Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Příroda v okolí Rožďalovic Jméno a příjmení: Zlatko Miklánek Třída: 9.A Školní rok: 2010/2011 Garant / konzultant: Jiří Rejsek
Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracoval sám pod vedením garanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených...podpis
Obsah: 1. Úvod... 2. Přírodní podmínky Rožďalovicka. 3. Fauna a flóra Rožďalovicka 4. Chráněná území oblasti. a) Přírodní památka rybník Kojetín... b) Přírodní památka Chotuc c) Ptačí oblast Roždalďalovické rybníky 5. Památné stromy... 6. Závěr...
1.Úvod Vybral jsem si téma absolventské práce Příroda v okolí rožďalovice. Mým garantem byl pan učitel Jiří Rejsek. Toto téma jsem si vybral, protože mě zajímá příroda, ve které žiji. I chose the topic of graduate work in the countryside around Rožďalovice. My sponsor was a teacher Mr. Jiri Rejsek. The topic I chose, because I'm interested in nature, in which I live. 2.Přírodní podmínky Rožďalovicka Fytogeograficky Rožďalovicko patří do teplé oblasti Českého Thermophyfika a do okresu Rožďalovická pahorkatina. Tady vytváří podokres Rožďalovická tabule. Je to území o ploše zhruba 30 x 40 km mezi Jizerou a Cidlinou, na jihu navazující na střední Polabí a na severu na Český ráj. V oblasti se dodnes zachovaly poměrně rozsáhlé dubohabrové lesy a četné rybníky. Formování krajiny, tak jak ji známe dnes, začalo již ve druhé polovině 15. stol. po skončení husitských válek. Zdejší kraj po této bouřlivé době značně vylidněný bylo nutné vyvést z ekonomického úpadku, který nastal. Lidé zdejší oblast opouštěli i z důvodů rozsáhlých jarních a podzimních záplav. V létě pak místní toky naopak vysychaly. Úbytek zemědělské půdy v povodí zdejších toků byl značný. Obrovská inundační oblast měla dalekosáhlý vliv na osídlení a ekonomiku oblasti. Bylo nutno zabránit ničivým záplavám a zároveň vytvořit pracovní příležitosti v prosperujícím odvětví. Tímto novým a rozvíjejícím odvětvím se stalo rybníkářství. Zatímco na Chlumecku, Poděbradsku a Pardubicku vznikaly velkoryse řešené vodní nádrže a celé rybniční soustavy, na Rožďalovicku a Dymokursku vznikly podstatně menší celky vodních ploch. Bylo to dáno zejména omezenými zdroji vody v Mrlině a Štítarském potoce. Vybudovány však byly již před koncem 15. stol., před získáním tohoto panství Trčkou z Lípy. Deskový zápis z r. 1501 vypočítává přes 30 rybníků. Rybníky v této oblasti se tak z velké
části zachovaly dodnes. V povodí Cidliny a Mrliny sbíral své první zkušenosti se stavbou rybníků i sám Jakub Krčín z Jelčan dávno předtím, než vytvořil svá proslulá díla v jižních Čechách. Severní část dřívějšíhjo nymburského okresu zahrnovala v době svého největšího rozkvětu okolo 130 rybníků. V průběhu staletí mnohé z nich zanikly. Velké změny v krajině nastaly v druhé polovině 19. stol.. Rozorávání luk a rušení soustavy rybníků způsobovalo při záplavách stále větší hospodářské škody, které vedly k technickému řešení regulace Mrliny v úseku od Rožďalovic. Ale ještě v 19. stol. popisuje mnohá pozorování z rybníků v této oblasti, které dnes již neexistují, významný český ornitolog Dr. Vladislav Šír. Příroda tohoto kraje zůstala relativně uchována i v druhé polovině 20. století. Určitou úlohu hrál i fakt, že rozsáhlé lesní porosty v blízkosti vojenského výcvikového prostoru Mladá měly sloužit jako případné shromaždiště vojenských kolon Varšavského paktu v případě válečného konfliktu. 3.Fauna a flóra Rožďalovicka Vzhledem k poloze sledované oblasti je zde zastoupena především teplomilnější květena. Převažují dubohabrové háje s lučními enklávami. V minulém století byly do lesních ploch vtroušeny menší plochy smrčin, které bohužel významně ochuzují bylinné patro. Z významných rostlinných druhů stojí za povšimnutí lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), aron plamatý (Arum maculatum), nebo lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Velmi cenná je i vegetace mokřadních a vlhkých luk s upolínem nejnižší (Trollius altissimus) a kosatcem sibiřským (Iris sibirica). Nejnápadnější a nejohroženější rostlinami jsou zde orchideje, např. vstavač nachový (Orchis purpurea), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) a srstnatec májoví (D. majalis), bradáček vejčitý (Listera ovata), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a někteří zástupci rodu kruštík (Epipactis sp.).
