Brownfields v územním plánování Brownfields in Town Planning Ing. Jana Hořická ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra architektury, Thákurova 7, 166 29 Praha 6 - Dejvice, jana.horickasv.cvut.cz ABSTRAKT: Příspěvek se zabývá problematikou revitalizací brownfields v kontextu územního plánování. Jsou zde popsány možnosti územního plánování v rámci stávajícího legislativního prostředí; jsou zmíněny příklady zacházení s nedostatečně využívanými a znehodnocenými územími v připravovaných územních plánech i příklady zahraničních přístupů. V neposlední řadě je věnována pozornost opomíjeným otázkám, které souvisí s brownfields a rozvojem města. ABSTRACT: The contribution deals with brownfields revitalization issue in perspective of town planning. Potential of town planning within currant legislation scope is described; examples of treatment of under-used and devalued areas in upcoming city plans are mentioned as well as foreign approach examples. Last but not least, the attention is paid to neglected issues that relates to brownfields and urban development. 1 Brownfields - pojem, význam, definice Brownfields jsou většinou vnímány jako negativní nebo dokonce pejorativní označení. České územní plánování (legislativa) se tomuto označení vyhýbá z obavy, že by tak byla dotčená území tržně znehodnocena. Obecně uznávanou skutečností je, že brownfields představují barieru rozvoje města - fyzickou, hospodářskou i sociální. Ovšem lidé žijící delší dobu v oblasti ovlivněné tímto problémem, si ho často v plném rozsahu neuvědomují. Dalo by se říci, že už si zvykli. Na straně druhé, odborná veřejnost považuje brownfields za opomíjený zdroj pozemků uvnitř města. Půda je vyčerpatelný zdroj, proto pozemky, které již byly využívány a nyní tzv. leží ladem, jsou vhodným územím pro novou výstavbu, aby byly ušetřeny pozemky na zelené louce. Zároveň mohou tyto pozemky tvořit strategickou územní rezervu města. Navíc brownfields nabízejí široké možnosti pro vytváření veřejných prostorů, jelikož mají nižší hustotu zástavby ve srovnání s centrem města, v němž nebo v jehož blízkosti se často nacházejí. Na mezinárodní úrovni se definice brownfields liší. Rovněž v České Republice existuje několik definic formulovaných institucemi a organizacemi, které se brownfields věnují. Od června 2008 je za oficiální definici považována definice zveřejněná v dokumentu Národní strategie regenerace brownfieldů: 31
BROWNFIELD je nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace. ([1], s. 3) 2 Možnosti územního plánování a jejich využití Jak již bylo zmíněno výše, česká legislativa územního plánování se pojmu brownfields vyhýbá, ale přesto je možné vysledovat snahu mapovat problematická území v rámci ÚAP v rozboru udržitelného rozvoje území jako jev 4. plochy k obnově nebo opětovnému využití území (eventuelně 64. staré zátěže území a kontaminované lochy) v příloze č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. (Vyhláška č. 500/2006 Sb., vyhláška o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Dostupná z: www.mmr.cz). Běžně se navíc objevují v UPD pojmy přestavbové a transformační plochy. Takto označená území odpovídají plochám obecně označovaným jako brownfields. Dlouhodobě se rovněž mezi prioritami územního rozvoje objevuje požadavek na omezení výstavby na zelené louce, formulovaný v ÚPD jako upřednostnění přestavbových ploch a vymezených zastavitelných ploch v zastavěném území před rozvojem v dosud nezastavěném území. Pro představu širších možností územního plánování uvádím příklad francouzského operačního nástroje územního plánování určeného pro brownfields: ZAC (Zone d aménagement concertée), se překládá jako zóna projektového plánování nebo zóna rozvoje řízeného dohodou. Jedná se o specifický francouzský nástroj projektového plánování - jakási bílá místa v územním plánu, pro která je zpracována podrobnější územně plánovací dokumentace ve chvíli, kdy jsou pozemky v rukou orgánu veřejné správy nebo rozvojové společnosti jím zřízené a je stanoveno budoucí využití území. Cílem