Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Mykoplazmóza v rozmnožovacích chovech masných hybridů Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Martina Lichovníková, Ph.D. Vypracovala: Jarmila Bartošová Brno 2009
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Mykoplazmóza v rozmnožovacích chovech masných hybridů vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne. Podpis...
Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Martině Lichovníkové Ph.D. za odborné vedení a poskytnutí odborné literatury a informací. Dále bych chtěla poděkovat MVDr. Ivaně Cvikové a MVDr. Renatě Hlavové za odborné konzultace a rady. Rovněž patří mé poděkování firmě Xavergen a.s. za poskytnutí materiálů ke zpracování této práce.
ABSTRAKT Cílem této práce bylo zpřehlednit a shrnout informace týkající se dýchacího aparátu drůbeže mykoplazmózy a zároveň porovnat jednotlivá produkční období u vybrané farmy rozmnožovacího chovu masného plemenného hybrida Ross 308. Infekční onemocnění dýchacího a svalového aparátu mykoplazmóza představuje pro chovatele drůbeže určité nebezpečí,které spočívá v omezení využití zvířete k produkci, zhoršení jeho zdravotního stavu, úhyn a s tím spojené ekonomické ztráty. S pomocí medikace je možno snížit výskyt tohoto onemocnění. V této práci byl pozorován rozmnožovací chov masného hybrida v průběhu dvou let. Po oba roky byl sledován výskyt mykoplazmózy a její dopad na zdravotní stav, oplozenost a líhnivost násadových vajec. V roce 2007 nebylo hejno medikováno, naproti tomu v roce 2008 se provedla medikace léčebným přípravkem Tylan. Sledoval se ukazatel oplozenosti. V roce 2008 (při aplikaci Tylanu), byl zjištěn lepší zdravotní stav drůbeže (nižší úhyny, brakace), průměrná oplozenost byla vyšší o 1,7 % než v roce 2007 (bez medikace). Tyto výsledky však nebyly statisticky průkazné. ABSTRACT The aim of this work is to clarify and summarize information regarding respiratory system of poultry mycoplasmosis and to compare different production periods for selected breeding farm of the Ross 308 hybrid broiler chickens. Infectious diseases of respiratory and muscular apparatus mycoplasmosis present certain risk for broiler breeders which have direct impact on birds performance, deterioration in birds state of health, mortality and associated economic losses. Results of two years of observations of Ross 308 breeding farm are part of this work. During the time, occurences of mycoplasmosis and it s impact on bird s health were observed together with insemination. In 2008 (after applying Tylan) better birds health was observed (lower mortality), mean insemination was higher by 1,77% than in 2007 (without medication). However, these results weren t statistically provable.
OBSAH 1.ÚVOD... 6 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED... 7 2.1. Šlechtění kuřat MT... 7 2.2. Význam rozmnožovacích chovů... 8 2.2.1. Užitkovost v rozmnožovacích chovech... 8 2.3. Faktory ovlivňující užitkovost... 9 2.4. Zdravotní stav... 9 2.4.1. Vakcinační program... 9 2.4.2. Respiratorní onemocnění u kura... 11 2.4.2. Příčiny brakace v RCH... 15 2.4.3. Mykoplazmóza... 16 3. CÍL PRÁCE... 22 4. MATERIÁL A METODIKA... 22 4.1. Technologie v RCH MT... 22 4.2. Vakcinace proti mykoplazmóze... 24 5. VÝSLEDKY... 25 5.1. Oplozenost NV... 25 6. ZÁVĚR... 28 7. SEZNAM LITERATURY... 29
1.ÚVOD Drůbeží maso má nezastupitelnou roli ve výživě člověka. Patří do kategorie tzv. bílého masa. Je lehce stravitelné a dietní má nízký obsah tuku. Jeho oblíbenost spočívá i v ekonomické sféře je to nejlevnější maso na trhu v naší zemi.v České republice se ročně vyprodukuje 280 000t ž.hm. V současné době produkce klesá z důvodů snížení poptávky, růstu cen obilí a zvýšeného dovozu. Spotřeba drůbežího masa v ČR je 24 kg/os/rok 2008 z čehož 92 % tvoří maso kuřecí. Dovoz představuje 22 % ze spotřeby. Stav slepic má od roku 2001 klesající tendenci. V roce 2008 je v u nás evidováno 5,5mil.ks ve velkochovech, kuřat je ročně vykrmeno 156 mil.ks (anonym 1). V chovu drůbeže představuje mykoplazmóza, jako infekční respiratorní onemocnění, určité riziko. Její dopady na zdraví zvířat a tím i užitkovost a ekonomiku nejsou zanedbatelné. Tomuto onemocnění se dá předcházet antibiotickými preparáty, které vykazují velmi dobrou úspěšnost. Tato práce se zabývá řešením výskytu a prevence mykoplazmózy se zaměřením na rozmnožovací chov masných hybridů. Pozorování a pokus proběhl na farmě RCH.
