Preference veřejnosti ve vztahu k adaptačním opatřením

Podobné dokumenty
Jaká opatření proti suchu a povodním Češi upřednostňují?

Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Adaptace na změnu klimatu úrovni měst

Vzácná onemocnění. Závěrečná zpráva Únor 2016

Názor na devizové intervence České národní banky

ve Zdravém městě Chrudimi

Ing. Miroslav Král, CSc.

Prioritní výzkumné cíle

udržitelný rozvoj území (rovnováha mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí)

Adaptace na změnu klimatu ve městech: pomocí přírodě blízkých opatření

Dopady změny klimatu na ekosystémové slu žbya adaptace ve městech a sídlech

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP

Adaptační strategie hlavního města Prahy na klimatickou změnu

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení

Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie

HAVÁRIE. POHROMA? KATASTROFA..!

Příprava. Adaptační strategie hlavního města Prahy na změnu klimatu. RNDr. Štěpán Kyjovský, Magistrát hl. m. Prahy

ZMĚNA KLIMATU A KRNOV VYHODNOCENÍ ANKETY PRO VEŘEJNOST. CI2, o. p. s. Listopad Zdroj: cs.wikipedia.org

Hodnocení stavu životního prostředí květen 2019

Návrh Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu

Jaká adaptační opatření Češi upřednostňují? Výzkumná zpráva z dotazníkového šetření postojů a preferencí vůči adaptačním opatřením

ROZLOŽENÍ POLITICKÝCH PREFERENCÍ V CELÉ POPULACI

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Informace o přípravě koncepce ochrany před následky sucha v ČR

Měření výsledků komunikační kampaně chráněných označení

Podprogram klima programu LIFE. Politické priority 2016

Projekt: Adaptace města na změnu klimatu postup zpracování adaptační strategie ve městě Hlučíně

Příprava Implementačního plánu. Adaptační strategie hlavního města Prahy na změnu klimatu. Mária Kazmuková, Magistrát hl. m. Prahy

ZMĚNA KLIMATU PRO HRÁDEK NAD NISOU ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ ANKETY. CI2, o. p.s. Listopad

Národní akční plán adaptace na změnu klimatu role budov

Politická kultura veřejně činných lidí duben 2018

SOUBOR ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ VE MĚSTĚ BRNĚ

Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 2018

Zpracoval: Matouš Pilnáček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Lesy pohledem české veřejnosti: jak mají vypadat a jak se v nich má hospodařit

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Bourání obcí za účelem rozšiřování uhelných dolů Zachování vs zrušení limitů těžby

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: milan.tucek@soc.cas.cz

Hodnocení přínosů přírodě blízkých řešení pro implementaci Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu

ADAPTACE NA KLIMATICKOU ZMĚNU OPATŘENÍ NA ZMÍRNĚNÍ PROJEVŮ ZMĚNY KLIMATU. Vojtěch Lekeš, architekt MSc.

Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Regionální potravina. Informace o výsledcích kampaně v letech

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

Postoj občanů k plýtvání potravinami duben 2014

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky

0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodně příznivý Spíše příznivý Tak napůl Spíše nepříznivý Rozhodně nepříznivý Žádný Neví

Plánování v oblasti vod

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Koncepce vodohospodářské politiky ČR z pohledu Ministerstva životního prostředí

Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí

Tisková zpráva. Názory české veřejnosti na úroveň demokracie a respektování lidských práv v ČR únor /6

NORSKÉ FONDY. PROGRAM: Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu

Hodnocení roku 2016 a očekávání v roce 2017

Kvantitativní výzkum. Červen 2006 / Vybrané závěry z exkluzivního výzkumu pro MF ČR / STEM/MARK, a.s.

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

er Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: milan.tucek@soc.cas.cz

Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR březen 2017

Protipovodňová opatření vč. možnosti vyvlastňování. Přehrady a povodně - možnosti regulace seminář Senát PČR 29. října 2013, Praha Král Miroslav

Sankce EU vůči Rusku. Závěrečná zpráva. Září 2014

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2017

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 5% 2% 25% 10% 58%

Informace o řešení problematiky sucha z pohledu MŽP Ing. Tereza Davidová, Ph.D. Odbor ochrany vod, oddělení ochrany před povodněmi

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města

Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast. PS 2 Životní prostředí. Ing.

