Klimatizační jednotky VENTUS Technická a provozní dokumentace

Klimatizační jednotky VENTUS Technická a provozní dokumentace DTR-VS-ver.4.15 (04.2013)

! OTEVÍRÁNÍ INSPEKČNÍCH PANELŮ NEBO ZAPÍNÁNÍ A PROVOZOVÁNÍ JEDNOTKY BEZ INSPEKČNÍCH PANELŮ JE STRIKTNĚ ZAKÁZÁNO! PŘED OTEVŘENÍM INSPEKČNÍCH PANELŮ VYPNĚTE ZAŘÍZENÍ A VYČKEJTE PŘIBLIŽNĚ DVĚ MINUTY DOKUD SE POHYBLIVÉ ČÁSTI NEZASTAVÍ! VYPNĚTE NAPÁJENÍ A ZAJISTĚTE JEJ PROTI NEŽÁDOUCÍMU ZAPNUTÍ! Provedení shodně s Evropskou Normou EN 1886, EN 13053 www.vtsgroup.com

Obsah 1. ÚVOD...3 2. URČENÍ A KONSTRUKCE...3 3. TRANSPORT A SKLÁDÁNÍ...6 4. UMÍSTĚNÍ, MONTÁŽ, PŘIPOJENÍ INSTALACÍ...9 4.1. Jednotky velikosti VS 10-15...9 4.1.1. Montáž v zavěšení pozici T...9 4.1.2. Osazení v ležaté poloze D (na základě)... 13 4.1.3. Osazení ve svislé pozici... 13 4.2. Jednotky velikosti VS 21-650... 14 4.2.1. Podmínky realizace montáže jednotek Autorizovaným servisem VTS... 14 4.2.2. Základ... 16 4.2.3. Místo osazení... 21 4.3. Připojení vzduchotechnického potrubí...22 4.4. Připojení ohřívačů a chladičů...22 4.5. Odvod kondenzátu...25 4.6. Elektrické připojení...26 4.6.1. Rotační výměník...26 4.6.2. Elektrický ohřívač...26 4.6.3. Motor ventilátoru...29 4.6.4. Klapky vzduchu... 31 4.6.5. Regulace... 31 5. PŘÍPRAVA K UVEDENÍ DO PROVOZU... 31 5.1. Elektrická instalace...32 5.2. Filtry...32 5.3. Vodní a glykolové ohřívače...32 5.4. Elektrický ohřívač...33 5.5. Vodní, glykolové a freonové chladiče...33

5.6. Deskový výměník...33 5.7. Rotační výměník...33 5.8. Ventilátorová sestava...34 6. UVEDENÍ DO PROVOZU A ZAREGULOVÁNÍ...34 6.1. Měření průtoku vzduchu a regulace vzduchového výkonu jednotky....35 6.2. Regulace tepelného výkonu vodního ohřívače...36 6.3. Regulace výkonu elektrického ohřívače...36 6.4. Regulace výkonu chladiče...37 7. PROVOZ A ÚDRŽBA...37 7.1. Regulační klapky...38 7.2. Filtry...38 7.3. Tepelné výměníky...39 7.3.1. Vodní nebo glykolový ohřívač...39 7.3.2. Elektrický ohřívač...40 7.3.3. Vodní nebo glykolový chladič...40 7.3.4. Freonový chladič...40 7.3.5. Deskový výměník...40 7.3.6. Rotační výměník... 41 7.4. Tlumící sekce... 41 7.5. Ventilátorová sekce... 41 7.5.1. Ventilátory... 41 7.5.2 Motory...43 7.5.3. Řemenice...45 7.6. Kontrolní měření...48 8. BEZPEČNOST PRÁCE-POKYNY...48 9. INFORMACE...49 10. Technické informace k prováděcímu předpisu (EU) č. 327/2011 směrnice 2009/125/ES...50

1. ÚVOD Podrobné seznámení se s technickou dokumentací, montáž a užívání jednotek v souladu s pokyny v této dokumentaci a dodržování veškerých bezpečnostních předpisů zajišťuje bezporuchový a bezpečný provoz jednotky. Práce týkající se vykládky palet s komponenty jednotky, transportu palet, prvků a bloků jednotky, připojení instalací spojených s jednotkou a údržbou provádí kvalifikovaný personál nebo jiný, pod dozorem oprávněných osob. Kvalifikovaným personálem se rozumí osoby, které jsou (na základě školení, zkušeností a znalostí požadovaných norem, dokumentací a předpisů týkajících se bezpečnosti a podmínek práce) pověřeny pro provedení nezbytných prací, dokáží rozeznat a uniknout případnému nebezpečí. Technická a provozní dokumentace neobsahuje podrobné informace týkající se všech možných konfigurací jednotek, příkladů jejich montáže a instalace, uvedení do provozu, užívání, oprav a údržby. Jestliže jsou jednotky provozovány shodně s jejich určením, tak stávající dokumentace a jiné dokumenty přiložené k jednotce obsahují postačující pokyny potřebné pro kvalifikovaný personál. Montáž jednotky, připojení instalací, uvedení do provozu, provoz a údržba se musí provádět shodně se směrnicemi a předpisy, které jsou závazné na území, kde je jednotka umístěna. Montáž jednotek VS 21-650 a záruční opravy jednotek VTS může provádět pouze Autorizovaný servis VTS, který vlastní odpovídající certifikát, který ho opravňuje k provádění těchto prací. Doporučujeme využít služeb Autorizovaných servisů VTS během instalace, zprovoznění, pozáručních oprav, prohlídek a údržby zařízení. Dokumentace obsluhy by se měla nacházet vždy v blízkosti jednotky a být jednoduše přístupná servisním službám. 2. Určení a konstrukce Produktová řada 16 velikostí vzduchotechnických jednotek VENTUS je konstruována pro vzduchový výkon 400 m3/h až 3600 m3/h pro podstropní jednotky VS 10 a VS 15, které jsou určeny pouze pro instalaci uvnitř budov, a pro vzduchový výkon 1200 m3/h až 100 000 m3/h pro jednotky VS 21 až 650. Jednotky VENTUS jsou navrženy pro větrací systémy s přístupem k rotačním částem z přetlakové části jednotky. Větracím systémem se rozumí potrubí, koncové elementy, nasávací a výdehové žalutie. Jednotky VENTUS VS 21-650 jsou určeny pro aplikace s teplotou nasávaného vzduchu od -40oC do +60 o C. Přívodní a přívodně odvodní jednotky bez rotačního nebo deskového výměníku pro zpětný zisk energie, jednotky se směšovací komorou a jednotky s glykolovým okruhem mohou nasávat vzduch o teplotě -50 o C za podmínky umístění jednotky v místnosti o stálé teplotě přesahující -5 o C. Jednotky vybavené rotačním výměníkem mohou nasávat vzduch o teplotě -30 o C. Jednotky VENTUS VS 10-15 jsou určeny pro aplikace s teplotou nasávaného vzduchu v rozmezí od -40 o C do +56 o C. Tyto jednotky nejsou určeny pro instalaci ve venkovním prostředí. Použití systému MaR VTS je omezeno požadavky vyplývajícími z omezení možnosti použití jednotlivých dílů. Vzduchotechnické jednotky VENTUS jsou konstruovány jako jeden nebo více multifunkčních segmentů (základní moduly - tabulka 1). Všechny funkce jednotky jsou označeny funkčními piktogramy na inspekčních panelech ze strany obsluhy. 3

Ventilátor Vstupní filtrac Vodní ohřev Elektrický ohřev Vodní chlazení Freonové chlazení Zpětný zisk energie s glykolovým okruhem Zpětný zisk energie s deskovým výměníkem Zpětný zisk s rotačním výměníkem Zpětný zisk s recirkulací Sekendární filtrace Tlumení Tabulka 1. Označení modulů sestav základních jednotek Základní moduly Složení modulu Grafický symbol V Ventilátor FV Filtr, ventilátor HC CH H HC/CH Fiiltr, ohřívač, ventilátor Filtr, ohřívač, chladič, ventilátor HCH VS 21-650 Filtr, ohřívač, chladič, ventilátor, ohřívač C P Filtr, chladič, ventilátor Deskový výměník R Rotační výměník F Sekundární filtr E Prázdná sekce M Směšovací komora S Tlumič 4

