MAKROEKONOMIE Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE
CÍL A STRUKTURA TÉMATU.odpovědět na následující typy otázek: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový výstup? Co vyrovná poptávku a nabídku zboží?
Čím je determinován celkový objem produkce?
MODEL Uzavřená ekonomika, čistící se trhy Strana nabídky Trhy VF (nabídka, poptávka, cena) Determinace výstupu/důchodu Strana poptávky Determinace C, I, a G Rovnováha Trh zboží Trh zapůjčitelných fondů
VÝROBNÍ FAKTORY K = L = kapitál: nástroje, stroje a zařízení používaná při výrobě práce: fyzická a intelektuální námaha pracovníků
PRODUKČNÍ FUNKCE Y = F(K, L) Udává, jak mnoho výstupu (Y ) může ekonomika vyprodukovat pomocí K jednotek kapitálu a L jednotek práce Odráží úroveň technologií dané země Konstantní výnosy z rozsahu (v tomto modelu)
PŘEDPOKLADY MODELU 1. Technologie se nemění. 2. Nabídka práce i kapitálu je fixní a nemění se K K and and L L L
DETERMINACE HDP Produkt je tak určen danými výrobními faktory a danou technologií. Y F( K, L)
Jak je rozdělován národní důchod?
ROZDĚLOVÁNÍ NÁRODNÍHO DŮCHODU determinováno cenami výrobních faktorů, cenami, které firmy platí za jednotku výrobního faktoru mzda = cena L výnos = cena K
ZNAČENÍ W = nominální mzda R = nominální cena kapitálu (výnos) P = cena výstupu W /P = reálná mzda R /P = reálná cena kapitálu
JAK JSOU URČENY CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ? Ceny výrobních faktorů jsou určeny interakcí nabídky a poptávky na trhu výrobních faktorů. Opakování: Nabídka každého z VF je fixní. Co poptávka?
POPTÁVKA PO PRÁCI Předpokládejme, že trhy jsou konkurenční: každá firma považuje W, R, a P za dané. Základní idea: Firma najímá každou jednotku práce, pokud náklad nepřesahuje přínos. náklad = reálná mzda přínos = mezní produkt práce
MEZNÍ PRODUKT PRÁCE (MPL ) definice: Dodatečný produkt, který firma může vyrobit zapojením dodatečné jednotky práce (při neměnných ostatních vstupech): MPL = F (K, L +1) F (K, L)
Y výstup MPL A PRODUKČNÍ FUNKCE 1 MPL 1 MPL F ( K, L) S rostoucím množstvím práce MPL 1 MPL Sklon produkční funkce je roven MPL L práce
KLESAJÍCÍ MEZNÍ PRODUKT S rostoucím množstvím zapojeného VF klesá jeho mezní produkt (ceteris paribus). Intuice: Předpokládejme L zatímco udržujeme K fixní Méně strojů na pracovníka Nižší produktivita práce
MPL A POPTÁVKA PO PRÁCI Realná mzda Každá firma najímá práci až do bodu, kdy MPL = W/P. Množství poptávané práce MPL, poptávka po práci Jednotky práce, L
ROVNOVÁŽNÁ REÁLNÁ MZDA Nabídka práce Reálná mzda se přizpůsobuje, aby vyrovnala poptávku po práci s nabídkou. Rovnovážná reálná mzda MPL, Poptávka po práci L
URČENÍ REÁLNÉ CENY KAPITÁLU Právě jsme odvodili, že MPL = W/P. Stejná logika dokazuje, že MPK = R/P : Klesající výnosy z kapitálu: MPK když K Křivka MPK je poptávková křivka firmy při najímání kapitálu. Firmy maximalizují zisky pokud zvolí takový objem K, pro který MPK = R/P.
ROVNOVÁŽNÁ REÁLNÁ CENA KAPITÁLU Nabídka kapitálu Reálný výnos se přizpůsobuje, aby vyrovnal poptávku po kapitálu s nabídkou. Rovnovážný reálný výnos (R/P) K MPK, poptávka po kapitálu Jednotky kapitálu, K
NEOKLASICKÁ TEORIE ROZDĚLOVÁNÍ Tvrdí, že každý výrobní faktor je zaplacen svým mezním produktem Je akceptována většinou ekonomů
JAK JE ROZDĚLOVÁN DŮCHOD: W Celkový pracovní důchod = L P MPL L Celkový kapitálový důchod = R K P MPK K Pokud produkční funkce vykazuje konstantní výnosy z rozsahu, potom: Y MPL L MPK K Národní důchod Důchod z práce Důchod z kapitálu
Podíl pracovního důchodu na celkovém PODÍL PRACOVNÍCH DŮCHODŮ NA CELKOVÉM DŮCHODU (USA) 1 0.8 0.6 0.4 0.2 Podíl pracovního důchodu je v dlouhém období přibližně konstantní (tudíž i podíl důchodu z kapitálu) 0 1960 1970 1980 1990 2000
COBB-DOUGLASOVA PRODUKČNÍ FUNKCE Cobb-Douglasova produkční funkce má konstantní podíly výrobních faktorů: = podíl kapitálu na celkovém důchodu: Důchod z kapitálu = MPK x K = Y Důchod z práce = MPL x L = (1 )Y Cobb-Douglasova produkční funkce: kde A představuje úroveň technologií. Y 1 AK L
Co determinuje poptávku po zboží a službách?
