Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E za rok 2001 na okrese Most Most, únor 2002 1
Úřad práce Most, tř. Budovatelů 1989, 434 01 Most e-mail: most@upmost.cz, most@up.mpsv.cz http://www.upmost.cz/ Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E za rok 2001 na okrese Most Zpracovali: Ing. Ivana Matuščinová, vedoucí odboru trhu práce Josef Kott, oddělení statistiky kolektiv pracovníků odboru trhu práce Most, únor 2002 JUDr. Jana Šmejcová ředitelka Úřadu práce v Mostě 2
OBSAH Osnova základní zprávy strana 1. Celková charakteristika okresu 6 1.1. Oblast geografická, přírodní a ekologická 6 1.2. Oblast demografická a sociální 7 1.3. Oblast ekonomická 10 2. Zaměstnanost a volná pracovní místa 11 2.1. Celkový vývoj zaměstnanosti 11 2.1.1. Údaje na základě prováděného monitoringu 12 2.2. Vývoj počtu evidovaných volných pracovních míst 15 2.2.1. Struktura evidovaných volných pracovních míst 18 2.3. Nabídka pracovních sil 19 2.3.1. Vývoj počtu evidovaných uchazečů 19 2.3.2. Struktura evidovaných uchazečů 20 2.3.3. Dlouhodobě evidovaní uchazeči 20 3. Nezaměstnanost 22 3.1. Stav a vývoj míry nezaměstnanosti 22 3.2. Struktura nezaměstnanosti 23 3.3. Tok zaměstnanosti 24 4. Cizinci na trhu práce 25 4.1. Zaměstnávání cizinců 25 4.2. Zaměstnávání občanů Slovenské republiky 26 5. Kontrolní činnost 27 6. Aktivní politika zaměstnanosti 28 6.1. Cíle a zaměření aktivní politiky zaměstnanosti 28 6.2. Plnění opatření NAPZ prostřednictvím realizace APZ 28 6.3. Společensky účelná pracovní místa 30 6.3.1. Nově vytvořená pracovní místa 31 6.3.2. Samostatná výdělečná činnost 31 6.4. Veřejně prospěšné práce 31 6.5. Rekvalifikace 33 3
6.6. Zřizování a provoz chráněných dílen a pracovišť 35 6.6.1. Žádosti zaměstnavatelů o předchozí souhlas k rozvázání pracovního poměru s osobou se ZPS 37 6.7. Odborná praxe absolventů škol 37 6.7.1. Projekt zaměstnanosti financovaný z prostředků PALMIF 38 7. Stručná analýza problémových skupin a oblastí 39 8. Shrnutí 41 7. Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2002 41 Příloha Vybrané ukazatele trhu práce Mapa okresu 4
TEXTOVÁ ČÁST 1. Celková charakteristika okresu 1.1. Oblast geografická, přírodní a ekologická 5
Mostecko leží v centrální části území známého v dnešní době jako severočeská hnědouhelná pánev. Severozápadní hranici tvoří střední partie Krušných hor s nadmořskou výškou 800 956 m nad mořem. Na jihozápadním horizontu se rýsují Doupovské hory, jihovýchodním až východním směrem leží krajina Českého středohoří, která zasahuje svým západním výběžkem až na Mostecko. Mosteckou oblast odvodňuje říčka Bílina, pramenící na území chomutovského okresu. Jižní část okresu odvodňuje říčka Srpina. Do základního vodopisu patří i významná vodohospodářská díla jako Janovská přehrada a Flájská přehrada. Geologická skladba je dána stavbou horských masivů. Krušné hory jsou tvořeny převážně šedými rulami. Jednotlivé kopce Českého středohoří zasahující do mostecké oblasti jsou tvořeny znělcem a centrální nížinná část okresu je tvořena sprašemi a jíly, pod kterými jsou mocná ložiska hnědého uhlí. V horské oblasti Mostecka se na několika místech těžilo stříbro. Současně s bouřlivým rozvojem těžby hnědého uhlí došlo v první čtvrtině 20. století k rozvoji energetiky. Z dalšího průmyslu nastoupil rozvoj textilního průmyslu, výroba porcelánu a chemického průmyslu. Chemický průmysl byl orientován mezi obce Záluží a Kopisty pro potřeby karbonizace uhlí. V obci Komořany byl vybudován strojírenský závod jako opravárenský podnik pro údržbu strojírenských zařízení používaných při těžbě uhlí. Z hlediska geologického lze region rozdělit na tři krajinné oblasti: Severní část Mostecka oblast Krušných hor s nadmořskou výškou 500 700 m a rozlohou 109 km 2 je území převážně zalesněné. Obnova lesů, které mají navíc v této oblasti důležitou vodohospodářskou funkci, bude prováděno na dřívější historický rozsah a bude dlouhodobou záležitostí. Jižní a jihovýchodní část Mostecka s rozlohou 83 km 2, leží převážně v rovinaté krajině, jen částečně zvlněné a je jedinou zemědělskou oblastí okresu. Vyznačuje se teplým klimatem a úrodnými půdami. Střední část okresu s rozlohou 275 km 2. Je zde soustředěno hlavní dění této oblasti: těžba hnědého uhlí, výroba elektrické a tepelné energie, těžká chemie a další menší průmyslové podniky. Celý střed okresu je protkán střídavě povrchovými doly s jílovými výsypkami. Potřeba další rekultivace ploch a tvarování krajiny se dnes výrazně dostává do popředí zájmů i z hlediska tvorby nových společensky účelných pracovních míst. V oblasti životního prostředí došlo v posledních letech k výraznému zlepšení z několika příčin, z nichž jsou nejdůležitější především legislativní opatření, zvýšení výdajů na ochranu ŽP, pokles průmyslové výroby a vlivu zemědělské výroby, snížení těžby nerostných surovin a podílu pevných paliv a snížení emisí v důsledku technologických opatření. Zlepšení kvality ovzduší na Mostecku podpořila stavba odsiřovacích jednotek u hlavních zdrojů znečištění a omezování těžby nerentabilních těžebních lokalit, omezování úpravárenských a přepravních kapacit a útlum těžby neprodejného vysokosirného uhlí. Ukazuje se, že je nutné věnovat pozornost i emisím organických látek, prašnosti, oxidům dusíku a pod. Ekologickými programy a zahraničními dotacemi se podařilo viditelně zredukovat emise všeho druhu z průmyslových podniků a obcí. Neřešeným specifickým fenoménem zůstávají staré ekologické zátěže způsobené zejména důlní činností. Přitom ekologická sanace ploch devastovaných těžbou hnědého uhlí je předpokladem pro ekonomickou sanaci hnědouhelných regionů. Rekultivační práce při zahlazování důsledků těžby a navrácení ekologické stability narušeným územím by mohly s sebou přinést vytvoření maximálně 200 pracovních míst. Zvýšená 6
intenzifikace činností v oblasti rekultivací je jedním z možných řešení stávající problematické situace Mostecka i s ohledem na jeho sociální situaci. 1.2. Oblast demografická a sociální Okres Most svou rozlohou a počtem obyvatel patří k nejmenším a nejlidnatějším okresům republiky. Hustota osídlení okresu je v porovnání s ČR téměř dvojnásobná. V kraji se svou rozlohou řadí na osmé místo a svou nadprůměrnou hustotou obyvatel na km 2, se řadí na třetí místo, třebaže absolutním počtem obyvatel patří na místo páté. Dalším rysem okresu Most je malý počet obcí, kterých je pouze 26, z nichž čtyři mají statut města. Značná hustota obyvatelstva je dána malou rozlohou okresu a činí 253 obyvatel na km 2. Ve střední části okresu se však tato hustota pohybuje v rozmezí 500 až 1000 obyvatel na km 2. Převážná část obyvatel žije ve čtyřech městech. V okresním městě Most žijí téměř 2/3 obyvatel. Obce a katastrální území Rozloha a obyvatelstvo Ukazatel Měrná jednotka Údaj Rozloha okresu km 2 467 Délka státní hranice km 41 Počet obcí počet 26 7
