Soubor otázek k zajištění zkoušek odborné způsobilosti - vyšší kvalifikační stupeň obsahuje otázky ze souboru základní stupeň a následující č. 301 429. 301. Lze udělit pojišťovně povolení k souběžnému provozování pojišťovací činnosti podle odvětví životního pojištění a neživotního pojištění? a) Ano. b) Nelze, s výjimkou pojišťovny, která žádá o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění, které lze udělit povolení k souběžnému provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví č. 1 (úrazové pojištění) a 2 (pojištění nemoci) neživotních pojištění. c) Nelze, a to v žádném případě. 302. Kolik činí minimální výše základního kapitálu pojišťovny pro provozování pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více pojistných odvětví životního pojištění? a) 150 mil. Kč. b) 90 mil. Kč. c) 50 mil. Kč. 303. K čemu slouží technické rezervy, které je pojišťovna povinna vytvářet? a) K akumulaci prostředků pro nepředvídatelné situace. b) K plnění závazků z provozované pojišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté. c) K plnění závazků vůči svým vlastníkům, kteří nesou zodpovědnost za činnost pojišťovny. 304. Jaká je výše garančního fondu? a) Garanční fond je tvořen celkovým objemem technických rezerv v Kč. b) Garanční fond tvoří jednu třetinu požadované míry solventnosti pojišťovny a nesmí být v případě provozování pojišťovací činnosti v pojistném odvětví životního pojištění nižší než 90 mil. Kč. c) Garanční fond tvoří jednu polovinu požadované míry solventnosti pojišťovny a nesmí být v případě provozování pojišťovací činnosti v pojistném odvětví životního pojištění nižší než 150 mil. Kč. 305. Která z následujících položek není součástí disponibilní míry solventnosti (vlastních zdrojů)? a) Základní kapitál. b) Výše technických rezerv. c) Hospodářský výsledek běžného účetního období. 306. Jaká opatření příjme Česká národní banka v případě, že pojišťovna má hodnotu vlastních zdrojů nižší než požadovaná míra solventnosti, avšak vyšší než garanční fond? a) Zavede nucenou správu. b) Nařídí vypracování ozdravného plánu. c) Nařídí převod pojistného kmene. 307. Ve kterém z následujících případů zavede Česká národní banka nucenou správu nad pojišťovnou? a) Hodnota vlastních zdrojů pojišťovny je nižší, než je její požadovaná míra solventnosti, avšak vyšší než garanční fond. b) Disponibilní míra solventnosti pojišťovny je nižší než její garanční fond. c) Pokles ratingu pojišťovny. 308. Pojišťovna, která provozuje životní i neživotní pojištění, určuje svoji solventnost: a) Zvlášť pro životní a pro neživotní pojištění v případě, že objem technických rezerv u jednoho odvětví pojištění činí více než 15 % druhého odvětví pojištění. b) Zvlášť pro životní a pro neživotní pojištění. c) Dohromady za životní i neživotní pojištění.
309. Mezi osoby, které jsou povinny provádět identifikaci osob dle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nepatří: a) Banka, spořitelní a úvěrní družstvo, pojišťovna. b) Ministerstvo financí. c) Právnická nebo fyzická osoba oprávněná ke zprostředkování spoření, peněžních úvěrů nebo půjček anebo ke zprostředkovatelské činnosti směřující k uzavření pojistné nebo zajišťovací smlouvy. 310. Povinná osoba podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti identifikuje účastníka obchodu: a) Vždy. b) Převyšuje-li hodnota obchodu částku 15 000 eur. c) Převyšuje-li hodnota obchodu částku 5 000 eur. 311. Podezřelým obchodem podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti jsou zejména: a) Jakékoliv transakce směřující do zemí Evropského hospodářského prostoru. b) Vklady v hotovosti následované jejich okamžitými výběry nebo převody na jiné účty. c) Jakékoliv obchody vyplývající ze sázek. 312. Zjistí-li povinná osoba podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti v souvislosti se svou činností podezřelý obchod, oznámí ho neprodleně: a) Ministerstvu vnitra. b) Ministerstvu financí. c) Soudu. 313. Povinnost uchovávat získané identifikační údaje má povinná osoba podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti po dobu: a) Tří let po ukončení obchodu. b) 10 let od ukončení vztahu se zákazníkem. c) Neomezeně. 314. Do okruhu právnických osob, které jsou povinny zadávat veřejné zakázky v režimu zákona o veřejných zakázkách, patří: a) Banky. b) Státní příspěvkové organizace. c) Jiná právnická osoba, zadává-li zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce, která je z více než 50 % financována zahraničním investorem. 315. Jako veřejnou zakázku nemusí zadávat zadavatelé veřejných zakázek: a) Veřejnou zakázku na dodávky, jejímž předmětem je koupě věci movité i nemovité, včetně pronájmu nebo koupě na splátky, u nichž předpokládaná cena předmětu zakázky přesáhne 2 000 000 Kč. b) Veřejnou zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce, u nichž předpokládaná cena předmětu zakázky nepřesáhne 2 000 000 Kč. c) Veřejnou zakázku na stavební práce v ceně 5 000 000 Kč, tj. na postavení nové stavby, udržovací práce na stavbě, odstranění stavby, změny stavby a práce související. 316. Osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží ve smyslu obchodního zákoníku porušena nebo ohrožena, mohou se proti rušiteli domáhat, aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Dále mají nárok: a) Aby bylo proti němu zahájeno trestní stíhání. b) Na přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. c) Aby mu bylo odebráno nebo pozastaveno podnikatelské oprávnění.