2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1. Šlechtění kuřat MT Většina kuřecího masa pochází z rychle rostoucích brojlerů, kteří jsou poráženi ve věku 5-6 týdnů při váze 1,8-2,5kg. Tato kuřata jsou speciálně vyšlechtěna na rychlý růst, nízkou konverzí krmiva (1,6kg krmiva/1kg ž.hm.) a vysokou výtěžnost masa, převážně prsní svaloviny. Rovněž se zvýšila kvalita masa snížením intramuskulárního obsahu tuku. Rychlý růst kuřat má však negativní důsledky na kvalitní stavbu kostry a zdravotní stav. Kuřata jsou náchylná ke kardiovaskulárním chorobám a trpí onemocněním pohybového aparátu (záněty hlezna, pododermatitis). Šlechtitelé vybírají linie rezistentní na tato onemocnění s cílem snížit morbiditu a mortalitu zvířat. 2.1.1. Šlechtění v RCH V rozmnožovacích chovech se používají především masní hybridi Ross 308 produkováni šlechtitelskou firmou Aviagen z Velké Británie. Její zastoupení činí v České republice 78,5 % (anonym 2). Druhým hybridem vykrmujícím se v ČR je Cobb 500 pocházející z USA. Ten však nemá u nás takové rozšíření (21,5%). Šlechtění linií se zaměřuje na zdraví, intenzitu růstu, konverzi krmiva, produkci a velikost vajec, stavbu těla příp.opeření a barvu kůže. Největší důraz je kladen na zdravotní stav rodičů. Linie jsou šlechtěny na rezistenci proti nejdůležitějším chorobám (respiratorní, pohybové, infekční). Zdravotní stav ovlivňuje produkční faktory rozmnožovacího chovu snášku, oplozenost a líhnivost. Intenzita růstu je také jedním z ukazatelů šlechtění. Je požadováno dosáhnutí určité hmotnosti v raném věku, aniž by byl ohrožen zdravotní stav zvířete. Průměrná spotřeba krmiva na vejce v RCH zaměřených na masné hybridy je 270 g/vejce. Tato konverze má klesající tendenci a lze očekávat, že spotřeba krmiva klesne na 250 g/vejce. Užitkovost masných hybridů během snášky činí průměrně 180 ks vajec, z čehož se průměrně vylíhne 148 kuřat. Novým cílem je proto pro šlechtitele zvýšit produkci vajec a tím počet vylíhlých kuřat na slepici (anonym 2).
2.2. Význam rozmnožovacích chovů V České republice je používán několikaúrovňový šlechtitelský systém skládající se ze šlechtitelských chovů (tvorba a udržování linií, zušlechťování plemen a už. typů), prarodičovských chovů (odchov potomstva prověřených linií, první křížení linií), rodičovských chovů (popsáno níže) a užitkových chovů (produkce vajec, masa) Význam rozmnožovacích neboli rodičovských chovů spočívá v druhém křížení linií určených pro tvorbu užitkových hybridů. V těchto chovech se produkují násadová (oplodněná) vejce, která putují do líhní. Z nich se líhnou finální hybridi určení na výkrm (u MT) či snášku (u NT). V současné době se šlechtění kura MT v ČR neprovádí, takže jsou zde zastoupeny pouze rozmnožovací chovy (anonym 2). 2.2.1. Užitkovost v rozmnožovacích chovech V období 18-23 týdne věku zvířat se sestavuje hejno obsahující kohouty a slepice v poměru 1:10. Po 20. týdnu začíná stimulace slepic ke snášce prodloužením světelného dne. V závislosti na pohlavní aktivitě kohoutů a počáteční snášce se začínají násadová vejce sbírat 26. týden. V průběhu dalších 4 týdnů se hejno dostává na vrchol snášky (líhnivost 89-92%, je ve stejném období jako vrchol snášky). V této době mají slepice největší požadavky na výživu a musí se jim přizpůsobovat krmná dávka. Cílem chovatele je udržet slepice ve vrcholu snášky co nejdelší dobu. Obvykle tento vrchol netrvá déle než 5 týdnů. Poté začíná produkce vajec klesat. Pokud začne po 40. týdnu klesat oplozenost vajec, je potřeba vyměnit cca 1/3 populace kohoutů za mladší plemeníky. Někteří jedinci jsou v této době už příliš těžcí a neochotní ke skoku. Snáškový cyklus trvá (v závislosti na produkci vajec a oplozenosti ke konci snášky cca 70%) do 64.týdne věku hejna. Užitkovost slepice se udává v počtu snesených vajec na slepici, počet násadových vajec a počet vylíhnutých kuřat. Ne všechna vejce snesená se počítají jako násadová abnormality, křapy. Z násadových vajec určité procento není oplozeno. Průměrná užitkovost slepice masného typu při 80% oplozenosti tedy je 180/175/150.
