Smlouva o běžném účtu a její využití v praxi

BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA PRAHA Katedra práva Smlouva o běžném účtu a její využití v praxi Bakalářská práce Autor: Kamila Kučerová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí Práce: Ing. Mgr. Eva Kutová Praha Duben, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.. V Hodoníně, dne 27. června 2014 Kamila Kučerová

Poděkování: Ráda bych zde poděkovala své vedoucí bakalářské práce, paní Ing. Mgr. Evě Kutové a paní JUDr. Natálii Štefankové, Ph.D., za jejich věcné připomínky, zásadní rady a v neposlední řadě za čas, který mi při konzultacích a vedení poskytly.

Anotace Tato bakalářská práce si klade za cíl charakterizovat běžný účet, rozbor právní úpravy smlouvy o běžném účtu v českém právním řádu, dle zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, právní úpravu účtu dle zákona č. 89/2012Sb., Občanského zákoníku a komparaci změn v právní úpravě. Výsledkem práce je porovnání a zjištění shody mezi právem a smluvními podmínkami bank. Klíčová slova: Klient Majitel účtu, osoba zmocněná k nakládání s prostředky na účtu VOP....Všeobecné obchodní podmínky Banka......Finanční ústav s bankovní licencí udělenou ČNB ČNB.Česká národní banka ObchZ. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ObčZ... Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník Annotation This bachelor thesis offers the characteristics of the current account, the analysis of the legislation of a current account in the Czech legal system, according to the Act No. 513/1991 of the Commercial Code, the analysis of the current account legislation according to the Act No. 89/2012 of the Civil Code, and the comparison of legislative changes. The further aim of this thesis is to compare and determine the conformity between the Law and the Terms and Conditions of the banks. Keywords: Client.Account owner, a person authorized by the management of funds in the account GTC...Terms and Conditions Bank..Financial institution with a banking license granted by CNB CNB Czech National Bank ComC...Act No. 513/1991 of the Commercial Code CivC...Act No. 89/2012 of the Civil Code

Obsah: Obsah:... 5 Úvod... 7 1. Charakteristika běžného účtu... 9 1.1. Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu, náležitosti smlouvy... 9 1.2 Výhody a nevýhody běžného účtu... 10 1.3 Typy běžného účtu... 11 1.4 Praktické využití běžného účtu... 12 1.5 Navazující služby na běžný účet... 13 2. Právní úprava běžného účtu dle zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník... 17 2.1 Základní ustanovení... 18 2.2 Pravidelný obsah smlouvy... 19 2.3 Vedení účtu... 21 2.4 Kontokorentní účet... 23 2.5 Informace majiteli účtu... 24 2.6 Záznamy na běžném účtu... 25 2.7 Úrok ze zůstatku peněžních prostředků... 26 2.8 Výpověď smlouvy... 27 2.9 Smrt majitele běžného účtu... 28 3. Právní úprava účtu dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a Komparace změn v právní úpravě... 30 3.1 Základní ustanovení... 31 3.2 Platební účet... 35 3.3 Jiný než platební účet... 36 3.4 Vkladní knížka... 38 3.5 Komparace Všeobecných obchodních podmínek... 39 Komerční banka a.s.... 39 5

Česká spořitelna a.s.... 40 Závěr... 42 Seznam použité literatury:... 44 Přílohy... 46 6

Úvod Od roku 1990 byl v České republice zaznamenán prudký rozvoj bankovnictví ve všech jeho formách, platební styk nevyjímaje. Mnoho nových firem a společností potřebovaly najít svou banku za účelem zjištění základních finančních a peněžních operací čímž nastala dynamická poptávka po službách platebního styku, kterou banky mnohdy dokázaly uspokojit jen s vypětím všech sil. Zajišťovaly sice chod svých operací ve velkých objemech, mnohdy to však bylo na úkor kvality a tudíž spokojenosti klientů. 1 V bankovnictví se vyskytly nové nástroje platebního styku, například různé druhy platebních karet, rozvinula se šeková služba, široká veřejnost se posupně seznamovala s trvalými příkazy či automatickými převody, vlivem cestování se značně zvýšil význam směnárenských operací. Při zajištění operací platebního styku došlo v současné době ke kvalitativnímu posunu směrem k rozvoji tzv. elektronického bankovnictví, které s sebou přináší nejen zefektivnění práce prostřednictvím počítačů a dokonalejšího programového vybavení, tak aby klient mohl s bankou komunikovat 24 hodin denně po sedm dnů v týdnu v režimu on-line, ale i vytváření tzv. samoobslužných bankovních přepážek, klientovi přístupných nepřetržitě. Zřizování a vedení běžného účtu je základním a nejčastěji žádaným produktem, který poskytují banky svým klientům, podnikatelským subjektům i občanům. Běžný účet můžeme pokládat za základní stavební kámen bankovních služeb, na který pak navazují bezprostředně nebo zprostředkovaně další služby banky, jako je např. komplexní zajišťování platebního styku a zúčtování, depozitní produkty, poskytování různých druhů úvěrů, zajišťování obchodů v oblasti investičního bankovnictví, zabezpečování komplexního financování firmy nebo závodu a v neposlední řadě také poskytování služeb s vazbami do zahraničí. Všechny poskytované produkty a služby obchodních bank se vždy vážou na existenci běžného účtu klienta. Zde se setkáváme s pojmem žirový účet, který má v různých bankách různé názvy, např. sporožiro v České spořitelně, B-konto či expres konto v Komerční bance apod. Tento název pouze zdůrazňuje, o jakou formu běžného účtu ve smyslu současné právní úpravy jde, neboť účet je zejména určen pro bezhotovostní placení převodem peněžních prostředků z tohoto účtu. 1 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební styk. 7

