Sociodemografická analýza spádové oblasti města Břeclav (obce s rozšířenou působností) byla zpracována obecně prospěšnou společností Komunitní plánování. Autoři textu: Mgr. Martin Mazanec absolvent sociologie a filmové vědy na FF UP v Olomouci. Michal Šindelář student sociologie, politologie a psychologie na FSS MU v Brně.
1. ÚVOD DO ANALÝZY... 3 1.1 SO BŘECLAV (ORP)... 4 1.2 CHARAKTERISTIKA OKRESU... 5 1.3 METODIKA... 5 2. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ UDÁLOSTI A UKAZATELE... 7 2.1 POČET OBYVATEL V JEDNOTLIVÝCH OBCÍCH SO Břeclav (ORP)... 8 2.2 VÝVOJ POČTU OBYVATEL A DEMOGRAFICKÝ POHYB... 9 2.2.1 DLOUHODOBÝ VÝVOJ OBYVATEL SO BŘECLAVI ORP... 10 2.2.2 DEMOGRAFICKÝ POHYB V SO BŘECLAVI... 11 2.2.3 PORODNOST... 12 2.2.4 ÚMRTNOST... 12 2.2.5 STĚHOVÁNÍ /CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK OBYVATEL... 13 2.3 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE POHLAVÍ A VĚKU... 15 2.4 PROGNÓZA POČTU OBYVATEL BŘECLAVI... 17 2.5 STRUKTURA OBYVATEL PODLE RODINNÉHO STAVU... 21 2.6 STRUKTURA DOMÁCNOSTÍ BŘECLAVI... 24 2.7 STRUKTURA OBYVATEL PODLE VZDĚLÁNÍ... 26 2.8 NEZAMĚSTNANOST... 27 3. ANALÝZA CÍLOVÝCH SKUPIN... 29 3.1 SENIOŘI... 30 3.2 OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM... 32 3.3 OSOBY S PSYCHICKÝM, MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM... 34 3.4 OSOBY SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ A OHROŽENÉ SOCIÁLNÍ EXKLUZÍ... 36 4. ZÁVĚR... 39 5. SEZNAM ZDROJŮ... 40 6. PŘÍLOHY... 40 2
1. ÚVOD DO ANALÝZY Břeclav (ORP) spádová oblast obce s rozšířenou působností Břeclav (ORP) Jihomoravský kraj rozloha 43 877 ha rozloha 719 633 ha Podíl v % zemědělské půdy lesních pozemků zastavěných ploch Břeclav (ORP) 61,1 24,2 2,0 Kraj 60,0 28,0 2,0 3
Cílem předkládané sociodemografické analýzy pro město Břeclav a její správní obvod (ORP) je předložit reprezentativní podklady k rozvíjení komunitního plánu sociálních služeb na tomto území. Sociodemografická analýza je členěna do dvou hlavních oddílů, přičemž první část je zaměřena na obecné demografické ukazatele v rámci deskripce zvoleného regionu. Druhá část se zabývá analýzou cílových skupin, se kterými se pracuje v rámci komunitního plánu sociálních služeb pro spádovou oblast Břeclavi (ORP). 1.1 SO BŘECLAV (ORP) Obec s rozšířenou působností Břeclav (dále Břeclav ORP) a její správní obvod (dále SO Břeclavi) se nachází v nejjižnějším cípu Moravy. Správním obvodem se rozumí právní pojem označující územní působnost správního úřadu. Namísto původního členění Jihomoravského kraje do sedmi okresů je aktuální hovořit o obcích s rozšířenou působností (obce III. stupně), jichž je v Jihomoravském kraji celkem jednadvacet. Břeclav a její správní obvod obce s rozšířenou působností hraničí od západu na východ se správním obvodem měst Mikulov, Hustopeče a Hodonín. Na jihu hraničí s Rakouskem, na jihovýchodě se Slovenskem, na severu s okresem Brno-venkov, na západě s okresem Znojmo a na severovýchodě s okresy Hodonín a Vyškov. Od 1. 1. 2003 je v platnosti nové správní uspořádání obcí, v souladu se změnami hranic k 1. 1. 2007 na území okresu Břeclav působí 3 obce s rozšířenou působností (ORP) Břeclav, Hustopeče a Mikulov (obce 3. stupně). Správní obvod Břeclav má největší rozlohu 439 km2. (Obec s rozšířenou působností (ORP) je obec, jmenovaná zákonem č. 314/2002 Sb., jejíž správní území vymezuje vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb..) Ve správním obvodu Břeclav ORP je evidováno: 18 obcí 9 částí obcí 640 ulic 18 135 adres Břeclav Hrušky Lanžhot Moravský Rakvice Valtice Žižkov Bulhary Kostice Lednice Podivín Tvrdonice Velké Bílovice Hlohovec Ladná Moravská Nová Ves Přítluky Týnec Zaječí V správní oblasti je k trvalému pobytu (nebo k platnému pobytu cizince či azylanta) přihlášeno 60 395 obyvatel. Muži (do 15 let) 4335 Muži (nad 15 let) 25 236 Ženy (do 15 let) 4 054 Ženy (nad 15 let) 26 770 CELKEM (ORP) 60 395 Údaje platné k 2.7.2007 (www. http://www.mvcr.cz/adresa/rozsobce) 4
1.2 CHARAKTERISTIKA OKRESU 1 Okresní působnost (okresů je v Jihomoravském kraji sedm) mají pouze některé speciální správní úřady jako je například úřad práce. Statisticky se zpracovávají údaje neustále i na celém území okresů. Podle údajů ze sčítání lidu v roce 2001 více jak 27 % ekonomicky aktivního obyvatelstva okresu Břeclav pracovalo v průmyslu, který je prezentován gumárenským a plastikářským, chemickým, strojírenským, polygrafickým a potravinářským odvětvím. V obchodě a pohostinství pracovalo 14 %, ve stavebnictví téměř 10 % a v zemědělství 9 % ekonomicky aktivních obyvatel. Okres Břeclav se dlouhodobě řadí k okresům s poměrně vysokou mírou registrované nezaměstnanosti, která k 31. 12. 2006 dosáhla 9,59 %. K 31. 12. 2006 (okres před územní změnou) žilo v okrese Břeclav 123 194 osob, z nichž bylo 63 034 žen (51,2 %). Počet obyvatel se proti konci roku 2005 zvýšil o 51 osob. Ke zvýšení stavu obyvatel došlo zásluhou stěhování, zatímco se v průběhu roku 2006 z okresu vystěhovalo 1 176 osob, přistěhovalo se 1 335 osob (přírůstek stěhováním tedy činil 159 osob). Přirozená měna vedla k úbytku obyvatel, v roce 2006 se narodilo 1 166 dětí, ovšem zemřelo 1 274 osob (přirozený úbytek představoval 108 osob). Podle věkové struktury z konce roku 2004 bylo z celkového počtu obyvatel 15,2 % osob ve věku do 14 let, stáří 15 až 64 let mělo 71,8 % obyvatel okresu a starších 65 let bylo 13,0 % osob. Průměrný věk obyvatel okresu na konci roku 2004 dosahoval 39,1 roků (37,3 u mužů a 40,8 u žen). V rámci Jihomoravského kraje je nejvyšší věkový průměr v okrese Brno-město, a to 41,4 roku, naopak okresem s nejnižším věkovým průměrem je Znojmo 38,9 roku. Národnosti Z národnostního hlediska patří okres Břeclav do skupiny okresů s nízkým podílem jiných národností. K české, moravské a slezské národnosti se hlásilo 95,4% osob, ke slovenské národnosti 2,0% osob, k ostatním národnostem 0,7% a 1,9% osob národnost neuvedlo. Zajímavostí je pokles zájmu hlásit se k moravské národnosti. Jestliže v roce 1991 se k moravské národnosti hlásilo 57,5% obyvatel a k české 38,9%, v roce 2001 se k moravské národnosti přihlásilo pouze 15,9% obyvatel a k české 79,5% obyvatel. Z národnostních menšin významnější zastoupení měli pouze Slováci, kteří tvořili 2,0%. Z celkového počtu občanů slovenské národnosti (2 445 osob) jich 25,8% žilo ve městě Břeclav, 11,9% v Mikulově, 5,2% ve Valticích. 2 1.3 METODIKA Text sociodemografické analýzy má deskriptivní charakter, jedná se o popis vývoje obyvatel žijících na území SO Břeclavi. Tato oblast je výsledkem poměrně nedávného, alespoň ze statistického hlediska, územního členění České republiky (od 1. 1. 2003). Celostátní statistiky a pochopitelně i místní šetření jsou v tomto ohledu velmi mladým zdrojem dat, proto některá zobecnění a šetření pro spádovou oblast (ORP) jsou čerpána z okresních statistik a jindy jsou z těchto statistik přepočítávána. Jednotlivé ukazatele jsou, pokud je to možné, zpracovány pro město Břeclav, poté pro Břeclav (ORP) srovnání ukazatelů je prováděno v rámci nejbližšího okolí, čímž je myšlen 1 Okres je vymezen na základě vyhlášky Ministerstva vnitra č.564/2002sb. Výčtem území obcí, které jej tvoří. Takto vymezené okresy celistvě vykrývají území České republiky. Podle klasifikace ČSÚ je okres územní statistickou jednotkou NUTS 4. 2 http://www2.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/o/13-6226-03-2001-2 obyvatelstvo 5
