Indikátory zranitelnosti

Indikátory zranitelnosti Koncept indikátorů zranitelnosti pro regiony, příklad sucho Miroslav Havránek Hana Škopková Centrum pro otázky životního prostředí

Obsah Terminologie a základní pojetí zranitelnosti Dráha dopadu Dopadové kategorie a receptory dopadu Konceptualizace pro sucho Příklad indikátorového listu Shrnutí

Zranitelnost vůči změně klimatu Definice Mezivládního panelu pro změny klimatu 2007 Zranitelnost je mírou toho, nakolik systém podléhá nepříznivým vlivům změny klimatu včetně klimatické proměnlivosti a extrémů a je neschopný si s nimi poradit. Zranitelnost je funkcí povahy, velikosti a rychlosti změny klimatu, kolísání, kterému je systém vystaven, jeho citlivosti a schopnosti adaptace. 2014 Zranitelnost je sklon nebo predispozice být nepříznivě ovlivněn. Zranitelnost zahrnuje různé koncepty a prvky, včetně citlivosti nebo náchylnosti k poškození a nedostatku schopnosti situaci zvládat a přizpůsobit se. Zranitelnost systému vůči dopadům klimatické změny je dána: 1) povahou ohrožení (dopadem KZ) a vystavení systému tomuto ohrožení; 2) citlivostí systému vůči tomuto ohrožení a 3) schopností systému adaptovat se na hrozící dopady.

Zranitelnost Expozice Citlivost Adaptační kapacita Intenzita, délka, a/nebo rozsah vystavení systému projevům či dopadům klimatické změny. Indikátory expozice: výskyt, případně velikost dopadů klimatické změny na daném území za dané období v minulosti a pravděpodobnost jejich výskytu v budoucnosti Příklady: počet epizod sucha, počet a délka vln horka, záplavová území, výskyt povodní atd. Míra ovlivnění systému dopadem klimatické změny, nepříznivě nebo i prospěšně. Indikátory citlivosti: měříme přes tzv. receptory expozice, tedy takové prvky systému, které jsou dopadu vystaveny: obyvatelé žijící v oblasti postižené suchem, různé sektory hospodářství, infrastruktura či přírodní ekosystémy v rámci jednotlivých receptorů se vyskytují obzvláště citlivé, a tedy spíše zranitelné prvky Příklad: zvlášť citlivé skupiny populace při vlnách horka jsou starší či nemocní lidé atd. Schopnost systému přizpůsobit se nebo reagovat na změnu klimatu tak, aby zmírnil její dopady, využil příležitosti, které nabízí a vypořádal se s jejími následky. Dlouhodobé činnosti preventivního charakteru i krátkodobé či střednědobé reakce ex post na již nastalý stimul. Indikátory adaptační kapacity: popisují schopnosti daného systému předcházet dopadům KZ nebo se vypořádat s nastalými dopady a minimalizovat jejich škody Příklady: realizovaná adaptační opatření, alokované a vynaložené finance, existence adaptační strategie, charakteristiky populace relevantní pro schopnost adaptovat - úroveň vzdělání, povědomí o možnostech adaptace atd.

Proč měřit zranitelnost? Závažnost dopadů změny klimatu je dána především mírou zranitelnosti dotčeného systému Identifikace rozsahu hrozeb Podklad pro rozhodování o alokaci a distribuci investic, adaptačních opatření a pomoci Identifikace opatření ke snížení zranitelnosti

Zranitelnost Vycházíme s definice IPCC (používá i EEA): Vulnerability = f (Exposure, Sensitivity, Adaptive Capacity) Expozice: Intenzita, délka, a/nebo rozsah vystavení systému projevům či dopadům klimatické změny. Citlivost: Míra ovlivnění systému dopadem klimatické změny, nepříznivě nebo i prospěšně - měříme přes tzv. receptory expozice, tedy takové prvky systému, které jsou dopadu vystaveny Adaptační kapacita: Schopnost systému přizpůsobit se nebo reagovat na změnu klimatu tak, aby zmírnil její dopady, využil příležitosti, které nabízí a vypořádal se s jejími následky.