2.3. Faktory ovlivňující užitkovost Snaha o zlepšení užitkovosti drůbeže v RCH je podmíněna působením mnoha vlivů, které dělíme na vnitřní a vnější. Mezi vnitřní faktory zařazujeme genetický základ a zdravotní stav. Do vnitřních faktorů dále řadíme: Věk snáška po vrcholu s rostoucím věkem klesá. Klesá i oplozenost z důvodů sníženého zájmu kohoutů o slepice. Výživa při nesprávně zvoleném poměru Ca v krmné dávce se vyskytují deformované a slabé skořápky. Technologie Poměr pohlaví s přibývajícím věkem klesá počet kohoutů na množství slepic Mikroklima Ošetřovatelé 2.4. Zdravotní stav 2.4.1. Vakcinační program Nedílnou součástí péče o dobrý zdravotní stav je prevence proti chorobám. Ta je zabezpečena správnou vakcinací a medikací. První očkování se provádí již v líhni v prvních hodinách života kuřat proti Markově chorobě a infekční bronchitidě. Další medikace a vakcinace závisí na chovateli. Zde je doporučený vakcinační a revakcniační plán pro RCH. Choroba Věk drůbeže Způsob aplikace Markova choroba (MD) Po vylíhnutí Podkožní aplikace Infekční bronchitida (IB) Po vylíhnutí Spray Salmonelóza (SE) 1.den Do vody Kokcidie 6.den Do vody Newcastleské onemocnění 12.den Do vody (ND) Gumboro 20.den Do vody Gumboro (revakcinace) 28.den Do vody Inf.bronchitida (rev.) 35.den Do vody
Salmonelóza (rev.) 49.den Do vody Reoviry 56.den Intramusculárně Pasterelóza 56.den Podkožně Infekční bronchitida+markova choroba (rev.) 63.den Do vody Infekční anémie kuřat 77.den Do vody (CAA) Syndrom oteklých hlav 90.den Do vody Aviární encefalomyelitida 105.den Do vody Inf.bronchitida (rev.) 112.den Spray ND (rev.), IB (rev.), 126.den Intramusculárně syndrom poklesu snášky, Reoviry (rev.), SE (rev.), Pasterelóza (rev.)
2.4.2. Respiratorní onemocnění u kura Infekční bronchitida (IB) Infekční bronchitida je vysoce nakažlivé onemocnění respiračního a urogenitálního traktu ve všech věkových kategoriích drůbeže (Jurajda, 2000). Původcem je koronavirus z čeledi Coronaviridae. Tento vir není adaptován k pobytu ve vnějším prostředí. Nebezpečí viru vychází z jeho vysoké nakažlivost, krátkého cyklu brzkého vylučování. Tímto se virus velmi rychle šíří i na větší vzdálenosti. Přenos je přímým a nepřímým kontaktem. Další nebezpečí vychází z imunity některých zvířat proti nákaze. Tato zvířata se stávají nosiči viru a nadále vylučují vir do prostředí. Onemocnění se ve většině případů komplikuje s jinými i infekcemi např. E.coli, mycoplazmata. Inkubační doba je 18-36 hod (Jurajda, 2000). Propuknutí nemoci záleží na imunitě a zdravotním stavu hejna. Mladá zvířata jsou náchylnější a u nich probíhá onemocnění akutně až perakutně. Morbidita může být až 100 %, mortalita až 90 %. V případě infekce mladých slepic do 2 týdnů věku, dochází ke změnám reprodukčního systému, které se po dosažení pohlavní dospělosti projevují tzv. falešnou snáškou. Tu lze diagnostikovat pouze patologicky zúžením vejcovodu v krčku nebo magnu. U starších kuřic a nosnic nejsou změny tak dramatické. Vývoj kuřic je opožděn, dýchací problémy nejsou tak patrné a u nosnic zcela chybí. Problémem u NT je prudký pokles snášky, který může dosáhnout až 60 %. Dochází k zánětu vaječníků a vejcovodů. Vejce mají deformovanou a slabou skořápku (Obr.1.), bílek je vodnatý. Snižuje se i líhnivost kuřat. Návrat na plánovanou produkci je pomalý a již nikdy nedosáhne dané úrovně. U MT se projevují respirační příznaky. Může být zpozorován kašel, namáhavé dýchání, chrapot, výtok z nosních dutin a jejich zduření, konjuktivitida, snížená životnost a nechutenství (Jurajda, 2000). Úhyny způsobuje celkové vyčerpání, oslabení organismu a udušení. Běžný průběh nemoci trvá 8-14 dnů pokud jej nekomplikují další faktory. Jinak je průběh delší a těžší. Při patologickém vyšetření se u postižených kusů nachází zánět respiračního traktu, zduření ledvin a chronický zánět vaječníku a vejcovodu. Infekční bronchitidě lze předcházet především povinným očkováním drůbeže, dodržením zootechnických postupů, DDD, ochranou objektu a důslednou asanací.
