Analýza bankovního trhu v ČR a trendy jeho budoucího vývoje

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu, podnikání a oceňování Analýza bankovního trhu v ČR a trendy jeho budoucího vývoje Bakalářská práce Autor: Lucie Palková Ekonomika a management malého a středního podniku Vedoucí práce: Ing. Helena Cetlová Praha Duben 2013

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Hořovicích dne 30. dubna 2013 Lucie Palková

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Heleně Cetlové, za vstřícný přístup a praktické a uţitečné rady, které dopomohly k vypracování této bakalářské práce.

Anotace Cílem bakalářské práce Analýza bankovního trhu v ČR a trendy jeho budoucího vývoje je rozbor bankovního trhu v České republice. Práce popisuje vývoj bankovního sektoru od roku 1989 do současnosti a zabývá se strukturou bankovního trhu v České republice. Dále práce konkrétně popisuje tři vybrané banky a analyzuje je a porovnává na základě vybraných ukazatelů a produktů. Práce obsahuje i odhad budoucího vývoje bankovního trhu v České republice. Klíčová slova: vývoj, analýza, bankovní trh, porovnání, trendy budoucího vývoje Annotation The goal of the thesis The Analysis of the Czech banking market and its future development trends is an analysis of the banking market in the Czech Republic. The thesis describes the developments of Czech banking market from 1989 to present and it deals with structure of banking market in the Czech Republic. Next the thesis specifically describes three selected banks and analyzes and compares them on the basis of the selected indicators. The thesis contains too an estimate of future developments of banking market in the Czech Republic. Key words: development, analysis, banking market, comparison, future development trends

Obsah Úvod... 6 1. Dosavadní vývoj bankovního trhu v ČR... 8 1.1. Vývoj bankovního trhu po roce 1989... 8 1.2. Definice banky... 19 1.3. Současný bankovní systém v ČR... 20 1.4. Základní funkce centrální banky v současném bankovním systému... 21 1.5. Dělení bank dle činností... 22 1.6. Dělení bank dle bilanční sumy k 31. 12. 2011... 23 2. Základní charakteristika vybraných bank na trhu v ČR... 28 2.1. Komerční banka, a. s.... 28 2.2. Česká spořitelna, a. s.... 32 2.3. Fio Banka, a. s.... 36 2.4. Porovnání vybraných bank k 31. 12. 2011... 40 3. Analýza a porovnání vybraných bank z hlediska produktů a cen... 42 3.1. Charakteristika MSP... 42 3.2. Porovnání produktů a jejich cen u vybraných bank... 42 4. Odhad budoucího vývoje bankovního trhu v ČR... 51 4.1. Trendy makroekonomických ukazatelů... 51 4.2. Trendy v bankovnictví v horizontu 5 let... 53 Závěr... 58 5

Úvod Bankovnictví je v současné době neodmyslitelnou součástí ţivota lidí. Lidé vyuţívají bankovní sluţby a bankovní produkty prakticky kaţdý den. Bankovnictví je neustále se rozvíjející a dynamická oblast. Banky nabízejí svým klientům nepřeberné mnoţství produktů a sluţeb. Bankovní sluţby jsou velice důleţité pro podniky. Na malé a střední podniky je zaměřena tato práce. Zaměřuje se na bankovní produkty, které jsou určené malým a středním podnikům. Cílem této bakalářské práce zanalyzovat a vyhodnotit současný bankovní trh v České republice. Konkrétně popsat dosavadní vývoj bankovního sektoru po roce 1989 do současnosti. Rozbor současné struktury bankovního sektoru a charakteristika univerzálních bank. Také jsou zde popsány a vyhodnoceny tři vybrané banky z hlediska produktů pro MSP a jejich cen. A v neposlední řadě také odhad budoucího vývoje bankovního trhu v České republice. Metodologie Práce je rozdělena na čtyři kapitoly. Současným rokem této práce je rok 2011 z důvodu absence výročních zpráv za rok 2012. První kapitola popisuje a analyzuje dosavadní vývoj bankovního trhu po roce 1989 a pokouší se zachytit nejdůleţitější události. Je zde také popsán současný bankovní sektor, jeho struktura, druhy bank, funkce dnešního centrálního bankovnictví a další. Druhá kapitola analyzuje tři vybrané banky, kterými jsou. Komerční banka, Česká spořitelna a FIO banka. Porovnává vybrané banky dle vybraných ukazatelů - základní kapitál, kapitálová přiměřenost, bilanční suma, ROE, ROA, výše klientských vkladů, výše úvěrů poskytnutých klientům, počet poboček a počet bankomatů. Ve třetí kapitole jsou zanalyzovány a porovnány vybrané banky dle produktů pro MSP a jejich cen. Těmito produkty jsou běţný účet pro podnikatele, podnikatelský úvěr a hypoteční podnikatelský úvěr. Závěrečná čtvrtá kapitola se pokouší odhadnout budoucí vývoj bankovního trhu v ČR. Pro odhad budoucího vývoje byly vybrány trendy v bankovnictví, jimiţ jsou, velké banky, pohled na trh z hlediska konkurence bank, odhad vývoje počtu bank, vývoj objemu depozit a odhad objemu úvěrů. Pro stanovení budoucího vývoje zisku bank byla pouţita regresní 6

analýza. Z hlediska makroekonomických trendů budou vyhodnoceny odhady budoucího vývoje HDP, budoucí vývoj inflace a budoucí vývoj nezaměstnanosti. 7

1. Dosavadní vývoj bankovního trhu v ČR Ke konci roku 1989 prošel bankovní sektor Československé republiky řadou významných událostí. Výsledkem byl pád komunistického reţimu. Československá republika se stala svobodnou demokratickou zemí. Na bankovním trhu působila Státní banka Československa, která plnila funkce centrální banky, dohlíţela na peněţní oběh a měla na starost měnovou politiku. Nyní je český bankovní systém dvoustupňový a stojí nad ním Česká národní banka. 1.1. Vývoj bankovního trhu po roce 1989 1 Od svého vzniku v roce 1950 plnila Státní banka československá v jednostupňovém bankovním systému funkce centrální banky a současně prostřednictvím svých poboček zajišťovala i funkce obchodních bank. K 1. 1. 1990 nastala reforma v československém bankovnictví. Zásadní změnou byla změna z jednostupňového uzavřeného systému na dvoustupňový systém otevřený. Byla způsobena dvěma novými zákony a to: 130/1989 Sb. zákon o Státní bance československé 158/1989 Sb. zákon o bankách a spořitelnách, Tyto zákony měly za úkol upravit postavení bank a jejich působnost na trhu a upravit bankovní obchody v oblasti obchodního bankovnictví. Zákon o Státní bance československé upravil centrální emisní bankovnictví státu. Oba tyto zákony, kromě stanovení zcela nových pravidel pro bankovní činnost, přinesly bezpochyby významné změny. Státní banka československá byla ponechána jako výhradně emisní, centrální banka státu, která mohla bankovní sektor usměrňovat už převážně jen nepřímými nástroji, i když zákon SBČS ponechával ještě některé přímé pravomoci (stanovení maximálních úrokových sazeb, stanovování úvěrových limitů jednotlivým bankám individuálně apod.) Státní banka československá přestala být podřízena vládě a částečně byla podřízena jen parlamentu. 2 Z poboček SBČS, které vykonávaly obchodní činnost, byly zákonem vyčleněny 3 nové 1 KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vydání. Praha: BIVŠ, a.s., 2006. 280 s. ISNB 978-80-7265-099-6. 2 KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vydání. Praha: BIVŠ, a.s., 2006. 11 s. ISNB 978-80-7265-099-6. 8