operace ZAC je vybavení pozemků, které obec získala a jejich následný prodej. Vybavení pozemků ve výsledku znamená, že prodávaný pozemek je vybaven komunikacemi, sítěmi, zelení, občanskou vybaveností a zároveň podmínkami vymezujícími budoucí stavební objekt. Klient platí tzv. pozemkovou šarži, ve které jsou započítány náklady na vybavení pozemků i náklady na operační projekt a získává tzv. Knihu podmínek (Cahier descharges), kde je určena přípustná míra zastavěnosti pozemku, počet podlaží, tvar střechy a jiné detaily. ([3], s.34) 2.1 Územně plánovací dokumentace hl. m. Prahy ZUR hl. m. Prahy, kromě toho, že stanovují prioritní využití transformačních území, definují 9 nadmístních transformačních oblastí a konkrétní i obecné zásady pro další rozvoj a transformaci těchto území s ohledem na jejich prostorové uspořádání, dopravní dostupnost a stávající hodnoty v území. 32
Transformační území byla přenesena do návrhu ÚP, kde se mimo jiné objevuje definice: Transformační území je území s nevyužívanými či nevhodně využívanými plochami s nízkou mírou stability využití a prostorové stability, v němž se předpokládají kvalitativní změny způsobu využití, struktury zástavby či typu zeleně. ([3], s. 7). Návrh ÚP je upravuje a doplňuje tak, že jsou vymezena významná přestavbová území včetně brownfields (obr. 1). Kromě obecných zásad a regulativů jsou u některých z nich stanovené zvláštní regulativy, vymezující požadavky na umístění strategických funkcí jako např. občanská vybavenost, parkové plochy nebo veřejné prostory. Návrh rovněž u některých přestavbových území ukládá podmínku zpracování územní studie. obr.1 Rozvojová a přestavbová území koncept ÚP hl. m. Praha 2.2 Územní plán města Brna Odbor územního plánování a rozvoje města Brna upozorňoval na nedostatky územního plánu v procesu regenerací brownfields již ve fázi přípravy zadání nového územního plánu a navrhl pro území brownfields vymezení transformačních ploch, která by svými volnějšími regulativy umožnily investorům a vlastníkům daných území vyrovnat se s podmínkami územně plánovacích dokumentací. ([4], s.30) V ÚPP se následně (březen 2009) objevila mapa brownfields, která obsahuje i rozšířené informace o těchto územích (obr. 2) a v posledním zadání změn ÚPmB (2009-I-28.soubor) je formulován požadavek na zavedení nového režimu transformační plochy, definovány vztažné plochy a náplň režimu. 33
Člověk, stavba a územní plánování 4 Tento režim je aktuálním opatřením, které by mělo být v novém ÚPmB nahrazeno nástrojem transformační území (plochy) funkční plochy s vymezením pouze přípustného využití tak, aby bylo slučitelné s okolním územím. Využití těchto území bude podmíněno zpracováním územní studie nebo regulačního plánu, které také specifikují budoucí funkce. Návrh územního plánu počítá s nastavováním podmínek využití na několika úrovních, takže kromě obecných podmínek budou pro každou individuální plochu (označenou kódem) stanoveny konkrétní podmínky. (V době dokončení příspěvku nebyl koncept ÚPmB ještě oficiálně zveřejněn, zveřejnění a projednání bylo plánováno na květen 2010. Informace uvedené v textu byly získány v rámci osobní konzultace se zástupcem zpracovatele a byly zveřejněny s jeho laskavým svolením.) obr.2 Mapa brownfields města Brna (mapový list) Mapa včetně informací o označených brownfields je pro veřejnost dostupná na www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-rozvoje-mesta/odbor-uzemniho-planovani-a-rozvoje-oupr/uzemne-planovaci-podklady-upp/mapabrownfields/ o Plochy přestavby a/nebo transformační plochy, které v podstatě slouží k vymezení brownfields, jsou použity i v jiných územních plánech (což vychází ze Stavebního zákona), ale většinou je jejich využití upraveno pouze obecnými podmínkami a další podmínky ani požadavek podrobnější územně plánovací dokumentace nejsou specifikovány. Možnost umístit právě v rámci těchto území veřejná prostranství, občanskou vybavenost, vytvářet územní rezervy nebo vymezovat území asanace je rovněž málo využívána. 3 Brownfields v kontextu rozvoje města 34