V bakalářské práci zadané na téma - Smlouva o běžném účtu a její využití v praxi, budu vycházet ze skutečnosti, že bankovní systém v České republice je význačný poměrně vysokou koncentrací bank a jejich poboček, přičemž dominantní roli hrají tři největší banky. Vyplývá to ze skutečnosti, že tyto banky existovaly již před rokem 1990 (Česká spořitelna a.s., ČSOB a.s.), nebo vznikly vymezením působnosti aktiv bývalé Státní banky československé (Komerční banka a.s.). Hodlám se odkazovat na právní úpravu běžného účtu dle zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku platného do 31. 12. 2013 a zákon č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku který je platný od 1. 1. 2014. Dále o všeobecné obchodní podmínky v oblasti běžných účtů nebo přímého bankovnictví dvou velkých tuzemských bank, České spořitelny a.s. a Komerční banky a.s. Tyto banky jsem zvolila hlavně z důvodu, že informace o jejich obchodních podmínkách, službách a produktech jsou okamžitě přístupné na webových stránkách těchto bank nebo v tištěné podobě běžně k vyzvednutí na pobočkách. V bakalářské práci se věnuji obecné charakteristice běžného účtu jako takového. Smlouvě o zřízení a vedení běžného účtu i náležitostem smlouvy, výhodám a nevýhodám užívání běžného účtu, dělení dle typů běžných účtů, praktickému využití účtu a řadě služeb, navazujícím na běžný účet. Popisuji také dnes již obsoletní právní úpravu běžného účtu dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, která zahrnuje jak náležitosti smlouvy, základní ustanovení, pravidelný obsah smlouvy, informace o vedení účtu případně kontokorentním účtu, informace o majiteli účtu, záznamy o pohybu na běžném účtu a jejich úrocích, tak možnosti zániku smlouvy o účtu. Tato právní úprava běžného účtu již není platná. Od 1. Ledna 2014 ji nahrazuje právní úprava účtu dle zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku, které se věnuji v následující kapitole a komparaci s předchozí právní úpravou. Literatura k právní úpravě účtu obsažené v novém občanském zákoníku je vzhledem ke krátké době platnosti velmi omezená, proto zde čerpám převážně z internetových zdrojů a v nich publikovaných odborných komentářů. Na základě poznatků obou právních úprav se snažím srovnat změny, které novou právní úpravou nastaly. V závěru práce se snažím korektně popsat a shrnout výsledky svého zjištění. Porovnávám zde také všeobecné obchodní podmínky dvou významných tuzemských bank a to, České spořitelny a.s. a Komerční banky a.s., a změny, které v nich nastaly účinností nové právní úpravy obsažené v novém občanském zákoníku. Cílem mé bakalářské práce je rozbor právní úpravy smlouvy o běžném účtu v českém právním řádu. 8