317. Nekalou soutěží není: a) Vyvolávání nebezpečí záměny užitím firmy užívané již po právu jiným soutěžitelem. b) Označení zboží názvem, který se již v hospodářském styku všeobecně vžil jako údaj sloužící k označení druhu nebo jakosti zboží, pokud k němu není připojen dodatek, který je způsobilý klamat o původu, jako např. pravý, původní apod. c) Klamavá reklama, která výslovně nebo i nepřímo identifikuje služby nabízené jiným soutěžitelem. 318. Ten, kdo spáchal trestný čin pojistného podvodu, může být potrestán: a) Jenom odnětím svobody nepodmíněně. b) Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci. c) Pouze pokutou až do výše 10 000 000 Kč. 319. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel za trestný čin pojistného podvodu potrestán a) Způsobil-li tímto trestným činem smrt člověka. b) Spáchal-li tento trestný čin jako člen organizované skupiny a způsobí-li takovým činem na cizím majetku značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek. c) Porušil-li povinnost mlčenlivosti, a tím způsobil škodu nikoli malou na cizím majetku. 320. Může být porušení mlčenlivosti podle zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, resp. podle zákona o pojišťovnictví kvalifikováno jako trestný čin? a) Ano. b) Ne. c) Ano, pokud se jedná o porušení zákona o pojišťovnictví. 321. Pojišťovna nebo zajišťovna, která provozuje zajišťovací činnost podle zákona o pojišťovnictví, musí být založena jako: a) Akciová společnost nebo družstvo. b) Akciová společnost. c) Družstvo. 322. Právní postavení pojišťovny nebo zajišťovny při provozování zajišťovací činnosti se řídí, pokud zákon o pojišťovnictví nestanoví jinak: a) Zákonem o pojistné smlouvě. b) Obchodním zákoníkem. c) Občanským zákoníkem. 323. Může zajišťovna s povolením k zajišťovací činnosti v České republice provozovat zajišťovací činnost na území jiného členského státu Evropské unie? a) Ano, ale jen pro odvětví životního pojištění. c) Ne. 324. Tuzemská pojišťovna, jíž bylo schváleno rozšíření zajišťovací činnosti na území jiného členského státu, je oprávněna provozovat zajišťovací činnost: a) Jen prostřednictvím pobočky zřízené v jiném členském státě. b) Prostřednictvím pobočky zřízené v jiném členském státě nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. c) Jen na základě svobody dočasně poskytovat služby. 325. Na základě čeho uděluje Česká národní banka povolení tuzemské pojišťovně k provozování zajišťovací činnosti na území České republiky? a) Písemné žádosti, jež obsahuje náležitosti stanovené zákonem o pojistné smlouvě. b) Písemné žádosti, jež obsahuje náležitosti stanovené zákonem o pojišťovnictví. c) Písemné žádosti, jež obsahuje náležitosti stanovené občanským zákoníkem.
326. Pojistná rizika pojištěného spadají do pojistného odvětví č. 3 podle přílohy č.1 části B zákona o pojišťovnictví. Úhrn rozvahy byl 7,5 mil. eur, čistý obrat 11,5 mil. eur a průměrný přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 290. Jde v tomto případě o velká pojistná rizika? c) Nelze zařadit. 327. Jsou výsledky z analýzy rizik, které poskytuje pojišťovací makléř klientovi, pro klienta závazné? a) Ano. b) Ne. c) Ano, pouze jedná-li se o velká pojistná rizika. 328. Mezi dvěma budovami je vzdálenost 12 m. Jedna má výšku 15 m, druhá 8 m. Patří obě do stejného požárního komplexu (podle Munich RE)? c) Není možné provést jednoznačné zařazení. 329. Musí být pojistná smlouva o pojištění velkých rizik uzavřena písemně? c) Ano, jen když čistý obrat pojištěného přesáhne 10 mil. eur. 330. Patří pojištění nemoci do velkých rizik? a) Ano. b) Ne. c) Jen když se jedná o jednorázové plnění. 331. Jsou členské státy povinny aplikovat směrnice Evropské unie v legislativě svých zemí? a) Jen ty, které jsou v souladu s existující právní úpravou daného členského státu. c) Jen ty směrnice, které byly přijaty po podpisu smlouvy o přistoupení daného státu. 332. Z jakého právního aktu Evropských společenství vychází zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích? a) Z doporučení. b) Ze směrnice. c) Z nařízení. 333. Jsou pojišťovny povinny předkládat ke schválení orgánu dohledu v členských státech EU pojistné podmínky? a) Ano, ale jenom doplňkové pojistné podmínky. b) Ne. c) Ano, pokud je to upraveno v národním zákonodárství. 334. Ćleny BIPAR jsou národní asociace: a) Pojišťoven. b) Pojišťovacích makléřů a pojišťovacích agentů. c) Pouze pojišťovacích makléřů.
