Preference studentů gymnázií. při vytváření cesty do Španělska

Preference studentů gymnázií při vytváření cesty do Španělska

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat především PhDr. Vlastě Novotné a ak. mal. Vladimíru Netoličkovi za trpělivost, podporu a odborné vedení mé bakalářské práce, bratru Mirkovi za cenné rady a připomínky. Speciální poděkování bych chtěla věnovat paní Mgr. Jekatěrině Dreslerové za poskytnutí kvalitní výuky španělského jazyka, které ovlivnilo nejen mou bakalářskou práci, nýbrž i celý můj život. Velké díky pak patří také mým rodičům, kteří mě vždy vedli ke vzdělávání a díky nimž jsem si mohla dovolit studium na vysoké škole.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Preference studentů gymnázií při vytváření cesty do Španělska Bakalářská práce Autor: Šárka Štufková Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Novotná Jihlava 2014

COPYRIGHT, Šárka Štufková, 2014

Abstrakt ŠTUFKOVÁ, Šárka: Preference studentů gymnázií při vytváření cesty do Španělska. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Vlasta Novotná. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 82 stran. Bakalářská práce je zaměřena na zjištění preferencí studentů gymnázií různé úrovně studia španělského jazyka při vytváření cesty do Španělska. Cílem práce je čtenáře seznámit se Španělskem, vytvořit dotazník pro studenty gymnázií, získaná data analyzovat a na jejich základě pak vytvořit hrubý náčrt zahraniční cesty. V první části práce je uvedena charakteristika cílové země, druhá část je zaměřena na provedenou rešerši nabídek školních cest do Španělska českých cestovních kanceláří. Třetí část je pak věnována analýze získaných dat a sestavení náčrtu zahraniční cesty. Klíčová slova: Španělsko, španělština, gymnázium, dotazník, preference, cesta do Španělska, zájezd Abstract ŠTUFKOVÁ, Šárka: High school students' preferences while planning a holiday in Spain. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor of the bachelor thesis PhDr. Vlasta Novotná. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2013. Number of pages: 82. This thesis is focused on exploring high school students preferences while planning a holiday in Spain. Respondents were at diverse levels at Spanish language. The aims of this thesis are presenting Spain to the reader, designing a questionnaire for high school students, analysing the answers and creating a plan of a holiday abroad according to collected data. The first part describes the destination; the second part presents my research which has been made in order to summarize holiday packages for schools, currently offered by Czech travel agencies. In the third part, I analysed all of the obtained data and suggested a holiday based on interviewees demands. Key words: Spain, Spanish, questionnaire, high school, preferences, tour to Spain, excursion 7

Předmluva V dnešní době je cestovní ruch velmi rozvinutou průmyslovou oblastí. Po celém světě zaměstnává několik desítek milionů osob a počet každoročně cestujících lidí rok od roku stoupá. Cestovní ruch se tak stává automatickou součástí běžného života. Nikoho jistě nepřekvapuje, že otázka cestování a turismu se promítá i do školství. Právě školní zájezdy jsou v současnosti stále častější a častější. Rozhodla jsem se proto sestavit školní zájezd šitý na míru studentům gymnázií. Protože studium španělského jazyka na gymnáziu velmi silně ovlivnilo můj osobní život a troufám si tvrdit, že ovlivnilo také mé personální preference a touhy spjaté s cestovním ruchem, napadlo mě učinit právě Španělské království cílovou destinací mnou nabízeného zájezdu. Myslím si, že by bylo velmi zajímavé zjistit, zda-li jsou preference studentů věnujících se španělskému jazyku jiné než preference studentů, kteří se španělštině nikdy nevěnovali. Pokud bych došla k závěru, že se preference takto rozdělených studentů silně liší, bylo by vhodné zamyslet se nad možností sestavení více odlišných návrhů zahraniční cesty pro jednotlivé skupiny. Cílem mé práce je tedy na základě dotazníkového šetření zjistit preference studentů gymnázií. Ze zjištěných dat pak následně sestavit hrubý náčrt cesty do Španělska. Podotýkám, že jsem se rozhodla analyzovat preference tří rozdílných skupin studentů gymnázií (studující španělštinu jako cizí jazyk, nestudující španělštinu, studující v rámci bilingvního studia). S tím je logicky spjato, že budu provádět analýzu studentů studujících na různých typech gymnázií. 8

Obsah Abstrakt... 7 Předmluva... 8 Seznam ilustrací... 11 Úvod... 13 TEORETICKÁ ČÁST... 14 1 Vymezení popisovaného území... 14 1.1 Poloha... 14 1.2 Popis... 14 2 Geografická charakteristika... 16 2.1 Přírodní poměry... 16 2.1 Hospodářství... 17 2.1.1 Zemědělství... 17 2.1.2 Rybolov... 18 2.1.3 Průmysl... 19 2.1.4 Obchod... 20 2.1.5 Cestovní ruch... 20 3 Socioekonomické předpoklady... 22 3.1 Demografie... 22 3.2 Sídelní charakteristika... 24 4 Historický vývoj... 29 PRAKTICKÁ ČÁST... 31 5 Rešerše nabídek školních zájezdů do Španělska... 31 6 Preference gymnazistů... 33 6.1 Metodika zjišťování dat... 33 6.2 Průběh dotazníkového šetření... 36 6.3 Vyhodnocování dotazníků... 38 9

6.3.1 Podrobné vyhodnocení jednotlivých otázek... 38 6.4 Shrnutí dotazníkového šetření... 61 7 Náčrty cesty do Španělska... 63 7.1 Náčrt cesty pro nešpanělštináře... 63 7.2 Náčrt cesty pro bilingvní španělštináře... 68 Závěr... 75 Seznam knižních zdrojů... 77 Seznam elektronických zdrojů... 78 Seznam příloh... 80 10

Seznam ilustrací Není-li v závorce uveden zdroj, ilustrace pochází z vlastních zdrojů autora. Graf 1: Vývoj počtu obyvatelstva ve Španělsku v letech 2000-2013 [13]... 23 Graf 2: Procentuální vyjádření odpovědí na otázku č. 1... 39 Graf 3: Zájem o zájezd do Španělska... 40 Graf 4: Preference jednotlivých možností otázky č. 5 s ohledem na otázku č. 1 odpověď ano... 49 Graf 5: Preference jednotlivých možností otázky č. 5 s ohledem na otázku č. 1 odpověď ne... 49 Graf 6: Preference mužů ohledně náplně zájezdu... 51 Graf 7: Preference žen ohledně náplně zájezdu... 52 Graf 8: Preference jednotlivých možností otázky č. 6 s ohledem na studium španělštiny... 53 Graf 9: Preference jednotlivých možností otázky č. 6 s ohledem na otázku č. 1 odpověď ano... 54 Graf 10: Preference jednotlivých možností otázky č. 6 s ohledem na otázku č. 1 odpověď ne... 54 Graf 11: Počty preferenčních kroužků jednotlivých možností otázky č. 7 podle znalosti španělštiny... 57 Graf 12: Preference mužů u otázky č. 7... 58 Graf 13: Preference žen u otázky č. 7... 58 Graf 14: Preference jednotlivých možností otázky č. 7 s ohledem na otázku č. 1 odpověď ano... 59 Graf 15: Preference jednotlivých možností otázky č. 7 s ohledem na otázku č. 1 odpověď ne... 59 Graf 16: Četnosti preferovaných částek... 61 Obrázek 1: Věková pyramida španělské populace v roce 2013 [13]... 24 Obrázek 2: Radnice ve Valencii [15]... 66 Obrázek 3: Ciutat de les artes i de les ciències... 66 Obrázek 4: Pevnost v Peñíscole... 66 Obrázek 5: Albarracin... 66 11