Kategorizace/systemizace Indikátory Dráha dopadu Citlivost Adaptační kapacita Dopad Receptory dopadu Dopadová kategorie Expozice Projev změny klimatu

Projev změny klimatu (např. povodeň, sucho, vlna horka, zvýšení teploty.) Receptor dopadu (např. lesnictví, zemědělství, biodiverzita, doprava, energetika ) Kategorie dopadu (např. zásobovací ekosystémové služby, infrastruktura a vybavenost, energetická bezpečnost ) Prvek expozice - část projevu změny klimatu, která působí na receptory dopadu (komponent zranitelnosti ) (např. pokles půdní vlhkosti, zaplavené území ) Prvek citlivosti část systému, která reaguje výrazně silněji/slaběji na expozici (komponent zranitelnosti) (např. kardiaci, orná půda, monokulturní porosty ) Prvek adaptační kapacity část systému, která zmírňuje citlivost nebo expozici vůči projevům změny klimatu (např. prvky infiltrace, účinnost systému zásobování vodou, přirozená skladba lesů ) Indikátor zranitelnosti měřitelná, interpretovatelná veličina ve vztahu k jednomu či více prvkům expozice, citlivosti a adaptační kapacity (např. počet ČOV na ohrožených tocích, plocha obhospodařované orné půdy, počet zaměstnanců ve venkovních profesích )

Globální projevy změny klimatu Tání ledovců a zvyšování hladiny oceánů Nárůst teplot o několik stupňů Změna množství a výskytu srážek Výskyt extrémních událostí počasí Zánik a migrace druhů Sucho, vlny veder, požáry

Předpokládané projevy změny klimatu na území ČR 1) Pretel J. a kol. 2011: Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření. (ČHMÚ, MFF UK, VUV TGM, AV ČR, VURV) Scénáře vývoje klimatu na území ČR pro období 2010-2039, 2040-2069 a 2070-2099 Předpokládané dopady klimatické změny na vybrané oblasti hospodářství, návrhy opatření na snižování rizik dopadů KZ a formulace adaptačních opatření pro vybrané sektory. 2) Belda M., Pišoft P., Žák M. 2015: Výstupy regionálních klimatických modelů na území ČR pro období 2015 až 2060. (MFF UK) Dopady změny klimatu v ČR na regionální úrovni pro období 2015-2039 a 2040-2060 v porovnání s hodnotami z období 1971-2000 Vychází ze scénářů budoucích koncentrací skleníkových plynů v atmosféře 5. hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu: scénáře RCP 4.5 (stabilizace koncentrace CO2 na nižší úrovni) a RCP 8.5 (bez omezení emisí)

PRETEL A KOL. 2011 BELDA M., PIŠOFT P., ŽÁK M. 2015 HLAVNÍ DOTČENÉ OBLASTI Systematické zvýšení teploty na území ČR relativně málo proměnlivé v prostoru o 1-4 C Zvýšení průměrných, maximálních i minimálních teplot přibližně v intervalu 1,5-2,5 C Zvýšení teploty Šumava; Podkrušnohoří; Krkonoše; Jeseníky; Moravské brány; Jihomoravský, Olomoucký a Zlínský kraj Nárůst počtu tropických dnů Zvýšení počtu tropických dnů a nocí Zvýšení počtu letních dnů Zvýšení počtu horkých vln Jižní Morava mezi Znojmem a okolím; Praha a okolí; Česká tabule (oblast kolem Vltavy z Prahy na jih Čech); Severní část Moravské brány NA Vlny veder Nižší polohy Moravy a Slezska; Severovýchod Čech; Jihovýchod Čech Zvýšení výskytu jevu tepelné ostrovy ve městech Centrální část Prahy; Centrum Brna Nárůst sucha Výrazný nárůst počtu epizod sucha Jihomoravský kraj (jih od Brna); Severozápadní části Středočeského Epizody kraje (s přesahem sucha k Berounu na jihu a k Lounům a povodí dolní Ohře na severozápadě) Vyšší riziko vzniku požáru Požáry Žatecko a okolní oblast dolního a středního Poohří; Jižní oblasti Jihomoravského kraje (mezi Znojmem a Hodonínem) Pokles počtu mrazových dnů Snížení počtu mrazových a ledových dnů NA Změny v sezónních úhrnech srážek a jejich prostorová proměnlivost Nárůst přívalových srážek Pokles relativní vlhkosti vzduchu Změny sezónních průměrů denních sum globálního záření Pokles průměrné rychlosti větru Významné snížení množství sněhu Horské regiony NA NA NA NA NA Povodně Přívalové deště

Kategorie dopadu Infrastruktura a vybavenost Kulturní ekosystémové služby Zásobovací ekosystémové služby Mobilita a konektivita Energetická bezpečnost Ekonomický výkon Podpůrné a regulační ekosystémové služby Nemocnost a úmrtnost Společnost

