ČTVRTLETNÍK OBECNÍHO ÚŘADU LENORA IV. ročník číslo 1. zima 2011 ZDARMA www. lenora. cz obec@lenora. cz Lenora - Zátoň - Vlčí Jámy - Houžná Plány na rok 2011 Zastupitelstvo se od říjnových voleb sešlo již poněkolikáté. Noví zastupitelé se postupně seznamují s chodem obce a zároveň již musí rozhodovat o důležitých věcech, které nesnesou odkladu, ať je to uzavření smlouvy se společností E.ON na přijetí 2 mil. Kč za plynovod nebo kalkulace ceny vodného a stočného pro rok 2011, pravidla pro prodej bytů v domech č.p. 51 a 87 či žádosti o dotace. Obec Lenora je, co se týče žádostí o dotace, velmi aktivní Co nás letos čeká? Především rekonstrukce komunikací. Opraví se cesta ke sběrnému dvoru, dále komunikace okolo bytovek č.p. 31,32,33, kde by měly být vybudovány i odstavné plochy pro parkování. A konečně cesta okolo domu č.p. 87 včetně chodníku. Rekonstrukce proběhne během léta. Nabízí se otázka, proč se neopraví velmi poškozená cesta od Zámečku ke školce. Asi už je dostatečně známo, že tato cesta není v majetku obce. Obec nesmí investovat do cizího majetku a samozřejmě ani žádat o dotaci. Také komunikace Nad Tratí procházející novou zástavbou by si zasloužila ani ne tak opravu jako spíš dokončení. V době, kdy se stavěla, nebyla dodělána a tudíž ani zkolaudována a geometricky zaměřena. Pokusíme se v letošním roce zajistit peníze na zaměření, dosáhnout zapsání na katastr a pak teprve bude možno získat peníze na opravu. Naplno běží realizace loňské úspěšné dotace na projekt Marketingová strategie a propagace Šumavy. Odeslali jsme texty pro tzv. komunikační kiosek, který bude napojen i na internet. Turista se dozví vše o historii obce, zajímavostech, turistických trasách a jiné potřebné informace. Bude zpracována strategie rozvoje turistického ruchu. Další částí projektu je natočení dokumentu o obci Lenora, který bude odvysílán regionální televizí. Součástí bude CD a tištěná publikace, obojí využitelné pro další potřeby turistického ruchu v obci. V letošním roce by mělo dojít k úpravám veřejného osvětlení. Pokud dostaneme dotaci, přibude několik kusů stožárů v místech, kde osvětlení chybí, např. naproti restauraci U Grobiána nebo poblíž Zámečku. Také bychom rádi z dotačních peněz posílili vybavení obce mechanizací, plánujeme sněžnou frézu, křovinořez a závěsný vozík. V těchto dnech probíhá výběrové řízení na revitalizaci zeleně u pomníku padlým obětem během 1.sv. války u Zámečku. Na podzim by už měl být osázen novými rostlinami. 70% financí jsme získali ze Státního fondu životního prostředí, zbytek jde z obecních peněz. Dále zpracováváme žádost na předprojektovou přípravu opravy krytého mostu. Čekáme na závazné stanovisko památkářů, bez něhož není možné žádost podat.zajistí se geometrické zaměření a statické posouzení mostu, stav pilířů, díky dendrologickému posouzení i stupeň napadení dřevěných mostních prvků plísněmi, houbami atd. 1