Obrázek 6: Málaga v noci [20]... 70 Obrázek 7: Montes de Málaga [21]... 70 Obrázek 8: Španělské náměstí [22]... 70 Obrázek 9: Paella, španělská pochoutka... 70 Obrázek 10: Sagrada Familia [25]... 74 Obrázek 11: Oceánografické muzeum v Monaku [26]... 74 Tabulka 1: Autonomní oblasti a jejich hlavní města... 14 Tabulka 2: Příjmy, výdaje a saldo z cestovního ruchu v letech 2002 2012 [5]... 22 Tabulka 3: Genderové rozložení odpovědí na otázku 2... 41 Tabulka 4: Odpovědi na otázku č. 2 s ohledem na odpovědi v otázce 1... 41 Tabulka 5: Bodové zhodnocení otáky č. 3... 43 Tabulka 6: Počty odpovědí na otázku č. 4 podle úrovně studia španělského jazyka... 45 Tabulka 7: Genderová problematika otázky č. 4... 45 Tabulka 8: Zohlednění navštívení/ nenavštívení Španělska u otázky č. 4... 46 Tabulka 9: Rozložení preferenčních kroužků u jednotlivých možností otázky č. 5... 47 Tabulka 10: Počty preferenčních kroužků u jednotlivých možností otázky č. 6... 51 Tabulka 11: Počty preferenčních kroužků u jednotlivých možností otázky č. 7... 55 12

Úvod Díky tomu, že již více než 7 let studuji španělský jazyk, několikrát jsem Španělsko navštívila, a také jsem si tuto pozoruhodnou, historicky i kulturně nabitou zemi vybrala jako destinaci pro svůj zahraniční studijní pobyt, rozhodla jsem se zasvětit mu i bakalářskou práci. Teoretickou část práce Preference studentů gymnázií při vytváření cesty do Španělska jsem rozdělila do čtyř podkapitol. V první se zabývám vymezením území, tedy polohou a popisem. Druhá podkapitola je zasvěcena geografické charakteristice Španělska, tedy přírodním poměrům a hospodářství. Třetí část teoretického úseku je věnována socioekonomickým předpokladům, především tedy demografii a sídelní charakteristice. V poslední podkapitole teoretické části se zabývám historickým vývojem země. V praktické části bakalářské práce se pak věnuji sestavení dotazníku pro dotazníkové šetření probíhající na gymnáziích v Moravskoslezském kraji. Získaná data analyzuji a na jejich základě dále sestavuji hrubý náčrt zahraniční cesty. V úvodní části praktického úseku provádím také rešerši aktuální nabídky cestovních kanceláří a agentur za účelem zjištění, zda-li je podobný produkt již na českém trhu či nikoli. Informace pro tvorbu bakalářské práce budu čerpat z knižních zdrojů, které jsou zaměřeny na Španělsko, dále z internetových informačních zdrojů, a v neposlední řadě také z dat získaných dotazníkovým šetřením. Pevně věřím, že má práce bude přínosná a že můj návrh cesty do Španělska pak bude sloužit jako předloha pro kalkulaci konkrétního zájezdu vhodného k nabídnutí studentům českých gymnázií. Metody zkoumání: Analýza nabídky cestovních kanceláří a agentur, Dotazníkové šetření. 13

TEORETICKÁ ČÁST 1 Vymezení popisovaného území 1.1 Poloha Španělské království, Španělsko, je spolu s Portugalskem jednou ze dvou zemí, které se rozkládají na Pyrenejském poloostrově. K pevninskému Španělsku dále náleží Baleárské ostrovy (Mallorca, Ibiza, Menorca, Formentera) nacházející se ve Středozemním moři a Kanárské ostrovy (Tenerife, Gran Canaria, Fuerteventura, Lanzarote, La Palma, Hierro, Gomera) v oceánu Atlantickém. Ke Španělsku také patří dvě severoafrické državy Ceuta a Melilla.[1] Severní břehy království jsou omývány Kantabrijským mořem, jižní břehy pak mořem Středozemním. Od Afriky je Španělsko oddělováno Gibraltarským průlivem a ze západu na Španělské útesy naráží Atlatský oceán. Hranice království oddělují Španělsko od Portugalska, Gibraltaru, Andorry a Francie. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 7] 1.2 Popis K 1.6.2013 mělo Španělsko 46 609 652 obyvatel [2] a rozkládalo se na 504.782 km 2. [3] Španělsko je tvořeno 17 autonomními oblastmi, které jsou sloučeny z 52 provincií (z toho 47 na Pyrenejském poloostrově, 1 na Baleárských ostrovech a 2 na Kanárských ostrovech) a 2 enklávami Ceuta a Melilla v Maroku. Ty mají statut autonomních měst. [3] Tabulka 1: Autonomní oblasti a jejich hlavní města Autonomní oblast Andalucía Aragón Baleares Canarias Cantabria Castilla y León Castilla la Mancha Hlavní město Sevilla Zaragoza Palma Santa Cruz de Tenerife y Las Palmas de Gran Canaria Santander Valladolid Toledo 14

Cataluña Comunidad de Madrid Comunidad Foral de Navarra Comunidad Valenciana Extremadura Galicia La Rioja País Vasco Principado de Asturias Región de Murcia Barcelona Madrid Pamplona Valencia Mérida Santiago de Compostela Logroño Vitoria Oviedo Murcia Hlavním městem španělské parlamentární konstituční monarchie je Madrid. Mezi další významná města se řadí Barcelona, Valencia, Sevilla, Zaragoza, Málaga, Bilbao, Toledo, Salamanca a Granada. Oficiálním a úředním jazykem je ve všech provinciích španělština (místními též označována jako castellano ). V některých autonomních oblastech se však jako oficiální a úřední jazyky používají i jazyky jiné. Většinou se jedná o jazyky silně vycházející ze španělsštiny, latiny a francouzštiny. I přesto, že mají podobný původ, jazyky jsou odlišné. Nebývá proto překvapením, že si mnohdy i sousedé nerozumí. Jedná se o jazyky jako jsou například katalánština, valenciánština či jazyk gallego nebo vasco. V autonomních oblastech, kde se standardně využívá i těchto místních jazyků, musíte počítat s tím, že používání španělštiny jako takové není běžnou záležitostí. Do 1. ledna 2002 byla španělská peseta (Pts) oficiální měnou Španělska, ovšem definitivně stažena z oběhu byla až 28. února 2002. [3] Od začátku roku 2002 tedy španělské obyvatelstvo začalo používat jako běžné platidlo euromince a eurobankovky. Pro mince byl vytvořen společný design. Na jedno a dvou eurových mincích je vyobrazen španělský král Juan Carlos I.. Na mincích 10, 20 a 50 eurocentů je spisovatel Miguel de Cervantes. Na nejmenších micích 1, 2 a 5 eurocentů je pak znázorněn španělský architektonický skvost katedrála v Santiagu de Compostela. Na všech mincích je 12 hvězd symbolizujících Evropskou unii, rok vyražení a nápis ESPAÑA. [4] 15

