Místní Agenda 21 v Uherském Hradišti Příklady zapojování veřejnosti do rozvoje města Zpracováno v rámci projektu Rozvoj místní Agendy 21 v Uherském Hradišti, spolufinancovaného Revolvingovým fondem Ministerstva životního prostředí ČR Autoři: Ing. Miroslava Hrabalíková Mgr. Ing. Petr Pavelčík Uherské Hradiště 2009
Vydavatel: Město Uherské Hradiště Masarykovo náměstí 19 686 70 Uherské Hradiště tel. 572 525 111 (ústředna) Publikaci je možné získat v elektronické podobě na www.mesto-uh.cz ISBN 978-80-904380-3-3
PŘEDMLUVA Vážení čtenáři, dostává se Vám do rukou brožura, která vůbec poprvé komplexně představuje koncepci a výsledky postupného budování místní Agendy 21 (MA21) v Uherském Hradišti. Na následujících stránkách proto najdete stručné ohlédnutí za naší prací v oblasti udržitelného rozvoje Uherského Hradiště, které současně ukazuje pokrok při realizaci dlouhodobého projektu Zdravé město od roku 2008. V uplynulém období se zintenzivnil zájem představitelů města i zapojených partnerských organizací o zohledňování širších souvislostí vývoje životního prostředí i dalších oblastí důležitých pro příjemný život ve městě. Úkolem veřejné správy a městské samosprávy je také nabídnout obyvatelům širší okruh příležitostí k zapojení do rozhodování o možnostech budoucího rozvoje našeho města. Všechny tyto součásti moderní veřejné správy se snažíme uplatňovat právě formou rozvíjení místní Agendy 21, která je podporována jak na české národní úrovni Radou vlády pro udržitelný rozvoj a Ministerstvem životního prostředí, tak i mezinárodními organizacemi a úmluvami. Královské město Uherské Hradiště bývá také nazýváno metropolí Slovácka. Leží v úrodné nivě řeky Moravy, uprostřed malebného kraje ohraničeného pohořími Bílých Karpat a Chřibů. Lidé na Slovácku odedávna žili v těsném kontaktu s přírodou a krajinou. Náš kraj si i díky tomu uchoval svou svébytnost, rozmanitost lidových tradic i přírodních krás a kvalitní prostředí pro spokojený život. Slovácko je také vyhledávanou turistickou destinací, k čemuž přispívá i slavná historie, sahající až k velkomoravské tradici. V Uherském Hradišti má svoji dlouhou tradici právě také ochrana životního prostředí i ekologická výchova. Vždyť mezinárodní festival ekologických filmů Týká se to také tebe a navazující setkání filmařů a ochránců přírody oslaví v listopadu 2010 již 35. výročí od svého založení. V blízké budoucnosti připravujeme v této oblasti další zajímavé aktivity pro občany města. Po několikaleté náročné přípravě začne obnova krajinné zeleně a inventáře cenného přírodního a kulturně-rekreačního areálu PARK ROCHUS. Také chráněný Kněžpolský les v majetku města, oblíbené místo procházek, chystáme k revitalizaci a po získání dotace začne v říčních ramenech tohoto unikátního lužního lesa opět proudit životodárná voda. Také v budoucnu hodláme pokračovat v podpoře zapojování veřejnosti do souvisejících oblastí rozvoje města. Již v tuto chvíli mohu přislíbit další rozvoj místní Agendy 21, kterou od r. 2010 podporuje nový dotační projekt spolufinancovaný Revolvingovým fondem MŽP ČR. Budeme rovněž toto téma propojovat s dalšími rozvojovými záměry města, například s regenerací veřejných prostranství v rámci Integrovaného plánu rozvoje města nebo s přípravou a realizací městského rekreačního areálu PARK ROCHUS. Květoslav Tichavský místostarosta města Uherské Hradiště, politik MA21 a projektu Zdravé město 3
Obsah Předmluva...3 1. Úvodem aneb malé ohlédnutí do historie...5 2. Co je místní Agenda 21 a udržitelný rozvoj...6 3. Projekt rozvoje MA21 a jeho souvislosti...8 4. Organizační zázemí MA21...12 5. Plánování s veřejností...16 6. Osvětové kampaně a akce pro veřejnost...19 7. Indikátory udržitelného rozvoje...22 8. Podpora ekologické výchovy a šetrného hospodaření...24 9. Závěrečné shrnutí...27 Příloha s fotografiemi...14-15 4
1. Úvodem aneb malé ohlédnutí do historie Tato publikace shrnuje výstupy a naše zkušenosti s projektem Rozvoj místní Agendy 21 v Uherském Hradišti, který byl vybrán k podpoře z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR a spolufinancován také městem Uherské Hradiště. Brožura je jedním z výstupů tohoto projektu a umožní Vám seznámit se s některými zajímavými akcemi a aktivitami pořádanými pro uherskohradišťskou veřejnost. Na začátek se sluší uvést alespoň stručné historické ohlédnutí. V Uherském Hradišti se aktivity v oblasti místní Agendy 21 (MA21) postupně začaly rozvíjet po vstupu do Národní sítě Zdravých měst ČR, jejímž členem je město od roku 2005. Mezi další podstatné mezníky, které v následujících letech pomáhaly utvářet rámec dalšího rozvoje participativních aktivit v Uherském Hradišti, se zařadil rok 2006 a zapojení města do celokrajského síťového projektu Zelená pro Zlínský kraj, zaměřeného na environmentální osvětu, vzdělávání a zapojování veřejnosti. Partnerství a činnosti realizované v rámci tohoto projektu, spolufinancovaného Evropským sociálním fondem a Zlínským krajem, přinesly cenné zkušenosti např. s realizací pilotního konceptu místního systému ekologické výchovy nebo systematické přípravy ekologizace provozu organizace. V roce 2007 byla navázána další důležitá spolupráce Uherské Hradiště se stalo partnerem Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR) a jako v pořadí 12. české město se zapojilo do sledování evropské sady indikátorů místního udržitelného rozvoje (ECI) i navazujících akcí pro veřejnost. V roce 2008 se město Uherské Hradiště ucházelo o přidělení grantu z Revolvingového fondu MŽP. Naše koncepce rozvoje MA21 úspěšně obstála v silné konkurenci jiných měst a jejich projektů. Proto také věříme, že stojí za to, abychom realizovaný projekt blíže představili a podělili se s Vámi o zkušenosti a výsledky, které skoro dvouletá příprava a realizace jednotlivých aktivit na podporu MA21 přinesla. Následujícími kapitolami Vám přiblížíme aplikaci MA21 do praxe v Uherském Hradišti. 5