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Češi stále častěji myslí ekologicky

Adaptační opatření na změny klimatu

Voda z kohoutku, voda v krajině. Ing. Lenka Skoupá

Interaktivní aplikace a Set-top-boxy

Výzkum znalosti evropských fondů a vnímání jejich přínosu v České republice

VODA V KRAJINĚ. Praha, Voda v krajině v kontextu změny klimatu

Význam čisté řeky Jihlavy pro Kraj Vysočina a životní prostředí v regionu

Co a jak chtějí Češi, Poláci a Britové, aby se udělalo pro ochranu klimatu

Návrh způsobu měření vize. Stav 2016 Strategické cíle / Opatření / projekty Řešení problematiky znečištění ovzduší

příliš mnoho přiměřeně nedostatečně neví

Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice listopad 2012

Občané o stavu životního prostředí květen 2014

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě bydliště

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2018

Jan Krajhanzl, Tomáš Chabada, Renata Svobodová, Zdeňka Lechnerová, Ondřej Špaček, Jan Skalík, Karel Čada a kol.

Občané o Lisabonské smlouvě

TISKOVÁ KONFERENCE

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Představení tématu. Viktor Třebický CI2, o. p. s.

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Obavy a příprava na důchod listopad 2016

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

Vlastnictví zbraní Zpracováno exkluzivně pro:

Rozdělení Československa

Návrh Implementačního plánu Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI

NARŮSTÁ PODÍL LIDÍ, KTEŘÍ POSUZUJÍ EKONOMICKÝ VÝVOJ OPTIMISTICKY. JSME SVĚDKY OBRATU?

Hlavní město Praha a evropská iniciativa Mayors Adapt. Mgr. Tereza Líbová, OCP MHMP

J i h l a v a Základy ekologie

Transkript:

Preference veřejnosti ve vztahu k adaptačním opatřením Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze Mgr. Iva Zvěřinová Mgr. Eva Kyselá Milan Ščasný, Ph.D. Mgr. Zuzana Martínková

Motivace a cíle výzkumu MOTIVACE Odpor veřejnosti a neochota politiků přijmout opatření, která postrádají podporu veřejnosti, mohou zabránit úspěšné implementaci politik (Steg, 2006) CÍLE zkoumat preference pro: 1. Veřejné adaptační programy 2. Individuální adaptační aktivity

Jak jsme zjišťovali 1) Dotazníkové šetření obyvatel ČR - reprezentativní vzorek podle sociodemografických charakteristik (věk, pohlaví, kraj, vzdělání) 1. 3665 dotázaných, únor 2016, internetový dotazník, výběr z Českého národního panelu, reprezentativní za kraje 2. 1782 dotázaných, podzim 2015, Osobní dotazování a internetový dotazník, reprezentativní za ČR 2) Osobní rozhovory kvalitativní předvýzkum - podzim 2015 závěry nelze zobecnit na populaci, ale umožňuje výzkumníkům lépe porozumět, co si lidé myslí, než jen s pomocí dotazníku

Téma této prezentace I. Jaké změny Češi očekávají? II. Jaká opatření Češi preferují?

Vnímání dopadů živelných pohrom (%) Sucho 4 38 56 Vlny horka 5 41 52 Vichřice či krupobití 5 15 61 20 Sesuv nebo sesedání půdy 43 16 35 5 Povodně 49 14 30 7 0% 20% 40% 60% 80% 100% Vůbec se nás netýká Méně často Stejně často Častěji Q: Domníváte se, že Vy a Vaše domácnost bude během příštích 10 let vystavena dopadům následujících živelních pohrom méně často, stejně často, nebo častěji než v současnosti? Zdroj: kvantitativní šetření; N=1884

Povědomí o adaptačních a mitigačních opatřeních Slyšel/a jste někdy o opatřeních, která: by mohla zmírnit změnu klimatu a zabránit vzniku škod? 40 35 25 by mohla pomoci přizpůsobit se změnám klimatu a jejich důsledkům a zmírňovat škody? 36 38 26 N=1884 0% 20% 40% 60% 80% 100% Ano Ne Nevím

Jaká opatření by podle Vás mohla zmírnit změnu klimatu a zabránit vzniku škod? (odpovědíina otevřenou otázku) Zdroj: kvantitativní šetření; N=446

Jaká opatření by podle Vás mohla pomoci přizpůsobit se změnám klimatu a jejich důsledkům a zmírňovat škody? (odpovědi na otevřenou otázku) Zdroj: kvantitativní šetření; N=452

V mém kraji v důsledku změny klimatu... budou častější období sucha. 27 62 8 ubydou živočišné i rostlinné druhy a bude ohroženo jejich přirozené prostředí. 5 36 48 11 zhorší se zdraví a životní úroveň lidí. 7 44 35 14 budou častější povodně. 8 47 29 15 zvýší se produkce potravin (např. mohou být pěstovány jiné druhy rostlin, bude 16 50 14 20 bude nižší výskyt nemocí spojených s chladným zimním počasím a menší 26 47 10 14 dojde k zlepšení ekonomické situace. 34 45 4 18 0% 20% 40% 60% 80% 100% Nesouhlasím Střed Souhlasím Nevím N=1884 Q: Jaké podle Vás budou důsledky změny klimatu do roku 2040, nebudou-li podniknuty žádné kroky vedoucí k zmírnění změny klimatu (žádná nová účinná opatření)? Nesouhlasím/Souhlasím= sloučené krajní dvě kategorie Střed= sloučené tři střední kategorie