Jihomoravský kraj, 3 kde můžeme mluvit o srovnatelných podmínkách v rámci geograficky vymezeného území. V některých případech je pro větší ilustraci daného jevu voleno i srovnání celorepublikové, nikoli však evropské či celosvětové, což je vzhledem k účelu sociodemografické analýzy - zaměření na potřebnost sociálních služeb - zanedbatelné. Vzhledem k cíli tohoto dokumentu nemá sociodemografická analýza ryze vědecký charakter složený z kondenzovaných dat, výpočtů víceúrovňových perspektiv vývoje obyvatelstva pro danou oblast, ale zaměřuje se i na spekulativní ukazatele korespondující s rozvojem sociálních služeb. V první části nazvané Základní demografické události a ukazatele jsou zkoumány hromadné jevy tzv. demografické reprodukce, kam řadíme porodnost, migraci, sňatečnost, rozvodovost ad. - obyvatelstvo spádové oblasti Břeclavi je charakterizováno na základě struktury domácností, vzdělání i nezaměstnanosti v celém regionu. Druhá část pojmenovaná Pracovní/ cílové skupiny se soustředí na aplikaci poznatků z první části na konkrétní skupiny občanů, pro které jsou sociální služby v Břeclavi tzv. komunitně plánovány. 3 Kraj je ve smyslu ústavního zákona č. 347/1997 Sb. Vyšší územní samosprávný celek. Je vymezen výčtem okresů, které jej tvoří. Kraje celistvě vykrývají území české republiky a podle klasifikace ČSÚ jsou územní statistickou jednotkou NUTS 3. 6
2. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ UDÁLOSTI A UKAZATELE Základní demografické události a ukazatele představí zkoumané populace (obyvatelstvo Břeclavi/ SO Břeclavi) v dále popsaných a analyzovaných oblastech rozsahu, vývoje a pohybu obyvatelstva žijícího na daném území. Jedná se o demografickou analýzu, čímž je rozuměn rozbor jednotlivých událostí demografické reprodukce (porodnost/ úmrtnost - potratovost, sňatečnost, rozvodovost ad.) zkoumána je proměnlivost těchto hromadných jevů v průběhu času na konkrétním území, tedy SO Břeclavi a v Břeclavi. V přílohách, na konci celého dokumentu, jsou přiloženy rozšířené tabulky zpracované z ročenek pro celou spádovou oblast Břeclavi ORP. Tyto tabulky nabízejí v některých případech podrobnější vhled do jednotlivých podoblastí, které jsou analyzovány v následujících sedmi kapitolách. 2.2 Vývoj počtu obyvatel, demografický pohyb 2.3 Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku 2.4 Prognóza počtu obyvatel 2.5 Struktura obyvatel podle rodinného stavu 2.6 Struktura domácností 2.7 Struktura obyvatel podle vzdělání 2.8 Nezaměstnanost Cílem první části sociodemografické analýzy je popsat výše uvedené jevy obyvatelstva Břeclavi a spádové oblasti Břeclavi (ORP), dále definovat základní tendence rozsahu a vývoje obyvatelstva na tomto území a srovnat 4 je se situací demografických celků, jichž je Břeclav i její spádová oblast součástí (tedy okres Břeclav, Jihomoravský kraj, celá České republika). 4 (* texty a materiály týkající se srovnávání s demografickými celky okresu, kraje či ČR jsou barevně odděleny) 7
2.1 POČET OBYVATEL V JEDNOTLIVÝCH OBCÍCH SO Břeclav (ORP) Následující tabulka vypovídá o počtu obyvatel v jednotlivých obcí SO Břeclav (ORP), zohledněn je i počet cizinců žijících v jednotlivých obcích. V Břeclavi činí podíl cizinců zhruba 2% z celkové populace, v celé spádové oblasti je podíl cizinců podobně něco méně než 2%. Tabulka č. 1 Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2007 - rozdělení na obce Obec Občané ČR Občané EU-trvalý pob. Cizinci+EU-trval. i přech.pob. Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Celkem 28955 30397 59352 154 132 286 594 422 1016 Břeclav 12222 13063 25285 77 51 128 318 216 534 Bulhary 378 404 782 2 0 2 5 1 6 Hlohovec 618 654 1272 1 4 5 6 5 11 Hrušky 715 725 1440 3 12 15 3 15 18 Kostice 902 939 1841 4 7 11 13 10 23 Ladná* 574 602 1176 1 4 5 11 6 17 Lanžhot 1796 1907 3703 20 6 26 37 19 56 Lednice 1147 1176 2323 2 7 9 16 19 35 Moravská Nová Ves 1243 1320 2563 3 5 8 11 11 22 Moravský Žižkov 696 696 1392 1 1 2 5 3 8 Podivín 1368 1440 2808 4 8 12 30 23 53 Přítluky 391 381 772 0 1 1 0 2 2 Rakvice 1078 1056 2134 4 3 7 29 25 54 Tvrdonice 1003 1031 2034 5 1 6 17 6 23 Týnec 513 523 1036 4 5 9 16 10 26 Valtice 1778 1862 3640 17 11 28 40 25 65 Velké Bílovice 1854 1895 3749 5 4 9 32 24 56 Zaječí 679 723 1402 1 2 3 5 2 7 *Ladná obec, která se osamostatnila od města Břeclav k 1. 7. 2006 (nefiguruje samostatně ve starších statistikách) 8
2.2 VÝVOJ POČTU OBYVATEL A DEMOGRAFICKÝ POHYB 5 První polovina 20. století, zejména 30. 50. léta, byla postižena traumatickým údobím 2. světové války a celkovým úbytkem obyvatelstva, jehož důvodem byla úmrtnost a emigrace, tedy tzv. přirozená i mechanická měna obyvatel. V rámci okresu Břeclav se počet obyvatel od konce 60. let 20. století zdánlivě zvyšuje nebo jinak řečeno stagnuje (v rámci prognózy obyvatel, viz. blíže další kapitola, je zřejmé, že bude docházet k celkovému úbytku obyvatel a k významnému stárnutí celé populace SO Břeclavi). Zdánlivé zvyšování počtu obyvatel v Jihomoravském kraji a poměrně vyrovnané statistiky počtu obyvatel za posledních několik let jsou důsledkem zejména migračního přírůstku (tedy díky počtu přistěhovalých na úkor vystěhovalých obyvatel mechanická měna). Obecně je tento trend ilustrován na statistikách z velkých měst ČR, kde migrační příliv ustal v polovině 90. let 20. století a naopak ve zvýšené míře směřoval do menších obcí (což je trend, který je znatelný ve městě Břeclav, ale neprojevuje se v celé spádové oblasti). Během posledních 5 let byla velikost populace obyvatel města Břeclav poměrně vyrovnaná (vždy k 31. 