Odvodní jednotka Přívodní jednotka Jednotka sdeskovým výměníkem Obr. 1 Příklady funkčních sestav podstropních jednotek VS 10-15 Odvodní jednotka Přívodní jednotka Jednotka s rotačním výměníkem Jednotka s deskovým výměníkem Obr. 2 Příklady funkčních sestav jednotek VS 21-650 Většina konfigurací je dostupná v pravém i levém provedení (obr. 3 a 4). Strany provedení jsou určeny v závislosti na směru proudu vzduchu vzhledem ke straně obsluhy (inspekční panely, kolektory výměníků, atd.). V případě přívodně-odvodních jednotek rozhoduje o straně provedení směr proudu vzduchu v přívodní části. Směr proudění vzduchu Pravé provedení Obr. 3 Strany provedení jednotek VS 10-15 5

Levé provedení Air-flow direction Obr. 4 Strany provedení jednotek VS 21-650 Pravé provedení 3. TRANSPORT A SKLÁDÁNÍ Jednotky VENTUS VS21 až VS 650 jsou dodávané smontované v celku, v sekcích, nebo v dílech na paletě, obsahujících všechny díly potřebné k montáži přímo na objektu autorizovaným servisem VTS. Tento návod neobsahuje pokyny k montáži jednotky. Dodávka prvků jednotky ve formě uzavřených, označených a nepoškozených palet se stává majetkem kupujícího po podepsání přepravního listu odpovědným zástupcem klienta. Pokud klient otevře uzavřené palety před příjezdem Autorizovaného servisu VTS, přebírá tak plnou zodpovědnost za obsah a kompletnost dodávky. Bezprostředně po doručení zařízení je nutné zkontrolovat stav obalu a kompletnost dodávky na základě přiložených specifikací a přepravních listů. Vykládka balíků s komponenty jednotek z transportu, jejich transport na místo montáže a transport prvků a bloků jednotky na místo instalace musí probíhat pomocí speciálního zařízení a kvalifikovaným personálem. Balíky musí být na objektu skladovány na tvrdém, suchém povrchu a v místě chráněném před atmosférickými vlivy. Tvrdým povrchem se rozumí plochý, vodorovný, tvrdý podklad, který nemění své vlastnosti pod vlivem atmosférických podmínek. Balíky s prvky jednotky by měly být skladovány v dostatečné vzdálenosti od míst pohybu strojů (automobilů, jeřábů a jiných stavebních strojů), v místě, kde nebudou vystaveny mechanickému poškození, vlhkosti, agresivnímu chemickému prostředí, prachu, písku a jiným vnějším vlivům, které mohou způsobit zhoršení stavu skladovaného zboží. Vykládka balíků z přepravního prostředku a jejich následný transport na místo určení musí probíhat pomocí vysokozdvižného vozíku nebo jeřábu. Možnost přepravy smontované jednotky je popsána v tab. 2. 6

Tabulka 2: Možnost přepravy smontované jednotky Typ jednotky Možnost přepravy Transport není možný VS 21-150 na podporách* VS 21-150 s transportním rámem z uzavřeného obdélníkového profilu VS 21-150 s transportním rámem ze silnostěnného profilu Přívodní a odvodní jednotky kratší než 9 modulů (3318mm), sekce přívodních a odvodních jednotek, sekce deskových a rotačních rekuperátorů přívodní, odvodní, přívodně odvodní jednotka s deskovým nebo rotačním rekuperátorem do 12 modulů délky (4415mm) přívodní, odvodní, přívodně odvodní jednotka s deskovým nebo rotačním rekuperátorem do 25 modulů délky (9170mm) VS 180-650 přívodní a odvodní jednotka do 12 modulů délky (4415mm) *týká se jednotek VS 21-150 dodaných ve smontovaném stavu přívodní, odvodní, přívodně odvodní jednotka s deskovým nebo rotačním rekuperátorem delší než 9 modulů (3318mm) přívodní, odvodní, přívodně odvodní jednotka s deskovým nebo rotačním rekuperátorem delší než 12 modulů (4415mm) a jednotky do 12 modulů délky (4415mm): přívodní a odvodní umístěné na sobě s deskovým nebo rotačním rekuperátorem kde horní část přesahuje spodní přívodní, odvodní, přívodně odvodní jednotka s deskovým nebo rotačním rekuperátorem delší než 25 modulů (9170mm) a jednotky přívodní a odvodní umístěné na sobě s deskovým nebo rotačním rekuperátorem kde horní část přesahuje spodní přívodní a odvodní jednotka od 12 modulů délky (4415mm) a jednotky přívodní a odvodní umístěné na sobě s deskovým nebo rotačním rekuperátorem kde horní část přesahuje spodní Transport složených bloků jednotek VS 21-150, které jsou vybaveny transportním rámem, je nutné provádět pomocí vysokozdvižného vozíku nebo jeřábu (obr.5). V případě transportu jeřábem je nutné užít otvorů v rámu zařízení (VS 21-650) do kterých je potřeba vložit tyčový materiál a nosná lana je nutné rozepřít dostatečně dlouhými příčkami. U jednotek, které jsou vybaveny více než dvěma transportními úchyty, je nutné pro každý pár úchytů použít lana s odpovídající délkou tak, aby nebyla lana v průběhu zvedání uvolněna. Obr.5a Transport pomocí vysokozdvižného vozíku nebo jeřábu Po kompletaci bloků je nutné je transportovat pouze v poloze jejich normální práce a nesmí se skladovat postavené jeden blok na druhém. Jednotky nebo jejich komponenty je nutné skladovat v prostorech, ve kterých je: relativní vlhkost φ< 80 % při t= 20ºC teplota okolí 40ºC < t < +60ºC (pro sekce vlhčení t> +5ºC) - do zařízení nesmí proniknout prach, plyny a páry žíravin nebo jiné chemické látky, způsobující korozi konstrukčních částí a vybavení zařízení. 7

Obr. 5 Transport při použití jeřábu b) jednotky VS 21-75 na podporách (dodané ve smontovaném stavu) c) Jednotky VS 21-150 na transportních rámech d) Jednotky VS 21-650 Jednotky je nutné přepravovat výhradně v pozici normální práce. Nesmí být přepravovány a skladovány jedna na druhé. Jednotky nebo jejich komponenty je nutné skladovat v prostorech, ve kterých je: relativní vlhkost φ< 80 % při t= 20ºC teplota okolí 40ºC < t < +60ºC (pro sekce vlhčení t> +5ºC) - do zařízení nesmí proniknout prach, plyny a páry žíravin nebo jiné chemické látky, způsobující korozi konstrukčních částí a vybavení zařízení. Pod dobu skladování nesmí být foliový obal odtěsněn. Všechny škody způsobené při nesprávné manipulaci, vykládce a skladování nejsou zahrnuty do záruky a náklady z tohoto titulu nebudou projednávány firmou VTS Czech republic. 8

