KV Důlní svítidla s.r.o 360 04 IČO: 25222783 Řešení Programu výzkumu a vývoje Českého báňského úřadu podle projektu č. 14 / 2001 Odpovědný řešitel: Předkládá: ing. Bohumír Jarošík jednatel společnosti František David ředitel dne 10.10. 2002
Kapitola 0: Obsah 2 / 15 O B S A H 1 Úvod 2 Požadavky na svítidlo a podmínky řešení - 3 Předpoklady a vzory řešení 4 Podmínky konstrukce podle ČSN EN 62013 5 Podmínky konstrukce podle ČSN EN 60020 6 Závěr 7 Přílohy: Údaje o akumulátoru Cyclon monobloc 4V; 8Ah. Výkresová dokumentace změny koncepce
Kapitola 1: Úvod 3 / 15 1 Úvod Účelem této zprávy je shrnutí poznatků z jednotlivých dílčích zpráv, popis zásad řešení, poznatky a výsledky ze zkoušek prováděných u výrobce, uživatele a u akreditované osoby FTZÚ Ostrava Radvanice. Dále
Kapitola 2: Požadavky na svítidlo a podmínky řešení 4 / 15 2 Požadavky na svítidlo a podmínky řešení Podmínky řešení byly stanoveny: 1- Požadavky na svítidlo byly stanoveny v zadání projektu č. 14 / 2001: a) stanovit technické požadavky na důlní osobní svítidlo pro báňské záchranáře do prostředí s koncentrací metanu v důlním ovzduší přesahující 1,5%, s teplotou 25 C až + 55 C, pod vodní hladinou až do hloubky ponoření 1,0m, b) podmínkou řešení je, že bude respektován požadavek (normy) mechanické namáhání středního stupně, c) další podmínkou řešení je, že bude konstrukčně vyřešen požadavek Úmluvy č. 176 MOP o zpřísněné evidenci osob v dole, tj. svítidlo musí umožnit informaci o tom, kde se osoba v dole přibližně nachází. Tyto požadavky vesměs podstatně zpřísňují podmínky norem, uvedených v dalším textu 2- Podmínky pro svítidlo jsou stanoveny v příslušné normě pro důlní přilbová svítidla. Přes připravenou novou normu ČSN EN 62013-1 stále ještě platí ČSN EN 50033. Obě normy však řeší konstrukci osobních důlních svítidel pouze pro kategorii M2. To znamená, že svítidlo konstruované podle těchto norem je nutno při dosažení koncentrace 1,5% metanu nutno vypnout. Protože v zadání úkolu je stanoveno, že svítidlo je určeno do prostředí s koncentrací metanu větší než 1,5% musí přistoupit k opatření zmíněných norem ještě další zvýšení bezpečnosti. S platností od 2001-07-01 vyšla ČSN EN 50303 Zařízení skupiny I, kategorie M1, určená pro použití za přítomnosti methanu a/nebo hořlavého prachu. Ta má v kapitole Předmět normy stanoveno, že neplatí pro důlní přílbové svítilny kategorie M1, pro které bude platit EN 62013-1.
Kapitola 2: Požadavky na svítidlo a podmínky řešení 5 / 15 Připravený návrh ČSN EN 62013-1 však ve svém úvodu pouze stanoví Protože neexistují žádná vhodná přilbová svítidla kategorie M1, mohou být přilbová svítidla konstruovaná podle této normy používána krátkodobě v dolech, které jsou dočasně ohroženy výbušnou atmosférou zemního plynu bez povinnosti jejich vypínání.již v další kapitole Rozsah platnosti však stanoví: Tato norma platí pouze pro přilbová svítidle kategorie M2. Z toho vyplývá, že po nabytí platnosti ČSN EN 62013-1 nebude nutno vypínat přilbová svítidla pro krátkodobé použití v prostoru s obsahem metanu nad 1,5%, ale pro práce, které trvají delší dobu např. pro záchranné práce v tomto prostoru, nejsou nadále svítidla konstruovaná podle této normy vhodná. Pro splnění podmínky zadání je proto nutno řešit svítidlo podle ČSN EN 50303 jako jiná zařízení kategorie M1. Podmínkou pro splnění podmínek kategorie M1 je takový stupeň ochrany, že: a) v případě poruchy jednoho prostředku ochrany alespoň jeden další nezávislý prostředek ochrany zajišťuje požadovanou úroveň ochrany, b) nebo je požadovaná úroveň ochrany zajištěna i při dvou vzájemně nezávislých poruchách. Tím však do řešení vstoupila další obsáhlá norma ČSN EN 50020 Nevýbušná elektrická zařízení Jiskrová bezpečnost i, která zajišťuje druhý nezávislý stupeň ochrany. 3- Maximální použití dosavadních návazných zařízení případně jejich minimální úpravy přestože tato podmínka nebyla stanovena ze strany zadavatele, snažili jsme se spolu s uživatelem zachovat např. vnější rozměry nádoby akumulátoru tak, aby bylo možno použít s menšími úpravami např. stávající nabíjecí stojany a tím zvýšit ekonomiku provozu.