Receptory expozice Lesnictví Zemědělství Vodní hospodářství a vodní režim v krajině Cestovní ruch Biodiverzita Urbánní prostředí

Obyvatelstvo Energetika Nemocnost a úmrtnost Ekonomický výkon Infrastruktura a vybavenost Mobilita a konektivita Společnost Mobilita a konektivita Společnost Energetická bezpečnost Infrastruktura a vybavenost Doprava Infrastruktura a vybavenost Mobilita a konektivita Společnost Nemocnost a úmrtnost Ekonomický výkon Energetická bezpečnost Ekonomický výkon Podpůrné a regulační ekosystémové služby Průmysl Infrastruktura a vybavenost Společnost

Indikátory expozice Indikátory citlivosti Indikátory adaptační kapacity Kategorizace indikátorů PROJEV ZK SLOŽKA ZRANITELNOSTI Expozice Citlivost (receptory expozice) Adaptační kapacita Dlouhodobé sucho Povodně a přívalové srážky Zvyšování teplot Extrémní meteorologické jevy další projevy

Rámec k identifikaci indikátorů SUCHO zdroj: Ekolist

Adaptační kapacita Citlivost Receptory expozice Expozice Projev ZK SUCHO Predikce počtu epizod sucha (změny počtu vůči historickému výskytu) Klimatické (meteorologické) sucho Půdní (zemědělské) sucho Hydrologické sucho Socio-ekonomické Srovnání úhrnu srážek na území ČR s dlouhodobým průměrem Základní vláhová bilance travního porostu mezi srážkami a potenciální evapotranspirací na území ČR Zásoba využitelné vody na středně těžkých půdách pod travním porostem Intenzita sucha: Aktuální stav půdní vlhkosti Prognóza půdní vlhkosti: Na základě předpovědi počasí v daném týdnu Průtoky ve vodních tocích Podzemní vody Vrty a prameny Nasycení půdy Množství vody ve sněhové pokrývce Vydatnost zdroje na odběratele Spotřeba vody v poměru k zásobám v dostupných vodních zdrojích pro dané území (domácnosti, zemědělství, průmysl ) Dopady na vodní Dopady na zemědělství Dopady na lesnictví Dopady dopravu Dopady na energetiku a průmysl Dopady na populaci ekosystémy Obhospodařovaná plocha orné půdy Ekonomická významnost zemědělství (vybrané činnosti) Plocha ohrožených lesů na celkové ploše hospodářských lesů Pasečně obhospodařované monokulturní lesy na stanovištích nižších a středních poloh 3. 5. lesního vegetačního stupně (LVS) s nepůvodní dřevinou skladbou a zhoršenou vodní bilancí Lesy na oglejených stanovištích Vodní plochy ohrožené výskytem sinic (toky s malým průtokem ) Využití říční dopravy Vodní elektrárny (počet a produkce elektřiny) Průmysl náročný na spotřebu vody (chemický, potravinářský, papírenský, ČOV) Diverzita zdrojů Spotřeba vody na obyvatele Populace nejvíce ohrožené suchem: Nízkopříjmová (hrozba tzv. vodní chudoby) Bez připojení na veřejné rozvody vody Osoby starší, děti a nemocní (znevýhodněna při náhradních dodávkách vody) Ekologické zemědělství Dodržování zásad dobré zemědělské praxe Zavlažovací systémy Lesy s přirozenou (původní) druhovou skladbou (vyšší schopnost zadržovat vodu) Plocha chráněných území Opatření na podporu zvyšování infiltrace vody Opatření na zvýšení retenční schopnosti v krajině Účinnost systému dodávek vody Potenciál úspor vody Opatření na regulaci spotřeby vody Adaptační strategie či jiné relevantní koncepční dokumenty Alokace zdrojů na zmírnění dopadů mimořádných událostí (včetně sucha) Integrovaný záchranný systém Informační toky a kampaně o možnostech prevence a ochrany před suchem