4. UMÍSTĚNÍ, MONTÁŽ PŘIPOJENÍ INSTALACÍ 4.1. Jednotky VENTUS velikost 10 a 15 Spojení bloků dodaných jednotek VS10 a VS15 provádí klient ve vlastním rozsahu. UMÍSTĚNÍ Jednotky VS 15 jsou standardně umístěny jako horizontální - podvěšené (tyt T). V některých konfiguracích je možno jednotku umístit jako horizontální - ležící (typ D) nebo ve svislé poloze - na stěně. Pozor! Není povoleno provozovat jednotky VS 10 a VS 15 umístěné vodorovně na stěně (bokem- rovnoběžně se stropem). V případě umístění jednotky ve svislé poloze, je důležité aby se připojovací hrdla výměníků nacházela ve vodorovné poloze. Průtok vzduchu musí být prováděn ve svislém směru. Zařízení vybavená elektrickým ohřívačem nemohou pracovat ve svislé poloze. 4.1.1. Montáž v zavěšené poloze T Zavěšení jednotky v potrubní síti je prováděno pomocí úchytů pro zavěšení zařízení, které jsou namontovány na boku každé sekce (obr.8). Použití závitových tyčí M8 umožňuje jednoduché a rychlé zavěšení a vyvážení jednotlivých sekcí jednotky (závitové tyče M8 nejsou předmětem dodávky). 1 Obr. 6 Příklad zavěšení bloků jednotky 9

Obr. 7 Rozmístění úchytů pro zavěšení Tab. 2 Rozmístění úchytů pro zavěšení Symbol základního Typ jednotky W L modulu V 758 FV 758 H 758 HC VS 10 687 1124 P 1124 E 758 S 758 V 758 FV 758 H 758 HC VS 15 827 1124 P 1490 E 758 S 758 10

POZOR: IV jednotce s deskovým výměníkem, ze sekce za výměník Obr 8a. Spojení sekcí a montáž volitelného přísluřenství 11

Obr.8b.Spojení tlumičové sekce se sekcí deskového výměníku 12

4.1.2. Osazení ve vodorovné pozici D (na základu) Pozor: Jednotky v provedení T pro zavěšení pod stropem obsahující sekci s chladičem nebo deskovým výměníkem nemohou pracovat v horizontální poloze D Jednotka musí být umístěna na podstavci, na základovém rámu, na zabetonovaném kovovém podstavci nebo na speciálně připravené kovové konstrukci. Podstavec, rám nebo kovová konstrukce musí být pomocí vodováhy vyrovnané a musí být dostatečně dimenzována nosnost pro jednotku. Výška betonového základu nebo základového rámu musí být dostatečná pro montáž sifonu, odvádějícího kondenzát z vaničky kondenzátu v sekci chlazení a/nebo bloku deskového výměníku. Připevnění jednotlivých sekcí zařízení ke konstrukci se provádí pomocí šroubů M8 přes úchyty pro zavěšení. Podstavec Pryžové oddělení 4.1.3. Osazení ve svislé pozici Obr. 9 Příklad usazení jedotky na podstavci Pozor: V této pozici nemůže pracovat jednotka obsahující sekci chlazení nebo sekci s elektrickým ohřívačem nebo sekci s deskovým výměníkem. Podmínkou pro usazení zařízení v této poloze je připravení pevné konstrukce, která bude trvale umístěna na stěně. K rámu je jednotka připevněna pomocí úchytů a šroubů M8. 13

Podstavec Pryžové oddělení 4.2. Jednotky VENTUS velikost do 21 do 650 Obr. 10 Příklad usazení ve svislé poloze Montáž musí probíhat na tvrdém, suchém povrchu. Tvrdým povrchem se rozumí plochý, vodorovný, tvrdý podklad, který nemění své vlastnosti pod vlivem atmosférických podmínek a je odolný vůči poškození při montáži jednotky a práci osob. Montáž jednotek by měla probíhat při teplotě okolí, která umožňuje správný průběh technologického procesu montáže tj. v rozsahu teplot od +5 do +35C. V případě montáže mimo budovu, může montáž probíhat pouze mimo dny kdy není možné, vzhledem k atmosférickým vlivům (déšť, sněžení, silný vítr, kroupy...) montáž provádět. Montáž jednotky je možné započít, když jsou na místě montáže zachovány podmínky s požadavky bezpečnosti a hygieny práce. Místo montáže jednotky musí mít rozměry: - šířka jednotky + 4 metry (po dva metry na každé straně jednotky), - délka jednotky + 4 metry (po dva metry na každé straně jednotky). Spojení sekcí jednotek VS21-650 dodaných v sekcích a kotvení do do základu, které je v povinnosti klienta. 4.2.1. Podmínky realizace montáže jednotek Autorizovaným servisem VTS. V případě dodávky jednotek na paletách v dílech VTS zabezpečí bezplatnou montáž do vzdálenosti 200km od sídla nejbližšího servisu VTS. Seznam autorizovaných servisů je dostupný na www.vtsgroup.cz 14

V případě montáže jednotky na místě vzdáleném více jak 200 km od sídla nejbližšího Autorizovaného servisu VTS, se klient zavazuje uhradit: - náklady na dopravu vyplývající z rozdílu vzdálenosti místa montáže od sídla nejbližšího Autorizovaného servisu VTS, - ubytování a stravu pracovníků Autorizovaného servisu po dobu montáže. Montáž jednotky může být provedena pouze servisem, který vlastní odpovídající certifikát Autorizace VTS, který ho opravňuje k provádění takovýchto služeb. Montáž jednotky VTS nezahrnuje: spojení sekcí jednotky, montáž a zprovoznění MaR, Připojení napájení, topných a chladících médií, vzduchotechnického potrubí, nastavení frekvenčních měničů a likvidaci obalového materiálu. Příprava na montáž Před začátkem montáže VTS zašle klientovi dokument Potvrzení o připravenosti k montáži (příloha č.1). Dokument obsahuje klíčové informace týkající se podmínek provádění montáže. Po splnění stanovených podmínek, je nutné tento dokument podepsat na určeném místě a odeslat od vyznačené kanceláře VTS. POZOR! Odeslání Potvrzení o připravenosti k montáži je nutnou podmínkou pro začátek montáže Autorizovaným servisem. V případě, že podmínky na místě montáže neodpovídají údajům uvedeným v podepsaném potvrzení, může dojít k přefakturaci nákladů na prostoje servisu nebo dodatečných úkonů, které musel servis na místě montáže vykonat. Místo montáže Dobře připravené místo montáže by mělo splňovat tyto podmínky: - odpovídající povrch montáže povrch montáže by měl bát tvrzený, suchý, ochráněný před deštěm a sněhem, odolný vůči poškození následkem osazení jednotky a práce lidí, - požadováno je místo montáže o minimálních rozměrech: - šířka jednotky + 4 metry (dva metry z každé strany jednotky) - délka jednotky + 4 metry (dva metry z každé strany jednotky) 15

- osazení jednotky připravené shodně s kapitolou 4.2.2. - napájení 230V přivedené max. 20 metrů od místa montáže a osvětlení místa montáže. - V místě montáže musí být zajištěny podmínky bezpečnosti práce pracovníků Autorizovaného servisu, A dodatečně je nutné zajistit: - dostupnost jednotlivých komponentů jednotky nebo palet s balíky na místě montáže dané jednotky. Zajistit transport prvků jednotky a bloků jednotky na místo osazení. - možnost vstupu servisu na objekt, začátek montáže umožnit neprodleně po příjezdu servisu na místo montáže. - před montáží zpřístupnit pracovníkům servisu Záruční list a dokumentaci, která přijela společně s jednotkou. Ukončení montáže Po ukončení montáže je servis povinen: - ohlásit zástupci klienta ukončení montáže, - odevzdat jednotku čistou, polepenou piktogramy a logem VTS, připravenou k připojení napájení (prokabelování), médií a systémů regulace, - předat zástupci klienta prvky regulace, jestliže nebyly na jeho žádost namontovány do jednotky, - předat klientovi vyplněný Záruční list jednotek VTS, - předat klientovi k podpisu dokumenty Protokol Převzetí Montáže a ponechat mu kopii tohoto dokumentu, - složit odpad vzniklý během montáže na místo určené klientem, nejdále však 20 metrů od místa montáže, - ponechat místo montáže v takovém stavu, v jakém bylo před montáží. Montáž autorizovaným servisem na objektu neobsahuje: a. montáž elektroinstalace, připojení ke zdrojům tepla a chladu, montáž trojcestných ventilů, b. Montáž, propojení a zprovoznění systému měření a regulace. c. Usazení, vynivelování a ukotvení VZT jednotky, d. Připojení vzduchotechnického potrubí, ostatních zařízení a napájení. e. Zprovoznění vzduchotechnické jednotky. f. Likvidaci obalového materiálu ve ktrém byla zařízení dodána. 4.2.2. Základ Jednotka musí být umístěna na: - vyrovnaném betonovém základu - zabetonovaném ocelovém základovém rámu - specielně připravené pevné kovové konstrukci 16