Počet obyvatel (k 1.3.2001) počet 118 308 Hustota osídlení obyv./km 2 253 Pánevní oblast okresu Most je typická koncentrací průmyslu, vysokou hustotou osídlení a většími městy. Oblast Krušných hor je dnes velmi řídce osídlený horský pás s velmi omezenými hospodářskými aktivitami. Vlivem těžební a průmyslové činnosti došlo k likvidaci značného počtu obcí a osad. V regionu vznikla dvě střediska osídlení obvodního významu a to města Most a Litvínov. Obyvatelstvo je závislé na dojíždění do zaměstnání do hlavních průmyslových center. Věkové složení obyvatel okresu Datum sčítání Obyvatelstvo celkem 0 14 v tom v přibližném věku 15 59 let více než 60 let let muži ženy celkem muži ženy celkem 1.3.1961 112818 33616 35131 33841 68972 4384 5846 10230 1.12.1970 117189 28115 38193 37085 75278 5790 7964 13754 11.11.1980 117297 28360 37508 36707 74215 5967 8621 14588 3.3.1991 120212 26443 38123 37484 75607 7278 10810 18088 1.3.2001 118308 20784 39489 38968 78457 7724 11329 19053 8
Vývoj věku obyvatelstva Počet obyvatel 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 1961 1970 1980 1991 2001 Rok 0-14 let 15-59 let více než 60 let Z uvedené tabulky vyplývá, že Mostecko patří k okresům s velkým počtem obyvatel v předproduktivním věku. Je zde i relativně vysoký počet obyvatel v produktivním věku. Z tohoto důvodu trend nárůstu věkové struktury pracovní síly poněkud stagnuje. Dále bude postupně klesat počet ve věkové skupině 0 14 let a poroste počet občanů v poproduktivním věku. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Datum sčítání Obyva- telstvo celkem Z toho pracující Z počtu pracujících pracoviště v jiné obcí ČR Muži Ženy Celkem abs. % abs. % abs. % abs. % 1.3.1961 112818 32671 57,6 20019 35,7 52690 46,7 1.12.1970 117189 34316 58,9 27010 45,8 61326 52,3 37090 60,5 1.11.1980 117297 33763 58,3 29100 49,0 62863 53,6 30905 49,2 3.3.1991 120212 32991 56,1 30360 49,5 63351 52,7 22484 35,5 1.3.2001 118308 26144 45,1 21688 35,9 47832 40,4 16161 33,8 9
Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva 60 55 Procent z celku 50 45 40 35 30 1961 1970 Rok 1980 1991 2001 Ženy Muži Muži Ženy 1.3. Oblast ekonomická Okres Most si stále udržuje postavení regionu s koncentrací těžkých, kapitálově náročných odvětví, značně pomalu reagujících na hospodářské změny, ve srovnání s výrobními odvětvími zaměřenými na konečnou spotřebu nebo služby. Trh práce je charakterizován přetrvávající nepříznivou ekonomickou strukturou a menší aktivitou podnikatelských subjektů. Další snižování těžby uhlí s sebou přinese ve svém důsledku pokles pracovníků, přičemž postup snižování bude závislý na dalších záměrech energetické politiky státu. Nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v okrese je těžební průmysl, který zastupuje Mostecká uhelná společnost, a.s. Most. Odbytové problémy související s rozjetím Atomové elektrárny Temelín na plnou kapacitu a poklesem odběru elektrické energie u elektráren na fosilní paliva budou mít za následek snížení těžebních kapacit, což bude mít výrazný dopad nejen na počet vlastních zaměstnanců, ale projeví se i multiplikační efekt. Dalším nejdůležitějším odvětvím v okrese je chemický průmysl. Společnost Chemopetrol, a.s. je druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem v okrese. Chemický průmysl bude v následujícím období investovat do svého rozvoje. Předpokládá se vznik nových pracovních příležitostí především u dodavatelů investic. Podmínkou ekonomického rozvoje je nutnost maximálně podporovat rozvoj malého a středního podnikání. 10
2. Zaměstnanost a volná pracovní místa 2.1. Celkový vývoj zaměstnanosti Vývoj zaměstnanosti je vyhodnocován ze získaných informací monitoringu pracovních příležitostí v okrese Most. Přehled vývoje pracovních míst ve sledovaných firmách v okrese Most podle vybraných odvětví Odvětví Počet pracovních míst v letech 1998 % 1999 % 2000 % 2001 % Chemická výroba 4989 15,94 4387 14,99 5437 13,94 4171 10,16 Obchod 482 1,54 578 1,98 1535 3,94 3917 9,54 Ostatní služby 2475 7,91 3631 12,41 6454 16,55 5152 12,55 Pozemní doprava 2749 8,78 3014 10,30 2664 6,83 4365 10,63 Spoje a telekomunikace 421 1,35 407 1,39 459 1,18 648 1,58 Stavebnictví 2467 7,88 1443 4,93 2623 6,73 3381 8,24 Strojírenství 3500 11,18 3041 10,39 3608 9,25 3418 8,33 Textilní výroba 672 2,15 809 2,76 866 2,22 1008 2,46 Průmysl 9548 30,51 7922 27,07 7249 18,59 5786 14,09 Všeobecná správa 1153 3,68 942 3,22 3791 9,72 4244 10,34 Výroba potravin 468 1,50 373 1,27 715 1,83 935 2,28 Zdravot. a soc. péče 2240 7,16 2611 8,92 2801 7,18 3298 8,03 Zemědělství a lesnictví 133 0,42 107 0,37 792 2,03 731 1,78 Celkem pracovních míst v uvedených odvětvích 31297 100,00 29265 100,00 38994 100,00 41054 100,00 Tabulka zpracovaná dle získaných poznatků z prováděného monitoringu pracovních míst znázorňuje průměrné evidenční počty zaměstnanců (fyzických osob) v jednotlivých odvětvích v okrese Most za jednotlivá časová období. Porovnáme-li počty pracovních míst od r. 1998-2001 zjistíme, že v každém roce má nejvyšší zastoupení průmysl. K nejvýraznějšímu poklesu prac. příležitostí v tomto odvětví došlo v r. 1999 (o 1 629 prac. míst). Průmysl jako jediný z vybraných odvětví od r. 1998 soustavně snižuje počty zaměstnanců. Chemická výroba by jistě zaznamenala totéž, avšak v r. 2000 došlo v tomto odvětví k nárůstu pracovních míst o 1 050. Aktuálně má zaměstnanost v chemickém průmyslu opět snižující se tendenci. K nejmenšímu zastoupení pracovních příležitostí od r. 1998-1999 došlo v zemědělství. Avšak ročníky 2000 a 2001 zaznamenaly nejnižší počet zaměstnanců v odvětví spojů a telekomunikací. 11
