Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob 1 Úvod... 1 2 Kontroverzní téma... 2 3 Zákon mění základní zásady českého trestního práva... 2 4 Systematika zákona... 3 5 Definiční znaky právnické osoby... 3 6 Vztah zákona k trestnímu zákoníku a k trestnímu řádu... 4 7 Demonstrativní výčet trestných činů právnických osob... 4 8 K některým ustanovením zákona... 5 8.1. Trestní odpovědnost právnické osoby 8... 5 8.2. Trestní odpovědnost právního nástupce právnické osoby 10... 5 8.3. Druhy trestů a ochranných opatření 15... 5 9 Závěr... 6 10 Seznam pramenů... 7 1 Úvod Dnem 1. ledna 2012 nabyl účinnosti zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Po několikaletém úsilí se Česká republika zařadila k většině evropských států náležejících ke kontinentálnímu typu právní kultury, které mají ve svých právních řádech zakotvenou trestní odpovědnost právnických osob. Zákon zavádí nové, dosud neznámé instituty. Přináší například zásadu souběžné nezávislé trestní odpovědnosti fyzických a právnických osob, zakotvuje přechod trestní odpovědnosti právnické osoby na právního nástupce právnické osoby, vytváří nové pojetí zavinění u právnické osoby, umožňuje uložit právnické osobě nové, dosud neznámé trestněprávní sankce, například zveřejnění odsuzujícího rozsudku, připouští společné trestní řízení proti obviněné právnické osobě a obviněné fyzické osobě. Stránka 1 z 7
2 Kontroverzní téma Trestní odpovědnost právnických osob problematizuje osvědčený systém základních principů kontinentální evropské právní kultury. Ustupuje od zásady individuální trestní odpovědnosti, narušuje staletími uznávanou zásadu evropského kontinentálního práva, že trestní odpovědnost je odpovědnost individuální, odpovědností fyzické osoby. Rozšíření právního řádu o trestní odpovědnost právnických osob a sílící tendence k jejímu zavádění souvisí s novými celospolečenskými, ekonomickými i politickými poměry, jimiž jsou především rozvoj moderní průmyslové společnosti, globalizace ekonomiky a sílící ekonomická moc právnických osob. Právnické osoby nabyly pravomoci a kontrolu v téměř všech oblastech průmyslu a obchodu. Hospodářská činnost, v jejíž sféře dochází k trestné činnosti nejčastěji, se uskutečňuje zejména činností právnických osob. Sloučením hospodářských subjektů vznikají celosvětově působící korporace, v jejich činnosti se mohou projevovat a projevují i četné protispolečenské aktivity. Celková nebezpečnost kriminality se zvyšuje, roste její bezohlednost, brutalita. Změnila se i charakteristika pachatelů. 3 Zákon mění základní zásady českého trestního práva Nová právní úprava je významná i pro systém práva hmotného. Dosavadní základní zásada českého trestního práva, zásada individuální trestní odpovědnosti fyzické osoby, se mění na zásadu nezávislé souběžné trestní odpovědnosti fyzické a právnické osoby. Zásada souběžné trestní odpovědnosti fyzických a právnických osob se uplatní jen v těch případech, ve kterých právnická osoba může být pachatelem trestného činu. Ty jsou uvedeny taxativně v 7. Jde celkem o 84 zločinů a přečinů. U těch trestných činů, u nichž právnická osoba nemůže být pachatelem trestného činu, platí zásada individuální trestní odpovědnosti fyzické osoby. U těch trestních činů, u kterých může být pachatelem právnická osoba, platí zásada souběžné nezávislé odpovědnosti fyzických a právnických osob. Jako novou zásadu trestního práva zákon přináší zásadu trestní odpovědnosti nástupce právnické osoby, a to podle 10. Pro právnickou osobu se může stát rizikem být právním nástupcem jiné právnické osoby, protože jako nástupnická právnická osoba sebou také může nést případnou trestní odpovědnost. Stránka 2 z 7