2. Co je místní Agenda 21. a udržitelný rozvoj Místní Agenda 21 Místní Agenda 21 (MA21) představuje nástroj pro zavádění udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Místní Agenda 21 je proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování a řízení a zapojování veřejnosti zvyšuje kvalitu života ve všech jeho aspektech. Dá se říci, že MA21 je programem konkrétních obcí, měst, regionů, který zavádí principy trvale udržitelného rozvoje do praxe při zohledňování místních problémů. Je tvořen za účasti a ve spolupráci s občany a organizacemi a jeho cílem je zajištění dlouhodobě vysoké kvality života a životního prostředí na daném místě. Projekt Rozvoj místní agendy 21 v Uherském Hradišti je zaměřen na zvyšování kvality veřejné správy, udržitelný rozvoj, osvětové kampaně, zelené úřadování, indikátory místního rozvoje, participativní plánování a procesy zapojování veřejnosti do směřování rozvoje města. Tyto pojmy také vymezují a současně charakterizují obsah publikace, kterou právě držíte v rukou. Zatímco některých částí naznačené problematiky se v následujících kapitolách spíše jen dotýkáme, místní Agenda 21 a naše konkrétní zkušenosti s postupy jejího rozvíjení jsou zde ústředním tématem. Rámce udržitelného rozvoje na místní úrovni Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který neprobíhá na úkor budoucích generací. Udržitelný rozvoj je široce používaným, současně však těžko uchopitelným termínem s celou řadou definic, přístupů, tematických oblastí a hierarchických úrovní implementace. K tomuto tématu a jeho souvislostem bylo již vydáno značné množství publikací, studií a analýz. Pro potřeby tohoto textu se můžeme spokojit s jednoduchým a často uváděným přiblížením: pro vyvážený a dlouhodobý rozvoj lidské společnosti je potřebná vzájemná vyváženost tří dimenzí rozvoje sociální, ekonomické a environmentální. Někde v prostoru průniku těchto tří hledisek pak můžeme hovořit o udržitelném rozvoji (schéma 1). Schéma 1 Udržitelný rozvoj jsou vyvažována ekonomická, environmentální a sociální hlediska (zájmy) 6
Udržitelný rozvoj na místní úrovni může být v dlouhodobé perspektivě reprezentován strategickým a komunitním plánem či programem rozvoje města/obce, který respektuje principy udržitelného rozvoje a je vytvářen se zapojením různých organizací a zájmových skupin obyvatel. Uherské Hradiště má od roku 2007 nový strategický plán, při jehož tvorbě byl využit právě uvedený postup. Uceleným konceptem, který usiluje o zavádění principů udržitelného rozvoje do každodenního života, je na úrovni měst, obcí a menších územních celků místní Agenda 21 1. Všechny činnosti a výsledky, které jsou v této publikaci představeny, je možné zařadit právě do širokého proudu aktivit směřujících k rozvíjení místní Agendy 21 a principů udržitelného rozvoje do praxe místní samosprávy. Udržitelnost rozvoje se poměrně těžko dokládá a měří. Existuje ovšem řada metod, které se snaží tuto problematiku změřit. Na úrovni států, menších územních celků ale i jednotlivců je často využíván výpočet ekologické stopy, na úrovni místních samospráv se můžeme kromě toho setkat také se společnými evropskými či specifickými místními indikátory udržitelného rozvoje. Také tohoto tématu se dotýkáme v kapitole 7 této publikace. 1) Agenda 21 je dokument OSN, přijatý na konferenci o životním prostředí v Rio de Janeiro v roce 1992 (na tzv. summitu Země). Agenda 21 je programem pro 21. století, který ukazuje cestu k udržitelnému rozvoji na naší planetě. Místní Agenda 21 pak je nástrojem pro uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. 7
3. Projekt rozvoje MA21 a jeho souvislosti Rozvoj MA21 a co tomu předcházelo Vize místní Agendy 21 v Uherském Hradišti, z pohledu projektu zaměřeného v prvé řadě na její kvalitativní rozvíjení, sestává z řady různorodých aktivit, které na sebe vzájemně navazují a podporují jediný hlavní cíl. Tím je systematizace a posílení dosavadních pozitivních dopadů dílčích prvků konceptu MA21 na kvalitu života ve městě, včetně rozšíření možností a způsobů zapojování veřejnosti do směrování udržitelného rozvoje Uherského Hradiště. Podrobnější popis účelu a cílů prezentovaného projektu je uveden v Boxu 1. Uherské Hradiště se v roce 2005 stalo členem Národní sítě Zdravých měst ČR. Prvotní představa o hlavním smyslu a náplni aktivit Zdravého města směřovala zejména k realizaci osvětových akcí pro zdravý životní styl, později doplněných o komunitní plánování sociálních služeb ve městě a podporu environmentální výchovy a osvěty. Tyto aktivity byly zajištěny partnerskými organizacemi a pracovníky specifických tématických projektů Zelená pro Zlínský kraj a Komunitní plánování sociálních služeb. Chyběla však celková koordinace a systematické propojování jednotlivých oblastí aktivit. Pozitivní zkušenosti města i partnerských organizací s pilotními prvky konceptu MA21, ekologickou výchovou a komunitním plánováním sociálních služeb ukázaly v letech 2005-2007 důležitost těchto přístupů a přínosy těchto konkrétních aktivit pro udržitelný a vyvážený rozvoj Uherského Hradiště. Z toho vycházel přirozený zájem pokračovat Box 1 Účel a souhrn hlavních cílů projektu Účelem projektu rozvoje MA21 v Uherském Hradišti je rozvoj a zvýšení kvality implementace konceptu místní Agendy 21 ve městě. Souhrn cílů projektu: systematizovat stávající aktivity MA21, propojit vyzkoušené aktivity doplněním dalších prvků zkvalitněním MA21 posílit pozitivní dopad na kvalitu života ve městě a zapojování veřejnosti intenzivněji zapojit cílové skupiny projektu, především veřejnost, neziskový sektor a veřejnou správu vytvořit příklad dobré praxe v oblasti udržitelného rozvoje v regionu s rozvíjením aktivit v této oblasti v systematické podobě a v souladu s existujícími metodikami, zkušenostmi jiných měst a partnerů zejména v neziskovém sektoru. Nově otevřený Revolvingový fond MŽP v roce 2008 poskytl vhodný rámec systematického rozvoje těchto činností a současně byl i jedním z činitelů motivujících ke zpracování návrhu projektu, který přinese zásadní posun v kvalitě a šířce realizace aktivit MA21. Projekt rozvoje MA21 byl ve své podstatě navržen jako ucelený a koncepční akční plán s jasně definovanými cíli, výstupy i harmonogramem a pracovními prostředky, s jejichž pomocí je možné ke kýženému cíli zkvalitnění a posílení zapojování veřejnosti do rozvoje města efektivně dospět. 8