V 2. pololetí 2001 zůstávají počty zaměstnanců v průmyslu v nejvyšším zastoupení (tj. 5 786), přestože u tohoto odvětví došlo k nejvýraznějšímu poklesu počtu pracovních míst (o 1 463). Nejnižší úbytek pracovních míst se týká zemědělství, lesnictví a strojírenství. Naopak vlivem obsáhlejšího monitorování situace na trhu práce, které zahrnovalo sledování a kontakt s více zaměstnavateli než v uplynulých letech, zaznamenalo určitý nárůst pracovních míst 61,5 % uvedených odvětví. Největší zvýšení pracovních příležitostí zaznamenal obchod (o 2 382 pracovních míst). Celkově lze tedy toto zaznamenané zvýšení přičíst nárůstu aktualizací dat a taktéž průběžnému monitorování počtu pracovních míst u zaměstnavatelů v okrese Most. 2.1.1. Údaje získané na základě prováděného monitoringu Monitoring pracovních míst v okrese i jednotlivých firem je prováděn vždy na konci daného roku. Aktualizace pořízené databáze je prováděna při každém kontaktu s danou firmou. Získané poznatky jsou uplatňovány v aktivní politice zaměstnanosti. Počty sledovaných zaměstnavatelů a pracovníků v jednotlivých odvětvích v okrese Most - rok 2001 Odvětví Počet subjektů Počet pracovních míst Zemědělství,myslivost,lesní hospodářství 23 731 Dobývání nerostných surovin 9 5 786 Zpracovatelský průmysl 136 11 035 Výroba a rozvod elektřiny,plynu a vody 8 887 Stavebnictví 154 3 381 Obchod a opravy spotřebního zboží 307 3 929 Pohostinství, ubytování 108 1 077 Doprava, skladování pošty a telekomunikace 98 5 013 Peněžnictví a pojišťovnictví 9 527 Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj 153 1 975 Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení 36 1 353 Školství 96 2 891 Zdravotnictví, veterinární a soc. činnosti 37 3 298 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 112 1 596 CELKEM 1 286 43 479 12
Počty pracovních míst v jednotlivých odvětvích v okrese Most - rok 2001 Počet pracovních míst 10500 9500 8500 7500 6500 5500 4500 3500 2500 1500 500 731 Dobývání nerostných surovin Zemědělství,myslivost,lesní hospodářství 5 786 11 035 887 Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny,plynu a vody Stavebnictví 3 381 3 929 Obchod a opravy spotřebního zboží 1 077 5 013 527 Pohostinství, ubytování Doprava, skladování pošty a telekomunikace Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj 3 298 2 891 1 975 1 353 1 596 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Zdravotnictví, veterinární a soc. činnosti Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení Školství Tabulkové i grafické znázornění provedeného monitoringu v 2. pol. 2001 vyhodnocuje zaměstnanost v určitých odvětvích a taktéž počty zaměstnavatelských subjektů. Ze získaných poznatků vyplývá, že nejvýraznější počet zaměstnavatelů je v obchodu, stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí. Nejmenší zastoupení na trhu práce z pohledu počtu sledovaných subjektů představují odvětví výroby a rozvodu elektřiny plynu a vody, dobývání nerostných surovin a peněžnictví. 13
Podíl jednotlivých odvětví u významných zaměstnavatelů v okrese Školství 6,6% Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení 3,1% Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj 4,5% Peněžnictví a pojišťovnictví 1,2% Podíl jednotlivých odvětví u významných zaměstnavatelů v okrese Most - rok 2001 Zdravotnictví, veterinární a soc. činnosti 7,6% Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 3,7% Zemědělství,myslivost, lesní hospodářství 1,7% Dobývání nerostných surovin 13,3% Zpracovatelský průmysl 25,4% Výroba a rozvod elektřiny,plynu a vody 2,0% Doprava, skladování pošty a telekomunikace 11,5% Pohostinství, ubytování 2,5% Obchod a opravy spotřebního zboží 9,0% Stavebnictví 7,8% Procentuelní vyhodnocení podílu jednotlivých odvětví na zaměstnanosti u sledovaných subjektů v r. 2001 poukazuje na zpracovatelský průmysl. Toto odvětví zaznamenalo nejvyšší zastoupení pracovních míst (25,4 %). Nejnižší zaměstnanost představuje peněžnictví a pojišťovnictví tj. 1,2 % Dalším aspektem, který monitoring sleduje je i právní forma vlastnictví. 14
Počty zaměstnavatelů s příslušnou právní formou a jejich zaměstnanců Právní forma Počet subjektů Počet pracovních míst Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku 445 2765 Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona zapsaná v obchodním rejstříku 32 237 Veřejná obchodní společnost 16 279 Společnost s ručením omezeným 446 10963 Společnost komanditní 3 650 Akciová společnost 101 18427 Obecně prospěšná společnost 2 283 Družstvo 4 114 Státní podnik 38 2022 Rozpočtová organizace 13 603 Příspěvková organizace 26 1093 Zahraniční osoba 5 59 Střední škola 10 720 Základní škola 29 1334 Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) 12 105 Obec (obecní úřad) 27 805 Z uvedené tabulky vyplývá, že největší počet subjektů mají společnosti s ručením omezeným (446 firem 10 963 pracovních míst), stejně pak vysoké zastoupení představují fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku (445 firem 2 765 pracovních míst). Největší podíl na zaměstnanosti v okrese ale nesou akciové společnosti (101 firem 18 427 prac. míst). 2.2. Vývoj počtu evidovaných volných pracovních míst Průměrný počet volných pracovních míst na trhu práce v jednotlivých letech: Rok Průměrný počet míst Rok Průměrný počet míst 1992 1941,7 1997 849,8 1993 1311,0 1998 511,5 1994 812,4 1999 381,8 1995 945,8 2000 280,5 1996 1315,3 2001 329,0 15
Počet míst 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Rok Z uvedeného tabulkového a grafického vyjádření průměrného počtu volných pracovních míst vyplývá že klesající trend počtu volných pracovních míst se v roce 2000 zastavil. V roce 2001 byl zaznamenán nárůst o 15 % i přesto, že byl zaveden nový způsob práce v oddělení poradenství ke zprostředkování zaměstnání. Poradkyně samy aktivně kontaktují zaměstnavatele a velice často nahlášené místo obsadí vhodným uchazečem, aniž by je zaváděly do databáze volných pracovních míst. Tímto způsobem bylo obsazeno zhruba 360 pracovních míst. Vývoj počtu hlášených volných pracovních míst v roce 2001 Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Počet míst 316 347 306 314 310 351 469 422 298 289 267 259 500 450 Počet míst 400 350 300 250 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Měsíc Při sledování ročního období je zřejmé, že dochází k určitému nárůstu v letním období. Na konci roku dochází k opětovnému nížení počtu pracovních míst, tento stav je obdobný jako 16