univerzální obchodní banky. Měly právní postavení státních peněţních ústavů a byly plně vlastněny státem. Byly to: Komerční banka - působila na území České republiky Všeobecná úvěrová banka - působila na území Slovenské republiky Investiční banka - převzala od Investiční banky licenci a působila pak na území obou republik. Byla ovšem zachována existence stávajících bank, které byly v zákoně rovněž uvedeny a dostaly univerzální licenci k provádění všech bankovních operací. 3 Česká státní spořitelna Slovenská státní spořitelna Československá obchodní banka Ţivnostenská banka 4 Zároveň vznikaly nové obchodní banky jako akciové společnosti nebo druţstva s minimálním počátečním základním kapitálem 50 mil. Kč. Tyto banky měly moţnost univerzálního působení. Také zahraniční banky zde měly moţnost zřizovat svá pracoviště avšak jen v podobě dceřiných společností. Kromě změn institucionálních také docházelo k dalším významným změnám. Obchodní banky začaly působit jako podnikatelské firmy, postupně byly i banky vzniklé jako státní peněžní ústavy přeměněny na akciové společnosti a částečně privatizovány. Zákon také stanovil nástroje emisní banky k usměrňování obchodních bank. Všem typům klientely bylo umožněno vybírat si banky a bankovní služby dle vlastního rozhodnutí. 5 3 KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vydání. Praha: BIVŠ, a.s., 2006. 11 s. ISNB 978-80-7265-099-6. 4 KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vydání. Praha: BIVŠ, a.s., 2006. 280 s. ISNB 978-80-7265-099-6. 5 KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vydání. Praha: BIVŠ, a.s., 2006. 12 s. ISNB 978-80-7265-099-6. 9

SBČS do konce roku 1990 udělila licence 23 novým bankám, z toho 21 licencí bylo uděleno na území České republiky. O rok později tento počet stoupl na 45 licencí. Nové banky vznikaly se 100% účastí zahraničního kapitálu nebo s částečnou účastí zahraničního kapitálu, ale vznikaly i četné univerzální banky jen s českým soukromým kapitálem. 6 Byly zřízeny i banky specializované: Českomoravská záruční a rozvojová banka byla zřízena jako akciová společnost. Působila na trhu jako společný podnik státu a velkých obchodních bank a byla určena k tomu, aby podporovala rozvoj soukromého podnikání s tím, ţe poskytne garance za úvěry od bank a bude hradit části úrokových nákladů začínajícím podnikatelům. Druhá vzniklá specializovaná banka byla Konsolidační banka. Vznikla jako státní peněţní ústav, jako státní banka. Převzala část špatně návratných úvěrů od jiţ existujících bank. Tyto banky byly nuceny poskytnout z rozhodnutí vlády špatně návratné úvěry jiţ před rokem 1989. Tato banka byla také zaměřena na úvěrování projektů. 7 SBČS již jen jako centrální banka opustila v roce 1990 systém přímého řízení bank a postupně přecházela na systém nepřímého řízení. Byla vypracována pravidla obezřetného chování bank, která jsou nadále upravována a doplňována. 8 K 1. 1. 1992 nabyly platnosti zákony, které upravovaly československý bankovní systém na úroveň vyspělých států, protoţe původní znění zákonů bylo ovlivněno dobou svého vzniku. Těmito zákony byly: zákon č. 21/1992 Sb., o bankách a spořitelnách, a zákon č. 22/1992 Sb., o SBČS. Na rozdíl od původních zákonů přinesly především změnu ve vnímání Státní banky československé nyní uţ jako moderní emisní a centrální banky, která byla nyní nezávislá na výkonné moci státu, byla zřízena Bankovní rada, která působila jako nejvyšší orgán ČNB, posílil se bankovní dohled a jeho kontrolní funkce a zároveň byly odstraněny přímé řídící nástroje vůči obchodním bankám a rozšířily se nepřímé nástroje. Zároveň se také zpřísnily moţnosti pro vznik nových obchodních bank tím, ţe byly stanoveny jasné a přesné definice banky, byla zvýšena minimální výše základního kapitálu z 50 na 300 mil. Kč a stanovila se 6 KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vydání. Praha: BIVŠ, a.s., 2006. 12 s. ISNB 978-80-7265-099-6. 7 KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vydání. Praha: BIVŠ, a.s., 2006. 280 s. ISNB 978-80-7265-099-6. 8 KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vydání. Praha: BIVŠ, a.s., 2006. 12 s. ISNB 978-80-7265-099-6. 10

pravidla pro povolovací řízení, která byla určena k tomu, aby bránila rizikovosti v podnikání bank. Zavedly se opatření proti praní špinavých peněţ v bankách a byl umoţněn vznik poboček zahraničních bank. Původní zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, byl během své existence několikrát upraven. Novely z roku 1998 jsou důleţité. Cílem těchto novel bylo přiblíţit bankovní zákon právu Evropské Unie, uplatnit směrnice Rady Evropských společenství a řešit specifické otázky bankovní soustavy ČR. Malá novela přinesla částečné omezení pro obchodní banky, jako byly, aktivity členů, statutárních orgánů obchodních bank, účast banky v právnické osobě, která není banka a ani jiná finanční instituce, omezila obchodování bank s cennými papíry i některé další změny. Úkolem této novely bylo řešit problémy, kterým se později věnovala pozornost velká novela. Velká novela měla za cíl obnovit důvěru v bankovnictví České republiky. V této souvislosti byly značně posíleny pravomoci centrální banky při řízení obchodních bank a jejich regulaci. 9 Šlo například o povinnost s dostatečným předstihem informovat centrální banku o změnách stanov, o změnách personálních a o to, aby se zpřísnilo prověřování zakladatelů banky a osob, které byly navrhovány na vedoucí pracovníky banky. Jedná se o povinnost obchodních bank čtvrtletně zveřejňovat informace o svých činnostech, o akcionářské struktuře a o přehledu finančních ukazatelů dle předpisu centrální banky. Významná byla také novela, které se týkala akcií banky, právní formy banky, nabývání a následné drţby a pouţívání sluţeb clearingového centra České národní banky v mezibankovních platebních stycích a změn, která jsou zahrnuta v obsahu nucené správy jako mimořádná opatření. 10 Roku 1993 došlo k rozdělení Československa a s tím také došlo k oddělení měn států a také k rozdělení bankovních soustav. Státní banka československá byla rozdělena na Českou národní banku a Národní banku Slovenska. 11 Téhoţ roku také byla zavedena instituce stavebních spořitelen, které byly určeny k podpoře bytové výstavby. Zároveň bylo zavedeno povinné zvýšení minimální výše základního kapitálu jiţ na 500 mil. Kč. Dále na základě změny novely, která upravovala 9 KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vydání. Praha: BIVŠ, a.s., 2006. 13 s. ISNB 978-80-7265-099-6. 10 KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vydání. Praha: BIVŠ, a.s., 2006. 13 s. ISNB 978-80-7265-099-6. 11 KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vydání. Praha: BIVŠ, a.s., 2006. 280 s. ISNB 978-80-7265-099-6. 11

