Energetický management obcí Cyklus seminářů pro obce k aktuálním tématům ochrany životního prostředí, Nymburk 15.1.2009
OBSAH PREZENTACE ENERGETICKÉ ÚSPORY ENERGETICKÝ MANAGEMENT LEGISLATIVA FINANČNÍ ZDROJE PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE
Energetické úspory a energetický management 3
Energetika města 4
Energetické úspory Důvody nižší spotřební výdaje ( podíl energie na výdajích 10-15%) zlepšení kvality vnějšího a vnitřního prostředí energetická soběstačnost a bezpečnost plánování investičních výdajů motivace - příklad dobré praxe 5
Dobrá praxe Opatření pilotní projekty kampaně vzdělávání školící programy místní fond na podporu úspor energie místní poplatky 6
Úspory energie v budovách Spotřeba energie v průměrném bytě činí zhruba 80 GJ/rok ohřev vody 26% vytápění 61% okna 15-40% stěny 8-25% střecha 5-15% elektrické spotřebiče 6% vaření 7% podlaha 5-15% větrání 15-45% 7
Úspory energie lze dosáhnout Změnou chování Nevyžaduje žádnou investici Energetický management Mateřské školy a školy největší dopad Realizací úsporných opatření Opatření na stavebních konstrukcích Opatření na technických zařízeních budovy Důsledné trvání na kvalitě projektu a provedení - kontrola 8
Realizace energetických úspor 9
Energetický management Soubor opatření, jejichž cílem je efektivní řízení a snižování spotřeby energie Uzavřený cyklický proces neustálého zlepšování energetického hospodářství Energetickým manažerem může být každý 10
Energetický management Činnosti měření spotřeby energie, stanovení potenciálu úspor energie, realizace opatření, vyhodnocování spotřeby energie, porovnávání velikosti úspor předpokládaných a skutečně dosažených, aktualizace energetických koncepcí, energetických plánů města, AP. 11
Systém energetického managementu 12
Energetický management Osvěta pro občany Doporučení vedoucí k úsporám energie vhodné a účinné větrání (zejména po osazení plastových oken) nevhodné zakrytí otopných těles nábytkem, závěsy atd. při pořizování nových elektrospotřebičů volit spotřebiče v kategorii A energetického štítku a lepší. 13
Energetický management Motivace obyvatel k úsporám energie neplýtvání energií - neznamená omezování se ve svých potřebách spravedlivé rozúčtování nákladů na vytápění a ohřev vody Zveřejňování informací o úsporách energie v rámci hospodaření MěÚ v rámci systému monitorování a vyhodnocování dat 14
Příklad: MČ Brno - Nový Lískovec 160 146 kwh/m2 ročně 142 140 120 110 100 100 97 93 80 60 44 42 Oblá 14 Oblá 2 40 42 40 40 45 20 0 Kam ínky 6 Kam ínky 25-29 Kam ínky 31-35 Oblá 3 panelový dům před rekons trukcí po rekons trukci 15
Energeticky úsporná opatření Vysokonákladová opatření výměna otvorových výplní zateplení obvodových stěn tepelně-technická sanace střechy zateplení podlahy na terénu / stropu nevytápěného suterénu minimalizace tepelných mostů otopná soustava nucené větrání a rekuperace 16
Opatření na stavebních konstrukcích výměna (oken a dveří) v budovách plocha cca 20-25% plochy obalových konstrukcí, tepelná ztráta okny až 40% nové se součinitelem prostupu tepla U max. 1,70 W/(m2K), optimálně 1,20 W/(m2K) kvalitní certifikovaná okna s uvedením veškerých technických parametrů dostatečná šířka parapetních plechů tepelná izolace stěny v budoucnu nezbytné následné vyregulování OS 17
Opatření na stavebních konstrukcích Zateplení stěn v budovách plocha cca 30-40% plochy obalových konstrukcí, tepelná ztráta 10-15% součinitel prostupu tepla U max. 0,38 W/ (m2k), optimálně pod 0,25 W/(m2K) kvalitní certifikovaný tepelně-izolační systém nezbytné následné vyregulování OS izolace obvodových stěn nad vytápěným podlažím pod úroveň terénu 18
Opatření na stavebních konstrukcích Zateplení stěn v budovách okenní ostění (parapet, nadpraží) by měla být izolována tepelnou izolací v tloušťce min. 2-3 cm, optimálně 5 cm (pokud to dovolí šířka okenního rámu) pokud je to možné, je nejlepší osazení oken na hraně konstrukce vsazení přímo do izolace 19