Ve všech větších městech (Barcelona, Madrid,..) jsou banky vybaveny peněžními automaty telebanco, ze kterých je možné, za pomoci platebních karet, vybírat hotovost 24 hodin denně. Banky jako takové mívají otevřeno pouze v dopoledních hodinách. [KLÖCKER, 2009, str. 103] 2 Geografická charakteristika 2.1 Přírodní poměry Pyrenejský (Iberský) poloostrov se nachází na jihozápadním konci evropského kontinentu. Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 600 m n. m., což činí Španělsko druhou nejvýše položenou evropskou zemí (hned po Švýcarsku). [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 7] Přibližně v centru země se rozkládá Meseta, rozhlehlá náhorní plošina (600-800 m n. m.). [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 7] Součástí této náhorní plošiny jsou mimo jiné i následující dvě horská tělesa Kastilské pohoří a Iberské pohoří. Na severu, v oblasti, kde Španělsko hraničí s Francií a Andorrou, se rozkládá další z horských masivů Pyreneje. V Kantábrii pak narazíme na Kantaberské pohoří, jehož součástí je i světoznámý národní park Picos de Europa. Ve slunné Andalusii, tedy na jihu poloostrova, se pak nachází rozlehlé pohoří Sierra Morena a v nedaleké vzdálenosti od andaluzského města Granada se rozkládá Sierra Nevada. Nesmíme opomenout zmínit pohoří vulkanického původu na Kanárských ostrovech. Sopka Pico del Teide, je svou výškou (3718 m n. m.) jednoznačně nejvyšším bodem Španělska. Díky své délce se mezi nejvýznamnější španělské řeky jednoznačně řadí řeky Tajo, Ebro, Duero, Guadiana a Guadalquivir. Řeka Guadiana protéká centrálním Španělskem ve směru od východu na západ, která se potom stáčí na jih a vytváří tak přirozenou hranici mezi Španělskem a Portugalskem. Řeku Tajo najdeme severně od Guadiany. Směřuje taktéž od východu na západ do Portugalska, kde se nedaleko Lisabonu vlévá do Atlantského oceánu. Duero, rovněž tekoucí od východu k západu, se vlévá do Atlantského oceánu nedaleko severoportugalského města Porto. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 7], [PETRO, 2005, str. 24] Nížin je ve Španělsku málo. Rozkládají se převážně podél pěti hlavních řek. Podél řeky Ebro (ústící do Středozeního moře) na východě země nalezneme Aragonskou nížinu. 16

Nížina Andaluská, na jihu, se rozprostírá podél řeky Guadalquivir (ústí do Atlantiku). [PETRO, 2005, str. 24] Na většině území převažuje středomořské klima, charakteristické velmi suchými léty a průměrnými ročními teplotami mezi 16 18 C. Nicméně, ve vnitrozemí převládají chladné zimy (průměrně 3 C) a výrazně teplá léta. Ostrovnímu Španělsku dominuje mírné klima po celý rok. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 8] 2.1 Hospodářství 2.1.1 Zemědělství Velmi různorodé klimatické i geografické podmínky napříč poloostrovem zapříčinily vytvoření pestré mozaiky zemědělských modelů od svěžích krajů oplývajících mlékem, až po kamenité stráně plné pasoucích se koz. Půdu bychom mohli rozdělit na dva základní druhy: secano a regadio. Půdní typ secano, neboli suché kultury, je vhodný pro pěstování oliv, vinné révy a pšenice. Najít bychom ho mohli především na severu země, oblast Katalánska je proslulá svými vinicemi. Naopak půdní typ regadio, tedy zavlažovaná půda, je vhodný pro pěstování citrusů, rýže či zeleniny. [ARDAGH, 2007, str. 28] Na mnohých místech je pěstování rodinnou záležitostí, založenou na tradičních metodách intenzivní práce, jež se ale stále víc mechanizuje. [ARDAGH, 2007, str. 28] Uvědomme si ovšem, že v průběhu posledních let došlo i v oblasti zemědělství k určitým změnám. Mezi hlavní nesnáze při rozvoji tohoto odvětví patří především špatné půdní podmínky zapříčiněné nerovností a členitostí terénu. Dále pak klima (spolu s teplotami příliš mrazivými v zimě a velmi teplými v jiných částech roku) a nevhodné rozdělení pozemků. To způsobuje, že velmi úrodná půda je rozdělena mezi mnoho menších majitelů, tím pádem není možné použití moderních technologií na celé ploše, tedy výnosnost pozemků se výrazně snižuje. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 12] V posledních letech vzrostla poptávka (především ze zahraničí) po citrusových plodech a zelenině. Tyto komodity se nyní vyváží především z východní oblasti kontinentálního Španělska a z Kanárských ostrovů. Další z produktů, jejichž vývoz se v poslední době 17

silně navýšil, jsou především krmiva pro zvířata. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 12] Spolu se zvyšující se úrovní života a měnícími se stravovacími návyky obyvatelstva se navýšila i produkce a spotřeba potravin bohatých na proteiny. Jedná se především o maso, mléko, vejce. Konzumace těchto proteinově nacpaných potravin ovšem byla navýšena na úkor konzumace ovoce a zeleniny. Díky tomu, muselo dojít také ke změně v agrárním systému. Tam, kde se kdysi pěstovala zelenina, se nyní budují dobytkárny a drůbežárny. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 12] Obiloviny pěstované za účelem stravování obyvatelstva byly nahrazeny obilovinami pro zvířecí stravování. To vše samozřejmě ovlivnilo dovoz surovin jako jsou sója, kukuřice a další. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 12] Další z faktorů, který silně ovlivnil zemědělský sektor, bylo začlenění španělského království do Evropské unie. Samozřejmě tak byla navýšena produkce citrusů a zeleniny, a to za účelem exportu do jiných členských zemí EU. Tím pádem se poškodila (snížila) produkce surovin, kterých je v Evropě nadbytek např. víno. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 12] Obecně tedy můžeme říct, že Španělsko vyváží převážně tyto produkty: ovoce (23%), zelenina (14%), přípravky a preparáty na ovocné či zeleninové bázi (7%), nápoje (8%) a oleje a tuky (6%). Země, se kterými Španělsko nejvíce obchoduje, jsou převážně členové Evropské unie, jako například Francie, Německo, Itálie, Portugalsko a Velká Británie. Samozřejmě se také udržují dobré obchodní vztahy s USA. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 12,13] Produkty, které Španělsko dováží jsou: dřevo (6%), mléčné výrobky (5%), maso (5%), olejnatá semínka (6%), bavlna a další textilní vlákna (5%), obiloviny (7%) a nápoje (6%). Původem těchto komodit jsou převážně země Evropské unie. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 13] 2.1.2 Rybolov Španělsko, jako jedna z nejdůležitějších rybářských zemí Evropy, uloví ročně 1,2 milionů tun ryb. V oblasti rybolovu je pak zaměstnáno více než 100 000 osob. Přestože by se možná zdálo logické, že největší úlovek je v oblastech podél pobřeží, není 18

