etické principy činnosti nadací, které respektují a přesahují rámec současného zákona. Dokument předjímá budoucí normy jednání a působení nadací na veřejnosti. Zveřejněním dokumentu usilují jeho signatáři o to, aby se zde uvedené zásady staly obecně přijímanými. V souladu s etickými principy nadace: používají své prostředky na obecně prospěšný účel, pro který byly zřízeny dodržují princip rozdělování nadačních příspěvků třetím osobám minimalizují náklady na svoji vlastní administrativu hospodaří s majetkem jim svěřeným zakladateli a dárci tak, aby byl trvalým a pokud možno rostoucím zdrojem dalších příjmů poskytují veřejnosti možnost seznámit se se svými statuty a grantovými pravidly vedou řádně své účetnictví a zajišťují vyjádření nezávislého auditora ke svému hospodaření uveřejňují výroční zprávu o činnosti a výsledcích hospodaření s majetkem, vyčíslují významné dary a uvádějí přehled významných poskytnutých nadačních příspěvků dodržují své jasně a srozumitelně definované poslání, cíle a programy v souladu se svým posláním, statutem, cíli a programy: o dbají na to, aby se udělování nadačních příspěvků řídilo jednoznačnými a předem uveřejněnými pravidly o dbají na to, aby proces rozhodování o poskytování nadačních příspěvků probíhal řádným a objektivním způsobem a aby nedošlo ke konfliktu zájmů osob, které se účastní výběru uchazečů a rozhodování o výši nadačních příspěvků o dbají na uzavírání smluv obsahujících podmínky pro poskytnutí nadačního příspěvku o dbají o kontrolu řádného využití poskytnutých nadačních příspěvků v souladu s podmínkami zákona a příslušných smluv o pečlivě sledují a průběžně hodnotí výsledky své nadační činnosti dbají o minimalizaci nákladů na správu tak, aby nejenom dodržovaly zákonem stanovené omezení zapsané ve statutu, ale aby ušetřené prostředky mohly být použity pro plnění cílů a programů dbají o zachování morálního kreditu členů správních a dozorčích orgánů ochraňují intelektuální hodnoty vložené žadatelem do předložených projektů a dbají na to, aby nápady žadatele, ani jejich část, nebyly využity ve prospěch jiného subjektu bez vědomí autora dbají na ochranu informací o osobních údajích žadatelů, které získají v souvislosti se žádostmi o nadační příspěvek informují o své činnosti prostřednictvím pravidelně vydávaných zpráv: o o svém poslání, cílech, programech a činnosti v uplynulém kalendářním roce o o grantových pravidlech a jejich úpravách o o zdrojích příjmů a jejich výši, včetně zákonem požadovaného výčtu nadačních darů o o výši provozních nákladů o o celkových výdajích a jejich struktuře, včetně výčtu významných poskytnutých nadačních příspěvků o o změnách statutu nebo dalších významných dokumentů veřejného charakteru o o členech správní a dozorčí rady dbají o řádnou evidenci přijatých nadačních darů a poskytnutých nadačních příspěvků projevují úctu a vážnost ve vztahu k zakladatelům a dárcům respektují projevenou vůli a přání dárců, pokud nejsou v rozporu se zákonem nebo statutem informují dárce o skutečnostech, které se vztahují k jeho osobě, jsou-li použity v dokumentech vydávaných nadací dojednají s dárcem, zda a v jaké formě bude uvedena ve výroční zprávě informace o poskytnutém daru řádně spravují svůj majetek a usilují o jeho zajištění do budoucnosti volí etické prostředky k propagaci své činnosti jednají vždy s vědomím odpovědnosti za celkový obraz a vývoj neziskového sektoru. 13