Indikátory expozice: 1. Predikce počtu epizod sucha Epizody sucha: denní srážky jsou nižší než 1 mm po dobu delší než pět dní scénář RCP8.5 8,5 W/m2 bez omezení emisí CO2 Nejčastěji bude postihována jižní Morava a širší oblast středních Čech Nárůst zejména v oblastech, kde je indikován vyšší počet epizod sucha již v současnosti, tedy zemědělsky nejúrodnější oblasti : území Jihomoravského kraje (oblast na jih od Brna) severozápadní části Středočeského kraje s přesahem k Berounu na jihu a k Lounům a povodí dolní Ohře na severozápadě 1971-2000: nárůst počtu epizod sucha na celém území ČR o 1-3 epizody (z původního počtu cca 12-15) 2040-2060: nárůstu o 4-7 epizod ve srovnání s historickým obdobím Zdroj: Belda M., Pišoft P., Žák M. 2015, MFF UK

Indikátory expozice: 2. Srovnání úhrnu srážek na území ČR s dlouhodobým průměrem (meteorologické sucho) Územní srážky v roce 2014, úhrn srážek v % normálu 1961-1990 0 20 40 60 80 100 120 Hlavní město Praha a Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Zdroj: ČHMÚ

Indikátory expozice: 3. Půdní vlhkost (půdní sucho) Zdroj: Intersucho.cz Zdroj: Intersucho.cz

Adaptační kapacita Citlivost Receptory expozice Expozice Projev ZK SUCHO Predikce počtu epizod sucha (změny počtu vůči historickému výskytu) Klimatické (meteorologické) sucho Půdní (zemědělské) sucho Hydrologické sucho Socio-ekonomické Srovnání úhrnu srážek na území ČR s dlouhodobým průměrem Základní vláhová bilance travního porostu mezi srážkami a potenciální evapotranspirací na území ČR Zásoba využitelné vody na středně těžkých půdách pod travním porostem Intenzita sucha: Aktuální stav půdní vlhkosti Prognóza půdní vlhkosti: Na základě předpovědi počasí v daném týdnu Průtoky ve vodních tocích Podzemní vody Vrty a prameny Nasycení půdy Množství vody ve sněhové pokrývce Vydatnost zdroje na odběratele Spotřeba vody v poměru k zásobám v dostupných vodních zdrojích pro dané území (domácnosti, zemědělství, průmysl ) Dopady na zemědělství Dopady na lesnictví Dopady na vodní ekosystémy Dopady na říční dopravu Dopady na energetiku a průmysl Dopady na populaci a služby Obhospodařovaná plocha orné půdy Ekonomická významnost zemědělství (vybrané činnosti) Plocha ohrožených lesů na celkové ploše hospodářských lesů Pasečně obhospodařované monokulturní lesy na stanovištích nižších a středních poloh 3. 5. lesního vegetačního stupně (LVS) s nepůvodní dřevinou skladbou a zhoršenou vodní bilancí Lesy na oglejených stanovištích Vodní plochy ohrožené výskytem sinic (toky s malým průtokem ) Využití říční dopravy Vodní elektrárny (počet a produkce elektřiny) Průmysl náročný na spotřebu vody (chemický, potravinářský, papírenský, ČOV) Diverzita zdrojů Spotřeba vody na obyvatele Populace nejvíce ohrožené suchem: Nízkopříjmová (hrozba tzv. vodní chudoby) Bez připojení na veřejné rozvody vody Osoby starší, děti a nemocní (znevýhodněna při náhradních dodávkách vody) Ekologické zemědělství Dodržování zásad dobré zemědělské praxe Zavlažovací systémy Lesy s přirozenou (původní) druhovou skladbou (vyšší schopnost zadržovat vodu) Plocha chráněných území Opatření na podporu zvyšování infiltrace vody Opatření na zvýšení retenční schopnosti v krajině Účinnost systému dodávek vody Potenciál úspor vody Opatření na regulaci spotřeby vody Adaptační strategie či jiné relevantní koncepční dokumenty Alokace zdrojů na zmírnění dopadů mimořádných událostí (včetně sucha) Integrovaný záchranný systém Informační toky a kampaně o možnostech prevence a ochrany před suchem

Indikátory citlivosti: 4. Obhospodařovaná plocha orné půdy Využití obhospodařované zemědělské půdy (ha) 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 Orná půda Trvalé travní porosty Zdroj: ČSÚ, Agrocenzus 2010

Indikátory citlivosti: 5. Ekonomická významnost sektoru zemědělství Pracující v zemědělství přepočtení na plně zaměstnané Podíl sektoru zemědělství na HPH (2014) Moravskoslezský Zlínský Olomoucký Jihomoravský Vysočina Pardubický Královéhradecký Liberecký Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Středočeský Hlavní město Praha 0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000 12 000 14 000 16 000 0% 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% Zdroj: ČSÚ, Agrocenzus 2010

