roník 10. duben 1/1999 Milí mariánští ctitelé! Na Zelený tvrtek 1. dubna je v kalendái poznamenán první jarní úplnk. Následující nedle je Hod Boží velikononí. Na velikonoce se pipravujeme v dob svatopostní a zvlášt ve svatém týdnu, který zaíná Kvtnou nedlí. Svatý proto, že slavíme nejposvátnjší dny v celém církevním roce. Svatý týden nazýváme také pašijový, protože se tou pašije. Pašije znamenají vyprávní o utrpení Pána Ježíše. V pedkoncilním uspoádání církevního kalendáe se etli tyikráte: Na Kvtnou nedli, v úterý, ve stedu a na Velký pátek. V souasné dob jen na Kvtnou nedli a na Velký pátek. Naši pedkové íkali: Když se na velký pátek tou pašije, otvírají se poklady zem. V Erbenov Kytici je to jen povst. Ale Pán Ježíš svými pašijemi nám skuten otevel poklad: Pramen všech milostní a pedevším nám otevel nebe. Velikonoce patí k nejstarším svátkm. Slavili je již ve Starém zákon od dob Mojžíšových. Kesanské velikonoce nám pipomínají dvojí tajemství: Tajemství smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Všem Vám, mariánským ctitelm, farníkm, dobrodincm a našim nemocným vyprošuji u trnu Panny Marie Ktinské jásavé, radostné a vítzné velikononí Aleluja! Pamatuji a zplna srdce žehnám P. Tomáš Prnka
Poutní kalendá Ktiny 1999 Sobota 1. kvtna: X. jubilejní Moravská pou za úasti svtícího biskupa Mons. Josefa Hrdliky. Poutníky doprovází dechová krojovaná hudba z Nivnice. Mše sv. v 10.30. Sobota 8. kvtna pou brnnské mládeže 1. jarní pou 15. kvtna sobota mše sv. v 8.00 a 10.30 (tradiní pou Hulín, Best, Žalkovice, Kyselovice a další). Odpoledne picházejí poutníci Fatimského apoštolátu a farní spoleenství: Benešov, Damboice, Boskovice a další). V 18.00 hod. uvítání sochy Panny Marie z Nazareta, následuje mše sv., svtelný prvod, uctní sochy Panny Marie Nazaretské a rozlouení. 16. kvtna nedle mše sv. 6.15 7.30 9.00 10.30 pontifikální mše sv., kterou bude sloužit litomický biskup dr. Josef Koukl (poutníci z Jesence a okolí, Boršice u Buchlovic, Horní Štpánov, Pavlovice u Kojetína). 13.30 rozlouení s poutníky. Hlavní pou svátky svatodušní 22. kvtna sobota mše sv. v 8.00, další dle píjezdu poutník. V 16.00 slouží prof. ThDr. Ladislav Tichý, v 18.00 generální viká Mons. Jií Mikulášek po mši sv. svtelný prvod. (Uvítáme poutníky: Adamov, Blansko, Šitboice, Suchdol, Lipová, Konice, Brodek u Konice, Kojetín, Mrovice, Boskovice, Kralice, Rymice, Protivanov, Urice, Bystice p. Pern. a další). Hudba ze Suchdolu. 23. kvtna Hod Boží svatodušní mše sv.: 6.15 7.30 9.00 10.30 pontifikální mše sv. slouží apoštolský nuncius arcibiskup Giovanni Coppa. Doprovází krojovaná hudba a schola z Nivnice. (Otaslavice, Prostjov, Rozstání, Vrahovice, Palavice, Boršice, Bošovice, Strážovice, Ondratice, Dobrochov, Držovice, Klenovice, Pivín, Želetice a další). 13.30 rozlouení s poutníky a uctní sošky Panny Marie Ktinské 16.00 mše sv. poutníci ze Šlapanic a okolí 24. kvtna pondlí svatodušní mše sv. v 7.30 a 17.00 29. kvtna sobota 2. Diecézní pou 8.30 katecheze P. C. V. Kodeta OCarm, 9.30 uvítání biskupa brnnského Otce Vojtcha Cikrleho, rženec a mše sv. Odpoledne 13.30 promluva Mons. Aloise Pekárka a spolená adorace. 30. kvtna orelská pou pi mši sv. v 10.30 hraje krojovaná hudba z Damboic. Pší pou mládeže z Pozoic. Poutníci z Uhic.