1. Charakteristika běžného účtu Běžný účet je à vista čili netermínovaný účet pro každodenní hospodaření jak s osobními finančními prostředky tak s prostředky určenými k podnikání. Na běžný účet můžeme peníze libovolně vkládat, a to buď převodem z jiného účtu (mzda, důchod, sociální dávky, apod.) nebo v hotovosti, a zároveň kdykoli tyto prostředky v hotovosti vybírat či převádět na jiný účet. K běžnému účtu si klient může zřídit trvalé příkazy k úhradě pravidelných plateb, inkaso či SIPO (sdružené inkaso plateb obyvatelstva), ale také vykonávat jednorázové platební příkazy. S běžným účtem je spojeno i poskytování tzv. výhodných balíčků služeb. Některé ze služeb jsou v rámci balíčku zdarma nebo za výhodnější poplatek, například vedení účtu zdarma, výběr peněžních prostředků z bankomatů dané banky zdarma, pojištění platební karty a další. Pro lepší dosah účtu je zde možnost zřídit produkt z oblasti přímého bankovnictví, např. telebanking, GSM banking, internet banking a homebanking v neposlední řadě různé mobilní aplikace jako jsou Mobilní banka, Smart banking, umožňující provádění transakčních operací přímo z mobilního telefonu klienta. Tyto produkty a aplikace spojené se smlouvou o běžném účtu dovolují majiteli účtu v bezhotovostním platebním styku operovat s jeho finančními prostředky. Banka s těmito prostředky disponuje a používá je k vlastní podnikatelské aktivitě. 1.1. Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu, náležitosti smlouvy Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu je základní částí dokumentace, kterou každá banka vytváří jednotlivému klientovi. Pokud jsou k dispozici všechny potřebné dokumenty k tomu, aby mohl být učiněn právní úkon uzavření smlouvy o vedení účtu, vypracuje zaměstnanec banky návrh této smlouvy. Řídí se přitom ustanovením obchodního zákoníku, 708 odst. 2, jež praví: Smlouva o běžném účtu vyžaduje písemnou formu. 2 Smlouvu vypracuje ve dvou vyhotoveních vytisknout a předložit klientovi ke kontrole. Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu musí obsahovat všechny potřebné náležitosti, kterými jsou zejména: - Označení smluvních stran, které smlouvu o běžném účtu uzavírají; 2 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník 9

- Zmínka na příslušný zákon či jiný předpis, na základě kterého tento smluvní vztah vzniká; - Den, ke kterému se účet zřizuje a od kterého je klient oprávněn disponovat peněžními prostředky na účtu; - Měna účtu; - Přesná identifikace majitele účtu (název/jméno, sídlo/trvalé bydliště, IČ/RČ, jména statutárních zástupců, jejich RČ a čísla průkazů totožnosti, totéž u majitele účtu fyzické osoby podnikatele). Obchodní podmínky pro zřízení a vedení účtu: - Způsob disponování s peněžními prostředky na účtu; - Vymezení platebních prostředků, které je klient oprávněn používat; - Případy převodů peněžních prostředků z účtu klienta bez jeho příkazu; - Lhůty pro předkládání platebních příkazů klientem; - Lhůty zúčtování platebních příkazů bankou; - Podmínky a způsob úročení peněžních prostředků na účtu; - Podmínky předávání zpráv o zúčtování, další práva a povinnosti obou smluvních stran; - Cena, za kterou se účet zřizuje, a ceny, za které jsou následně prováděny jednotlivé operace na běžném účtu; - Datum platnosti a účinnosti smlouvy; - Podpisy obou smluvních stran. Smlouva by měla být podepsána majitelem účtu před pracovníkem banky, případně by její podepsání mělo být úředně ověřeno. 3 1.2 Výhody a nevýhody běžného účtu Výhody Snadná dostupnost peněžní prostředky jsou dostupné nejen na pokladně banky, ale i při výběru z bankomatu nebo v případě platby u obchodníků. Bezpečnost - klient nemusí u sebe nosit velký finanční obnos. Peníze na běžném účtu jsou ze zákona pojištěné. 3 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební styk. 10

Úrok peněžní prostředky na běžném účtu se úročí, i když malou úrokovou sazbou. Frekvenci připisování úroků na účet stanovuje banka. Z úroků se platí daň. Pohodlí - k účtu je možné si zřídit trvalé příkazy, inkaso a platby SIPO. Klient nemusí chodit na poštu platit složenky v hotovosti. Úvěr - banky umožňují vybraným klientům čerpat z běžného účtu i když nemají dostatečné množství vlastních peněžních prostředků na účtu zřízením tzv. kontokorentního úvěru. Nevýhody Poplatky - každý měsíc platí klient bance různé poplatky, např. za vedení účtu, za papírový výpis z účtu, za bankovní transakce. Nízký úrok - zhodnocení peněz na účtu nepokryje zdaleka inflaci a z úroku se platí daň. 4 1.3 Typy běžného účtu Podle majitele: pro fyzické osoby, pro fyzické osoby - podnikatele, pro právnické osoby. Nabídka jednotlivých běžných účtů je odlišná pro občany a firmy. Pod pojmem občan rozumíme fyzickou osobu, která nepodniká. V mnohých případech si však běžný účet v této kategorii pořizují i drobnější podnikatelé. Pod kategorii firmy patří podnikatelé, samotné firmy, magistráty, městské úřady, neziskové organizace, bytová družstva, společenství vlastníků jednotek a rovněž různé další instituce, spolky či korporace. Podle měny, která je na nich ukládána: běžné účty vedené v korunách, běžné účty v cizích měnách. Každý bankéř by měl klientovi doporučit následující strategii: Na běžných účtech by měly být uloženy jen nezbytné prostředky, takové, které opravdu klient potřebuje či v brzké době bude potřebovat. Pro své nízké úročení se však zásadně nehodí k tomu, aby na nich ležely 4 PETRÁŠOVÁ, Vladimíra. Úvod do financí - Běžný účet. 11