Adaptační kapacita Citlivost Receptory expozice Expozice Projev ZK SUCHO Predikce počtu epizod sucha (změny počtu vůči historickému výskytu) Klimatické (meteorologické) sucho Půdní (zemědělské) sucho Hydrologické sucho Socio-ekonomické Srovnání úhrnu srážek na území ČR s dlouhodobým průměrem Základní vláhová bilance travního porostu mezi srážkami a potenciální evapotranspirací na území ČR Zásoba využitelné vody na středně těžkých půdách pod travním porostem Intenzita sucha: Aktuální stav půdní vlhkosti Prognóza půdní vlhkosti: Na základě předpovědi počasí v daném týdnu Průtoky ve vodních tocích Podzemní vody Vrty a prameny Nasycení půdy Množství vody ve sněhové pokrývce Vydatnost zdroje na odběratele Spotřeba vody v poměru k zásobám v dostupných vodních zdrojích pro dané území (domácnosti, zemědělství, průmysl ) Dopady na zemědělství a vegetaci Dopady na lesnictví a lesní ekosystémy Dopady na vodní ekosystémy Dopady na říční dopravu Dopady na energetiku a průmysl Dopady na populaci a služby Obhospodařovaná plocha orné půdy Ekonomická významnost zemědělství (vybrané činnosti) Plocha ohrožených lesů na celkové ploše hospodářských lesů Pasečně obhospodařované monokulturní lesy na stanovištích nižších a středních poloh 3. 5. lesního vegetačního stupně (LVS) s nepůvodní dřevinou skladbou a zhoršenou vodní bilancí Lesy na oglejených stanovištích Vodní plochy ohrožené výskytem sinic (toky s malým průtokem ) Využití říční dopravy Vodní elektrárny (počet a produkce elektřiny) Průmysl náročný na spotřebu vody (chemický, potravinářský, papírenský, ČOV) Diverzita zdrojů Spotřeba vody na obyvatele Populace nejvíce ohrožené suchem: Nízkopříjmová (hrozba tzv. vodní chudoby) Bez připojení na veřejné rozvody vody Osoby starší, děti a nemocní (znevýhodněna při náhradních dodávkách vody) Ekologické zemědělství Dodržování zásad dobré zemědělské praxe Zavlažovací systémy Lesy s přirozenou (původní) druhovou skladbou (vyšší schopnost zadržovat vodu) Plocha chráněných území Opatření na podporu zvyšování infiltrace vody Opatření na zvýšení retenční schopnosti v krajině Účinnost systému dodávek vody Potenciál úspor vody Opatření na regulaci spotřeby vody Adaptační strategie či jiné relevantní koncepční dokumenty Alokace zdrojů na zmírnění dopadů mimořádných událostí (včetně sucha) Integrovaný záchranný systém Informační toky a kampaně o možnostech prevence a ochrany před suchem

Indikátory adaptační kapacity: 6. Ekologické zemědělství Podíl ekologicky obhospodařované orné půdy (na celkové orné půdě) Moravskoslezský Zlínský Olomoucký Jihomoravský Vysočina Pardubický Královéhradecký Liberecký Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Středočeský Hlavní město Praha 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% 14% Ekologicky a konvenčně obhospodařovaná orná půda (ha) Moravskoslezský Zlínský Olomoucký Jihomoravský Vysočina Pardubický Královéhradecký Liberecký Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Středočeský Hlavní město Praha 0 100 000 200 000 300 000 400 000 500 000 600 000 Konvenčně obhospodařovaná orná půda Ekologicky obhospodařovaná orná půda