Opět se pokusíme požádat o peníze na opravu kanalizace před domem č.p. 87. Pokud bychom byli úspěšní, provede se výměna ještě před opravou chodníku. I letos požádáme o dotaci na Lenorskou slavnost chleba a pečení. Započali jsme s přípravou akce a už nyní můžeme slíbit pěkný odpolední program s revivalem Michala Tučného. I děti si užijí pestrý interaktivní program s písničkami, tanečky a soutěžemi. Na dopoledním programu teprve pracujeme, ale určitě se nikdo nudit nebude. Slavnost se bude konat jako tradičně poslední červencovou sobotu, tedy 30. 7. 2011. Máme rádi zvířata.. Většina z nás má ke zvířatům od přírody kladný vztah. Řeč bude dnes o psech. Člověk od pradávna využíval psy k práci, postupně převážil chov psů pro radost. Je prokázáno, že láskyplný vztah člověka a psa má kladný vliv na naše zdraví a psychiku. Ale jak na kterou! Určitě se teď rozčílili všichni nepejskaři, kteří musí každodenně poslouchat ve svých domovech vytí a štěkání psa od sousedů, kteří ho jednoduše zavřeli doma a odešli na celý den pryč. Přitom kdyby ho dostatečně vyvenčili a dopřáli mu možnost pořádně se vyběhat, pes by teplo a klid domova uvítal. Takhle ale dává najevo, že chce akci a společnost. Stejně tak se rozčílí ti, kteří, ač sami psa nemají, jsou nuceni šlapat ve výkalech, které tam bezohlední sousedé nechávají ležet po svých psech a přitom se tváří, že se jich to netýká. Vyjít z vyhřátého domu se některým nechce, tak svého psa vypustí ze dveří, z tepla se podívají, jak to pes pěkně zvládl a hurá zase domů. Vždyť ho nikdo nezahlédl, tak co! Moc nepomohly ani koše na psí exkrementy. Kromě praktického použití měly mít i výchovný efekt, aby každému páníčkovi připomínaly, že je zkrátka slušné a normální po svých psech uklízet. Tak se, prosím, hříšníci, polepšete, vždyť je nás na světě hodně a měli bychom spolu vycházet. Odpadová statistika Ač je to jen smetí, stojí jeho likvidace každého občana 500,- Kč ročně. Obec přesto na svoz a likvidaci odpadů doplácí. Rovněž má s touto agendou dost starostí a práce. Jsou to nejen popelnice s běžným odpadem, ale musíme zajišťovat veškerý tříděný odpad, elektroodpad a nebezpečný odpad, a to nejen od občanů, ale i od podnikatelů. Velmi využívaná je možnost zbavit se jednou až dvakrát ročně velkoobjemového odpadu. Jaká je tedy odpadová statistika za rok 2010? Náklady byly 716 757,- Kč, příjmy 567 395,- Kč. Rozdíl, který hradí obec ze svého rozpočtu, dělá 149 362,- Kč. Celkem se v roce 2010 vyvezlo z Lenory 179 tun komunálního odpadu. Místní poplatek ve výši 500,- Kč na osobu musí být uhrazen do 31.3. 2011, stejně jako poplatek za psa. 2
Spolková činnost v Lenoře Každý rok obec Lenora podpoří finančním příspěvkem činnost aktivních spolků v Lenoře. Ať jsou to hasiči, spolek žen, fotbalisté nebo lední metaná. Letos zatím požádal o příspěvek oddíl lední metané. Pokud by nějaký spolek potřeboval přispět na svoje aktivity, může do konce března podat žádost. Stačí uvést stručně, co je předmětem jeho činnosti, na co hodlá příspěvek využít a samozřejmě kontaktní údaje. Zastupitelstvo pak o výši jednotlivých příspěvků rozhodne na nejbližším zasedání podle svých rozpočtových možností. Nezaměstnanost v obci Lenora K 31.1.2011 bylo v obci Lenora stále 373 ekonomicky aktivních občanů, z toho celkem 45 uchazečů o zaměstnání. 