335. Vztahuje se směrnice 2002/92/ES o zprostředkování pojištění na služby poskytované pojišťovacími zprostředkovateli v souvislosti s riziky a závazky nacházejícími se vně Společenství? a) Ano, v případě pojišťovacího zprostředkovatele řádně zapsaného v registru domovského členského státu. b) Ne. c) Ano, jestliže je vzájemně mezi členským státem a zemí vně Společenství, kde se nachází riziko, zaručen shodný přístup k oprávněným pojišťovacím zprostředkovatelům. 336. Registrovaní pojišťovací zprostředkovatelé mohou zahájit a vykonávat zprostředkování pojištění a zajištění ve Společenství: a) V rámci svobody zakládání podniku. b) Na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. c) V rámci volného pohybu služeb. 337. Může pojišťovací makléř, který je zapsaný v registru, ve kterém jsou evidováni pojišťovací zprostředkovatelé v České republice a nemá pobočku v žádném dalším členském státě, zprostředkovat uzavření pojistné smlouvy pro zájemce o pojištění sídlícího v Portugalsku u pojistitele, jenž je registrován v Německu a nemá organizační složku ani v Portugalsku ani v České republice? a) Může, jestliže je registrován v Německu. b) Může, jestliže informoval Českou národní banku,že hodlá zprostředkovávat pojištění v Portugalsku a v Německu na základě svobody dočasně poskytovat služby, a bylo mu potvrzeno, že splnil informační povinnost. c) Může bez jakýchkoliv podmínek, protože poskytuje pouze přeshraniční servis a nemusí být proto registrován ani v Portugalsku ani v Německu. 338. Může osoba zapsaná v registru, ve kterém jsou evidováni pojišťovací zprostředkovatelé v České republice a který vede Česká národní banka, provádět zprostředkování pojištění v kterékoliv zemi Evropského hospodářského prostoru? a) Ano, jestliže požádá v každé zemi, kde chce činnost provozovat, o zápis do jejího registru. b) Ano, jestliže o svém úmyslu bude předem informovat Českou národní banku, která jí oznámí splnění informační povinnosti. c) Ano, ale registrace platí automaticky pouze v členských státech Evropské unie; v ostatních členských zemích Evropského hospodářského prostoru je třeba formálně žádat přímo o zápis do registru příslušného úřadu. 339. Musí pojišťovací makléř, jehož klient chce využít jeho služeb také v jiném členském státě, kam rozšířil svou podnikatelskou činnost, informovat Českou národní banku příslušný úřad o svém záměru vykonávat zprostředkovatelskou činnost v tomto státě? a) Ne, protože jde o aplikaci stávajících pojistných smluv, uzavřených v domovském státě, na další provozy pojištěného. b) Ano, protože se jedná o zprostředkovatelskou činnost na území jiného než domovského členského státu. c) Jenom tehdy, budou-li pojistné smlouvy, týkající se provozů v jiném členském státě, uzavřeny u pojišťoven se sídlem na území tohoto členského státu. 340. Jak lze sjednat pojištění věci, souboru věcí a jiného majetku z hlediska dělení pojištění na pojištění škodové a pojištění obnosové? a) Pojištění věci, souboru věcí a jiného majetku lze sjednat pouze jako pojištění škodové. b) Pojištění věci a souboru věcí lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Pojištění jiného majetku než věci nebo souboru věcí lze sjednat jako pojištění škodové nebo jako pojištění obnosové. c) Pojištění věci a souboru věcí lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Pojištění jiného majetku než věci nebo souboru věcí lze sjednat pouze jako pojištění obnosové. 341. Co rozumí zákon o pojistné smlouvě pod pojmem jiný majetek? a) Věci nemovité a soubory věcí nemovitých. b) Práva a jiné majetkové hodnoty, se kterými lze disponovat. c) Věci osobní potřeby a věci cizí.
342. Na které věci se vztahuje pojistná ochrana, je-li pojištěn soubor věcí? a) Na věci, které k pojištěnému souboru náležely v okamžiku sjednání pojistné smlouvy. b) Na věci, které k pojištěnému souboru náležely v okamžiku vzniku pojistné události, nebylo-li dohodnuto jinak. c) Na věci, které k pojištěnému souboru náležely v okamžiku likvidace pojistné události. 343. Jakou povinnost má oprávněná osoba nebo pojistník, pokud po pojistné události nebo po výplatě pojistného plnění zjistí, že se našel ztracený nebo odcizený majetek? a) Je povinna pojistné plnění pojistiteli vrátit po odečtení přiměřených nákladů, které musela vynaložit na opravu závad vzniklých v době, kdy byla zbavena možnosti s majetkem nakládat. b) Jestliže tuto skutečnost zjistí, je povinna ji bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli. c) Je povinna bez zbytečného odkladu nalezený pojištěný majetek převzít a zabezpečit převod vlastnických práv k němu na pojistitele. 344. Pojištění odpovědnosti za škodu lze sjednat jako: a) Pojištění obnosové. b) Pojištění škodové. c) Pojištění obnosové nebo jako pojištění škodové. 345. Z pojištění odpovědnosti za škodu platí pojistitel náhradu škody poškozenému. Znamená to, že má poškozený právo na pojistné plnění vůči pojistiteli? a) Ano, poškozený má vždy právo na pojistné plnění vůči pojistiteli. b) Ne, poškozený právo na pojistné plnění vůči pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo pojistná smlouva jinak. c) Ne, poškozený nemá nikdy právo na náhradu škody proti pojistiteli. 346. Co je v pojištění odpovědnosti za škodu horní hranicí pojistného plnění? a) Pojistná částka dohodnutá v pojistné smlouvě. b) Limit pojistného plnění dohodnutý v pojistné smlouvě. Pokud tento limit nebyl dohodnut, je pojistitel povinen plnit v rozsahu a ve výši vzniklé škody, za kterou pojištěný odpovídá. c) Celková výše vzniklé škody, za kterou pojištěný odpovídá. 347. Jaká je v pojištění odpovědnosti za škodu základní zákonná povinnost pojištěného po vzniku škodné události? a) Uzavřít s poškozenou stranou dohodu o výši vzniklé škody a předat ji pojistiteli. b) Bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli vznik škodní události, skutečnost, že poškozený proti němu uplatnil právo na náhradu škody, a vyjádřit se ke své odpovědnosti za vzniklou škodu, požadované náhradě škody a její výši. c) Zajistit důkazy o příčině vzniku škodní události a rozsahu jejích následků. 348. Pojištění spočívající v závazku pojistitele hradit náklady pojištěného spojené s uplatněním jeho práva v rozsahu vymezeném v pojistné smlouvě a poskytovat služby přímo spojené s tímto pojištěním se nazývá: a) Pojištění závazků klienta. b) Pojištění právní ochrany. c) Pojištění ochrany spotřebitele. 349. Pojištění právní ochrany lze sjednat: a) Jen jako obnosové. b) Jen jako škodové. c) Jako škodové i obnosové. 350. Pojistná smlouva u pojištění právní ochrany musí: a) Zabezpečit pojištěnému okamžitou výplatu pojistného plnění. b) Zabezpečit pojištěnému pro zastupování a hájení jeho zájmů právo výběru jeho zástupce. c) Zabezpečit pojištěnému svobodu výběru nezávislého soudu.