12. 2003 25 789, 2004 25 716, 2005 25 652, 2006 25 603) - nejedná se o nijak výrazný trend poklesu populace. Břeclav potvrzuje obecnou tendenci pohybu obyvatelstva v ČR, čímž je myšlena velmi malá hodnota přirozeného přírůstku 6, a pokud se jedná o růst populace, tedy o celkový přírůstek, 7 tak je nejčastěji vyrovnáván migračním přírůstkem. To znamená, že případně zvyšující se počet obyvatel v některé ze spádových obcí Břeclavi není povětšinou důsledkem přirozeného přírůstku, ale spíše počtem přistěhovalých lidí do dané lokace. Aktuální počet obyvatel ve městě Břeclav je k 6. 8. 2007-25 803 obyvatel, což je nejvíce za posledních 5 let. 5 http://www2.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/o/13-6202-07-1 ctvrtleti_2007-komentar OBYVATELSTVO v Jihomoravském kraji za 1. čtvrtletí 2007 Podle předběžných výsledků demografické statistiky žilo k 31. březnu 2007 v Jihomoravském kraji 1 133 636 obyvatel, což je o 1 073 osob více než na konci loňského roku. Tento nárůst je však dlouhodobě ovlivňován stěhováním, nikoli přirozenou měnou, tedy vyšším počtem narozených než zemřelých. V mezikrajském porovnání měl Jihomoravský kraj ke konci 1. čtvrtletí druhý nejnižší (po Praze) podíl mužů v populaci, pouze 48,6 % (551 137 mužů, 582 499 žen). Do Jihomoravského kraje se v průběhu 1. čtvrtletí 2007 přistěhovalo 3 446 osob (o 1 237 osob více než ve stejném období minulého roku) a vystěhovalo se z něj 2 104 osob (o 277 více než loni), takže od počátku roku se počet obyvatel díky stěhování zvýšil o 1 342. Mezi přistěhovalými do kraje převažovali v letošním 1. čtvrtletí přistěhovalí z ciziny (1 974 osob, tj. 57,3 %), zatímco v loňském stejném období přistěhovalých z ciziny bylo pouze 44 % z celkového počtu 2 209 přistěhovalých. Celkem se letos přistěhovalo 828 Ukrajinců, z toho převážná část (701) do Brna a jeho okolí, 216 Vietnamců, z toho téměř polovina si za své působiště zvolila okres Brno-venkov, nejméně cizinců si zvolilo okres Hodonín 51. Z celkového počtu vystěhovalých osob se ve 1 649 případech jednalo o stěhování v rámci republiky, tedy do jiných krajů, pouze 455 osob se vystěhovalo do ciziny, z toho téměř čtvrtina na Ukrajinu. V letošním 1. čtvrtletí došlo k 4 857 případům tzv. vnitřního stěhování, tedy ke stěhování mezi obcemi Jihomoravského kraje, což je o 505 případů více než v 1. čtvrtletí 2006. 6 Přirozený přírůstek obyvatelstva je rozdíl mezi počtem živě narozených dětí a celkovým počtem zemřelých osob ve sledovaném období a v daném území. 7 Celkový přírůstek obyvatelstva vyjadřuje rozdíl mezi počátečním stavem obyvatelstva a konečným stavem obyvatelstva daného území a je tvořen součtem přirozeného přírůstku a přírůstku stěhováním. 9
2.2.1 DLOUHODOBÝ VÝVOJ OBYVATEL SO BŘECLAVI ORP Výše popsaný trend minimálního růstu, přírůstku či úbytku počtu obyvatel během posledních 20 let lze ilustrovat na statistikách vývoje počtu obyvatel z SO Břeclavi a z JMK 8. Tabulka č. 2 / Graf č. 1 Vývoj počtu obyvatel obce SO Břeclavi/ JMK OBEC 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Břeclav 12 779 14 733 17 782 19 225 20 633 16 932 18 457 20 167 23 978 26 206 26 713 Bulhary 1 008 1 097 1 109 1 124 1 144 708 838 816 832 776 813 Hlohovec 981 1 005 1 219 1 313 1 425 1 307 1 399 1 287 1 345 1 347 1 340 Hrušky 1 358 1 505 1 615 1 623 1 906 1 855 1 961 1 762 1 580 1 458 1 414 Kostice 1 629 1 766 2 037 2 160 2 176 2 063 2 276 2 193 2 152 1 934 1 838 Lanžhot 2 780 2 972 3 176 3 523 3 882 3 657 3 996 3 926 3 944 3 753 3 771 Lednice 2 561 2 702 2 731 2 830 2 791 1 952 2 012 1 994 2 291 2 364 2 356 Moravská N. Ves 2 277 2 397 2 697 2 883 2 914 2 953 3 043 2 774 2 650 2 557 2 528 Moravský Žižkov 763 861 935 1 012 1 112 1 144 1 444 1 467 1 460 1 415 1 416 Podivín 2 517 2 750 2 848 2 809 2 549 2 404 2 675 2 701 2 849 2 848 2 887 Přítluky 1 101 1 137 1 116 1 084 1 071 888 926 866 901 823 775 Rakvice 2 056 2 141 2 161 2 377 2 403 2 010 2 256 2 163 2 169 2 105 2 074 Tvrdonice 1 669 1 795 2 013 2 120 2 116 1 997 2 204 2 199 2 173 2 114 2 067 Týnec 930 1 013 1 080 1 146 1 125 1 056 1 133 1 119 1 066 970 1 016 Valtice 3 659 3 742 4 059 3 959 4 125 3 432 3 314 3 495 3 583 3 554 3 630 Velké Bílovice 2 570 2 764 2 881 3 140 3 138 3 206 3 623 3 669 3 903 3 811 3 800 Zaječí 1 543 1 500 1 630 1 481 1 506 1 214 1 253 1 308 1 355 1 320 1 422 CELKEM 42 181 45 880 51 089 53 809 56 016 48 778 52 810 53 906 58 231 59 355 59 860 (sčítání lidu 1890 2001) 8 http://vdb.czso.cz/vdbtab/tabdetail.jsp?cislotab=dem_hlob1.15&stranka=0&kontext=h&razeni=ta&q_rezim=3&q_te xt=b%c5%99eclav 10
2.2.2 DEMOGRAFICKÝ POHYB V SO BŘECLAVI Přirozená měna obyvatelstva - obecně se jedná o odečet počtu zemřelých od narozených, rozdíl počtu přistěhovalých a vystěhovalých na určitém území je pak nazýván mechanickou měnou obyvatelstva. Veškeré údaje jsou čerpány ze statistik ČSÚ, MPSV a MVČR. Statistiky jsou představeny pro celou SO Břeclavi, projekce dalšího vývoje je čerpána z krajských a okresních dat ČSÚ. 2.2.2.1 PŘIROZENÁ MĚNA OBYVATELSTVA Tabulka č. 3 PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK SO BŘECLAV ORP (k 31.12.2004) Přirozený z toho Přirozený z toho OBEC přírůstek Muži Ženy OBEC přírůstek Muži Ženy Břeclav 7-15 22 Podivín 4-1 5 Bulhary -2-2 0 Přítluky 9 7 2 Hlohovec -9-4 -5 Rakvice 3 2 1 Hrušky 1-1 2 Tvrdonice -1 1-2 Kostice -1 4-5 Týnec 3 3 0 Lanžhot -1 0-1 Valtice -2-2 0 Lednice -6-5 -1 Velké Bílovice 7-1 8 Moravská Nová Ves -12-4 -8 Zaječí -1-5 4 Moravský Žižkov 4 8-4 CELKEM 3-15 18 Graf č. 2 Graf č.2 ilustruje desetiletý trend úbytku obyvatel (1995 2005) v Jihomoravském kraji i v celém Břeclavském okrese, kdy přirozený přírůstek obyvatel ani jednou nenabyl kladné hodnoty můžeme tedy mluvit o ztrátě obyvatelstva přirozenou měnou. Důvodem je logicky nižší porodnost než úmrtnost. Tabulka č.3 představuje souhrnné informace za SO Břeclav, které ilustrují dále popisovaný trend v této oblasti za jeden kalendářní rok (2004). V roce 2002 11