tomu tak. V pobřežních zónách se naloví pouze jedna třetina celkové sumy. Mezi nejdůležitější loviště v Atlatském oceánu patří: oblast západní Afriky, Keltské moře mezi Irskem a Velkou Británií, oblast u Galicie, Norska, Portugalska a Severní Ameriky. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 13] Nejčastěji lovené druhy jsou sardinky, tuňák a mořská štika. Mezi hlavní problémy v tomto odvětví patří především nízká produktivita (díky vyčerpání lovišť v pobřežních vodách) a problémovost při rozšiřování rybářských zón je nutné platit značně vysoké poplatky. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 13] 2.1.3 Průmysl Průmyslová revoluce ve Španělsku proběhla později než v jiných evropských zemích. Hlavní impuls k industrializaci proběhl v 60. a na počátku 70. let. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 13] Tak jako v každé zemi, i ve Španělsku se průmysl dělí na veřejný a soukromý sektor. Podniky veřejného sektoru se sdružují do tří primárních celků: I.N.I. (Instituto Nacional de Industria) Národní průmyslový závod; sdružuje převážně železárny, ocelárny, továrny pro výrobu námořních konstrukcí, chemičky a továrny zbrojního průmyslu I.N.H. (Istituto Nacional de Hidrocarburos) Národní uhlovodíkový závod, pod který spadají ropné rafinerie Dirección de Partimonio del Estado Ředitelství státního dědictví; sdružuje především továrny na výrobu a zpracování tabáku a tabákových výrobků, textilky a továrny dalších průmyslových odvětví Soukromé podniky se angažují především na poli automobilového průmyslu, elektrotechnického, chemického a potravinářského průmyslu (stejně jako mnohé mezinárodní společnosti). [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 13] Nejvýznamnější odvětví španělského průmyslu podle počtu zaměstnaných osob jsou: potravinářský průmysl a tabáková výroba (15%), textilní průmysl a konfekce (10%), automobilový průmysl (9,5%), výroba nábytku, těžba a zpracování dřeva a korku (7%). [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 14] 19

Další z charakteristik španělského průmyslu je velmi nízká úroveň moderních technologií. To zapříčiňuje fakt, že Španělsko dokáže jen velmi těžko soutěžit či konkurovat jiným zemím. Pro vyřešení tohoto problému byly navrženy restrukturalizační plány, které ovlivnily především sektory jako jsou metalurgie a hutnictví, výroba a vývoj námořních konstrukcí a automobilová výroba. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 14] 2.1.4 Obchod Obchod je jednou z nejdůležitějších součástí španělských příjmů. Ve státní pokladně tvoří ročně až 12% podíl z veškerých státních příjmů. Domácí obchod je charakteristický značným podnikovým rozdělením. Většina uskutečněných obchodů a transakcí má řemeslnou a rodinnou povahu. Ovšem objem takovýchto transakcí je spíše malý než velký. Obecně, produkty, se kterými se obchoduje na domácím trhu, jsou pomíjívé a lehko podléhají zkáze. Prodej produktů a komodit, které jsou nepomíjivé, je koncentrován do oblastí velkých měst. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 14] Co se zahraničního obchodování týče, produkty, které se nejvíce dovážejí, jsou ropa a její deriváty, automobily, těžké stroje, telekomunikační materiál a některé potraviny, jako například káva či obiloviny. Z celkového objemu vyvážených surovin, zaujímají téměř 70% produkty průmyslné (jako například obuv), 20% pak připadá na zemědělské produkty jako je ovoce či zelenina, ořechy a alkoholické nápoje. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 14] Španělsko obchoduje převážně se zeměmi západní Evropy a případně se zeměmi, které jsou součástí Evropské unie. Důležitost začíná připisovat i obchodu se severní Afrikou, Asií a USA. S latinskou Amerikou neprobíhají témeř žádné obchody. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 14, 15] 2.1.5 Cestovní ruch Když se řekne Španělsko, každý z nás si jistě představí pláž, moře, slunce a odpočinek se skleničkou v ruce. Takhle tomu ovšem bylo především v počátcích rozmachu a systematického budování cestovního ruchu, tedy v 50. a 60. letech 20. století. Mezi faktory, které byly nejvíce vyhledávány, jistě patřilo mírné příjemné klima, bohatství přírody, hojnost písečných a slunných pláží, možnosti lovu či rybaření. Další z faktorů, 20

který dozajista ovlivňoval turistův výběr Španělska jako své cílové destinace, byl jistě faktor ekonomický. Místní ceny byly pro turisty nižší než ty, na které byli zvyklí ze svých domovin. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 15], [Nakladatelství Atlas, 2000] Nejvíce navštěvované zóny byly jednoznačně ty, které mají přístup k moři, speciálně potom východní pobřeží. Od Costa Brava až po Costa del Sol stojí víceméně nepřerušená hradba z obrovských hotelových komplexů. Z vnitrozemí vždy turisty lákalo hlavní město Madrid a jeho okolí. Nesmíme zapomenout na Andalusii a její skvosty jako je Sevilla, Córdoba, Granada či Jaén. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 15] S postupujícím časem se ovšem i preference turistů mění. Jistě, do Madridu i na slunné pláže se jezdí neustále, avšak nynější turista začíná hledat i místa doposud méně turisticky vyhledávaná. V posledních letech Španělsko zjistilo, že velký turistický kapitál může získat například i z průmyslového zařízení (např. Město umění a věd ve Valencii). A tak si Španělsko stále více a více uvědomuje, jak velké bohatství nabízí i jeho vnitrozemí. Domácí i zahraniční turisté pomalu upouštějí od pobytů u moře a svou pozornost směřují spíše k pohořím a nádherně zeleným údolím. Začíná být mnohem častější, že namísto vdechování výparů vonné sangríe, si turisté užívají vůně horských bylin, venkovského klidu a idyly. Blízký kontakt s přírodou, zemědělské práce, provozování cyklistiky ve všech druzích terénu či pěší turistika, to vše jsou nynější módní trendy v oblasti cestovního ruchu ve Španělsku. [DROUVE, 2009, str. 8], [MORENO, 2003, 162] Ať už se jedná o Andalusii, Galicii nebo Navarru, návrat k přírodě je dnes v módě, což umožňuje navyšovat počty nabídek ubytovacích služeb. Místní hotely zaznamenávají rekordní nárůst zájmu, staré vesnické domy a usedlosti se přebudovávají na rustikální ubytovací prostory. Ve středu pozornosti jsou také jezdecké dovolené na venkově, termální hotely jsou na vrcholu vlny zájmu o wellness. Kromě toho zažívá boom i vrcholná turistika, zaměřená na výlety do jeskyní a canyoning. [DROUVE, 2009, str. 8, 9] Velkým lákadlem pro dnešní turisty je i Svatojakubská cesta do Santiaga de Compostela. Začíná v Pyrenejích (průsmyk Ibañeta y Somport) a táhne se až do nejzápadnější španělské metropole. Je dlouhá přibližně 800 km a podél můžete 21