Kapitola 3: Předpoklady a vzory řešení 6 / 15 3 Předpoklady a vzory řešení: V době zpracování projektu jsme předpokládali vývoj robustního svítidla pro splnění především mechanických požadavků zadání. Pro naplnění požadavku na provoz v prostředí s obsahem metanu větším než 1,5% nebyly v té době stanoveny přesné podmínky. Existoval pouze návrh ČSN EN 50033, který částečně řešil požadavky na důlní přilbové svítidlo kategorie M1, ale norma nebyla platná a později bylo rozhodnuto o nepřijetí tohoto návrhu a zavedení nové normy ČSN EN 62013. Protože neexistuje speciální norma pro důlní přilbová svítidla kategorie M1, museli jsme řešit svítidlo podle obecné normy ČSN EN 50303. Tato norma však vyšla až po zahájení projektu, neřeší specifika důlních přilbových svítidel a proto značně zpřísňuje požadavky na jejich bezpečnost. Při zpracování rešerší důlních přílbových svítidel jak z hlediska výrobců, tak z hlediska uživatelů jsme nezjistili žádné svítidlo, které by odpovídalo požadavkům zadání. Značná část hodnocených svítidel by nesplnila ani základní požadavky dnešních evropských norem. Podle našich informací některé státy ani neuvažují o vývoji důlních přilbových svítidel pro kategorii M1 z toho důvodu, že jejich potřeba je velmi malá, EN 62013 umožňuje krátkodobé použití svítidel schválených podle této normy do M2 i v prostředí kategorie M1 a z dosavadní praxe není znám prokazatelný případ, kdy přilbové svítidlo bylo příčinou výbuchu metanu. Pro splnění podmínky dvou nezávislých typů ochrany jsme zvolili následující ochrany: 1) Zajištěné provedení podle ČSN EN 62013 2) Jiskrová bezpečnost podle ČSN EN 50020
Kapitola 4: Podmínky konstrukce podle ČSN EN 62013 7 / 15 4) Podmínky konstrukce podle ČSN EN 62013 Podmínky pro konstrukci důlních přilbových svítidel pro plynující doly jsou podrobně popsány v uvedené normě. Přesto, že jsou stanovena pouze pro konstrukci svítidel kategorie M2, použili jsme ji jako základní konstrukční normu. Přilbová svítidla konstruovaná podle této normy splňují podmínku zajištěného provedení a tak jsme získali jeden ze dvou potřebných nezávislých typů ochrany. Při určení základní koncepce nového svítidla je především nutno rozhodnout o použitém akumulátoru a konstrukci hlavové části. My jsme zvolili plynotěsný článek NKGK 11 případně NKGK 15, který se používá již dlouhodobě a masově mimo jiné i v hornictví především ve státech bývalého SSSR. Při konstrukci hlavové části jsme zvolili řešení se dvěma jednovláknovými žárovkami. K tomu ještě přistupuje nutnost rozhodnutí o způsobu nabíjení akumulátoru. Z provedených rešerší jsou zřetelné dva přístupy k řešení tohoto úkolu. Zvolit takový způsob nabíjení, jež umožňuje nabíjet svítidlo na již používaném nabíjecím zařízení nebo zvolit speciální způsob nabíjení a tím donutit odběratele, aby svítidlo nabíjel pouze na zařízení prodávaném výrobcem svítidla. Důvodem může být komerční zájem nebo nutnost speciálního nabíjecího postupu pro použitý akumulátor. Základní způsoby nabíjení existují dva: Nejrozšířenější je nabíjení přes hlavový díl. Na tomto dílu jsou umístěny dva nabíjecí kontakty, z nichž jeden je volně přístupný a druhý je skryt pod speciálním dílem, který zabraňuje možnosti vodivého spojení obou kontaktů mimo nabíjecí zařízení. Výhodou je, že mezi akumulátor a nabíjecí zařízení není vložen žádný člen, který by bránil komunikaci mezi nimi. To je důležité především při řízeném nabíjení, kdy je nutno znát přesný stav nabití akumulátoru. Nevýhodou je poněkud složitější uspořádání nabíjecího okruhu a především zanášení skrytého kontaktu v hlavovém dílu prachem. Tím vznikají poruchy při nabíjení a z toho vyplývá nutnost pravidelného čištění kontaktů.