Příprava projektu a jeho základní koncepce Projekt rozvoje MA21 v Uherském Hradišti byl v ideové rovině diskutován a následně sestavován přípravným týmem projektu pod vedením projektového manažera (znalého problematiky MA21 a principů komunitního rozvoje) z oddělení rozvoje města. V přípravném týmu byli zastoupeni odpovědní pracovníci jednotlivých tematických oblastí života ve městě, od sociální oblasti přes vzdělávání, školství, volnočasové aktivity až po životní prostředí a strategický rozvoj. Samotná příprava projektové žádosti trvala asi 2 měsíce, avšak její dobré vstupní předpoklady podmíněné předcházejícími zkušenostmi, aktivitami a partnerstvími, na nichž byl projekt postaven, se postupně utvářely po dobu mnohem delší, se systematickým zahájením prakticky už v roce 2006. Koncepce projektu je postavena na čtyřech hlavních, vzájemně se podporujících pilířích (aktivitách), při zohlednění skutečnosti, že tyto pilíře musí vyrůstat z pevného a stabilního organizačního a provozního zázemí pro MA21. Tento základ, na němž je možné bezpečně stavět jednotlivé oblasti činností a akcí v rámci MA21, byl v našem případě vytvořen pracovní skupinou pro koordinaci rozvoje MA21, zodpovědným politikem MA21 zvoleným zastupitelstvem města a zejména klíčovou funkcí koordinátora MA21 a Zdravého města. Tato funkce byla obsazena při zahájení projektu výběrovým řízením jako nové pracovní místo, protože před rokem 2008 zde plnohodnotná funkce koordinátora MA21 nebyla zřízena, což mj. bránilo dalšímu rozvoji a zvyšování kvality MA21 ve městě. Toto zázemí je podle zkušeností z jiných měst i našich vlastních klíčové pro rozvíjení konceptu a systematickou realizaci aktivit MA21. Mezi základní pilíře rozvoje MA21 v Uherském Hradišti (a nepochybně i řady jiných rozvíjejících se místních Agend 21 v České republice), které jsme postavili na popsaný pev- Box 2 Přehled klíčových aktivit projektu vytvoření pracovního místa koordinátora ný organizačně-provozní základ, patří osvětové kampaně, plánování s veřejností, akce MA21 plánování s veřejností pro udržitelný rozvoj a sledování indikátorů udržitelného rozvoje. osvětové kampaně a akce s tématikou udržitelného rozvoje vytvoření řídícího týmu projektu a pracovní skupiny pro rozvoj MA21 sledování indikátorů místního udržitelného rozvoje práce místního systému ekologické výchovy podpora procesu ekologizace provozu úřadu průběžná publicita projektu a MA21 vydání tematické publikace prezentující získané zkušenosti a výsledky projektu Tyto hlavní prvky doplňuje řada drobnějších aktivit, které napomáhají lepší propojenosti mezi pilíři a zejména zkvalitňují i zintenzivňují jejich vzájemné interakce a přinášejí přidanou hodnotu pro celkové zvýšení kvality života ve městě. Grafické znázornění návazností jednotlivých aktivit, procesů a cílů zobrazuje schéma 2 na str. 11, přehled všech klíčových aktivit projektu je uveden v boxu 2. Neméně důležitou informací o přímých dopadech aktivit je vymezení cílových skupin, jimž 9
je projekt určen. V zaměření aktivit projektu patří mezi nejdůležitější zapojené skupiny široká (neorganizovaná) veřejnost, neziskový sektor a veřejná správa. Poněkud obtížnější bývá zapojení podnikatelského sektoru, avšak i v této oblasti byly první kontakty a spolupráce navázány. Pro lepší představu o vazbách cílových skupin na projekt doporučujeme ke shlédnutí box 3 s výňatkem z popisu projektu, který vysvětluje důležitost a způsob zapojení jedné z hlavních cílových skupin. Přestože patří do výše uvedených obecněji vymezených cílových skupin, v rámci některých konkrétních aktivit jsme se zaměřili přímo na zapojení a podporu významných dílčích skupin škol a školských zařízení nebo nositele aktivit EVVO (environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty). Základní informace o projektu a související aktivity Přehled základních informací charakterizujících projekt je uveden v boxu 4. Názorný Box 3 Příklad vymezení, relevance a způsobu zapojení cílové skupiny projektu Široká veřejnost (neorganizovaná) Vymezení: obyvatelé Uherského Hradiště, částečně i obou menších měst v aglomeraci Staré Město-Uherské Hradiště-Kunovice a okolních obcí. Relevance: Klíčovým prvkem MA21 je průběžná spolupráce a komunikace veřejné správy s různými subjekty ve městě včetně neorganizované veřejnosti. V rámci participativních aktivit projektu občané budu mít dostatek příležitostí dozvědět se důležité informace o rozvoji města, v němž žijí, a vyjádřit se k důležitým otázkám života ve městě a jeho budoucího směřování. Způsob zapojení: Této obecně definované cílové skupině jsou v největší míře určeny aktivity plánování s veřejností, osvětové kampaně a akce s tematikou udržitelného rozvoje. Průzkum mínění veřejnosti je vstupním podkladem pro indikátor ECI A1 Spokojenost občanů s místním společenstvím tímto průzkumem bude zapojeno cca 2,5 % obyvatel města starších 18 let, tvořících reprezentativní vzorek občanů. Rovněž vydání tematické publikace/letáků a publicita projektu jsou aktivity určené pro nejširší veřejnost. a rychlý přehled o koncepci projektu, jeho aktivitách a souvisejících procesech je možné získat pomocí grafického schématu č.2. Lze na něm jednoduše sledovat hlavní návaznosti jednotlivých aktivit (výseče vnějšího soukolí), avšak často spolu souvisí nejen aktivity umístěné na schématu hned vedle sebe, protože činnosti v rámci projektu tvoří provázaný celek. Na velikosti jednotlivých výsečí aktivit můžeme jednoduše srovnat finanční náročnost různých aktivit, která odpovídá podílu na rozpočtu projektu i objemu jejich závazných výstupů. Největší plochu v kruhu zaujímá a největší částka v rozpočtu je tedy určena na koordinaci projektu a procesu MA21. Tato část rozpočtu (více než třetina) je určena na vytvoření stabilního organizačního základu pro aktivity MA21 (zejména jde o osobní náklady na koordinátora MA21). Čtyři větší výseče nejdůležitějších aktivit mají z rozpočtu přidělenu obdobnou částku (asi 60-75 tis. Kč), u ostatních aktivit je finanční dotace výrazně nižší, a to v poměru k velikosti jejich výsečí. Na naplňování účelu projektu ve středu schématu (Rozvoj a zvýšení kvality implementace MA21) se podílí nejen samotné aktivity, ale jejich působení se děje zejména skrze procesy a prvky v mezikruží schématu, jejichž prostřednictvím je zajišťováno vyvážené naplňování účelu projektu. Tyto navazující prvky jsou totiž, v souladu s přispěním zapojených cílových skupin, neviditelným převodním mechanismem, který zajišťuje, že např. 10
Box 4 Základní statistické informace (podle grantové smlouvy s MŽP ČR) Délka trvání projektu: 15 měsíců (15. 9. 2008 15. 12. 