Betonový základ, rám nebo ocelová konstrukce musí být ploché, pomocí vodováhy vyrovnané a musí být dostatečně dimenzována nosnost pro jednotku (nesmí docházet k prohýbání). Horní sekce jednotky přesahující spodní sekci jednotky musí být zajištěna podpůrnou konstrukcí dle obrázku 11a. Výška betonového základu nebo základového rámu musí být dostatečná pro montáž sifonu, odvádějícího kondenzát z vaničky kondenzátu. Pro vaničky na odtok kondenzátu umístěné v dolních sekcích je nutné zohlednit usazení jednotky na dodatečném podstavci nebo vyhloubit základ bezprostředně pod umístěným sifonem. Obr. 11. Příklady usazení jednotky B Q >B ~300 Velikost jednotky Max. zatížení [N] VS 21 500 VS 30 500 VS 40 500 VS 55 1000 VS 75 1000 VS 100 1500 VS 120 2000 VS 150 2000 VS 180 3500 VS 230 4000 VS 300 5000 VS 400 6000 VS 500 8500 VS 650 9000 Obr. 11a Ukázka podpěr u přívodně-odvodních jednotek 17

Obr 12a. Umístění podpěrných elementů jednotek VS 21-150 Obr. 12b. Rámy jednotek VS 21-150 vyrobené z uzavřeného obdélníkového profilu Obr. 12c. Rámy jednotek VS 21-150 vyrobené ze silnostěnného profilu 18

Tabulka 3a Vnější rozměry transportních rámů jednotek VS 21-150 Velikost Délka rámu L R W 1 W 2 W 3 jednotky mm VS-21 61 837 836 VS-30 61 837 836 VS-40 61 1044 1043 VS-55 147 1044 1214 VS-75 61 1356 1355 VS-100 151 1356 1535 VS-120 61 1767 1766 Lr=Ld-27 VS-150 158 1767 1960 VS-180 - - 1960 VS-230 - - 2368 VS-300 - - 2460 VS-400 - - 2960 VS-500 - - 3460 VS-650 - - 3572 Obr.12d Umístění krajních otvorů rámu a příklad kotvení jednotek VS 21-150 Je přípustné místní podepření bloků jednotek, pod podmínkou, že: a) pro jednotky VS 21-150 s podpěrnými prvky (obr.12a) nebude povrch podpěry menší než 200x200 a bude umístěna ve všech místech, kde se nacházejí tyto prvky b) pro jednotky VS 21-650 s transportním rámem (obr. 12b a 13a) nebude povrch podpěry menší než 200x200mm a bude umístěna na vnějších koncích rámu ako aj v strede jeho dĺžky. c) pro jednotky VS 180-650 (obr. 12c a 13b) je podpěra 200x200mm vyžadována na vnějších koncích rámu a uprostřed jeho délky. V místech spoje podélných prvků rámu s příčnými středovými prvky je vyžadována podpěra o povrchu 300x200mm. d) v prípade vzt jednotiek VS 21-650 (obr. 12d a 13c) je požadovaná podložka s rozmermi 200 x 200mm na vonkajších koncoch rámu ako aj v strede jeho dĺžky. V dotykových bodoch pozdĺžneho a priečneho profilu musí mať povrch podložky rozmery 300 x 200mm 19

a) b) 200 200 300 = = = = c) 200 300 = = Obr.13 Místní podpěry rámů bloků jednotek a) VS 21-650 se základovým rámem b) VS 180-650 se základovým rámem c) VS 21-650 se základovým rámem Obr.13d. umístění podpěry jednotek vybavených podporami 20

Tabulka 3b Velikost jednotky W 4 [mm] VS-21 1060 VS-30 1060 VS-40 1267 VS-55 1438 VS-75 1579 VS-100 1759 VS-120 1990 VS-150 2184 4.2.3. Místo osazení Jednotka by měla být umístěna tak, aby bylo možné připojení potřebné instalace (vzduchotechnické potrubí, napájení, kabelové lišty) s možností přístupu a použití inspekčních otvorů. Není dovoleno umístit na VZT jednotku jakákoliv zařízení a použít VZT jednotku jako podporu pro vzduchotechnické potrubí i jiná zařízení. Pro provedení správné montáže, provozu jednotek a servisu je nutné dodržet minimální odstupy (obr.14) mezi stranou obsluhy a pevnými prvky budovy (stěny, nosné sloupy, atd.). U kompaktních jednotek s připojením výměníků na zádech jednotky je potřeba dodržet dostatečnou vzdálenost pro osazení a údržbu všech potřebných elementů. V obslužném prostoru je možné instalovat potrubí, podpůrné konstrukce a instalace pouze takovým způsobem, aby mohla být provedena rychlá demontáž a montáž servisních dílů v průběhu údržby a případné opravy zařízení a jeho komponentů. Obr. 14. Volný prostor na obslužné straně jednotek VS 21-650 21

4.3. Připojení vzduchotechnického potrubí Vzduchotechnické potrubí by mělo být k jednotce připojeno přes pružné manžety (volitelné příslušenství) k zamezení přenosu vibrací z jednotky do potrubí a k vyrovnání rozdílů v osách potrubí a jednotky. Rámeček manžety je vybaven integrovaným těsněním. Pružná manžeta může být k potrubí připojena pomocí roubů Tex (Obr. 15a) nebo dodatečnými sponkami (Obr 15b). Materiál na připojení potrubí není standardní dodávkou. Správná funkce dilatační manžety je zajištěna po roztáhnutí rukávu na délku 110 mm. Potrubí připevněné k jednotce musí být podepřeno nebo zavěšeno na vlastních podpěrách. Způsob vedení potrubí spolu s tvarovkami by měl ve vzduchotechnické instalaci eliminovat možnost nárůstu hluku. a) b) ~150 4.4. Připojení ohřívačů a chladičů Obr. 15. Připojení vzduchotechnického potrubí, dilatačních manžet Připojení výměníků by mělo být provedeno tak, aby nedocházelo k přetažení, které by mohlo způsobit mechanické poškození nebo netěsnost. Hmotnost potrubí ani termické napnutí nesmí být přenášeny na hrdla výměníků. V závislosti na místních podmínkách je nutné, pro minimalizování dilatace podélného napájecího potrubí, použít na vstupu a výstupu vyrovnání systému napájecího potrubí pro znivelování podélného rozšiřování potrubí. Během montáže napájecí instalace k výměníkům se závitovým připojením, je nutné kontrovat připojovací hrdlo výměníku dodatečným klíčem. (obr.16) 22

Napájecí instalaci je nutné naplánovat tak, aby nebyl omezen přístup k jiným sekcím jednotky. Použitý způsob připojení výměníků s instalací musí umožňovat jednoduchou demontáž potrubí za účelem bezproblémového vyjmutí výměníku z jednotky v průběhu opravy a údržby. Obr.16 Způsob zajištění závitových přírub výměníku Tabulka 4 Druhy připojení kolektorů výměníků v závislosti na nominálním průměru Nominální průměr připojovacích hrdel Dn Vodní výměníky [mm] Materiál přírub Způsob připojení 20 Brass R 3/4 thread 25 Brass R 1 thread 32 Brass R 1 1/4 thread 50 Steel R 2 thread 80 Steel R 3 thread Freonové chladiče, bez ohledu na nominální průměr, mají hrdla měděná, přizpůsobená k tvrdému letování Napájecí a vratné kolektory výměníků musí být připojeny takovým způsobem, aby výměník pracoval v protiproudém zapojení. Práce systému v souproudém zapojení může způsobit snížení průměrného rozdílu teplot, který má vliv na výkon výměníku. Příklady připojení napájecího a vratného potrubí v závislosti na straně provedení jednotky. 23

