Administrace Unixu a sítí

Podobné dokumenty
Administrace Unixu a sítí

Administrace Unixu a sítí

Administrace Unixu a sítí

Administrace Unixu a sítí

Tomáš Borland Valenta

LINUX ADRESÁŘOVÁ STRUKTURA. Co to, hrome, je? V této lekci se budeme brouzdat adresáři. SPŠ Teplice - 3.V

Instalace Packet Radia pod systémem Debian Linux s použitím zvukové karty jako modemu

Startsystému,procesinit, SolarisServiceManagement Facility

Administrace Unixu a sítí

Rudolf Marek. Kompilujeme jádro a aplikace (Mplayer) ALL YOUR BASE ARE BELONG TO US!

Architektura systému GNU/Linux. Bohdan Milar

Nová cesta ip. Stará cesta ifconfig, route. Network address translation NAT

Úvod do OpenWRT. Ondřej Caletka. 1. března Uvedené dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko.

Lekce 7 IMPLEMENTACE OPERAČNÍHO SYSTÉMU LINUX DO VÝUKY INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

IMPLEMENTACE OPERAČNÍHO SYSTÉMU LINUX DO VÝUKY INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

Videozóna obývací pokoj

Pár odpovědí jsem nenašla nikde, a tak jsem je logicky odvodila, a nebo jsem ponechala odpověď z pefky, proto je možné, že někde bude chyba.

IMPLEMENTACE OPERAČNÍHO SYSTÉMU LINUX DO VÝUKY INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

Praktikum Směrování Linux

udev a kamarádi... Středisko UN*Xových technologií

ADMINISTRACE UNIXU A SÍTÍ - AUS Metodický list č. 1

Architektura rodiny operačních systémů Windows NT Mgr. Josef Horálek

PB153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ

MS WINDOWS I. řada operačních systémů firmy Microsoft *1985 -? Historie. Práce ve Windows XP. Architektura. Instalace. Spouštění

Instalace OS, nastavení systému

Téma 8: Konfigurace počítačů se systémem Windows 7 IV

Přednáška. Vstup/Výstup. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012

IT ESS II. 1. Operating Systém Fundamentals

Stavba operačního systému

Architektura a koncepce OS OS a HW (archos_hw) Architektura a koncepce OS Jádro OS (archos_kernel) Architektura a koncepce OS Typy OS (archos_typy)

GTS internet DSL. Návod nastavení modemu a spuštění služby. (platné pro Zyxel Prestige 870HN-53b)

Principy operačních systémů. Lekce 1: Úvod

Architektura systému. Tomáš Borland Valenta

C2115 Praktický úvod do superpočítání

Instalace a základní administrátorské nastavení 602LAN SUITE 5 Groupware

konec šedesátých let vyvinut ze systému Multics původní účel systém pro zpracování textů autoři: Ken Thompson a Denis Ritchie systém pojmnoval Brian

Spuštění instalace. nastavení boot z cd v BIOSu vložení CD s instal. médiem spuštění PC. nastavení parametrů instalace (F2 čěština)

Linux-příkazový řádek

GTS internet DSL. Návod nastavení modemu a spuštění služby. (platné pro Zyxel Prestige VMG1312-B30B)

IMPLEMENTACE OPERAČNÍHO SYSTÉMU LINUX DO VÝUKY INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

Základy IOS, Přepínače: Spanning Tree

Systémy souborů (File Systems)

Obsah. Kapitola 1. Kapitola 2 KAPITOLA 3. Úvod 9

Souborové systémy Mgr. Josef Horálek

Činnost počítače po zapnutí

Operační systémy 2. Firewally, NFS Přednáška číslo 7b

UŽIVATEL, SKUPINA, PROCES

GTS internet DSL. Návod nastavení modemu a spuštění služby. (platné pro P-660HN-T3A )

Konfigurace síťových stanic

Monitorování sítě pomocí OpenWrt

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hořovice

Před instalací 25 Minimální požadavky na systém Linux a Windows na jednom disku Zrušení instalace Mandriva Linuxu...