korporativní pojištění vkladů fyzických osob v bankách, bylo podporováno státem. Zavedlo se také hypoteční bankovnictví, které bylo určeno k podpoře stavebních činností a rozvoji dlouhodobého investování do hypotečních zástavních listů na základě zákona č. 84/1995 Sb. A v neposlední řadě byla zavedena instituce spořitelních a úvěrových druţstev, která byla určena pro podporu korporativního financování členů na základě zákona č. 87/1955 Sb. 12 První rok samostatné České republiky byl jistou shodou okolností i rokem, kdy se začaly poprvé projevovat problémy v českém bankovním sektoru. Následující roky po roce 1993 byly rozhodně negativně poznamenány finančními skandály. Na celou řadu bank začaly naplno dopadat problémy, které byly spojené s úvěry, které byly v minulosti málo obezřetně poskytnuté. Dalšími důvody narůstajících problémů byly především neprůhledné aktivity na kapitálovém trhu, nezkušenost bankovních managementů, vznik velkého počtu nových soukromých firem bez jakékoliv finanční minulosti a v neposlední řadě i nedostatečná právní úprava včetně pravidel regulace bank. Tyto problémy vedly Českou národní banku k výraznému omezení poskytování licencí, kdy nové licence poskytované obchodním bankám byly od první poloviny roku 1994 fakticky zastaveny. 13 Došlo také k poklesu počtu soukromých tuzemských bank díky tomu, ţe odprodaly své podíly zahraničním subjektům. Úplnou pohromou pro Český bankovní sektor byl rok 1996. Česká národní banka v tomto roce v rámci konsolidačního programu I zpřísnila přístup k bankám. Navíc také začaly kulminovat problémy s dříve poskytnutými nekvalitními úvěry. 14 Konsolidační program I se týkal hlavně bank se státní účastí. Jeho cílem bylo posílit kapitál bank. Dalším pilířem byl odkup špatných pohledávek ČS, KB a IPB Konsolidační bankou. O několik let později vedly narůstající problémy Českou národní banku k realizaci Konsolidačního programu II. Konsolidační program II se týkal malých a středních bank, přičemţ bylo cílem těmto bankám navýšit kapitál. V některých bankách byla ČNB nucena vyhlásit nucenou správu. Přehled těchto bank je uveden v tabulce níţe. 12 KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vydání. Praha: BIVŠ, a.s., 2006. 280 s. ISNB 978-80-7265-099-6. 13 VENCOVSKÝ, F. et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vydání. Praha: Bankovní institut, 1999. 498 s. ISBN 80-7265-030-0. 14 VENCOVSKÝ, F. et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vydání. Praha: Bankovní institut, 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0. 12

Tabulka č. 1: Přehled přístupu ČNB v roce 1996 k bankám s problémy Banka Agrobanka Realitbanka Ekoagrobanka Podnikatelská banka Kreditní banka Plzeň COOP banka Evrobanka Bankovní dům Skala První slezská banka Velkomoravská banka řešení ČNB nucená správa nucená správa nucená správa, zárověň byla převzata Union bankou nucená správa byla zlikvidována nucená správa, zároveň byla převzata Foresbankou byla převzata Union bankou byla převzata Union bankou byla zlikvidována nucená správa Zdroj: VENCOVSKÝ, F., et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vydání. Praha: Bankovní institut, 1999. 499 s. ISBN 80-7265-030-0. S tímto programem byly spjaté problémy mnohých bank, které se ocitly v konkurzu, a řada z nich byla zlikvidována. Zásluhou konsolidačních programů byl částečně očištěn od nejvíce problémových bank, avšak řada nekvalitních aktiv stále zůstávala. S vidinou pomoci těmto bankám následně Česká národní banka spustila takzvaný stabilizační program. Jednalo se zejména o to, ţe malé banky nyní mohly odprodávat špatná aktiva aţ do výše kapitálu 110 %. Tato špatná aktiva byla odprodávána nově zaloţené České finanční, s.r.o., avšak podmínkou byl zpětný odkup do 7 let. Banky přijaté do tohoto programu získaly vysoce kvalitní aktiva. 15 Podmínky pro zařazení do stabilizačního programu byly následující: banky musely dosáhnout 8 % kapitálové přiměřenosti a musely se zasadit o její zvyšování banky musely postupně tvořit rezervy na následný zpětný odkup pohledávek 15 VENCOVSKÝ, F. et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vydání. Praha: Bankovní institut, 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0. 13

musely minimalizovat provozní a mzdové náklady Rok 1999 byl ve znamení nových připravovaných opatření, která začala platit v roce 2000. Významným prvkem tohoto opatření bylo opatření týkající se kapitálové přiměřenosti při zavedení rizika úvěrového a trţního. Pro banky to bylo významné z hlediska řízení rizika. Během dalších let se český bankovní trh stabilizoval, kde významným prvkem tohoto jevu byli hlavně zahraniční investoři. Postupně banky zkvalitňovaly úvěry a zároveň sniţovaly úvěrové riziko. Také vzrostl počet úvěrů, které byly udělovány domácnostem. Další legislativní změnou, která ovlivnila bankovní sektor, byl vstup České republiky do Evropské unie. Týkalo se to novely zákona o bankách č. 126/2002 Sb. Tato novela se týkala práv a povinností ČNB, další sloţkou novely byla ochrana spotřebitele a v neposlední řadě také princip jednotné bankovní licence. Tento zákon byl v roce 2004 novelizován dvěma zákony. První novela měla za důsledek to, ţe vydávání hypotečních zástavních listů ČNB bylo zrušeno. V nynější době je upravována zákonem o dluhopisech, protoţe ze zákona o bankách byla vyjmuta. Součástí druhé novely byla harmonizační novela, která měla zajistit ochranu osobních údajů. Finanční sektor pomalu začal zvyšovat rentabilitu hlavně v bankovnictví. 16 Český bankovní sektor je zařazen v soupisu světově nejrentabilnějších. Po roce 2006 přebrala ČNB dohled nad celým českým finančním sektorem. Dříve to bylo povinností Ministerstva financí. Banky začaly rozšiřovat informační povinnost a začínaly si předávat informace o špatných klientech. ČNB také začala zpřísňovat podmínky pro udělení bankovní licence. Po roce 2007 začal celý svět čelit ekonomické krizi, avšak České republiky se dotkla jen okrajově. Koncem roku 2008 čítal bankovní sektor 20 bank a 16 poboček bank zahraničních. V roce 2009 působilo na českém trhu 21 bank a 18 poboček bank zahraničních. Rok 2010 a 2011 byl pro bankovní sektor rovněţ rokem růstu. Na trhu přibyly nové banky a nové pobočky zahraničních bank. 16 VENCOVSKÝ, F. et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vydání. Praha: Bankovní institut, 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0., KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vydání. Praha: BIVŠ, 2006. 280 s. ISNB 978-80-7265-099-6. 14