Indikátorové listy Číslo a název indikátoru 1.1. Predikce počtu epizod sucha (změny počtu vůči historickému výskytu) 1.2. Srovnání úhrnu srážek na území ČR s dlouhodobým průměrem Typ indikátoru Ex-ante (predikční) Ex-post (měří současný stav, lze z něj odvodit pravděpodobnost výskytu dopadu v blízké budoucnosti) Kategorie dopadu Sucho Sucho (klimatické, meteorologické) Složka zranitelnosti Expozice Expozice Definice a měření Nárůst počtu epizod sucha pro simulace budoucích období 2015-2039 a 2040-2060. Jednotka Počet % Zdroj dat Belda et al. 2015, ČHMÚ 2011 ČHMÚ Klimatické sucho je nejčastěji definováno srovnáním srážkových poměrů (méně často poměrů evapotranspiračních nebo bilančních) aktuálního období k období dlouhodobému. Pod pojmem srážkový deficit v tomto případě rozumíme záporný rozdíl mezi množstvím aktuálně spadlých srážek a jejich dlouhodobým průměrem (normálem) za určité časové období. Typ dat Mapová vrstva, geodata (geografická data) Mapová vrstva, geodata (geografická data) Podrobná definice Důvod sledování a využitelnost Úplnost a reprezentativnost Frekvence sledování indikátoru Ukazatel predikce počtu epizod sucha reprezentuje modelovaný odhad výskytu episod sucha v budoucím období na území ČR při uvažování scénáře budoucích koncentrací skleníkových plynů v atmosféře 5. hodnocící zprávy IPCC RCP8.5 (bez omezení emisí). V případě aktualizace výstupů studie, či vypracování aktuálnější studie, je třeba zvážit revizi definice a zdroje dat indikátoru při zachování jeho účelu. Predikovaný výskyt počtu epizod sucha poskytuje informaci, které oblasti mají vyšší pravděpodobnost výskytu dopadu. Při hodnocení klimatického sucha je nutno zohledňovat velikost tohoto deficitu včetně časového rozložení srážek v příslušném období. Kromě množství a intenzity spadlých srážek vztažených k dlouhodobým srážkovým poměrům pro dané místo a roční dobu, stanovili mnozí autoři různé definice klimatického sucha pomocí klimatologických indexů, a to v závislosti na dalších meteorologických prvcích (teplota vzduchu, výpar, rychlost větru, sluneční svit, vlhkost vzduchu aj.), jejichž hodnoty mohou v příslušném období dopady srážkového deficitu na sucho zmírnit nebo naopak výrazně prohloubit. Základním předpokladem identifikace možného klimatického sucha je tudíž srovnávací analýza hodnot vybraných klimatických prvků (především srážek a výparu, resp. evapotranspirace) dosažených v aktuálním období a v dlouhodobém průměru. (Zdroj ČHMÚ) V přírodních podmínkách České republiky je prvotní příčinou všech typů sucha deficit (nedostatek) atmosférických srážek, který je zároveň nejčastěji využíván k definici klimatického sucha. Na počátku je tedy vždy sucho meteorologické, další typy pak mohou nastat s menším či větším zpožděním. Ukazatel nerozlišuje jednotlivé typy sucha. Doporučujeme doplnit indikátorem 1.4. Výchozí indikátor, není potřeba pravidelně aktualizovat. Revize v případě nových poznatků ohledně očekávaného vývoje dopadů KZ na území ČR. Reference Belda et al. 2015, ČHMÚ 2011 ČHMÚ Sledovat minimálně 1x ročně, lze vyhodnocovat i měsíčně.

Kritéria pro výběr indikátorů Politická relevance relevantní k implementačnímu koncepčnímu dokumentu Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a k dalším souvisejícím strategickým dokumentům a existujícím politikám (Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, Státní politika životního prostředí ČR 2012 2020, atd.) Technická relevance sestaveny s ohledem na dostupnost dat Reprezentativnost dat založené na standardizovaných datových sadách umožňující mezinárodní srovnání Interpretovatelnost interpretovány v kontextu hodnocení a provázány na další fakta (dopady na zdraví populace a ekosystémů) Metodická relevance tvorba indikátorů bude metodicky popsána metodický postup a přehled metadat bude uveden v rámci specifikace indikátoru (tzv. indikátorové listy). (EEA 1999, 2014) Zdroje dat Data ze systémů pravidelného monitoringu Statistická inventarizace Prostorová data Data dálkového průzkumu Země Statistická ujišťování ČSÚ

Shrnutí Závažnost dopadů změny klimatu je dána především mírou zranitelnosti dotčeného systému Identifikace rozsahu hrozeb Podklad pro rozhodování o alokaci a distribuci investic, adaptačních opatření a pomoci Identifikace opatření ke snížení zranitelnosti Dopady změny klimatu jdou napříč socio-ekonomickým systémem Indikátory zranitelnosti se snaží sledovat dráhu těchto dopadů Využití navržené sady indikátorů při hodnocení závažnosti dopadů změny klimatu v krajích evaluaci adaptační kapacity podklad pro rozhodování o výběru vhodných adaptačních opatření začlenění sady indikátorů zranitelnosti do Akčního plánu Adaptační strategie

Děkuji za pozornost