5 uchazečů mělo statut osoby se zdravotním postižením a 3 uchazeči byli v evidenci déle než 12 měsíců. Od jarních měsíců se bude obec opět snažit vytvořit pracovní místa ve spolupráci s úřadem práce v Prachaticích. Jsou sice nastaveny nové, tvrdší podmínky pro čerpání dotací, ale doufáme, že obec bude moct i nadále upřednostňovat své nezaměstnané občany. A zase statistika: Úřad práce v Prachaticích evidoval k 31.1.2011 celkem 2244 nezaměstnaných a celkem 188 volných pracovních míst (tj. téměř 12 uchazečů na 1 volné pracovní místo). Míra registrované nezaměstnanosti k 31.1.2011 v obci Lenora byla 11,8%, na Volarsku 10,76% a v okrese Prachatice 7,58%. B. Seberová Škola základ života i toho obecního Letos poklesl počet dětí ve škole na 35. Ani v mateřské škole není zdaleka plno. Museli jsme v rozpočtu rezervovat peníze na úhradu nákladů, které nebudou pokryty ze státního rozpočtu. Stát totiž každé škole poskytuje peníze na platy zaměstnanců podle počtu žáků. Má-li škola méně žáků, dostane méně peněz. Pokud by obec peníze neuhradila, muselo by dojít k dalšímu slučování ročníků do jedné třídy. Takže by se v jedné třídě učily děti např. z 1., 2 a 3. ročníku. V další třídě pak ze 4. a 5. ročníku. Mohlo by to sice takto fungovat, ale rozhodně by to bylo na úkor individuálního přístupu k žákům a celkové kvality výuky. Proto zastupitelé rozhodli uhradit pro rok 2011 zvýšené náklady cca 70 000.- Kč ze svého rozpočtu. Celkem do školství v roce 2011 půjde z obecního rozpočtu 1 300 000,- Kč. V tom nejsou platy zaměstnanců, ty platí stát. Jedná se o náklady na topení, elektřinu a vodu, tj. přibližně 925 000,- Kč. Zbytek jde na úhradu za nízký počet žáků ( 70 000,- Kč) a na zajištění běžného chodu školy (zhruba 300 000,- Kč) - telefon, prádelna, čisticí prostředky, ale také hračky, nábytek, učební pomůcky atd. Měsíční náklady z rozpočtu obce na jedno školní či školkové dítě jsou téměř 2 000,- Kč. Nezapomeňme, že v tom nejsou peníze na platy, ty jdou ze státního rozpočtu. V letech 2008 2010 se do školství přímo pro potřeby žáků investovalo poměrně hodně. Např. za nábytek a koberce bylo utraceno 158 000,- Kč, hračky a učební pomůcky vyšly na 86 000,- Kč, do obou zahrad se investovalo necelých 200 000,- Kč. Ani školní jídelna nevyšla naprázdno: moderní varné zařízení, tzv. konvektomat, digestoř a sporák stály 500 000,- Kč. Přitom poplatky za školku jsou u nás jedny z nejnižších v republice. Pevně věřím, že péči obce o školství ocení rodiče našich školáků. Na druhou stranu je třeba si uvědomit nezbytnost takových opatření, která by zefektivnila chod školních zařízení a snížila vysoké výdaje za energie. Stále budeme hledat možnosti, jak získat peníze na úpravu školní budovy tak, aby se tam vešly škola, školka i školní kuchyně. Jak jsme se mohli dočíst v tisku, ministerstvo školství je prý velmi liknavé v získávání dotačních peněz z Evropské unie. Můžeme jen doufat, že se jeho politika zlepší a umožní i naší škole potřebnou investici. 3
Tom Jack Každá šumavská vesnice má ve své historii celou řadu lidí, kteří svým nevšedním uměním či schopnostmi tuto vesnici proslavili. Nejinak tomu bylo i v Lenoře, která byla známa především díky mistrovské práci lenorských sklářů, brusičů nebo malířů skla. Poněkud v pozadí jsou v tomto kontextu lidé, kteří svými dovednostmi proslavili Lenoru prakticky v celé Evropě a o kterých snad dnes ví jen několik posledních pamětníků. Jedním z těchto lidí byl i Karl Breu. Karl Breu se narodil 10.ledna 1884 v Dubňanech. Jeho otec Georg Breu byl tavičem skla a matka Juliana Hartauer byla dcerou brusiče skla Rudolfa Hartauera z Lenory. Oba rodiče zemřeli velmi brzy a tak byl