Graf č. 1: Vývoj objemu depozit v letech 1993 2011 (v milionech Kč) 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000 Zdroj: ČNB [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cnb/stat.arady_pkg.parametry_sestavy?p_sestuid=13275& p_strid=abcab&p_lang=cs Z grafu je zřejmé, ţe od vzniku České republiky, aţ doposud objem depozit neustále stoupá. K 31. 12. 2011 činil objem depozit 2 664 540,6 mil. Kč. Banky čím dál více získávají důvěru svých klientů, coţ je z grafu patrné. 15

Graf č. 2: Vývoj objemu úvěrů v letech 1993 2011 (v milionech Kč) 2011 2009 2007 2005 2003 2001 1999 1997 1995 1993 0 500000 1000000 1500000 2000000 2500000 Zdroj: ČNB [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cnb/stat.arady_pkg.parametry_sestavy?p_sestuid=1265&p _strid=abbab&p_lang=cs Vývoj objemu úvěrů od roku 1993 aţ do roku 1997 rostl. V roce 1997 se vývoj objemu úvěrů obrátil a začal se zmenšovat. Aţ do roku 2003, kdy banky opět zvýšily objem udělených úvěrů. Od roku 2003 objem úvěrů stále roste, k 31. 12. 2011 dosáhl výše 1 961 498 mil. Kč Bilanční suma za celý sektor činila k 31. 12. 2011 4 609 807 mil. Kč. Na nynějším bankovním trhu převaţují právě banky se zahraniční účastí, coţ je pro bankovní sektor prospěšné. Stávající bankovní sektor je stabilizovaný. Jak jiţ bylo zmíněno, převaţuje zde dlouhodobě zahraniční kapitál. Celkově se dá dnešní bankovní sektor zhodnotit jako zdravý. Proces privatizace bank v České republice Privatizace bank byla bezpochyby velice sloţitou problematikou a důleţitou událostí. Od úplného počátku transformace byly vedeny spory o tom, zda je dobré vůbec privatizovat, jakým způsobem to provést a v neposlední řadě, kdo by měl být vlastníkem bank. Nejprve proběhla transformace bank na akciové společnosti, kromě banky ČSOB ta byla akciovou společností od počátku. Roku 1991 byla spuštěna malá privatizace a o rok později tedy roku 16

1992 byla spuštěna velká neboli také kuponová privatizace. Proces privatizace probíhal v rámci kuponové privatizace, byly odstátněny banky: Komerční banka Investiční banka Česká spořitelna Živnostenská banka Avšak stát si v nich nechal významné podíly. Bylo zapotřebí vytvořit takové řešení, které by uspokojilo nároky vlády, ale také budoucích potenciálních vlastníků těchto bank. Prodej českých bank zahraničním vlastníkům, přinesl celou řadu změn. Dříve, dá se říci nepruţný bankovní sektor, se stával pomalu ale jistě pruţným. Zahraniční vlastníci s sebou přinesli nové zkušenosti. Důleţité bylo, ţe vnesly do bank předem jasně stanovené cíle o rozvoji banky. Klienti bank si tak pomalu zvykali na novou a dá se říci neustále se zlepšující kvalitu sluţeb a novou formu komunikace banky s klientem. Tento proces, byl velice zdlouhavý, v České republice trval celkem 9 let. Od roku 1992 aţ do roku 2001 kdy byla privatizována poslední banka se státním podílem. Privatizace České spořitelny Dne 1. 2. 1992 se Česká spořitelna stala akciovou společností. Doposud působila jako státní ústav. V první vlně kuponové privatizace proběhla částečná privatizace České spořitelny. 3 % získal Restituční investiční fond, 20 % získala Města a obce České republiky, 40 % akcií získal Fond národního majetku a 37% získali privatizační investiční fondy a drobní akcionáři. 7 % podíl byl roku 1997 prodán investorům v USA a Evropě. Roku 1998 Evropská banka pro obnovu a rozvoj získala na základním jmění podíl 11,84 %. Úplné dokončení privatizace proběhlo roku 2000, kdy rakouská Erste Bank der Oesterreichischen Sparkassen AG odkoupila rozhodující podíl. Privatizace Komerční banky U Komerční banky došlo k přeměně na akciovou společnost dne 5. 3. 1992. Drobní akcionáři získali 6,7 %, 41,7 % akcií získali privatizační investiční fondy, 3 % získal Restituční investiční fond, 4,6 % odkoupil Dotační investiční fond a 44 % získali Fondy 17

národního majetku České a Slovenské republiky. Roku 1995 1996 byla část akcií odkoupena zahraničními investory. Další vlna privatizace proběhla aţ roku 1998, která byla podnícena nepříznivými ekonomickými výsledky banky. Roku 2001 byl úplně dokončen proces privatizace Komerční banky. Francouzská banka Société Générale odkoupila rozhodující podíl. Privatizace Investiční a poštovní banky V první vlně kuponové privatizace byly akcie rozděleny následovně: 3 % získal Restituční investiční fond, 7,2 % akcií bylo odkoupeno drobnými akcionáři, 47,42 % získal Fond národního majetku a 42,38 % získali privatizační investiční fondy. Roku 1998 byla banka plně zprivatizována. Státní podíl odkoupila Nomura Europe plc.. Následně pak 19.6 roku 2000 bylo zahájeno řízení s Investiční a poštovní bankou a následně jí byla odebrána licence díky nízké kapitálové přiměřenosti. Ve stejný den pak ČNB spolu s ČSOB podepsali smlouvu o prodeji Investiční a poštovní banky. Privatizace Živnostenské banky Ţivnostenská banka byla převedena na akciovou společnost dne 1. 2. 1992. Téhoţ roku získal li 52 % podíl International Finance Corporation a BHF-Bank.V rámci kuponové privatizace byly akcie odkoupeny následovně: 5,2 % bylo odkoupeno Fondem národního majetku, 12,8 % získali drobní akcionáři a 30 % odkoupily privatizační investiční fondy. Roku 1998 byl odkoupen podíl od BHF-Bank německou bankou Bankgesellchaft Berlin AG a roku 2003 se hlavním akcionářem Ţivnostenské banky stala finanční skupina UniCredito Italiáni S. p. A. Československá obchodní banka Československá obchodní banka byla akciovou společností jiţ od svého zaloţení v roce 1964. Nebyla proto právně transformována. Ovšem privatizace jejího státního podílu se uskutečnila roku 1999. V červnu roku 1999 získala většinový podíl necelých 66 % belgická KBC Bank. 17 17 veškeré údaje o privatizaci, konkrétní procentní podíly a data jsou čerpány z: VENCOVSKÝ, F. et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vydání. Praha: Bankovní institut, 1999. s. 500-506 18