v předcházejících letech. Důvodem je nárůst činností v zemědělství, stavebnictví a v odvětví, kde lze pracovní místa charakterizovat jako sezonní. Počet uchazečů na jedno pracovní místo v roce 2001 60 Počet uchazečů na jedno místo 50 40 30 20 10 41 37 41 40 40 36 28 31 44 45 49 51 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Měsíc v roce Trend počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo koresponduje s počtem volných pracovních míst. V druhé polovině roku v porovnání s pololetím prvním došlo k nárůstu počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. Za poslední čtyři měsíce roku byl zaznamenán nejvyšší počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. 17
2.2.1. Struktura evidovaných volných pracovních míst Volná pracovní místa Celkem z toho pro - dělnické profese - THP a ostatní - absolventy a mladistvé - ZPS Rozdělení podle KZAM č. 1 vedoucí a řídící pracovníci č. 2 odborní duševní pracovníci č. 3 technici, zdravotníci a pedagogové č. 4 nižší administrativní pracovníci č. 5 pracovníci ve službách a obchodu č. 6 dělníci v zemědělství a lesnictví č. 7 kvalifikovaní řemeslníci č. 8 obsluha strojů č. 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Rozdělení podle vzdělání: - bez vzdělání - základní vzdělání - vyučen - středoškolské vzdělání - středoškolské bez maturity - vyučen s maturitou - gymnázium - střední odborné s maturitou - vyšší - vysokoškolské Počet míst hlášených na ÚP 30.6.00 31.12.00 30.6.01 31.12.01 339 301 351 259 268 222 253 209 71 79 98 50 18 10 40 22 3 4 8 6 1 35 24 11 35 1 166 63 3 0 31 242 1 0 0 1 25 0 39 2 24 39 14 49 1 104 54 14 0 29 207 1 0 0 1 33 0 30 5 36 34 5 37 8 146 52 28 0 16 237 0 1 0 1 57 1 38 1 20 17 13 28 3 126 18 33 0 15 194 0 1 0 1 29 0 19 Z hlediska vzdělanostní struktury volných míst je patrné, že stále přetrvává poptávka po vyučených uchazečích. Na druhém místě byla pracovní místa pro uchazeče se středoškolským vzděláním. Lze konstatovat, že oproti roku 2000 došlo v průměru v roce 2001 k vyšší poptávce po vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných uchazečích, než po uchazečích se základním vzděláním. Při hodnocení struktury volných míst podle hlavních kategorií KZAM zjišťujeme, že i nadále je největší zájem o kvalifikované dělníky a řemeslníky (7. třída KZAM). V této skupině bylo k 31. 12. 2001 hlášeno 104 volných míst. 18
2.3. Nabídka pracovních sil 2.3.1. Vývoj počtu evidovaných uchazečů 14000 12000 10000 Počet uchazečů 8000 6000 4000 2000 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Rok 1998 7279 7318 7140 7190 7219 7830 8305 8434 8729 8725 8769 8942 Rok 1999 9510 9723 9743 9670 9762 10242 10764 10921 11001 11051 11166 11499 Rok 2000 11820 11959 11887 11878 11830 12080 12504 12540 12410 12304 12247 12485 Rok 2001 12951 12844 12606 12462 12475 12789 13066 13061 13057 13022 13049 13204 V průběhu roku 2001 došlo v měsících od února do června k poklesu evidovaných uchazečů. Nárůst v červenci se stabilizoval až do listopadu. V prosinci však počet evidovaných uchazečů opět vzrostl až na 13 320 uchazečů. Za rok 2001 se počet evidovaných uchazečů zvýšil o pouhých 72 oproti stavu na konci roku 2000. 19
2.3.2. Struktura evidovaných uchazečů Ve vzdělanostní struktuře evidovaných uchazečů o práci se podíl kvalifikovaných uchazečů a nekvalifikovaných uchazečů stabilizoval. Skupina uchazečů se základním vzděláním má stále největší zastoupení. K 31. 12. 2001 bylo v evidenci 5 536 uchazečů se základním vzdělání, tj. 41,93 %. Druhou velkou skupinu tvoří vyučení uchazeči, kterých je v evidenci 5181, tj. 39,24 %. Kvalifikační struktura uchazečů 1.čtvrtletí 2.čtvrtletí 3.čtvrtletí 4.čtvrtletí Bez vzdělání 13 13 14 15 Neúplné základní vzdělání 2 3 4 4 Základní vzdělání 5268 5267 5362 5517 Nižší střední vzdělání 2 2 2 1 Nižší střední odborné vzdělání 104 142 182 186 Střední odborné vzdělání s výučním listem 5033 5024 5053 5181 Střední bez maturity i výučního listu 61 59 54 55 Úplné střední všeobecné vzdělání 257 271 270 270 ÚSO (SOU, SOŠ) s maturitou 478 426 460 450 ÚSO (SOŠ, ÚSV) pomaturitní studium 1229 1409 1449 1351 Vyšší odborné vzdělání 24 32 35 26 Bakalářské vzdělání 24 21 28 23 Vysokoškolské vzdělání 108 119 139 122 Doktorské vzdělání 3 1 5 3 Celkem 12606 12789 13057 13204 2.3.3. Dlouhodobě evidovaní uchazeči Za dlouhodobě evidované zde považujeme uchazeče, kteří jsou v evidenci déle než 12 měsíců. Složení dlouhodobě evidovaných uchazečů odpovídá zhruba složení uchazečů o práci všeobecně. Největší skupinu tvoří nekvalifikovaní uchazeči se základním vzděláním a kvalifikovaní dělníci a řemeslníci. Po kvalifikovaných pracovnících je sice vysoká poptávka, ale mnoho z evidovaných má nevhodnou kvalifikaci nebo různá zdravotní omezení, případně nemají odbornou praxi a nebo se jedná o matky s malými dětmi, čímž možnost jejich umístění klesá. Z těchto důvodů se tedy i tito "kvalifikovaní" podílí na dlouhodobé nezaměstnanosti. Celkově bylo k 31. 12. 2001 dlouhodobě evidováno 7 450 uchazečů, jejich počet vzrostl o 735 oproti roku 2000. Z toho 4 698 uchazečů více než dva roky. I nadále tedy počet dlouhodobě evidovaných roste a konci roku jejich podíl dosahuje 56,48 % z celkového počtu. 20
Dlouhodobá evidence - stav k 31. 12. 2001 více než 24 měs. 41% 3-6 měs. 15% 6-9 měs. 11% 12-24 měs. 24% 9-12 měs. 9% 21
3. Nezaměstnanost 3.1. Stav a vývoj míry nezaměstnanosti Měsíc Rok 96 Rok 97 Rok 98 Rok 99 Rok 00 Rok 01 Leden 7,7 10,55 12,68 16,5 20,47 22,22 Únor 7,72 10,66 12,75 16,9 20,71 22,03 Březen 7,63 10,58 12,44 16,9 20,59 21,63 Duben 7,69 10,39 12,5 16,7 20,69 20,83 Květen 7,62 10,56 12,55 16,9 20,61 20,85 Červen 7,82 11,06 13,6 17,2 21,05 21,38 Červenec 8,64 11,49 14,5 18,6 21,66 21,39 Srpen 8,79 11,81 14,7 18,9 21,73 21,38 Září 9,09 12,24 15,3 19,1 21,5 21,38 Říjen 9,34 12,04 15,2 19,17 21,2 20,96 Listopad 9,35 12,18 15,3 19,37 21,07 21 Prosinec 9,4 12,37 15,6 19,95 21,48 21,25 Míra nezaměstnanosti je v dlouhodobé sledovanosti poprvé na konci roku nižší než na začátku. V průběhu roku postupně klesala až na 20, 96 % v měsíci říjnu. V listopadu a prosinci došlo k nárůstu na hodnotu 21,25 %. Lze předpokládat, že tento příznivý vývoj bude pokračovat i v následujícím roce. Vývoj nezaměstnanosti v okrese je závislý na vývoji energetické politiky státu, přesto nepředpokládáme výrazné výkyvy a nárůst nezaměstnanosti. Období prvého pololetí bude stabilizované a to až do jeho konce, kdy na trh práce vstupují absolventi. Míru nezaměstnanosti může do určité míry ovlivnit nižší rozpočet prostředků na APZ a výše stanoveného klouzavého průměru pracovní síly. Míra nezaměstnanosti bude v 1. pololetí 2002 mírně oscilovat kolem 22 %. 22