Kapitola 4: Podmínky konstrukce podle ČSN EN 62013 8 / 15 Další způsob je nabíjení přes nádobu akumulátoru. Na nádobě akumulátoru jsou umístěny dva vnější kontakty, které jsou od akumulátoru odděleny pomocí diod umožňujících průchod proudu směrem od nabíječe k akumulátoru a znemožňujících průchod proudu opačným směrem. Výhodou je kompaktnost provedení a odolnost proti vnikání prachu a vody z okolního prostředí. Nevýhodou je naopak přítomnost diodové bariéry, která při nabíjení nedovolí kontrolu stavu nabití akumulátoru. My jsme pro řešení úkolu vybrali způsob nabíjení přes nádobu akumulátoru protože je svítidlo určeno do náročného prostředí s nutností vysokého krytí, máme s tímto způsobem nabíjení zkušenosti a naši zákazníci mají většinou nabíjecí stojany pro tento způsob nabíjení. Protože zvolené akumulátory nejsou provozovány v samoobslužném provozu, stál před námi další úkol zajistit takové nabíjecí zařízení, které by požadovaný provoz bezpečně zajistilo. Zvolený typ akumulátoru umožňoval (stejně jako u obdobných zahraničních svítidel s použitím plynotěsných akumulátorů) použití uzavřené nádoby akumulátoru, bez nutnosti složitého odvětrávání. Zásadní změnou projektu, popsanou již v předchozí zprávě, byla skutečnost, že se nám nepodařilo zajistit v poměrně krátkém časovém období způsob nabíjení, který by spolehlivě zajistil plné nabití článku bez nebezpečí jeho nafukování. Výsledkem naší snahy o získání nabíjecího zařízení bylo předvedení několika typů nabíječů od různých výrobců a s různou úrovní nabíjecího procesu. Žádný ze zkoušených nabíječů však nezaručil, že při nabíjení uvedených článků nedojde k takovému vývinu plynu, který nedokáže vnitřní systém odlehčení tlaku absorbovat a nedojde k deformaci nebo dokonce k destrukci ocelové nádobky článku akumulátoru. To podle našeho názoru nesplňuje článek 7.3. ČSN EN 62013-1, který zní: Nádoba baterie nebo článek musí být vybavena vhodným zařízením pro odlehčení tlaku.
Kapitola 4: Podmínky konstrukce podle ČSN EN 62013 9 / 15 Tlak uvnitř nádoby baterie a článku nesmí překročit 30 (0,3 bar) nad atmosférickým tlakem. U utěsněných článků je povolen vyšší tlak, avšak každý článek pak musí být vybaven zařízením na uvolnění tlaku nebo jiným prostředkem, který omezí tlak na hodnotu, která je dle specifikace výrobce uvnitř článku přípustná. Z uvedeného důvodu jsme byli nuceni změnit typ akumulátoru a tím i základ konstrukce svítidla. Zvolený akumulátor Cyclon monobloc E cell 8 Ah má má řízený přetlakový ventil, který při překročení povoleného tlaku uvnitř akumulátoru uvolní tlak do okolního prostoru. Podrobný popis funkce akumulátoru, spolu s jeho parametry, je uveden v příloze této zprávy. Naším úkolem pak bylo odvést tyto uvolněné plyny mimo elektrické kontakty vně nádoby akumulátoru. Tomu bylo nutno přizpůsobit konstrukci uvedené nádoby. Použili jsme proto víko nádoby ze svítidla pro niklkadmiové akumulátory s volným elektrolytem, které v sobě již zakomponován odvětrávací kanálek pro tři akumulátory. Změna je doložena přiloženou výkresovou dokumentací.