14 Etický kodex nadací je dobrou ukázkou toho, co představuje orientace našeho současného myšlení na vnější, předmětné a materiální. Principy etického chování nadací se totiž tématu etiky dotýkají pouze na čtyřech místech, a to bez bližšího vysvětlení, v čem spočívá dodržování těchto principů: dbají o zachování morálního kreditu členů správních a dozorčích orgánů ochraňují intelektuální hodnoty vložené žadatelem do předložených projektů a dbají na to, aby nápady žadatele, ani jejich část, nebyly využity ve prospěch jiného subjektu bez vědomí autora projevují úctu a vážnost ve vztahu k zakladatelům a dárcům volí etické prostředky k propagaci své činnosti Zajímavá a mnohoznačná je závěrečná věta, že nadace jednají vždy s vědomím odpovědnosti za celkový obraz a vývoj neziskového sektoru. 2 NROS Nadace rozvoje občanské společnosti Významná témata v činnosti NROS Významnými tématy v činnosti NROS jsou zejména rozvoj silné a nezávislé občanské společnosti, udržování demokratických hodnot a společenské odpovědnosti v celoevropském měřítku, upevňování občanských práv a svobod a ochrana lidských práv. V pojetí NROS tato témata znamenají: Rozvoj silné a nezávislé občanské společnosti: Občanská společnost je pro NROS pojmem, který je vystavěn na svobodné iniciativě aktivních a odpovědných lidí, kteří se samostatně nebo v různých více či méně formalizovaných společenstvích snaží ovlivňovat veřejné věci. Tím, že tato uskupení vytvářejí horizontální sítě, jsou schopná vyplňovat prostor mezi občanem a státem, zvyšují participaci na demokracii mimo rámec zastupitelského systému, a ve svém důsledku tak brání excesům v různých oblastech státní politiky či vytvářejí hráz proti společenským otřesům. Demokratické hodnoty a společenská odpovědnost: Prosazování demokratických hodnot a společenské odpovědnosti tvoří základní východisko v poslání a činnosti NROS, a to právě prostřednictvím podpory organizací občanské společnosti. Po dvacetiletých zkušenostech i vzhledem k rozdílným interpretacím významu občanské společnosti pociťuje NROS potřebu veřejné diskuse zaměřené na základní otázky, zejména v čem vlastně spočívají demokratické hodnoty a společenská odpovědnost a jaká je role občana, občanských iniciativ a nevládních neziskových organizací ve vztahu ke státu a politickým strukturám. Občanská práva a svobody: Jedním z nejcitlivějších i nejhlubších problémů naší společnosti jsou občanská práva a svobody dětí a mladistvých se specifickými problémy. Oblast péče je zaměřena jak na děti a mladistvé sociálně znevýhodněné (tj. žijící mimo rodinu nebo ohrožené umístěním do ústavního zařízení), tak na ty se zdravotním postižením. Nedostatečná nabídka i dostupnost zdravotních a sociálních služeb znesnadňuje péči o děti a mladistvé se specifickými problémy. Chybí národní strategie a koncepce péče o dítě a rodinu. Současný systém je roztříštěný a neposkytuje dostatek terénních a preventivních opatření. Důsledkem je alarmující situace, kdy v ČR vyrůstá vysoký počet dětí v ústavních zařízeních. Cílem NROS je přispět ke snížení počtu dětí umístěných v ústavní péči a zlepšit tak poměr rodinné péče na úkor péče ústavní. Stejně jako v případě demokratických hodnot a společenské odpovědnosti by se měla interpretace pojmu občanských práv a svobod stát předmětem multidisciplinární i veřejné diskuse. 14

15 Ochrana lidských práv: ČR vstoupila do EU v době, kdy v řadě oblastí, zejména v reálné úrovni dodržování a ochrany lidských práv ohrožených skupin (mezi které patří i etnicky a národnostně odlišní), ještě nedosahovala kvality většiny dosavadních členských zemí. Zejména na místní a regionální úrovni není zajištěno naplňování potřeb cílových skupin, jako jsou příslušníci národnostních a etnických menšin a cizinci. Důvodem může být i skutečnost, že v porovnání s jinými evropskými zeměmi není ČR zemí s dlouhodobější migrační zkušeností. Také novodobé standardy ochrany národnostních menšin nejsou ještě v ČR zažité a veřejností plně pochopené. Česká společnost stále vykazuje (jako residuum komunistického režimu) známky uzavřenosti, egocentrismu, nedostatečné vnímavosti k problémům etnicky odlišných osob, často se znaky xenofobních postojů. V mnohém ohledu je možné tyto postoje pozitivně ovlivňovat a měnit prostřednictvím aktivit, kterými NNO přitažlivým způsobem otevřou tento prostor odlišných většinové společnosti. Cílem NROS je přispět ke zlepšování (popř. zahájení) komunikace mezi odlišnými etnickými a národnostními komunitami a většinovou společností, která povede k větší vzájemné otevřenosti a propojenosti komunit žijících na stejném území (obce, regiony). Cílem je oboustranné poznávání, nastolení důvěry, zvýšení komfortu a bezpečného soužití národnostně a etnicky odlišných skupin a příslušníků většinové společnosti. 