Veřejná adaptační opatření povodně Známá zlepšení a podpora zelených a vodních ploch čistilo se kolem řek, aby to mělo odtok, byl dostatek stromů, aby ty kořeny to zadržely, teďka se pořád jenom staví a staví a na tohle se nemyslí, je málo zeleně, protipovodňové zábrany Podporovaná Technická opatření ( grey ) zvýšení kapacity koryt vodních toků, budování systémů pro odvod vody protipovodňové zábrany Přírodní opatření ( green ) určitě by to mělo být přírodní, to myslím, že není tak nákladný jako ta technická a hlavně na tom můžou lidi pracovat i sami. Čistit koryta rek a potoků začala bych přírodními změnami- méně betonu, více hlíny, to mi příjde jako největší problém, že to prostě nemá kde sát tu vodu Měkká ( Soft ) strategické plánování v povodích je třeba regulovat novou výstavbu informovanost Zdroj: Osobní rozhovory kvalitativní předvýzkum

nestavební stavební Která z následujících opatření zmírňující dopady povodní by podle Vás měla, nebo neměla být zavedena v ČR? (%) Jak jsme zjišťovali Přírodní: Podpora změny způsobu hospodaření v lesích (zadržování vody v 1)Dotazníkové šetření obyvatel 20 ČR - reprezentativní vzorek podle Přírodní: Podpora změny způsobu sociodemografických charakteristik 23 (věk, 69 hospodaření na zemědělské půdě pohlaví, kraj, vzdělání) - 1782 dotázaných 8 47 - únor 2016 - Osobní dotazování a internetový dotazník Technická: Výstavba velkých nádrží, přehrad Informace: Aktualizace varovných systémů, akčních plánů. 2)Osobní rozhovory kvalitativní Povinný předvýzkum- a regulovaný systém podzim pojištění proti2015 povodním. závěry nelze zobecnit na populaci, ale umožňuje výzkumníkům lépe porozumět, co si 24 43 19 lidé myslí, než jen s pomocí dotazníku Daně nebo poplatky za zastavování ploch. 17 37 43 73 52 36 29 Zdroj: vlastní kvantitativní šetření, N=1248 Nezavést/Zavést = 2 krajní kategorie Střed= 3 střední kategorie 0% 20% 40% 60% 80% 100% Nezavést Střed Zavést Nevím

Veřejná adaptační opatření vedro a sucho Podporovaná Technická opatření ( grey ) Chlazení, dostatek vody mělo by se častěji chladit, třeba ty ulice, protože je tam nedýchatelno, třeba kropit v těch ulicích. Různé fontány v těch ulicích, aby to stříkalo, aby se člověk mohl ovlažit Přírodní opatření ( green ) Zlepšení a podpora zelených a vodních ploch výsadba zeleně víc parků a méně asfaltu a kamenů víc parků, aby se bylo kam schovat. Měkká ( Soft ) Změny chování (šetření vodou) Zdroj: Osobní rozhovory kvalitativní předvýzkum

nestavební stavební Která z následujících Veřejná opatření adaptační zmírňující opatření dopady sucha by podle Vás měla, vedro nebo neměla a sucho být zavedena v ČR? (%) Podporovaná 21 72 Technická (zadržování opatření vody v krajině) ( grey ) Přírodní: Chlazení, změna způsobu dostatek hospodaření vodyna 23 69 zemědělské mělo půdě by (zadržování se častěji vody chladit, v krajině) třeba ty ulice, protože je Technická: tam nedýchatelno, využití odpadní a dešťové třeba vody kropit v těch ulicích. Různé fontány v těch ulicích, aby to stříkalo, 29 aby se člověk 63 (např. na splachování). mohl ovlažit Přírodní: změna způsobu hospodaření v lesích Technická: výstavba velkých víceúčelových nádrží, přehrad Přírodní opatření ( green ) Informace: Zlepšení Vytvoření a podpora varovných systémů, zelených a vodních 38 ploch 51 akčních plánů (např. plán, jak zajistit pitnou výsadba zeleně víc parků a méně asfaltu a kamenů Přizpůsobení víc parků, zákonů aby a pravidel, se bylo aby kam se schovat. zlepšilo hospodaření s vodou. Daně nebo poplatky za nadměrnou spotřebu Měkká ( Soft ) Změny chování vody. (šetření vodou) 30 Zdroj: vlastní kvantitativní šetření, N=1196 Nezavést/Zavést = 2 krajní kategorie Střed= 3 střední kategorie 47 40 45 38 46 18 0% 20% 40% 60% 80% 100% Nezavést Střed Zavést Nevím