Tabulka č. 2: Vývoj počtu bank dle vlastnictví od roku 1993 do roku 2011 Datum Banky s rozhodující časkou účastí s rozhodující zahraniční účastí Celkem 31.12.1993 34 18 52 31.12.1994 34 21 55 31.12.1995 32 23 55 31.12.1996 30 23 53 31.12.1997 26 24 50 31.12.1998 20 25 45 31.12.1999 15 27 42 31.12.2000 14 26 40 31.12.2001 12 26 38 31.12.2002 11 26 37 31.12.2003 9 26 35 31.12.2004 9 26 35 31.12.2005 9 27 36 31.12.2006 9 28 37 31.12.2007 8 29 37 31.12.2008 7 30 37 31.12.2009 7 32 39 31.12.2010 8 33 41 31.12.2011 8 36 44 Zdroj: ČNB [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_infor mace_fin_trhy/ Od v zniku České republiky aţ doposud počet bank klesl. Zatímco v roce 1993 působilo na českém bankovním trhu 52 bank, tak k 31. 12. 2011 je to 44 bank. Jak je z tabulky patrné, v České republice nyní převládají banky s rozhodující zahraniční účastí. Tento jev je způsobený privatizací, která v České republice trvala od roku 1992 aţ do roku 2001, kdy významné podíly bank získali právě zahraniční akcionáři. 1.2. Definice banky Banka je institucí poskytující finanční sluţby. Základní činností kaţdé banky je shromaţďování volných peněţních prostředků, se kterými dále nakládá a které pak dále poskytuje formou úvěrů. Dá se říci, ţe pracuje s penězi třetích osob. Takto se zajišťuje oběh peněz v ekonomice a za pomoci multiplikace se tak znásobuje objem volných zdrojů v oběhu. Provozování bankovních sluţeb je regulováno státem. Kaţdá banka v České republice 19

potřebuje ke své existenci bankovní licenci, kterou uděluje ČNB, a která zároveň provádí takzvaný bankovní dozor nad všemi bankami. 1.3. Současný bankovní systém v ČR Bankovní systém v ČR je přizpůsoben Evropským směrnicím, které upravují činnosti bank a vůbec regulují činnost celého bankovního systému. Je významným prvkem kaţdé ekonomiky. Český bankovní systém nyní funguje na principu dvoustupňového bankovnictví, kde se nachází banky univerzální a určité specializované banky. Nad všemi bankami v české republice stojí ČNB, která zde má hlavní úkol dodrţovat měnovou stabilitu. Některé obchodní banky v České republice mají univerzální charakter, tj., podle zákona o bankách mohou nabízet většinu aktivních, pasivních i neutrálních obchodů. Mezi největší patří Česká spořitelna, a.s., Komerční banka, a.s., a Československá obchodní banka, a.s. Specializovanými bankami jsou v České republice stavební spořitelny, hypoteční banky, ČEB a ČMRZB. Specializace stavebních spořitelen je přímo uvedena v zákoně o stavebním spoření. Stejně jako univerzální banky jsou i specializované banky vázané bankovní licencí, bez jejíhoţ udělení nemohou existovat. V českém bankovním systému působí specifické specializované banky, které jsou ve vlastnictví státu a jsou zaměřeny jen na určitý druh činnosti. Například poskytují cenově zvýhodněné záruky za úvěry, které poskytují komerční banky, zprostředkovávají státní programy na podpory podnikání, podporují vývoz za pomoci zvýhodněného financování od státu. K českému bankovnímu trhu neodmyslitelně patří také pobočky zahraničních bank, které zde zakládají své pobočky také na základě udělení bankovních licencí. Součástí bankovního systému jsou také druţstva spořitelní a úvěrní, která česká legislativa za banky nepovaţuje. Spadají totiţ pod speciální zákon, který je zaloţen na totoţném principu jako zákon o bankách. Vztahuje se na ně rovněţ bankovní dohled. 18 18 KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vydání. Praha: BIVŠ, 2006. 280 s. ISNB 978-80-7265-099-6 20

Graf č. 3: Původ kapitálu bank k 31. 12. 2011 (v %) 100 97,9 90 80 78,4 70 66,3 60 50 56,3 43,7 47,9 52,1 40 33,7 30 20 21,6 10 0 2,1 Velké banky Střední banky Malé banky Stavební spořitelny Celkem Český (vč. státu a obcí) Zahraniční Zdroj: ČNB [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_infor mace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/ V současné době v České republice převaţuje zahraniční kapitál. V roce 2011 byl necelých 79 % oproti českému kapitálu, který tvořil jen 22 %. Výjimkou v roce 2011 byla sekce středních bank, kdy český kapitál převyšoval zahraniční o necelých 13 %. Oproti tomu převaha zahraničního kapitálu je nejvíce zřejmá u kategorie velkých bank, kde zahraniční kapitál tvořil skoro 98 % z celkového kapitálu. 1.4. Základní funkce centrální banky v současném bankovním systému Ve dvoustupňovém bankovním systému má centrální banka velice důleţité postavení. Drţí dohled nad všemi komerčními bankami a jejím cílem je zejména udrţení stabilní měny. Základní funkce, které centrální banka plní jsou: 21

měnová funkce Centrální banka zajišťuje správný chod měnového systému. Má kompetence upravovat úrokové sazby a má právo od bank vyţadovat uloţení finančních zdrojů. emisní funkce Centrální banka má výhradní právo emitovat oběţivo a celkově řídit peněţní oběh. Nahrazuje opotřebované oběţivo. funkce banky bank Centrální banka dohlíţí na chod a rozvoj bankovního systému a na činnost obchodních bank. Zároveň má pravomoci a nástroje, kterými řídí činnosti obchodních bank. Centrální banka také kontroluje, zda obchodní banky dodrţují právní předpisy. V případě zjištění nedostatku je oprávněna udělit určité sankce. funkce banky státu Centrální banka se stará o účty státu, zprostředkovává státní finanční operace a v případě potřeby je oprávněna poskytnout státu úvěr. Je oprávněna spravovat a emitovat státní dluhopisy. Funguje jako měnový poradce pro vládu. Zároveň také zastupuje český stát v mezinárodních finančních institucích. 19 1.5. Dělení bank dle činností Na základě druhu poskytovaných sluţeb se banky dělí na: Univerzální banky Nabízí klientům velké mnoţství produktů a sluţeb. Jejich klientelou jsou většinou fyzické nebo právnické osoby, ale také podnikatelské subjekty. V České republice jsou to například Česká spořitelna a.s., nebo Komerční banka a.s. Specializované banky 20 Tyto banky mají omezenou bankovní licenci. Jsou zaměřeny jen na určité bankovní produkty. Do této kategorie patří stavební spořitelny a hypoteční banky, které jsou mezi specializovanými bankami nejrozšířenější. Mají velice omezenou škálu svých 19 KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vydání. Praha: BIVŠ, 2006. 280 s. ISNB 978-80-7265-099-6 20 KALABIS, Z. Základy bankovnictví. 1. vydání. Praha: Albatros Media, 2012. 168 s. ISBN 978-80-265-0001-8 22