3 Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové Významná témata v činnosti VDV Významnými tématy v činnosti VDV jsou důstojné zapojení sociálně a zdravotně handicapovaných občanů do společnosti, působení na morální vědomí společnosti, upozorňování na nedostatky v sociální politice státu a v práci institucí, rozvoj duchovních hodnot a vzdělávání, ochrana lidských práv. V pojetí VDV, které formulovala ředitelka Milena Černá, tato témata znamenají: Důstojné zapojení handicapovaných občanů do společnosti: Zakladatelka VDV Olga Havlová si po listopadu 1989 uvědomila, co společnost dluží lidem se zdravotními a sociálními handicapy. Odmítala myšlenku, že člověk se zdravotním postižením, dlouhodobě nemocný nebo starý má bez možnosti výběru žít v ústavu s lidmi stejně postiženými. Byla svobodomyslná a svobodu druhých respektovala. Zdůrazňovala tedy svobodnou volbu prostředí, v němž člověk hodlá žít. Bylo však nutné vytvořit systém sociálních služeb, který takovou volbu umožňuje. Dostupnost sociálních služeb je dodnes na nízkém stupni a zákon o sociálních službách, platný od , který zavedl příspěvky na péči pro jednotlivé občany se zdravotním postižením, neobsahuje nástroje, jak tyto příspěvky dostat do systému sociálních služeb. Zvláštní formou důrazu na zapojení handicapovaných občanů do společnosti je Cena Olgy Havlové, založená Olgou Havlovou při pátém výročí založení VDV v roce Obdrží ji každoročně osobnost, která se přes svůj závažný handicap angažuje pro druhé. Tento aspekt je vůdčí i při rozhodovacích procesech, výběrových a grantových řízeních a přidělování nadačních příspěvků VDV dnes možná ještě více než v minulosti. Morální vědomí společnosti: Úcta náleží všemu živému a jeho růstu. Respekt k růstu podmiňuje mravně odlišná rozhodnutí. Humánní je hodnotné, nehumánní ohrožuje hodnoty. Velké národní katastrofy (povodně ) vyvolávají ve společnosti ducha solidarity, vyjádřeného spontánním vyčleněním finančních prostředků na pomoc. Sbírky fungují jen v případech, které působí emocionálně, jako např. možnost onemocnění rakovinou, slepé děti apod. Velice málo však funguje cit pro odpovědnost dávat zpět společnosti. 15

16 V ČR stále panuje přesvědčení, že o všechno se stará stát. Dokonce někteří do tohoto systému zahrnují i nadace. (VDV se setkává i s tím, jak říká Milena Černá, že zdravotně postižení vytahují na nadace zákony, podle kterých jim to a to náleží.) Úkolem nestátních neziskových organizací je dát vědět, že každý je odpovědný za vše. Podnikatelské subjekty mají určité dovednosti, které přinášejí do komunity a které mohou pomáhat i neziskovému sektoru. Společenská odpovědnost firem je dnes už rozšířeným heslem, ale v poslední době nabývá častěji podoby podnikových nadací, které slouží politickým, a nikoliv veřejným zájmům. Nedostatky v sociální politice státu a v práci institucí: Na společenské úrovni probíhají velmi rychlé změny. Změny v organizacích jsou pomalé, neboť systémy se učí pomaleji. Ve společnosti žije mnoho lidí, kteří jsou postiženi změnami. Musíme dospět do takového stavu, kdy na tyto lidi nebudeme pohlížet jako na hlupáky, nýbrž jako na ty, kdo mají určité kompetence. Obecně platí, že úřady jsou velmi resistentní vůči změnám. Občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a účelová zařízení