4 Systematika zákona Zákon obsahuje 48 ustanovení, které mají smíšenou povahu, tj. obsahuje jak hmotněprávní normy, tak normy procesní. Prvých 27 ustanovení obsahuje podmínky trestní odpovědnosti a zásady sankcionování korporací, od 28 začínají procesní pravidla o řízení proti právnickým osobám. Hmotněprávní část zákona, tj. 1 až 27, kopíruje systematiku obecné části trestního zákona. 1 upravuje účel zákona, 2 až 5 pojednává o působnosti zákona, 6 upravuje vyloučení odpovědnosti některých právnických osob za trestný čin. Taxativní výčet trestných činů právnických osob je v 7. Podmínky trestní odpovědnosti jsou v 8, pojednání o pachateli, spolupachateli, účastníku v 9, trestní odpovědnost nástupce právnické osoby 10, účinná lítost 11, promlčení 12 až 13. Ustanovení 14 až 25 hovoří o sankcionování právnické osoby, 26 o ochranném opatření zabrání věci a jiné majetkové hodnoty, 27 o zániku účinků odsouzení. Procesní část začíná o vztahu řízení k řízení o správním deliktu 28, místní příslušnost 29, zahájení a skončení trestního stíhání 30, ustanovení o společném řízení 31 a o zrušení, zániku a přeměně právnické osoby 32. Dále pokračuje o zajišťovacím opatření vůči právnické osobě 33, jejich úkonech 34, její obhajobě 35, předvolání, předvedení a pořádkové pokutě v 36, o výslechu a závěrečné řeči v hlavním líčení a ve veřejném zasedání, následují zvláštní ustanovení o výkonu trestu 38 až 41 a právním styku s cizinou 42 až 47. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob není zcela samostatným zákonem, ale navazuje na předpisy trestního práva v oblasti hmotného a procesního, tj. trestní zákon a trestní řád a doplňuje je. Zákon bývá označován jako vedlejší trestní zákon. 5 Definiční znaky právnické osoby Definičními znaky právnické osoby jsou právní subjektivita (způsobilost mít práva a povinnosti), deliktní způsobilost (schopnost být odpovědným z deliktů, jichž se dopustí její orgány či zástupci), vnitřní organizace (vnitřní uspořádání, určení jejích orgánů a vymezení působnosti) a majetková autonomie (právnická osoba má jmění oddělené od jmění jiných osob. Právnické osoby jsou subjekty práva odlišné od fyzických osob, jsou uměle právem vytvořeny a nadány způsobilosti k právům a povinnostem, způsobilostí k právním a protiprávním úkonům a odpovědností v právních vztazích. Stránka 3 z 7
6 Vztah zákona k trestnímu zákoníku a k trestnímu řádu Ustanovení o trestní odpovědnosti právnických osob jsou ve vztahu k ustanovení trestního zákona a trestního řádu ustanoveními primární povahy, tzn., že ustanovení trestního zákona a trestního řádu se použijí jen tehdy, nemá-li zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim zvláštní úpravu a není-li to z povahy věci, zejména s přihlédnutím k charakteru právnických osob, vyloučeno (lex specialit derogat generali). 7 Demonstrativní výčet trestných činů právnických osob Trestnými činy se pro účely tohoto zákona rozumí zločiny nebo přečiny uvedené v trestním zákoníku, a to např. vydírání 175 TrZ, porušení tajemství dopravovaných zpráv 182 TrZ, podvod 209 TrZ, pojistný podvod 210 TrZ, úvěrový podvod 211 TrZ, dotační podvod 212 TrZ, podílnictví 214 TrZ, podílnictví z nedbalosti 215 TrZ, legalizace výnosů z trestné činnosti 216 TrZ, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti 217 TrZ, neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací 230 TrZ, opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat 231 TrZ, poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti 232 TrZ, udávání padělaných a pozměněných peněz 235 TrZ, zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby 240 TrZ, neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby 241 TrZ, nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení 243 TrZ, zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění 254 TrZ, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži a veřejné dražby 257 TrZ, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži 257 TrZ, vystavení nepravdivého potvrzení a zprávy 259 TrZ, porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi 270 TrZ, vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci 324 TrZ, vyhrožování s cílem působit na úřední osobu 326 TrZ, podplácení 332 TrZ, nepřímé úplatkářství 333 TrZ, maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání 337 TrZ, neoprávněné zaměstnávání cizinců 342 TrZ, křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek 346 TrZ, padělání a pozměňování veřejné listiny 348 TrZ, nedovolená výroba a držení pečetidla státní pečeti a úředního razítka 349 TrZ, účast na organizované zločinecké skupině 361 TrZ, podněcování k trestnému činu 364 TrZ, nadržování 366 TrZ. Katalog trestních činů právnických osob je taxativně vyjmenován v 7. Stránka 4 z 7