3.2. Struktura nezaměstnanosti Zde bude pozornost věnována věkové struktuře uchazečů o zaměstnání a podílu žen na nezaměstnanosti. Věková struktura Rok 1996 Rok 1997 Rok 1998 Rok 1999 Rok 2000 Rok 2001 do 19 let počet 976 1209 883 769 649 1236 % 18,67 17,26 9,87 6,69 5,2 9,36 z toho do 18 let počet 361 330 324 335 % 4,04 2,87 2,6 2,54 20-29 let počet 1506 2160 3466 4607 4779 4371 % 28,8 30,84 38,76 40,06 38,28 33,1 30-39 let počet 1098 1490 1927 2598 2924 3134 % 21 21,27 21,55 22,59 23,42 23,74 40-49 let počet 1141 1437 1719 2275 2540 2620 % 21,82 20,52 19,22 19,78 20,34 19,84 50-59 let počet 508 708 933 1231 1572 1818 % 9,72 10,11 10,43 10,71 12,59 4321 60 a více let počet 0 0 14 19 21 25 % 0 0 0,16 0,17 0,17 0,19 Uchazeči celkem počet 5229 7004 8942 11499 12485 13204 5000 4500 4000 Počet uchazečů 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Rok do 19 let 20-29 let 30-39 let 40-49 let 50-59 let 23
Při posuzování věkové struktury uchazečů v letech 1997 2000 zjišťujeme, že došlo k poklesu podílu uchazečů ve skupině do 19 let, u ostatních věkových skupin počet uchazečů narůstá. V roce 2001 dochází k nárůstu věkové skupiny 19 let a k poklesu skupiny 20 29 let. Nejpočetnější skupinu tvoří uchazeči ve věku 20-29 let, kterých je v evidenci 4 371, tj. 33,1 %. Druhou nejpočetnější skupinou jsou uchazeči ve věku od 30-39 let, kterých je v evidenci 3 134, což je 23,74 %. Podíl žen v evidenci uchazečů 50 49,98 49,48 49,5 Podíl v % 49 48 48,68 47 1. čtvrt. 2. čtvrt. 3. čtvrt. 4. čtvrt. Podíl žen na celkové nezaměstnanosti do třetího čtvrtletí roku mírně narostl, a to na hodnotu 49,98 %, v evidenci bylo 6 526 žen. Ve čtvrtém čtvrtletí však jejich podíl naopak klesal a na konci roku 2001 činil 49.5 %. Oproti stavu na konci roku 2000 vzrostlo procentuální zastoupení žen na celkové nezaměstnanosti jen o 0,4 %. I nadále platí, že z vlastní skupiny žen je asi nejproblematičtější skupina žen s malými dětmi, která je obtížně umístitelná. 3.3. Tok nezaměstnanosti V průběhu roku 2001 se na úřadě práce nově hlásilo celkem 10 676 uchazečů. Nejvíce jich bylo v lednu 1533 a nejméně v prosinci 652. Průměrně se měsíčně hlásilo 890 uchazečů. Z evidence bylo vyřazeno celkem 9 957 uchazečů o zaměstnání. Pro nespolupráci bylo vyřazeno celkem 1 375 uchazečů, tj. o 331 více uchazečů než v loňském roce. Nejvíce, tj. 190, jich bylo vyřazeno v listopadu a nejméně tj. 72, v květnu. V průměru bylo každý měsíc vyřazeno pro nespolupráci 115 uchazečů. K 31. 12. 2001 pobíralo hmotné zabezpečení 20,2 % uchazečů, což je o 1,55 % méně než na konci roku 2000. Nejvíce uchazečů pobíralo hmotné zabezpečení v lednu (22,88 %), nejméně (18,91 %) v březnu. V průměru pobíralo v roce 2000 hmotné zabezpečení 20,66 % uchazečů. Při srovnání s rokem 2000 pobírá hmotné zabezpečení o 7,02 % uchazečů méně. Důvodem je nárůst dlouhodobé evidence uchazečů o zaměstnání. 24
Měsíc Nově hlášení uchazeči Vyřazení uchazeči celkem Vyřazení Evidovaní celkem Pobírající hmotné pro nespolupráci zabezpečení Míra nezaměstn. v % 1 1533 1067 79 12951 2963 22,22 2 762 869 77 12844 2819 22,03 3 630 868 76 12606 2543 21,63 4 722 866 76 12462 2357 20,83 5 758 745 72 12475 2366 20,85 6 981 667 78 12789 2588 21,38 7 1066 789 160 13066 2700 21,39 8 785 790 142 13061 2671 21,38 9 969 973 154 13057 2701 21,38 10 965 1000 186 13022 2790 20,96 11 853 826 190 13049 2791 21 12 652 497 85 13204 2667 21,25 4. Cizinci na trhu práce Existence cizinců na trhu práce je běžná pro všechny rozvinuté ekonomiky. Cizinci nacházejí uplatnění zejména v profesích, které jsou postiženy převisem poptávky po pracovní síle nad její nabídkou a v profesích, které nejsou z ekonomických nebo společenských důvodů atraktivní pro tuzemské pracovníky. Cizinci jsou ochotni pracovat za daleko horších finančních a sociálních podmínek než tuzemští zaměstnanci, a proto jim naši zaměstnavatelé dávají přednost. Zaměstnavatelé rovněž vysoce hodnotí pracovní morálku a kázeň cizinců, kteří si dokáží vážit toho, že mají práci. 4.1. Zaměstnávání cizinců K 31.12.2001 pracovalo v okrese Most 380 cizinců s platným povolením úřadu práce. Oproti stavu na konci r.2000 došlo k nárůstu o 93 pracujících cizinců. Z tohoto počtu zde pracuje 129 cizinců v rámci kontraktů a 251 cizinců individuálně. Nejvíce cizinců v rámci kontraktů zaměstnává firma Elektrim Warszawa,o.s. (celkem 96 cizinců) na investiční zakázce United Energy, a.s. Komořany. Právě tato skutečnost má za následek navýšení počtu cizinců pracujících v našem okrese oproti předchozímu roku. Mezi největší zaměstnavatele v rámci individuálně 25
sjednané práce patří Jevrostav A, v.o.s. Most, Montizola Ústí nad Labem, s.r.o. a OKZ Holding Praha, a.s.. Při posuzování profesního složení pracuje nejvíce cizinců v okrese Most v profesích: svářeč, zedník, montér kotlář a montér potrubář. Jedná se o profese, ve kterých není na trhu práce v okrese Most dostatek vhodných uchazečů. Byl zaznamenán však i nárůst cizinců, kteří jsou zaměstnáváni v technických (odborných) profesích a oblasti marketingu a managmentu. Z hlediska národnostního složení tu jsou nejvíce zastoupeny skupiny občanů z Polska, Ukrajiny, Rumunska, Bulharska a Německa. 4.2. Zaměstnávání občanů Slovenské republiky v České republice K 31.12.2001 bylo na úřadě práce registrováno celkem 329 občanů Slovenské republiky ( dále jen SR). Tento počet je o 144 nižší než na konci roku 2000. Při posuzování profesního složení pracuje občanů SR v těchto profesích: svářeč 44, zámečník 37, zedník 37, elektromontér 29, lešenář 27, uklizeč 29 a montér 25. Tento trend profesního složení je dlouhodobý a je reakcí na nedostatek pracovníků v řadě těchto profesí z evidovaných uchazečů o práci. Mezi největší zaměstnavatele občanů SR (přímo nebo na základě smluv o dílo) patří následující organizace: Chudovský Most (40), Reluko Most (29), Mocek (28) a Spolagro Šarišské Jastrabie (23). Nejvíce občanů SR pracujících v našem okrese pochází z příhraničních a horských okresů SR, kde je vysoká nezaměstnanost. Největší zastoupení mají okresy Povážská Bystrica, Dolný Kubín, Sabinov a Čadca. 26