byla hodnota přirozeného přírůstku přepočtena na 1000 obyvatel -1,7. Lze tedy mluvit o prohlubující se ztrátě obyvatelstva přirozenou měnou. Dle projekce ČSÚ by měl přirozený přírůstek v roce 2050 nabývat hodnoty -8 (ztráta osmi obyvatel na každý jeden tisíc obyvatel v Jihomoravském kraji). 2.2.3 PORODNOST Nízký počet narozených dětí v okrese Břeclav lze nejlépe ilustrovat pomocí ukazatele úhrnné plodnosti 9. Po všeobecném poklesu úhrnné plodnosti v ČR ve druhé polovině 90. let se její nejnižší hodnoty udržely v letech 2001-2005 ve skupině okresů jihovýchodní Moravy, kam patří i Břeclav, kde úhrnná plodnost nedosahovala v tomto období ani 1,1 dítěte na jednu ženu (ovšem i celorepubliková úhrnná plodnost z roku 2002 dosahovala hodnoty 1,17 a v Jihomoravském kraji 1,15). Vzhledem k dnešní velmi nízké intenzitě plodnosti ve všech krajích je vzestup předpokládán po celém území republiky, pro rok 2050 je například projekce úhrnné plodnosti 1,58 dítěte na jednu ženu v Jihomoravském kraji, přičemž celkový počet obyvatelstva bude nižší a průměrný věk matek při prvním porodu bude 29,5 (v roce 2002 28 let). 10 Pro prostou reprodukci populace je třeba úrovně 2,1. 2.2.4 ÚMRTNOST Jihovýchod, Jihomoravský kraj, České republiky je oblastí s příznivějšími úmrtnostními poměry než například severozápad ČR. Rozdíly jsou dány zejména skladbou obyvatelstva v jednotlivých regionech podle vzdělání, socioekonomického postavení, rodinného stavu, národnosti či etnika. 11 Ukazatelem je tzv. naděje dožití 12 (při narození) - projekce předpokládá pokračování procesu zlepšování úmrtnosti ve všech krajích spolu se zachováním současného základního územního rozložení rozdílů. Ani v hypotézách změn úmrtnosti podle věku se jednotlivé kraje od sebe příliš nelišily. Budoucí trendy jsou jednoznačně dány možnými rezervami dalšího zlepšování, zejména ve vyšším a vysokém věku. Dle projekce ČSÚ v roce 2050 bude naděje dožití v JMK (pro v tom roce narozené) 79,3 let pro muže a 85,1 pro ženy. Naděje dožití pro roky 1999 až 2005 je uvedena v Tabulce č. 4. Tabulka č. 4 Naděje dožití (střední délka života) při narození v Jihomoravském kraji Kraj 1999-2000 2000-2001 2001-2002 2002-2003 2004-2005 muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy JMK 71,9 78,7 72,3 79 72,6 79,2 72,5 79,3 73 79,7 9 Úhrnná plodnost představuje počet živě narozených dětí, které by připadly na jednu ženu během celého jejího reprodukčního věku (15-49 let), pokud by se během tohoto období neměnily míry plodnosti žen podle věku a setrvaly na úrovni daného roku. 10 Srov. Projekce obyvatelstva v krajích_www.czso.cz 11 Srov. http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/p/4021-03 12 Naděje dožití při narození (také střední délka života ) vyjadřuje počet roků, který v průměru prožije osoba právě narozená za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života se nezmění řád vymírání zjištěný úmrtnostní tabulkou zkonstruovanou pro daný kalendářní rok nebo jiné období. 12
2.2.5 STĚHOVÁNÍ /CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK OBYVATEL Kapitola o demografickém pohybu v SO Břeclavi je uzavřena přehledem o migračním přírůstku/ úbytku během období deseti let (1995 2005) v JMK a v okrese Břeclav. Migrační přírůstek/ úbytek je stěží předpověditelný trend, jeho ilustrací může být například saldo migrace (odečet vystěhovalých obyvatel od obyvatel přistěhovalých). Saldo migrace pro spádovou oblast Břeclavi nabývá v posledních 10 letech až na výjimky záporných hodnot, což znamená, že v celé spádové oblasti dochází k úbytku obyvatel i mechanickou měnou a můžeme hovořit o celkové ztrátě obyvatel ve spádové oblasti Břeclavi (ilustrací je následující Graf č.3 zachycující postupně vedle sebe celkový přírůstek/úbytek, přirozený přírůstek/ úbytek a saldo migrace (migrační přírůstek/ úbytek)). Graf č. 3 SO BŘECLAVI 1995-2005 (CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK/ ÚBYTEK, PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK/ ÚBYTEK, SALDO MIGRACE) 13
Graf č. 4 JIHOMORAVSKÝ KRAJ/ OKRES BŘECLAV CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK/ ÚBYTEK OBYVATEL Pro ilustraci uvádíme srovnání s celkovým přírůstkem/ úbytkem obyvatel v Jihomoravském kraji a v celém okrese Břeclav (Graf č. 4), kde na rozdíl od spádové oblasti Břeclavi nabývá celkový přírůstek kladných hodnot, což je dáno vyšším podílem větších měst, kam směřuje většina přistěhovalých. Závěrem této kapitoly lze konstatovat, že SO Břeclavi postupně přichází o obyvatele, což je způsobeno nižším přirozeným přírůstkem než je počet zemřelých za jednotlivé kalendářní roky. Podobná situace je v ukazatelích zohleňujících stěhovaní (mechanickou měnu), kdy počet vystěhovalých povětšinou převyšuje počet přistěhovalých do této oblasti. U přirozeného přírůstku obyvatel, vzhledem k stárnutí celé populace, nelze očekávat zvrácení tohoto trendu. Migarční přírůstek je stěží předpověditelný, záleží na mnoha faktorech téměř globálního charakteru, které mohou značně ovlivnit počty přistěhovalých či vystěhovalých v SO Břeclavi. Hypoteticky lze předpokládat, že poptávka v oblasti sociálních služeb bude aktuální a bude neustále narůstat zejména v seniorské populaci. Jedná se většinou o seniory s fyzickým, smyslovým či psychickým postižením, přičemž by při ideálním zajištění těchto služeb měla být tato služba dostupná i tzv. mladším dospělým lidem (lidem ve středním věku 18 64 let). Na základě dlouhodobých statistik lze mluvit o zhruba 3-4% z populace lidí ve středním věku, kteří se řadí mezi osoby se zdravotním postižením fyzickým, psychickým, mentálním, smyslovým. Zde se jedná nepodloženou spekulaci, která v sobě nezohleňuje například problematiku informovanosti o sociálních službách v menších obcích, otázku prevence atd. více podkladů k tomuto tématu je zařazeno do průzkumné zprávy. 14
2.3 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE POHLAVÍ A VĚKU Struktura obyvatel Břeclavi i celé spádové oblasti dle věku a pohlaví odpovídá statistikám okresu, kraje i ČR. Věková pyramida zachycuje absolutní počty mužů a žen v jednotlivých věkových rozmezích. Břeclavská populace obyvatel SO má regresivní povahu, podobně jako v celé České republice zde ubývají jedinci. Dětská složka (0-14 let) tvoří v jednotlivých obcích SO 14% až 17% podíl z celkového počtu obyvatel v obci, složka seniorská (65 let a více) je na tom řádově obdobně: 10 14% z celkového počtu obyvatel v obcích SO Břeclavi (ilustruje Graf č.5). Proces populačního stárnutí se v následujících letech ještě urychlí rodí se málo dětí (o čemž vypovídá hladina úhrnné plodnosti str.12) a zároveň přibývá seniorů, kteří se v průměru budou dožívat vyššího věku (ukazatel naděje dožití str.12). 5-leté věkové skupiny Věková pyramida populace Břeclavi v roce 2006 Muži celkem Ženy celkem 90+ 80-84 70-74 60-64 50-54 40-44 30-34 20-24 10-14 0-4 Počet obyvatel Rozdíl mezi věkovou strukturou mužů a žen vychází z biologické zákonitosti na 100 dívek se rodí 105-106 chlapců. Ženy se dožívají vyššího věku než muži o 6-7 let, proto mají v každé populaci povětšinou i starší věkovou strukturu, s čímž souvisí hodnoty indexu maskulinity. Index maskulinity 13 Zastoupení mužů v populaci vyjádřené ukazatelem index maskulinity (počet mužů na 100 žen). V populaci obyvatel Jihomoravského kraje na 100 žen již dlouhodobě průměrně připadá asi 94 mužů. Avšak poměr zastoupení mužů a žen v populaci se mění v různých věkových skupinách. Dlouhodobě se ve všech populacích rodí více chlapců než děvčat. V populaci našeho kraje do 50 let věku převažují muži (průměrně 105 mužů na 100 žen), ve vyšších ročnících převahu přebírají ženy, které se průměrně dožívají vyššího věku než muži. 14 13 Srov. http://www.zubrno.cz/studie/kap02.htm 14 Srov. http://www.zubrno.cz/studie/kap02.htm 15