2009) Celkový rozpočet: 743 210 Kč Celková částka podpory: 500.000 Kč, z toho na osobní náklady 163.665 Kč a nemateriálové náklady 259.055 Kč Spolufinancování města: 243 210 Kč (33 %) Celkový počet realizovaných akcí: 20 (v rámci vícedenních kampaní proběhly také dílčí besedy a výstavy) plánování s veřejností není ovlivněno pouze výsledky indikátorů místního rozvoje a prací přípravného organizačního týmu, ale děje se také v koordinaci s dalšími aktivitami ( např. s partnery v místním systému EVVO a řídící skupinou MA21). Kromě aktivit, které byly realizovány přímo v rámci závazných aktivit, výstupů a jim odpovídajícím položkám rozpočtu projektu, byly v období trvání projektu v rámci nezbytné širší podpory konceptu místní Agendy 21 ve městě realizovány také další navazující aktivity. Z nich stojí za zmínku zejména příprava grafických návrhů a z nich konečný výběr nejzdařilejšího loga Zdravého města Uherské Hradiště, které považujeme za dobře komunikovatelnou značku, vysvětlující názorně pojem a principy MA21. Rovněž realizace některých dalších akcí, soutěží, výstav a kampaní má jednoznačně komunitní rozměr a proto je rovněž řadíme do rozšiřujícího se proudu aktivit MA21 ve městě. Patří sem například více než týdenní kampaň Evropský týden mobility, která se koná každoročně ve druhé polovině září už od roku 2007, nebo prezentační výstava organizací poskytujících sociální služby na území města. Také někteří z partnerů projektu MA21 i jiných organizací na území města uskutečnili další plánovací aktivity nebo akce určené (nejen) veřejnosti a realizované v souladu s principy MA21. Schéma 2 Účel projektu, související procesy a návaznosti klíčových aktivit projektu Řídící skup. MA21 Zelený úřad Osvětové kampaně Místní systém EVVO Aktivizace a zapojování veřejnosti Plánování procesu zlepšování MA21 Akce pro udržitelný rozvoj Rozvoj a zvýšení kvality implementace MA21 Strategický a komunitní rozvoj Interní procesy úřadu Publicita projektu Spolupráce s aktéry MA21 Účel projektu Publikace výstupů Koordinace projektu a procesu rozvoje MA21 Kvalita života obyvatel Indikátory udržitelného rozvoje Související procesy Plánování s veřejností Klíčové aktivity projektu 11
4. Organizační zázemí MA21 Místní Agenda 21 se dotýká chodu práce celého města a v rámci příslušného městského úřadu vyžaduje jisté organizační zázemí. MA21 jako metoda zvyšování kvality veřejné správy nemůže fungovat izolovaně a bez zapojení místní veřejné správy (úředníci, politici), protože se jedná o proces zapojování (participativní proces). Bez aktivní vůle a podpory vedení města nemůže MA21 vzniknout ani fungovat jako dlouhodobý koncepční proces. V Uherském Hradišti byla tato metoda zvyšování veřejné správy podpořena vedením města již v přípravných fázích projektu Rozvoj místní Agendy 21 v Uherském Hradišti a i v průběhu realizace aktivit projektu. Součástí tohoto projektu byly následující aktivity s cílem zajistit vytvoření nezbytného organizačního zázemí MA21: ustanovení koordinátora MA21 a PZM, ustanovení politika MA21 a PZM, řídící skupina rozvoje MA21. Tato organizační struktura souvisí s posunem úrovně procesu MA21 z pozice začátečníků do kvalitativní kategorie D naplněním oficiálních kritérií Kategorií MA21, což bylo součástí cílů projektu. Více informací ke kritériím MA21 v ČR je možné získat na internetových stránkách ma21.cenia.cz. Oficiální prvky organizačního zázemí MA21 Tajemník Městského úřadu je vedoucím úřadu, jeho přístup k realizaci MA21 a PZM výrazným způsobem ovlivňuje postoje a zapojení dalších pracovníků úřadu do souvisejících procesů. Výrazným způsobem podpořil přípravy i realizaci Veřejného fóra o rozvoji města tajemník Městského úřadu Uherského Hradiště Mgr. Josef Botek a vytvořil tak příjemné podmínky pro práci koordinátora MA21 a PZM. Politik MA21 a PZM zastřešuje procesy MA21 a PZM navenek. V Uherském Hradišti přijal tuto pozici místostarosta Květoslav Tichavský, mezi jehož oblasti působnosti patří např. životní prostředí. Zapojuje se přímo do aktivit projektu formou celkového dohledu, prezentací záměrů města v rámci diskusí s veřejností a např. také komunikací s médii. Do realizace některých aktivit souvisejících s MA21 se aktivně zapojují také ostatní představitelé města. Koordinátor MA21 a PZM je pracovník úřadu, který komplexně sleduje, připravuje, realizuje, vyhodnocuje, přináší inovace a informuje klíčové aktéry MA21 a PZM. Role koordinátora spočívá, už podle názvu, v koordinační činnosti a komunikaci mezi spolupracovníky, partnery, veřejností a vedením města. 12
Koordinátor při přípravách kampaní a akcí poskytuje spoluorganizátorům zejména organizační zázemí a podporu, která je potřebná z pohledu města. Při plánování s veřejností se však podílí na veškeré organizaci, propagaci a přípravě. Zodpovídá za včasnou a reprezentativní medializaci akce, za stanovení vhodných odborníků k diskusi, za program, za témata diskuse a zpracování výstupů. Významnou rolí koordinátora je i zapracování výstupů z Veřejného fóra do Komunitního plánu zdraví a kvality života. Pro usnadnění slouží DataPlán, který zpracovala Národní síť zdravých měst ČR. Zde jsou zapracovány veškeré náměty, jejich garanti, rozpočet a průběh řešení neboli konkrétní kroky učiněné k vyřešení námětu (problému). Cílem DataPlánu je dostatečně a přehledně informovat občany o průběhu řešení prostřednictvím přehledného systému. Řídící skupina pro rozvoj MA21 je ustanovena ze zástupců odborů úřadu, partnerů (neziskové organizace, příspěvkové organizace, podnikatelé atd.) a politikem MA21 a PZM. Naše skupina má 11 členů včetně koordinátora a jsou zde zástupci z oblastí: odbor životního prostředí oddělení rozvoje města komunitní plánování sociálních služeb sociální služby (Diakonie ČCE středisko CESTA Uherské Hradiště) informovanost (Městské informační centrum) ekologická výchova a vzdělávání (Centrum ekologické výchovy Žabka) podnikatelé Na setkáních se řeší aktuální otázky v rámci realizace aktivit projektu témata akcí, termíny, partneři, účel a cíl, zpracování výstupů, předávání informací veřejnosti apod. Tato skupina napomáhá při práci a rozhodování koordinátora s ohledem na názory zástupců z oblastí života občanů. Politik MA21 a PZM je tímto způsobem průběžně informován o aktivitách projektu, dohlíží na oficiální postupy a informuje vedení města, proto je jeho účast na těchto setkání nezbytná. 13
Příloha s fotografiemi Veřejné fórum - hlasování Veřejné fórum o rozvoji města Veřejné projednání areálu Rochus Kulatý stůl - cyklisté ve městě Diskusní fórum o životním prostředí Týden pro Zemi 14
Příloha s fotografiemi Den zdraví 2008 Den zdraví 2009 Den stromů 2008 Den stromů 2009 Týden pro Zemi - Den Země Den Země 2009 15