Kapitola 4: Podmínky konstrukce podle ČSN EN 62013 10 / 15 Toto svítidlo vyvinula KV- Svítidla Po zakrytí dvou krajních odvzdušňovacích otvorů s následným zalitím celého vnitřku víka nádoby včetně elektrické instalace. Na vrchní část akumulátoru Cyclon monobloc E cell 8 Ah s uvolňovacím ventilem jsme umístili odvětrávací kryt s vývodkou, která zapadá do těsnění ve víku. Kryt jsme s vrchní částí utěsnili tmelem a opět jsme vše včetně elektrické instalace zalili zalévací hmotou. Tím jsme zajistili, že ani v případě mimořádného zatížení nebo poruchy nedojde destrukci článků ani ke styku uvolněných plynů s elektrickými kontakty svítidla. Ostatní konstrukční požadavky a nároky, kterým musí svítidlo vyhovět jsou podrobně popsány v této normě, která je přílohou zprávy Způsob zkoušení jednotlivých komponentů a svítidla pro báňské záchranáře jako celku.
Kapitola 4: Podmínky konstrukce podle ČSN EN 62013 11 / 15 Další z podstatných podmínek konstrukce je použitý materiál výlisků a jeho členění. Ten musí splňovat nejen náročné podmínky mechanického namáhání, k nimž přistoupila podle zadání úkolu ještě podmínka provozu v extrémně nízkých teplotách i požadavek ochrany před iniciací nebezpečným elektrostatickým nábojem. I tento požadavek se měnil se změnou norem. Zatím stále platná norma ČSN EN 50033 tuto problematiku neřešila a u přilbových svítidel byla řešena podle ČSN EN 50014: Závěry z plastových materiálů jejichž povrchová plocha promítnutá v jakémkoliv směru do roviny je větší než 100 cm 2 musí být navrženy tak, aby bylo za normálních podmínek použití, údržby a čištění vyloučeno nebezpečí vznícení vlivem elektrostatických nábojů. Tento požadavek může být splněn vhodným výběrem materiálu tak, že izolační odpor měřený metodou podle 23.4.7.8 nepřekročí 1 GΩ při (23±2) C a (50±5) % relativní vlhkosti nebo pomocí rozměrů, tvaru a uspořádáním nebo jinou ochrannou metodou tak, že není pravděpodobný vznik nebezpečných elektrostatických nábojů. Vyzkoušeli jsme dva dostupné typy materiálů s požadovaným izolačním odporem. Prvním typem byl PA 6, jež ale vykazoval velký rozptyl hodnot izolačního odporu a proto jsme od jeho používání upustili. Druhým typem byl POM, který sice splňoval podmínky kvality, ale jeho nevýhodou byla vysoká cena a obtížná zpracovatelnost. Oba typy měli zvýšenou vodivost zajištěnou vysokým obsahem sazí, což způsobovalo již zmíněnou obtížnou zpracovatelnost a dále znemožňovalo barvení hmoty na jinou barvu než černou. Další nevýhodou je, že by pravděpodobně nebylo možno sladit požadavky na vysokou vodivost a zároveň na vysokou houževnatost za extrémně nízkých teplot..
Kapitola 5: Podmínky konstrukce podle ČSN EN 62013 12 / 15 Až ČSN EN 62013 popisuje zkoušky Ověření bezpečných elektrostatických vlastností z pohledu rozměrů, tvaru a uspořádání. Nahromadění nebezpečného elektrostatického náboje je zde možno ověřit jednou ze dvou dále popsaných metod. -Ověření nemožnosti nahromadění nebezpečného náboje měřením kapacity, kde se hodnotí riziko vzniku nebezpečného elektrostatického náboje na plastových částech zcela smontovaného přilbového svítidla při jeho použití v podzemí dolů. Zkouška se zakládá na maximální energii 0,2 J, na nabitém kondenzátoru podle IEC 60079-0 a na skutečnosti, že na plastových částech baterií přilbových svítidel při používání v podzemí nebylo zaznamenáno větší napětí než 2,5 kv. -Ověření nemožnosti nahromadění nebezpečného náboje přímým měřením nahromaděného náboje nebo přímou iniciací směsi kde se hodnotí riziko vzniku nebezpečného elektrostatického náboje na plastových částech prázdné nádoby baterie přilbového svítidla při zkouškách v laboratorních podmínkách. Nádoba baterie se nabije elektrostatickým nábojem jedním ze tří stanovených postupů ( tření nádoby nylonovou nebo bavlněnou látkou nebo nabití nádoby s použitím vysokonapěťového zdroje ) a elektrostatický náboj se změří na prázdné nádobě jejím vybitím do obvodu s kondenzátorem/voltmetrem. Při měření touto metodou nám vychází příznivé výsledky i bez použití plastické hmoty se zvýšenou vodivostí. Další výhodou měření jednou z těchto metod je skutečnost, že výsledky měření se nemění ani při barvení plastické hmoty. Při podmínce izolačního odporu do 10 9 Ω znamená jakýkoliv přídavek barviva podstatné zvýšení této hodnoty, kdežto při metodě měření náboje na nádobě svítidla nám vychází příznivé výsledky i při použití plastické hmoty s odporem cca 10 13 Ω. Při těchto hodnotách odporu již nemá barvivo na izolační odpor hmoty téměř žádný vliv.