351. Pojistitel je povinen při řešení sporů vyplývajících z pojištění právní ochrany: a) Uzavřít s pojistníkem smírčí smlouvu podle zvláštního právního předpisu. b) Uzavřít s pojistníkem rozhodčí smlouvu podle zvláštního právního předpisu. c) Provést jednorázové vyrovnání závazků. 352. Musí být v pojistné smlouvě u pojištění právní ochrany uvedeno, že pojistník má právo požádat o uzavření rozhodčí smlouvy? a) Ne, nikdy. b) Ano, vždy. c) Ano, ale jen pokud je toto pojištění sjednáno za nadstandardní pojistné. 353. Čím je určena horní hranice pojistného plnění u pojištění právní ochrany? a) Zákonem o pojistné smlouvě. b) Limitem pojistného plnění uvedeném v pojistné smlouvě. c) Výší pojistného. 354. V případě sporu mezi pojistníkem a pojistitelem je pojistitel povinen: a) Vypovědět pojistnou smlouvu. b) Uzavřít rozhodčí smlouvu s pojistníkem. c) Zvýšit pojistné. 355. Není li pojištění právní ochrany předmětem samostatné pojistné smlouvy: a) Uvádí se výše pojistného společně pro všechna pojištění. b) Musí být toto pojištění uvedeno ve zvláštní části pojistné smlouvy uzavřené pro více pojistných rizik, ve které se vymezí obsah a rozsah pojištění právní ochrany a uvede výše pojistného za toto soukromé pojištění. c) Neuvádí se výše pojistného pro pojištění právní ochrany. 356. V životním pojištění, podle zákona o pojistné smlouvě, lze pojistit: a) Fyzickou i právnickou osobu pro případ smrti nebo dožití. b) Fyzickou osobu zejména pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec soukromého pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení této osoby. c) Fyzickou osobu pouze pro případ smrti nebo úrazu nebo nemoci. 357. Je pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění v životním pojištění v případě sebevraždy pojištěného? a) Ano, trvalo-li soukromé pojištění alespoň 6 měsíců. b) Ano, trvalo-li soukromé pojištění nepřetržitě nejméně 2 roky bezprostředně předcházející sebevraždě, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. c) Ano, trvalo-li soukromé pojištění nepřetržitě nejméně 1 rok bezprostředně předcházející sebevraždě. 358. Vzniká právo na odkupné u životního pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovenou dobu? a) Vzniká, pokud bylo pojištěné placeno nejméně 2 roky. b) Nevzniká, pokud není v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. c) Vzniká vždy. 359. Je pojistitel v životním pojištění oprávněn snížit pojistné plnění v případě uvedení nesprávného data narození pojištěného? a) Není. b) Je, pokud bylo v důsledku toho pojistitelem chybně stanoveno pojistné, pojistná doba, doba placení pojistného nebo pojistná částka. c) Je, pokud je rozdíl mezi daty narození větší než 2 roky.