přebytečné peníze. V případě, že má klient k dispozici volné peněžní prostředky, je lepší využít raději jiného produktu, který by lépe zhodnocoval úspory. Nejpoužívanější jsou termínované vklady, spořicí účty, podílové fondy či stavební spoření. 1.4 Praktické využití běžného účtu Peněžní prostředky může klient na účet vkládat buď v hotovosti na přepážce banky, převodem z jiného účtu nebo vkladem hotovosti do bankovního automatu. Prostředky lze obdobně z účtu získat zpět, existují tři základní způsoby: výběr hotovosti z bankomatu či na přepážce. Nejlevnější je výběr peněz z bankomatu banky, u níž je běžný účet založen, výběr hotovosti na přepážce je nejdražší ze všech třech uvedených způsobů, platba kartou při nákupu - klient hradí jen výši nákupu, banka mu za platbu nestrhává žádné další poplatky, bezhotovostní převod na jiný účet. Při výběru banky by se klient měl zaměřit jak na její solventnost a stabilitu, tak na poplatky spojené s běžným účtem - např. poplatek za vedení účtu, který bývá zpravidla měsíční, zasílání výpisu z účtu, vydání karty, výběr z bankomatu a domácí platby. Dalším kritériem při výběru mohou být doplňkové služby k běžnému účtu, např. platební karta, využití spořicího účtu, využití kontokorentu a další. Banky nabízejí tzv. balíčky služeb. Klient by se měl informovat, co případné balíčky služeb za svou cenu kromě vedení účtu nabízejí. Mohou být velmi výhodné zvlášť pro aktivní klienty, a to pokud zahrnují některé operace zdarma, ale také se může snadno stát, že klient bude platit za služby, které vlastně nevyužije. 5 Běžný účet si klient zřizuje, aby mohl využívat bezhotovostního styku s různými institucemi. Bezhotovostním stykem se rozumí pohyb peněz pomocí převodů na běžné účty. Máme dvě formy bezhotovostního styku: Úhradová - jedná se o platby z příkazu plátce. Inkasní - jedná se o platby z příkazu příjemce. 5 PETRÁŠOVÁ, Vladimíra. Úvod do financí - Běžný účet. 12

Při platebním styku se využívají tyto formuláře: příkaz k úhradě - tento příkaz může být jednorázový, což znamená, že provede se pouze jednou nebo trvalý, platba se provádí ve zvolené frekvenci opakovaně až do doby než je trvalý příkaz zrušen. příkaz k inkasu - funguje obdobně jako trvalý příkaz, jen v opačném směru. Rozdíl je v tom, že zde si věřitel "bere" peníze z účtu dlužníka sám. hromadný příkaz k úhradě, trvalý příkaz k platbě SIPO - umožňuje sdružit všechny pravidelné platby (voda, plyn nájem telefon, pojistné, předplatné novin atd.) do jedné jediné platby. 1.5 Navazující služby na běžný účet a. Přímé bankovnictví Je to služba, která umožňuje komunikaci banky a klienta bez toho, aby klient musel banku navštívit. Vše se děje za pomocí telefonu, mobilního telefonu nebo počítače a internetu. Platby pomocí přímého bankovnictví jsou díky poplatkové politice bank podstatně výhodnější než klasické platby na přepážce nebo s pomocí pošty. Služby přímého bankovnictví: Telebanking - jde o nejstarší službu přímého bankovnictví. Nazývá se také jako phonebanking. Princip této služby je jednoduchý, klient zavolá na linku telefonního bankovnictví. U většiny bank je toto číslo bezplatné a lze na ně volat i z mobilního telefonu. Klient se při hovoru prokáže svým identifikačním číslem a heslem. Tato služba se vyskytuje ve dvou verzích. U první klient komunikuje s automatickým hlasovým systémem, může zde lze získávat informace o produktech, o aktuálním zůstatku, ale také zde lze zadávat příkazy k úhradě či inkasu, trvalé příkazy, provádět konverzi měn. U této služby je důležité mít telefon s tónovou volbou. GSM banking - je bankovní služba, která umožňuje ovládat běžný účet prostřednictvím mobilních technologií sítě. Každá banka nabízí odlišné spektrum této služby. Zatímco některé banky nabízejí pouze informace o zůstatku na účtu a kurzech měn, u jiných bank je možné podávat příkazy k úhradě či zakládat termínované vklady. WAP banking - je mladší variantou internet bankingu, k internetu se klient připojuje pomocí vestavěného prohlížeče mobilního telefonu a jeho prostřednictvím ke svému 13