Kapitola 5: Podmínky konstrukce podle ČSN EN 60020 13 / 15 5) Podmínky konstrukce podle ČSN EN 60020 Jako druhý nezávislý typ ochrany jsme zvolili jiskrovou bezpečnost podle uvedené normy. Podmínka pro povolení použití svítidla do prostředí kategorie M1 je stanovena v čl. 5.2. ČSN EN 50303. Jiskrově bezpečná elektrická zařízení kategorie M1 musí splňovat požadavky pro jiskrově bezpečná zařízení a návazná zařízení podle EN 50020 pro kategorii ia. Tímto článkem jsou stanoveny velmi přísné podmínky pro konstrukci a především pro zabezpečení svítidla. Nejdůležitější požadavky jsou popsány v předchozí zprávě Způsob zkoušení jednotlivých komponentů a svítidla pro báňské záchranáře jako celku. Všechny podmínky jsou stanoveny v ČSN EN 50020, která je přílohou jmenované zprávy. Pro úplnost uvedeme způsob splnění několika konstrukčních podmínek podle požadavků této normy: Teplota vodičů a malých součástí z důvodu samoohřevu vodičů v zařízení je stanoven maximální povolený proud, protékající vodičem. Velikost povoleného proudu je možno spočítat podle obecného vzorce nebo stanovit podle uvedené tabulky. Pro max. průřez vodiče v tabulce 0,196 mm 2 je povolený proud v teplotní třídě T6 stanoven na 6,7A. Ve svítidle jsou použity vodiče o průřezu 1 mm 2 a pojistka s jmenovitým proudem 2A. I když čl. 7.3. této normy stanoví, že: Jsou-li pro ochranu ostatních součástek použity pojistky, musí se považovat za trvale protékající proud 1,7 I n. To sice znamená proud o velikosti 3,4 A, ale přesto zůstává dostatečná rezerva pro možný samoohřev vodičů.
Kapitola 5: Podmínky konstrukce podle ČSN EN 60020 14 / 15. vodiče na deskách plošných spojů maximální dovolený proud pro danou šířku vodivé cesty je dán v tabulce. Pro šířku 2 mm (nejmenší použitá šířka vodivé cesty) je povolen v teplotní třídě T6 proud 8,4A. Tabulka platí pro desky s tloušťkou 1,6 mm a více. Pro použitou desku o tloušťce 1,5 mm je nutno max. povolený proud podělit koeficientem 1,2. Max povolený proud je potom 7A. I v tomto případě je zde dostatečná rezerva. Trvale připojené kabely připojený kabel musí vydržet zkoušku tahem silou 30 N po dobu 1 hodiny (podle ČSN EN 62013 to je 150 N po dobu 10 s). Izolační vzdálenosti jsou stanoveny opět v tabulce. Pro naše svítidlo platí vzdálenosti: 1,5 mm pro vzdušnou vzdálenost a povrchovou cestu ve vzduchu 0,5 mm pro izolační vzdál. přes zalévací hmotu a povrchovou cestu pod nátěrem. Uvedené podmínky jsou u svítidla dodrženy. Požadavky na součástky, na kterých závisí jiskrová bezpečnost zatížení součástek: V normálním provozu a po aplikaci poruch podle 5 nesmí zbývající součástky, na kterých závisí typ ochrany proti výbuchu (kromě takových zařízení jako jsou transformátory, pojistky, bimetaly, relé a vypínače) pracovat při více než 2/3 hodnot jejich maximálního proudu, napětí nebo výkonu odpovídající jmenovitým hodnotám zařízení, montážním podmínkám, a stanovenému rozsahu teplot. Za maximální jmenovité hodnoty se berou hodnoty stanovené výrobcem součástky.