Kosatec sibiřský Fauna odpovídá silně pozměněné kulturní krajině hercynského původu se západními vlivy. Velmi pestrá je skladba bezobratlých živočichů reprezentovaná měkkýši, denními a nočními motýli nebo brouky, včetně nejnápadnějšího z nich, roháče obecného (Lucanus cervus). Z obratlovců tvoří významné společenství obojživelníci, především zástupci skokanů skokan hnědý (Rana temporaria),štíhlý (R. dalmatina) a skřehotavý (R. ridibunda). Dále pak kuňka ohnivá (Bombina bombina) a rosnička zelená (Hyla arborea), a skokan skřehotavý(rana ridibunda). Z plazů se zde setkáme s ještěrkou obecnou (Lacerta agilis), živorodou (Lacerta vivipara) a vzácně i se zmijí obecnou (Vipera berus), pro kterou je zdejší ostrůvkovitý výskyt jednou z nejníže položených lokalit v ČR. Mimo běžných druhů savců žijících v tomto území stojí za zmínku výskyt několika jedinců losa evropského (Alces alces) v 80. - 90. letech minulého století. Bylo zde dokonce doloženo i jeho rozmnožování. Koncem 90. let však losi ze zdejší krajiny opět vymizeli.
Velmi vzácně se ve zdejší oblasti vyskytne vydra říční (Lutra lutra). Bohužel se doposud nedá říci, že by se zde tento druh natrvalo usadil. Z nepůvodních savců ovlivňujících významně složení biotopů je nutné zmínit výskyt jelena siky (Servus nippon) a psíka mývalovitého (Nyctereutes procyonoides). Největším problémem jsou ale vysoké stavy populace prasete divokého (Sus scrofa), které vzhledem ke své všežravosti výrazně ovlivňuje všechny složky ekosystému. Otakárek fenyklový 4.Chráněná území na Rožďalovicku a) Přírodní památka rybník Kojetín Pro dokreslení toho, jak malý zájem byl v minulosti věnován této oblasti, svědčí fakt, že v celém nově vyhlášeném území se nachází pouze jedno chráněné území. Je jím rybník Kojetín (12 ha), přírodní památka vyhlášená v roce 1990. Je příkladem biocentra v zemědělské krajině uprostřed rozsáhlého bezlesého komplexu zemědělských pozemků. Proto jsou zdejší porosty vrbin a rákosin stanovištěm mnoha vzácných druhů rostlin, např. kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus), pcháč šedý (Cirsium canum), svízel severní (Galium boreale).
Z hlediska ornitologického je třeba zmínit pravidelné hnízdění např. moudivláčka lužního (Reiz pendulinus), rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceu), slavík obecný (Luscinia megarhynchos) nebo husy velké (Anser anser). Zároveň je ale nutné dodat, že v minulosti se jednalo o lokalitu daleko zajímavější z důvodu přítomnosti kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus), posledního hnízdiště tohoto druhu na okrase Jičín. Poslední zaznamenané hnízdění zde proběhlo v r. 2004. Počet hnízdících párů byl odhadován na 500. Díky racčí kolonii zde hnízdilo až 20 párů potápek černokrkých (Podiceps nigricolis) a ve větším počtu i další ptačí druhy, např. slípka zelenonohá (Gallinula chloropus), polák velký (Aythya ferina), čírka obecná (Anas crecca) a modrá (Anas querquedula). V posledních letech význam této lokality možná opět vzroste především díky tomu, že o ní již druhým rokem projevuje i v hnízdní době zájem několik nedospělých ex. jeřába popelavého (Grus grus). Pozornost z hlediska ochrany byla věnována i dalším lokalitám v Ptačí oblasti Rožďalovických rybníků. V osmdesátých letech min. století bylo navrženo k vyhlášení několik rezervací, např. Hasina, Bučický rybník, Komárov, Pilský rybník, Jakubský a Holské rybníky, Perna a Bahenské louky. Na těchto lokalitách probíhaly botanické a zoologické průzkumy a byly připraveny plány péče a podklady pro vyhlášení některých území. Zánikem okresních úřadů se však tento proces zastavil a je stále ve fázi návrhů. V současné době má k některým cenným lokalitám mimo plochy rybníků vlastnický nebo nájemní vztah Pozemkový spolek Polabí Polabského ekocentra ČSOP, který na něm hospodaří v souladu se zájmy ochrany přírody.
