Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Druţby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 9. ročník základní Dějepis Datum zpracování 7. 3. 2011 Národnostní sloţení Československa tým tematických 3 - Dějepis
Obsah: 1 NÁRODNOSTNÍ SLOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA... 3 1.1 NÁRODNOSTNÍ SLOŢENÍ ČESKOSLOVENSKA V MEZIVÁLEČNÉM OBDOBÍ... 4 1.2 USTAVOVÁNÍ STÁTU... 4 1.3 NĚMECKÁ NÁRODNOSTNÍ MENŠINA... 4 1.4 SITUACE NA SLOVENSKU... 5 1.5 PODKARPATSKÁ RUS... 6 1.6 SPORY O TĚŠÍNSKO... 6 1.7 ČECHOSLOVAKISMUS... 6 2
1 Národnostní složení Československa V této kapitole se dozvíte: jaké národnosti ţily v Československu jaké problémy řešil nově vzniklý stát Budete schopni: vyjmenovat národnosti, ţijící v meziválečném Československu popsat spory, které nastaly po vzniku Československa Klíčová slova této kapitoly: národ, národnostní menšina Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1 hodina 3
1.1 Národnostní složení Československa v meziválečném období Vláda na svém prvním zasedání prohlásila: Věrni své minulosti a svým demokratickým tradicím nechceme své krajany postaví- li se loajálně na půdu našeho státu nijak zkracovat v kulturním a jazykovém jejich vývoji. Náš stát bude ovšem českým státem, tak jak jsme si jej vydobyli krví a utrpením. Ale naší hrdostí a touhou by bylo, aby nikdo zde u nás, kdo není Čechem, necítil se utiskovaným a nesvobodným. 1.2 Ustavování státu Vytvořit stát, který je národnostně nesourodý, je vţdy obtíţné. Nová myšlenka samozřejmě naráţela na různých stranách. Začlenění Slovenska do nového státu a jeho ostavení v něm se ukázalo být sloţité, neboť předchozí vývoj české a slovenské společnosti byl odlišný, měly rozdílnou duchovní i politickou zkušenost. Ustavování státu nebylo jednoduché. Bylo třeba prosadit jednotu českých zemí, o Slovensko se bojovalo s Maďarskem a musela se vyřešit také otázka hranic s Polskem. Navíc stát získal území, s nímţ nepočítal Podkarpatskou Rus, jejíţ území patřilo v Rakousko Uhersku k nejzaostalejším. 1.3 Německá národnostní menšina Většinu obyvatel Čech a Moravy tvořili Češi, avšak v republice ţily tehdy ve čtyřech 4
provinciích asi 3 miliony Němců. Část z nich si přála připojení k Německému Rakousku. Demonstrace za odtrţení pohraničí na počátku roku 1919 potlačily jednotky sloţené z vojáků vracejících se z fronty, sokolů a dobrovolníků. Armáda pak byla posílena legionáři. Němci, ţijící na území Československa, měli i takové představy: Odmítáme předem myšlenku na spojení Německého Rakouska ve svaz států se slovanskými státy, které vznikají ze starého Rakouska. V národnostním, sociálním a kulturním zájmu ţádáme připojení Německého Rakouska k Německé říši. 1. O co usilovali Němci ţijící na území Československa? 2. Které národnosti ţily v tomto státě? 1.4 Situace na Slovensku Nesnadno se prosazovala československá moc na Slovensku, které bylo i po kapitulaci Maďarska roku 1918 stále pod uherskou správou. Národní výbor proto poslal na Slovensko dočasnou vládu vedenou Vavro Šrobárem. Maďarská vláda nechtěla Slovensko opustit, teprve na nátlak Francie se Maďaři stáhli. Situaci navíc komplikovala skutečnost, ţe mezi Slovenskem a Maďarskem nebyla podobná historická hranice jako mezi českými zeměmi a Německem či Rakouskem. O hranicích se proto rozhodovalo na paříţské mírové konferenci. 5
Vztahy s Maďary se zhoršily roku 1919, kdy byla vyhlášena Maďarská republika rad. Maďarská Rudá armáda pronikla na Slovensko a dobyla část jeho území, kde vznikla Slovenská republika rad. V červnu 1919 stanovila paříţská mírová konference konečnou podobu hranic mezi Československem a Maďarskem a Maďaři na nátlak Dohody Slovensko opustili. 1.5 Podkarpatská Rus Součástí Československé republiky se stala také Podkarpatská Rus. Připojení tohoto území, které bylo dosud součástí Uher, k Československu podporovala významná část tamějšího obyvatelstva Rusínů a státy Dohody. V srpnu 1919 odešla z Podkarpatské Rusi rumunská vojska, která zemi obsadila v průběhu bojů proti Maďarské republice rad, a vystřídala je československá armáda. 1.6 Spory o Těšínsko V roce 1919 začal spor mezi Československem a Polskem o Těšínsko. Území tohoto slezského kníţectví, které bylo po staletí součástí zemí Koruny české, ale ţili zde většinou Poláci, bylo pro oba státy zajímavé kvůli bohatým loţiskům uhlí. V lednu 1919 československá armáda zabrala celý uhelný revír a ţeleznici spojující Moravu se Slovenskem. Těšínsko bylo nakonec přiznáno Československu. Polsku zůstala jeho východní část, část Oravy a Spíše. 1.7 Čechoslovakismus Přestoţe Československá republika vznikla jako výsledek úsilí Čechů a Slováků, oba národy dohromady tvořily pouze 65% obyvatel. Aby mohl být vytvořen silný státní národ, ujala se myšlenka čechoslovakismu, která vycházela z představy, ţe Češi a Slováci jsou jeden československý národ s drobnými kulturními a jazykovými odlišnostmi. Oba národy měly zajištěný svébytný vývoj, v kaţdodenním ţivotě se však projevovala převaha Čechů. Češi se také podíleli v prvních letech existence republiky na budování slovenského školství a úřadů. Práva ostatních menšin zaručovala ústava. 6
Souţití Čechů a Slováků s ostatními národnostmi nebylo bezproblémové, v tehdejší Evropě však mohlo slouţit ostatním státům za vzor. 1. Se kterými státy řešilo Československo otázku hranic? 2. Která národnostní menšina nechtěla být součástí Československa? 3. Vysvětli pojem: čechoslovakismus. Literatura: Mandelová, H.: Dějiny 20. století, Dialog, Liberec 2005 Kvaček, R. a kol.. Dvacáté století o sobě, dějiny v dokumentech, Dialog, Liberec 2005 Černej, P. a kol.: Dějepis pro střední odborné školy, SPN, Praha 2006 Jančík, D.: Dějiny moderní doby, Fortuna,Praha, 1997 7