vidět stovky starých kostelíků, klášterů a hradů zasazených v nádherné přírodě. Po cestě vás jistě uchvátí pohledy na nádherné katedrály v Burgosu či v Leónu. [DROUVE, 2009, str. 9] Španělsko je turistickým lákadlem nejen díky své jedinečné historii a kulinářskému umění, ale také díky divokým fiestám a nespoutané zábavě. Španělské fiesty se čím dál tím více těší pozornosti nejen španělských obyvatel. Do Pamplony se na začátku července každoročně sjíždí více a více zahraničních turistů, aby mohli být svědky legendárního průběhu býků starým městem. A tak nikoho jistě nepřekvapí, že každoročně se příjmy z cestovního ruchu ve Španělsku navyšují. (viz. Tabulka 2) Tabulka 2: Příjmy, výdaje a saldo z cestovního ruchu v letech 2002 2012 [5] Příjmy (mil ) Výdaje (mil ) Saldo (mil ) 2002 35 543,4 7 019,9 28 523,5 2003 35 047,1 8 009,9 27 037,2 2004 36 376,3 9 772,1 26 604,2 2005 38 558,3 12 125,2 26 433,1 2006 40 715,0 13 265,7 27 449,3 2007 42 170,5 14 360,4 27 810,1 2008 41 901,0 13 834,0 28 067,0 2009 38 125,0 12 086,0 26 039,0 2010 39 621,0 12 663,0 26 958,0 2011 43 026,0 12 349,0 30 677,0 2012 43 521,0 11 911,0 31 610,0 3 Socioekonomické předpoklady 3.1 Demografie Španělsko, se svou rozlohou 504 782 km 2, je domovinou pro 47 059 533 obyvatel (1.1.2013), což je o 205 788 osob méně než v roce 2012. Zmíněný pokles počtu obyvatelstva je připisován především odlivu zahraničních rezidentů ze země. Čistý ukazatel počtu Španělů sice vzrostl, ale o pouhých 10 337 osob, což činí 0,02%. Ukazatel hustoty obyvatel na km 2 činí: 94 obyvatel/km 2. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva je 23 milionů. [3], [13] 22

Graf 1 znározňuje, jak probíhal vývoj španělské populace v letech 2000 2013. Jasně z něj vyplývá, že celková populace má vzrůstající tendenci, především však díky přistěhovalcům. Zároveň graf ukazuje, jaký je poměr mezi počtem Španělů a cizinců s trvalým pobytem ve Španělsku. Población total = celková populace; Españoles = Španělé; Extranjeros = cizinci Graf 1: Vývoj počtu obyvatelstva ve Španělsku v letech 2000-2013 [13] Průměrný roční přírůstek obyvatelstva je 0,36%. Z celkové populace činí 15,8% osoby ve věku 0 16 let, osoby ve věku 16 44 let činí 41,1% z celku. Osoby mezi 45. a 64. rokem života tvoří 25,7% celku. Osoby nad 65 let tvoří 17,2% celkové populace. Průměrný věk je vypočten na 41 let. [3] Pyramida španělské populace pokračuje ve trendu stárnutí, dochází tedy ke zužování její základny (nových generací). Výška pyramidy se zvyšuje, tím pádem dochází i k oddalování odchodu na odpočinek. [13] 23

Obrázek 1 zobrazuje věkovou pyramidu španělské populace v roce 2013. Na svislé ose je věk, na horizontální pak procentuální vyjádření vůči celkovému počtu obyvatel. V levé části jsou znározněni muži, v pravé jsou ženy. Obrázek 1: Věková pyramida španělské populace v roce 2013 [13] Národnostní složení není příliš různorodé. Většinu logicky zastupují Španělé (73%), dále je populace tvořena Katalánci (18%) a Basky (2,5%). Nejvíce cizinců s trvalým pobytem ve Španělsku tvoří (k 1.1.2013) Rumuni a Marokánci. Celkem bylo k 1.1.2013 ve Španělsku registrováno 5,52 mil. cizinců s legálním pobytem, což představuje 11,7% z celkové populace. [3], [13] Katolíků je ve Španělsku 76%, dalších 20% obyvatel je bez náboženského vyznání. 1,5% obyvatel se hlásí k protestanství, 2% obyvatel jsou muslimové a 0,5% náleží ostatním náboženstvím. [3] 3.2 Sídelní charakteristika Iberský poloostrov byl po staletí územím, kde spolužil nejeden národ. Rozdílné kultury i jiná náboženství zde sousedila po celou dobu španělské historie. Některé z nich za sebou zanechaly významné architektonické stopy. Osobitost, která vychází ze soužití různých národů, je rozmanitá. Postupem času se vytvořila městská centra s vlastními rysy, které k návštěvníkům, ale i k samotným obyvatelům, promlouvají o jednotlivých 24

historických etapách. Tento historicko-architektonický vývoj je možné přiblížit si na následujících sedmi městech: Toledo Granada Santiago de Compostela Salamanca Sevilla Madrid Barcelona. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 21, 22] Toledo, město ležící přibližně 70 km jihozápadně od hlavního města Madridu, je spolu se svými 70 000 obyvateli situováno na břehu veletoku Tajo. Jeho staré město bylo v roce 1986 díky své jedinečnosti zařazeno mezi světové památky UNESCO. [DROUVE, 2009, str. 126], [6] Toto město si dokázalo zachovat jedinečné dědictví, které skrývá své prvopočátky již v dobách neolitu. Do světové historie se ovšem město zapsalo v roce 192 př. n. l., kdy bylo dobyto římskými jednotkami. Římské obyvatelstvo město přejmenovalo na Toletum a za jejich vlády byl ve městě vybudován nejeden kostel, chrám, divadlo, hradby či akvadukt. [7] Se zánikem Římské říše, bylo město obsazeno vizigótskými kmeny, kteří Toledo učinili svou centrálou. Největší historické významnosti pak nabývá v období reconquisty, ve chvíli, kdy se stává hlavním městem celého království Kastilie a Leónu za vlády krále Alfonse VII. ve 12. století. Zároveň symbolizuje soužití tří rozlišných kultur: židovské, arabské a křesťanské. Názornou ukázkou této vzájemné tolerance je vznik Toledské školy překladatelství Escuela de Traductores de Toledo ve 13. století na popud krále Alfonse X., ve které se překládaly staré klasické texty z řečtiny do arabštiny a následně do latiny. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 22] Toledo bylo zároveň jedním z nejdůležitějších center židovské kultury, ze které se nám až do současnosti dochovalo mnoho architektonických stop, včetně urbanistické zástavby v Toledu je možné i dnes navštívit staré židovské město. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 22] Tohle město také přilákalo řeckého malířského velikána Domenica Theolocopulose, který se zde usídlil a započal zde svou uměleckou kariéru. Dalším světově významným umělcem, který v Toledu působil, byl také slavný malíř El Greco. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 22], [7] V kalendáři svátků a fiest je jistě nejvýznamnější velikonoční týden a Tělo Boží (Corpus Cristi). Mezi místní pozoruhodnosti jistě patří pevnost Alcázar, gotická 25