Obr.17 Příklad napájení vodních výměníků Zapojení freonového chladiče do napájecího systému s chladícím agregátem musí být provedeno kvalifikovaným pracovníkem shodně s předpisy, které jsou závazné pro freonová chladící zařízení. Napájení freonových chladičů Směr proudění vzduchu Pravé provedení - chladič Napájení Přívod Napájení Napájení Přívod Přívod Napájení Levé provedení - chladič Přívod Přívod Směr proudění vzduchu Přívod Napájení Napájení Napájení freonových chladičů Obr. 18. Napájení freonových chladičů 24

1. Bezpečnostní ventil 2. Manometr 3. Odvzdušňovací ventil 4. Plnící ventil 5. Zásobník (expanzní nádoba) 6. Oběhové čerpadlo 7. Teploměr 8. Teplotní čidlo 9. Regulační ventil 10. Trojcestný ventil Obr. 19. Příklady zapojení výměníků do napájecích instalací 4.5. Odvod kondenzátu V odtokových vanách kondenzátu sekce chlazení a glykolového, deskového a rotačního výměníku a v sekci pračky vzduchu jsou instalována hrdla odvodu kondenzátu, vyvedená mimo jednotku. V sekci deskového výměníku jednotek VS10-15 je vana odvodu kondenzátu vyhotovena ze dna jednotky. V opláštění je připravený připojovací bod se vnitřním závitem G1 pro montáž sifonu. Do odtokových hrdel je nutné připojit sifony, odvádějící vodu, která kondenzuje na povrchu výměníků. Sifon pro sekci deskového rekuperátoru VS 10-15 je šroubován do připojovacího bodu za použití teflonové pásky pro zajištění těsnosti spoje. (Obr. 20c) Do jednotek jsou standardně dodávány sifony s kuličkou, užívané v sekcích jednotky, které jsou v podtlaku. Sifon s kuličkou nesmí být instalován v přetlakové části jednotky. Není nutné používat sifony v odvodních sekcích, ve kterých je přetlak. Za účelem minimalizace profukování vzduchu, je možné použít zasifonování instalace odvádějící kondenzát podle obr. 20 a tabulky 5. Odvádějící sifony nebo části sifonů do sekcí s přetlakem nejsou součástí dodávky. Výška sifonů H závisí na rozdílu tlaků v sekci jednotky, ze které jsou odváděny kondenzované vodní páry během práce, a okolním tlakem. Rozměr H (v mm) musí být větší než rozdíl tlaku H2O (v mm). Tabulka 5. Výška sifonů Číslo Celkový tlak ventilátoru [Pa] Rozměr H [mm] 1. < 600 60 2. 600-1000 100 3. 1000-1400 140 4. 1400-1800 180 5. 1800-2200 220 6. 2200-2600 240 25

2 1 3 a) b) c) 2 3 1 Sifon na p vodu Sifon s kuli kou Obr. 20. Průtokové sifony Vzhledem k rozdílným hodnotám tlaků které panují v sekcích během práce jednotky, není dovoleno spojování několika odtokových hrdel do jednoho sifonu. Je přípustné spojení sifonů několika sekcí jedním odtokovým hrdlem pouze pod podmínkou, že hrdlo bude mít spojení s okolím (odvzdušnění). Před spuštěním jednotky je nutné zalít sifony vodou. V chladném prostředí se musí odtok vody zaizolovat, popřípadě použít příslušnou topnou instalaci. 4.6. Elektrické připojení Připojení elektrických prvků jednotek by mělo být provedeno kvalifikovanou osobou s oprávněním a shodně se závaznými normami a předpisy pro daný kraj, ve kterém se provádí montáž zařízení. Průřezy a typ napájecích kabelů (např. stíněné kabely) pro jednotlivé prvky funkčního vybavení jednotky by měly být vybrány podle jmenovitého proudu a podle specifických podmínek místa umístění jednotky (např. teplota okolí, způsob uložení kabelů, vzdálenosti od rozvaděče).. Před samotným připojováním je nutné zkontrolovat, jsou-li pracovní napětí, frekvence a jištění shodné s informacemi na jmenovitých tabulkách zařízení. Přípustné odchylky hodnoty napětí a jeho frekvence, vzhledem k údajům uvedeným na štítku zařízení, jsou ±5%. Objevují-li se neshody, zařízení se nezapojuje. 4.6.1. Rotační výměník Pohon rotačního výměníku je realizován pomocí elektrického regulátoru otáček, který se skládá z řídícího systému a poháněcího motoru. Řídící systém je přizpůsoben pro připojení standardního regulačního signálu 0-10V a zároveň pro práci v síti RS485 za pomoci protokolu Modbus. Frekvenční měnič je napájen jednofázovým střídavým proudem 1x230V/50Hz. Všechna elektrická zapojení a konfigurace pohonné jednotky je nutné provádět shodně s Návodem k obsluze pohonných jednotek do rotačních výměníků. 4.6.2. Elektrický ohřívač Napájecí kabely k elektrickému ohřívači by měly být přivedeny přes panel ze zadní strany jednotky. V případě, že jsou vedeny přes inspekční panel, na obslužné straně jednotky, je nutné je připojit tak, aby byla zajištěna možnost otevření sekce v případě provádění oprav nebo údržby. Připojení napájení do ohřívače s řídícím modulem je nutné provést přímo v sekci ohřívače, shodně s pokyny obsaženými v technické dokumentaci řídícího modulu. V ostatních případech je nutné provést připojení napájení přes samostatný elektrický rozvaděč, který není dodávkou VTS Clima. Každá spirála ohřívače je samostatně připojena do svorkovnice (obr. 21), která se nachází na boční straně opláštění ohřívací soustavy. 26

Připojení ohřívače by mělo být provedeno tak, aby zabezpečovalo ohřívač před možností spuštění bez zapojeného ventilátoru. Kromě toho musí být v případě přerušení práce ventilátoru odpojeno napájení ohřívače. Podle typu systému použité regulace, může být výkon ohřívače regulován plynule nebo stupňovitě. Pro stupňovou regulaci ohřívače je nutné spojovat topné spirály do skupin po třech (obr. 22). Topné spirály z každé skupiny jsou rozmístěny symetricky v okně ohřívače. V Tabulce 6 je možné získat informace o možných dostupných výkonech ohřívače, v závislosti na způsobu spojení jednotlivých skupin topných spirál a množství připojených skupin. Na liště se nachází svorky pro připojení ochranného kabelu PE a pracovního N (kryt ohřívače musí být spojen s ochranným nebo nulovým vodičem) a kontakty 07,08 a 09 bezpečnostního termostatu, který chrání ohřívač před nadměrným nárůstem teploty vzduchu uvnitř ohřívače, který je způsoben ztrátou nebo snížením průtoku vzduchu. Topné spirály jsou zničeny, v případě, že napájecí napětí zůstane připojeno při ztrátě průtoku vzduchu. Termostat musí být zapojen do řídícího systému ohřívače. Práce termostatu je závislá na vlastnostech bimetalového prvku, způsobujícího rozepnutí kontaktů regulačního obvodu napájení ohřívače, při teplotě vzduchu v okolí termostatu nad 65ºC. K opětovnému spojení kontaktů dochází po poklesu teploty vzduchu o 20ºC. Po plánovaném nebo havarijním odstavení (způsobené přehřátím) napájecího napětí, musí přívodní ventilátor pracovat ještě odpovídající dobu (0,5-5 min), tak aby byly ochlazeny topné spirály elektrického ohřívače. V případě použití ohřívače s plynulou regulací výkonu topných spirál, je nutné veškerá elektrická zapojení a konfigurace řídícího systému vykonat shodně s pokyny obsaženými v technické dokumentaci HE. a) L1 -X11 -X12 b) -X11 L1 1R1 1R2 1R1 -X14 -X14 -X15 1R3 L2 L3 -X13 -X16 L2 -X12 1R2 -X16 -X15 1R3 -X13 L3 1 1 LYc 4 1 -X11 -X12 -X13 -X 1 1 LYc 4 1 -X11 -X12 -X13 -X 07 07 2 2 2 LYc 1,5 -B1 7 8 t> 9 -X16 -X15 -X14 -X07 -X08 -X09 08 09 11 12 13 14 15 16 N PE L1 L2 L3 2 2 2 LYc 1,5 -B1 7 8 t> 9 -X16 -X15 -X14 -X07 -X08 -X09 08 09 11 L1 12 L2 13 L3 14 15 16 N PE Obr. 21 Příklady zapojení jedné skupiny spirál (3ks) elektrického ohřívače a) zapojení do trojúhelníka b) zapojení do hvězdy 27