Obr.1 Deformace skořápek při infekční bronchitidě (World Poultry, 1998) Markova choroba (MCH) MCH ke celosvětově rozšířené infekční onemocnění kura domácího. Původcem je herpesvirus způsobující nádorové onemocnění. Jedná se o první nádorovou chorobu, proti které byla vynalezena vakcína (Jurajda, 2000). Infekce se rozšiřuje přímým kontaktem postižených zvířat nebo nepřímým kontaktem pomocí kontaminovaných předmětů a prostředí. Nebezpečí viru spočívá v jeho dlouhodobém přežití ve vnějším prostředí. Při infekci probíhají u zdravých jedinců 4 fáze časná (s dočasným oslabením organismu), latentní, pozdní (vyznačující se stálým poškozením imunity) a proliferativní způsobující nádory. Markova nemoc probíhá akutně (viscerálně nebo kožně) či chronicky (nervově, okulárně) (Jurajda, 2000). V případě akutní formy se po 4-6 týdnech objevují nádory. U chronické formy se tumory většinou netvoří. V případě nervové varianty pozorujeme zánětlivé degenerativní změny v periferních nervech doprovázené parézou nebo paralýzou běháků a křídel. K oční formě dochází pouze u dospělých zvířat. Způsobuje nevratné změny zraku, které nepoznamenávají zdravotní stav a snášku. Zvířata mohou normálně přežívat pokud si najdou krmení a vodu. V klecových chovech kuřic a nosnic může dojít k tzv. přechodné paralýze, která postihuje celé tělo a během 1-2 dnů zcela zmizí nebo přejde do neutrální formy Markovy nemoci. Ve venkovních podmínkách probíhá choroba ve většině případů bez symptomů. Průběh závisí na imunitě zvířete, věku, genetickém založení a zootechnických podmínkách. Inkubační doba je 2-4 týdny, ale nezřídka se projeví ještě později. Mezi typické příznaky patří vysoká mortalita (až 50 %), náhlé úhyny a lymfoidní nádory na útrobních orgánech. Velmi často doprovází infekci sekundární plísňové a parazitární choroby. Kožní forma Markovy choroby je zjistitelná až na porážce. Chronická forma se vyskytuje pouze u pohlavně dospělé drůbeže. Mortalita bývá nižší (do 15 %). Jejími příznaky jsou parézy končetin a křídel doprovázená respiračními obtížemi. Při oční formě dochází k degenerativním nevratným změnám
duhovky. Prevence zahrnuje především zoohygienická opatření, vyhledávání chovů prostých onemocnění, selekce na rezistenci a vakcinace, která je povinná u nosných typů. Newcastleská nemoc (ND) Původcem tohoto onemocnění je paramyxovirus. Je celosvětově rozšířen a postihuje všechny druhy hrabavé drůbeže i volně žijící ptáky, holuby a exotické ptactvo. Infekce je přenosná i na člověka. Její příznaky jsou podobné chřipce. Nákaza se přenáší převážně vzdušnou cestou, přímým a nepřímým kontaktem. Onemocnění jedinci vylučují vir do prostředí až do své smrti. Infekce je možná také na větší vzdálenosti prostřednictví osob, pracovních pomůcek a dopravních prostředků, produkty drůbeže, pomocí kontaminovaného krmiva, vody (Saif, 2003). Jurajda (2000) udává, že byl zaznamenán také výskyt Newcastleské choroby u kuřat po zkrmování krmiva kontaminovaného trusem nemocných holubů. Onemocnění má 5 různých forem. Viscelotropní velogenní forma postihuje všechny kategorie drůbeže. Průběh je akutní, mortalita až 100%. Vnější příznaky nejsou rozpoznatelné. Nemoc lze rozpoznat pouze při pitvě a to pomocí těžkých krvácivých změn v trávicí soustavě. Neurotropní velogenní forma rovněž postihuje všechny kategorie drůbeže. Má letální charakter a je charakterizován respiračními a nervovými problémy. Pneumotropní mezogenní forma napadá hlavně mladou drůbež, u starší nemá tak vážné následky a jen zřídka končí úhynem. Lentogenní forma postihuje všechny kategorie drůbeže. Působí mírné respirační obtíže s minimální nebo žádnou mortalitou Asymptomní enterotropní forma lze zjistit pouze laboratorně a to průkazem lentogenního kmene viru. Inkubační doba u kura domácího je 4-7 dní. Nákaza