katedrála, renesanční Hospital Tavera, či židovská synagoga ze 12. století. [DROUVE, 2009, str. 126], [7] Granada, město s přibližně 280 tisíci obyvateli ležící ve slunné Andalusii, se proměnila v jádro muslimského Španělska, stejně tak, jako se ve vizigótské éře v centrum Španělska proměnilo Toledo. Přestože 13. století pro muslimské Španělsko znamenalo politickou krizi, pro Granadu se, paradoxně, stalo epochou největšího rozkvětu. To demonstruje například výstavba architektonického skvostu pojmenovaného Alhambra, (v překladu Červený hrad). Jeho konstrukcí Arabové navždy změnili specifický ráz tohoto jižanského města. Nejvyšší bod Granady je proto nyní zastavěn honosným komplexem palácových budov s rekreačními zónami. Tohle významné dílo v sobě kloubí mistrné architektnické prvky a nepopsatelné krásy přírody. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 23], [DROUVE, 2009, str. 138] Po tom, co byla města Sevilla i Cordóba obsazena, byla Granada poslední arabskou pevností na poloostrově (po dobu 250 let). Dobyta byla ve významném roce 1492 došlo tak k vítězství křesťanských vojenských oddílů nad posledními maurskými jednotkami. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 23], [8] Nezapomeňme zmínit, že město Granada bylo vybráno Katolickými králi jako místo jejich posledního odpočinku. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 23] Santiago de Compostela (hlavní město Galicie) je tajemné město, které bylo ve středověku silně spjato s křesťanstvím. Svatojakubská cesta (vedoucí z Pyrenejí až do Santiaga de Compostela) je v Evropě nejvíce navštěvovaná cesta poutníků. Poutnictví tak představuje soužití bez hranic, stejně jako je spojení Pyrenejského poloostrova se zbytkem světa. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 23] Město si na počátku 11. století prošlo neobyčejným rozvojem, a to především díky tomu, že cesty poutníků do Svaté země byly znemožněny bojovnými Turky. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 23] Pověst praví, že apoštol Santiago kázal na Iberském poloostrově evangelium po dobu dlouhých sedmi let. Když se pak vrátil do Palestiny, byl nemilosrdně popraven. Jeho tělo bylo lodí převezeno zpět do Španělska, kde bylo pohřbeno jeho následovníky, ačkoli tento čin nebyl důkazně potvrzen. V 9. století byla ovšem hrobka objevena, a na základě tohoto objevu se apoštol Santiago navěky stal symbolem španělského 26

křesťanství a také svatým patronem reconquisty. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 23] Legenda o apoštolovi byla jednou z nejtajemnějších v celé historii křesťanství, díky tomu dodnes existují pochyby o pravosti nalezených ostatků. Nynější Svatojakubská pouť je náboženskou stezkou vedoucí k sebepochopení a porozumění lidské existence. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 24] Santiagu de Compostela jednoznačně dominuje barokní průčelí katedrály sv. Jakuba a davy upocených poutníků, kteří právě dokončili svou namáhavou cestu a toužebně čekají ve dlouhé frontě na zhlédnutí ostatků sv. Jakuba. [DROUVE, 2009, str. 69] Třetím městem z ukázkové sedmice je Salamanca. Město umístěné na břehu řeky Tormes, je městem, které se do historie Španělska zapsalo ve 13. století jako centrum intelektuálů. Leónský král Alfons IX. zde totiž nechal vybudovat univerzitu. Od této chvíle se na Salamancu obrací oči celé Evropy. Na univerzitě v Salamance studovaly a byly vyučovány osobnosti jako Francisco de Vitoria (španělský teolog, který se proslavil především svým bojem za práva Indiánů v Novém světě a svými idejemi ohledně limitů ospravedlnitelnosti válečných konfliktů), Fray Luis de León (významný humanista a překladatel) a Miguel de Unamuno (spisovatel, básník a filosof). [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 24], [9], [10] Salamanca se stala inspirací a námětem pro nejedno literární dílo. Mezi jinými se Salamanca odráží i v pracích Miguela de Cervantes. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 24] Sevilla (hlavní město Andalusie) hrála hlavní roli hned v několika historických epochách, ačkoli její fyziognomie se spíše připisuje k arabské éře, kdy sloužila jako centrum reino de Taifas 1 (11. století). Z této doby se ve městě zachoval starý minaret, známý pod jménem La Giralda. [DROUVE, 2009, str. 144], [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 25] Další událost, která značně ovlivnila vývoj města, bylo objvení Ameriky v roce 1492. Ze Sevilly se totiž kontrolovaly všechny obchodní vztahy s Novým světem. Ze Sevilly 1 Reino de Taifas = společenství menších království, která byla politicky nezávislá. Ta vznikla z Cordóbského kalifátu v roce 1031 po jeho svržení z funkce. Podle původu jejich vladařů se reino de Taifas dělila do 3 druhů: andaluská, slovanská a berberská. Nejvýznamnější byly z měst Sevilla, Badajoz, Valencia, Málaga, Almetía, Denia a Granada. [11] 27

byly také vypraveny další zámořské expedice. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 25] Rozkvět města Madrid přišel později než u ostatních španělských měst. Stalo se tomu tak v 16. století, kdy byl Madrid, na rozhodnutí krále Filipa II., přeměněn na hlavní město. Zkrášlení města proběhlo převážně v 18. století, za vlády Carlose III., který město proměnil v administrativní a kulturní centrum země. Madrid tak nabyl na důležitosti a významnosti stejně jako ostatní evropská hlavní města. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 25] Ve stejné době se také budovalo velké množství civilních staveb v klasicistním stylu, které převážně sloužily akademiím a ústavům (následován byl francouzský model), jako byla například la Real Academia Española de la Lengua (Královská španělská akademie) nebo La Biblioteca Nacional (Národní knihovna) či el Museo del Prado. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 25, 26] Barcelona, hlavní město Katalánska, je posledním městem ukázkové sedmičky. Jedná se o město, ve kterém jde jednoznačně vidět umělecké a architektonické výdobytky moderní doby. Současná Barcelona je s téměř dvěma miliony obyvatel druhým největším městem ve Španělsku. Mísí se v ní jak neoklasicistní budovy, tak budovy modernistické. [12], [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 26] Velkým rozvojem si Barcelona procházela od 18. století, které je silně spjato s nárůstem urbanistické zástavby a se zvyšováním městské populace. Barcelona je centrem excelence stavitele a architekta Antoni Gaudí, reprezentanta secese a modernismu. Mezi mistrovská díla, která zdobí ulice Barcelony, se řadí především Casa Batló, Casa Milá, el templo de Sagrada Familia a Parque Güell. [MONTERO, BERNARDINO, 1997, str. 26] V roce 1992 hostila tato španělská metropole letní olympijské hry. Důsledek tohoto faktu byl masivní nárůst turistů. Pořádání olympiády mělo na Barcelonu velmi blahé účinky, došlo k mnoha rozsáhlým rekonstrukcím a výstavbě některých městských čtvrtí. [12] 28