Karl Breu vzat do pěstounské péče do Lenory do rodiny Hartauer. Jeho sestra Lori byla v pěstounské péči příbuzných ve Vídni. Karl Breu se měl stát po vzoru svého otce tavičem skla nebo sklářem. Velmi záhy se však ukázalo, že Karl se pro práci ve sklárně nehodí. Důvodem byla především jeho vada označovaná jako Albinismus jedná se o poruchu pigmentace kůže a projevovala se jeho velmi světlou pokožkou a bělavou barvou vlasů. Díky tomuto zabarvení kůže a vlasů dostal Karl Breu přezdívku Weißschädl bílá hlava. Dalším typickým znakem albinismu bylo červené zabarvení jeho očí. Jeho zrak velmi nedobře snášel ostré denní světlo, natož žár sklářské pece, byl však daleko ostřejší, když se stmívalo. Tato porucha pigmentace mu tedy neumožňovala stát se sklářem ani brusičem skla. Jednoho dne měl v Lenoře své vystoupení cirkus. Mladý Karl byl životem okolo cirkusu naprosto uchvácen. Svou zaníceností udělal velmi dobrý dojem na ředitele cirkusu a ten jej se souhlasem jeho poručníka vzal s sebou do světa na zkušenou. Svými dovednostmi se Karl brzy vypracoval a mohl samostatně vystupovat, nejprve jako iluzionista a později jako Entfesselungskünstler, čili člověk, který se během několika minut dokázal vymanit ze všech pout a to jak provazů, tak i řetězů, kterými byl svázán. V té době přijal umělecké jméno Tom Jack. Díky této schopnosti dosáhl Karl světového úspěchu a vystupoval mnohokráte v Německu, Francii, Švýcarsku ale i opakovaně v Anglii. Traduje se, že právě jedno z vystoupení v Londýně málem skončilo jeho smrtí, když se Karl nechal nejenom spoutat, ale i zavřít do sudu a hodit do řeky Temže ze známého Tower Bridge. Po dopadu na vodní hladinu ( jistě více nežli 10 metrů) se Karl udeřil do hlavy a nakrátko ztratil vědomí. Když se probral, byl již sud plný vody a potápěl se stále hlouběji, přesto se mu na poslední chvíli podařilo uvolnit se z pout a vyplavat na hladinu řeky. Toto číslo již nikdy neopakoval. Tehdejší londýnský tisk o jeho činu údajně hodně psal, bohužel se mi přes veškerou snahu zatím nepodařilo tyto noviny získat. V pozdějším věku, vystupoval Karl se svojí skupinou TO- YA and his Ice Family. Tato umělecká skupina měla 6 členů, pouze Karl Breu byl albino, ostatní měli paruky. Jejich specialitou bylo, že se Karl Breu nechal uložit do dutiny ve velkém kusu ledu a publiku ostatní členové zdůrazňovali, že se živí pouze kořínky islandského mechu. Jeho nejoblíbenějším jídlem však byly knedlíky a je zajímavé, že Karl Breu nikdy neulehl do postele, aniž by sundal teplé,černé ponožky. Karl Breu dosáhl ve své době svými vystoupeními světové proslulosti, ale nikdy nezapomněl, že byl vychován v Lenoře, kterou opakovaně navštěvoval. Při každé návštěvě uspořádal dobročinné vystoupení ať již v německém Touristenhausu nebo i u příležitosti odhalení památníku Andrease Hartauera v tělocvičně, kde předváděl řadu ze svých dovedností. Karl Breu byl velmi štědrým sponzorem, věnoval velké částky peněz nejen na chudé děti v Lenoře, ale poskytnul značnou sumu peněz i na stavbu památníku Andrease Hartauera. 4