360. Dokdy je splatné odkupné v životním pojištění? a) Do 2 měsíců ode dne, kdy pojistitel obdržel žádost o výplatu odkupného. b) Do 3 měsíců ode dne, kdy pojistitel obdržel žádost o výplatu odkupného. c) Do 3 týdnů ode dne, kdy pojistitel obdržel žádost o výplatu odkupného. 361. Má pojistitel právo odmítnout pojistné plnění z úrazového pojištění? a) Nemá. b) Má, došlo-li k úrazu pojištěného v souvislosti s jednáním, pro které byl uznán vinným úmyslným trestným činem nebo kterým si úmyslně poškodil zdraví. c) Má, pokud pojištěný neabsolvoval zdravotní prohlídku. 362. Má pojistitel právo snížit pojistné plnění, došlo-li k úrazu následkem požití alkoholu nebo aplikací návykových látek? a) Ano, až na jednu třetinu. b) Ano, až na jednu polovinu. c) Nemá. 363. Má pojistitel právo snížit pojistné plnění, pokud došlo k úrazu a pojištěný užil nějaké návykové látky předepsané lékařem? a) Nemá v žádném případě. b) Nemá, pokud pojištěný nebyl lékařem nebo výrobcem léku upozorněn, že v době aplikace těchto léků nelze vykonávat činnosti, v jejímž důsledku došlo k úrazu. c) Nemá, pokud pojištěný bere léky pravidelně. 364. Na jakou dobu musí být uzavřena pojistná smlouva pro osobu, která není účastna veřejného zdravotního pojištění, a pojištění pro případ nemoci bylo sjednáno nejméně v rozsahu úhrady nákladů, které by jinak byly hrazeny z veřejného zdravotního pojištění? a) Neméně na 2 roky. b) Nejméně na 1 rok. c) Není určeno. 365. Jaká je maximální čekací doba u pojištění pro případ nemoci v případě zubních a ortopedických náhrad? a) Maximálně 3 měsíce. b) Maximálně 8 měsíců. c) Není omezena. 366. Pojištění nemoci lze sjednat jako: a) Výhradně jako škodové. b) Škodové nebo obnosové. c) Výhradně jako obnosové. 367. Soupojištění je: a) Uzavření pojistné smlouvy mezi více pojistníky a pojistitelem. b) Uzavření pojistné smlouvy mezi pojistníkem a více pojistiteli zastoupenými vedoucím pojistitelem, a to za jediné pojistné. c) Uzavření pojistné smlouvy na rizika více pojištěných. 368. V případě soupojištění, sjednaného na základě zákona o pojistné smlouvě: a) Má oprávněná osoba právo na pojistné plnění vždy pouze do výše podílu každého jednotlivého pojistitele. b) Má oprávněná osoba právo na pojistné plnění v celé výši vůči vedoucímu pojistiteli. c) Mohou si smluvní strany v pojistné smlouvě volně upravit, zda budou pojistitelé ručit i za podíly ostatních pojistitelů.
369. Vedoucí pojistitel v soupojištění: a) Je vždy pojistitel s největším podílem na soupojištění. b) Stanoví pojistné podmínky a výši pojistného. c) Vždy přijímá od pojistníka pojistné. 370. Hlavním důvodem uzavírání soupojištění je: a) Zajištění plné výplaty pojistného plnění oprávněné osobě i v případě, kdy vedoucí pojistitel nebude schopen dostát svým závazkům. b) Rozložení rizika mezi více pojistitelů, a tím snížení jejich pojistně-technického rizika. c) Možnost oprávněné osoby volit v případě pojistné události pojistné podmínky toho pojistitele, které mu v daném případě nejvíce vyhovují. 371. Pojišťovacím poolem se rozumí: a) Sdružení zajistitelů pro společné krytí rizik. b) Sdružení pojistitelů pro společné krytí rizik. c) Sdružení pojistitelů pro společné krytí rizik, ale jen v životním pojištění. 372. Soupojištění je jedním z druhů: a) Souběžného pojištění. b) Množného pojištění. c) Vícenásobného pojištění. 373. Kterým právním předpisem je upravena volba práva v pojistných smlouvách? a) Občanským zákoníkem. b) Zákonem o mezinárodním právu soukromém a procesním. c) Zákonem o pojišťovnictví. 374. Jaký právní řád platí pro pojištění motorových vozidel se zahraničním prvkem, pokud nebyl podle obsahu smlouvy zvolen účastníky pojistného vztahu a pokud nutnost použití určitého právního řádu nevyplývá z právních předpisů členských států účastníků? a) Právní řád státu, ve kterém má vozidlo své stanoviště. b) Právní řád státu, ve kterém je vozidlo registrováno. c) Právní řád státu, ve kterém je vozidlo provozováno. 375. Jaký právní řád platí pro neživotní pojistné smlouvy se zahraničním prvkem, pokud nebyl podle obsahu smlouvy zvolen účastníky pojistného vztahu a pokud nutnost použití určitého právního řádu nevyplývá z právních předpisů členských států účastníků? a) Právní řád státu, ve kterém má pojistník bydliště nebo sídlo. b) Právní řád státu, ve kterém je umístěno pojistné riziko. c) Právní řád státu, ve kterém má pojistitel své sídlo. 376. Jaký právní řád platí pro životní pojistné smlouvy se zahraničním prvkem, pokud nebyl podle obsahu smlouvy zvolen účastníky pojistného vztahu a pokud nutnost použití určitého právního řádu nevyplývá z právních předpisů členských států účastníků? a) Právní řád státu, ve kterém má pojistitel své sídlo. b) Právní řád státu, ve kterém má pojistník bydliště nebo sídlo. c) Právní řád státu, ve kterém má pojištěný bydliště nebo sídlo. 377. Co je to netto pojistné? a) Pojistné, které je uvedeno v pojistné smlouvě. b) Ta část pojistného, která je určena k pokrytí výdajů pojišťovny na pojistné plnění včetně tvorby rezerv. c) Kalkulovaný zisk pojišťovny, který je výsledkem rozdílu pojistného uvedeného v pojistné smlouvě a výdajů pojišťovny na pojistná plnění.