Téma 10: Konfigurace HW v systému CentOS. Základní konfigurace

RAID základní informace

Administrace OS Unix. filesystém UFS mount snapshot RAID

SUSE Linux Enterprise Desktop 10

Ladění ovladačů pomocí virtuálního stroje...2 Úvod...2 Ladění ovladačů pomocí dvou fyzických počítačů...2 Ladění ovladačů pomocí jednoho fyzického

Minimální požadavky na systém Linux a Windows na jednom disku Zrušení instalace Mandriva Linuxu... 23

Úvod do Linuxu SŠSI Tábor 1

Operační systémy. Cvičení 1: Seznámení s prostředím

OPERAČNÍ SYSTÉMY. Operační systém je prostředník mezi hardwarem (technickým vybavením počítače) a určitým programem, který uživatel používá.

Systém souborů (file system, FS)

monolitická vrstvená virtuální počítač / stroj modulární struktura Klient server struktura

Aktivní prvky: síťové karty

Téma 11: Firewall v CentOS. Nastavení firewallu

Instalační a uživatelská příručka aplikace PSImulator2 Obsah

Operační systémy 1. Přednáška číslo Struktura odkládacích zařízení

TGMmini. začínáme. komplexní dodávky a zprovoznění servopohonů dodávky řídicích systémů

Úvod Kapitola 1 Začínáme... 21

Operační systémy 2. Struktura odkládacích zařízení Přednáška číslo 10

Nainstaloval jsem a jak dál? Michal Turek

Univerzita Pardubice Fakulta elektrotechniky a informatiky ISOSY Matěj Trakal

Enterprise Network Center

GRE tunel APLIKA ˇ CNÍ P ˇ RÍRU ˇ CKA

Kontejnerová virtualizace na Linuxu

Rozdělení operačních systémů

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd katedra informatiky a výpočetní techniky LABORATORNÍ PRÁCE. z předmětu Přenos dat.

Instalační postup pro Debian (Lenny)

Semestrální projekt do předmětu SPS

2N Access Commander. Základy použití Verze

Xen je volně šířený hypervisor (virtual machine monitor) pro architektury IA-32, x86, x86-64, IA- 64 a PowerPC 970.

Vlastnosti Xen na univerzitě. Michal Švamberg

Přednáška 2. Systémy souborů OS UNIX. Nástroje pro práci se souborovým systémem. Úvod do Operačních Systémů Přednáška 2

Služby, Registr Služby, Registr Procesy, BCD Pro, Událo cesy, BCD sti, Událo

B4B35OSY: Operační systémy

1 Uživatelská dokumentace

Pokročilé architektury počítačů

Výpočet v módu jádro. - přerušení (od zařízení asynchronně) - výjimky - softvérové přerušení. v důsledku událostí

VirtualBox desktopová virtualizace. Zdeněk Merta

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hořovice

Program Computer Setup

Vývoj programů. ÚVOD DO OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ

Martin Trnečka. Katedra informatiky, Univerzita Palackého v Olomouci

OpenWrt. Cesta do hlubin otevřeného systému pro domácí routery. Martin Strbačka

Real Time programování v LabView. Ing. Martin Bušek, Ph.D.

DŮLEŽITÉ INFORMACE, PROSÍM ČTĚTE!

ČÁST 1. Základy 32bitového programování ve Windows

Operační systém UNIX

Komu je tato kniha určena? Jak je kniha uspořádána? Konvence použité v té to knize. Část i základy Microsoft Windows XP Professional

Transkript:

Administrace Unixu a sítí inet6 adr: fe80::210:a4ff:fee1:9e5d/64 Rozsah:Linka AKTIVOVÁNO VŠESMĚROVÉ_VYSÍLÁNÍ BĚŽÍ MULTICAST MTU:1500 Metrika:1 RX packets:66690 errors:0 dropped:0 overruns:0 frame:0 TX packets:100149 errors:0 dropped:0 overruns:0 carrier:0 kolizí:0 délka odchozí fronty:0 RX bytes:21490419 (20.4 MiB) TX bytes:10545763 (10.0 MiB) 4. Start systému, jádro bug:/home/qiq# getent passwd grep 10 uucp:x:10:10:uucp:/var/spool/uucp:/bin/sh Debian exim:x:102:102::/var/spool/exim4:/bin/false qiq:x:1000:1000:miroslav Spousta,,,:/home/qiq:/bin/bash Miroslav Spousta sshd:x:100:65534::/var/run/sshd:/bin/false 2006 identd:x:101:65534::/var/run/identd:/bin/false messagebus:x:103:104::/var/run/dbus:/bin/false gdm:x:104:105:gnome Display Manager:/var/lib/gdm:/bin/false hal:x:106:106:hardware abstraction layer,,,:/var/run/hal:/bin/false saned:x:109:109::/home/saned:/bin/false bind:x:105:110::/var/cache/bind:/bin/false smmta:x:107:111:mail Transfer Agent,,,:/var/lib/sendmail:/bin/false smmsp:x:108:112:mail Submission Program,,,:/var/lib/sendmail:/bin/false test:x:1001:1001:test User,,,:/home/test:/bin/bash http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ postfix:x:110:115::/var/spool/postfix:/bin/false 1