účtu. V současné době se vyskytuje ojediněle, nahradili ji moderní prohlížeče v mobilních telefonech, se kterými lze používat internet bez zásadního omezení. Internet banking - je služba umožňuje komunikaci banky pomocí internetu. Stačí běžný počítač s internetovým prohlížečem a připojení k internetu. Zadáním webové adresy banky a poté i uživatelského jména a certifikačního kódu je umožněn přístup na speciální stránky banky. Zde klient může provádět různé operace jako např. zadávání příkazů k úhradě (i do zahraničí), zadávání a rušení trvalých příkazů, zřizování a rušení termínovaných vkladů, dobíjení kreditu do mobilních telefonů či prohlédnout si historii účtu. Veškeré operace se provádí s autorizačním klíčem, který zajišťuje zabezpečení proti případnému zneužití. Home banking - tento produkt umožňuje obsluhovat běžný účet pomocí počítače připojeného k internetu a softwaru, který dodá banka na instalačním CD nebo Flash disku. Základní služby (např. zadávání příkazů k úhradě, trvalých příkazů, zjišťování peněžních prostředků na účtu apod.) jsou k dispozici po nainstalování potřebného CD a připojení na internet. Výhodou těchto produktů je kompatibilita s účetními a ekonomickými programy. Proto je home banking vhodný spíše pro podnikatele. Naopak nevýhodou je, že lze používat pouze počítač, na kterém je speciální program nainstalován. Home banking se od internetového bankovnictví liší, u internetového bankovnictví stačí mít pouze přístup k internetu. Smartbanking - je jednou z nejnovějších a nejmodernějších služeb přímého bankovnictví. Jde o odezvu v rostoucí oblibě používání chytrých mobilních telefonů. Finanční instituce ve stále větší míře nabízejí řešení pro mobilní platby a bankovnictví. Nutností je mít tzv. chytrý telefon (smartphone) a příslušnou bankovní aplikaci vytvořenou přímo pro tato zařízení. Banky zpravidla vydávají aplikace přímého bankovnictví pro telefony iphone s operačním systémem ios a telefony s operačním systémem Android. Další možností je pak přihlašovat se do internetového bankovnictví prostřednictvím internetového prohlížeče v telefonu. 6 b. Kontokorentní úvěr Kontokorentní úvěr je krátkodobý úvěr, který je vázán na běžný účet. Banka umožňuje klientovi čerpat peněžní prostředky do mínusu. Úvěr se může opakovat. Jakmile klient "půjčku" splatí (čili navýší stav účtu na částku, kterou si půjčil, plus úrok), může z principu revolvingu opět čerpat do mínusu. Banka určuje limitní částku, do které klient může ze svého 6 PETRÁŠKOVÁ, Vladimíra. Běžný účet. Úvod do financí. 14

účtu čerpat. Pokud hranici překročí, zaplatí obvykle vysoké penále. Smlouva o poskytnutí úvěru se většinou uzavírá na jeden rok a automaticky se obnovuje. Kontokorentní úvěry jsou vhodné pro krátkodobé financování potřeb, ale nehodí se jako náhrada běžných spotřebitelských úvěrů, až na výjimky mají výrazně vyšší úrokovou sazbu než běžný spotřebitelský úvěr. 7 c. Platební karta Platební karta umožňuje jejímu držiteli vybírat hotovost na přepážkách bank, z bankomatů, platit za zboží v obchodech, restauracích, v hotelích, na internetu apod. Platební neboli debetní kartou může klient utrácet své peníze do výše zůstatku na svém běžném účtu (či do výše kontokorentu). Tím se liší od karet kreditních, se kterými se nakupuje výhradně na úvěr. S platební kartou jsou spojeny i roční poplatky. Některé banky však nabízejí vedení platební karty v rámci balíčkových účtů zdarma. d. Kreditní karta U kreditní karty klient při jejím použití čerpá úvěr. Čerpaný úvěr je revolvingový čili opakující se, s každou uskutečněnou splátkou úvěru se úvěrový limit automaticky obnovuje. U kreditní karty je možnost odložení splácení. Úroky z tohoto úvěru jsou hodně vysoké, úroková sazba se pohybuje od 15% do 30% ročně. Kreditní kartu je možno zřídit jak v bance, tak prostřednictvím splátkových společností. Kreditní karty banky často nabízejí v rámci svých balíčkových účtů nebo se dají zřídit samostatně s čímž, ale souvisí poplatky za zřízení a vedení kreditní karty, vedení úvěrového účtu, výpisy z úvěrového účtu apod. e. Spořicí účet Spořicí účet v sobě spojuje výhody dvou finančních produktů, a to termínovaného vkladu což je zhodnocení finančních prostředků a běžného účtu, který se vyznačuje likviditou vložených prostředků. 8 f. Devizový účet Založit si ho může každý klient banky u většiny bank v České republice. Někdy je také nabízený v rámci "balíčkových účtů" ke klasickému běžnému účtu zdarma. Nabídka měn, v nichž je možné devizový účet vést, je však různá. Těmi základními, ve kterých se účet zřizuje, jsou eura a dolary. Velké rozdíly lze nalézt ve výši poplatků, úrokových sazeb i minimálních vkladů, stejně jako v rozsahu návazných služeb. Na devizovém účtu by neměly 8 PETRÁŠKOVÁ, Vladimíra. Běžný účet. Úvod do financí. 15