se velmi rychle šíří a v brzké době je zamořeno celé hejno. Mezi typické příznaky patří nechutenství, u nosnic následuje prudký pokles snášky. Objevuje se krátkodobý výskyt tenkostěnných vajec. Mortalita a morbidita dosahuje až 100 %. Dalšími příznaky jsou dýchací potíže, které jsou spojeny s nervovými příznaky (Obr.2.). Napadeným kusům zmodrají hřebínky i lalůčky, dostaví se otok obličejové části a zvíře vylučuje vodnatý zelený průjem. Zhoršuje se kvalita vaječné skořápky. Zvířata mají zvýšenou teplotu. Nebezpečná je sekundární nákaza Infekční bronchitidou či E.coli. Kusy jsou tak oslabeny, že pro
ostatní viry jsou snadnou branou k další infekci (World Poultry, 1998). Léčba se neprovádí. Prevence je především ve vakcinaci, zabránění volnému přístupu ptáků a zvířat do prostor objektu. Náležitá pozornost se musí věnovat i postvakcinační imunitě. Obr.2. Nervové příznaky Newcastleské choroby (World poultry, 1998) Salmonelóza Jedná se o střevní infekce drůbeže vyvolávané bakteriemi rodu Salmonella z čeledi Enterobacteriaceae. Rozlišujeme několik kmenů a to S.pullorum pulorová nákaza, S. gallinarum tyf drůbeže, S. arizonae arizonóza (postižení CNS) a ostatní příslušníci rodu Salmonella způsobující paratyf. Bakterie S.pullorum a gallinarum jsou specificky adaptované na kura domácího. Tyto dva kmeny představují G- nepohyblivé tyčinky zatímco ostatní kmeny jsou pohyblivé (Saif, 2003). Infekce se říší horizontálně (u pohyblivých typů) i vertikálně (u nepohyblivých typů), přímým a nepřímým kontaktem. Byla zjištěna i kontaminace vaječné skořápky s následným vnikem bakterií do vaječného obsahu. Dalšími způsoby přenosu jsou domácí zvířata, hlodavci, hmyz, volně poletující ptactvo, infikované předměty, technologie, krmivo, voda, člověk (Jurajda, 2000). V neposlední řadě se infekce přenáší v inkubátorech, líhních a líhňařských odpadech. Primární salmonelózy nákaza salmonelami, které jsou adaptovány na specifického hostitele. U mladé drůbeže se projevují celkovou sepsí s průjmy a rychlým úhynem. Dospělí jedinci jsou postiženi lokální infekcí střev a vaječníků s chronickým průběhem či bez příznaků. Tito jedinci a rekonvalescenti jsou ve většině případů celoživotními nosiči bakterií. Sekundární salmonelózy nákaza bakteriemi, které nejsou adaptovány na specifického hostitele. Mají chronický nebo subklinický průběh. Zřídka se vyskytují akutní formy způsobené stresem či oslabením organismu (Jurajda, 2000). Inkubační doba u mladé drůbeže činí 2-5 dní, u dospělé až 20 dní. U vertikální infekce se projevuje zhoršeným klubáním a líhnutím, vyšší mortalitou embryí a vysokou morbiditou a mortalitou (až 100%) kuřat při vylíhnutí a v prvních dnech života. U
dospělých nakažených slepic nosného typu dochází k poklesu snášky, oplozenosti a líhnivosti násadových vajec. Kuřata postižená salmonelózou vykazují známky netečnosti, posedávají se svěšenou hlavou a zavřenými očními víčky. Často se shlukují pod zdrojem tepla. Přestávají přijímat krmivo, zato hodně pijí. Vyznačují se také svěšenými křídly, neupraveným peřím a nazelenalým až zelenohnědým vodnatým průjmem. Při postižení plic se jedinci vyznaují zhoršeným dýcháním, u postižení kloubů dochází ke kulhání a otokům. Ve všech případech se kuřata jeví malátná, mají nulové přírůstky na váze, což má negativní následek při masné produkci kuřat. Dospělá drůbež je ve většině případů bez klinických příznaků, případně se mohou objevit vyhublost, průjem, dehydratace, apatie, zhoršený příjem krmiva a pokles snášky. Diagnóza je možná po laboratorním vyšetření trusu. V ČR je zaveden od roku 2003 z nařízení Evropského parlamentu Národní program tlumení salmonel č.2160/2003. Program má za cíl zajištění vhodných a účinných opatření na zjišťování a tlumení salmonel a jiných původců zoonóz v úrovni