Opatření na stavebních konstrukcích Izolace střechy plocha cca 15-25% plochy obalových konstrukcí, tepelná ztráta 5-10% součinitel prostupu tepla U max. 0,24 W/ (m2k), optimálně pod 0,16 W/(m2K) na základě stavebního průzkumu se rozhodne, zda nutné odstranit včechny vrstvy skladby střešního pláště nezbytné následné vyregulování OS 20
Praxe u nás 21
a v Rakousku 22
23
Opatření na technických zařízeních budov Měření a regulace Měření spotřeby všech forem energií, měření spotřeby teplé vody Regulace podle venkovní i vnitřní teploty a nastavené topné křivky Regulace jednotlivých topných okruhů i jednotlivých bytů / místností Útlumy vytápění v nevyužívanech prostorech Termoregulační ventily 24
Opatření na technických zařízeních budov Oběhová čerpadla vícestupňová či s plynulou regulací otáček Regulace cirkulace TV Regulace provozu osvětlení (čidla) Opatření na zdrojích tepla optimalizovaný provoz s max. účinností Opatření na rozvodech tepla - tepelná izolace potrubí a armatur Obnovitelné zdroje energie 25
Legislativní požadavky 26
Energetická legislativa Cíle a priority české vlády v oblasti využívání energetických zdrojů uvádí Státní energetická koncepce. Nástrojem k naplnění cílů koncepce je Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Pozn.: Všechny legislativní předpisy jsou myšleny ve znění pozdějších předpisů. 27
Energetická legislativa zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (současné úplné znění - zákon č. 61/2008 Sb.) 6a stanovuje požadavky na zpracování průkazu ENB dle vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov 9 definuje povinnost zpracování EA, jehož obsah stanoví prováděcí vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu 28
Energetická legislativa z.č. 406/2000 Sb. 6 odst. 1 stanoví požadavky na minimální účinnost výroby tepelné a elektrické energie pro nově zřizovaná i rekonstruovaná zařízení, a to dle prováděcí vyhlášky č. 150/2001 Sb. zákon vymezuje také základní požadavky na územní energetické koncepce, Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie, účinnost užití energie a již zmíněnou energetickou náročnost budov (viz dále). 29
Energetická legislativa z.č. 406/2000 Sb. nařízení vlády č. 195/2001 Sb. (ÚEK) 1, ods. 2 právo obce pořídit si ÚEK, postup zpracování ÚEK 2 definuje povinný obsah ÚEK: Rozbor trendů vývoje poptávky po energii Rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií Hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie Hodnocení ekonomicky využitelných úspor Řešení energetického hospodářství území 30
Energetická legislativa z.č. 406/2000 Sb. vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov od 1.1.2009 bilanční hodnocení (oproti jiným zemím EU, kde zavedeno operativní hodnocení) spotřeba energie na: vytápění ohřev vody větrání chlazení osvětlení 31
Energetická legislativa vyhláška č. 148/2007 Sb. (vyhláška č. 291/2001 Sb.) 32
Energetická legislativa vyhláška č. 193/2007 Sb. (vyhláška č. 151/2001 Sb.) Vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a chladu, byla vydána ke splnění požadavku 6 odst. 9 zákona o hospodaření energií. 6 odst. 9 - povinnost u nově zřizovaných zařízení (i v případě změny dokončených staveb) zajistit účinnost užití energie a vybavení rozvodů a vnitřních rozvodů tepelné energie a chladu 33
Energetická legislativa vyhláška č. 194/2007 Sb. (vyhláška č. 152/2001 Sb.) Ke splnění požadavků 6a odst. 9, 10 a 11 stejného zákona byla vydána vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné spotřeby tepelné energie pro přípravu teplé vody a požadavky na vnitřní vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům 34