Kapitola 6: Závěr 15 / 15 6) Závěr Zvolenou koncepcí a vlastní konstrukcí svítidla jsme se snažili vytvořit svítidlo s maximálně možnou reálně dosažitelnou bezpečností. Současný stav je obrazem našich současných vědomostí i časových a finančních možností. Při práci na vývoji svítidla se nám otevřelo několik dalších oblastí, ve kterých by bylo možno dále parametry svítidla zlepšovat. Vývoj svítidla proto nelze považovat za ukončený. Některým oblastem dalšího možného zlepšení parametrů svítidla se budeme věnovat v závěrečné zprávě.
Článek zveřejněný odborném časopise Uhlí, rudy, geologický průzkum 5/2005 Důlní osobní svítidlo kategorie I M 1 Cílem tohoto článku je seznámit širokou odbornou veřejnost se světovým unikátem v oboru technických zařízení pro osvětlování v důlním prostředí s nebezpečím výbuchu metanu a uhelného prachu - důlním osobním svítidlem kategorie I M 1. Nejprve bych rád čtenáře velmi stručně seznámil s hlavním problémem v bezpečnosti používání elektrických zařízení, nejenom důlních osobních svítidel, v dolech s nebezpečím výbuchu metanu a uhelného prachu. Veškerá elektrická zařízení určená pro použití na území států Evropské unie (dále jen "EU") musí být provedena podle požadavků směrnic EU, které stanovují základní bezpečnostní požadavky na tato zařízení. Zařízení určená k použití v prostorech s nebezpečím výbuchu musí splňovat mimo jiné požadavky směrnice č. 94/9/ES (dále jen "směrnice") - v České republice směrnice implementována v nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu. Tato směrnice je často nazývána jako ATEX. Jednotlivými harmonizovanými technickými normami jsou dále základní požadavky směrnice řešeny podrobněji. Je zcela logické, že směrnice dělí zařízení určená pro použití v důlním prostředí s nebezpečím výbuchu do 2 kategorií. Toto dělení zohledňuje možnost a účelnost realizace stanovených bezpečnostních opatření snižujících riziko zapálení potenciálně výbušné či výbušné atmosféry u konkrétních zařízení. Zařízení, na němž jsou realizována opatření umožňující jeho bezpečný provoz v potenciálně výbušné atmosféře (ekvivalentním výrazem je pojem "prostor se zvýšeným nebezpečím výbuchu metanu SNM2" uvedený ve vyhlášce č. 22/1989 Sb.), jsou označována jako zařízení kategorie I M2. Zařízení, na němž je realizováno opatření umožňující jeho bezpečný provoz ve výbušné atmosféře (ekvivalentním výrazem je pojem "prostor s vysokým nebezpečím výbuchu metanu SNM3", uvedený ve vyhlášce č. 22/1989 Sb.), je označováno jako zařízení kategorie I M1. Z tohoto rozdělení vyplývá, že zařízení kategorie I M1 je z hlediska zajištění bezpečnosti provozu možné používat jak v potenciálně výbušné, tak i ve výbušné atmosféře, kdežto zařízení kategorie I M2 pouze v potenciálně výbušné atmosféře. Do nedávné doby známý stav techniky neumožňoval vyrobit důlní osobní svítidlo splňující požadavky kladené na zařízení kategorie I M1, ale pouze kategorie I M2. Tato situace byla nepříjemná obzvláště při nutnosti použití osvětlení při práci báňských záchranářů, kteří často vykonávají práce v prostorech s výbušnou atmosférou. Český báňský úřad proto pro řešení této situace v roce 2001 vypsal v rámci programu výzkumu a vývoje projekt č. 14 nazvaný Osobní svítidla báňských záchranářů do extrémních podmínek". K řešení úkolu byla vybrána česká firma KV-Svítidla zabývající se výrobou důlních osobních svítidel. Během řešení projektu byla touto firmou vypracována rozsáhlá rešerše světových výrobců svítidel mapující současný stav techniky v oboru důlních osobních svítidel. V roce 2003, kdy byl projekt ukončen, nebylo známo žádné technické řešení důlního osobního svítidla, které by splňovalo požadavky na zařízení kategorie I M1. Firmě KV-Svítidla se v rámci řešení projektu č. 14/2001 v technické spolupráci s pracovníky Hlavní báňské záchranné stanice v Ostravě a s přispěním pracovníků Českého báňského úřadu a Obvodního báňského úřadu v Ostravě, plynoucích na základě jejich zkušeností se zajišťováním bezpečnosti v dolech, podařilo zvýšit úroveň bezpečnosti důlních osobních svítidel. Na základě projektu č. 14/2001 vyvinuté důlní osobní svítidlo prošlo řadou testů a zkoušek a dne 15. 7. 2003 bylo v souladu s ustanovením 12 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, rozhodnutím Českého báňského úřadu čj.1475/2003 pro potřeby báňských záchranářů vyjmuto ze skupiny tzv. stanovených výrobků a následně povoleno opatřením Českého báňského úřadu k používání jako vybrané důlní zařízení podle 8 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. Díky technickému pokroku, hlavně v oblasti světelných zdrojů a chemických článků, se firmě KV-Svítidla v průběhu roku 2004 podařilo vyvinout světově první důlní osobní svítidlo splňující požadavky kladené na zařízení kategorie I M1. Svítidlo je označováno jako typ T1004.02. Dne 10. 