Xen virtuální servery (http://www.cl.cam.ac.uk/research/srg/netos/xen/) budete mít rootovská oprávnění ve virtuálním serveru přístup je po dobu výuky OS: Debian 3.1 RAM: 32 MB, swap: 128 MB (/dev/sda2), root: 512 MB (/dev/sda1) několik síťových karet (eth0, eth1,...) Síťové karty jsou propojeny virtuálními přepínači Přístup k virtuálním serveru: ssh login@kozel.vsfs.cz xencons localhost 90xx xx je číslo serveru (login: root, heslo: žádné) 2

Start systému stejně jako ostatní OS je potřeba zavést do paměti jádro systému MBR, boot record: zavaděč OS v Linuxu: Grub, LILO, Solaris: OpenBoot LILO je potřeba po každé změně v parametrech obnovit, Grub nikoli Grub přečte do paměti jádro systému, rozbalí ho, spustí ho Grub může předat jádru parametry jádro po inicializaci připojí kořenový (root) filesystém a spustí program /sbin/init jádro OS musí umět pracovat s kořenovým FS často se používá ramdisk, kde jsou uloženy moduly pro všemožné FS Grub případně přečte ještě ramdisk, který může sloužit jako (dočasný) kořenový filesystém Grum umí zavádět kernel/ramdisk z RAID1 3

inittab místo initu je možné spustit jiný proces např. v nouzi je možné použít parametr kernelu init=/bin/bash init přečte soubor /etc/inittab a podle něj řídí start systému položky: identifikace:runlevel:akce:co_se_má_provést akce: respawn, wait, once, boot, bootwait, initdefault, sysinit, ctrlaltdel runlevels: 0: halt, 1: singleuser, 2: multiuser (bez sítě), 3: multiuser, 5: multiuser s X, 6: reboot pro každý runlevel jsou definované služby, které mají běžet jsou v /etc/init.d/ id:2:initdefault: si::sysinit:/etc/init.d/rcs l0:0:wait:/etc/init.d/rc 0 l1:1:wait:/etc/init.d/rc 1 1:2345:respawn:/sbin/getty 38400 tty1 2:23:respawn:/sbin/getty 38400 tty2 4

Run levels je definováno, které služby mají na kterém runlevelu běžet v /etc/init.d/ jsou skripty pro spuštění a ukončení služeb v /etc/rcx.d/ jsou symlinky do /etc/init.d/ pro každý runlevel X služby, které jsou nalinkovány SYYslužba -> /etc/init.d/služba mají na daném runlevelu běžet KYYslužba -> /etc/init.d/služba naopak běžet na daném runlevelu nemají aktuální runlevel: who r změna runlevelu: telinit runlevel restart systému: shutdown time [warning messge] příkazy reboot, halt, poweroff na Linuxu pokud není stav 0 nebo 6 volají shutdown, jinak provedou danou akci na SunOS ale provedou akci hned 5

Linux (UNIX) jádro (kernel) bývá napsáno v C možné optimalizace na CPU má za úkol spravovat procesy (plánování, ochrana paměťového prostoru), někdy vlákna meziprocesová komunikace (roury, síťová spojení) signály, semafory, sdílená paměť virtuální paměť (správa, swappování) souborové systémy (soubory, adresáře, jmenný prostor) hardware (zařízení) možnosti nastavení dynamické parametry (proc fs, sysctl) parametry při spouštění jádra (v grub/lilo) při kompilaci jádra 6