Energetická legislativa vyhláška č. 194/2007 Sb. 6a odst. 9 - měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a chlazení a pro TV 6a odst. 10 povinnost vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům 6a odst. 11 - vlastník budovy nebo společenství vlastníků - řídit pravidly pro vytápění a chlazení a dodávku TV dle prováděcího právního předpisu 35
Energetická legislativa kontrola účinnosti kotlů a klimatizačních zařízení Požadavek zákona č. 406/2000 Sb., kontrola účinnosti kotlů a klimatizačních zařízení. Vyhláška č. 276/2007 Sb., o kontrole účinnosti kotlů četnost pravidelných kontrol v 4 odst. 2, jednorázové kontroly v 5. Vyhláška č. 277/2007 Sb., o kontrole klimatizačních systémů četnost pravidelných kontrol v 2. 36
Energetická legislativa - budovy technické normy (české a přejaté evropské) České technické normy a evropské přejaté normy nejsou v ČR od roku 1995 obecně závazné, závaznými se však mohou stát na základě ustanovení právního předpisu. zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií 156 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), resp. jeho prováděcí vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. 37
Energetická legislativa - budovy vyhláška č. 137/1998 Sb. budovy musí být navrženy tak, aby spotřeba energie na jejich vytápění, větrání, popřípadě klimatizaci byla co nejnižší... musí být stavba navržena a provedena tak, aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou (mimo jiné) úspora energie a ochrana tepla. Stavba musí splňovat tyto požadavky při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu předpokládané existence. Konkrétní požadavky na budovy, které přímo souvisí s úsporami energie a ochranou tepla, uvádí vyhláška v 28 38
Energetická legislativa - budovy vyhláška č. 137/1998 Sb. ČSN 73 0540-2:2007 Konkrétní požadavky na budovy, které přímo souvisí s úsporami energie a ochranou tepla, uvádí vyhláška v 28 (2) Budovy s požadovaným stavem vnitřního prostředí musí být navrženy a provedeny tak, aby byly zaručeny požadavky na a) tepelnou pohodu uživatelů, b) požadované tepelně technické vlastnosti konstrukcí, c) stav vnitřního prostředí pro technologické činnosti a pro chov zvířat, d) nízkou energetickou náročnost při provozu stavby. 39
Energetická legislativa - budovy vyhláška č. 137/1998 Sb. ČSN 73 0540-2:2007 (3) Tepelně technické vlastnosti budov jsou dány normovými hodnotami. Požadavky na stavební konstrukce jsou uvedeny v normě ČSN 73 0540-2 (Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky). 40
Energetická legislativa rozúčtování nákladů na vytápění a ohřev vody Legislativa k rozúčtování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody do BD. Rozúčtování nákladů na vytápění dle vyhlášky č. 477/2006 Sb. a vyhlášky č. 372/2001 Sb. 41
Energetická legislativa rozúčtování nákladů na vytápění a ohřev vody Porovnání nákladů na vytápění BD s instalovaným poměrovým měřením a BD bez měření ve stejném roce. Lokalita P5-Stodůlky P5-Stodůlky P 6-Řepy P4-Chodov P4-Chodov Objekty s měřením GJ m2 za dům 1 967 7 695 1 477 6 975 1 808 6 977 1 923 8 375 1 172 5 088 GJ/m2 0,256 0,212 0,259 0,230 0,230 Průměrná spotřeba GJ/m2 0,237 Lokalita P5-Stodůlky P5-Stodůlky P 6-Řepy P4-Chodov P4-Chodov Objekty bez měření GJ m2 za dům 1 602 3 922 2 235 5 474 1 174 2 897 2 258 5 538 1 319 3 188 Průměrná spotřeba GJ/m2 GJ/m2 0,408 0,408 0,405 0,408 0,414 0,409 Průměrná cena za GJ 444,60 Kč Průměrná cena za GJ 444,60 Kč Průměrný náklad v Kč/m2 105,70 Kč Průměrný náklad v Kč/m2 181,65 Kč Průměrný náklad v Kč/byt o velikosti 56 m2 5 919 Kč Průměrný náklad v Kč/byt o velikosti 56m2 10 172 Kč Náklad je cca o 42% větší než u objektů s měřením 42
Energetická legislativa zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie směrnice č. 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů vyhláška č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona 43