4 Historický vývoj Pyrenejský poloostrov byl poprvé obydlem již kolem roku 800 000 př. n. l., od té doby podléhal pravidelně nejednomu útoku. Od 11. století př. n. l. byl kolonizován vyspělými civilizacemi z východu Řeky, Kartaginci, Féničany. Roku 218 př. n. l. přišli do oblasti dnešního Španělska Římané, ti se postavili Kartagincům a rozpoutali tak druhou punskou válku. Budovali chrámy, akvadukty, divadla. Sklízeli zemědělské bohatství a získávali tak bohatství nerostné. [ARDAGH, 2007, str.47] Po pádu západořímské říše roku 476 n. l. padla moc nad Pyrenejským poloostrovem do rukou severských Vizigótů. Díky nekvalitní politické organizaci se však stali jednoduchým terčem pro Maury, kteří do Španělska zamířili ze severní Afriky. Můžeme tvrdit, že v 8. století pak byl téměř celý Pyrenejský poloostrov pod nadvládou Arabů. [ARDAGH, 2007, str. 47] V 10. a 11. století pak začalo pozvolně docházet k znovudobývání (reconquistě), naplno se ovšem rozpoutala až v 15. století. Ke sjednocení země pak roku 1469 významně přispělo uzavření sňatku tzv. Katolických králů Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské. V roce 1492 pak byla opět dobyta Granada, poslední maurské království. V tomtéž roce došlo k objevení Ameriky portugalským mořeplavcem ve španělských službách Kryštofem Kolumbem. Tento objev pak otevřel dveře k vyplenění starověkých civilizací Nového světa španělskými kolonizátory. [ARDAGH, 2007, str. 47] Na trůn nastoupila habsburská dynastie a s majetkem přivezeným z čerstvě objevené Ameriky zacházela nesmírně neurvale. Celé bohatství utratila v nekonečných zahraničních válkách. Úpadek Španělska byl ještě urychlen vysokou inflací a náboženským útiskem. V 18. století pak osvícenství nastolilo atmosféru vzdělanosti, nicméně úpadek Španělska i nadále pokračoval. Napomáhala mu k tomu nejen Napoleonská vojska, ale také ztráta amerických kolonií. [ARDAGH, 2007, str. 47] Politická nestabilitita 19. století vedla k diktatuře ve 20. letech 19. století a následně pak k republice ve 30. letech. Ta však byla zničena španělskou občanskou válkou. Vítěz, generál Franco, diktátorsky vládl až do roku 1975, tedy do své smrti. Od té doby je Španělsko státem demokratickým. [ARDAGH, 2007, str. 47] 29

Dnešní Španělsko V době posledních čtyřiceti letech prodělalo Španělsko více společenských změn než kterýkoli jiný západoevropský stát. Až do padesátých let dvacátého století bylo Španělsko považováno za chudou zemědělskou zemi. Stěhování do velkých měst, především na konci šedesátých let, mělo za následek, že mnohé španělské vesnice zůstaly vylidněny. [ARDAGH, 2007, str. 22] Šedesátá léta znamenala období velkého růstu pro španělskou ekonomiku. Tento růst ekonomiky byl do jisté míry ovlivněn neustále se zvyšujícím počtem turistů, kteří Španělsko začali navštěvovat. [ARDAGH, 2007, str. 22, 23] V roce 1975, po smrti diktárora generála Franka, se Španělsko stalo konstituční monarchií v čele s králem Juanem Carlosem I, avšak postfrankovská éra, tedy osmdesátá a devadesátá léta, se vyznačovala vládou socialistického premiéra Gonzáleze. Za vlády socialistů doško k zlepšení stavu sinic a dálnic, zdravotnictví a vzdělání, a také k mezinárodnímu postavení Španělska. Socialistická vláda strany PSOE však musela nutně skončit. [ARDAGH, 2007, str. 23] V roce 1986 vstoupilo Španělsko do Evropského společenství a silně se tak zviditelnilo. Bohatství země dosáhlo svého vrcholu v roce 1992, kdy Barcelona hostila Olympijské hry a kdy se v jižanské Seville konal mezinárodní veletrh Expo 92. [ARDAGH, 2007, str. 23] Nastolení demokracie pomohlo španělským autonomním oblastem nabrat značnou sílu. Mnohé z oblastí mají i vlastní oficiální jazyk. Ten se používá na úřadech i při výuce ve školách. [ARDAGH, 2007, str. 23] Ve španělské ekonomice hraje značnou roli zemědělstí, avšak v každém kraji je zemědělská produktivita odlišná. Zatímco některé kraje sklízí bohatou úrodu, v jiných je zemědělství zcela neproduktivní. Cestovní ruch představuje přibližně desetinu příjmů země. Převážná většina turistů navštěvuje Španělsko především díky nekonečně dlouhým prosluněným plážím, avšak poslední dobou se zvyšuje počet turistů mířících za nádhernou španělskou krajinou a za tamním kulturním dědictvím. [ARDAGH, 2007, str. 23] 30

PRAKTICKÁ ČÁST 5 Rešerše nabídek školních zájezdů do Španělska Jelikož primárním cílem této bakalářské práce je navrhnout poznávací zájezd/cestu do Španělska pro studenty gymnázií, přišlo mi vhodné zjistit, zahrnuje-li nabídka školních zájezdů na českém trhu také zájezdy do Španělska. Tento průzkum jsem prováděla za pomoci internetu, resp. veřejně dostupných nabídek cestovních kanceláří a agentur. Jednotlivé nabídky cestovních kanceláří jsem mezi sebou porovnávala. Právě tímto srovnáváním několika desítek nabídek školních zájezdů jsem dospěla k několika následujícím bodům. 1) Nabídky školních zájezdů jsou v dnešní době velmi rozšířenými. Většina cestovních kanceláří věnuje vymýšlení nových zájezdů pro školní kolektivy spoustu času a energie. Například cestovní kancelář CK Školní zájezdy, expert na zájezdy školních kolektivů se zcela orientuje na produkci tohoto typu zájezdů. V jejím aktuálním katalogu nabízených produktů můžeme najít více než 100 připravených nabídek do 20 různých zemí světa. [23] 2) Co se týče zájezdů směřujících přímo do Španělska, těch už v nabídkách cestovních kanceláří není tolik. Pro školní zájezdy jsou velmi populární destinace jako je Velká Británie, Francie, Itálie, Holandsko, Německo a Polsko. Je pravda, že nabídky každé CK jsou jiné, obecně ovšem můžu říct, že těch, které nabízely školní zájezdy do Španělska, bylo zhruba kolem jedné třetiny. Myslím si, že hlavním důvodem, proč není Španělsko na seznamu destinací zájezdů pro školní kolektivy, je jeho vzdálenější geografická poloha. S rostoucí vzdáleností ovšem rostou i finanční náklady spojené s dopravou. S tím souvisí i následující poznatek: 3) U těch cestovních kanceláří, které nabízejí školní zájezdy do Španělska, se téměř vždy jedná o přepravu cestujících autobusem. Přestože se v poslední době ceny letenek do Španělska výrazně zlevňují, i tak je stále letecká doprava dražší než cestování autokarem, otázka ceny je tak jistě jedním z nejpalčivějších faktorů, které hrají roli při výběru zájezdu. Leteckých zájezdů do Španělska jsem našla minimum. Všechny měly za cílovou destinaci hlavní město Španělska, Madrid, a jejich cena byla výrazně vyšší, popř. 31