5. Plánování s veřejností Zapojení veřejnosti (do plánovacích a rozhodovacích procesů), účast veřejnosti, účast občanů, participace, participativní proces jsou synonyma popisující jedno či více jednání nebo kroků v procesu (například řešení problému, projednávání návrhu či plánu, příprava rozhodnutí, sběr informací a názorů apod.), k nimž je přizvána veřejnost (např. místní obyvatelé, zástupci různých zájmových či sociálních skupin, lidé mající zájem na tématu jednání) a mají vliv na obsah a průběh jednání a výsledné rozhodnutí. Proč vlastně zapojovat veřejnost? Důvodem pro zapojení veřejnosti je zejména aktivní předcházení možným nedorozuměním a nesouhlasu veřejnosti s nově navrhovanými záměry a omezení možnosti manipulace s veřejným míněním. Jednoduše řečeno, musíme se snažit získat od veřejnosti zpětnou vazbu, aby rozhodnutí reagovalo na potřeby občanů nebo alespoň omezilo negativní reakce z jejich strany. Účastníci z řad veřejnosti se zapojí, jsou-li osloveni ve správný okamžik a vhodným způsobem, prostor pro diskusi je bezpečný, srozumitelný, otevřený a rozpoznatelný, účastníci jsou vnímáni jako rovnocenní partneři, jejich názory jsou považovány za významné a potřebné a s jejich připomínkami je nakládáno s respektem a podle domluvených pravidel. Účastník přijme výsledky diskuse tehdy, je-li dostatečně, srozumitelně a včas informován o procesu plánování a rozhodování, je-li požádán o vyslovení názoru dříve, než je rozhodnuto, a má-li vliv na výsledek jednání. Výběr vhodného způsobu zapojení veřejnosti je důležitým rozhodnutím nositele plánovacího procesu. Pro zapojení veřejnosti je možno využít nejrůznějších technik, jejich částí, kombinací či modifikací. Patří mezi ně například pracovní semináře, pracovní skupiny, kulaté stoly, veřejné projednání, veřejné fórum, akční plánování apod. Na druhé straně špatně připravené zapojení veřejnosti může spolupráci poškodit a přerušit zájem občanů podílet se na plánování, což může vést i k neefektivnímu využití finančních prostředků. Veřejné fórum o rozvoji města V Uherském Hradišti se konalo první Veřejné fórum o rozvoji města v únoru roku 2009 v rámci realizace aktivity projektu Rozvoj místní Agendy 21 v Uherském Hradišti. Hlavním důvodem uspořádání této organizačně náročné akce bylo zasazení ne příliš známého pojmu místní Agenda 21 do povědomí občanů a zvýšení možnosti zapojování veřejnosti do rozhodování. Veřejného fóra se zúčastnilo cca 140 osob a každý účastník měl dva hlasy. Pro diskusi bylo připraveno 9 tématických stolů (Veřejná správa, ekonomika, podnikání, Strategický rozvoj města a bydlení, Památková péče a architektura, územní plánování, Životní prostředí, Sociální a zdravotní služby, Vzdělávání a sport, Kultura a cestovní ruch, Doprava, Prevence a bezpečnost). Od každého tématického stolu byly po diskusi prezentovány plénu 16
dva nejvíce diskutované náměty. Z celkového počtu 18 získaných námětů po hlasování veřejností vyplynulo tzv. 10 nejpalčivějších problémů města. Největší zájem projevila veřejnost u tématických stolů Sociální a zdravotní služby, Životní prostředí a Doprava, což zohledňuje následující tabulka. Na Veřejném fóru o rozvoji města byly od občanů získány následující náměty: 1. Zlepšení zdravotní péče v Uherskohradišťské nemocnici výstavbou centrálního objektu 2. Rozšiřovat plochy veřejné zeleně v centru města (plánování a údržba) 3. Severní obchvat města (most přes Moravu) 4. Řešení kanalizační sítě a hospodaření s dešťovými vodami 5. Rozšíření možností sportovních aktivit (Aquapark a sportovní hala) 6. Napojení ulice Průmyslová na obchvat 7. Nezastavovat vnitrobloky další zástavbou 8. Rozvoj nemateriálního vybavení škol 9. Řešení vandalismu a majetkové trestné činnosti 10. Prevence v oblasti volného času dětí a mládeže Tyto náměty byly ověřeny v rámci sledování indikátoru udržitelného rozvoje A1 Spokojenost občanů s místním společenstvím. Po vyhodnocení bylo ověřeno 9 námětů z 10, nebyl ověřen námět Řešení kanalizační sítě a hospodaření s dešťovými vodami, pravděpodobně z důvodu změny priorit občanů. I tak je ale velký úspěch ověřit 9 námětů z 10 ve srovnání s ostatními městy. Veškeré náměty byly zapracovány do Komunitního plánu zdraví a kvality života, kde ověřené náměty mají statut priorit. K ověřeným námětům byli stanoveni garanti, kteří zodpovídají za daný problém a informují koordinátora o fázích jeho řešení, aby je mohl zapracovat do Komunitního plánu. Vyjádření garantů a garanti byli schváleni Radou města a následně dány na vědomí Zastupitelstvu města. Na příštím Veřejném fóru budou občané seznámeni s Komunitním plánem, s postupy a konkrétními kroky, které byly učiněny k řešení naformulovaných problémů z loňského fóra prostřednictvím prezentace. Veřejné projednání Veřejné projednání je jeden z nejefektivnějších prostředků k zapojení veřejnosti do rozhodování o konkrétních připravovaných záměrech města, a to prostřednictvím diskuse s odborníky a projektanty záměrů. Je žádoucí, aby se projednání účastnili i členové vedení města nebo alespoň rezortní místostarosta (popř. přímo starosta města). Účelem projednání je představit občanům města připravovaný záměr - jeho podobu a okolnosti, které ovlivnily tvorbu záměru. Občané by tedy měli být seznámeni s výchozí a cílovou situací a musí jim být dána možnost vyjádřit svůj názor. V rámci projektu Rozvoj místní Agendy 21 v Uherském Hradišti proběhlo v březnu 2009 veřejné projednání koncepce rozsáhlého přírodně-kulturního a rekreačního areálu 17
Rochus, kde občané mohli kromě diskusí a sběru námětů i připomínek vyjádřit své preference také prostřednictvím hlasování. Veřejného projednání se zúčastnilo cca 120 osob, každý účastník měl možnost hlasovat pro dvě z níže uvedených témat. Uvedené pořadí a počty přidělených hlasů mj. vypovídají nejen o tom, co by si občané v areálu přáli nejvíce, ale i o tom, co tam většina přítomných nijak nepreferuje (tedy spíše nechce). Oproti více než 50 hlasům pro téma na 1. místě jen několik málo hlasů totiž obdržela témata na 9. a 10. místě. Zařazení těchto témat mezi aktivity v areálu bylo také mezi nejčastějšími připomínkami, které při projednání vzešly od jednotlivých diskusních stolů. Uvedené pořadí preferencí obyvatel bylo ještě následně ověřeno veřejnou anketou. Na základě tohoto pořadí i vyjádření dalších zapojených organizací byly uvedené kritizované aktivity (lanovka a adrenalinové sporty) vyřazeny z dopracovaného návrhu funkčního využití ploch v areálu. Hlasování účastníků veřejného projednání: Čemu dáváte na Rochusu zelenou? 1. Aleje a výsadba zeleně, přírodní labyrint 2. Úpravy okolí kaple, křížová cesta, odpočinková louka 3. Mařatský dvůr a Muzeum vinařství v přírodě 4. Ekostatek, sad krajových odrůd 5. Environmentální centrum, expozice rostlin, naučná stezka Natura 2000 6. Sporty kondiční ( např. jogging, cyklistika, plochy pro cyklotrial, ) 7. Naučná stezka pokladnic Slovácka se vstupní bránou 8. Sporty relaxační ( např. plochy pro sáňkování, petanque, ) 9. Lanová dráha z Jaktářů 10. Sporty adrenalinové ( např. slaňování, paintball, bobová dráha, zorbing, ) Kulaté stoly Mají podobu diskuse s odborníky a veřejností nad konkrétním problémem, který se přímo či nepřímo dotýká občanů a je ho potřeba řešit. Většinou se jedná o parkování, výstavbu cyklostezek, vandalismus atd. Velká část tzv. problémů se nedá odstranit z důvodu technické a finanční náročnosti, proto by měly být vybrány k diskusi takové oblasti problémů, které lze s veřejností řešit, aby diskuse splnila účel. Kulaté stoly jsou realizovány převážně po veřejném fóru, aby se jejich prostřednictvím projednaly náměty získané na fóru. V Uherském Hradišti byly realizovány v rámci aktivit místní Agendy 21 tři kulaté stoly. V dubnu proběhl kulatý stůl s tématem Urbanistická koncepce (plošné a prostorové uspořádání území pro zadání nového územního plánu města, způsoby regulace). V červnu se uskutečnil kulatý stůl s cílem stanovit využití střelecké stěny v parku areálu bývalých kasáren v Uherském Hradišti a v prosinci s názvem Cyklisté ve městě. Největší ohlas se objevil u tématu Cyklisté ve městě, kde nejvíce diskutovanými tématy byly pohyb cyklistů v centru města a cyklisté vs. chodci. Kulatých stolů se zúčastnilo přibližně 60 osob z řad odborníků a veřejnosti. 18