Tabulka č. 5 STRUKTURA A VÝVOJ OBYVATELSTVA PODLE VĚKU A POHLAVÍ BŘECLAV (2000 31. 12. 2006) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Počet obyvatel. 26321 25984 25789 25716 25652 25603 z toho ženy. 13587 13443 13332 13316 13304 13273 ve věku 0-14 ve věku 15-59 ve věku 60-64 celkem. 4169 3995 3837 3733 3610 3499 z toho ženy. 1976 1882 1814 1772 1715. celkem. 17715 17425 17310 17288 17235. z toho ženy. 8964 8833 8766 8739 8731. celkem. 1224 1319 1372 1409 1419. z toho ženy. 636 712 737 774 787. ve věku 65 a více celkem. 3213 3245 3270 3286 3388 3478 let z toho ženy. 2011 2016 2015 2031 2071. Graf č. 5 STRUKTURA A VÝVOJ OBYVATELSTVA PODLE VĚKU A POHLAVÍ V SO BŘECLAVI 16
2.4 PROGNÓZA POČTU OBYVATEL BŘECLAVI 15 Český statistický úřad (ČSÚ) zpracovává projekce obyvatelstva 16 do roku 2050. Zde uvedené odhady jsou projekcemi ČSÚ pro Jihomoravský kraj. Vzhledem k orientační povaze těchto projekcí je lze aplikovat jak na samotné město Břeclav, tak i na ORP Břeclav, neboť nemáme důvod se domnívat, že na některém konkrétním místě půjde vývoj rozdílným směrem. Ilustrací předpokládaného vývoje počtu obyvatel Břeclavi jsou věkové pyramidy (Graf č.7), které zachycují rozložení obyvatelstva podle počtu, věku a pohlaví. První věková pyramida, zachycující rok 2006, odráží aktuální stav. Lze si všimnout nepříliš silných mladých ročníků, silné vrstvy třicátníků, hojných počtů v předdůchodovém věku a zatím nepříliš silnou vrstvu seniorů. Pokud se pozorně podíváme na následující věkové pyramidy, projekce let 2015, 2030 a 2050, lze usuzovat na následující významné tendence. Grafy názorně zachycují budoucí stárnutí populace a výrazný nárůst počtů seniorů. Zřetelný je tento úkaz především na narůstajícím nepoměru mezi horními a spodními polovinami grafu. Celkové zeštíhlování věkových pyramid v průběhu času představuje celkový úbytek obyvatelstva. Skutečnost, že se ženy dožívají vyššího věku než muži, značí jejich početnější zastoupení v nejvyšších věkových kategoriích. 15 Výpočet byl proveden bez přihlédnutí k vlivu dřívějšího vnitřního i zahraničního vývoje na populační vývoj v jednotlivých územních celcích. Důvodem byla skutečnost, že při odhadu migrace nelze vycházet z minulých trendů. Její další vývoj závisí zejména na celkové hospodářské situaci (pracovní příležitosti, bytová výstavba). Atraktivnosti regionů je prakticky nepředvídatelná. Jedná se tedy o údaje prezentující hypotetický vývoj počtu obyvatelstva a jeho věkového složení v krajích a oblastech, který je ovlivněn pouze přirozenou měnou, tzn. vývojem porodnosti a úmrtnosti. Při práci s výsledky projekce a jejich interpretaci je třeba počítat s tím, že předvídat lze základní směr budoucího populačního vývoje, ale již není možné předvídat jeho náhlé výkyvy. Nejpřesněji lze odhadovat očekávané změny v úrovni úmrtnosti, již obtížněji se prognózují další trendy ve vývoji plodnosti, nejméně předvídatelný je však další vývoj migrace. 16 http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/publ/4025-04-do_r 2050 17
Věková pyramida populace Břeclavi v roce 2006 Muži celkem Ženy celkem Věková pyramida populace Břeclavi v roce 2015 Muži celkem Ženy celkem 90+ 90+ 80-84 80-84 70-74 70-74 5-leté věkové skupiny 60-64 50-54 40-44 30-34 5-leté věkové skupiny 60-64 50-54 40-44 30-34 20-24 20-24 10-14 10-14 0-4 Počet obyvatel 0-4 Počet obyvatel Věková pyramida populace Břeclavi v roce 2030 Muži celkem Ženy celkem Věková pyramida populace Břeclavi v roce 2050 Muži celkem Ženy celkem 90+ 90+ 80-84 80-84 70-74 70-74 5-leté věkové skupiny 60-64 50-54 40-44 30-34 5-leté věkové skupiny 60-64 50-54 40-44 30-34 20-24 20-24 10-14 10-14 0-4 Počet obyvatel 0-4 Počet obyvatel Graf č. 6 (věkové pyramidy) - vlastní zpracování na základě projekce ČSÚ. Věkové pyramidy velmi přehledným způsobem ilustrují nastupující stárnutí populace. Lze očekávat do roku 2050 nárůst počtu seniorů až na jednu třetinu obyvatelstva. Lidé v ekonomicky aktivním věku budou ubývat. Jaké důsledky to bude mít, ukáže čas. 18
Graf č. 7 Rozložení obyvatelstva Břeclavi podle věku Tabulka č. X 2050 12% 54% 34% Roky 2030 2015 12% 14% 63% 67% 25% 19% věk 0-14 věk 15-64 věk 65+ 2006 14% 71% 15% 0% 25% 50% 75% 100% Podíl Celkový úbytek obyvatelstva dokumentuje také Graf č.8. Do roku 2050 lze očekávat úbytek populace o celou jednu pětinu, avšak během následujících deseti let můžeme očekávat vcelku stabilní počet obyvatel. Graf č. 8 Prognóza počtu obyvatel Břeclavi 26000 25000 24000 Počet obyvatel 23000 22000 21000 20000 19000 18000 17000 16000 2006 2010 2015 2023 2030 2040 2050 Roky 19
Hlavní závěry prognózy stavu obyvatelstva Břeclavi jsou následující: Celkový počet obyvatel se pravděpodobně sníží. Úmrtnostní poměry se zlepší, poroste naděje dožití mužů i žen. Obyvatelstvo Břeclavi výrazně zestárne. Podíl osob ve věku nad 65 let by se mohl v roce 2050 přiblížit k jedné třetině, což by znamenalo zdvojnásobení současného podílu. Nejrychleji bude přibývat osob v nejvyšším věku počet obyvatel starších 85 let by se měl do roku 2050 zpětinásobit. Výrazně přibude osob s nárokem na starobní důchod, posun věkové hranice pro odchod do důchodu tento vzestup jen dočasně ztlumí. První vlna výrazného nárůstu počtu těchto osob nastane již kolem roku 2007 přechodem silných poválečných ročníků do tohoto věku. Obecně se jedná především o postihnutí nového fenoménu početné skupiny seniorů. Pokud budeme uvažovat v rámci sociálních služeb, lze předpokládat konstantní zvyšování jejich potřebnosti pro seniory, také z důvodu zvyšující se informovanosti. Mimo klasické služby typu domovy pro seniory a pečovatelská služba je třeba brát v úvahu i to, že právě senioři tvoří nezanedbatelnou část lidí s tělesným a smyslovým postižením. 17 Lze tedy očekávat zvyšování klientů průvodcovských a předčitatelských služeb, sociálně aktivizačních služeb a dalších. 17 V rámci ORP Břeclav se jedná o průnik s cílovou skupinou zdravotně postižení. 20