produkce, zpracování, distribuce, aby se snížil výskyt a riziko, které představuje pro veřejné zdraví (anonym 3). Dalším cílem je snížit výskyt pozitivních hejn pod 1 % během 3 let. Do tohoto programu jsou zahrnuty všechny registrované chovy. Národní program se zaměřuje na tyto typy salmonel S.eneritidis, S.typhimurium, S. infantis, S. hadar, S. virchov. Povinná vakcinace se týká pouze S. enteritidis. Zootechnik v RCH odebírá každých 14 dní vzorky trusu z jednotlivých hal, které zasílá na vyšetření. Vyšetření vzorků se provádí v laboratořích SVÚ v Praze, Jihlavě nebo Olomouci. 2.4.2. Příčiny brakace v RCH V průběhu snášky je potřeba kontrolovat hejno a vyřazovat slabé, nemocné, zraněné případně k chovu nevhodné kusy. U nosnic se vyřazují slepice neschopné snášky z důvodů vývojových vad či zdravotního stavu (vyhublost, apatie). Důvodem k brakaci kohoutů zpravidla bývá neplodnost (kohout tzv. neskáče ), agrese nebo zdravotní stav (kulhání, vyhublost, jedinci výrazně menšího vzrůstu). Dále se vyřazují kohouti mateřští. Jedná se o jedince odchovávané omylem se slepicemi. Nemají tudíž ošetřené drápy (zraňují slepice) a vlivem rozdílného krmení jsou přetučnělí. Po 40. týdnu věku se zpravidla obměňuje část populace kohoutů za mladší kusy. Důvodem je nižší oplozenost, přetučnělost a nezájem o slepice. Se stoupajícím věkem hejna se snižuje
také poměr pohlaví. Na počátku snášky je poměr kohouti:slepice - 1:10. Ke konci turnusu se poměr redukuje až na 1:6,5 kvůli nižšímu stavu slepic. 2.4.3. Mykoplazmóza Mykoplazmóza je infekční onemocnění dýchacího a pohybového aparátu, které vyvolává Mycoplasma spp. Jedná se o skupinu mikroorganismů tvořící přechod mezi viry a pravými bakteriemi. Jsou to prokaryotické buňky bez buněčné stěny, ve většině případů nepohyblivé, netvořící endospory, anaerobní. Její nebezpečí spočívá v oslabení imunity zvířete a snížení užitkovosti (firemní prezentace). Běžné desinfekce je likvidují. Mykoplazmóza je celosvětově rozšířená u volně žijících i domestikovaných ptáků. Rozeznáváme na 35 druhů mykoplazmat. Pro drůbež jsou nedůležitější 3 druhy M. gallisepticum (chronická respirační nemoc), M. meleagridis (zánět vzdušných vaků) a M. synoviae (infekční synovitida) (Jurajda, 1995) Chronická respirační nemoc(crd) je významné nakažlivé respirační onemocnění drůbeže též nazýváno jako chronická respirační nemoc. Má nepříznivé účinky na růst, produkci masa a vajec. Původce je M.gallisepticum. Má velmi malou odolnost a mimo tělo hostitele přežívá jen několik dní. Vyskytuje se zejména u kura domácího a krůt, ale není problém na něj narazit i u křepelek, bažantů, papoušků a holubů. Infekce se šíří přímým kontaktem s nakaženými kusy (kapénková infekce, aerogenně, přenos na oděvu člověka), transovariálně nebo kontaminovaným prostředím (krmivo, voda)(anonym 4). Na rychlost a průběh onemocnění má významný vliv věk hejna, konstituce, morbidita a predispoziční faktory např. koncentrace, vakcinace, stres. Prvotní nákaza probíhá přes respirační trakt, kde i nadále přežívá a dále se šíří krevní cestou. Tvoří vstupní bránu pro další respirační nemoci. Mladší drůbež bývá na onemocnění náchylnější než dospělá. Inkubační doba je 6-21 dní. Počátky infekce nejdou jednoznačně rozpoznat. Nákaza se šíří velmi pomalu. Klinické příznaky se objevují po nakumulování predispozičních faktorů. Morbidita bývá vysoká, stupeň mortality závisí na náchylnosti zvířete k dalším doprovázejícím onemocněním (anonym 4). U brojlerové drůbeže dochází k výskytu nejčastěji mezi 4-10 týdnem života. Nakažení jedinci jsou rozpoznatelní podle hlenovitého až hnisavého výtoku z nosních otvorů, zánětu spojivek (Obr.3.), dýchacích obtíží, zánětu sliznic horních dýchacích cest, plic a vzdušných vaků (Jurajda, 2000). U masných typů dochází k nižším přírůstkům (10-20%) a slabší konverzi krmiva (10-20%). U nosných typů patří mezi