MODEL hotovo hotovo nyní Uzavřená ekonomika, čistící se trhy Nabídková strana Trhy VF (nabídka, poptávka, cena) Determinace výstupu/důchodu Poptávková strana determinace C, I, a G Rovnováha Trh zboží Trh zapůjčitelných fondů
POPTÁVKA PO ZBOŽÍ A SLUŽBÁCH Složky agregátní poptávky: C = spotřebitelská poptávka po zboží a službách I = poptávka po investičních statcích G = vládní poptávka po zboží a službách (uzavřená ekonomika: žádné NX )
SPOTŘEBNÍ FUNKCE C C (Y T ) 1 MPC Sklon spotřební funkce je MPC. Y T
INVESTICE, I Investiční funkce je I = I (r ), kde r označuje reálnou úrokovou míru, což je nominální úroková míra očištěná o inflaci. Reálná úroková míra je Nákladem výpůjčky Nákladem příležitostí při využívání vlastních fondů k financování investice. Proto, r I
INVESTIČNÍ FUNKCE r Výdaje na investiční statky závisí negativně na reálné úrokové míře. I (r ) I
VLÁDNÍ SPOTŘEBA, G G = vládní výdaje na statky a služby. G nezahrnuje transfery (např. starobní a invalidní důchody, nemocenská, dávky v nezaměstnanosti). Předpokládáme, že vládní výdaje a celkové daně jsou exogenní: G G and TT T T
Jak dojde k vyrovnání nabídky s poptávkou?
TRH ZBOŽÍ A SLUŽEB Agregátní poptávka: C ( Y T ) I ( r ) G Agregátní nabídka: Y F ( K, L) Rovnováha: Y = C ( Y T ) I ( r ) G Reálná úroková míra se přizpůsobuje, aby vyrovnala nabídku s poptávkou.
TRH ZAPŮJČITELNÝCH FONDŮ Jednoduchý model nabídky a poptávky na finančních trzích. Jediné aktivum: zapůjčitelné fondy poptávka po fondech : nabídka fondů : cena fondů : investice úspory reálná úroková míra
POPTÁVKA PO FONDECH: INVESTICE Poptávka po zapůjčitelných fondech: Přichází od investic: Firmy si vypůjčují, aby financovaly výdaje na továrny, zařízení, kancelářské budovy, atd. Spotřebitelé si vypůjčují na nákup nových domů. Závisí negativně na r, cena zapůjčitelných fondů (náklad výpůjčky).
r POPTÁVKOVÁ KŘIVKA PO ZAPŮJČITELNÝCH FONDECH Investiční křivka představuje také poptávkovou křivku po zapůjčitelných fondech. I (r ) I
NABÍDKA FONDŮ: ÚSPORY Nabídka zapůjčitelných fondů je tvořena úsporami: Domácnosti používají své úspory k vkladům do bank, k nákupu dluhopisů a dalších finančních aktiv. Tyto fondy se tak stávají dostupné pro firmy k financování jejich investičních projektů. Vláda může také přispět k národním úsporám, pokud neutratí veškeré daňové příjmy, které vybere.
ÚSPORY soukromé úspory = (Y T ) C veřejné úspory = T G národní úspory = S = soukromé úspory + veřejné úspory = (Y T) C + T G = Y C G
ODBOČKA: PŘEBYTKY A DEFICITY VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ Pokud T > G, rozp. přebytek = (T G )= veřejné úspory Pokud T < G, rozp. deficit = (G T ) a veřejné úspory jsou záporné. Pokud T = G, rozpočet je vyrovnaný a veřejné úspory = 0. Vláda financuje deficity vydáváním vládních dluhopisů tj. výpůjčkou.
NABÍDKOVÁ KŘIVKA ZAPŮJČITELNÝCH FONDŮ Národní úspory nezávisí na r, proto je nabídková křivka vertikální. r S Y C ( Y T ) G S, I
ROVNOVÁHA NA TRHU ZAPŮJČITELNÝCH FONDŮ r S Y C ( Y T ) G Rovnovážná reálná úroková míra I (r ) Rovnovážná úroveň investic S, I
SPECIÁLNÍ ROLE r r se přizpůsobuje, aby uvedla do rovnováhy současně trh zboží a trh zapůjčitelných fondů: proto, Pokud je trh zapůj. fondů v rovnováze, potom: Y C G = I Přičtením (C +G ) k oběma stranám dostaneme: Y = C + I + G (rovnováha na trhu zboží) Rovnováha na trhu Z.F. Rovnováha na trhu zboží
MODEL ZAPŮJČITELNÝCH FONDŮ Faktory, které mohou posunout křivku úspor: Veřejné úspory Fiskální politika: změny v G nebo T Soukromé úspory Preference spotřebitelů Daňové zákony, které ovlivní ochotu spořit
CASE STUDY: REAGANOVY DEFICITY Reaganova politika na počátku 80tých let: Zvýšení výdajů na obranu: G > 0 Velké snížení daní: T < 0 Obě politiky vedly k poklesu národních úspor: S Y C ( Y T ) G G S T C S
CASE STUDY: REAGANOVY DEFICITY 1. Zvýšení deficitu snižuje úspory r S 2 S 1 2. což způsobí růst reálné úrokové sazby r 2 r 1 3. což sníží investice. I 2 I 1 I (r ) S, I
JSOU REÁLNÁ DATA KONZISTENTNÍ S TEORIÍ? proměnná 1970s 1980s T G 2.2 3.9 S 19.6 17.4 r 1.1 6.3 I 19.9 19.4 T G, S, a I jsou vyjádřeny jako % HDP. Všechna data jsou průměry za dekádu.