2.5 STRUKTURA OBYVATEL PODLE RODINNÉHO STAVU Rodinný stav obyvatelstva ČR tradičně zkoumá centrální Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), data pro tuto podkapitolu jsme čerpali ze SLDB 2001 a archivu ČSÚ. Povaha dat nám bohužel nedovolila zaměřit se ve všech případech na samotnou ORP Břeclav, proto zobecnění plyne z dat okresu a města Břeclav. Tabulka č.6 nám poskytuje základní přehled o rodinné struktuře na okrese a ve městě Břeclav, pro porovnání je zahrnuta i celá ČR. Tabulka č. 6 Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu Celá ČR Okres Břeclav Město Břeclav % % % Muži svobodní 20,6 Muži svobodní 21,4 Muži svobodní 20,7 ženatí 23,2 ženatí 23,5 ženatí 22,8 rozvedení 3,4 rozvedení 2,8 rozvedení 3,7 ovdovělí 1,2 ovdovělí 1,1 ovdovělí 1,2 Ženy svobodné 16,9 Ženy svobodné 17,1 Ženy svobodné 17,2 vdané 23,2 vdané 23,6 vdané 23,0 rozvedené 4,5 rozvedené 3,5 rozvedené 5,2 ovdovělé 6,5 ovdovělé 6,7 ovdovělé 5,8 Obě pohlaví svobodní 37,5 v manželství 46,4 Obě pohlaví svobodní 38,4 v manželství 47,1 Obě pohlaví svobodní 37,9 v manželství 45,8 rozvedení 7,9 rozvedení 6,3 rozvedení 8,9 ovdovělí 7,7 ovdovělí 7,8 ovdovělí 7,0 Pramen dat: SLDB 2001; ČSÚ. 21
Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu na okrese Břeclav zhruba odpovídá celostátnímu průměru, výraznější odchylku tvoří jen nižší podíl rozvedených, což bude dáno venkovskou a z religiózního pohledu katolickou povahou okresu. Venkovské prostředí se oproti městskému vyznačuje významnější rolí rodiny a úcty k ní, což může zapříčinit i nižší míru rozvodovosti. Toto dokládá i podíl rozvedených ve městě Břeclav, který je o jedno procento nad celostátním průměrem. Český statistický úřad poskytuje desetiletou datovou řadu zachycující sňatečnost a rozvodovost na území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP). 18 Tabulka č. 7 Sňatky a rozvody v SO ORP Břeclav v letech 1995 až 2005 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Sňatky celkem 325 303 295 273 341 319 266 278 279. 279 Počet sňatků na 1000 obyvatel 5,4 5,0 4,9 4,5 5,7 5,3 4,5 4,7 4,7. 4,8 Rozvody celkem 181 192 163 140 120 163 180 165 178. 134 v tom podle délky trvání manželství 0-1 rok 8 9 5 3 2 2 6 3 8. 6 2-4 roky 47 38 33 24 18 28 26 22 25. 14 5-9 let 50 47 62 45 37 38 40 47 32. 31 10 až 14 let 15 a více let Počet rozvodů s nezletilými dětmi Počet rozvodů na 1000 obyvatel 32 38 26 22 22 42 44 42 46. 27 44 60 37 46 41 53 64 51 67. 56 144 142 123 105 79 117 128 121 120. 93 3,0 3,2 2,7 2,3 2,0 2,7 3,0 2,8 3,0. 2,3 Počet rozvodů na 100 sňatků 55,7 63,4 55,3 51,3 35,2 51,1 67,7 59,4 63,8. 48,0 Pramen dat: archiv ČSÚ. Poměr uzavřených sňatků a rozvodů se za sledované období dlouhodobě pohybuje přibližně 2:1 (dva sňatky k 1 rozvodu) s tím, že nelze jednoznačně určit trend v počtu nových sňatků a rozvodů. Za šťastný bychom mohli označit rok 1999, kdy SO ORP Břeclav byl svědkem téměř trojnásobného počtu sňatků oproti rozvodům. K nejvyšším počtům rozvodů dochází po 18 http://vdb.czso.cz/vdbtab/tabnahled.jsp?cislotab=drorp+03&stranka=0&kapitola_id=375&pro_979312=6204&po tvrd=dokon%c4%8dit+%c3%bapravy 22
15 a více letech manželství, podstatnou roli zde pravděpodobně hraje dospělost dětí a tím i ztráta zodpovědnosti za jejich výchovu a zabezpečení. Důležité je rozlišovat mezi městem Břeclav a ostatními obcemi v ORP Břeclav, neboť městský a venkovský charakter sídla relativně podmiňuje rodinnou strukturu obyvatelstva. Obecně na vesnici můžeme očekávat menší podíl rozvedených a vyšší podíl ženatých a vdaných oproti městu. 23
2.6 STRUKTURA DOMÁCNOSTÍ BŘECLAVI Při analýze struktury domácností jsme vycházeli ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (dále jen SLDB 2001), které poskytuje nejvhodnější data. Vzhledem k 6 ročnímu stáří dat je možné, že se aktuální stav bude lišit. SLDB poskytuje možnost zaměřit se na samotnou ORP Břeclav a rozlišovat jednotlivé obce. Bytovou domácností se rozumí souhrn osob trvale bydlících v jednom bytě (třeba i několik rodin dohromady). Členy cenzové domácnosti pojí nejen společné bydlení a hospodaření, ale zpravidla i příbuzenské vztahy - předpokládáme, že chtějí žít společně. Cenzové domácnosti jsou tedy nejmenšími základními jednotkami osob bydlících v jednom bytě. Tabulka č. 8 poskytuje základní přehled o počtu cenzových domácností ve SO ORP Břeclav. Do budoucna můžeme očekávat další nárůst cenzových domácností, i přes nastupující úbytek obyvatel. Je to dáno zvyšujícím se počtem domácností jednotlivců a snižováním průměrného počtu členů domácnosti. Tabulka č. 8 Vývoj počtu cenzových domácností ve SO ORP Břeclav Rok 1970 1980 1991 2001 Počet 18594 20746 21822 23389 Pramen dat: SLDB 2001; ČSÚ. Tabulka č. 9 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O DOMÁCNOSTECH BŘECLAV ORP Struktura domácností v % Průměrný počet členů domácnosti 1970 1980 1991 2001 1991 2001 Bytové domácnosti celkem 100 100 100 100 3,14 2,99 v tom: 1 cenzová domácnost 84,8 86,6 87,5 86,2 2,86 2,69 2 a více cenzových domácností 15,2 13,4 12,6 13,8 5,1 4,88 Cenzové domácnosti celkem 100 100 100 100 2,77 2,6 v tom: úplné rodiny 77,5 71,6 68,1 61,3 3,37 3,25 bez závislých dětí 38,5 34,4 28,6 31,3 2,43 2,57 se závislými dětmi 39 37,2 39,5 30 4,05 3,97 neúplné rodiny 8,5 8,1 9,9 12,5 2,52 2,52 bez závislých dětí 5,3 4,4 5 5,2 2,25 2,34 se závislými dětmi 3,1 3,7 4,9 7,3 2,79 2,65 vícečlenné nerodinné domácnosti 0,9 1,5 0,4 2,3 2,14 2,16 domácnosti jednotlivců 13,2 18,9 21,6 23,9 1 1 z toho bydlící samostatně 10,1 13,6 15,9 16,9 1 1 Pramen dat: SLDB 2001; ČSÚ. 24