církví jako poskytovatelé sociálních služeb se za dvacet let nestala regulérní součástí společnosti, a tak i v případech, kdy poskytují kvalitní a nepostradatelné sociální služby pro potřebné, se musejí domáhat dotací ze státního rozpočtu, neboť obce a kraje na nabídku jejich služeb ať už poskytované v terénu či v domácnostech vesměs nereflektují. Sociální služby pobytového charakteru, dnes jako před listopadem 1989, mají vytvořeny příznivější podmínky pro svoji existenci. Česko dnes jako dříve je tradiční zemí ústavů. Podivuhodný fenomén domovů důchodců, relikt socialismu, původně rozpočtových organizací zřizovaných státem, se po regionálním uspořádání státu podařilo protlačit do Evropské unie. Není divu, že obce při reformě veřejné správy svorně odmítly v přímé působnosti financovat tyto zbytnělé instituce, ač stojí na jejich katastru. Proto VDV, podobně jako nestátní neziskové organizace působící v této oblasti, podle svých možností stojí za preventivními, ale zejména terénními a ambulantními sociálními službami. Fakt, že preventivní, terénní a ambulantní služby jsou v úhrnu nejen důstojnější pro uživatele, ale též ekonomicky výhodnější než sanace či pobytové služby, stále není dostatečným argumentem pro transformaci sociálních služeb, o niž MPSV usiluje již deset let. Existuje příliš mnoho překážek a hnutí, jež této transformaci brání. Resistence je obsažena jak v samotném centrálním orgánu státní správy, tak ve veřejné správě, ale i u poskytovatelů sociálních služeb, a sice podle hesla žádný kapr si nevypustí svůj vlastní rybník. Ochrana lidských práv: V České republice od počátku devadesátých let minulého století, proti doporučení Vysoké komisařky OSN pro uprchlíky a jejích následovníků, veškerou starostlivost o nejrizikovější cílovou skupinu migrantů přebíral stát. Exekutivní moc se tak propojila s humanitární pomocí, k níž se centrální orgány státní správy chovají velmi odtažitě. Postupně došlo k omezením či likvidaci občanských sdružení, která uprchlíkům pomáhala. V oblasti menšinové politiky, zejména řešení otázek týkajících se romské minority, došlo po listopadu 1989 k rozsáhlým opatřením administrativního i finančního charakteru. V posledním desetiletí dvacátého století se o finanční podporu rovných práv pro Romy postaral zejména filantrop G. Soros z USA, který v celé postkomunistické Evropě vytvořil síť organizací, usilujících o systémové změny v politice lidských práv, rovného přístupu ke vzdělání a zaměstnávání. Později byly v této oblasti bohatě čerpány zdroje z Evropského sociálního fondu. VDV sleduje vše, co se v oblasti ochrany a podpory lidských práv v ČR odehrává. Podporuje ty nestátní neziskové organizace, které spravedlivým, transparentním způsobem hospodaří s veřejnými prostředky, na některé dílčí projekty se jim však financí nedostává. 16

17 Stěžejním programem tohoto charakteru je program Obyčejný život, financovaný z výnosu prostředků z Nadačního investičního fondu. 4 Nadace VIA Významná témata v činnosti Nadace VIA Poslání Nadace VIA se promítá do programových cílů a významných nadačních témat, kterými jsou komunita a komunitní život, rozvoj neziskových organizací, veřejný prostor a aktivní podíl občanů na správě věcí veřejných a filantropie, odpovědnost a svoboda. V pojetí Nadace VIA tato témata znamenají: Komunita a komunitní život: Nadace VIA pomáhá rozvíjet komunitní život českých měst a obcí, neboť vychází z přesvědčení, že odpovědnost a starost o své okolí a ochota podílet se na správě věcí veřejných patří k nezbytným předpokladům života ve svobodné společnosti. Proto poskytuje granty zaměřené na podporu komunitních projektů a svými asistenčními programy pomáhá rozhýbávat aktivitu a dění v místních komunitách. Rozvoj neziskových organizací, veřejný prostor a aktivní podíl lidí na správě věcí veřejných: Nadace VIA posiluje neziskové organizace a investuje do jejich rozvoje, protože je přesvědčena, že neziskové organizace jsou podstatnou součástí života každé zdravé společnosti. Díky nim mohou aktivní lidé vstupovat do veřejného prostoru, díky nim se mohou prakticky zapojit do pomoci přírodě, kultuře, obci nebo přímo konkrétním jednotlivcům, kteří tuto pomoc potřebují. Proto programy Nadace VIA kladou velký důraz na vzdělávání a rozvoj neziskových organizací a to jak malých začínajících dobrovolnických uskupení, tak i velkých profesionálních organizací. Filantropie, odpovědnost a svoboda: Nadace VIA pomáhá obnovovat zpřetrhané tradice filantropie a dárcovství v Čechách a na Moravě, neboť soukromá filantropie a dárcovství sehrává v životě občanů, ale i celé společnosti významnou roli. Nadace VIA napomáhá tomu, aby se soukromé dárcovství stalo opět běžnou a ceněnou ctností. Ctností, která je projevem naší odpovědnosti a nedílnou součástí naší svobody. Zkušenosti, nabyté díky filantropické činnosti, sdílí Nadace VIA ať už se jedná o podporu rozvoje neziskových organizací, rozvoj dárcovství nebo rozvoj komunitního života s kolegy ze zahraničí, především z postkomunistických zemí střední a východní Evropy. Hodnocení současného stavu filantropie v Čechách: Filantropie a ochota občanů a firem pomáhat v posledních letech soustavně roste a to je dobře. Na druhou stranu je to letos teprve dvacet let, co jsme po velmi dlouhé době začali opět žít svobodně, s plnou odpovědností za svět kolem nás. Jak se ony nesvobodné roky podepsaly na nás a na stavu filantropie? Především jsme si příliš zvykli na to, že je to koneckonců stát, kdo se nakonec postará o všechny potřeby ve společnosti. Takovému vidění života a světa samozřejmě nahrává i model sociálního státu, tak jak se po druhé světové válce vytvořil v západní kontinentální Evropě. Fakticky jsme ztratili povědomost o tom, že filantropie coby soukromá iniciativa směřující k dosažení obecného prospěchu je vysoce ceněnou ctností a má být běžnou součástí života. A přidáme-li k tomu skutečnost, že platíme značné daně státu, který do všeho mluví a o všechno se stará, pak mají mnozí z nás pocit, že již přispěli dost. Míra filantropie u nás zatím není dostatečná, ale trend rozvoje soukromého dárcovství přináší naději. Meziroční tempo růstu objemu soukromých darů za posledních sedm let je zhruba 10 %. Avšak poskytnuté dary si ve svém daňovém přiznání uplatňuje pouze 140 tisíc daňových poplatníků (údaj z roku 2007), a potenciál pro další růst jak objemu, tak i množství poskytnutých darů je tedy obrovský. 17

18 Již dnes darují soukromí dárci, tj. firmy a jednotlivci, kolem 4 miliard Kč ročně, což je zhruba 35 % toho, co na podporu obecně prospěšných projektů poskytují veřejné rozpočty. Další rozvoj dárcovství v současné chvíli pravděpodobně nejvíce limitují následující faktory: příliš mnoho lidí stále žije v představě, že se stát postará o všechny a všechno a příliš mnoho neziskových organizací je přesvědčeno, že má na podporu dárců nárok mnohé neziskové organizace se stále ještě nenaučily systematicky vyhledávat soukromé dárce, získávat je pro svou činnost, inspirovat je a zároveň respektovat jejich dárcovskou vůli mnozí z nás si nejsou vědomi možnosti snížit si základ daně z příjmu o hodnotu poskytnutých darů Přesto je trend z posledních let nadějný roste počet dárců a hodnota darů, roste i ochota lidí pomáhat dobrovolnou prací či poskytnutím know-how a odbornosti. 