produktů. Je to ovlivněno tím, ţe jejich působení je ovlivňováno speciálním zákonem a ČNB jim uděluje omezené bankovní licence. Jak jiţ z názvu vyplývá, stavební spořitelny zaměřeny hlavně na stavební spoření a následně na poskytnutí prostředků na výstavbu nebo rekonstrukci. Hypoteční banky se specializují na poskytování dlouhodobých úvěrů zajištěných nemovitostí. Mezi specializované banky dále patří Českomoravská záruční a rozvojová banka, zkráceně (ČMZRB), která podporuje malé a střední podniky. Její činnost je hlavně zaměřena na záruční obchody, zprostředkovává státní podpory malým a středním podnikům ve formě záruk a zvýhodněných úvěrů. Další institucí, která do této kategorie spadá je Česká exportní banka, zkráceně (ČEB). Je to specializovaná státní instituce, která podporuje státní vývoz. Poskytuje financování vývozních úvěrů a další sluţby související s vývozem. Spořitelní a úvěrní družstva (družstevní záložny) Úvěrní a spořitelní druţstva jsou, co se týká bankovní soustavy, nejmladším subjektem. Vznikly na základě zákona č. 87/1995 Sb. o spořitelních a úvěrových druţstvech. Poskytují bankovní, nebo i ostatní finanční sluţby svým členům. Dříve nebyly pod bankovním dohledem ČNB. Od roku 2006 se na ně vztahuje bankovní dohled ČNB i pojištění vkladů. 1.6. Dělení bank dle bilanční sumy k 31. 12. 2011 Dělení bank dle velikosti bilanční sumy je v České republice následující: Velké banky U těchto bank se bilanční suma pohybuje od 100 mld. Kč. V České republice jsou to Komerční banka, dále UniCredit Group, Česká spořitelna a Československá obchodní banka. Střední banky Ve středních bankách je výše bilanční sumy zpravidla mezi 15 100 mld. Kč. A jedná se o banky GE Money Bank, Českomoravská exportní banka a například Raiffeisenbank. Malé banky 23

U těchto bank je bilanční suma pod hranicí 15 mld. Kč a jedná se například o banky Air Bank, Fio Banka a Equa Bank. Pobočky zahraničních bank Tyto banky neustále zvyšují svou bilanční sumu a zároveň neustále nutí konkurenci neustále zkvalitňovat své sluţby. Jako příklad se dají jmenovat Deutsche Bank, AXA Bank a ZUNO Bank. Stavební spořitelny Stavební spořitelny jsou výsledkem snahy o vytvoření stejného systému na podporu financování bydlení jako v zahraničí, kde se tento nástroj osvědčil. V České republice působí od roku 1993 po zavedení zákona o stavebních spořitelnách. Na Českém trhu působí pět stavebních spořitelen Českomoravská stavební spořitelna, Modrá pyramida, Raiffeisen stavební spořitelna, Stavební spořitelna České spořitelny, a Wüstenrot stavební spořitelna Tabulka č. 3: Aktuální rozdělení bank dle bilanční sumy na bankovním trhu v ČR k 31. 12. 2011 Velké banky Česká spořitelna, a.s. Československá obchodní banka, a.s. Komerční banka, a.s. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Střední banky Česká exportní banka, a.s. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. GE Money Bank, a.s. Hypoteční banka, a.s. J&T BANKA, a.s. PPF banka a.s. Raiffeisenbank a.s. Volksbank CZ, a.s. Malé banky Air Bank a.s. Equa bank a.s. Evropsko-ruská banka, a.s. Fio banka, a.s. LBBW Bank CZ a.s. Wüstenrot hypoteční banka a.s. Aktuální rozdělení bank dle velikosti bilanční sumy Pobočky zahraničních bank AXA Bank Europe, organizační sloţka Bank Gutmann Aktiengesellschaft, pobočka Česká republika Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V. BRE Bank S.A., organizační sloţka podniku Citibank Europe plc, organizační sloţka COMMERZBANK Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizační sloţka Fortis Bank SA/NV, pobočka Česká republika HSBC Bank plc - pobočka Praha ING Bank N.V. Oberbank AG pobočka Česká republika Poštová banka, a.s., pobočka Česká republika PRIVAT BANK AG Raiffeisenbank im Stiftland eg pobočka Cheb, odštěpný závod Saxo Bank A/S, organizační sloţka The Royal Bank of Scotland N.V. Volksbank Löbau-Zittau eg, pobočka Všeobecná úvěrová banka a.s., pobočka Praha Waldviertler Sparkasse von 1842 AG ZUNO BANK AG, organizační sloţka Stavební spořitelny Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Raiffeisen stavební spořitelna a.s. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Wüstenrot - stavební spořitelna a.s. Zdroj: ČNB [online]. 2011 [cit. 2013 04 09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_infor mace_fin_trhy/ 24

Graf č. 4: Podíl bank v ČR na bilanční sumě (v % k 31. 12. 2011) 11% 4% 12% 16% 57% Velké banky Střední banky Malé banky Pobočky zahraničních bank Stavební spořitelny Zdroj: ČNB [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_ fin_trhu/banky/bs_ukazatele_tab07.html Největší podíl na celkové bilanční sumě měli velké banky. Takzvaná Velká čtyřka výrazně převyšovala svým podílem 57 % ostatní skupiny bank. S necelými 16 % se na bilanční sumě podílely střední banky. Skoro stejným podílem přispěly k bilanční sumě pobočky zahraničních bank s 12 % a stavební spořitelny 11 %. Zdaleka nejmenší podíl na bilanční sumě měly malé banky a to 4 %. 25

Tabulka č. 4: Vybrané ukazatele dle skupin bank k 31. 12. 2011 (v mil. Kč) Ukazatel Velké banky Střední banky Malé banky Pobočky zahraničních bank Stavební spořitelny Kapitál celkem 185 680 77 826 18 636 x 21 358 Bilanční suma 2 562 258 728 612 194 265 514 282 476 142 Vklady klientů 1 755 625 331 723 131 448 291 073 439 948 Úvěry klientům 1 205 147 541 330 125 522 171 364 297 653 Zdroj: ČNB [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_ fin_trhu/banky/bs_ukazatele_tab06.html Nejvyšší sumu celkového kapitálu vykázali ke konci roku 2011 velké banky s velkým rozdílem oproti ostatním skupinám. Druhým největším zastupitelem celkového kapitálu byly střední banky. Malé banky a stavební spořitelny vykazovaly o mnohem niţší sumu celkového kapitálu a pobočky zahraničních bank celkový kapitál neuvádějí. Největší vykázanou bilanční sumu měly taktéţ banky ze skupiny velkých bank opět s výrazným převýšením od ostatních bank. Tabulka č. 5: Podíly skupin bank na hrubých úvěrech a vkladech klientů k 31 12 2011 (v %) Ukazatel Velké banky Střední banky Malé banky Pobočky zahraničních bank Stavební spořitelny Vklady klientů 59,52 11,25 4,46 9,87 14,91 Úvěry klientům 51,48 23,12 5,36 7,32 12,71 Zdroj: ČNB [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_ fin_trhu/banky/bs_ukazatele_tab07.html Největší podíl na celkových klientských vkladech měla k 31. 12. 2011 skupina velkých bank s 59,52 %, druhý největší podíl zastupovala skupina stavebních spořitelen s 14,91 %, hned po stavebních spořitelnách se umístila skupina středních bank s 11,25 %, předposlední byla skupina poboček zahraničních bank a nejniţší podíl 4,46 % měla skupina malých bank. 26

