Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu: VY_32_INOVACE_01_KRI_12 Autor: PhDr. V. Kristová Předmět: Základy společenských věd Téma: Objevné plavby Ročník: První Způsob využití ICT: PC a dataprojektor, Prezentaci lze využít k výkladu nebo opakování nové látky Druh učebního materiálu: Prezentace Power Point Datum tvorby: 05.12.2012 Anotace: Politické a kulturní dějiny od starověku po novověk. Materiál slouží k upevnění a rozšíření znalostí žáků SOŠ ze světových dějin. Obsahuje verbální výklad tématu, osnovu, návodné otázky sloužící ke snadnému osvojení dané látky, učebnice P.Čornej a kol. Dějepis pro SOŠ SPN 2002, ISBN 80-7235-194-X Zdroje:učebnice P.Čornej a kol. Dějepis pro SOŠ SPN 2002, ISBN 80-7235-194-X Citace: nejsou použity
Pro potřeby výuky D na SŠ vypracovala PhDr. V. Kristová
Osnova: 1/ Příčiny námořních plaveb 2/Nové vědecké poznatky 3/ Plavby Portugalců 4/ Plavby Španělů 5/ Španělé dobyvatelé 6/ Důsledky objevných plaveb
Otázka: Jaké byly důvody konání objevných plaveb Ad 1/ Počátkem 15. stol. se v celé Evropě prosadilo peněžní hospodářství. Peněz se však brzy nedostávalo, vydávaly se především za vzácné zboží dovážené z Východu. Také mnohá naleziště drahých kovů byla v Evropě již vyčerpána. Existovaly představy, že za hranicemi Evropy se skrývá velké bohatství. Snaha získat toto bohatství byla jedním z důvodů konání zámořských plaveb. Druhým důvodem bylo ztížení obchodu s Východem. Osmanští Turci se zmocnili Malé Asie a Cařihradu, ztížili tak obchod italských kupců s Indií, Persií a Čínou. Proto měli italští kupci zájem o nalezení nových námořních cest do těchto oblastí.
Otázka: Kteří vědci svými teoriemi přispěli ke konání plaveb? Ad2/Předpokladem pro konání námořních plaveb byla existence dokonalejších lodí, map a kompasu. Šířil se také názor o tom, že Země je kulatá. Přispěl k tomu rozvoj poznatků, které daly počátek vědním oborům jako je fyzika, matematika, geometrie, astronomie aj. Na přelomu 15. /16. stol. žil polský vědec Mikuláš Koperník, který tvrdil, že Země je oběžnicí Slunce / tzv. heliocentrický názor / a otáčí se kolem své osy. Také německý astronom a hvězdář žijící v Praze na přelomu 16. /17. stol. na dvoře Rudolfa II. Jan Kepler se zabýval pohyby planet kolem Slunce. Heliocentrický názor vyznávali také italští vědci žijící v téže době. Giordano Bruno byl za své tvrzení, že Slunce je středem naší planetární soustavy, kterých je ve Vesmíru víc, pronásledován církví a upálen. Jeho krajan Galileo Galilei, vynálezce dalekohledu a objevitel slunečních skvrn, raději heliocentrický názor odvolal, i když pouze formálně, o čemž svědčí jeho údajný výrok: A přece se točí.
Otázka: Kteří portugalští plavci uskutečnili své cesty a kam? Ad 3/ Všechny tyto poznatky a změny umožnily organizování námořních výprav. Naskýtaly se dvě cesty do Indie a Číny buď na západ, nebo obeplutím Afriky směrem na jih a východ. O proniknutí na východ obeplutím Afriky se snažili Portugalci. R. 1415 se zmocnili arabské pevnosti Ceuty v severní Africe. Postupně pronikali na západní pobřeží Afriky, odkud dováželi do Lisabonu slonovinu, vzácná dřeva, gumu, koření, zlato i otroky. Tyto zisky podnítily další plavby. Roku 1487 obeplul Bartoloměj Diaz mys Dobré naděje, roku 1498 přistál Vasco de Gama na západním pobřeží Indie v Kalkatě. / Kalikut byl centrem obchodu s kořením a ovládali ho Arabové/. Portugalcům se po dlouhých bojích podařilo získat převahu na moři. Zajišťovali svoji moc budováním opevněných stanic. Usadili se na Cejlonu, v Malajsku, navázali styky s Čínou a Japonskem. Portugalci ovládané země hospodářsky vykořisťovali, vyváželi odtud vzácné náklady. Nedokázali však využít svých výhod pro obchod v Evropě, rozvážení tohoto zboží se chopili němečtí a nizozemští kupci. Také hospodářství vlastní země pokleslo, koncem 16. stol. bylo Portugalsko připojeno ke Španělsku, portugalské kolonie v Asii ovládli Nizozemci a Angličané.
Otázka: Kteří Španělé se dostali do Ameriky? Ad 4/Španělé se také pokoušeli o proniknutí do Indie, ale plavbou na západ. Španělsko přijalo návrh janovského námořníka Kryštofa Kolumba a roku 1492 vypravilo tři lodě Santa Mariu, Pintu a Niňu, s nimiž Kolumbus přistál na Bahamském souostroví. Při dalších plavbách/ celkem uskutečnil 4 /objevil Kubu a Haiti a přistál v Jižní a Střední Americe. Domníval se však, že je v Indii, proto obyvatelstvo, s nímž se setkal, nazval Indiány. Že Kolumbus objevil nový díl světa, potvrdil až Vasco de Balboa, který překročil Panamskou šíji a spatřil Tichý oceán. Nový světadíl byl nazván podle obchodníka Ameriga Vespucciho, který tyto země popsal, Amerika. V letech 1519-22 uskutečnili Španělé vedeni Fernao Magalhaesem plavbu ze Španělska směrem na západ, obepluli Jižní Ameriku, přes Tichý oceán a Filipíny kolem Afriky dopluli opět do Španělska, což byla první cesta kolem světa, která potvrdila kulatost Země.
Otázka: Která indiánská území Španělé dobyli, kdo je vedl? Ad 5/Ve Střední Americe žily kmenové svazy indiánského obyvatelstva říše Aztéků a Inků, jejich centry byly dnešní oblasti Mexika, Ecuadoru, Peru a Bolívie. Roku 1519 španělský dobyvatel Hernando Cortéz v čele několika set dobrovolníků vtrhl do říše Aztéků, dobyl její hlavní město, ukořistil množství zlata a stříbra a říši zničil. Podobný osud měla i říše Inků, které se zmocnil v letech 1531-3 Francisco Pizarro. Španělé dobytá území ovládli a učinili z nich své kolonie. Protože domácí indiánské obyvatelstvo nemohlo vydržet vysoké pracovní zatížení, k němuž ho nutili, začali Španělé dovážet do Ameriky černé otroky z Afriky.
Otázka: Jaké byly důsledky objevných plaveb? Ad 6/ Úspěchy Portugalců a Španělů v námořních cestách podnítily k plavbám i jiné národy např. Francouze, Nizozemce a Angličany. Střediska dálkového obchodu se v důsledku objevných plaveb přemístila ze Středomoří na pobřeží Atlantiku do západní Evropy. Upadla také důležitost severských hanzovních přístavů. Dovoz drahých kovů ze zámoří odstranil nedostatek zlata a stříbra v Evropě, naopak jejich příliv vedl k poklesu hodnoty peněz a k vzestupu cen zboží tedy k cenové revoluci.