2. 2005 vystavil Fyzikálně-technický zkušební ústav, s.p. v Ostravě-Radvanicích pro svítidlo typu T 1004.02 ES Certifikát o přezkoušení typu FTZU 04 ATEX 0323, čímž tato notifikovaná osoba potvrdila splnění bezpečnostních požadavků kladených na zařízení kategorie I M1. Po ukončení povolovacího řízení pro tento typ svítidla, jako vybraného důlního zařízení, vydal dne 21. 3. 2005 Český báňský úřad opatření č. 10/05, kterým důlní osobní svítidlo typu T 1004.02 povolil používat v podzemí plynujících dolů v prostorech SNM2 i SNM3. Svítidlo T 1004.02 splňuje bezpečnostní, technické i kvalitativní požadavky stanovené harmonizovanými technickými normami pro důlní osobní svítidla a současně zařízení kategorie I M1. Jeho používání velkou měrou přispěje ke zvýšení bezpečnosti v dolech s nebezpečím výbuchu. Ing. Martin Vinklárek
Rada pro výzkum a vývoj Č. j.: 19 636/05 RVV PRO SCHŮZI VLÁDY Analýza stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím 2005 I. Mimořádné výsledky ve výzkumu a vývoji V analýze VaV za rok 2004 nebyla tato kapitola zařazena. V letech 2002 a 2003 kapitola o mimořádných výsledcích VaV v příslušných analýzách sice zařazena byla, ale nepodařilo se shromáždit podklady o skutečně mimořádných a reprezentativních výsledcích VaV. Přesto snaha o uvádění této kapitoly v dalších letech z prezentačních důvodů zůstala. Kapitola je proto nyní po jednoroční přestávce opět součástí předložené analýzy VaV. V projektu analýzy VaV 2005 byla upravena metodika získávání podkladů o mimořádných výsledcích ve VaV. V červnu 2005 písemně požádal místopředseda vlády a předseda Rady pro výzkum a vývoj M. Jahn vedoucí představitele ministerstev a další ústředních orgánů státní správy, z jejichž rozpočtových kapitol je podporován VaV, o zaslání podkladů o oceněných výsledcích VaV. Přílohou dopisu byla tabulka umožňující charakterizovat oceněné výsledky VaV. Termín pro zaslání podkladů byl stanoven na 31. srpna 2005. V požadovaném termínu zaslaly podklady s uvedenými výsledky: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Ministerstvo kultury, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství a Český báňský úřad. Ministerstvo informatiky, Ministerstvo obrany, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo životního prostředí, Bezpečnostní informační služba, Český úřad zeměměřičský a katastrální a Státní úřad pro jadernou bezpečnost informovaly, že výsledkům VaV, kterých bylo v roce 2004 dosaženo v rámci jimi poskytnuté podpory, žádné ocenění neudělily. Ministerstvo průmyslu a obchodu upozornilo na dva výsledky průmyslového VaV, kterým byla udělena zvlášť významná ocenění celostátního charakteru. Celkem bylo do kapitoly zařazeno 18 výsledků, z toho 8 výsledků z oblasti přírodních věd, 7 z oblasti technických věd, 3 z oblasti společenských věd. I. 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Historický atlas měst České republiky Atlas obohacuje srovnávací studium dějin měst a tím přispívá ke komplexnějšímu pohledu na proměny urbanizačního procesu v Evropě; zpracováno podle jednotné koncepce atlasů pro všechny zúčastněné státy. Matematical and Computational Methods for Compressible Flow Výsledky, zaměřené na matematické a numerické metody pro modelování stlačitelného proudění se s úspěchem využívají při řešení problematiky ochrany životního prostředí, v kosmickém výzkumu, při studiu proudění vzduchu v lidském hrtanu ad. Návrh rentgenového spektrometru vypuštěného na americkém satelitu MTI Český sluneční spektrometr pro oblast tvrdého rentgenového záření byl 12. 3. 2000 vypuštěn na americkém satelitu MTI. Po dobu tří let úspěšně pracoval na oběžné dráze. I. 2 Akademie věd České republiky Feromagnetismus a nové spintronické jevy v polovodičích Teoretická předpověď spinového Hallova jevu (SHE) následně experimentálně potvrzená. Tímto jevem jsou nosiče se stejným spinem stáčeny k jedné hraně vzorku. Význam membránových mikrodomén a jejich nových proteinových komponent v imunoreceptorové signalizaci Byly objeveny nové transmembránové proteiny, popsány jejich vlastnosti a funkční význam a objasněny některé aspekty mechanismu parazitárního onemocnění theileriosy. Stálá expozice Příběh Pražského hradu Detailní zhodnocení historických unikátů doplňuje presentace hlavních výsledků předchozího výzkumu - mnohých poprvé nebo v nových souvislostech.