b) Přírodní památka Chotuc Chotuc je protáhlý opukový vrch s rozlohou 34 hekterů, který se vyvyšuje 65 metrů nad okolní krajinou. Nachází se necelý 1 km západně od obce Křinec a jeho nadmořská výška je 253 metrů. Zkoumaná lokalita Chotuc je ze západní, severní a východní strany ohraničena zemědělsky obdělávanými pozemky. Na jižní straně vymezuje hranici místní asfaltová komunikace spojující obce Křinec a Mečíř. Chotuc, jako jedna ze svědeckých hor, plně odpovídá již uvedené vegeteční charakteristice. To znamená, že nejbohatší taxonomické zastoupení se nachází na jižním a jihozápadním svahu. V této nezalesněné části dominují xerotermní travinná společenstva, prezentovaná svazy Festucion valesiacae a Bromion erecti. Na počátku tohoto století byla jihozápadní a větší část jižního svahu osázena třešněmi /Cerasus avium/, které zde přetrvávají dodnes. Jižní prosluněná stráň je nalezištěm mnoha chráněných a vzácných druhů, z nichž nejvýznamnější je bezpochyby výskyt Orchis purpurea. Na Chotuci je vstavač nachový velmi hojný, /v průměru 80 kvetoucích jedinců/, proto je tato lokalita považována za středisko výskytu tohoto druhu ve Středočeském regionu. V literatuře /Šachl 1965/ je často uváděn i výskyt Orchis mascula a Orchis militaris, tyto údaje ovšem nemohu svými nálezy potvrdit. Z dalších
vzácných druhů mohu jmenovat Stipa capillata, Thalictrum minus, Trifolium rubens, Vicia pisiformis, Veronica teucrium, Sanguisorba minor, Primula veris, Polygala comosa, Peucedanum cervaria, Peucedanum alsaticum, Filipendula vulgaris, Cirsium acaule, Pyrethrum corymbosum. Zbývající část kopce západní, severní, východní a jihovýchodní svah a dále temeno hory je pokryto dubohabrovým lesem, který je představován svazem Quercion pubescenti - petraeae a svazem Carpinion. Z chráněných druhů nacházejících se v této zalesněné části mohu uvést hojný výskyt Lilium martagon na severním svahu a malý počet jedinců Scilla bifolia na východním svahu v blízkosti hlavní cesty vedoucí ke hřbitovu. Vrch Chotuc je významnou lokalitou Staphylea pinnata v Čechách. Jedná se zde s velkou pravděpodobností o druhotný výskyt, ovšem datování introdukce není zcela jednoznačné. Hendrych /1980/ na základě popisu v Kožíškově Poděbradsku /Kožíšek 1912/ dokládá, že zde byl klokoč vysazen jako ozdobný keř Janem Rudolfem hr. Morzinem v letech 1681-1702. Tato informace ale není přesná, protože se zde hovoří obecně o úpravě vrchu Chotuc, o vysázení lesíků, okrasných křovin a stromoví, není tu zmínka o konkrétní druhové skladbě výsadby. K výsadbě klokoče mohlo dojít mnohem dříve, protože Chotuc byla po staletí významným poutním místem a výskyt klokoče zpeřeného v této lokalitě může mít přímou souvislost s výrobou růženců. Bez ohledu na dobu introdukce je Staphylea pinnata na Chotuci ergasiolipofytem, tedy cizím druhem zde pěstovaným, ale po vymizení kultury přetrvávajícím. Populace klokoče vzpeřeného je zde velmi početná a je nejvíce soustředěna na temeno a západní svah kopce. Exempláře jsou plodné, porost zmlazuje a zdá se být "přirozenou" součástí listnatého lesa /Vanková, 1994/. Vrch Chotuc má velice bohatou historii. Chotuc znamená pán, Chotucký vrch - Pánův