Energetická legislativa veřejné osvětlení Spotřeba a ceny za elektrickou energii: Veřejné osvětlení v letech 1989 2000 představovalo 1,16-1,49 % celkové spotřeby elektrické energie ve státě. Celková roční cena za elektrickou energii odebranou pro VO se během tohoto desetiletí zvýšila z 230 miliónů Kč na více než 1 miliardu Kč v roce 1999, roční množství odebrané energie kolísalo mezi 544 a 661 GWh. 44
Energetická legislativa veřejné osvětlení Cena elektrické energie pro VO v letech 1989 1990 činila 0,40 Kč/kWh, 1991 1992 1,26 Kč/kWh, 1993 1997 1,32 Kč/kWh, 1998 1999 1,53 kwh, 2000 1,64 kwh. 45
Energetická legislativa veřejné osvětlení - kritéria Technická ČSN 736110 zatřídění komunikací do tříd ČSN 360411 přiřazení stupně osvětlení pro silniční a dálniční komunikace ČSN 360410 zatřídění místních komunikací Ekonomická Environmentální Bezpečnostní Estetická
Finanční zdroje 47
Financování energeticky úsporných projektů Možné zdroje financování (výčet a kde žádat) Program Efekt (MPO)»kogenerační jednotky na odpadní plyn a plyn z BRO, příprava projektů financovaných z úspor energie (EPC), propagace a osvěta, 48
Financování energeticky úsporných projektů Státní fond životního prostředí»investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu TV pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby, včetně ekologické výroby elektřiny pro vlastní spotřebu: a) kotle na biomasu (max. 50%, max. 50 tis. Kč) b) solární systémy na teplou vodu (max. 50%, max. 50 tis. Kč) c) solární systémy na přitápění a teplou vodu (max. 30%, max. 60 tis. Kč) 49
Financování energeticky úsporných projektů Státní fond životního prostředí»investiční podpora vytápění bytů a RD tepelnými čerpadly pro fyzické osoby (max. 30%, max. 60 tis. Kč)»podporu lze poskytnout pouze na ukončené akce max. do 18 měsíců po uvedení zařízení do trvalého provozu»ve všech programech se bude Fond podílet na úhradě energetického auditu do výše 50% celkových nákladů, max. do výše 3 tis. Kč 50
Financování energeticky úsporných projektů Státní fond rozvoje bydlení - program PANEL»modernizace a rekonstrukce panelových bytových domů, včetně zlepšení tepelně technických vlastností»druh podpory: zvýhodněná záruka za úvěr (ve výši maximálně 80 % jistiny úvěru) nebo dotace na úhradu úroků (ve výši rozdílu splátek úvěru, která odpovídá snížení úroku z úvěru až o 2 procentní body proti sazbě uvedené ve smlouvě o úvěru, nejvýše do výše úrokové sazby uvedené ve smlouvě o úvěru) 51
Financování energeticky úsporných projektů Státní fond rozvoje bydlení - Dotace na opravy»v roce 2008 nebyly přijímány žádosti»odstranění statických poruch nosných konstrukcí, konstrukčních nebo funkčních vad nenosných obvodových konstrukcí,»dotace na úhradu části nákladů spojených s opravami panelového domu (do výše 40% skutečně vynaložených nákladů, nejvýše však 55 tis. Kč na 1 byt v panelovém domě), lze poskytnout nejpozději před ukončením oprav 52
Financování energeticky úsporných projektů Státní fond rozvoje bydlení - Úvěry na modernizaci bytů»v roce 2008 nebyly přijímány žádosti»obec (žadatel) uzavírá úvěrovou smlouvu, na jejímž základě je oprávněna prostředky z poskytnutého úvěru použít k úhradě nákladů vynaložených na opravy a/nebo modernizace svého bytového fondu nebo»tyto prostředky poskytnout ke stejnému účelu a za stejných podmínek ostatním vlastníkům bytového fondu na území obce 53
Financování energeticky úsporných projektů Komerční financování»financování energeticky úsporných projektů a zařízení využívajících OZE nabízí např. banka GE Money Bank v rámci produktu Sektor ekoenergie, Česká spořitelna v rámci produktu FINESA FINancování Energii Spořících Aplikací či Československá obchodní banka»podpora: bioplynové stanice, zpracování biomasy, vodní elektrárny, fotovoltaické elektrárny, energii šetřící projekty 54