Další užitečnou informací je porovnání počtů cenzových a bytových domácností. Tento údaj nám řekne, jaký podíl bytových domácností sdílí více než jedna cenzová domácnost (viz výše), v praxi se bude pravděpodobně jednat o vícegenerační domácnosti. Graf č. 9 Podíl sdílených bytových domácností z celku v % Zaječí Velké Bílovice Valtice Týnec Tvrdonice Rakvic e Přítluky Podivín Moravský Žižkov Moravská Nová Ves Lednice Lanžhot Kostic e Hrušky Hlohovec Bulhary Břeclav 7 11 12 12 18 17 15 16 14 17 17 18 19 16 14 23 26 0 5 10 15 20 25 Pramen dat: SLDB 2001; ČSÚ. V Kosticích a Zaječí lze předpokládat, že zhruba v jedné čtvrtině bytových domácností (domů) bydlí více než jedna rodina. Naopak ve Valticích, Týnci a Moravské Nové Vsi sdílí více rodin jednu bytovou domácnost jen v asi každém desátém případě. Obcí s nejmenším podílem těchto domácností jsou Bulhary. Vycházíme-li ze struktury cenzových domácností jako nejmenších základních jednotek osob bydlících v jednom bytě, lze říci zejména následující: stále převládají úplné rodiny (se závislými a bez závislých dětí dohromady 60%) s tím, že od sčítání z roku 1991 zaznamenaly úplné rodiny bez závislých dětí pokles téměř o 10%. Pozvolna narůstá podíl domácností jednotlivců, v roce 2001 až na jednu čtvrtinu. Dále se dlouhodobě zvyšuje podíl neúplných rodin a přibývá i neúplných rodin se závislými dětmi, tzn. jeden rodič vychovávající své dítě/děti, od roku 1991 ze 4,9% na 7,3% v roce 2001 (v porovnání například s rokem 1980 3,7%). 25
2.7 STRUKTURA OBYVATEL PODLE VZDĚLÁNÍ Při zkoumání vzdělání vycházíme ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (SLDB 2001), jež poskytuje data, z kterých se dá vycházet pro ORP Břeclav (Ladná byla v roce 2001 součástí města Břeclav, tudíž je pod něj zahrnuta). Graf č. 10 Podíly vzdělání ORP Břeclav Celá ČR 23 38 25 9 Zaječí 32 46 15 3 Velké Bílovice 31 42 20 4 Valtice Týnec Tvrdonice 26 29 31 36 38 39 25 22 23 7 6 4 základní a neukončené Rakvic e Přítluky Podivín Moravský Žižkov 27 30 28 34 44 50 39 40 22 16 23 19 5 2 6 4 vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou Moravská Nová Ves Lednice Lanžhot Kostic e Hrušky 29 31 32 33 30 38 38 38 41 41 23 18 23 20 19 7 8 3 3 4 vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské vč. vědecké přípravy Hlohovec 32 41 20 3 Bulhary 35 46 12 1 Břeclav 26 35 26 8 0% 20% 40% 60% 80% 100% Tabulka nás seznamuje s rozložením vzdělání v jednotlivých obcích ORP Břeclav. Mezi vzdělanější obce můžeme zařadit Břeclav a Valtice, které jsou přibližně na úrovni průměru celé ČR. Ostatní obce se potom nachází pod celostátním průměrem, nejhůře na to jsou Bulhary a Přítluky. Obecně lze říct, že charakter vzdělání ORP Břeclav odpovídá místní povaze dříve především zemědělského kraje, což je dáno také převahou venkovských sídel. V průběhu času však dochází místy k výraznému zlepšování situace, např. v roce 1991 byl podíl obyvatel na okrese Břeclav se základním a neukončeným vzdělání 41%, o deset let později byl již jen 29%. 19 19 http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/e9002d294a/$file/624a10.xls 26
2.8 NEZAMĚSTNANOST Pro mnoho lidí je práce důležitou a pevnou částí jejich života a její ztráta může znamenat finanční strádání a stejně tak i duševní frustraci. Práce je rovněž významným nástrojem sociální inkluze a pomáhá začleňovat jedince do společnosti. Data o nezaměstnanosti shromažďují úřady práce, jejichž působnost je vymezena starými okresy, naše informace se tudíž týkají celého okresu Břeclav. Čísla se vztahují vždy k pololetí, tedy k 30. červnu každého roku. Tabulka č. 10 Nezaměstnanost podle věku celkem do 19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 nad 60 průměrný věk 2002 6059 363 1171 860 564 569 537 735 814 421 25 36,7 2003 6561 374 1223 908 683 618 544 750 839 571 51 37,1 2004 7030 385 1331 938 786 694 644 810 857 540 45 36,8 2005 6595 299 1070 847 705 654 624 709 931 697 58 38,3 2006 6140 276 942 693 759 565 567 636 935 686 80 38,9 2007 4807 214 628 546 542 452 437 490 786 630 82 39,9 Celkově ubývá nezaměstnaných, v polovině roku 2007 jejich počet klesl až pod pětitisícovou hranici. Průměrný věk osob vedených Úřadem práce se stále zvyšuje, během posledních šesti let stoupl o tři roky na hladinu 40-ti let. Stárnutí nezaměstnaných dokládá i změna počtů v jednotlivých pětiletých skupinách. Počet nezaměstnaných nejvíce klesl mezi uchazeči o práci do třiceti let, naopak přibylo lidí bez práce nad 55let. Tabulka č. 11 Nezaměstnanost podle vzdělání základní a neúplné vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné vysokoškolské 2002 1983 2688 1224 29 135 2003 2072 2990 1320 19 160 2004 2102 3161 1530 40 197 2005 2040 2936 1415 28 176 2006 1909 2721 1323 38 149 2007 1566 2057 1021 21 142 27
Podle vzdělání se počty nezaměstnaných vylepšily ve všech kategoriích mimo vysokoškolsky vzdělané nezaměstnané. Nejvíce lidí našlo práci z řad vyučených a poměrně ubylo i nezaměstnaných se základním vzděláním. Úbytek lidí se základním a s neúplným vzděláním z řad nezaměstnaných mohl však být způsoben i jejich odchodem do důchodu a celkovým snížením počtu počtů lidí se základním a neúplným vzděláním (viz. kapitola o vzdělání). Celková míra nezaměstnanosti se na Břeclavsku dlouhodobě pohybuje nad úrovní celostátního průměru. Srovnání nezaměstnanosti v okrese Břeclav a na celostátní úrovni ukazuje následující Graf č.11. Trend zaměstnanosti na Břeclavsku kopíruje celkově zlepšující se poměry na úrovni celé ČR. Graf č. 11 Nezaměstanost v okrese Břeclav a v ČR 13 12 11 10 9 % okres Břeclav celá ČR 8 7 6 5 07/2004 09/2004 11/2004 01/2005 03/2005 05/2005 07/2005 09/2005 11/2005 01/2006 03/2006 05/2006 07/2006 09/2006 11/2006 01/2007 03/2007 05/2007 07/2007 Pramen dat: Integrovaný portál MPSV, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004. Celkově se nezaměstnanost za posledních 6 let snížila zhruba o jednu pětinu, s tím že nejvíce nacházeli práci lidé mladší a méně vzdělaní. Toto zlepšení se netýkalo lidí starších (nad 55 let), kteří ve sledovaném období dokonce navýšili počty mezi lidmi bez práce. Tímto je potvrzen i všeobecný problém českého trhu práce se zaměstnáváním osob starších 50 let. Dílčím problémem zaměstnanosti je otázka zdravotně postižených. Osoby se zdravotním postižením tvoří významnou část nezaměstnaných, v červenci roku 2007 to bylo v okrese Břeclav 1077 osob z celkového počtu 4882 nezaměstnaných v evidenci úřadu práce 20. 20 http://portal.mpsv.cz/portalssz/download/getfile.do?filename=stat-2007-07.zip&_lang=cs_cz 28