Modulární kernel části jádra jsou kompilovány jako speciální objekty (*.ko, á la.so) někdy je nutné (např. pro SunOS, nebylo možné překompilovat celé jádro) umožňuje za běhu měnit složení jádra a tím např. zabírat méně paměti manipulace s moduly (*.ko): insmod, rmmod, lsmod mezi moduly mohou být závislosti např. modul pro PCMCIA síťovou kartu vyžaduje ovladač PCMCIA rozhraní příkaz depmod umí vytvořit soubor se závislostmi (modules.dep) příkaz modprobe zavede modul daného jména na rozdíl od insmod, který vyžaduje kompletní cestu zavolá ho kernel, pokud potřebuje nahrát modul pro nějaké zařízení podle major a minor čísla zařízení se pozná, který modul je potřeba nahrát případně je možné to upřesnit v /etc/modules.conf 7

Ovladače zařízení zařízení jsou identifikována podle major a minor čísla major: typ zařízení ovladač minor: kolikátá instance daného zařízení znaková a bloková mknod, /dev/makedev (známe :-)) do souboru /etc/modules.conf je možné přidat parametry pro ovladače daného zařízení options io=0xxxxx irq=y případně napsat alias, který sváže označení (kernelové) s ovladačem daného zařízení tak se dá např. říct, která síťová karta bude mít přiřazen určitý síťový interface (např. eth0, eth1) 8

sysctl, /proc parametry jádra je možné nastavovat pomocí syctl(2) interface /etc/sysctl.conf nastavuje se při startu, nebo později pomocí příkazu sysctl(8) závislé na systému, na SunOS: /etc/system /proc slouží ke zjišťování informací o procesech každý běžící proces tam má svůj adresář s číslem PID jsou v něm uloženy informace otevřených souborech (fd/*), prostředí (environ) mapa paměti (mem), spustitelná binárka,... /proc/sys na Linuxu zpřístupňuje stejná nastavení jako sysctl ale ve formě adresářů a souborů je možné soubory číst a zapisovat do nich (zjištění a nastavení parametrů) v /proc jsou další užitečné soubory (/proc/meminfo,...) ostatní UNIXy toto většinou nepodporují 9

Konfigurace jádra Linuxu (/proc) /proc: cpuinfo, meminfo, vmstat, filesystems, swaps, devices, kcore,... /proc/sys/ net/ipv4/ip_forward: povolení směrování paketů net/ipv4/rp_filter: filtrování paketů z cizích sítí net/ipv4/icmp_echo_ignore_broadcast: zakazuje ICMP reagovat na broadcasty fs/file-max: max. počet otevřených souborů pro proces vm/swappiness: jak moc se má swapovat (0 vůbec, 100 co nejvíc) na úkor využití paměti jako cache /proc/acpi: ovládání ACPI (sleep, stav baterie, CPU throttling, )... 10

Kompilace kernelu (Linux) proč kompilovat nové ovladače, potřeba novějších vlastností optimalizace (např. pro daný CPU) vývoj ovladačů, modulů, samotného jádra jádro Linuxu je distribuováno ve formě zdrojových kódů obsahuje textový/konzolový/grafický konfigurační nástroj pro nastavení požadovaných parametrů kompilace make config, make menuconfig (vyžaduje curses), make xconfig (vyžaduje X11, Qt?) kompilace se spouští klasicky pomocí příkazu make make install instaluje jádro (do rootu, případně do adresáře /boot) make modules_install instaluje moduly do /lib/modules/kernel-version 11

Debug věcí kolem kernelu (Linux) kernel má log (cyklický buffer) sem vypisuje různá hlášení (co nalezl, co nenalezl, copyrighty :-), ) vypíše ho příkaz dmesg případně se kopíruje do /var/log/kern.log a na konzoli magic sysrq klávesová kombinace alt-sysrq-něco musí být zapnuto (/proc/sys/kernel/sysrq) umožňuje vypsat informace o aktuálním procesu, obsazení paměti, zabít procesy na terminálu, sync disků, hodí se pro případ havárie při pádu systému: Oops + výpis co (proces) a kde (výpis zásobníku) zavinilo pád systém někdy může dále běžet ksymoops dekóduje výpis zásobníku pro zavedené moduly 12