1group- max 18 kw 2 groups - max 36 kw 3 groups - max 54 kw 4groups- max 72 kw 5 groups - max 90 kw 6 groups - max 108 Obr. 22. Schéma zapojení spirál do svorkovnice elektrického ohřívače bez topného modulu 28

Tabulka 6. Výkony ohřívačů bez řídícího modulu v závislosti na způsobu zapojení jednotlivých spirál Výkon ohřívače v kw Počet skupin topných spirál zapojených do hvězdy Y 0 1 2 3 4 5 6 0 6 12 18 24 30 36 Počet skupin topných spirál zapojených do hvězdy "Δ" 1 18 24 30 36 42 48 2 36 42 48 54 60 3 54 60 66 72 4 72 78 84 5 90 96 6 108 4.6.3. Motor ventilátoru Jednotky VS 10-15 Jednotky mohou být vybaveny ventilátorovými sestavami ve dvou variantách: 1. oboustraně sací ventilátor se spirální skříní s tříotáčkovým jednofázovým motorem vybaveným bimetalovým termokontaktem. 2. jednostranně sací ventilátor bez spirální skříně s přímým pohonem třífázovým asynchronním motorem. Tato ventilátorová sestava je vybavena Frekvenčním měničem pro plynulou regulaci výkonu a tepelnou ochranu elektromoru. Frekvenční měniče VS10-15 jsou napájeny jednofázově. Detaily viz VS 21-650 AHU. Napájení 230V/50Hz musí být provedeno dle běžných zvyklostí a příslušných předpisů. Zapojení elektromotoru proveďte dle schémat (obr. 23), štítku elektromotoru a rozvaděče. Obr. 23. Schéma zapojení motoru v zařízeních VS 10 a VS 15 a) tříotáčkový motor jednotek VS 10 b) tříotáčkový motor jednotek VS 15 29

Jednotky VS 21-650 Motory ventilátorů jsou přizpůsobeny pro práci v prašném a vlhkém prostředí (IP55), jejich izolace (třída F) je přizpůsobena ke spolupráci s frekvenčními měniči. Nejsou vyžadovány žádné další prostředky, které by měly ochránit motory proti podmínkám, které působí ve ventilátorové sekci jednotky. Motory, standardně používané v jednotkách, jsou motory s vlastním chlazením, s ventilátorem umístěným přímo na hřídeli. Napájecí kabely motoru ventilátoru musí být přivedeny přes gumové prostupy, které jsou umístěny v zadním panelu opláštění jednotky. V případě, že jsou otvory pro přivedení napájecích kabelů ve svorkovnicích zaslepené tenkou vrstvou litiny, je nutné je důkladně a jemně odstranit. Pozor! Není možné přivádět napájecí kabely do sekce ventilátoru přes inspekční panely. Nepřímý pohon ventilátoru Motory ventilátorů s řemenovým převodem jsou napájeny napětím 3x400V/50Hz. Připojení je nutné realizovat přes tepelnou a proudovou ochranu, která je odpovídající pro jmenovitý proud použitého typu motoru. Pozor: elktromotory o výkonu do 4 kw mohou být spouštěny přímo. Motory s výkonem 5,5kW a vyšším musí být spouštěny systémem hvězda-trojúhelník. Přímý pohon ventilátoru Ventilátorové sestavy s přímým pohonem a výkonem do 2,2kW jsou napájeny 3x230V z frekvenčního měniče napájeného 1x230V. Motory s vyšším výkonem jsou napájeny 3x400V z měniče napájeného 3x400V. Pozor: před zapojením elektromotoru zkontrolujte parametry elektromotoru, napájení a výstup z měniče! Při napájení elektromotoru z frekvenčního měniče není potřeba zapojovat PTC čidla. Ochrana proti přetížení je realizována algoritmem frekvenčního měniče za podmínky správného nastavení frekvenčního měniče. Pozor: v sekci vybavené více ventiátory musí být zajištěna synchronní práce těchto ventilátorů. Řídící systém ventilátorů musí zabezpečit souběžný start, doběh a změnu otáček.v případě poruchy jednoho z ventilátorů neplní tato ventilátorová sestava svoji funkci a musí být vyřazena z provozu. Při napájení motoru z frekvenčního měniče, mohou proudy o vysokých frekvencích nebo částečné harmonie napětí v napájecích kabelech způsobit elektromagnetické poruchy. Připojení mezi frekvenčním měničem a motorem je nutné provádět stíněnými kabely, shodně s pokyny obsaženými v technické dokumentaci frekvenčního měniče. Před prvním předáním motoru k užívání, nebo po delším skladování je nutné změřit stejnosměrným proudem odpor izolace mezi opláštěním a cívkami. Minimální hodnota odporu izolace pro novou, čištěnou nebo opravovanou cívkou by měla být 10 MΩ ve vztahu k zemi. 30

Označení na jmenovitém štítku motoru Napájení motoru ze sítě 3x400V/50Hz Napájení motoru přes frekvenční měnič Napájení měniče za sítě 3x400V/50Hz Napájení měniče za sítě 1x230V/50Hz W2 U2 V2 W2 U2 V2 W2 U2 V2 230/400В Δ/Y U1 V1 W1 U1 V1 W1 U1 V1 W1 L1 L2 3x400 L3 L1 L2 3x400 L3 L1 L2 3x230 L3 400/690В Δ/Y W2 U1 U2 V1 V2 W1 W2 U1 U2 V1 V2 W1 X L1 L2 3x400 L3 L1 L2 3x400 L3 4.6.4. Klapky vzduchu Obr. 24 Připojení napájecích kabelů a stykačů ve svorkovnici jednootáčkových motorů Regulační klapky jsou použity standardně v jednotkách VS 400-650 s dvěmi oddělenými sponkami, a měly by být poháněny dvěma servopohony.pohon zmíněných klapek jedním servopohonem (bez ohledu na maximální kroutící moment) může způsobit nesprávnou funkci klapky. V případě, že je zařízení vybaveno vodními výměníky (ohřívače, chladiče, glykolové výměníky) by měla klapka na vstupu přiváděného vzduchu být vybavena pružinou. Tímto se předejde poškození výměníků při výpadku proudu. 4.6.5. Regulace Kompletní regulace, která by měla být součástí každé klimatizační instalace, umožňuje plynulý průběh práce zařízení a v mnoha případech je nutným dílčím prvkem, jehož nepřítomnost způsobuje provozní problémy a může dojít až k závažné havárii zařízení. Stávající dokumentace neobsahuje informace týkající se montáže prvků regulace, připojení, uvedení do provozu a provozování systému. Tyto informace se nacházejí v samostatných dokumentech dodávaných firmou VTS Clima společně s kompletem regulace. V jiných případech je povinen informace a spojené dokumenty dodat dodavatel systému regulace. 5. PŘÍPRAVA K UVEDENÍ DO PROVOZU Spuštění jednotky při předání k užívání vzduchotechnické instalace musí být provedeno pouze kvalifikovaným a zaškoleným personálem. Před samotným spuštěním je nutné důkladně vyčistit vnitřek zařízení a potrubní instalace. Zkontrolovat zda: - v průběhu montážních prací nebyly poškozeny komponenty zařízení a instalací, regulace nebo prvků regulace, - jsou všechna vzduchotechnická zařízení mechanicky instalována a připojena do vzduchotechnické sítě, - jsou namontovány zemnící kabely spojující jednotku se vzduchotechnickým potrubím, 31