6. Osvětové kampaně a akce pro veřejnost Osvětové kampaně jsou u nás realizovány zejména v podobě tematických programů pro školy a veřejnost s výchovným efektem. Akce s tematikou udržitelného rozvoje směřují k rozšíření ekologické výchovy a vzdělávání k udržitelnému rozvoji ve městě formou tématických výstav, besed, přednášek apod. Spoluorganizátory těchto akcí jsou Žabka - centra ekologické výchovy při SVČ Klubko Staré Město a Přírodovědné centrum Trnka při DDM Uherské Hradiště. Osvětové kampaně (zúčastnilo se přes 2 000 osob) Týden pro Zemi/Den Země Tato kampaň s tématem Energie v nás a kolem nás proběhla v Uherském Hradišti od 15. 24. 4. 2009. Ve středu 15. 4. proběhla v kině Hvězda vernisáž výstavy, kde byly představeny nejen vítězné práce výtvarné soutěže. Malí i velcí mohli po celý týden navštívit několik zajímavých filmů, které tematicky doplnily program celého týdne. V Přírodovědném centru Trnka mohli shlédnout připravenou výstavu k úsporám energií v domácnostech a alternativních zdrojích energie. V rámci programu bylo připraveno několik tematických besed. Ve středu 22. 4. 2009 na Masarykově náměstí proběhl DEN ZEMĚ. Program byl opět netradiční v dopoledních hodinách žáci hradišťských škol skládali rekordní obrazec z roliček od toaletního papíru; na vzniklé ploše byl namalován ekovtip z autorské dílny kreslíře Ivana Křemečka. Po celý den byl připraven také ekojarmark, v rámci kterého se zájemci mohli seznámit například s možnostmi úspor energie v domácnosti, nechat si změřit některé ukazatele kvality vody ze svého přineseného vzorku, nakoupit zdravé potraviny a biopotraviny nebo ekologické čisticí prostředky či kosmetiku a mnoho dalších. Děti měly příležitost si zasoutěžit a celý program slovem i hudbou doplnil mediální partner Rádio Zlín, který také během dne živými vstupy informoval o dění na Masarykově náměstí. Doplňkem byla výstava techniky firmy Hrates, věnovaná k 10. výročí jejího založení. Firma se snaží v rámci možností přihlížet k ekologii, nakupuje např. moderní čisticí vozy s prachovými filtry, a tímto velmi přispívá ke vzhledu a čistotě životního prostředí v našem městě. V průběhu celého týdne byl také připraven bohatý program pro školy, které mohly navštívit tematická filmová představení, absolvovat besedu v knihovně BBB nebo výstavu doplněnou výukovým programem zaměřenou na úspory a alternativní energie, která proběhla v Přírodovědném centru Trnka. Den zdraví 2008 Tato kampaň byla pořádána ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a za finanč- 19
ní podpory Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Celodenní program pro veřejnost se uskutečnil v sobotu 20. 9. 2008 od 9 do 14 hodin ve Velkém sále Klubu kultury a nabízel poradenství pro zdraví a zdravý životní styl, vyšetření cholesterolu a dalších tělesných parametrů, informace jak si udržet zdraví, jak zhubnout, přestat kouřit, jak se zbavit závislostí na alkoholu nebo drogách. Vyšetření cholesterolu, tlaku, cukru a další bylo provedeno bezplatně, poté lékař konzultoval se zájemci zjištěné hodnoty a poskytoval jim rady. Součástí akce byly rovněž ukázky a ochutnávky zdravých potravin a nápojů. Den zdraví 2009 Tato kampaň byla opět pořádána ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a za finanční podpory Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Celodenní program, který probíhal v sobotu 19. 9. 2009 od 9 do 14 hodin ve Velkém sále Reduty, nabízel poradenství pro zdraví a zdravý životní styl, vyšetření cholesterolu, cukru v krvi a dalších tělesných parametrů stejně jako v předchozím roce. Pro zpestření programu přibyly ukázky výrobků Chráněné dílny, ekokoutek pro děti, přírodní kosmetické výrobky, měření osteoporózy s finančním příspěvkem města, bezplatné vyšetření pigmentových znamének odborným dermatologem a projekce průběhu mamografického vyšetření Uherskohradišťskou nemocnicí, a. s. Akce pro veřejnost s tématikou udržitelného rozvoje (zúčastnilo se přibližně 800 osob) Den stromů 20. 10. 2008 Celodenní program pro veřejnost probíhal v Komorním sále Reduty a nabízel tematické kvízy, soutěže pro školy, výstavu starých odrůd Uherskohradišťska (součástí výstavy bylo i krátké představení jednotlivých odrůd) a výstavu památných stromů (fotografie, informační texty, mapy atd.). Studenti ze škol se dopoledne zúčastnili sázení lip v ulici J. E. Purkyně jako přispění k obnovení zeleně města. V odpoledních hodinách byly k dispozici i tvořivé dílny pro děti a dospělé, kde si příchozí mohli vyrobit např. stromeček z korálků, a probíhaly hry a soutěže pro děti spojené s tematikou stromů. V pozdějších hodinách byla připravena Beseda pro veřejnost na téma Městská zeleň. Odbornými hosty byli zástupci ochrany přírody v Uherském Hradišti a Zlínského kraje, inspektor České inspekce životní prostředí z oddělení ochrany přírody. Témata besedy byly práva a povinnosti občanů při údržbě zeleně (kdy hlásit/nehlásit, co hlásit a kam), možnosti občanů při ochraně veřejné zeleně (zjištěné nepovolené kácení či poškozování zeleně, ohrožení zdraví nebo majetku), jaké jsou kompetence jednotlivých zastoupených institucí v tomto tématu, co obnáší údržba městské zeleně, co předchází vlastním zásahům do městské zeleně, na základě čeho se tyto zásahy dělají, nákladnost a příklady z praxe jednotlivých zúčastněných stran. 20
