PRINCIP NÁVRHU NÍZKOENERGETICKÉHO DOMU V ARCHITEKTUŘE



Podobné dokumenty
PRINCIP NÁVRHU NÍZKOENERGETICKÉHO DOMU V ARCHITEKTUŘE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE 1

NÍZKOENERGETICKÝ DŮM V ARCHITEKTUŘE

Architektura a pozemní stavitelství. Nízko energetické domy symbiosa s architekturou

RENEWABLE ENERGY SOURCES IN RELATION TO MODERNIZED SYSTEMS TECHNICAL ESTABLISHMENT BUILDINGS

PREVENCE STAVEBNÍCH VAD PŘI VÝSTAVBĚ NÍZKOENERGETICKÝCH DOMŮ

BUILDINGS REALIZATION RULES ACCORDING TO ITS PERMANENT SUITABLE DEVELOPMENT. Jiří Adámek 1

PRINCIPY PŘI TEPELNĚ TECHNICKÉM OPLÁŠTĚNÍ BUDOV

Jiří Adámek 104. KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura, budova, prostředí, integrace, optimální požadavky na budovy.

10. Energeticky úsporné stavby

Technologie staveb Tomáš Coufal, 3.S

Návrh energetických opatření a uplatnění OZE při rekonstrukci objektu Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze

Prezentace: Aktivní dům. Jiří Hirš. Vysoké učení technické v Brně, Fak. stavební. Konference Building Efficiency 7. června 2012, Praha

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, , Karlovy Vary Autor: MARIE KRAUSOVÁ Název materiálu:

Technické systémy pro pasivní domy. Tomáš Matuška Energetické systémy budov, UCEEB Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze

NÍZKOENERGETICKÉ BYDLENÍ Snížení energetické náročnosti. Komfortní bydlení - nový standard

CIHLOVÝ PASIVNÍ DŮM PRO BUDOUCNOST HELUZ

Chytré bydlení TRIGEMA 11/2016 autor: Jan Vostoupal

Energetický audit a energetická náročnost budov, legislativa, seznámení s předmětem

Porovnání energetické náročnosti pasivního domu, nízkoenergetického domu a energeticky úsporného domu

GLASS IN PERIPHERAL CLOAK BUILDINGS CONCERNING TENABLE BUILDING - UP

Doporučené standardy nízko energetických budov a budov s téměř nulovou potřebou energie

ARCHITEKTONICKÁ A ENERGETICKÁ KONCEPCE BUDOVY A JEJICH INTERAKCE

Doporučené standardy nízko energetických budov a budov s téměř nulovou potřebou energie

Dřevostavby komplexně Energetická náročnost budov a nové energetické standardy

Porovnání energetické náročnosti pasivního domu, nízkoenergetického domu a energeticky úsporného domu

Typové domy ALPH. základní informace o ALPH 86 a 133. Pasivní domy Těrlicko

ing. Roman Šubrt PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI

Energetické systémy pro nízkoenergetické stavby

Vliv EPBD II, zákona o hospodaření energií a vyhlášky o energetické náročnosti budov na obálku budov

ZELENÁ ÚSPORÁM PRO RODINNÉ DOMY DOTACE POUŽITO MATERIÁLŮ Z: WWW. ZELENAUSPORAM.CZ

NG nová generace stavebního systému

Program Ministerstva životního prostředí ZELENÁ ÚSPORÁM

ARCHITEKTONICKÁ A ENERGETICKÁ KONCEPCE NÍZKOENERGETICKÝCH OBJEKTŮ. Ing. arch. Kristina Macurová Doc. Ing. Antonín Pokorný, Csc.