- je hydraulická a freonová instalace celkově instalována a připravena k provozu, a zda je dostupný zdroj topného a chladícího média v průběhu uvedení do provozu, - elektrické spotřebiče prokabelovány a schopny provozu, - namontované sifony a instalace pro odvod kondenzátu z odtokových van, - jsou všechny prvky regulace instalovány a prokabelovány. 5.1. Elektrická instalace Před uzavřením připojovacích skříní elektrických spotřebičů je nutné zkontrolovat: - na základě elektrických schémat zkontrolovat shodnost připojení kabelů a propojení mezi svorkami, - správnost použitých zabezpečení všech elektrických spotřebičů, - dotažení všech šroubů a správnost namontování přidržovacích prvků a elektrických spojů (zároveň nepoužívané pomocné svorky jestliže jsou), - zda všechny kabely splňují všechny požadavky týkající se ochrany, způsobu uložení, průřezu atd., - správnost provedení zemnících a ochranných kabelů, - vnitřek spojovacích krabiček, zda v nich nezůstaly zbytky kabelů, - stav těsnění a těsnících povrchů. 5.2. Filtry Vzduchové filtry v klimatizačních jednotkách zabraňují pronikání prachu do větraného prostoru. Kromě toho velmi účinným způsobem zabezpečují ostatní prvky vybavení jednotky před znečištěním, především tepelné výměníky. Jednotka musí být vždy provozována s instalovanými filtry. Před uzavřením filtrační sekce je nutné: - Zkontrolovat zda byla odstraněna ochranná fólie filtrů, - upevnit filtry ve vodících lištách takovým způsobem, aby kapsy byly ve svislé poloze, - zkontrolovat stav filtrů a těsnost osazení ve vodících lištách, - zkontrolovat nastavení diferenčních presostatů (v případě že jsou namontovány), které udávají přípustný rozdíl tlaků, který kvalifikuje filtr k výměně. Tabulka 7 přípustné rozdíly tlaků na filtrechpodle EN 13053 Druh a třída filtru přípustný rozdíl tlaků P.FLT G 4 150 Pa G 4 150 Pа B.FLT F 5 250 Pа F 7 250 Pа F 9 350 Pа 5.3. Glykolové a vodní ohřívače Je nutné zkontrolovat: - stav lamel ohřívače, - správnost připojení přívodního a odvodního potrubí, - je-li kapilára protimrazového termostatu trvale připojena ke krytu ohřívače, - nastavení protimrazového termostatu (výrobní nastavení +5 C), - zda je regulační ventil ohřívače instalován shodně s označením uvedeným na jeho krytu. 32

5.4. Elekrické ohřívače Je nutné zkontrolovat: - správnost elektrického připojení shodně s elektrickým schématem připojení topných spirál, - správnost připojení bezpečnostního termostatu, - zda nemají topné spirály kontakt s jinými prvky uvnitř sekce ohřevu, - zda topné spirály nejsou poškozené. 5.5. Vodní, glykolové a freonové chladiče Podobně jako v případě vodních ohřívačů, je nutné zkontrolovat: - stav lamel chladiče, - správnost připojení přívodního a odvodního potrubí, - způsob nastavení eliminátoru vzhledem ke směru proudění vzduchu, - správnost umístění sifonu-před uvedením jednotky do provozu zalít sifon vodou, - průchodnost instalace pro odvod kondenzátu. 5.6. Deskový výměník Je nutné zkontrolovat: - stav lamel výměníku (znečištění, mechanické poškození), - funkci regulační klapky na deskovém výměníku (před uvedením jednotky do provozu musí být uzavřena část klapky, která obsahuje by-pass výměníku), - zkontrolovat upevnění eliminátoru a jeho nastavení vzhledem ke směru proudění vzduchu, - v jednotkách se eliminátorem vodních klapek na výtlaku ventilátoru zkontrolovat (rozměr H obr.20), správnost zapojení sifonua průchodnost instalacepro odvod kondenzátu, - před uvedením jednotky do provozu zalít sifon vodou. 5.7. Rotační výměník Před uvedením do provozu je nutné zkontrolovat: - po sejmutí klínového řemene zkontrolovat, otáčí-li se oběžné kolo výměníku bez odporu, - odstup mezi oběžným kolem a opláštěním, eventuelně nastavit těsnící kartáče, - správnost elektrických připojení, - je-li vyplachovací komora umístěna na straně přívodního vzduchu, - po založení řemenice a spuštění výměníku je nutné dbát na to, aby směr otáček oběžného kola probíhal z potrubí s odváděným vzduchem přes vyplachovací komoru do potrubí s přívodním vzduchem. (obr 25 ). 33

Levá strana obsluhy Pravá strana obsluhy VS 21-100: Sup VS 120-650: Exht 5.8. Ventilátorová sestava Obr.25. Směr otáčení rotačního rekuperátoru Je nutné zkontrolovat: - zda se v okolí ventilátoru nenacházejí nějaké předměty, které by mohly být nasáty do oběžného kola, po jeho spuštění, - se oběžné kolo otáčí bez problémů, bez zadrhávání o stěny opláštění, - je motor vhodně instalován a zda instalace a pracovní podmínky odpovídají hodnotám uvedeným na jmenovitém štítku (napětí, proud, frekvence, spojení cívek), - se oběhové kolo ventilátoru pohybuje bez zadrhávání o stator, - vzduch ochlazující motor může volně přitékat a odtékat z opláštění motoru, - jsou správně provedeny zemnící a ochranné spoje, - nebude překročena projektovaná rychlost otáček ventilátoru (viz. technická data jednotky), - jsou všechny šrouby, úchytky a elektrická připojení dostatečně uchycena, - jsou všechny napájecí kabely, které se nacházejí uvnitř ventilátorové sekce, vzdáleny od všech pohyblivých prvků a uchyceny odpovídajícími úchytkami k elektrickým kabelům, - jsou všechny klapky v potrubní síti nastaveny shodně s projektem, - je směr otáčení oběžného kola shodný se šipkou umístěnou na opláštění ventilátoru (krátce zapnout ventilátor). V případě opačného směru otáčení, je nutné mezi sebou zaměnit dvě libovolné fáze ve svorkovnici nebo změnit směr otáčení na frekvenčním měniči, - napnutí klínových řemenů a nastavení kol řemenového převodu odpovídá požadavkům bod 7.5.3. Po provedení všech výše uvedených kontrolních činností je nutné zavřít všechny inspekční panely zařízení. Není povolena práce zařízení s otevřenými inspekčními panely zařízení. 6. UVEDENÍ DO PROVOZU A ZAREGULOVÁNÍ Uvedení jednotky do provozu je nutné, aby bylo zjištěno, zda je jednotka vyrobena shodně s projektem a je schopna provozu. Uvedení do provozu a zaregulování vzduchotechnické a klimatizační instalace může provádět pouze kvalifikovaný personál nebo skupina pracovníků, která je vybavena základními nástroji pro měření. 34