být uloženy příliš vysoké částky peněz, účty totiž nejsou na rozdíl od termínovaných vkladů v cizí měně příliš úročené. Spekulovat na pokles nebo vzestup kurzu cizí měny lze s pomocí derivátů. 9 g. Vkladový účet Vkladový účet, je účet na kterém banka vede různé druhy vkladů svých klientů. Terminované vklady jsou vklady znějící zpravidla na pevnou částku, u nichž je dispozice vkladem omezena sjednanou dobou splatnosti nebo výpovědní lhůtou. Tyto účty nelze využívat k vedení úsporných vkladů. h. Depotní účet Je účet, na kterém banka vede pro své klienty cenné papíry, které u ní mají ve správě či úschově. Uvedené účty mohou být vedeny jak v tuzemské měně, tak v měně zahraniční potom se jedná o devizový účet. 10 9 PETRÁŠKOVÁ, Vladimíra. Běžný účet. Úvod do financí. 10 DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty, s. 261 16

2. Právní úprava běžného účtu dle zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník Tato dnes již obsoletní právní úprava běžného účtu je obsažena v Obchodním zákoníku, zákonem č. 513/1991 Sb., v němž smlouvu o běžném upravují 708 až 715a. Jedná se o absolutní bankovní obchod, a proto se řídí ustanoveními obchodního zákoníku bez ohledu na povahu klienta, tedy to zda je klient právnickou nebo fyzickou osobou, tak i záměr využití účtu. Tato úprava smlouvy o běžném účtu má zásadně dispozitivní povahu, smluvní strany tedy mají možnost dohodnout se na vlastních podmínkách. Zásady vedení bankovních účtů jsou dále upraveny Všeobecnými obchodními podmínkami, které vydala Česká národní banka a které mohou jednotlivé banky vzít v plném rozsahu za své obchodní podmínky nebo se můžou odvolat pouze na některá jejich ustanovení. Mohou je také modifikovat a tím vytvořit vlastní obchodní podmínky. 11 Výjimkou jsou kogentní závazná ustanovení: - 708, kterému náleží úprava zásadních části smlouvy a písemná forma právního úkonu - 709 odst. 3, jenž obsahuje úpravu o oprávnění nakládat s účtem - 710 odst. 2, jenž obsahuje úpravu o nakládání s prostředky na účtu - 710 odst. 3, jenž určuje bance povinnost provádět platby řádně a včas - 713 odst. 2, jenž určuje bance nejzazší lhůty pro připsání peněžních - prostředků ve prospěch účtu - 714 odst. 4, jenž upravuje výši úrokové sazby z prostředků na účtu - 715a, jenž upravuje důsledky smrti majitele účtu Strany se také nemohou odchýlit od ustanovení, která předepisují povinnou písemnou formu právního úkonu, 708 odst. 2 obchodního zákoníku. 12 Pokud by smlouva nebyla uzavřena písemně, jednalo by se o neplatný právní úkon, s ohledem na ustanovení 40 odst. 1. Občanského zákoníku, podle kterého právní úkon, který nebyl učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon, je neplatný. 13 Smlouva o běžném účtu je tzv. smlouva pojmenovaná, tedy smlouva, kterou obchodní zákoník nejen umožňuje, ale jejíž speciální úpravu také obsahuje, bude obsah smluv 11 ULRYCH, Milan. PFEIFEROVÁ, Daniela. Bankovnictví. s. 188. 12 MAREK, Karel. Obchodněprávní smlouvy. s. 258. 13 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 17