vrch. Archeologiské nálezy vypovídají o tom, že už v pravěku zde bylo pohřebiště. Kaple Nejsvětější Trojice, která tu stojí do dnešní doby, pochází z roku 1697. V 16. století byla Chotuc osázena vinnou révou. c) Ptačí oblast Roždalďalovické rybníky Významné ptačí území Rožďalovické rybníky je tvořeno volnou soustavou rybníků malé až střední velikosti ležících v lesnaté oblasti rozhraní Nymburska a Jičínska. Lesy jsou převáľně tvořeny doubravami. Ornitologický význam: Oblast je významná především pro druhy ptáků hnízdících v rákosinách. Nejvýznamnější z nich je jeřáb popelavý (Grus grus), hnízdící v bažinatých místech s rákosinami, zejména tam, kde jsou poblíž podmáčené louky a rozvolněné listnaté lesy. Téměř na všech rybnících hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus), který dává přednost litorálním rákosinám před terestrickými. V minulosti hnízdilo v oblasti až 24 párů, současný stav činí 15-17 párů. Dále se zde vyskytují např. bukač velký (Botaurus stellaris), chřástal kropenatý (Porzana porzana), bukáček malý (Ixobrychus mininutus) a chřástal malý (Porzana parva). Dále zde hnízdí 1-2 páry orla mořského (Haliaeetus albicilla), v zimě se na rybnících nepravidelně zdrľují aľ čtyři ptáci. Téměř každoročně v území hnízdí luňák hnědý (Milvus migrans) a v posledních dvou letech také luňák červený (Milvus milvus).
Oblast je také významným tahovým stanovištěm zejména vodních ptáků (až 3 000-4 000 ex.) a dravců (luňáci, motáci, ostříž lesní, orel mořský, orlovec říční). Pro protahující husy, hlavně husy polní (Anser fabalis), lokalita nabízí až do zámrazu jak vhodné prostředí pro odpočinek, tak potravu na okolních polích. Orel mořský
Kritériové druhy: Moták pochop Jeřáb popelavý Podstatný význam pro populace zde hnízdících vzácných ptačích druhů je zachování některých stávajících druhů prostředí. Tato krajina vznikající po staletí za větší či menší asistence člověka zde na mnoha místech vytvořila již bez jeho přičinění mnohé cenné lokality. Nejedná se pouze o vodní plochy a okolní rákosiny, rozsáhlé lesní porosty. Vytvořily se zde lužní společenstva podél vodotečí vytvářející spletitou síť ve
volné krajině i okolních lesích. Mnohé nádrže se v průběhu času postupným zazemňováním přeměnily v mokřiny, jiné mokřiny vznikly v důsledku upuštění od nákladné péče o tyto vodoteče. 5. Památné stromy Buk lesní (Fagus sylvatica), k. ú. Rožďalovice, p. č. 265, revír Rožďalovice, na okraji lesa Kálek při levé straně silnice Rožďalovice - Tuchom, vyhl.1986 obvod: 344 cm výška: 30 m stáří: 200 let Dub zimní (Quercus petraea), k. ú. Rožďalovice, p. č. 616/1, lesní oddělení 354 g 14, revír Rožďalovice, okraj lesa Židák, při zeleně značené cestě z Rožďalovic na Bučici, vyhl.1986 obvod: 383 cm výška: 30 m stáří: 250 let Jírovec maďál (Aesculus hippocastanum), k. ú. Rožďalovice, p. č. 343, skupina dvou stromů u sv. Isidora na křižovatce silnic Rožďalovice - Doubravany - Košík, 0,5 km od Rožďalovic, vyhl. 1978 obvod: 402, 250 cm výška: 20-25 m stáří: cca 250 let Jírovec maďál (Aesculus hippocastanum), k. ú. Rožďalovice, p. č. 953/2, skupina dvou stromů proti vchodu do zámku v Rožďalovicích vedle sochy sv. Václava, vyhl. 1997 obvod: 295, 300 cm výška: 14, 15 m stáří: 270 let Dub letní (Quercus robur), k. ú. Rožďalovice, p. č. 6/8, dříve v dolní části bývalého zámeckého parku u Domova důchodců dnes v soukromé zahradě rodinného domu, vyhl. 1978 obvod: 400 cm výška: 20 m stáří: 150-200 let