Brownfields představují obsáhlý a dlouhodobý problém, který vyžaduje systematické řešení, jehož se mu zatím v českých podmínkách nedostává. Územní plánování, ačkoli nemůže být jediným prostředkem k řešení tohoto problému, může jeho vývoj velmi posunout. Základní předpokladem pro to je dlouhodobý charakter plánování, který příliš nepodléhá vlivu politických změn. Nevýhodou českého územního plánování je (nejen ve vztahu k brownfields), že je z velké části vnímáno jako vytváření nepřehledných map z barevných ploch, jimž je určena funkční náplň. Navíc je těch barev velké množství, což ještě více komplikuje orientaci. Struktura a organizace území je předmětem podrobnější územně plánovací dokumentace (regulačních plánů), která ovšem není vždy zpracovávána. Přitom v případě brownfields může být právě struktura území jeho pozitivní hodnotou nebo naopak začlenění území do městské struktury může být klíčovým problémem. Kromě toho v českém prostředí není příliš tradice v plánování urbanistických procesů a projektování struktury území. Územní studie spíše slouží k prověření možností využití a kapacity území. Z ověřených nástrojů se jinak v zahraničí běžně používané hodnocení brownfields podle rozvojového potenciálu v českém plánování vůbec neuplatňuje, přestože bylo zpracováno pro aplikaci v českých podmínkách [5] a přineslo by veřejné správě další významnou informaci pro rozhodování o budoucím využití území nebo minimálně pro stanovení priorit rozvoje územního celku. Dalším zajímavým nástrojem spojeným s územním plánem je systém ochrany vložených hodnot (nejen) v území brownfields používaný v Polsku, který je zaměřen především na objekty průmyslového dědictví. Jeho platnost je závislá na územním plánu a doplňuje registr památek administrovaný Ministerstvem kultury [6]. Tento systém má podstatnou výhodu v tom, že objekty jsou vybírány v místním kontextu a s ohledem na územní rozvoj města. V souvislosti s ochranou průmyslového dědictví probíhá stále diskuze jednak o vývoji názoru na to, co je třeba chránit s ohledem na jedinečnost, autenticitu a historickou hodnotu a jednak na způsob, jak to chránit. Tak jako s ostatními památkami, dá se s průmyslovým dědictvím nakládat různými způsoby, ale jako nejefektivnější a nejpřínosnější se jeví tzv. adaptivní využití konverze. To je rovněž další s argumentů pro přímé spojení ochrany průmyslového dědictví s územním plánem. Jinou otázkou spojenou s brownfields v kontextu územního plánování zůstává míra regulace, s jakou přistupovat ke znehodnoceným nebo nedostatečně či nevhodně využívaným územím. Částečnou odpovědí na ní by mohlo být výše zmíněné hodnocení podle rozvojového potenciálu, na základě něhož by se míra regulace určila a odstupňovala. Existují jistě i další nástroje a zkušenosti nejen ze zahraničí, které mohou být podkladem pro vytvoření systému řešení brownfields coby bariery rozvoje města. Na tomto místě byly popsány ty aktuální pro české prostředí. 35
LITERATURA: [1] Národní strategie regenerace brownfieldů. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha, 20. června 2008, 12 s. Dostupná z: www.czechinvest.org [2] DOLEŽALOVÁ, L.: Reforma francouzského urbanistického zákona. Urbanismus a územní rozvoj, ISSN 1212-0855, 2009, r. 4., č. 3, s. 33-35. [3] Koncept územního plánu hl. m. Prahy. Dostupný z: http://wgp.urm.cz/kup/ [4] WENDSCHEOVÁ, D.: Územně plánovací přístup města k investorům při přípravě regenerací [in:] sborník Kulatého stolu pořádaného v rámci konference PROREGIO 2008, ISBN 978-80-86684-56-7, Praha, 2008. [5] JANKOVÝCH KIRSCHNER, V.: Klasifikace brownfields studie k disertační práci regenerace brownfields, 2005. Dostupná z: www.brownfields.cz/ceskezdroje/diplomove-a-vedecke-prace-o-brownfields/ [6] WALCZAK, B. M.: Evaluation of the largest textile sites in Lodz in the context of the recent regeneration schemes. [in:] Proceedings of III Conference of the TICCIH Textile Section, Sedan, 2007. Příspěvek byl zpracován za podpory doktorského grantu GA ČR 103/09/H095 Udržitelná výstavba budov a udržitelný rozvoj sídel. 36