5 Nadace Charty 77 Významná témata v činnosti Nadace Významnými tématy v činnosti Nadace jsou zejména podpora handicapovných občanů prostřednictvím aktivního fundraisingu, podpora neziskového sektoru a rozvoj občanské společnosti. Podpora handicapovaných občanů prostřednictvím aktivního fundraisingu: Hlavním motivem a cílem Nadace je vracet handicapované spoluobčany do života, a to prostřednictvím aktivního fundraisingu, kde Konto BARIÉRY je nejstarší a nejúspěšnější veřejnou sbírkou v České republice. Od Konta BARIÉRY se odvíjejí i další fundraisingové programy spočívající především ve spolupráci s významnými obchodními společnostmi. Tím vzniká široká škála pomoci handicapovaným občanům v řešení jejich neobyčejně složitých sociálních, zdravotních a ekonomických problémů a zároveň jsou tím vytvářeny podmínky pro jejich návrat do života a do společnosti. Podpora neziskového sektoru: Získávání finančních prostředků z veřejných sbírek a darů obchodních společností umožňuje i širokou podporu neziskových organizací, které organizují nebo poskytují podporu a pomoc handicapovaným lidem. Tím je zároveň oslovena a pozitivně orientována veřejnost ve prospěch neziskového sektoru. Rozvoj občanské společnosti: Rozsáhlá praktická pomoc handicapovaným občanům a praktická podpora neziskových organizací bezesporu podporuje rozvoj občanské společnosti. Přesto však nadace poněkud ustoupila od svých původních cílů, kterými byla ochrana lidských práv a podpora vzdělanosti. Jakýmsi pozůstatkem jsou ceny udělované za esejistická, básnická či beletristická díla, za zásluhy v boji za lidská práva a občanské svobody, nezávislost, suverenitu a demokracii a za práci v oblasti ekologie a životního prostředí. 18

19 6 Nadace OSF Praha Významná témata v činnosti OSF Významnými tématy v činnosti OSF jsou zejména: podpora budování právního státu a boj proti korupci, lidská práva a antidiskriminace, rozvoj občanského sektoru a posilování občanské společnosti a komunikace a mezinárodní spolupráce. Podpora budování právního státu a boj proti korupci: Právní stát je pilířem demokracie. V právním státě je občanovi dovoleno vše, co není zakázáno právem, zatímco státním institucím je zakázáno vše, co jim není právem výslovně dovoleno, případně co jim není výslovně přikázáno. Ve fungujícím právním státě platí právo stejně pro všechny jak pro občany, tak pro státní a jiné instituce a je vynutitelné. Demokratická vláda musí být založena na vládě zákona. Znamená to, že stát nejen musí garantovat, aby právo bylo aplikováno stejně na každého člena společnosti, ale musí být sám podřízen právu a právem se řídit. Lidská práva a antidiskriminace: Problematika lidských práv je dle OSF totožná s problematikou demokracie. Zajištění a důsledné uplatňování lidskoprávních principů je součástí rozvinuté demokratické společnosti. Klíčovými tématy jsou pro OSF soužití většiny spolu s menšinami, zejména pak problém romské integrace. Dále migrace, gender problematika a paliativní péče. Pozornost OSF je zaměřena na trendy veřejné politiky, legislativní úpravy, postoje veřejnosti a médií v daných oblastech a analýzu jejich dopadů a možných důsledků v oblasti lidských práv. Rozvoj občanského sektoru a posilování občanské společnosti: Demokracie je nestabilní všude tam, kde demokratickému systému chybí obsah v podobě rozvinuté občanské společnosti. Dle OSF jsou prioritní procesy doprovázející reformu veřejné správy, zejména zapojení občanů do všech oblastí veřejného života legitimními formami a prosazování těchto forem. Dále spolupráce veřejného a soukromého sektoru s prioritou podpory neziskových organizací, které hrají důležitou úlohu při obhajobě témat veřejného zájmu. V neposlední řadě je cílem OSF posílit vnímání pozitivní role kultury jako nezbytné součásti občanské společnosti. Komunikace a mezinárodní spolupráce: Důležitým tématem OSF je komunikace a vedení dialogu ve veřejném prostoru. G. Soros se při vytváření nadace Open Society Fund opíral o filosofii K. Poppera a jeho pojetí otevřené společnosti, která je vytvářena prostřednictvím kritického myšlení, vzájemného dialogu a podílení se na tvorbě národních politik. Toto téma OSF podporuje prostřednictvím projektů mezinárodní spolupráce a zahraničních stáží. 