Ochota nést náklady...... je menší, použijeme-li slovo daň ALE... je větší, jsou-li nástroje vhodně kombinovány, zejména pak: 1)ekologické daně + odstranění pobídek a výhod s negativním dopadem na ŽP 2)ekologické daně + dotace na úsporu energie 3)odstranění pobídek a výhod s negativním dopadem na ŽP + dotace závěry na základě analýzy ochoty platit; vlastní šetření; kvótní výběr; CAWI+CAPI; N=1782

Ochota nést náklady...... je větší, jsou-li distribuovány podle principu znečišťovatel platí... je větší, jsou-li vybrané peníze investovány do environmentálních programů (tedy i programů adaptace). Můžeme tedy zároveň: snižovat emise zdaněním znečišťovatelů, získat finance na adaptaci, zvyšovat ochotu nést zvýšené náklady na život (tj. vyšší ceny). závěry na základě analýzy ochoty platit; vlastní šetření; kvótní výběr; CAWI+CAPI; N=1782

nestavební stavební Která z následujících opatření zmírňující dopady povodní by podle Vás měla, nebo neměla být zavedena ve vašem kraji? (%) Technická: Údržba a čištění koryta řek / potoků. Přírodní: Udržování a tvorba zeleně zadržující vodu. 21 23 73 71 Technická: Zvýšení kapacity koryt vodních toků. 32 56 Technická: Budování systémů pro odvod vody. 37 53 Technická: Nákup a příprava přenosných protipovodňových zábran. Technická: Budování infrastruktury odolné proti povodni. 43 46 47 40 Přírodní: Zelené střechy na veřejných budovách. 45 35 Strategické plánování v povodích. 26 66 Poskytování informací obyvatelům, jak předejít a zmírnit následky povodní. 35 59 Zajištění vybavení pro pytlování. 50 39 Zdroj: vlastní kvantitativní šetření, N=1196 Nezavést/Zavést = 2 krajní kategorie Střed= 3 střední kategorie 0% 20% 40% 60% 80% 100% Nezavést Střed Zavést Nevím

nestavební stavební Která z následujících opatření zmírňující dopady sucha by podle Vás měla, nebo neměla být zavedena ve vašem kraji? (%) Přírodní: Zlepšení a vytváření zelených a vodních ploch. 22 71 Technická: Budování malých vodních nádrží a rybníků. 36 54 Technická: Výstavba zavlažovacích systémů. Přírodní: Zelené střechy na veřejných budovách 44 45 42 35 Informace o způsobech chování během sucha 34 58 Regulace spotřeby vody období sucha 35 53 Zdroj: vlastní kvantitativní šetření, N=1196 Nezavést/Zavést = 2 krajní kategorie Střed= 3 střední kategorie 0% 20% 40% 60% 80% 100% Nezavést Střed Zavést Nevím

Závěr I. Jaké změny Češi očekávají? domácnost bude během příštích 10 let vystavena častěji dopadům sucha (56%) a vln horka (52%) a ty budou závažnější z respondentů, kterých se povodeň týká, se většina domnívá, že budou stejně časté a stejně závažné (60%, 70%) v důsledku změny klimatu lidé očekávají v krajích nejčastěji období sucha, úbytek živočišných a rostlinných druhů a zhoršení zdraví nízké povědomí o adaptačních a mitigačních opatřeních (37% a 42%)

Závěr II. Jaká opatření Češi preferují? přírodní, ale klasická (nikoliv zelené střechy) technická s malým zásahem do přírody Nepopulární: nové přehrady, povinný systém pojištění, daně - lidé jsou ochotni nést část nákladů, jsou-li rozděleny spravedlivě (tedy dle míry znečištění) - účinná opatření nemusí být jako účinná vnímána veřejností a konstatování jejich účinnosti jejich přijatelnost zvýšit nemusí - klíčové je správně kombinovat nástroje

Děkujeme za pozornost Iva Zvěřinová iva.zverinova@czp.cuni.cz Milan Ščasný Eva Kyselá Zuzana Martínková Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze www.czp.cuni.cz

Literatura Steg, Linda, Lieke Dreijerink, and Wokje Abrahamse. 2006. Why Are Energy Policies Acceptable and Effective? Environment and Behavior 38 (1): 92 111. doi:10.1177/0013916505278519.