13. ervna nedle vyškovská pou v 10.30 koncelebrovaná mše sv., v 13.00 zakonení pouti Hanácká pou 26. ervna sobota po poledni vítání poutník (Nmice n/h., Kenovice, Hruška, Vysoany a další). 18.30 mše sv. a po ní svtelný prvod. 27. ervna nedle mše sv.: 6.30 7.30 9.00 10.30 (poutníci: Sloup, Ivanovice, Švábenice, Orlovice, Drnovice, Lule, Raice, Pístovice, Ježkovice, Chvalkovice, Pavlovice, Mor. Málkovice, Mrovice, Tuapy, Pustim, Podivice a další). 13.30 rozlouení s poutníky. 4. ervence nedle zásvtná pou: Tištín a Lipovec 25. ervence svatoanenská pou mše sv.: 7.30 9.00 (v kapli sv. Anny) a 10.30 doprovází krojovaná kapela ze Žarošic. Poutníci: Bílovice n./svit., Obany, Husovice a další). 14.00 rozlouení s poutníky. 15. srpna Nanebevzetí Panny Marie Korunovaní pou a tradiní svcení kvtin. 10.30 pontifikální mše sv., slouží arcibiskup ThDr. Karel Otenášek. 14.00 Te Deum a uctní sošky Panny Marie Ktinské V msíci záí picházejí poutníci: Boskovice, Bezová, Budišov, Smrk, Jinošov, Konšín, Knínice, Letovice, Mohelno, Nosálovice, Olešnice, Kunštát, Sulíkov, Oechov, Tikovice, Rosice, Štpánov, Vír, íany, Velká Bíteš, Velké Meziíí, Vladislav, Vysoké Popovice, Strážnice, Zbraslav, Vnorovy, Hradec Králové, Ostrava Mariánské Hory a další. 9. íjna 8.00 poutníci: Královopolské Vážany, Vítovice, Habrovany, Olšany, Komoany a Velešovice. 17. íjna dušiková pou 10.30 pontifikální mše sv. za poutníky a dobrodince. Celebruje strahovský opat Michael Pojezdný. (Poutníci z Lysic, Drnovic, Tišnova, Boitova a další). 14.00 mariánská pobožnost. Hudba ze Suchdolu. ----------------------------------------------- Nedlní mše sv. v poutním období (16. 5. až 17. 10.): 7.30 9.00 10.30. Na Vaše pání rádi podáme další informace.
V dob kamenné, bronzové a železné byly jeskyn v údolí ktinského potoka útoištm lovka, jak o tom svdí etné archeologické nálezy. Tsná údolí byla píhodná pro lovecké výpravy a jeskynní prostory poskytovaly píhodný úkryt i bydlení. Nkteí se domnívají, že již ped 100 000 lety zde žili lidé. Mezi nálezy ze starší doby železné halštatské (8. až 15. stol. p. Kr.) má mimoádný, pímo unikátní, objev v Býí skále. (Asi 5 km od Ktin). Na tomto objevu se pedevším podílel otec moravské archeologie léka Jindich Wankel. O svých výzkumech se zmiuje ve své knize Obrazy z moravského Švýcarska a jeho minulosti. Bez jakékoliv nadsázky patí nález v Býí skále k nejbohatším a nejvýznamnjším v rámci celé stední Evropy. asto se mluví o legendárním nálezu. Nález obsahoval tisíce pedmt z bronzu, železa, zlata, obrovské množství jantarových a sklenných perel, keramické nádoby, obtní misky a další. Tisíce kus jantarových perel mohou být dokladem dlouhodobých a bohatých obtin. O jantar byl v antickém svt velký zájem a byla mu pipisována magická moc. Mnohé pedmty z Býí skály nemají v Evrop obdoby vbec. Nálezy jsou dokladem vztah až k Baltu, do Itálie, ano, až do Malé Asie. Byl nalezen i malý oltá zbudovaný z pitesané kamenné desky, spoívající na dvou menších deskách. Na oltái ležely v zuhelnatlém obilí useknuté lidské ruce s bronzovými náramky a zlatými prsteny a polovina lidské lebky. V roce 1872 byla nalezena bronzová soška býka. Ml jednu trojúhelníkovou železnou deštiku vsazenou na ele. Podobné deštiky na bocích a jeden železný pásek na míst pátee. Pro posvátný význam mluví pedevším vsazené železné ásti, jež poukazují na egyptského býka Apisa. Socha býka je pln litá, pibližn 10 cm dlouhá a stejn vysoká, má velkou, vodorovn postavenou a trochu vzpímenou hlavu s velkými kruhovitými oními dlky, do nichž byla nejpravdpodobnji vsazena duhová sklovina, po níž na okrajích se zachovaly slabé stopy. Kult býka se rozšíil z Indie pes etné zem Asie, Evropy, Afriky a hrál dležitou úlohu v mnohých náboženstvích starého svta. Mžeme vzpomenout i na zlaté tele Izraelit. V halštatské dob byl významný i kult slunce. Nkdejší slunení vz tažený labutmi se transformoval do podoby vozu taženého koským spežením. tykolový vz se zápahem a vozatajem pešel do halštatské symboliky vbec. Je zajímavé i v Býí skále se nalezly souásti koských postroj, tykolových voz jako železné obrue kol, bronzové kování a další kovové souásti tykolových voz. Vedle tohoto nálezu i 2 koské kostry. Podrobná kulturn historická analýza pedmt z Býí skály není dodnes ukonena. Její pedbžné výsledky však pece jen ukazují na skutenost, že v jeskyni byly shromáždny výrobky z tém všech hlavních evropských oblastí doby halštatské. Obyejn se vyluuje, že by Býí skála mla obytnou funkci.