5. Kontrolní činnost Kontrolní pracovníci Úřadu práce v Mostě v roce 2001 zahájili celkem 57 kontrol zaměřených na dodržování pracovněprávních předpisů na úseku zaměstnanosti. V celkovém počtu kontrol je zahrnuto 18 kontrol, které se týkaly neoprávněného zaměstnávání cizinců na podnět cizinecké policie.dále bylo v roce 2001 dokončeno 13 kontrol, které byly v roce 2000 neukončené z důvodu rozsáhlejšího šetření. Do konce roku 2001 bylo ukončeno 44 kontrol z toho bylo 13 ukončených kontrol zaměřených na neoprávněné zaměstnávání cizinců. Z celkového počtu je 13 kontrol neukončených. U některých z těchto kontrol nebyl ještě zpracován protokol z důvodu rozsáhlejšího šetření a u dalších probíhá námitkové řízení. Mezi nejčastější zjištění v oblasti dodržování pracovněprávních předpisů patří : - sjednání pracovní smlouvy po dni nástupu do práce, - nedostatečné vymezení místa výkonu práce, - skončení pracovního poměru dohodou ústně, - při skončení pracovního poměru dle 53 ZP není dodržen stanovený postup dle 55 ZP, - neproplácení náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou při skončení pracovního poměru, - neproplácení odstupného při skončení pracovního - nedodržování minimálních mzdových tarifů. Za porušení pracovněprávních předpisů na úseku zaměstnanosti byla 28 zaměstnavatelům uložena pokuta v celkové výši 840.000,- Kč. Z tohoto bylo uděleno 19 zaměstnavatelům za rok 2001 v celkové výši 555.000,-Kč. Z tohoto počtu 6 zaměstnavatelů podalo odvolání proti rozhodnutí o pokutě (265.000,- Kč), 1 rozhodnutí nenabylo právní moci (40.000,- Kč) a 9 uložených pokut je za kontroly, které byly zahájeny v roce 2000 ale ukončeny 2001 (285.000,- Kč). Dále byly uloženy 4 pořádkové pokuty ve výši 70.000,- Kč, z toho 3 pořádkové pokuty byly za kontroly zahájené v roce 2000 (45.000,- Kč). V roce 2001 byla provedena 1 vnitřní kontrola zaměřená na uzavírání dohod o zabezpečení odborné praxe pro absolventy škol nebo zabezpečení získání kvalifikace mladistvých mezi úřadem práce a zaměstnavateli, včetně vyúčtování mzdových nákladů a vyplacení příspěvku. Kontrolou byly zjištěny drobné nedostatky, ke kterým byl přijat návrh na nápravná opatření. Během roku 2001 bylo podáno 38 písemných podnětů ke kontrole. Kontrolní pracovníci provedli na základě některých podnětů kontrolu a ostatní byly zařazeny do kontrol v roce 2002 nebo byly postoupeny příslušnému orgánu státní správy. V případě, že stěžovatel podal podnět týkající se neuspokojení nároků ze strany zaměstnavatele, byl poučen o řešení své záležitosti soudní cestou. Dále bylo přijato několik desítek ústních podnětů. Většina podnětů poukazovala na nelegální zaměstnávání občanů. Dále v rámci své činnosti kontrolní pracovníci přijímali a šetřili v roce 2001 stížnosti ve smyslu vyhlášky č. 150/1958 Ú.l., podané občany na úřad práce. Celkem bylo podáno 11 stížností, z toho byla jedna shledána oprávněná, dvě částečně důvodné a 8 bylo shledáno jako nedůvodné. 27
6. Aktivní politika zaměstnanosti 6.1. Cíle a zaměření aktivní politiky zaměstnanosti Aktivity úřadu práce v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti vycházely z programových dokumentů zaměřených na rozvoj zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů, a to především z Národního akčního plánu zaměstnanosti pro r. 2001. Podpora směřovaná ke zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti byla orientována jednak na jednotlivé občany a jednak na skupiny uchazečů z rizikových skupin. Úřad práce vycházel z předpokladu, že stabilní úroveň zaměstnanosti lze dosáhnout s motivovanou a dobře připravenou kvalifikovanou a flexibilní pracovní silou. Aktivní politika zaměstnanosti se přizpůsobila stanoveným cílům se snahou: - snížit počet nezaměstnaných osob. - zvýšit zaměstnatelnost uchazečů zvýšením jejich kvalifikace a motivace, - dosáhnout vyššího souladu kvalifikace uchazečů s potřebami trhu práce, - vytvářet podmínky pro zapojení osob hledajících práci do pracovního procesu, - optimálně využívat nástroje APZ, - využívat VPP k rozvoji systémových míst. Priority podporované z prostředků APZ byly realizovány v těchto oblastech a v rámci těchto projektů : - projekty zaměřené na prioritní skupiny uchazečů o zaměstnání, - projekty zaměřené na zvýšení motivace a zaměstnatelnosti, - projekty zaměřené na podnikání, - projekty zaměřené na podporu vzniku systemizovaných pracovních míst, - projekty zaměřené na podporu zaměstnanosti v subjektech neziskového charakteru, především v oblasti sociální, - projekty zaměřené na podporu zaměstnávání a resocializaci Romů. 6.2. Plnění opatření NAPZ prostřednictvím realizace APZ Opatření NAPZ, která nebyla systémového a legislativního charakteru a mají přímou vazbu na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti byla aplikována v následujících opatřeních, programech a projektech za pomoci jednotlivých nástrojů APZ i jejich vzájemné kombinace. Opatření pilíře č. 1 Podpora zaměstnatelnosti byla realizována se zaměřením na tyto cíle: na podporu vytvoření trvale udržitelných pracovních míst v podnikatelské sféře, na rozvoj odborné praxe absolventů škol, 28
na podporu rozvojových aktivit obcí v rámci VPP, na podporu tvorby systémových pracovních míst u neziskových organizací a na zvýšení zaměstnanosti v oblasti sociálních služeb, na vytváření pracovních příležitostí pro zdravotně a sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel, na cílené vzdělávání, na nespecifické vzdělávání. Na tyto cíle byly zaměřeny projekty: Most, Absolvent 2001, Perspektiva, Praxeis, Energie, Volba, Asistent a Domovník. Těmito opatřeními aktivně prošlo 2 637 uchazečů o zaměstnání. Opatření pilíře č. 2 Podpora podnikání vycházejí z možností tržního systému, jehož rozmanitost zajišťuje, že do podnikatelského sektoru bude zapojováno stále více osob a budou zde vznikat nová pracovní místa jak u malých a středních podniků tak i nové živnosti. V rámci tohoto opatření byly realizovány: kvalifikační příprava uchazečů o zaměstnání na samostatnou výdělečnou činnost, podpora vzniku pracovních míst sebezaměstnáním, poradenské služby pro začínající podnikatele, rozvoj tradičních řemesel, podpora vzniku trvale udržitelných pracovních míst u podnikatelských subjektů. Na podporu tohoto pilíře byly realizovány projekty : Tempo, Tradice V rámci těchto opatření byla poskytnuta podpora 135 uchazečům. Opatření pilíře č.3 Podpora schopnosti podniků a zaměstnanců přizpůsobit se změnám jsou zaměřeny do oblasti prevence nezaměstnanosti, jejíž hlavní snahou je udržení stávající zaměstnanosti a znovunavrácení obtížně