POTENCIÁLNÍ CHYBY PŘI ZATEPLOVÁNÍ DOMŮ

VYTÁPĚNÍ A ENERGETICKY ÚSPORNÁ OPATŘENÍ PŘI PROVOZU BUDOV

Administrativní budova a školicí středisko v energeticky pasivním standardu

Příloha č. 5 k vyhlášce č. xxx/2006 Sb Vzor protokolu pro průkaz energetické náročnosti budovy. 1. Identifikační údaje

Hlavní zásady pro používání tepelných čerpadel

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION DOLNÍ BAVORSKO

Nízkoenergetický dům a jeho srovnání s běžným standardem, ceny spotřeby energií, kalkulace návratnosti

Novostavba BD v Rajhradě

Investice do Vaší budoucnosti. Projekt je spolufinancován Evropskou Unií prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj

(zm no) (zm no) ízení vlády . 93/2012 Sb., kterým se m ní na ízení vlády 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví p i práci, ve zn

Bytový dům X-LOFT. Ing. Jiří Tencar, Ph.D., ECOTEN. I., II. a III. fáze U Libeňského pivovaru, Praha 8

Snížení potřeby chladu adiabatickým ochlazením odpadního vzduchu

NG nová generace stavebního systému

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi

Větrání v rekonstrukcích, zahraniční příklady a komunikace s uživateli

AES ČLEN ASOCIACE sledujeme kvalitu. průkaz energetické náročnosti budovy Jak na to?

ENERGETICKÉ HODNOCENÍ BUDOV

Možnosti snížení provozních nákladů bytových domů Ing. Petr Filip, Chytrý dům s.r.o.

VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2013 o energetické náročnosti budov

ENERGETICKÁ SPOTŘEBA BUDOV VE VZTAHU OPLÁŠTĚNÍ BUDOV, PŘI DODRŽENÍ TEPELNĚ TECHNICKÝCH PRINCIPŮ

Návrh nové vyhlášky, kterou se stanoví podrobnosti energetické náročnosti budov II. část

Technologie pro energeticky úsporné budovy hlavní motor inovací

Předběžný návrh řešení systému vytápění pomocí: tepelného čerpadla Vaillant arotherm VWL (provedení vzduch/voda)

CITY TOWER Praha 4 - Pankrác. 20. září, 2010

Středoškolská technika 2015 STUDIE POLYFUNKČNÍHO DOMU DO PROLUKY NA ROHU ULIC ANTONÍNA DVOŘÁKA A NA OKROUHLÍKU V HRADCI KRÁLOVÉ

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

S l eznam ana ý yzovan ch t opa ř í en a j ji e ch l ik og a výbě ýb ru Petr Vogel Kolektiv výzkumného úkolu V AV- VAV SP- SP 3g5-3g

STAVEBNÍ ÚPRAVY UČEBNY na parc.č. 110 v k.ú. Bludovice

Dotační program Zelená úsporám

Budovy s téměř nulovou spotřebou energie (nzeb) legislativa

Pokrytí potřeby tepla na vytápění a ohřev TV (90-95% energie užité v domě)

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb.

VÝVOJ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY BUDOV

NOVÉ NA STARÉ BRNO, NÁROŽÍ BRATISLAVSKÁ - STARÁ

ENERGETICKÁ EFEKTIVNOST BUDOV, VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ VÍCE ČINITELŮ

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

Úspory energie v pasivním domě. Hana Urbášková

VÝVOJ LEGISLATIVY A NAVRHOVÁNÍ ENERGETICKY ÚSPORNÝCH BUDOV

Energetická certifikace budov v ČR

10 důvodů proč zateplit

Projekt EPC v Národním divadle aneb snížení nákladů s garancí. Ivo Slavotínek

Předběžný návrh řešení systému vytápění pomocí: tepelného čerpadla Vaillant geotherm VWS (provedení země/voda)

Egger Stammhaus Unikátní vícepodlažní kancelářská budova v Tyrolsku

Stropní systémy pro vytápění a chlazení Komfortní a energeticky úsporné. Vytápění Chlazení Čerstvý vzduch Čistý vzduch

Průkaz energetické náročnosti budov odhalí náklady na energie

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov

EKONOMICKÉ HODNOCENÍ PASIVNÍ DOMY ING. MICHAL ČEJKA. PORSENNA o.p.s.