Co se týče celkových hrubých úvěrů i zde měly největší podíl 51,48 % velké banky. Druhým největším podílníkem na hrubých úvěrech s 23,12 % byla skupina středních bank. 12.71 % podílu měla skupina stavebních spořitelen. Pobočky zahraničních bank zde měly podíl 7,32 %. Nejmenší podíl byl zaznamenán u skupiny malých bank 5,36 %. 27

2. Základní charakteristika vybraných bank na trhu v ČR 2.1. Komerční banka, a. s. založena: 5. 3. 1992 jako akciová společnost akcionáři k 31. 12. 2011: Société Générale S. A. 60,4 %, ostatní akcionáři 39,6 % bilanční suma k 31. 12. 2011: 754 810 mil. Kč zisk k 31. 12. 2011: 9 475 mil. Kč hlavní činnost: retailové, podnikové a investiční bankovnictví Komerční banka je mateřskou společností Skupiny KB a spadá do mezinárodní skupiny Société Générale. Řadí se mezi největší banky v České republice a má přední místo i v Evropském bankovnictví. Nabízí veliké mnoţství sluţeb v oblastech retailového, podnikového a investičního bankovnictví. Komerční banka nabízí i specializované sluţby, do kterých spadá penzijní připojištění, stavební spoření, faktoring, spotřebitelské úvěry a pojištění, které jsou dostupné prostřednictvím sítí poboček KB, přímého bankovnictví a vlastních distribučních sítí. Skupina Société Générale vlastní Komerční banku od roku 2001. Je to jedna z největších finančních skupin v celé eurozóně. Pod skupinou Société Générale, je v 85 zemích po celém světě zaměstnáno, kolem 157 milionů zaměstnanců. 28

Graf č. 5: Podíl Komerční banky na bilanční sumě bankovního sektoru k 31. 12. 2011 Podíl KB na bilanční sumě Celková bilanční suma 16% 84% Zdroj: vlastní zpracování autorky Bilanční suma bankovního sektoru k 31. 12. 2011 činila 4 609 808 mil. Kč. Z grafu je patrné, ţe se k 31. 12. 2011 Komerční banka podílela na celkové bilanční sumě celkem 16 %. Graf č. 6: Podíl Komerční banky na celkových vkladech k 31. 12. 2011 Podíl KB na celkových vkladech Celkové vklady 21% 79% Zdroj: vlastní zpracování autorky Komerční banka se na celkových vkladech, které činily k 31. 12. 2011 2 913 954 mil. Kč celkem 21 %. 29

Graf č. 7: Podíl Komerční banky na celkových úvěrech k 31. 12. 2011 Podíl KB na celkových úvěrech Celkové úvěry 22% 78% Zdroj: vlastní zpracování autorky Komerční banky se na celkových úvěrech k 31. 12. 2011 podílela 22 %. Celková výše objemu úvěrů činila 2 304 307 mil. Kč. Komerční banka vlastní, nebo je spoluvlastníkem několika společností viz. tabulka níţe. Tabulka č. 6: Přehled hlavních společností Skupiny KB Hlavní společnosti Skupiny KB k 31.12 2011 Dceřiná / přidružená společnost Podíl KB Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s. 100,00% Penzijní fond Komerční banky, a. s. 100,00% Factoting KB, a. s. 100,00% SG Equipment Finance Czech Republic s. r. o. 50,10% ESSOX s. r. o. 50,93% Komerční pojišťovna, a. s. 49,00% KB Real Estate, s. r. o. 100,00% Bastion European Investments S. A. 99,98% Zdroj: KB [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb-2011-vyrocnizprava.pdf?eeb75525319871a5caeff01b1e417d1a 30

Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s. Modrá pyramida se zaměřuje na stavební spoření a úvěry na bydlení, ale také poskytuje komplexní finanční poradenství. Za rok 2011 získala Modrá pyramida 2. místo na trhu v objemu nových úvěrů. Z pohledu objemu poskytnutých úvěrů zaujíma Modrá pyramida trţní podíl ve výši 17,5 %. Penzijní fond KB, a. s. Řadí se mezi nejvýznamnější penzijní fondy v České republice. Stojí na základech konzervativních investičních strategií, coţ značí stabilitu fondu. Trţní podíl Penzijního fondu za rok 2011 činil 11 %. Factoring KB, a. s. Factoring KB je zaměřen na odkup, správu, inkaso a financování pohledávek. Společnost Faktoring KB je 4. největší společností na českém trhu s podílem 12,3 %. SG Equipment Finance, a. s. Řadí se mezi přední poskytovatele podnikového financování. Zaměřuje se na financování zemědělské a lesnické techniky, strojů, prostředků pro hromadnou přepravu zboţí a osob a v neposlední řadě také financuje high-tech technologie, nemovitosti a speciální projekty. Na leasingovém trhu v České republice zaujímá trţní podíl ve výši 15,9 %. ESSOX, a. s. Společnost ESSOX je povaţována za významného poskytovatele spotřebitelského financování. Zaměřuje se na oblast financování automobilů a spotřebního zboţí. Dále však také svým klientům nabízí kreditní karty a neúčelové hotovostní půjčky. V oblasti splátkového prodeje má společnost Essox trţní podíl ve výši 16,3 %. Komerční pojišťovna, a. s. Komerční pojišťovna je pojišťovnou univerzální. Poskytuje všechny typy pojištění, ale zejména je zaměřena na oblast ţivotního pojištění. Na trhu ţivotního pojištění zaujímá 9,3 %. KB Real Estate, s. r. o. Činnost této společnosti je zaměřena na správu a údrţbu budov KB. Za tímto účelem byla roku 2010 zaloţena. Mimo toho se také zaměřuje na realitní činnost. Bastion European Investments S. A. Společnost Bastion European Investments S. A. se zaměřuje na projektové financování. Sluţby Komerční banky k 31. 12. 2011 vyuţívalo 1,602 milionů klientů, coţ je mírný nárůst oproti roku 2010 kdy počet klientů čítal 1,590 milionů klientů. 31