3. ANALÝZA CÍLOVÝCH SKUPIN V následující sekci věnované tzv. cílovým/ pracovním skupinám vycházíme z dělení, které vzniklo v rámci procesu komunitního plánování města Břeclav. Tato aktivita s dlouhodobou perspektivou zde byla započata zejména pro aktuální, níže vymezené čtyři skupiny občanů (proces komunitního plánování má dynamický charakter, proto je otevřen vzniku dalších skupin v reakci na situaci v oblasti města a jeho spádové oblasti). Ke čtyřem poměrně kumulativně nastaveným oblastem uvádíme pro větší přehlednost tzv. podskupiny, přičemž záměrem je dokonalejší vymezení popisované populace občanů. Podskupiny vychází z dělení, které bylo uplatněno v průzkumu poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb ve spádové oblasti města Břeclav (více v závěrečných zprávách průzkumů mezi poskytovali a zadavateli sociálních služeb v SO Břeclavi, které byly zpracovávány paralelně se sociodemografickou analýzou). Podskupiny dle registru - reaguje na velmi podrobné dělení v registru sociálních služeb MPSV, který je spravován jednotlivými kraji v České republice. A) Senioři Podskupiny: Senioři; Osoby s tělesným postižením; Osoby se smyslovým postižením; Osoby s duševním onemocněním; Osoby s mentálním onemocněním; Podskupiny dle registru: Senioři; Osoby v krizi; Osoby se zdravotním postižením (tzn. smyslovým, tělesným, mentálním, kombinovaným, chronickým onemocněním) B) Osoby se zdravotním postižením Podskupiny: Osoby s tělesným postižením; Osoby se smyslovým postižením; Senioři Podskupiny dle registru: Senioři; Osoby s chronickým onemocněním; Osoby s tělesným postižením; Osoby se sluchovým postižením; Osoby se zrakovým postižením; Osoby se zdravotním postižením C) Osoby s psychickým, mentálním postižením (popř. kombinovaným postižením) Podskupiny: Osoby s duševním onemocněním; Osoby s mentálním onemocněním; Senioři Podskupiny dle registru: Senioři; Osoby s chronickým duševním onemocněním; Osoby s mentálním postižením; Osoby s kombinovaným postižením; Osoby s jiným zdravotním postižením D) Osoby ohrožené sociálním vyloučením Podskupiny: Společensky nepřizpůsobení Podskupiny dle registru: Oběti obchodu s lidmi; Oběti trestné činnosti; Oběti bez přístřeší; Osoby komerčně zneužívané; Osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou takoýmu osobami ohroženy; Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách; Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách; Pachatelé trestné činnost 29
3.1 SENIOŘI Podskupiny: Senioři; Osoby s tělesným postižením; Osoby se smyslovým postižením; Osoby s duševním onemocněním; Osoby s mentálním onemocněním; Podskupiny dle registru: Senioři; Osoby v krizi; Osoby se zdravotním postižením (tzn. smyslovým, tělesným, mentálním, kombinovaným, chronickým onemocněním) Pro zevrubnější popis populace seniorů bude čerpáno zejména z městských, okresních, krajských a celostátních údajů, ze kterých vzejdou srovnání a závěry pro SO Břeclavi. Za seniory považujeme osoby starší 65 let. Ve skupině těchto obyvatel je obecně více žen, protože na základě přirozených dispozic se dožívají vyššího věku než muži. V roce 2004 byli senioři zastoupeni 14,0 % v populaci České republiky. V Jihomoravském kraji byl tento stav obdobný tj. 14,6 %. Senioři ve věkové skupině od 65 do 79 let jsou hodnoceni jako aktivní. Senioři staří 80 let a starší jsou mnohem častěji dispenzarizovaní, popřípadě dlouhodobě hospitalizovaní pro různá chronická onemocnění. 21 Na základě projekce vývoje počtu obyvatel (viz.příslušná kapitola) lze dle jednotlivých věkových kategorií očekávat neustálý nárůst počtu seniorů (ať už se jedná o projekci realistickou, pesimistickou či idealistickou). Příčin je samozřejmě více, mimo jiné zlepšující se životní podmínky a kvalita života v ČR obecně. Z ekonomického hlediska se zvyšuje v posledních letech podíl nepracujících důchodců, přičemž se snižuje počet ekonomicky aktivních důchodců. Příkladem je porovnání údajů za okres Břeclav z let sčítání lidu, tedy z roku 1991 a z roku 2001, kdy se zvýšil podíl nepracujících důchodců z 19,1% na 21,8% z celkového počtu obyvatel, naopak poklesl podíl dětí, žáků, studentů a učňů z 28,4% na 17,9%. Tento vývoj svědčí o stárnutí populace okresu. 22 Vycházíme-li z údajů za rok 2006, tak v rámci Jihomoravského kraje má okres Břeclav nenižší podíl obyvatel v poproduktivním věku tj. 13,5 %, současně tedy i nejvyšší podíl obyvatel v ekonomicky aktivním věku 70,2 %. O ekonomické produktivitě populace vypovídá tzv. index ekonomického zatížení - údaje o počtu tzv. závislých lidí (tj. populace ve věku 0 14 let a 65 a více let) ve vztahu k počtu obyvatel v ekonomicky aktivním věku (15 až 64 let) - v okrese Břeclav připadá 38,8 závislých na 100 obyvatel v ekonomicky aktivním věku, což patří také k nejnižším údajům v JMK. Celorepubliková hodnota tohoto ukazatele v roce 2006 činila 40,4. Index stáří Věkovou skladbu populace nejlépe charakterizuje index stáří. Vyjadřuje zastoupení mladé složky obyvatel v populaci. Index stáří udává počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0 až 14 let. Index stáří obyvatel Jihomoravského kraje je charakteristický pro stárnoucí populaci, kdy skupina osob v poproduktivním věku je početnější než skupina dětí. Jihomoravský kraj se v mezikrajském srovnání se svou poměrně starou populací s indexem stáří 97,9 řadí na 3. místo v ČR. Nejvyššího indexu stáří v Jihomoravském kraji dosahuje 21 Srov. http://www.zubrno.cz/studie/kap02.htm 22 http://www2.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/o/13-6226-03-2001-2 obyvatelstvo 30
populace okresu Brno-město (120,2 v roce 2004, z toho ženy 151,5 a muži 90,1). Největší podíl mladé generace má okres Znojmo (index stáří celkem 83,4; ženy 107,1 a muži 61,1). 23 O indexu stáří ve spádové oblasti Břeclavi vypovídá Tabulka č. 12. Index stáří se kontinuálně navyšuje. Přestože stále dosahuje hodnot, které jsou pod celokrajským průměrem, je patrné plíživé stárnutí celé populace, což je jeden z nejpatrnějších demografických fenoménů, který plošně postihuje obyvatelstvo celé České republiky. Tabulka č. 12 INDEX STÁŘÍ VE SPÁDOVÉ OBLASTI MĚSTA BŘECLAV Počet obcí 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Celkem 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 Index stáří 1) 64,1 66,6 69,3 71,7 74,0 77,0 80,0 82,8 85,5 88,4 91,7 v tom: muži 45,3 47,1 49,0 50,5 52,4 54,6 56,3 58,6 61,5 63,2 66,4 ženy 83,8 87,0 90,8 94,4 97,3 101,1 105,8 109,2 111,3 115,7 119,1 Průměrný věk 36,2 36,5 36,9 37,2 37,5 37,9 38,4 38,7 39,0 39,3 39,6 v tom: 35,4 35,8 36,2 36,5 36,9 37,2 37,5 37,8 muži 34,4 34,7 35,1 38,9 39,2 39,6 40,1 40,5 40,7 41,0 41,3 ženy 37,9 38,2 38,6 Graf č. 12 Projekce - index stáří 40 35 30 Podíl osob starších 65 let podle projekce do r. 2050 (Jihomoravský kraj) obě pohlaví muži ženy procenta 25 20 15 10 5 0 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018 2020 2022 2024 2026 2028 2030 2032 2034 2036 2038 2040 2042 2044 2046 2048 2050 (přepočet PhDr. Aleš Burjanek, Ph.D.) 23 Srov. http://www.zubrno.cz/studie/kap02.htm 31