Financování energeticky úsporných projektů Partnerství soukromého a veřejného sektoru»poradenství, technická pomoc a asistence při zajišťování financování metodou EPC (Energy Performance Contracting) - veškeré náklady spojené s přípravou a realizací úsporných opatření nese pouze dodavatel tzn. firma poskytující energetické služby. Investice je potom postupně splácena ze skutečně dosažených úspor nákladů na energii. 55
Financování energeticky úsporných projektů Evropské zdroje financování»opžp - Prioritní Osa 2 - Zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí» Oblast podpory 2.1 - Zlepšení kvality ovzduší»opžp - Prioritní Osa 3 - Udržitelné využívání zdrojů energie,» Oblast podpory 3.1 - Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny» Oblast podpory 3.2 - Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry 56
Financování energeticky úsporných projektů Evropské zdroje financování»program rozvoje venkova» Prioritní Osa III - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova,» Priorita III.1. - Tvorba pracovních příležitostí a podpora využívání OZE» Opatření III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy» Opatření III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje 57
Financování energeticky úsporných projektů Program Efekt Státní fond životního prostředí Státní fond rozvoje bydlení - program PANEL Komerční financování GE Money Bank (Sektor ekoenergie) Česká spořitelna (produkt FINESA) Československá obchodní banka Partnerství soukromého a veřejného sektoru Siemens s.r.o. MVV Energie CZ, s.r.o. ENVIROS, s.r.o. SEVEn o.p.s. Operační program životní prostředí Program rozvoje venkova www.mpo.cz www.sfzp.cz www.sfrb.cz www.gemoney.cz www.csas.cz www.csob.cz www.siemens.cz www.mvv.cz www.enviros.cz www.svn.cz www.opzp.cz www.mze.cz 58
Dobrá praxe 59
Výrobce a dodavatel energie Zlaté Hory výtopna na biomasu štěpka 20-60 km Investice ČEA 1 000 tis. Kč SFŽP 24 200 tis. Kč půjčka 14 500 tis. Kč město 10 700 tis. Kč 60
Regulátor a investor Kirkless 390 000 obyvatel snížení CO2 o 30% (2005-20) fond pro úspory energie a OZE 268 budov-solární panely 637 000 5 000 t CO2 5% instalovaného výkonu UK stabilní výdaje za energie Warm Zone projekt 2007-2010 140 000 obytných domů 61
Příklad dobré praxe Leicester 300 000 obyvatel 70.léta nízkoenergetická výstavba a solární panely 1994 - Energetický plán 2007- Akční plán ochrana klimatu Big switch off Promítání filmů www.energymodel.eu 62
Tepelné čerpadlo pro školu Pokrytí zvýšené úptřeby tepla rozšíření užitné plochy TČ o výkonu 50kW (celková tepelná ztráta 96kW Využití tepla kanalizační stoky Náklady na TČ 1,75 mil.kč Zdroj: Alternativní energie 5/2008
PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE BRNO - Nový Lískovec 64
PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE BRNO - Nový Lískovec 65
PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE BRNO - Nový Lískovec 66
PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE BRNO - Nový Lískovec 67
MATEŘSKÁ ŠKOLA V OSTRAVĚ jaro 2001 68
MATEŘSKÁ ŠKOLA V OSTRAVĚ podzim 2002 30% sluneční energie, 70% biomasa 69
ROČNÍ SPOTŘEBA ENERGIE 250 kwh / m 2. a 200 Spotřeba původní: 141 MWh / 150 tis.kč / rok Spotřeba nová: 60 MWh / 50 tis.kč / rok 150 100 50 0 original (640 m2) new (1266 m2) 70
Sluneční výtopna na biomasu, Eibiswald, Rakousko Plocha sluneč m2 ních k olektor ů cel kem 1500
Proces zpracování biologicky rozložitelných odpadů - Passau zfermentovaný materiál je na výstupu ze zařízení odvodněn, část procesní odpadní vody se vrací zpět do fermentačního procesu. nadbytečná procesní voda se používá jako hnojivo u zemědělců v oblasti, tuhá část materiálu, tzv. digestát, je dále zpracovávána v kompostovací hale, výroba kvalitního a certifikovaného hnojiva, využití - z větší části je balen do pytlů a prodáván jako substrát do zahradnictví apod. Část je dodávána místním zemědělcům.