Ke konci II.světové války se Karl Breu vrátil do Lenory, kde získal nedaleko nádraží pozemek a chtěl si zde postavit dům a dožít svůj život. Osud mu však udělal těžkou čáru přes jeho plány. Po osvobození Lenory americkou armádou se uplatnil jako tlumočník, neboť velmi dobře hovořil anglicky. Bohužel jej pak postihl podobný úděl jako většinu německého obyvatelstva a byl z Lenory vysídlen. Svůj nový domov nalezl v Německu v Beinstenu u Weiblingen. Zde pak 17.října 1953 ve věku 69 let umírá. MUDr.Lubomír Šmrha sport Běh na lyžích Lenorská poštovní doručovatelka Martina Pešlová je nejrychlejší v celé České republice. Dokázala to na XVII. Mistrovství České pošty, které se uskutečnilo 23.ledna 2011 v Harachově. Byla nejrychlejší v běhu na lyžích na 5km časem 17:36.1 min. s náskokem více než 37 sekund před druhou Marií Benešovou ze Západočeského kraje. Dalšího skvělého výsledku dosáhla v závodě štafet na 3 x 3,2km s družstvem Jihočešek, které zvítězilo před Středočeškami. Výsledky v lední metané Lenorští metanáři se 15.1. 2011 zúčastnili Blanicko- Otavského poháru ve Vimperku. Družstvo mužů se umístilo na druhém místě. I ženy se snažily a vybojovaly putovní pohár. 29.1 2011 se konalo druhé kolo Mistrovství republiky ve Strakonicích,ženy i muži. Ženy se dostaly do play-off a staly se vícemistryněmi republiky, Zemanová M., Mikešová M., Mikešová I.,Šiteriová I.. Muži skončili na šestém místě, Šiteri P.,Forster M.,Kralik A.,Košik J. Sezónu zakončili 19.2. na Jihočeském poháru v Č.Budějovicích. 5
MŠ Lenora Ve školním roce 2010-2011 bylo přihlášeno 21 dětí (9 chlapců, 12 děvčat), z toho 6 dětí předškolních. Přes prázdniny na školní zahradě byla nainstalována prolézací věž a vyměnil se altán (s pomocí dotace od OÚ v Lenoře). Z akcí za 1. pololetí připomenu pracovní dílnu pro rodiče a děti 25.11.2010, kde si rodiče mohli vyrobit nebo jen ozdobit adventní věnec, mohli též jen přijít a posedět u vánočního čaje nebo kávy.jedlové větvičky nám připravil p.r.kralik,děti s pani učitelkami pomáhali nosit větve na kopici v lese. Mikulášská nadílka proběhla 3.12.2010 a sponzorem byli rodiče L. a J. Fleišmanovi, čímž jim děti prostřednictvím MŠ děkují. V předvánoční době jsme s dětmi napekli cukroví, ozdobili stromeček, odnesli jsme zvířátkům do lesa vánoční nadílku a potěšili jsme se z vánoční nadílky v naší školce. V únoru nás navštívila dvě divadla a děti viděly pohádku O Budulínkovi a minulý týden O skřítku Snížkovi. Měsíc únor tradičně v našem školním výchovném plánu patří zaměstnání, nejen rodičů ale práci všeobecně.k těmto tématům provádíme v naší obci exkurze po místních pracovištích. Počet a výběr u nás je sice minimální, ale děti shlédly broušení skla, podívaly se do muzea, autoopravny, pošty a obchodu s potravinami. Škoda, že už tu není sklárna, řeznictví, vlakové nádraží a jiné pro děti ( a nejen pro ně) zajímavá a potřebná pracoviště. V měsíci únor také každým rokem začínáme cvičit v místní tělocvičně. Děti se na cvičení vždy moc těší a mají pocit, když se převlékají do cvičebních úborů, že už jsou jako ty děti z velké školy. Ale bohužel pro nedostatečné hygienické zázemí se děti letos do tělocvičny nepodívají. Nevyzkouší si nářadí, neseznámí se s prostředím..zase o jednu radost méně Tak budeme muset počkat do dubna, kdy nám začíná předplavecký výcvik, který též děti berou jako výlet a pokud mají rády vodu tak se těší na dvakrát - na cestování a ještě na hry ve vodě. Chtěla bych poděkovat HZS Lenora, který nám pomohl uskutečnit v červnu 2010 výlet do ZOO Hluboká a přispěl nám finanční částkou na dopravu, také p.kralikovi za vánoční stromeček a větvičky na adventní věnce a p.novému, slečně A.Nové, mladíkům Jakubovi Kovářovi a Vítu Wágnerovi za Mikulášskou čtveřici dále bych tímto chtěla poděkovat v tomto školním roce za výtvarný, pracovní materiál a společenskou hru těmto rodičům : p.buriánková, p.bursová, Brožáková, Jančovičová, p.