Hospodaření s energiemi. Domácnost, výrobní a nevýrobní sektor

Průkaz energetické náročnosti budovy

byt č. 3, 4, 2.np parcela: 1162 kat. území: Holešovice [730122] 1207, Katastrální úřad pro hlavní město Prahu

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

Představení BASE-ING. GmbH Člen skupiny BASE

PODKLADY POTŘEBNÉ PRO ZPRACOVÁNÍ PRŮKAZU PRO

TEPELNÁ ČERPADLA VZUCH - VODA

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

Solární energie. Vzduchová solární soustava

D T e c h n i c k á z p r á v a

Otevřená zahrada a poradenské centrum NNO

Město Tábor Odbor správy majetku města Žižkovo nám.3, Tábor ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ ÚVĚRU Z FONDU PODPORY A ROZVOJE BYDLENÍ MĚSTA TÁBORA

KOMPLEXNÍ REGENERACE BYTOVÉHO DOMU

Nízkoenergetické domy versus energetické úspory (pomocný doprovodný materiál k zamyšlení) k předmětu CZ51 Environmentalistika a stavitelství

Protokol průkazu energetické náročnosti budovy

Průkaz energetické náročnosti budovy

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

Budova a energie ENB větrání

Transkript:

JUNIORSTAV 2012 PRINCIP NÁVRHU NÍZKOENERGETICKÉHO DOMU V ARCHITEKTUŘE DESIGN PRINCIPLE LOW POWER HOUSE IN ARCHITECTURE Jiří Adámek 1 Abstract Article deals of division technical infrastructure, technical arrangement building in architecture and their roles at build - up new buildings in relation of low - power build - up. New build - up of buildings is effected not only by technical progress, but also by sociological influences of the community. Into these complicated relations interferes likewise nature protection, environmentalism. It deals not only about one technical discipline, but set on dependent relations. Endeavour hereof article is approximation those problems, demonstration connection, that must investor, designer and contractor of construction calculate. Keywords Article deals of division technical infrastructure, technical arrangement building in architecture and their roles at build - up new buildings in reltion of low - power build - up. 1 ÚVOD Článek se zamýšlí nad členěním technické infrastruktury, technického zařízení budov v architektuře a jejich úlohou při výstavbě nových objektů ve vztahu k nízkoenergetické výstavbě. Nová výstavba, objektů je ovlivněna nejenom technickým pokrokem, ale i sociologickými vazbami společnosti. Do těchto složitých vztahů zasahuje taktéž ochrana přírody, ekologie. Nejedná se pouze o jednu technickou disciplínu, ale soubor na sobě závislých vztahů. Snahou tohoto článku je přiblížení této problematiky, ukázání souvislostí, se kterými musí investor, projektant i zhotovitel stavby počítat. 2 PROBLEMATIKA Mezní podmínky okolí nové budovy, urbanistické požadavky a architektura budovy je to, s čím se musí architekt vyrovnat. Zpracovatel projektového úkolu musí hledat taková řešení, která nepočítají s nadměrně vysokými náklady na technická zařízení. To platí v plné míře při projektování i výstavbě nových budov. Neméně důležitá a často opomíjená fáze je předprojektová příprava, sbírání dat okolí nově uvažované budovy a rozprava s lidmi, kteří v dané lokalitě bydlí. 3 VZTAH MEZI NOVĚ UVAŽOVANOU VÝSTAVBOU A STÁVAJÍCÍMI OBJEKTY Je zapotřebí se zamyslet nad tím, že technické vztahy a architektura mezi současností a minulostí se kvalitativně posune. Naši potomci budou znovu s odstupem času hodnotit a co v současnosti je pokrokové bude v budoucnosti zastaralé. Architektonické návrhy nových budov musíme provádět tak, aby svou hodnotu si zachovaly i přes staletí. Při současném stavu bytového a nebytového fondu můžeme předpokládat nejenom asanace stávajících objektů, ale i obnovu stávajících objektů. Budovy mají nejenom fyzickou životnost, ale taktéž morální životnost. Morální životnost je o mnoho kratší. Budova je živoucí organismus, který v sobě ukrývá dispoziční vazby, provozní vazby, technologické vazby, ale důsledně by se měla rovněž integrovat v prostoru pro něj určeném. S ohledem na členitost stávajícího stavebního fondu a možnosti realizovat novou výstavbu je nutné oběma formami výstavby se důsledně zabývat. Je potřebné zachovávat kulturní dědictví předcházejících generací současné generaci a následným generacím. Není možné vše, co bylo vybudováno rozbořit a stavět pouze nové s moderními prvky. 1 Jiří Adámek, Ing, VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ BRNO, ÚSTAV SOUDNÍHO INŽENÝRSTVÍ, Údolní 244/ 53 budova U14, 602 00 Brno, atelieraz@seznam.cz, www.atelieraz.cz 1