7 Nadace Partnerství Významná témata v činnosti Nadace Partnerství Významnými tématy v činnosti Nadace Partnerství jsou zejména trvale udržitelný rozvoj a ochrana životního prostředí, mezisektorová spolupráce a partnerství a občanská společnost a účast občanů na věcech veřejných. Trvale udržitelný rozvoj a ochrana životního prostředí: Oblast životního prostředí a udržitelného rozvoje v sobě zahrnuje obrovskou škálu nejrůznějších témat, jejichž naléhavost je vnímána různě a v průběhu času se může měnit. Na počátku činnosti Nadace Partnerství byla mezi nejdůležitějšími společenskými tématy ochrana ovzduší, vod, přírody a problematika odpadů. Zatímco doprava, odpady a energetika zůstávají dodnes prioritní jako dlouhodobá témata, otázka znečištění ovzduší z čelních příček ustoupila a naopak častěji než dříve neziskové organizace upozorňují na 19

20 problém hodnotové orientace a potřebnosti ekologické výchovy (viz studie Neziskový sektor před vstupem ČR do EU). Nadace navazuje na odkaz J. Vavrouška, jehož působení v politickém světě v devadesátých letech bylo světlým zjevem a jeho předčasná smrt velkou ztrátou pro naši společnost. Jeho projev na zasedání Valného shromáždění Světové unie na ochranu přírody v roce 1994 by měli znát všichni představitelé českých nadací. Základními tématy tohoto jeho projevu s názvem Hledání lidských hodnot slučitelných s trvale udržitelným způsobem života 17 byl vztah: člověka k přírodě lidského individua ke společnosti k toku času a smyslu dějin ke smyslu vlastního života ke svobodě a k odpovědnosti k úrovni našeho poznání k vlastnímu životu k budoucím generacím k odlišným názorům a jiným civilizacím k věcem společným Mezisektorová spolupráce a partnerství: Nadace Partnerství již není nadací podporující a spolupracující výlučně s ekologickými NNO, jak tomu bylo v prvních letech její existence. Pro dosažení svého poslání postupně rozšiřuje svou působnost na celou společnost, především obce, firmy a státní správu. Bylo by velmi prospěšné, kdyby se úsilí Nadace Partnerství více spojilo s dalšími nadacemi typu Nadace VIA a Asociace komunitních nadací. Občanská společnost a účast občanů na věcech veřejných: Zájem veřejnosti o věci veřejné a jejich účast se prolíná všemi aktivitami nadace. V minulosti měla Nadace Partnerství samostatný program zaměřený převážně na informovanost veřejnosti o únicích znečišťujících látek z jednotlivých průmyslových provozů. Program byl ukončen uzákoněním veřejně přístupného registru znečišťujících látek tzv. Integrovaného registru znečištění. Základní grantový program nadace je nyní zaměřen výhradně na projekty účasti veřejnosti na rozhodování, aktivizaci místních obyvatel a tzv. advocacy projekty. 18 Nadace Partnerství považuje tento program za velmi významný, protože umožňuje jako jeden z mála domácích zdrojů financovat watch dog projekty K nedožitým šedesátým narozeninám vydala Nadace Partnerství v roce 2005 sborník Josef Vavroušek Na cestě k trvalé udržitelnosti, kde v kapitole Životní témata se nachází podkapitola Hledání lidských hodnot slučitelných s trvale udržitelným životem, která je přehledem hodnot vyňatých z vystoupení Josefa Vavrouška na společném zasedání Etické pracovní skupiny a Komise pro enviromentální právo v průběhu Valného shromáždění IUCN Světové unie na ochranu přírody v Buenos Aires dne 20. ledna Advocacy projekt je v pojetí Nadace Partnerství projekt zpracovávající návrh změn legislativy nebo projekt právní a jiné pomoci místním občanským iniciativám hájícím zájmy životního prostředí či kvalitu života. 19 Watch dog projekt je v pojetí Nadace Partnerství takový projekt, který sleduje dodržování platné národní či mezinárodní legislativy, především v oblasti životního prostředí či práva veřejnosti na informace. 20