umistitelných uchazečů na trh práce. Hlavními cíli úřadu práce byla: podpora adaptability podniků podporou zaměstnaneckých rekvalifikací, rozvoj poradenských služeb pro občany ohrožené ztrátou zaměstnání, podpora činnosti poradenských středisek pro rozvoj zaměstnanosti, rozvoj celoživotního vzdělávání, motivace dlouhodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání k resocializičním a rekvalifikačním aktivitám, motivace zaměstnavatelů k přijetí obtížně umistitelných uchazečů do pracovního poměru, v praxi odzkoušet novou formu oragnizace práce JOB rotation. Tyto cíle byly realizovány prostřednictvím projektů : RIC-středisko pro rozvoj zaměstnanosti, EDUCHEM středisko pro rozvoj zaměstnanosti, Do těchto opatření bylo zapojeno 595 uchazečů. Opatření pilíře č. 4 Podpora rovných příležitostí jsou vedena snahou o zajištění práva na stejnou míru příležitostí a možností dosáhnout vhodného pracovního uzplatnění na trhu práce včetně kvalifikační přípravy. Prioritami tohoto pilíře jsou: aktivní podpora vzdělávání a zaměstnávání žen, 29
aktivní podpora zvyšování kvalifikace a zapojení se na trh práce zdravotně handicapovaných občanů, iniciace a podpora aktivit vedoucích k pracovnímu uplatnění Rómů. Tyto cíle byly realizovány v rámci projektů : Energie, Praxeis, Dživas, Lačo Drom. Do opatření tohoto pilíře bylo zapojeno 238 uchazečů o zaměstnání. Aktivní opatření byla zaměřena na kvantifikativní cíl, kterým je zachování podílu uchazečů o zaměstnání zařazených do programu APZ minimálně na úrovni předchozího roku, což se podařilo.opatřeními prošlo 27,3% všech uchazečů. Využívány byly projekty, které se v předchozích letech osvědčili, ale byly hledány i novém způsoby řešení zvýšení zaměstnatelnosti a zaměstnanosti. 6.3. Společensky účelná pracovní místa Společensky účelná pracovní místa jsou rozdělena na nová pracovní místa vytvořená zaměstnavatelem a nová pracovní místa vytvořená zahájením samostatné výdělečné činnosti uchazečem o zaměstnání. SÚPM Podané žádosti Uzavřené dohody Vytvořená místa Umístění uchazeči Celkové náklady v Kč Návratná finanční 7 366 338,- 53 45 120 120 výpomoc Dotace na úhradu 12 146 986,- 414 328 328 328 mezd Samostatně 2 879 060,- 65 54 54 54 výdělečná činnost Celkem 532 427 502 502 22 392 384,- 6.3.1. Nově vytvořená pracovní místa V roce 2001 bylo podáno zaměstnavateli 467 žádostí o finanční příspěvek na zřízení nových pracovních míst, z toho 444 žádostí bylo komisí aktivní politiky zaměstnanosti schváleno. Zbylé žádosti nebyly schváleny zejména proto, že snahou některých zaměstnavatelů bylo vytvořit nová pracovní místa v rozporu se zásadami, stanovenými pro tvorbu pracovních míst v mosteckém regionu. V několika případech nebyly žádosti schváleny z titulu, že se nejednalo o nově vytvořená společensky účelná pracovní místa, nebo sám uchazeč nenastoupil do pracovního poměru na dohodu z důvodu nevyhovujícího zdravotního stavu. Rozdílem mezi uzavřenými dohodami a počtem umístěných uchazečů je i ta skutečnost, že docházelo k odstoupení od dohod v den jejich podpisu ze strany zaměstnavatele. Z celkové počtu 448 vytvořených pracovních míst bylo uzavřeno 328 dohod na částečnou úhradu mzdových nákladů. Nejvíce pracovních míst bylo zřízeno v s.r.o. Gramko Most a to 14 pracovních míst pro profesi montér opěrek, Kamaplast s.r.o. Braňany a to 10 pracovních míst v profesích manipulační dělník, zedník a zámečník a v s.r.o. M. Bajer Litvínov 7 pracovních míst v profesi dělník textilní výroby. Příspěvek na krytí jednorázových nákladů na zřízení pracovního místa byl poskytnut na vytvoření 120 nových pracovních míst. Nejvíce pracovních míst bylo zřízeno ve firmách: 30
Kamaplast s.r.o. Braňany 12 prac. míst, M. Ward Manufacturing s.r.o. Korozluky 10 prac. míst, Prodec s.r.o. Most 7 prac. míst a Opta data s.r.o. Most 7 prac. míst. Úřad práce poskytl na zřízení nových pracovních míst příspěvek v celkové výši 15.026.586,- Kč, z toho bylo vynaloženo 2.879.600,- Kč na krytí nákladů při zřízení pracovních míst a 12.146.986,- Kč činil příspěvek na mzdy. 6.3.2. Samostatná výdělečná činnost K 31.12 2001 bylo projednáno komisí aktivní politiky zaměstnanosti 65 žádostí o finanční příspěvek na zřízení nového pracovního místa, které podali uchazeči o zaměstnání evidovaní úřadem práce, kteří se rozhodli řešit svou situaci na trhu práce zahájením samostatné výdělečné činnosti. Komisí APZ bylo schváleno 54 žádostí. Schváleno nebylo 11 žádostí, především z důvodu nedostatečné praxe v oboru, ve kterém chtěl uchazeč podnikat, vysoké konkurence v této oblasti, nedoložením všech potřebných dokladů souvisejících se žádostí a v neposlední řadě i tím, že uchazeči mají pohledávky vůči státnímu sektoru. Začínající podnikatelé jsou úřadem práce podporováni také prostřednictvím rekvalifikačního kurzu Zakladatel malého podniku. Absolventi tohoto kurzu tvoří převážnou část začínajících podnikatelů z řad uchazečů o zaměstnání. Mezi nejčastější předměty podnikání patří specializovaný maloobchod, zprostředkovatelská činnost, vedení účetnictví, administrativní práce. Při schvalování a případné podpoře komise APZ přihlížela i k novelizaci živnostenského zákona. Průměrná výše příspěvku na jednoho uchazeče činí 53.316,- Kč. Úřad práce poskytl na vytvoření nových pracovních míst zahájením samostatné výdělečné činnosti příspěvek v celkové výši 2.879.060,- Kč. 6.4. Veřejně prospěšné práce K 31.12.2001 bylo podáno zaměstnavateli 178 žádostí o příspěvek na vytvoření pracovních míst veřejně prospěšné práce. Komise APZ tyto žádosti projednala a 151 jich schválila. Na základě takto uzavřených dohod bylo vytvořeno celkem 739 nových pracovních příležitostí. Spolu s pracovními místy vytvořenými v loňském roce existovalo k 31.12.2001 celkem 966 pracovních míst VPP na kterých bylo zaměstnáno 843 osob. Celkem bylo od počátku roku zapojeno na VPP 1153 uchazečů. Veřejně prospěšné práce byly vytvářeny především ve spolupráci s obcemi, kde vzniklo celkem 258 pracovních míst, k tomu lze připočíst ještě místa vzniklá ve spolupráci s technickými službami v Mostě a v Litvínově, kterých bylo 91. Celkem tedy pro řešení nezaměstnanosti v obcích vzniklo 349 pracovních míst. Kromě těchto pracovních míst směřoval úřad práce prostředky na VPP ještě do čtyř zásadních oblastí reprezentovaných projekty APZ. Prvním z nich je projekt DOMOVNÍK, jež má pomoci k oživení profese domovník, v rámci tohoto projektu bylo vytvořeno 77 pracovních míst. Druhým je projekt ASISTENT, který má ověřit užitečnost funkce asistentů ( pro volnočasové aktivity, romskou problematiku a sociálních asistentů) na základních školách, v rámci tohoto projektu bylo vytvořeno 37 pracovních míst. Další oblastí je problematika zaměstnávání romských spoluobčanů, jejíž řešení má pomoci najít projekt DŽIVAS a LAČO DROM a Sdružení Romů města Mostu, kde bylo vytvořeno 61 pracovních míst. Poslední oblastí je podpora zaměstnávání v chráněných dílnách, kterou reprezentuje projekt PRAXEIS a společnost Energie, o.p.s., kde bylo vytvořeno celkem 89 pracovních míst. Úřad práce vynaložil z prostředků aktivní politiky v roce 2001 na veřejně prospěšné práce 92.765.859,- Kč 31