378. Co je účelem analýzy pojistných produktů prováděné pojišťovacím agentem, resp. makléřem podle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích? a) Výběr pojišťoven, se kterými bude pojišťovací agent, resp.makléř spolupracovat s ohledem na potřeby a požadavky klienta. b) Doporučit klientovi uzavření pojistné smlouvy na základě analýzy konkurenčních pojistných produktů a s ohledem na jeho potřeby a požadavky. c) Porovnat jednotlivé pojistné produkty z hlediska výše pojistného. 379. Musí znát pojišťovací agent konkurenční pojistné produkty smluvních pojišťoven, umět je klientovi vysvětlit i provést jejich analýzu a doporučit klientovi takový pojistný produkt, který nejlépe vyhovuje potřebám klienta? a) Ne, plně postačuje znalost a schopnost vysvětlit pojistný produkt. c) Ne, neboť analýzu provádí pojišťovací agent, jen pokládá-li to za vhodné. 380. Musí pojišťovací makléř znát dostatečný počet konkurenčních pojistných (zajišťovacích) produktů nabízených na pojistném trhu z oblasti, která je předmětem jeho činnosti? a) Ano, ale jen v případě pojištění týkajících se velkých rizik. c) Ne. 381. Při analýze pojistných produktů životního pojištění, pojištění úrazu či nemoci nepřichází v úvahu následující kritérium: a) Definice rizikové skupiny pojištěných osob. b) Druh a výše spoluúčasti pojištěného na pojistném plnění. c) Minimální a maximální vstupní věk pro pojištění. 382. Při analýze pojistných produktů neživotního pojištění nepřichází v úvahu následující kritérium: a) Druh ceny pro pojistné plnění. b) Výše a podmínky výplaty odkupného. c) Druh a výše spoluúčasti pojištěného na pojistném plnění. 383. Podle zákona o pojišťovnictví je pojišťovna povinna stanovit výši pojistného: a) Na základě reálných pojistně-matematických předpokladů tak, aby pojistné umožňovalo splnitelnost všech jejích závazků ve vymezeném časovém období.. b) Na základě reálných pojistně-matematických předpokladů tak, aby pojistné bylo dostatečné a umožňovalo trvalou splnitelnost všech jejích závazků. c) Na základě reálných pojistně-matematických předpokladů tak, aby pojistné a jeho případné zhodnocení krylo veškeré závazky pojišťovny vůči svým klientům. 384. Zohledňuje se při kalkulaci pojistného v životním pojištění pohlaví? c) Ano, jen při vstupním věku pojištěného 35 let a více. 385. Zajišťovnou se rozumí: a) Fyzická osoba, jejíž činností je přebírání pojistných rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou, se sídlem na území České republiky, která provozuje zajišťovací činnost podle zákona o pojišťovnictví, nebo právnická osoba se sídlem v zahraničí, která provozuje zajišťovací činnost v souladu s právní úpravou země svého sídla. b) Právnická osoba, jejíž činností je přebírání pojistných rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou, se sídlem na území České republiky, která provozuje zajišťovací činnost podle zákona o pojišťovnictví, nebo právnická osoba se sídlem v zahraničí, která provozuje zajišťovací činnost v souladu s právní úpravou země svého sídla. c) Právnická osoba, jejíž činností je přebírání katastrofických rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou, se sídlem na území České republiky, která provozuje zajišťovací činnost podle zákona o pojišťovnictví, nebo fyzická nebo právnická osoba se sídlem v zahraničí, která provozuje zajišťovací činnost v souladu s právní úpravou země svého sídla.
386. Musí být zajišťovna právnickou osobou? b) Ano, musí. c) Ano, ale jen pro přebírání rizik neživotního pojištění. 387. Činnosti zajišťovny jsou: a) Přebírání katastrofických rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou. Přebírání jiných pojistných rizik není činností zajišťovny. b) Přebírání pojistných rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou. c) Přebírání pojistných rizik postoupených pojišťovnou. Přebírání rizik postoupených jinou zajišťovnou není zajišťovací činností. 388. Je součástí zajišťovací činnosti i nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy zajišťovny? a) Ano, ale jen v případě neživotního pojištění. c) Ne. 389. Zdrojem aktiv, s nimiž zajišťovna při zajišťovací činnosti nakládá, jsou: a) Jen technické rezervy zajišťované pojišťovny. b) Technické rezervy zajišťovny. c) Netechnické rezervy pojišťoven. 390. Účastníci zajištění jsou: a) Pojištěný (případně pojistník nebo pojišťovací zprostředkovatel) a zajišťovna (zajistitel). b) Pojišťovna (zajistník, prvopojistitel, cedent) a zajišťovna (zajistitel, cesionář). c) Pojištěný a pojišťovna. 391. Zajištěným (cedentem) je: a) Ten, kdo přijímá do zajištění. b) Ten, kdo předává do zajištění. c) Ten, kdo přijímá pojistné plnění. 392. Zajistitelem (cesionářem) je: a) Ten, kdo předává do zajištění. b) Ten, kdo přijímá do zajištění. c) Ten, kdo vyplácí pojistné plnění. 393. Je pojištěný účastníkem zajištění? a) Ano. b) Ne. c) Ne, kromě odpovědnostních pojištění. 394. Z hlediska předávání, resp. přijímání rizika do zajištění členíme zajištění na: a) Vzájemné a reciproční. b) Aktivní a pasivní. c) Recipročně pasivní. 395. Aktivním zajištěním se rozumí: a) Předávání rizika do zajištění. b) Přijímání rizika do zajištění. c) Předávání škod do zajištění.