JUNIORSTAV 20012 4 KONSTRUKČNÍ ZÁSADY PASIVNÍHO DOMU Současné technologie umožňují postavit dům, který je komfortní, energeticky soběstačný. Roční měrná spotřeba tepla na vytápění domu má vyjít do 15 KWh/m 3. Celková roční měrná spotřeba primární energie na krytí energetické spotřeby domu má být maximálně 120 kwh/m 3. Je důležité u nízkoenergetických domů důsledně uplatňovat sluneční kolektory, fotovoltaické panely, popřípadě tepelná čerpadla. Tepelná čerpadla jsou finančně náročná. Z mého hlediska je lepší důsledně zhotovit projektovou dokumentaci s principy pro výstavbu nízkoenergetických objektů, provádět autorský dozor při realizaci stavby tak, aby všechny stavebně technické detaily, které jsou uplatněny při zpracování projektové dokumentace prováděcí firma beze zbytku splnila včetně kvality prováděného stavebního díla. - jižně orientované prosklení pro maximalizaci pasivních zisků - tepelná izolace neprůsvitných konstrukcí - eliminace tepelných mostů a vazeb - těsné konstrukce neumožňující infiltrace - větrací systém s rekuperací tepla z odpadního vzduchu - systém vytápění s regulací, který pružně reaguje na tepelné ztráty objektu - modernizace topné soustavy - modernizace klimatizace - využití obnovitelných zdrojů energie solární, tepelná čerpadla, energie větru (vysoké pořïzovací náklady). Obr. 1 Využítí sluneční energie 2