příznaky též pokles snášky o 10-20 %, embryonální mortalita, mortalita kuřat (5-10%) a nižší líhnivost (o 5-10 %). Chronicky nemocné nosnice bez klinických příznaků infekce vykazují sníženou produkci vejce o průměrně 5,3 %. Počátek snášky může být posunut až o 2 týdny (anonym 5). Snížená imunita vyvolává větší náchylnost na bakteriální onemocnění z nichž nejčastější bývá E.coli, Newcastleská choroba, infekční bronchitida. Zvířata jsou náchylnější na jakékoli změny v krmení i ošetřování (anonym 5). Jako léčebné prostředky se využívá Tylan nebo Tiamutin aplikací do vody. Nesmí se však používat příliš často neboť dochází k rezistenci. Je potřeba důsledně dodržovat preventivní opatření, aby nedocházelo ke vzniku infekce. Prevencí antibiotiky se zamezí penetraci mykoplazmat do vejce a tím i redukci vzniku infekce. V RCH je především důležitá pečlivě provedená asanace hal včetně veškerého zařízení, snáškových hal a větracího zařízení, zvládnutí vakcinačního programu, naskladňování zvířat z chovů prostých všech nákaz, ochrana areálu před zavlečením infekce a důsledný monitoring zdravotního stavu drůbeže popř. spojený s častým sérologickým vyšetřením. Obr.3. Zánět spojivek a zduření horních cest dýchacích při napadení M.gallisepticum (World poultry, 2003) Infekční synovitida je nakažlivé onemocnění hrabavé drůbeže, které postihuje krom horních cest dýchacích také synoviální blánu kloubů a šlachových pochev. Jejím původcem je mycoplasma synoviae. Odolnost ve vnějším prostředí je malá. Šíří se přímým kontaktem (aerogenně, kapénkovou infekcí) nebo nepřímo vodou. Tato infekce způsobuje nejčastěji zánět horních cest dýchacích a infekci kloubů.. Vyskytuje se i v embryích ve stáří 5-7 dní. Inkubační doba je 11-21 dní. Typickým příznakem nákazy je bledý hřebínek značící anémii, průjem, pohybové poruchy (kulhání), zduřelé klouby (Obr.4.-5.) a apatie. Drůbež je vyhublá a dehydrovaná z důsledku bolestivosti kloubů a tím znemožněné chůze. Postižení dýchacího aparátu se
jen v malém množství případů projeví respiračními příznaky. Akutní průběh nákazy přechází v chronický. Nejčastější výskyt je ve stáří 4-16 týdnů. Promořenost bývá až 100%, morbidita mezi 5-15% a mortalita 1-10%. U masných typů drůbeže se vyskytne prudký váhový pokles zvířata nejsou schopna se dojít nakrmit a napít. U nosných typů vzroste embryonální mortalita. Prevence a léčba se provádí stejně jako u chronické respirační nemoci. Obr.4. Typické zduření kloubů u 5-týdenního brojlera (World poultry, 2003) Obr.5. Oranžový výpotek signalizuje napadení M.synoviae (World poultry, 2003) Zánět vzdušných vaků je nakažlivé onemocnění, které se projevuje kulhavostí, kostními deformacemi a zánětem vzdušných vaků (Jurajda, 2000). Dalším příznakem může být svalová dystrofie, respirační onemocnění a embryonální mortalita (anonym 5). Původcem je Mycoplasma meleagridis. Má pomalejší růstové schopnosti než M.gallisepticum. Dosud není známá její odolnost ve vnějším prostředí. Je snadno zničitelná běžnými desinfekčními prostředky. Byla prokázána afinita k pohlavním orgánům. Počátky zánětu mohou být rozděleny na infekční a neinfekční. Za neinfekční důvody se považuje špatný management technologie např. nedostatečné větrání, vlhká podestýlka, větší koncentrace drůbeže a vysoké hodnoty amoniaku. Udává se, že