na stránkách bylo uvedeno, že cena letenek není zahrnuta v uváděné ceně. Z toho jasně vyplývá, že s použitím letecké dopravy roste cena zájezdu. 4) Další z nabytých poznatků se týká délky zájezdů. Majorita zájezdů pro školní kolektivy trvá 7 9 dní. Samozřejmě, že jsem našla i delší varianty zájezdu, například cestovní kancelář ABC Tours nabízí 13 denní školní zájezd. [24] 5) Majoritní většina všech mnou nalezených nabídek cestovních kanceláří do Španělska, směřovala do Barcelony či Katalánska. Domnívám se, že to je zapříčiněno tím, že tato oblast Španělska je velmi turisticky zajímavou oblastí ležící nejblíže českých hranic. Opět a zase se domnívám, že zde hraje roli geografie. Několik dalších zájezdů bylo do hlavního města. Jeden zájezd jsem pak objevila zaměřený na Andalusii jelikož se ale jelo opět autobusem, program byl tomu uzpůsoben (zastavení v Barcelně a její prohlídka na cestě tam, na zpáteční pak zastávka ve Figueres). Při tvorbě zájezdu je důležité, ba přímo stěžejní, pochopit přání potenciálních zákazníků. Zároveň je velmi důležité předložit program zájezdu korespondující s cenou. Také musíme brát v potaz finanční stránku segmentu, kterému chceme zájezd nabízet. Přestože já osobně bych dávala přednost neotřelým destinacím a inovátorskému přístupu při tvorbě programu, nesmím zapomenout na právě výše uvedené skutečnosti. Ve výsledku mě tedy zjištěné informace nepřekvapují. Jsem zvědavá, zda-li i já dojdu svým průzkumem ke stejným závěrům. Pokud ne, znamenalo by to, že můžu vytvořit produkt, který na českém trhu zatím není příliš zastoupen, ale přitom je po něm poptávka. 32

6 Preference gymnazistů Svou bakalářskou práci jsem se rozhodla zasvětit zjišťování, zda-li má studium španělského jazyka vliv na osobní preference při vybírání a sestavování zájezdu do Španělska, a následnému sestavení zájezdu šitého na míru pro gymnazisty. Zajímalo mne, zda-li je opodstatněné sestavovat jiný zájezd studentům studujícím španělštinu a studentům, kteří se o španělský jazyk vůbec nezajímají. Současně mě také zajímalo, jestli nemá na preference studentů vliv také jejich pohlaví či fakt, že v minulosti již Španělsko navštívili. Na základě osobních zkušeností a vlastního úsudku jsem vyvodila hypotézu, kterou budu dále ve své práci postupně potvrzovat či vyvracet: H: Preference studentů studujících španělštinu jako druhý jazyk a studentů studujících v programu bilingvní výuky budou podobné a budou se lišit od preferenci těch studentů, kteří se španělštině nikdy nevěnovali. Díky tomu bude zapotřebí vytvořit alespoň dva rozdílné návrhy cesty do zahraničí. 6.1 Metodika zjišťování dat Pro zjišťování preferencí studentů gymnázií při vytváření cesty do Španělska jsem zvolila metodu dotazníkového šetření, jakožto jednu z nejefektivnějších, nejjednodušších a nejčastěji používaných metod při sběru primárních dat. Při sestavování dotazníku, bylo velmi důležité uvědomit si, co skutečně potřebuji od gymnazistů zjistit. Díky tomu jsem se pak mohla věnovat samotnému sestavování otázek. Jelikož jsem sama několikrát vyplňovala různé dotazníky, byla jsem si vědoma faktu, že příliš dlouhý dotazník není nejlepší volbou. Respondenti se s každou následující otázkou méně soustředí a jejich výpovědi jsou méně relevantní. Mým cílem proto bylo zjistit preference ohledně ubytování, ceny, dopravního prostředku, lokality, délky a náplně připravovaného zájezdu v nejvýše 10 otázkách. Při vytváření dotazníku jsem brala v potaz nejen spisovnost a srozumitelnost otázek, nýbrž i jejich logické řazení a skutečnost, že zjištěné výsledky budou statisticky 33

vyhodnocovány. Toto uvědomění například vedlo k rozhodnutí, abych do dotazníku nezařazovala otevřené otázky. Vyhodnocování otevřených otázek je složité, statisticky téměř nemožné a časově velmi náročné. Přednost jsem tedy dala otázkám uzavřeným. Výsledný dotazník byl sestaven z 8 pečlivě zvolených otázek. V hlavičce dotazníku měli respondenti prostor pro vyplnění svého věku a pohlaví. Tyto dopňující informace shledávám velmi důležitými, protože na základě pohlaví i věku mám možnost získaná data analyzovat a porovnávat. První otázku jsem věnovala tomu, abych zjistila, zda-li již respondent Španělsko v minulosti navštívil. Tuto jednoduchou otázku jsem do výsledného dotazníku vložila proto, abych zjistila, v čem se preference těch, kteří ve Španělsku nikdy nebyli, liší od preferencí žáků, kteří Španělsko v minulosti navštívili. Otázka 2) byla zasvěcena zjištění, zda-li by vůbec měli studenti o školou nabízený zájezd do Španělska zájem či nikoli. Tím pádem, jestli je smysluplné zahraniční cestu pro gymnazisty sestavovat. Otázka 3) se již plně zaměřuje na cílovou destinaci a na určení lokality, o kterou mají gymnazisté největší zájem. Ze sedmi možností jsem respondenty požádala o označení tří pro ně nejzajímavějších a nejlákavějších destinací, dále pak o seřazení těchto vybraných destinací podle jejich preferencí (od nejlákavější po nejméně lákavou). Možnosti, ze kterých studenti vybírali, byly: severovýchod, severozápad, východ, jih a vnitrozemí + Madrid a Barcelona jako dvě samostatné možnosti. Protože mi bylo jasné, že ne každý je znalcem Španělska, do závorky za nabízené možnosti jsem připsala jejich velmi zkrácenou charakteristiku. Otázka 3 tedy zněla takto: 3) Z následujících možností vyberte 3 oblasti Španělska, které Vás nejvíce lákají k navštívení. Tyto tři oblasti dále seřaďte podle Vašich preferencí. (Používejte číslice 1-3, kdy 1 = láká nejvíce, 3 = láká nejméně) a) Severozápadní Španělsko (Svatojakubská poutní cesta, hory, pastviny, starobylé katedrály, pravěké jeskynní malby; města: Santiago de Compostela, Bilbao) b) Severovýchodní Španělsko + Andorra (moře, Antoni Gaudí, památky římské epochy, výtvarné umění; města: Zaragoza, Barcelona, Gerona) c) Východní Španělsko (ostré útesy, písečné pláže, pomerančové háje, historické památky; města: Valencia, Murcia) 34