JUNIORSTAV 2012 5 TYP NOSNÉ KONSTRUKCE Vhodným výběrem zdiva můžeme dosáhnout energetickými úsporami i vytvořením prostředí s vnitřním klimatem ideálním pro uživatele objektu. Pro dosažení nejlepšího tepelného komfortu lze volit mezi zdícími materiály dostupnými na trhu (např. keramické bloky -Porotherm atd., Hebel zdící materiál). Při navrhování nízkoenergetických domů se stále častěji investoři přiklánějí k dřevostavbám. Jednou z výhod dřevostaveb je jejich konstrukční rychlost výstavby, která nepřesáhne v průměru půl roku. Dřevostavba je nejvhodnější pro menší a střední architekturu. U dřevostaveb hraje roli kvalita a rychlost. Architekt musí již při investičním záměru investora bedlivě zvážit typ konstrukce objektu v návaznosti na prostředí, v němž bude daná stavba situovaná, urbanistické hledisko, klimatické podmínky, energetické vstupy. 6 SPOLEČNÉ JMENOVATELE PRO NOVOSTAVBY A REKONSTRUKCE SPOLEČNÍ JMENOVATELÉ Vlastnosti budov Koncipovat budovu s mimořádně výhodným poměrem náklady/užitek Koncept budovy se musí vyvíjet již v okamžiku urbanistického konceptu. Technická zařízení budov mají zpravidla obslužné funkce na dosažení lepších vlastností budovy- mimo jiné k dosažení tepelné, hygienické a akustické pohody budovy, podporu vizuální pohody a zamezení syndromu nemocných budov. Doplňková funkce - elektromagnetická kompatibilita, ekologičnost stavebních materiálů, struktury povrchů a barev. Člověk a pohoda Tepelná pohoda Akustická pohoda Vizuální pohoda Elektromagnetická kompatibilita Vliv barev S technikou budov úzce souvisí termín Inteligentní budova. Termín inteligentní budova se začal používat na přelomu 80. a 90. let v USA pro vyjádření vzájemného propojení systému, služeb a správy budovy, jehož cílem je splnění současných i budoucích požadavků, vlastníků a především uživatelů, zejména v oblasti uživatelského komfortu. Požadavky vlastníků: nižší výdaje za energie, nižší provozní náklady, nižší náklady na údržbu, atd. Požadavky uživatelů: - flexibilita budovy při změnách využití - kvalita vnitřního prostředí - integrace inteligentních systémů do budov - vysoké snížení provozních nákladů - zvýšení užitné i tržní hodnoty budovy - zvýšení pohody vnitřního prostředí v budovách a následující zvýšení výkonnosti člověka - větší flexibilita budovy s ohledem na případné změny podmínek provozu zvýšení transparentnosti složitých technických systémů budovy umožňující spolehlivý, bezporuchový chod snížení spotřeby energie v budově 3

JUNIORSTAV 20012 Integrované plánování Architektura technika životní prostředí podle [1] Otopná zařízení podle [1] Potřeba tepelného příkonu Typ vytápění Materiály Podlahové vytápění plynová, elektro, kombinovaná, tuhá paliva, solární, centrální zásobování teplem, kotelny se spalováním topného oleje a plynu, tepelná čerpadla. Povrchově neopracované ocelové trouby, pozinkované ocelové trouby, měděné trouby Zdravotně technická a požární zařízení podle [1] Průměrná spotřeba vody v současnosti činí: V jednopokojovém bytě 80 m 3 /rok V dvoupokojovém bytě 100 m 3 /rok V třípokojovém bytě 120 m 3 /rok V čtyřpokojovém bytě 160 m 3 /rok V pětipokojovém bytě 200 m 3 /rok 4

JUNIORSTAV 2012 Větrání a klimatizace podle [1] Větrání okny Dávky čerstvého vzduchu a intenzita výměny vzduchu je určovaná na základě výšky a objemu místnosti, důležitý je i způsob přísunu vzduchu. Pro každou osobu je nutno přivést určité množství čerstvého vzduchu za jednu hodinu. Množství vzduchu záleží na účelu místnosti, např. divadla, koncertní sály restaurace 20m 3 /hod na osobu 40m3/hod na osobu velkoprostorové kanceláře 50m3/hod na osobu Jednotlivé parametry byly převzaty z publikace - K. Daniel, technika budov, Jaga group v.o.s., 1/2003 klimatizační jednotky zvlhčovače vzduchu Chladící systémy Chladící zařízení musí být schopno pokrýt součtový histogram všech spotřebičů. K výrobě chladu jsou v současnosti používány převážně chladící zařízení s elektrickým pohonem. Charakteristické je, že při přívodu elektrické energie je pomocí termodynamického oběhu odebíráno chlazené látce teplo. K výrobě chladící energie se nejčastěji používá kompresní proces chlazení. Jestliže chladící zařízení jsou používána na výrobu tepla, mluvíme o tepelných čerpadlech. Silnoproudá zařízení Důležité pro funkčnost objektu je výborná funkčnost elektroinstalace. S ohledem na skutečnost, že není možné bez využití el. energie prakticky provoz ZTI, je nutné této problematice věnovat velkou pozornost. Při nové výstavbě, či rekonstrukci objektů je zapotřebí provést rozbor množství spotřeby elektrické energie, ověřit kapacitu el. přípojky. Je nutné neopomenout při výpočtu spotřeby el. energie koeficient současnosti. Světelná technika Světlo je důležitý činitel, neboť člověk vnímá své okolí především vizuálně. Vzájemným působením světla, materiálů a prostoru člověk vnímá okolí architekturu. Dojmy, které člověk vnímá pomocí zraku činí cca 80 % informací. Při projektování je důležité nadimenzovat osvětlení jednotlivých místností dle charakteru a využití místnosti. Dopravní zařízení Dopravní zařízení a výtahy jsou nezbytné technické zařízení k dobré funkčnosti objektů. Dopravní výkon je maximální přepravní výkon, který lze dosáhnout v rámci pětiminutového intervalu. Osobní výtahy by se měly nacházet v dopravním centru budovy. 7 FOTOGRAFIE Obr.2 Dům Solar Diamant ve Wettringenu. Prosklená jižní fasáda a sluneční kolektory na střeše 5