Den stromů 20. 10. 2009 Na programu byla výstava s názvem Strom, která se zabývala tématy - co je vlastně strom, jak funguje, co o stromech nevíme a proč je potřebujeme, význam stromů v minulosti a dnes. Součástí výstavy byly i ukázky některých druhů dřevin (dřevo, list a plod). Jako doplňková aktivita pro žáky bylo připraveno výtvarné tvoření, v rámci něhož si mohli složit papírové ptáčky, namalovat strom přátelství nebo si vyzkoušet frotáž listů a kůry některých druhů stromů. Součástí programu byla i výstava Staré odrůdy Uherskohradišťska, kde proběhla ukázka plodů starých odrůd ovocných stromů. Pro zájemce bylo nachystáno i krátké povídání v podání paní Hany Možíškové, odbornice na krajové odrůdy. Výstava s besedou Přírodní klenoty okolí Uherského Hradiště 24.-27. 2. 2009 Výstava byla věnována představení sedmi Evropsky významným lokalitám, které jsou součástí evropské sítě chráněných územní a nachází se přímo v Uherském Hradišti a jeho nejbližším okolí. Jednalo se o lokality Kněžpolský les, Nedakonický les (jehož součástí je i Kunovský les), Chřiby, Rochus, Čerťák, Insel a Popovické rybníky. Návštěvníci zde nalezli stručný popis jednotlivých území doplněný o zajímavosti, mapy a fotografie. Beseda se orientovala na výše zmíněné lokality a obsahově měla veřejnosti přiblížit, čím jsou tato území zvláštní, a to v podání Mgr. Magdy Richtárové, která tato území představila trochu jinak, než je známe. 21
7. Indikátory udržitelného rozvoje Město Uherské Hradiště se v roce 2009 opět zapojilo do sledování indikátorů místního udržitelného rozvoje ve spolupráci s Týmovou iniciativou pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR) zopakováním průzkumu indikátoru A.1 ze sady společných evropských indikátorů (ECI). Tento průzkum proběhl ve městě poprvé v roce 2007. Kromě toho jsme se letos poprvé zabývali také mobilitou obyvatel a současně s indikátorem A.1 byl proto naplněn rovněž indikátor A.3. Sledování indikátorů probíhá každé dva roky z důvodu možnosti porovnání výsledků v reálném časovém horizontu. V rámci dotazníkového šetření bylo vybráno 576 správně vyplněných dotazníků, což je o 39 dotazníků více než v roce 2007. Tento rozdíl není příliš výrazný, a proto je možné srovnat výsledky z roku 2007 s letošními výsledky. Indikátor A.1 spokojenost občanů s místním společenstvím Vzhledem k tomu, že se nyní nacházíme v době krize, zejména pak složité ekonomické situaci, ale i vzhledem k řadě negativních zpráv, přicházejících prostřednictvím různých mediálních kanálů z celého světa, nebylo možné očekávat, že by se v souhrnu velmi příznivé výsledky roku 2007 mohly zopakovat. U velké většiny hodnocených oblastí se hodnocení respondentů v průměru snížilo o 0,5-1,0 bodu na desetibodové stupnici. Titulkový indikátor obecné míry spokojenosti dosáhl hodnoty 88,6, tedy spokojenost obyvatel sice klesla o 4,9 %, ale stále zůstává velmi vysoká při porovnání s dalšími městy TIMUR. Mírné navýšení bylo zaregistrováno jen v oblasti subjektivního hodnocení pocitu bezpečnosti ve městě a u možnosti účastnit se místního plánování. Druhé jmenované zlepšení připisujeme rozvíjejícím se aktivitám v rámci podpory plánování s veřejností a zavádění postupů místní Agendy 21. Sledování indikátorů udržitelného rozvoje, které je od letošního roku součástí projektu Rozvoj místní Agendy 21 spolufinancovaného Revolvingovým fondem Ministerstva životního prostředí ČR, bude pokračovat i v budoucnu. Poslední otázka v rámci letošního průzkumu indikátoru A.1 se již nevztahovala k hodnocení spokojenosti, nýbrž měla ukázat preference rozvojových aktivit ve městě. Navazovala tak na únorové setkání obyvatel města na veřejném fóru a zčásti tam určené pořadí revidovala. Pro obyvatele Uherského Hradiště je důležité přednostně řešit kvalitu zdravotní péče v Uherskohradišťské nemocnici výstavbou centrálního objektu, vandalismus a majetkové trestné činy a severní obchvat města most přes Moravu. Zajímavé je i rozdělení priorit dle pohlaví, kde ženy výrazně preferovaly rozvoj materiálního vybavení škol a muži spíše oblast dopravy. 22
Indikátor A.3 mobilita a místní přeprava cestujících Výsledky u nás nově sledovaného indikátoru A.3 byly příjemné hlavně z pohledu převahy cest uskutečněných na kole (20,5 %), co je vůbec nejvyšším výsledkem v porovnání s ostatními partnerskými městy TIMUR. Naopak podíl cest uskutečněných automobilem byl mezi českými městy průměrný, ale pozitivem je zvýšená obsazenost auta spolucestujícími. Výsledky putovaly na Odbor dopravy, kde byly zohledněny v dopravním modelu cyklodopravy a samozřejmě přispějí k rozvoji cyklostezek. Indikátory udržitelného rozvoje budeme sledovat i nadále prostřednictvím aktivit nového projektu zaměřeného na rozvoj místní Agendy 21 spolu s rozšířením o další nový indikátor B.6 - cesty dětí do školy. K rozšíření o tento indikátor nás vedla propojenost s dalšími sledovanými indikátory a zjištění hlediska bezpečnosti cest do škol z pohledu převážně rodičů. Výsledky sledovaných indikátorů naleznete na www.mesto-uh.cz v sekci Zdravé město a místní Agenda 21. Kompletní informace o indikátorech místního udržitelného rozvoje v ČR najdete na www.timur.cz. Preference rozvojových aktivit ve městě - ověření námětů z veřejného fóra 2009 (více v kapitole č.5) 23
8. Podpora ekologické výchovy a šetrného. hospodaření Mezi zajímavé konkrétní aktivity v oblasti podpory udržitelného rozvoje, s nimiž v rámci MA21 u nás máme první pozitivní zkušenosti už od roku 2007, patří místní systém ekologické výchovy a zelené úřadování, neboli podpora ekologicky šetrného provozu veřejných budov a institucí. Obě tyto mladé součásti uherskohradišťské MA21 byly logicky zařazeny také do projektu rozvoje MA21, což umožnilo jejich další rozvíjení a podpořilo rovněž navazující sdílení zkušeností s jinými městy i dalšími organizacemi zajímajícími se o tyto dosud ne zcela obvyklé aktivity a postupy z oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO). V této kapitole najdete alespoň stručný souhrn informací o těchto činnostech, jejich významu, přínosech a našich dosavadních zkušenostech s jejich uplatňováním v rámci rozvoje MA21. Místní systém ekologické výchovy V rámci aktivit projektu Zelená pro Zlínský kraj a navazující spolupráce města Uherské Hradiště s Centrem ekologické výchovy Žabka při SVČ Klubko Staré Město, p. o., a nositeli aktivit EVVO z dalších organizací vznikla v roce 2007 pracovní skupina pro EVVO v regionu Uherskohradišťska pojmenovaná svými členy EkoSlovácko. Šlo o začátek vytváření funkčního místního partnerství v oblasti ekologické výchovy, které umožní rozvinutí potenciálu komunikace a spolupráce mezi svými členy a dalšími zájemci, což v konečném důsledku napomůže zkvalitnit spektrum aktivit EVVO v regionu. Důležitým předpokladem pro úspěšné zahájení tvorby místního systému bylo zapojení všech důležitých aktérů a podpora tohoto procesu ze strany místní samosprávy. Členy otevřené pracovní skupiny jsou zejména pedagogové koordinátoři ekologické výchovy v mateřských, základních i středních školách Uherskohradišťska, členové a pracovníci nevládních neziskových organizací, zástupci státní správy a místní samosprávy měst a obcí Uherskohradišťska i zájemci působící v dalších institucích (např. Zdravotní ústav se sídlem ve Zlíně nebo místní firmy), jejichž oblast působnosti souvisí s životním prostředím. Nositelé aktivit EVVO vytváří ohniska pozitivní nákazy svým myšlením, chováním, znalostmi a charakterem práce mají možnost pozitivně ovlivňovat názory a přístupy široké skupiny obyvatel žáků a studentů, jejich rodičů i dalších lidí ve svém okolí. Podle našich informací jsou místní systémy ekologické výchovy, které se soustřeďují na průběžnou podporu aktivních zástupců této cílové skupiny, v rámci ČR dosud ojedinělé. 24