396. Pasivním zajištěním se rozumí: a) Přijímání škod do zajištění. b) Předávání rizika do zajištění. c) Přijímání rizika do zajištění. 397. Základním členěním zajištění (v závislosti na tom, zda jsou zajištěna jednotlivá konkrétní rizika, nebo celé třídy podobných rizik) je členění na: a) Životní a neživotní zajištění. b) Fakultativní a obligatorní zajištění. c) Proporcionální a neproporcionální zajištění. 398. Princip obligatorního zajištění spočívá v tom, že: a) Prvopojistitel sjednává se zajistitelem rámcovou smlouvu o zajišťování obchodů stejného pojistného rizika jen některých pojištění uzavřených v době trvání smlouvy. b) Prvopojistitel sjednává se zajistitelem rámcovou smlouvu o zajišťování obchodů stejného pojistného rizika všech pojištění uzavřených v době trvání smlouvy. c) Prvopojistitel sjednává s cedentem rámcovou smlouvu o zajišťování obchodů stejného pojistného rizika pro několik vyjmenovaných pojištění. 399. Princip fakultativního zajištění spočívá v tom, že: a) Pojistitel musí riziko zajistiteli nabídnout do zajištění, zajistitel může odmítnout. b) O uzavření zajištění rozhoduje vzájemná dohoda mezi pojistitelem a zajistitelem platná jen pro daný konkrétní případ. c) Pojistitel nemusí riziko zajistiteli nabídnout, nabídne-li však, zajistitel musí přijmout. 400. Význam zajištění pro prvopojistitele spočívá zejména v: a) Možnosti pojišťování velkých škod, minimalizaci jejich ekonomických výkyvů a zabezpečení jejich minimální solventnosti. b) Možnosti pojišťování velkých rizik, minimalizaci jejich ekonomických výkyvů a zabezpečení jejich optimální solventnosti. c) Možnosti pojišťování velkých rizik, maximalizaci jejich ekonomických výkyvů a zabezpečení jejich maximální solventnosti. 401. Úlohou zajištění pro prvopojistitele je zejména: a) Snížení jeho pojistné kapacity, vytváření stability v období, kdy jeho výsledky nejsou příznivé a negativní ovlivňování jeho solventnosti. b) Zvýšení jeho pojistné kapacity, vytváření stability v období, kdy jeho výsledky nejsou příznivé a pozitivní ovlivňování jeho solventnosti. c) Zvýšení jeho pojistné kapacity, vytváření nestability v období, kdy jeho výsledky nejsou příznivé a pozitivní ovlivňování jeho solventnosti. 402. V oblasti zajištění se pod pojmem cese rozumí: a) Převzetí části rizika do pojištění. b) Postoupení (předání) části rizika do zajištění. c) Převzetí části rizik životního pojištění do zajištění. 403. V oblasti zajištění se pod pojmem retrocese rozumí: a) Zajištění rizik převzatých do pojištění. b) Zajištění rizik převzatých do zajištění. c) Pojištění rizik převzatých do pojištění. 404. V oblasti zajištění se pod pojmem vlastní vrub rozumí: a) Ta část pojistného, kterou si pojistitel ponechává. b) Ta část rizika, kterou si pojistitel ponechává. c) Ta část rizika, kterou cedent postupuje.
405. V oblasti zajištění se pod pojmem zajistné rozumí: a) Část pojistného ponechaná pojistiteli při předání části rizika. b) Část pojistného předaná zajistiteli za převzetí části rizika. c) Úplata zajistiteli za nepřevzetí části rizika. 406. MPL (Maximum Possible Loss) znamená: a) Maximální možná škoda v životním pojištění. b) Maximální možná škoda. c) Maximální odvozená škoda. 407. Výlukami ze zajištění se rozumí: a) Činnosti, které zajistitel ohodnocuje vyšší sazbou. b) Události a pojistná nebezpečí, které nejsou kryty zajistnou smlouvou. c) Události a pojistná nebezpečí, které jsou kryty zvláštní zajistnou smlouvou. 408. Podle poměru podílu na pojistném a podílu na škodách se zajištění člení na: a) Fakultativní a obligatorní. b) Proporcionální a neproporcionální. c) Poolové a frontingové. 409. Co je podstatou proporcionálního zajištění? a) Pojistná částka a pojistné se při proporcionálním zajištění děli mezi cedenta a zajistitele ve stejném poměru stanoveném podle výše škody. b) Pojistné riziko, pojistné a pojistné plnění se při proporcionálním zajištění děli mezi cedenta a zajistitele v předem stanoveném stejném poměru. c) Pojistná částka a pojistné plnění se při proporcionálním zajištění děli mezi cedenta a zajistitele ve stejném poměru stanoveném podle sazby pojistného. 410. K proporcionálnímu zajištění patří: a) Zajištění škodního nadměrku a nadměrku škodovosti. b) Zajištění kvótové a excedentní. c) Excess of Loss a Stop Loss. 411. Kvótovým zajištěním se rozumí: a) Závazek pojistitele krýt předem stanovený podíl (kvótu) každého pojištění uzavřeného zajistitelem; zajistitel se na druhé straně zavazuje poskytnout pojistiteli stejně velký podíl pojistného. b) Závazek zajistitele krýt předem stanovený podíl (kvótu) každého pojištění uzavřeného prvopojistitelem; prvopojistitel se zavazuje poskytnout zajistiteli stejně velký podíl pojistného. c) Závazek zajistitele krýt předem stanovený podíl (kvótu) každého pojištění uzavřeného zajistitelem; zajistitel se na druhé straně zavazuje poskytnout pojistiteli stejně velký podíl pojistného. 412. Excedentním zajištěním (zajištěním nadměrku pojistného rizika) se rozumí: a) Závazek pojistitele krýt předem stanovený podíl z jednotlivých rizik cedovaných zajistitelem; zajistitel se na druhé straně zavazuje poskytnout pojistiteli z každého cedovaného rizika stejně velký podíl pojistného. b) Závazek zajistitele krýt předem stanovený podíl z jednotlivých rizik cedovaných prvopojistitelem; prvopojistitel se zavazuje poskytnout zajistiteli z každého cedovaného rizika stejně velký podíl pojistného. c) Závazek zajistitele krýt předem stanovený podíl z jednotlivých rizik cedovaných prvopojistitelem; prvopojistitel se na druhé straně zavazuje poskytnout zajistiteli z každého cedovaného rizika nižší podíl pojistného.