JUNIORSTAV 20012 Arabský institut, průhledná budova ze skla a oceli na břehu Seiny. Budova byla postavena v roce 1987 architektem Jeanem Nouvelem. Obr.3 Arabský institut, Paříž pohled na venkovní fasádu [3] Obr.4 Arabský institut, Paříž detail na venkovní fasádu [3] 6

JUNIORSTAV 2012 Hlavním úkolem Ústavu pro arabský svět je péče o islámskou kulturu. Jednotlivé stínící prvky jsou sestaveny na základě funkčnosti optické clony fotoaparátu. Podle intenzity venkovního osvětlení jednotlivé optické clony se uzavírají, otevírají. Při pohledu na venkovní fasádu optické clony působí velice plasticky. Center Pompidoi Beaubourg byl postaven v roce 1997 ze skla a oceli, dle návrhu dvojice architektů Renz Piano a Richard Rogers. Po rekonstrukci byl objekt znovu otevřen v lednu 2000. Objekt patří k největším atrakcím Paříže. Je zde umístěna obrovská knihovna, muzeum moderního umění, filmotéka, ústav akustiky a hudby a středisko užitného designu. Před objektem se nachází obrovské náměstí Piazza Beaubourg. Náměstí je ideálním místem k prezentaci umění malých forem. Obr.5 Centre Pompidou pohled na venkovní fasádu [3] 7

JUNIORSTAV 20012 Obr.6 Centre Pompidou pohled na vstupní halu [3] 8 ZÁVĚR Již při konceptu návrhu nového objektu je nutné, aby architekt bral v úvahu složité vztahy mezi architekturou, technickým zázemím a konstrukčním řešením budovy. Architektura, konstrukce budov i technická zařízení budov spolu úzce souvisejí a v současné době tvoří spolu jeden neoddělitelný celek. Příklad začlenění technických zařízení v architektonickém výrazu stávajícího objektu je patrný na obrázcích č.3 a č.4 objektu Arabský institut Paříž, Francie. č.5 a č.6 objektu Centre Pompidou Paříž, Francie. Z daného příkladu je patrné, že inženýrské sítě a nosná konstrukce objektu nemusí a není na překážku architektonickému výrazu objektu, ale může a udělí objektu novou dimenzi. Náročnější je součinnost architektonického výrazu budovy, nosné konstrukce a modernizace inženýrských sítí při provádění rekonstrukcí objektů. Rekonstrukce by neměla ovlivnit charakter architektonického výrazu rekonstruovaného objektu, který měl v úmyslu architekt, který objekt navrhoval. Literatura [1] Daniel K., Technika budov -Jaga group v.o.s., 1/2003 [2] Hrabec J., Ateliér rekonstrukcí památek intranet, fakulta architektury v Brně [3] Adámek J, vlastní archív Recenzoval Doc. Ing. Bohuslav Pivoda, CSc, Hlávkova 8, 602 00 Brno, mob:731 468 917, bohus.pivoda@volny.cz 8