Nabízí se výklad: Šlo u ústední obtišt s neobyejn velkým akním rádiem. (Viz Pravké djiny Moravy svazek 3). Mžeme se tedy domnívat, že Býí skála byla jedním z nejvtších kultovních míst v celé Evrop. Možná, že s menší i vtší intenzitou byla pohanským poutním místem i v následujících dobách. Vždy která generace v lidských djinách byla bez duchovního rozmru? Po dob halštatské pišla doba keltská. Oblast duchovního života té doby, zejména náboženství, mající podle písemných zpráv znaný význam, je doposud nedostaten poznanou složkou celkového obrazu jejich kultury. (Pravké djiny Moravy, svazek 3). Náboženskou doktrínu rozvíjeli a také o kult peovali druidové zvláštní vrstva vzdlaných knží, ovládajících i jisté základy vd jako písmo, medicína, astronomie. Do ktinského údolí posléze picházejí Slované. I oni mli své náboženství. eho Tomáš Wolný (1793-1871), rajhradský benediktin, popisuje Býí skálu jako velkolepý pírodní div a vzpomíná pi tom také na jednu lidovou povst, která spatuje v jeskyni chrám Svantovíta nebo Vítislava. (J. Wankel: Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti). Plným právem proto nkteí historikové mluví o ktinském údolí jako sacrum, to jest svaté, posvátné. A my se mžeme ptát: nenavázali kesané na tuto prastarou tradici putování do ktinského údolí? Lidová tradice i moderní jazykovdná pátrání dávají do pímé souvislosti se slovem ktíti. Podle starých vyprávní byli v ktinském údolí ktni po píchodu cyrilo-metodjské misie na Velkou Moravu pohané. Proto Údolí ktu latinsky: Vallis baptismi. Jedna zdejší povst íká: Šedovlasý staešina promlouvá k lidem: Už jdou! Tší mne, že je vás tady takové množství. Hle, dnes k nám pijdou dva osvícení muži, které nám posílá náš mocný panovník. Picházejí z daleké ciziny, ale hovoí naší mluvou a jdou nás pouit o víe v Ježíše Krista, který za nás všechny obtoval život na kíži. Nuže, poj me je pivítat. Za zpvu se blíží nevídaný prvod. Vpedu kráí mladý knz, nese zlatoskvoucí kíž, za ním jdou svatí Cyril a Metodj odní v dlouhých ízách, doprovázeni svými uedníky. Vladyka poklekl ped picházejícími. Svatí brati mu žehnají, také všemu lidu kolem. Došli až ke skále ped pohanský chrám, tam vystoupil Metodj a hlásal Boží slovo. Zlaté slunení paprsky ozaují jasným svtlem celý prostor, který je obklopen tmavým lesem. Kolem je ticho, všichni hledí s obdivem a úctou k moravským vrozvstm. Slova, která plynou z úst Metodjových, jsou tak úinná, s takovou láskou a nhou pronášená, že srdce Moravan jim nemohou odolat. Vrhají se na kolena a pijímají víru Kristovu i kest. (Pevzato z knihy: Z Jemínkovy íše od Karly Bufkové-Wanklové)
Podávání novinových zásilek povoleno Oblastní správou pošt Brno.j. P/2-2395/94 ze dne 1. 7. 1994. Z deníku píjm a vydání za rok 1998 Píjmy: píspvky od MK R 2 600 000,-, od obce Ktiny 6 000,- od obce Bukovinka 50 700,-, od obce Bukovina 5 000,- od Okresního úadu 510 000,-, pjky 153 000,- zstatek z r. 1997 23 791,-, sbírky dary z tuzemska a ze zahranií 632 000,-. C e l k e m 3 980 491,- Výdaje: oprava památek 3 456 199,- píspvek na diecézi 25 130,- ostatní vydání 449 524,- C e l k e m 3 930 853,- Za Vaše dary upímné Pán Bh zapla. Pamatujeme na dobrodince u trnu Panny Marie. Plánované vydání na rok 1999 4 100 000 Máme bžný úet u S Blansko. útu 505250-638/0800. Mžete poslat pevodem nebo Vám pošleme složenku. 1. mariánské soboty Zaínáme 10. dubna 1999 za úasti P. Ing. Jiího Sedláka, který pijde se svými farníky z Brna-Lískovce. Program jako minulá léta: Zaínáme v 15.30 modlitbou ržence, následuje mše sv. a rozdávání požehnaných pokrm. Další mariánské soboty: 1. 5. poutníci z Brna-Husovic, 5. 6. z Brna-Líšn, 3. 7. staroslovnská bohoslužba, 7. 8. ze Starého Brna, 4. 9. z ejkovic, 2. 10. z Mor. Prus, 6. 11. z Brna-Kr. Pole a 4. 12. spojena s mikulášskou nadílkou. Fatimské zastavení v novém kostele v Bezin Pobožnost od kvtna do íjna vetn vždy tináctého. Program: 17.30 rženec, následuje mše sv. a svtelný prvod kolem kostela. Vydává ímskokatolická farnost Ktiny, PS 679 05. tel. 0506/439189, odpovídá P. Tomáš Prnka r.. OkÚ Blansko o 370100495