413. Co je podstatou neproporcionálního zajištění? a) Neproporcionální zajištění je založeno na škodách. Dohoda se netýká všech pojistných smluv, ale jen těch, u kterých nastala škoda. Zajistitel platí cedentovi jen v případě, že jednotlivé škody nepřevýší stanovený limit vlastního vrubu. b) Neproporcionální zajištění je založeno na škodách. Zajistitel platí cedentovi jen v případě, že pojištěná škoda převýší stanovený limit vlastního vrubu. c) Neproporcionální zajištění je založeno na pojistném. Dohoda se netýká všech pojistných smluv, ale jen těch, u kterých nastala škoda. Zajistitel platí cedentovi jen v případě, že celková škoda nepřevýší stanovený limit vlastního vrubu. 414. K neproporcionálnímu zajištění patří: a) Zajištění kvótové (Quota Share) a excedentní (Surplus). b) Zajištění škodního nadměrku (Excess of Loss) a nadměrku škodovosti (Stop Loss). c) Zajištění kvótové, excedentní a nadměrkové. 415. Zajištěním škodního nadměrku se rozumí: a) Způsob zajištění, při němž se zajistitel podílí na úhradě škody tehdy, kdy škoda nepřesáhne stanovený limit, a to až do dohodnuté výše. b) Způsob zajištění, při němž se zajistitel podílí na úhradě škody tehdy, kdy škoda přesáhne limit stanovený zajistnou smlouvou, a to až do dohodnuté výše. c) Způsob zajištění, při němž se zajistitel podílí na úhradě škody tehdy, kdy škoda přesáhne limit stanovený zajistitelem, a to až do výše 100 %. 416. Zajištěním nadměrku škodovosti se rozumí: a) Způsob zajištění, při němž se cedent zavazuje nést určitý sjednaný díl na ztrátách, které pojistiteli při špatném škodním průběhu vzniknou. b) Způsob zajištění, při němž se zajistitel zavazuje uhradit sjednaný podíl na ztrátách, které cedentovi vzniknou při špatném škodním průběhu. c) Způsob zajištění, při němž se cesionář zavazuje nést určitý sjednaný díl na pojistném, které pojistiteli při špatném škodním průběhu zůstane. 417. Kdo připravuje informaci o nabízeném pojistném riziku pro zajistitele? a) Cesionář. b) Cedent. c) Retrocesionář. 418. Žádosti o fakultativní zajištění se říká: a) Zajistný flip. b) Zajistný slip. c) Zajistný limit. 419. Co všechno zajistná smlouva obvykle specifikuje? a) Vymezuje účastníky smlouvy, územní rozsah, převzatá rizika a způsob platby ústní dohodou. b) Vymezuje kromě převzatého rizika, doby platnosti a platebních podmínek i veškeré další skutečnosti a vztahy tak, aby byl co nejmenší prostor pro případné spory mezi smluvními stranami. c) Záleží na dohodě smluvních stran, žádný obvyklý obsah zajistné smlouvy neexistuje. 420. Co je pojistným rizikem ve smyslu zákona o pojistné smlouvě: a) Možná příčina vzniku pojistné události. b) Míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím. c) Oprávněná potřeba ochrany před následky nahodilé skutečnosti vyvolané pojistným nebezpečím.
421. Povodeň je: a) Pojistné riziko. b) Pojistné nebezpečí. c) Pojistný zájem. 422. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je: a) Samostatné pojistné odvětví. b) Pojistný produkt. c) Pojistné riziko. 423. Je pojistník povinen oznámit pojistiteli změnu nebo zánik pojistného rizika? a) Ano, ale jen zánik pojistného rizika. b) Ano, bez zbytečného odkladu. c) Ano, ale jen při vzniku pojistné události. 424. Je pojistitel oprávněn požadovat údaje o zdravotním stavu pojistníka, je-li pojistník zproštěn povinnosti platit pojistné? c) Ano, ale jen pokud pojištění trvá déle než 1 rok. 425. Je součástí zábranné činnosti i činnost směřující ke zmírňování následků škod? c) Ano, ale jen v úrazovém pojištění. 426. Základním zabezpečením majetku proti krádeži vloupáním je zabezpečení: a) Elektrickými poplachovými systémy. b) Mechanickými zábranami. c) Fyzickou ostrahou. 427. Pojišťovny vyžadují funkční a kvalitní zabezpečení pojištěného majetku. K základní orientaci při zajištění těchto požadavků slouží: a) Cena zařízení a služeb. b) Certifikace zařízení a registrace montážní firmy. c) Zápis v obchodním rejstříku. 428. Mohou se pojišťovny dohodnout na společných požadavcích na zabezpečovací techniku, její montáž a servis? c) Ano, ale nesmějí tato pravidla společně uplatňovat. 429. V závislosti na obsahu smlouvy s klientem pojišťovací makléř: a) Provádí dle smlouvy uzavřené s pojišťovnou, jejím jménem a na její účet, šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit ze sjednaného pojištění. b) Zpracovává komplexní analýzy pojistných rizik, návrhy pojistných nebo zajistných programů, poskytuje konzultační a poradenskou činnost, provádí správu uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv, sleduje lhůty k jejich revizi, spolupracuje při likvidaci pojistných událostí. c) Uzavírá pojistné smlouvy jménem pojišťovny s klienty.