Klienti Komerční banky mohli v roce 2011 vyuţívat sluţby komerční banky v 397 pobočkách a 693 bankomatech. Zároveň také měli moţnost vyuţívat jejích sluţeb prostřednictvím internetového a telefonního bankovnictví. Počet klientů využívajících alespoň jeden způsob přímého bankovnictví byl 1,061 milionů klientů. Podniková klientela a municipality měly moţnost vyuţívat sluţby Komerční banky ve 20 business centrech a čtyřech divizích, které byly vytvořeny pro potřebu velkých korporací. V roce 2011 se Komerční banka také zaměřila na estetickou stránku svých poboček a několik z nich bylo plně rekonstruováno a zmodernizováno. Komerční banka v roce 2011 získala několik ocenění, mezi nejvýznamnější patřilo ocenění Banka roku 2011. 21 2.2. Česká spořitelna, a. s. založena: 1. 2. 1992 jako akciová společnost akcionáři k 31. 12. 2011: Erste Group 98,97 %, samospráva 0,59 %, ostatní akcionáři 0,44 % bilanční suma k 31. 12. 2011: 892 598 mil. Kč zisk: 13 638 mil. Kč hlavní činnost: kompletní škála bankovních produktů Česká spořitelna vznikla roku 1992 jako akciová společnost. Roku 2000 se Česká spořitelna stala členem Erste Group. Erste Group se řadí mezi špičky v poskytování finančních sluţeb ve střední a východní Evropě. V červenci roku 2001 byla Česká spořitelna úspěšně transformována. Tato transformace byla zaměřena na zlepšení hlavních součástí banky. I nadále pracuje Česká spořitelna na neustálém zlepšování a zkvalitňování svých sluţeb a produktů a zefektivňuje pracovní procesy. Česká spořitelna je moderní bankou, která se orientuje na drobnou 21 [cit. 2013-0 4-05] Dostupné z WWW: http://kb.cz/cs/o-bance/o-nas/zakladni-informace.shtml, http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/ 32

klientelu, malé a střední firmy, ale také na obce a na města. Má důleţitou roli také ve financování velkých korporací, a také poskytuje sluţby v oblasti finančních trhů. Graf č. 8: Podíl České spořitelny na bilanční sumě bankovního sektoru k 31. 12. 2011 Podíl ČS na bilanční sumě Celková bilanční suma 19% 81% Zdroj: vlastní zpracování autorky Z grafu je patrné, ţe se Česká spořitelna podílela na celkové bilanční sumě bankovního sektoru 19 %. Graf č. 9: Podíl České spořitelny na celkových vkladech k 31. 12. 2011 Podíl ČS na celkových vkladech Celkové vklady 25% 75% Zdroj: vlastní zpracování autorky 33

Z grafu je patrné, ţe se Česká spořitelna podílela na celkových vkladech 25 %. Suma celkových vkladů k 31. 12. 2011 činila 2 913 954 mil. Kč. Graf č. 10: Podíl České spořitelny na celkových úvěrech k 31. 12. 2011 Podíl ČS na celkových úvěrech Celkové úvěry 25% 75% Zdroj: vlastní zpracování autorky Česká spořitelna se podílela na celkových úvěrech 25 %. Celková suma úvěrů činila k 31. 12. 2011 2 304 307 mil. Kč. Na českém trhu je Česká spořitelna dobře postavena a díky svým 12 finančním dceřiným společnostem zajišťuje velkou škálu bankovních produktů a uspokojuje zákaznické potřeby. 34

Tabulka č. 7: Přehled hlavních společností Skupiny ČS Hlavní společnosti Skupiny České spořitelny k 31.12.2011 Stavební spořitelna České spořitelny, a. s. 95,00% Penzijní fond České spořitelny, a. s. 100,00% s Autoleasing, a. s. 100,00% s MORAVA Leasing, a. s. 100,00% Factoring České spořitelny, a. s. 100,00% brokerjet České spořitelny, a. s. 51,00% REICO investiční společnost České spořitelny, a. s. 100,00% GRANTIKA České spořitelny, a. s. 100,00% Partner České spořitelny, a. s. 100,00% Zdroj: Česká spořitelna [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.csas.cz/static_internet/cs/obecne_informace/fscs/cs/prilohy/vz_2011.pdf Stavební spořitelna České spořitelny, a. s. Stavební spořitelna České spořitelny, a. s. se specializuje na stavební spoření se státní podporou spolu se zákonným nárokem na úvěr ze stavebního spoření. Také poskytuje komerční úvěry právnickým osobám Penzijní fond České spořitelny, a. s. Penzijní fond České spořitelny, a. s. nabízí velké mnoţství spořících fondů. Je povaţován za nejsilnější penzijní fond na českém trhu. s Autoleasing, a. s. Společnost s Autoleasing, a. s. se specializuje na financování dopravních prostředků do 3,5 tuny pro fyzické osoby nepodnikatele, fyzické osoby podnikatele a právnické osoby. s MORAVA Leasing, a. s. Společnost s MORAVA Leasing, a. s. se zaměřuje na poskytování leasingového a úvěrového financování pro pořízení technologií a strojů. Největší část financování zaměřuje na strojírenství, sluţby soukromého sektoru a zemědělství. Factoring České spořitelny, a. s. Tato společnost je zaměřena na tuzemský importní a exportní faktoring. Dále se zaměřuje na komplexní správu a na monitoring pohledávek pro klientelu v odvětvích průmyslu a obchodu. 35

brokerjet České spořitelny, a. s. Zastupuje na Českém trhu produkty, které umoţňují investorům okamţitě a v reálném čase reagovat na změnu kurzů na trhu. GRANTIKA České spořitelny, a. s. Společnost GRANTIKA České spořitelny, a. s. je poradenská společnost, která se zaměřuje na komplexní finanční poradenství, které zahrnuje komplexní EU poradenství. Další specializací GRANTIKY je finanční poradenství, ve formě finančních, investičních a strukturálních analýz. Zaměřuje se také na restrukturalizaci a poradenství při fúzích a akvizicích. Partner České spořitelny, a. s. Činnost společnosti Partner Česká spořitelna, a. s. je zaměřena na externí řízení prodeje produktů. A prostřednictvím externích finančních poradců distribuuje sluţby Finanční skupiny ČS. 22 Dle výroční zprávy České spořitelny za rok 2011 vyuţívalo jejích sluţeb 5,202 mil. klientů, coţ je mírný pokles oproti roku 2010 kdy počet klientů vyuţívajících sluţeb České spořitelny činil 5,265 mil. klientů. Klienti mohli sluţeb České spořitelny vyuţívat v 654 pobočkách a v 1 413 bankomatech po celé České republice. Celkový počet klientů, kteří aktivně vyuţívali alespoň jeden druh přímého bankovnictví, činil 1,409 mil. klientů. V roce 2011 obdrţela Česká spořitelna několik ocenění, mezi nejvýznamnější patřilo ocenění nejdůvěryhodnější banka roku 2011. 2.3. Fio Banka, a. s. 23 založena: 1. 9. 2010 jako akciová společnost akcionáři k 31. 12. 2011: Fio Holding 100 % bilanční suma: 13 535 mil. Kč zisk: 16 793 tis. Kč 22 [cit. 2013-04-09] Dostupné z WWW: http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/profil-ceske-sporitelny-d00014413 23 [cit. 2013-04-09] Dostupné z WWW: http://www.fio.cz/spolecnost-fio/o-fio-bance/o-spolecnosti 36