dohodnutý mezi stranami zahrnovat podstatné části smlouvy stanovené v základním ustanovení upravujícím tento typ smlouvy. 14 2.1 Základní ustanovení Podstatnou částí smlouvy je závazek zřídit běžný účet pro majitele, stanovení doby, od kdy se zřizuje, a určení měny. Běžné účty mohou být např. podnikatelské a osobní. Účet může být zřízen pro jednoho i více majitelů, rovněž dispoziční právo může mít více osob. U tohoto typu účtu musí mít banka vložené prostředky kdykoli k dispozici k provedení platby, proto bývají úročeny podstatně nižší sazbou než účty vkladové. 15 Závazek běžný účet zřídit nemusí být ve smlouvě o běžném účtu vyjádřen výslovně. Stačí, bude-li ve smlouvě vyjádřen jiným způsobem, z něhož bude zřejmé, že se banka zavazuje účet zřídit, na který bude přijímat pro druhou smluvní stranu vklady a platby a jejím jménem z účtu výplaty a platby provádět. Pro povahu účtu jako účtu běžného není rozhodující jeho označení. Účet může být označen i jiným názvem, např. sporožirový, samozřejmě má-li zmíněnou povahu. Doba, od kdy bude běžný účet zřízen, bude zpravidla totožná se dnem uzavření smlouvy. Doba, od kdy bude účet zřízen, však může být ve smlouvě určena i jinak. Z formulace 708 odst. 1. plyne, že běžný účet lez vést nejen v české měně, ale za podmínek vyplývajících ze zákona č. 219/1995 Sb., také v měně cizí. Označení smluvní strany, pro kterou je účet zřízen, jako majitele účtu není vždy zcela přesné, vychází však z vžité praxe. Majitelem účtu může být jak právnická tak i fyzická osoba, a to bez ohledu na to, zda je nebo není podnikatelem. Účet může být zřízen i pro více osob, které pak všechny mají v postavení majitele účtu, ledaže je ve smlouvě dohodnuto něco jiného. Účet zřízený na cizí měnu je možno použít nejen k platbám v mezinárodním styku, ale i k platbám v tuzemsku. Účet zřízený v české měně může být použit jak pro tuzemský, tak pro zahraniční platební styk. Vklady a platby v cizí měně ve prospěch účtu v české měně převede banka na českou měnu a platby v cizí měně z účtu v české měně převede banka na měnu cizí. Pro platné uzavření smlouvy o běžném účtu vyžaduje písemná forma, platí to jak pro návrh smlouvy, tak i pro jeho přijetí, využívá se formulářů a tiskopisů banky. Při uzavírání smlouvy o běžném účtu banka vyžaduje, aby druhá smluvní strana prokázala svou totožnost. U právnických osob se tak děje výpisem z obchodního rejstříku, 14 MAREK, Karel. Obchodněprávní smlouvy. s. 258 15 MAREK, Karel. K obchodním závazkovým vztahům. s. 174 18