Po provedení úkonů popsaných v bodě 5, je možné přistoupit k prvnímu spuštění jednotky. U jednotek, kde se v konfiguraci vyskytují sekce sekundární filtrace, se doporučuje první spuštění provádět bez vložených filtračních vložek. Ventilátor je nutné spustit se sníženým zatížením a přivést ho k parametrům nejvíce přiblíženým navrženým parametrům práce. Snížené zatížení je možné získat pomocí přivření regulační klapky na vstupu do jednotky, a dodatečně, v případě napájení motoru přes frekvenční měnič, pomocí změny rychlosti otáček. V průběhu zvyšování zatížení je nutné neustále kontrolovat proud odebíraný motorem. Je nutné bezvýhradně dodržovat zásadu, že pro projektované parametry vzduchu, nesmí napětí proudu napájejícího motor ventilátoru překračovat jmenovité hodnoty. Nesplnění doporučení týkajících se prvního spuštění zařízení, může způsobit přetížení motoru ventilátoru a jeho trvalé poškození. Po spuštění jednotky je nutné zkontrolovat, zda:: - nejsou slyšet nepatřičné mechanické zvuky, - není citelné příliš nadměrné chvění jednotky. Jednotka by měla pracovat přibližně 30 min. Po této době je nutné jednotku vypnout a zkontrolovat všechny jednotlivé sekce. Zvláštní pozornost je nutné věnovat: - filtrům (zda nebyly poškozeny), - odvodu kondenzátu, - ventilátorové sestavě (napnutí řemenů, teplota ložisekventilátoru a motoru). Je doporučeno, aby systém regulace zajistil vstupní otevření regulačních klapek na vstupu do jednotky před spuštěním ventilátoru (standard regulace VTS). Má to vliv na životnost a práci regulačních klapek a eliminuje signalizaci presostatu o nedostatečném tlaku. Po uvedení jednotky do provozu je nutné vyměnit nebo vyčistit vstupní filtry. Získání požadovaných efektů práce vzduchotechnické a klimatizační jednotky je závislé, kromě jiného, na provedení zaregulování a kontrolních měření. 6.1. Měření průtoku vzduchu a regulace vzduchového výkonu jednotky. Měření množství vzduchu je hlavním měřením v případě: - spuštění a předání zařízení, - když systém nepracuje shodně s předpoklady projektu, - pravidelné kontrole práce zařízení, - výměně prvků ventilátorové sestavy. Před přistoupením k měření a zaregulování, je nutné: - zkontrolovat, zda jsou klapky při všech mřížkách nebo anemometrech nastaveny shodně s projektem. - regulační klapky čerstvého vzduchu, nebo recirkulace (pokud se nacházejí) nastavit v jedné z krajích poloh, tzn. buď 100% čerstvého vzduchu, nebo maximální recirkulace, - změřit proud odebíraný motorem ventilátoru. V případě, že je to nutné, zaškrtit průtok vzduchu hlavní klapkou nebo zredukovat rychlost otáček ventilátoru. Stanovení objemového průtoku vzduchu je založeno na měření průměrné rychlosti průtoku vzduchu v průřezu vzduchotechnického potrubí. Jednou ze základních metod stanovení průměrné rychlosti je metoda sondování příčného průřezu potrubí pomocí Prandtlovy sondy a měření průměrného dynamického tlaku, který odpovídá této rychlosti. Důležitými faktory, které mají vliv na přesnost měření, jsou: - poloha průřezu vzhledem k prvkům, - počet a poloha měřících bodův měřeném průřezu, - stabilní a co nejméně narušovaný průtok vzduchu. 35

Obzvláště není doporučeno lokalizovat měřený průřez bezprostředně za: - prvky, které v síti způsobují deformaci pole rychlosti (kolena, clony, rozbočky, klapky atd.), - ventilátorem, kde se mohou v měřeném průřezu vyskytovat rychlosti s opačným znaménkem. Měření by mělo být prováděno na rovném úseku potrubí, s rovnoběžnými stěnami o délce minimálně 6 průměrů nebo rovnovážných průměrů před bodem měření a ne méně než 3 průměry za. Ve skutečné vzduchotechnické instalaci může být složité nalezení takto dlouhého, rovného úseku. V takovém případě je nutné vyznačit měřený průřez v místě, kde se předpokládají nejmenší poruchy průtoku a zhustit síť měřících bodů. Lokalizace měřeného průřezu by měla být vyřešena již na úrovni projektu instalace. Podrobné pokyny týkající se měření průtoku a lokalizace měřících bodů jsou popsány v normě ISO 5221. Naměřenou hodnotu pokládáme za správnou, v případě, že rozdíl mezi předpokládanou hodnotou v projektu není větší než ±10%. V případě větších rozdílů je možné vzduchový výkon přizpůsobit hodnotám v projektu následujícím způsobem: - regulací sítě vzduchotechnického potrubí, - změnou nastavení hlavní regulační klapky, - změnou rychlosti otáček ventilátoru. Při změně otáček ventilátoru na větší, je nutné bezvýhradně kontrolovat spotřebu proudu motorem a nedopustit překročení jmenovitého proudu. Zároveň je velmi důležité, vzhledem k odolnosti a přípustným parametrům práce ventilátoru, nepřekročit maximální otáčky oběžného kola. V opodstatněných případech, nutnosti zvýšení vzduchového výkonu ve vztahu k naměřené hodnotě, změna rychlosti otáček na větší může být spojena se výměnou motoru ventilátoru za větší. V systémech, kde jsou použity klapky automaticky měnící proporce čerstvého, oběhového a odváděného vzduchu nebo proporce průtoku přes by-pass, je nutné provádět měření výkonu a regulaci hlavní klapky při jedné krajní poloze. Dále je nutné zkontrolovat proporce vzduchu a celkový výkon v druhé krajní poloze, a jestli je to nutné tak provést odpovídající regulaci pro získání správné proporce při udržení stálého celkového výkonu. 6.2. Regulace tepelného výkonu vodního ohřívače Regulaci výkonu ohřívače je možné provádět až po stanovení množství vzduchu protékajícího jednotkou. Regulace výkonu ohřívače je založena na kontrolování efektu její práce na straně vzduchu, pomocí měření teploty vzduchu před a za ohřívačem, při teplotě a množství napájecího a vratného média stanoveného v projektu. Výkon ohřívače je regulován změnou teploty vody. Změnu teploty je možné provést v trojcestném směšovacím ventilu pomocí směšování přiváděné vody o vysoké teplotě s vodou o nižší teplotě, která je odváděna z ohřívače. Po smísení dosahuje přiváděná voda odpovídající teplotu, závislou na stupni směšování. Vnější podmínky, které jsou přiblíženy výpočtovým hodnotám se vyskytují v průběhu celého roku relativně zřídka. Ve většině případů je nutné počítat s provedením regulace v nepřímých podmínkách, pro které je nutné používat odpovídající přepočet na projektované parametry Kontrola protimrazového termostatu je možná pouze v případě, že je teplota vzduchu přiváděného na výměník nižší než nastavení na termostatu (výrobní nastavení +50C). Nejbezpečnější je provádění této činnosti v případě, že teplota přiváděného vzduchu je o 1-2 stupně vyšší než nula. Během práce jednotky je nutné na chvíli uzavřít přívod topného média a pozorovat, zda termostat zafunguje. Tyto úkony je nutné vykonat před předaním jednotky do běžného provozu. 6.3. Regulace výkonu elektrického ohřívače Regulace topného výkonu elektrického ohřívače je prováděna nejčastěji odpojením jednotlivých skupin topných spirál. Pomocí odpovídajícího vzájemného propojení jednotlivých spirál je možné získat vícestupňovou regulaci (tab.6). Plynulou regulaci topného výkonu ohřívače je možné získat použitím řídícího modulu VTS. Je nutné provést simulaci snížené spotřeby elektrické energie pomocí snížení nastavení hodnot zadané teploty tak, aby všechny elektrické stupně (stykače) byly ve vypnuté poloze. Následně značně zvýšit nastavení zadané hodnoty a zkontrolovat zda se zapínají všechny elektrické stupně v pořadí shodném s popisem práce. Následně je nutné nastavit prvotní hodnoty teploty. 36