Podané žádosti Uzavřené dohody Vytvořená místa Umístění uchazeči Celkové náklady v Kč VPP 178 151 966 843 92 765 859,- Počet vytvořených míst na VPP k 31. 12. 2001 Právní forma subjektu počet míst % příspěvkové organizace 70 7,2 fyzické a právnické osoby 406 42,0 o.p.s. 70 7,2 občanská sdružení 90 9,3 církve a církevní organizace 26 2,7 neziskové organizace 46 4,8 obce 258 26,7 celkem 966 100,0 Podíl zaměstnaneckých subjektů na tvorbě VPP neziskové organizace 5% obce 29% fyzické a právnické osoby 45% církve a církevní organizace 3% občanská sdružení 10% o. p. s. 8% 32
6.5. Rekvalifikace Úřad práce v Mostě ve spolupráci s výchovně-vzdělávacími středisky zajišťoval v roce 2001 rekvalifikační kurzy a programy, jak v okrese Most, tak i mimo okres. Tyto rekvalifikace byly prováděny a financovány v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Při zajišťování rekvalifikace ÚP Most vycházel z potřeb trhu práce, dosaženého vzdělání, zájmu a zdravotního stavu uchazečů a organizoval kurzy v těchto hlavních směrech: Motivační a praktická rekvalifikace pro mladistvé v rámci projektu "MOST". Nespecifická rekvalifikace pro absolventy středních škol evidovaných na ÚP. Motivační kurz k získání teoretických a praktických dovedností při získání zaměstnání. Rekvalifikace uchazečů na základě potřeb trhu práce nebo na základě předem podepsané dohody s budoucím zaměstnavatelem účastníka rekvalifikace. Rekvalifikace pracovníků v organizacích. V období od 1.1.2001 do 31.12.2001 zprostředkoval Úřad práce v Mostě celkem 218 rekvalifikačních kurzů pro 1407 rekvalifikantů. V rámci projektu "MOST" v 1. pololetí roku 2001 absolvovalo rekvalifikaci 63 uchazečů o zaměstnání a ve 2. pololetí bylo v rámci tohoto projektu uzavřeno 87 nových dohod o rekvalifikaci. Od 1.1.2001 do 31.12.2001 proběhlo 43 zaměstnaneckých rekvalifikací, kterých se zúčastnilo 47 rekvalifikantů. Celkem se rekvalifikací zúčastnilo 1604 rekvalifikantů. Ze specifických rekvalifikací byly pořádány tyto kurzy: svářečské, kuchař-číšník, kosmetička, kadeřnice, pedikúra, manikúra a modeláž nehtů, obsluha motorových vozíků, kurz řidičů vysokozdvižných vozíků, Cisco networking academy, elektro-vyhláška 50/1978 Sb. 7, pracovník bezpečnostní služby, administrativní a sekretářské práce, účetní a daňové poradenství, školení a přezkoušení strojníka stavebních strojů, jednoduché účetnictví a mzdová agenda, celní deklarant, základy PC, výpočetní technika, programátor, kartonáž (ZPS), keramika (ZPS), Krušnohorská řemesla, montér suchých staveb, truhlář, vazba a aranžování květin, sanitářský kurz, krupiér, masér pro sportovní a rekondiční masáže, vodoinstalatér-topenář, obchodní asistent podnikatele "REVITAL", diagnosticko rekvalifikační program "START II", "START III" a "START IV", pečovatelka, pracovník asistenční služby, práce ve výškách pomocí horolezecké techniky a techniky průmyslového lezení, obsluha zemních a stavebních strojů, grafik - AutoCAD+CorelDRAW, výuka a výcvik k získání řidičského oprávnění. Do nespecifických rekvalifikací patřily kurzy: "zakladatel malých a středních podniků", organizovaný ve spolupráci se sdružením CEPAC - Morava, a motivační kurzy k získání teoretických a praktických dovedností při získání zaměstnání (RIC + EDUCHEM + PERSONA GRATA + ASISTA: FOCUS-ZPS). Pro absolventy středních škol byly uspořádány kurzy: manažer cestovního ruchu, asistent pro práci s informační technologií a internetem, servisní technik výpočetní techniky a správce informačních technologií. Ve výše uvedeném období rovněž probíhaly rekvalifikace - stáže pro absolventy středních škol - administrativní pracovník a projekt "PERSPEKTIVA". Projekt "MOST" je určen pro mladistvé uchazeče bez kvalifikace. Jeho obsahem je motivační a rekvalifikační kurz a navazující zaměstnání za pomoci APZ. Rekvalifikační kurzy 33
proběhly v těchto oborech: kuchař, truhlář, zámečník, provoz služeb, montér suchých staveb, kadeřnice, zedník, malíř, povrchová úprava interiérů a vazba suchých květin. Od 1.1.2001 do 31.12.2001 probíhaly tyto zaměstnanecké rekvalifikace: pracovník obecní policie, samostatný odborný referent - veřejnosprávní činnost, strážník obecní policie, základní obsluha PC, manažer enviromentu, pracovník asistenční služby, instruktor plavání kojenců, batolat a dětí předškolního věku, cvičitel plavání, výuka v řízení motorových vozidel, elektrikář, chemik, základní kurz svařování elektrickým obloukem, orientace na trhu práce, kurz pro svařování venkovních vodovodů, pedikúra, Evropská unie pro pracovníky hospodářských komor a pracovníky státní správy. Od 1.1.2001 do 31. 12.2001 bylo vynaloženo na rekvalifikační programy celkem 39 346 981,--Kč, tedy na jednoho účastníka kurzu průměrně 24 530,--Kč. Úspěšnost rekvalifikačních kurzů z hlediska uplatnění se na trhu práce činí v průměru 40%. Poradenství pro volbu povolání se realizuje na tzv. IPS (informační a poradenské středisko). Pracovníci IPS poskytují informace a poradenskou službu, týkající se volby povolání, žákům 8. a 9. tříd základních škol, studentům středních škol, jejich rodičům a dalším zájemcům, a to formou jak individuální, tak skupinovou. Od 1.1.2001 do 31.12.2001 využilo služeb IPS při skupinovém poradenství 132 tříd z 31 škol, t. j. 2640 žáků ZŠ, a 32 tříd z 13 středních škol, t. j. 643 studentů. Individuálního poradenství využilo 168 klientů. Pracovníci IPS participují na projektech pro mladistvé nekvalifikované uchazeče o zaměstnání, zpracovávají informační materiály týkající se problematiky, spolupracují se základními školami, středními školami, výchovnými poradci a pedagogicko-psychologickou poradnou. 34