Jinan dvojlaločný (Gingo biloba), k. ú. Rožďalovice, p. č. 6/3, v bývalém parku u Domova důchodců, v horní části zahrady u budovy, vyhl. 1986 obvod: 224 cm výška: 18 m stáří: cca 150 let Lípa malolistá (Tilia cordata), k. ú. Rožďalovice, p. č. 490, skupina dvou stromů "Za Bažantnicí", na křižovatce polních cest Rožďalovice - Bučice - Podolí - Hasina, vyhl. 1978 obvod: 360, 300 cm výška: 18, 13 m stáří: 150-200 let Lípa malolistá (Tilia cordata), k. ú. Rožďalovice, p. č. 10, u zdi před hlavním vchodem do římsko - katolického kostela, vysázena v roce 1792 poté, co rožďalovické panství zakoupili Lobkovicové (údaje z kroniky Města Rožďalovic), vyhl. 1978 obvod: 374 cm výška: 25 m stáří: cca 250 let Jírovec maďál (Aesculus hippocastanum), k. ú. Žitovlice, p. č.793, skupina tří stromů na j. okraji lesa "Hájek" u polní cesty Žitovlice - Rožďalovice, vyhl. 1978 obvod: 320, 272, 244 cm výška: 25 m stáří: cca 170 let Lípa malolistá (Tilia cordata), k. ú. Doubravany, p. č. 1633, na křižovatce silnic Doubravany - Košík - Rožďalovice, severní okraj Doubravan, kóta 217, vyhl. 1978 obvod: 295 cm výška: 16 m stáří: 200 let Dá se předpokládat, že mýcení lesů ve větším rozsahu u nás prakticky skončilo právě před šestisty lety, asi ve 14. století. Od té doby se jejich rozsah jen málo změnil. I co se týče počtu druhů dřevin, mnoho se nezměnilo, podstatně se ovšem změnily počty v jednotlivých druzích. Nejpočetnější zůstává dub, habr, lípa. Ubylo topolů, osik, méně je i břízy. Proto je i málo křemenáčů. Hub ubývá ovšem i proto, že o sezóně bývá v našich lesích více aut než hub. Vzácný je řešetlák a břek ( Sorbus torminalis), druh jeřábu s listy podobnými javoru a hnědými plody. Zachoval se jen v několika jedincích u Tuchomi a dva vzrostlé exempláře jsou na Židáku. Snad nám je nezkácejí. O záchranu Židáku bojujeme totiž již několik let. Porost je starý 120 let a má být pokácen. Jsou tu nádherné modříny, borovice a duby. Pro rožďalovické rodáky by znamenalo jeho pokácení asi tolik, jako trvale vypustit Bučický rybník. Ten se dá rychle
znovu naplnit, ale obnova podobného lesa by trvala tři generace, pokud by vůbec byla možná. Teprve listopadové události roku 1989 přinesly větší naději, že se podaří Židák zachránit. Úplnou jistotu stále ale nemáme. 6. závěr Díky mé ročníkové práci jsem se dozvěděl nové informace o tématu, které mě zajímá. Dozvěděl jsem se takové zajímavosti o kterých jsem nevěděl. Chtěl bych poděkovat panu učiteli Jiřímu Rejskovi za to, že mě donutil dělat na této práci. Through my coursework, I learned new information about a topic that interests me. I learned this interesting not know.i wanted to which I would like to thank Mr. Jiri Rejsek for teachers that forced me to do this work. Informace jsem získával z: http://www.rozdalovickerybniky.eu http://cs.wikipedia.org/wiki/