8 K některým ustanovením zákona 8.1. Trestní odpovědnost právnické osoby 8 (1) Trestním činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný jejím jménem nebo v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jedná-li tak a) statutární orgán, nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat, b) ten, kdo u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost,, c) ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osobě,, d) zaměstnanec při plnění pracovních úkolů,. Jde o klíčové ustanovení zákona. Pachatelem trestného činu u fyzických osob je živý člověk, osoba myslící, cítící, mající vůli. Právnická osoba se ale liší od fyzické osoby, a proto na ni nemůžeme klást stejná kritéria jako na fyzickou osobu. Právnická osoba jako abstraktní společenský útvar svoji vůli fakticky nemůže projevit obdobně jako osoba fyzická, a proto za ni její vůli musí projevit odlišná osoba fyzická nebo několik fyzických osob. Zákon proto musí určit pravidla přičitatelnosti protiprávních jednání, tedy čí protiprávní jednání má za následek vznik trestněprávní odpovědnosti právnické osoby. 8.2. Trestní odpovědnost právního nástupce právnické osoby 10 (1) Trestní odpovědnost právnické osoby přechází na všechny její právní nástupce. Zákon upravuje otázku přechodu trestní odpovědnosti na právního nástupce právnické osoby s cílem zabránit, aby se provinilá právnická osoba vyhnula důsledkům trestní odpovědnosti. Pro právnickou osobu se tedy může stát rizikem být právním nástupcem jiné právnické osoby, protože jako nástupnická právnická osoba sebou také může nést případnou trestní odpovědnost. 8.3. Druhy trestů a ochranných opatření 15 (1) Za trestné činy spáchané právnickou osobou lze uložit pouze tyto tresty a) zrušení právnické osoby, b) propadnutí majetku, c) peněžitý trest, d) propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, e) zákaz činnosti, Stránka 5 z 7
f) zákaz plnění veřejných zakázek, účast v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, g) zákaz přijímání dotací a subvencí, h) uveřejnění rozsudku. (2) Za trestné činy spáchané právnickou osobou lze uložit jako ochranné opatření zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty. (3) Právnické osobě lze uložit tresty a ochranná opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 samostatně nebo vedle sebe. Zákon v souladu s principem zákonnosti (nulla poena sine lege) výslovně vyjádřeným v 37 odst. 1 TrZ uvádí taxativní výčet druhů trestů, kterými lze postihnout právnickou osobu. Podle čl. 39 Listiny základních práv a svobod se tak uskutečňuje ústavní zásada, podle které lze tresty ukládat jen na základě zákona. Trestem se rozumí prostředek státního donucení, který lze uložit výlučně pachateli trestného činu. Je ukládán výhradně soudem a pachateli trestného činu je jím způsobeny újma. Fyzickým osobám lze uložit podle 52 TrZ celkem 12 druhů trestů a trest výjimečný upravený v 54 TrZ. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob umožňuje uložit celkem 8 druhů sankcí trestů, a ochranné opatření, a to buď samostatně, nebo vedle sebe. 9 Závěr Pro právnické osoby nebyla vytvořená žádná zvláštní pravidla pro průběh trestního řízení, postupuje se standardně podle trestního řádu. Pokud se trestné činnosti dopustila právnická osoba a zároveň i osoba fyzická (což bude asi ve většině případů např. za zkrácení daně bude stíhána jak právnická osoba, která měla daně platit, tak fyzická osoba, která to placení daní měla v dané právnické osobě na starosti), tak se proti oběma povede společné řízení. V souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob musela být změněna celá řada zákonů, mj. i zákon o Rejstříku trestů. Odsouzení právnických osob se totiž do Rejstříku trestů zapisuje úplně stejně jako u osob fyzických. Stránka 6 z 7
10 Seznam pramenů Jelínek, J., Herczeg, J.: Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Komentář s judikaturou. Praha: Leges, 2012, 208 s. Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. http://www.trestni-rizeni.com/dokumenty/trestni-odpovednost-pravnickych-osob V Plzni 15. 11. 2012 Zpracoval: Mgr. Bc. Jiří Bystřický, QBÚ Č.t. 603202430 Stránka 7 z 7