Zplynování dřeva Horní Rakousko 9.7.2008
Čerpací stanice na surový řepkový olej Rettenbach, Bavorsko Pro srovnání: Potřeba energie v PHM pro domácnost = cca 30 GJ/rok tj. spotřeba energie v nízkoenergetickém domě
Strategie ESO: struktura spotřeby energie v obci 2008 2020 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2006 energie biomasy 2013 ostatní energie 2020 energie Slunce úspory energie
Energeticky soběstačná obec Postoloprty potenciál úspor
Energeticky soběstačná obec Postoloprty celkové náklady CZT 25 000 úbytek výkonu vlivem úspor u koncového spotřebitele celkové náklady CZT (tis.kč) 20 000 15 000 10 000 5 000 rekonstrukce rozvodů CZT pořízení nového zdroje na biomasu postupné odepisování zdroje 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 rok Fixní náklady (tis.kč) Celkové náklady (tis.kč)
Energeticky soběstačná obec Postoloprty měrné náklady CZT 700 měrné náklady CZT (Kč/GJ) 600 vliv úspor u koncového spotřebitele na měrné náklady CZT 500 400 300 200 100 rekonstrukce rozvodů CZT pořízení nového zdroje na biomasu 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 rok Měrné fixní náklady Kč/GJ) Měrné celkové náklady (Kč/GJ)
Energeticky soběstačná obec Postoloprty cena tepla a úspor 500 Kč 450 Kč 400 Kč cena tepla (Kč/GJ) 350 Kč 300 Kč 250 Kč 200 Kč 150 Kč 100 Kč 50 Kč 0 Kč Rok 2005 cena tepla (Kč/GJ) CZT CZT s dotací energetické úspory energetické úspory s dotací způsob zásobování energií CZT +solární systém CZT+solární systém s dotací
Energeticky soběstačná obec Postoloprty cena tepla a úspor 700 Kč 600 Kč roční náklady (Kč/GJ) 500 Kč 400 Kč 300 Kč 200 Kč 100 Kč 0 Kč Rok 2005 fixní náklady (Kč/GJ) CZT variabilní náklady (Kč/GJ) CZT s dotací energetické úspory energetické úspory s dotací nutné náklady (oprava a údržba) u energetických úspor způsob zásobování energií CZT +solární systém CZT+solární systém s dotací
Energeticky soběstačná obec Kovářská potenciál úspor
Energeticky soběstačná obec Kovářská měrné náklady CZT
Energeticky soběstačná obec Kovářská cena tepla a úspor 700 Kč 600 Kč cena tepla (Kč/GJ) 500 Kč 400 Kč 300 Kč 200 Kč 100 Kč 0 Kč Rok 2005 cena tepla (Kč/GJ) CZT BD CZT s dotací BD energetické úspory energetické úspory BD s dotací BD způsob zásobování energií CZT + solár BD CZT + solár BD s dotací
www.energymodel.eu 91
Mnoho úspěchů při realizaci energetických projektů Jaroslav Klusák, Miroslav Šafařík PORSENNA o.p.s. klusak@porsenna.cz 92