I. 3 Grantová agentura České republiky Meiotické a mitotické dělení: úloha cytoplazmy a jádra Analýza rozdílů mezi meiotickým a mitotickým buněčným cyklem, průkaz specifické úlohy buněčných organel v přechodu meiózy na mitózu Vysoce kvalitní monokrystaly intermetalických sloučenin čistých f- a d-kovů Zdokonalení techniky přípravy monokrystalů binárních až ternárních intermetalických sloučenin včetně vývoje přístrojového zařízení. Oligonukleotidy modifikovné komplexy platiny pro selektivní modulaci genové exprese; vztah k protismyslné strategii při vývoji nových farmak Originálně řešeno využití inhibice transkripce specifických genů v protinádorové terapii I. 4 Ministerstvo zemědělství Impact of the ESR gene on litter size and production traits in Czech Large White Pigs V české populaci plemene bílé ušlechtilé prase byl zjištěn opačný efekt polymorfismu genu ESR na plodnost v porovnání se studiemi zahraničních autorů. I. 5 Ministerstvo kultury ČR Studie o technice v českých zemích 1945-1992 Třísvazková monografie, v tomto rozsahu dosud nezpracováno a cca 60 dalších titulů editorské a redaktorské práce I. 6 Český báňský úřad Osobní důlní svítidlo báňských záchranářů do extrémních podmínek Vyvinuté záchranářské svítidlo T 1004.02 jako realizace výsledku výzkumu a vývoje splňuje požadavky na kategorii IM1 (EExial) pro prostory SNM2 a SNM3 I. 7 Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu předložila dva výsledky průmyslového VaV, kterým sice nebylo uděleno ocenění ministerstva, ale významná a uznávaná ocenění externí. Oba výsledky průkazně zvyšují konkurenceschopnost českého průmyslu. Vzduchový tryskací tkací stroj CAMEL-FF-P/007 Tkací stroj zcela nové koncepce. Využívá mechatronické prvky, kompozicové materiály, rezonanční princip. Výsledkem je zvýšení výkonu, snížení spotřeby energie a jeho hlučnosti, zvýšení využití stroje a kvality tkaniny. Technická řešení jsou chráněna třemi významnými patenty. Multifunkční soustružnické centrum řady SPM 320-FD-K3/017 Byl vyvinut obráběcí stroj, který je schopen nabídnout zákazníkovi špičkovou techniku a technologii v oblasti třískového obrábění, soustružení, závitování, vrtání, frézování. Vše je soustředěno do jednoho stroje. I. 8 Ministerstvo zdravotnictví Farmakologická léčba endokrinních a metabolických abnormalit syndromu polycystických vaječníků (PCOS-polycystic ovary syndrome) Optimální intervence vhodná k dlouhodobé léčbě pacientek se syndromem polycystických vaječníků, ovlivnění endokrinních a metabolických abnormalit. Turbulence srdeční frekvence patofyziologické mechanismy a metodické aspekty její detekce Příčinou turbulence srdeční frekvence jsou ektopické stahy myokardu dystonie vegetativního systému. Definován nový holterovský mortalitní predikátor. Maturace mitochondriálního energetického metabolismu v perinatálním období Nové poznatky poruchy mitochondriálního energetického metabolismu, biogeneze COX a PDHG u novorozenců, dále u anorektiček a obézních pacientů Genetika a metabolické důsledky vrozených poruch mitochondriální ATPázy. Poznání patogeneze vrozených poruch mitochondriální ATPázy 2