Systematická podpora této cílové skupiny byla zřejmě poprvé v ČR v pilotní podobě realizována právě v rámci projektu Zelená pro Zlínský kraj. Mezi cíle místního systému patří vedle rozvíjení vzájemné spolupráce v dlouhodobém horizontu zejména vytvoření strategického plánu rozvoje aktivit EVVO v regionu Uherskohradišťska. Ten by měl napomoci například systematizovat financování ekologické výchovy a zajistit provázání této oblasti s koncepcemi udržitelného rozvoje a aktivitami místní Agendy 21 ve městech a obcích regionu. Činnost pracovní skupiny podpořená v rámci projektu rozvoje MA21 umožňuje lepší koordinaci aktivit EVVO, výměnu zkušeností, prezentaci a sdílení dobré praxe, spolupráci na přípravě nových akcí a aktivit, jakož i velké akce a osvětové kampaně pro veřejnost. Dílčím výsledkem tvorby místního systému je rovněž nastavení systému komunikace mezi jeho účastníky a provoz webových stránek, které přinášejí aktuální informace o ekologické výchově na Uherskohradišťsku, plánovaných a proběhlých akcích, činnostech, projektech a organizacích působících v regionu. Více informací o místním systému ekologické výchovy na Uherskohradišťsku najdete na www.ekoslovacko.cz. Ekologicky šetrný provoz organizací Ekologizace provozu organizace je spojována s pojmem zelené úřadování, což je zkrácený název pro environmentálně příznivé chování institucí financovaných z veřejných prostředků, jako jsou např. obecní, městské či krajské úřady, školy, školky, domy s pečovatelskou službou. Zahrnuje systémová opatření zaměřená zejména na provoz a chování (např. oboustranný tisk dokumentů, optimalizace úklidových opatření či zatahování žaluzií na noc), ale i způsob nákupu či zásobování, při kterém je brán ohled na dopad vybraného zboží a služeb na životní prostředí. Jednou z činností města Uherské Hradiště v projektu Zelená pro Zlínský kraj byla v letech 2006-2008 podpora zavádění principů udržitelného rozvoje do činnosti samosprávy. V oblasti zeleného úřadování šlo zejména o podporu a zavádění principů provozu šetrného k životnímu prostředí na vybraná pracoviště městského úřadu. Po více než ročním období analýzy aktuálního stavu provozu a navazující systematické přípravě byl v roce 2008 Radou města schválen akční plán s konkrétními opatřeními ekologizace provozu úřadu. Ve Zlínském kraji šlo o pilotní projekt a příklad dobré praxe, který za systémový přístup při ekologizaci provozu úřadu získal od Ministerstva vnitra ČR cenu za inovaci ve veřejné správě za rok 2008. Přípravná fáze ekologizace provozu přinesla řadu užitečných poznatků. Především šlo o zjištění, že při vhodně sestaveném plánu opatření může ekologizace organizace, chápaná jako jeden celek, ve výsledku přinést snížení provozních nákladů. Jedním z důležitých požadavků pro reálnost zavedení navrhovaných opatření byla minimalizace jejich nároků na rozpočet města. Některá navržená opatření tak sice vyvolají počáteční náklady, ale po jejich zavedení je dosahováno provozních úspor. Podrobnější informace k přípravě eko- 25
logizace provozu Městského úřadu Uherské Hradiště najdete v publikaci Ekologizace provozu úřadu a další příklady participativních postupů místní samosprávy, kterou je možné v elektronické podobě získat na www.mesto-uh.cz. Při navazující podpoře této aktivity v rámci projektu rozvoje MA21 je vyhodnocováno naplňování schváleného akčního plánu a na základě získaných zkušeností příprava dalších opatření ekologizace úřadu v následujícím období. Některá přínosná opatření byla už v loňském roce zahrnuta také mezi aktivity projektu rozvoje MA21 jde o podporu využívání pitné vody z vodovodu při poradách a jednáních (nákup skleněných džbánů) a pořízení veřejně přístupných nádob na tříděný sběr odpadů na chodby všech budov městského úřadu. Na podzim 2009 byla rovněž dokončena příprava významného opatření v oblasti dopravy, kterým je používání služebních kol. Příslušná směrnice o provozu služebních kol byla schválena 22. září 2009 a služební kola již aktivně využívá nejméně pět odborů městského úřadu. Opatření, která byla již realizována či jsou k realizaci navržena, jsou sice rozmístěna napříč všemi tématickými oblastmi ekologizace provozu, avšak jedná se stále jen o dílčí opatření, nikoliv o komplexní ekologizaci provozu. Některé zásadnější opatření, které by např. výrazně snížily spotřebu energie, narážejí na ekonomické, technické či legislativní překážky. Například hlavní budova úřadu radnice na Masarykově náměstí je historickou budovou chráněnou jako kulturní památka. Proto třeba o jejím zateplení, které by rovněž snížilo spotřebu energie, se v současnosti neuvažuje. Obecným cílem představené aktivity ekologizace provozu úřadu je zejména kompletní zavedení principů zeleného úřadování do praxe místní samosprávy. Přestože naše kroky směřující k tomuto cíli jsou zatím nutně jenom dílčí, realizace navržených opatření nás k jeho naplnění postupně přibližuje. Již v této fázi je možné pozorovat, že učiněná opatření přináší nemalý osvětový a výchovný efekt. I když řada opatření ekologizace již byla zavedena a další opatření jsou zaváděna průběžně také s postupující modernizací výkonu veřejné správy, stále je bezesporu možné přinést řadu zlepšení nejen na samotných pracovištích městského úřadu, ale i při obhospodařování dalších nemovitostí v majetku města. Nemusí se jednat pouze o veřejné budovy či bytové domy, které jsou postupně zateplovány, ale například i o územní plánování nebo správu městské zeleně a lesů, kde je možné optimalizací dopravní obslužnosti území či vhodným hospodařením a využitím odpadní biomasy snížit emise skleníkových plynů, jakož i přispět k zachování biodiverzity a zlepšit tak produkční a mimoprodukční funkce městských lesů, parků i dalších krajinotvorných prvků. 26