jestliže se do obchodního rejstříku zapisují. U ostatních právnických osob pak jinými dokumenty, které dokládají vznik právnické osoby, např. výpisem ze zřizovací listiny. Z dokladů musí být patrný způsob zřízení, den vzniku, název, sídlo, označení statutárních orgánů a způsob jak za právnickou osobu jednají. 16 Z judikatury: PR 54/1993: Tzv. sporožirové účty byly a jsou svou povahou druhem běžného účtu. Smlouvy o sporožirovém účtu se řídí podle 763 odst. 1 ObchZ ustanoveními obchodního zákoníku, i když byly uzavřeny přede dnem nabytí jeho účinnosti. Podle ustanovení 261 odst. 3 písm. d) ObchZ se závazkové vztahy ze smlouvy o sporožirovém účtu řídí třetí částí obchodního zákoníku bez ohledu na to, zda de o vztahy podnikatelů, které se týkají jejich podnikatelské činnosti (tzv. absolutní obchody). SR 2/1999 s. 53: Obchodní podmínky jsou součástí smluvního ujednání. Ustanovení 763 odst. 1 ObchZ u smluv, které se od účinnosti obchodního zákoníku řídí novou právní úpravou, nemění bez dalšího obsah těchto předtím uzavřených smluv, a obchodní podmínky, na které tyto smlouvy odkazují, zůstávají nadále pro účastníky závazné. Sou CR NS 3137/32: 1.,,Peněžní prostředky na účtu vedeném peněžním ústavem na základě smlouvy o běžném účtu nebo na základě smlouvy o vkladovém účtu nejsou v majetku majitele účtu, v jehož prospěch byl tento účet zřízen, nýbrž v majetku peněžního ústavu. Oprávnění majitele účtu, spočívající v tom, aby na základě jeho příkazu byly vyplaceny peněžní prostředky z účtu u peněžního ústavu, představuje pohledávku z účtu u peněžního ústavu. 2. Přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžního ústavu při výkonu rozhodnutí nedochází k bezdůvodnému obohacení oprávněného na úkor osoby, která omylem uhradila peněžní částku na tento účet. 2.2 Pravidelný obsah smlouvy V prvním odstavci 709 je konkretizováno označení majitele účtu. K uvedení určitých osob ve smlouvě jako osob oprávněných nakládat s peněžními prostředky na účtu stačí, aby tyto osoby měly takové oprávnění, aniž by musely být uvedeny v podpisových vzorech předaných majitelem účtu bance. To vyplývá z 710 odst. 2, podle něhož kromě osob uvedených v podpisových vzorech mohou s peněžními prostředky nakládat za podmínek stanovených ve smlouvě o běžném účtu i jiné osoby. Naopak osoby uvedené v podpisových vzorech mohou s prostředky na účtu nakládat, aniž by musely být uvedeny ve smlouvě o běžném účtu. 17 Z pravidelného obsahu smlouvy dále vyplývá, že vyloučení povinnosti banky platit úroky ze zůstatku peněžních prostředků na účtu, stejně jako vyloučení povinnosti majitele účtu platit bance úplatu za vedení běžného účtu, by ve smlouvě muselo být vysloveně dohodnuto. 16 ŠTENGLOVÁ, Ivana. Obchodní zákoník: Komentář. s. 1229 17 ŠTENGLOVÁ, Ivana. Obchodní zákoník: Komentář. s. 1231 19

Platná právní úprava připouští pouze dva způsoby určení úrokové sazby ve smlouvě o běžném účtu. Především může být ve smlouvě dohodnuta fixní úroková sazba, kterou by bylo možné měnit jen změnou smlouvy, tedy dohodou smluvních stran. Banka takovou smlouvu bude zřejmě uzavírat jen výjimečně. Druhý způsob určení úrokové sazby může záležet v tom, že smluvní strany dohodnou způsob, jakým bude výše úrokové sazby stanovena. Lze dohodnou, že stanovení výše úrokové sazby bude prováděno pro určité časové období jednostranným úkonem banky, jejím oznámením. Není blíže vymezeno, jak má být způsob stanovení výše úrokové sazby ve smlouvě dohodnut a výslovně nijak v tomto ustanovení smluvní strany neomezuje. Je tedy možné smluvní ujednání o možnosti banky za trvání smluvního vztahu určovat jednostranným úkonem a konkrétní výši úrokové sazby považovat za dohodu o způsobu stanovení výše úrokové sazby. Smluvní strany si mohou dojednat lhůty pro oznámení banky majiteli účtu o operacích na účtu a o zůstatku peněžních prostředků na účtu, jakož i formu oznámení. Podobně jako úroky ze zůstatku peněžních prostředků na běžném účtu upravuje zákon i úplatu, kterou platí majitel účtu bance, jejíž výše může být sjednána konkrétní částkou nebo odkazem na ceník banky, který v podstatě představuje dohodu o způsobu stanovení výše úplaty. Úplata ve smlouvě sjednaná nebo podle ujednání ve smlouvě stanovená má přednost. Nakládáním s účtem jsou úkony, které se týkají smlouvy o běžném účtu. Patří sem uzavření smlouvy, její změny a ukončení vztahu založeného smlouvou o běžném účtu. Právo nakládat s účtem má především majitel účtu. 18 Jestliže je majitel účtu právnickou osobou, má toto oprávnění její statutární orgán, respektive osoby oprávněné jménem právnické osoby za statutární orgán jednat nebo osoba, na kterou přechází působnost statutárního orgánu, tj. likvidátor, insolvenční správce a další. Jiná osoba než majitel účtu, která je oprávněna s účtem nakládat pouze na základě plné moci, tak bude činit jménem majitele účtu jako jeho zmocněnec, jemuž musí majitel udělit kvalifikovanou plnou moc. Podle současné úpravy postačí, aby byl podpis majitele účtu na plné moci úředně ověřen. Z tohoto požadavku pak zákon navíc stanoví výjimku pro případ, že majitel účtu zvláštní plnou moc k nakládání s účtem uděluje (podepisuje) před bankou. 19 18 PLÍVA, Stanislav. Bankovní obchody, str. 48 19 ŠTENGLOVÁ, Ivana. Obchodní zákoník: Komentář. 20