čadková a též zaměstnanům OÚ - kteří nám na podzim shrabali listí na zahradě a pokud MŠ potřebuje odnést těžší věci, něco odvézt, přivézt apod. - vždy s radostí pomohou. Jen těch peněz je nějak málo. Marcela Vachtová 6
Masopust 2011 Letošnímu masopustnímu průvodu neuvěřitelně přálo počasí. Nejspíš i kvůli tomu se sešlo více masek než v uplynulých letech. Byly vtipné a rozdávaly veselí a smích ve všech chalupách. Od Šimků se vyráželo v deset hodin jako každý rok. Konec masopustu se od předchozích ročníků lišil, protože nemohla být zábava v sokolovně. Ta nepřežila ani do vyhlášení exekuce a musela být uzavřena kvůli dluhu za vodu. Snad bude příští rok o masopustním večeru veseleji. Společenská kronika Jubilanti v II. pololetí 2010 70 let - Karpf Fritz - Kosáková Magdalena - Chrapanová Dita 75 let - Tomko Štefan - Blazseková Helena - Turková Marie - Pecková Ludmila - Pocklan Josef - Košáková Růžena 80 let - Jaroschová Marie - Kovář Josef 80 let - Kačáková Anna - Pešková Lýdia - Domínová Maria 81 let - Majerová Verona 82 let - Kafka Jindřich - Součková Jolana 83 let - Liška Jan - Proft Bedřich - Volf Jaroslav 84 let - Hudcová Věra 87 let - Morocová Marie 88 let- Lintnerová Ludmila 89 let - Hájková Jiřina - Psotková Vilma - Kašpar Břetislav Narozené děti v I. pololetí 2010 - Barbora Mikešová Narozené děti ve II. pololetí 2010 - Daniel Jelínek - Natálie Vinczeová - Kristýna Štimová Zemřelí v II. pololetí 2010 - Chrapanová Marie - Bajčíková Rozálie Prodej dřeva Obec Lenora příležitostně prodává menší množství dřeva z prořezávek okolo komunikací. Pokud má někdo z občanů o koupi dřeva zájem, nechť si podá jednoduchou žádost na obecní úřad s adresou a telefonním číslem. Ceny dřeva schválené zastupitelstvem jsou: silné palivové dříví (polena) 400,- Kč bez DPH, slabé palivové dříví (větve) 300,- Kč bez DPH. Dřevo z drobných náletových dřevin je možno získat výměnou za vyčištění a úklid plochy. 7
PŘIPOJENÍ K INTERNETU 3 Mbps 250 Kč /měs 5 Mbps 300 Kč/měs 8 Mbps 350 Kč/měs ceny včetně DPH Proč internet od nás? Cena je konečná žádné další skryté poplatky Špičková kvalita internetové přípojky připojení realizováno v pásmu 5,7 GHz, koncové zařízení je monitorováno Bezkonkurenční cena NONSTOP připojení BEZ DATOVÉHO OMEZENÍ Široká nabídka rychlostí, ze které si jistě vyberete Více informací na: http://www.strazny.net neváhejte a kontaktujte nás, Vaše dotazy rádi zodpovíme Petr Hörmann, STRAZNY.NET, 384 43 Strážný www.strazny.net, net@strazny.net, tel: 602 955 629 LENORSKÉ STŘEPINY informační zpravodaj obce Lenora - vychází čtvrtletně Ročník IV, číslo 1, Zima 2011 vydal: Obecní úřad Lenora, tisk: Tiskárna Vyšehrad, s.r.o., Č. Krumlov kontakt: Obecní úřad Lenora, 384 42 Lenora 36, IČ: 00250538 tel.: 388 438 804, fax: 388 438 012, www.lenora.cz, e-mail: obec@lenora.cz neprošlo jazykovou úpravou N E P R O D E J N É registrační číslo: MK ČR E 18218 8