hodnoty amoniaku nad 20 ppm poškozují dýchací ústrojí a tím vzniká vstupní brána pro další infekci (Anonym 6). Infekční důvody představují právě Mycoplasmu meleagridis, která napadá amoniakem oslabený dýchací trakt. Další možnost nákazy je při páření, přímým kontaktem s infikovanými jedinci, kontaminace v líhni a nepřímo při sexování (Jurajda, 2000). Doba inkubace je asi 3 týdny. Typickými příznaky M.meleagridis jsou abnormality v opeření a deformace běháků (Jurajda, 1995). Zánět vzdušných vaků lze jednoznačně prokázat při pitvě. U zdravých kusů jsou vzdušné vaky čisté s tenkou průhlednou membránou (Obr.6.). Při postupujícím onemocnění se tyto vaky zakalují (Obr.7.) a zesiluje se jejich stěna (Obr.8.). Na takto poškozených kusech se již projevuje zhoršené dýchání. Membrána u vzdušných vaků se dále zbytňuje a naplňuje se sýrovitým výpotkem, což omezuje jejich funkčnost (Obr.9.-10.). Morbidita, mortalita a charakter příznaků je určován především sekundárními mikrobiálními infekcemi (E.coli, CRD)(Obr.11). Promořenost hejna může být až 100%. U MT jsou běžné nižší přírůstky a špatná konverze krmiva. U NT se nemoc projevuje zvýšenou embryonální úmrtností. Prevence tohoto onemocnění spočívá v důsledném dodržování optimálních zootechnických podmínek, vyhledávání hejn prostých mykoplazmozy a aplikací preventivních širokospektrálních antibiotik (Jurajda, 2000). Pitevní nález Obr.6. Vzdušné vaky zdravé drůbeže jsou průhledné, čisté s tenkou membránou (Anonym 6)
Obr.7. Počáteční projevy mykoplazmózy zakalené vzdušné vaky (Anonym 6) Obr.8. Zesílená membrána vzdušných vaků (Anonym 6)
Obr.9.Vzdušné vaky jsou zvětšené, vyskytují se místy hrubší ložiska. Objevují se nahromaděná ložiska se sýrovitým výpotkem, která omezují činnost vzdušného vaku (Anonym 6) Obr.10. Zde stejně jako na předchozím obrázku lze vidět širší stěny u více vzdušných vaků (Anonym 6)
Obr.11. Těžké poškození vzdušných vaků způsobené CRD a sekundární infekcí E.coli. Tlustá stěna vzdušných vaků společně se sýrovitým výpotkem doprovázená zánětem pouzdra jater a občas se objevujícím zánětem osrdečníku (Anonym 6) 3. CÍL PRÁCE Cílem této práce bylo pozorovat vliv vakcíny proti mykoplazmóze na zdravotní stav, oplozenost a snáška v RCH MT kura. Byly porovnávány roky 2007 a 2008. Zatímco v roce 2007 nebylo hejno vakcinováno, v následujícím roce 2008 byl použit přípravek Tylan obsahující účinné látky proti mykoplazmóze. Rozdíl mezi těmito roky byl zaznamenán do tabulek a vyhodnocen statistickými metodami. 4. MATERIÁL A METODIKA 4.1. Technologie v RCH MT Pozorování probíhalo na farmě RCH hybrida Ross 308. Kuřata pocházela z Velké Británie od šlechtitelské společnosti Aviagen. Do věku cca 18 týdnů zvířata vyrůstala v odchovně. Zde probíhal oddělený odchov pohlaví. Cílem je dosáhnout co nejlepší uniformity a požadované živé hmotnosti v raném věku. Zpočátku se kuřata krmila ad libitum, později se přechází na kontrolovaný dávkovaný způsob krmení pomocí
rozmetadla. Kuřata se průběžně probírají, váží a rozdělují se do 2-3 hmotnostních kategorií, aby uniformita byla co největší. Světelný režim je zpočátku 23-23,5 hod. Postupně se snižuje až na 10 hod denně. Koncentrace do 20 týdne věku je u slepiček 4-7 ks/m², u kohoutků 3-4 ks/m². Mortalita během odchovu se pohybuje v rozmezí 4-5 %. Z odchovny se zvířata převážejí do rozmnožovacích chovů ve věku 18-23 týdnech, kdy probíhá sestavování hejna. Nejprve se do hal naskladní vyselektovaní kohouti. Vybírají se plemeníci uniformní živé hmotnosti, se silnými končetinami, dobře osvalení. Odstraňují se těžcí, překrmení nebo naopak vyhublí, apatiční a pohlavně neaktivní jedinci. Poté se přidají slepice. Je nutnost roznést drůbež po celé hale, kvůli rovnoměrnému rozmístění hejna. Světelný režim se odvíjí od vyrovnanosti hejna a mezery mezi stydkými kostmi slepic. Pokud se mezi stydké kosti vejdou na šířku 2 prsty alespoň u 80 % hejna, zvýší se intenzita osvětlení z 20 lx postupně až na 60lx. Ošetřovatelky průběžně kontrolují halu několikrát denně a hodnotí stav slepic. Vejce se ihned začínají sbírat avšak do líhní se posílají až od 26 týdne věku. Na počátku snášky jsou vejce ještě nevyrovnaná, malá, z větší části neoplozená. Ve 30 týdnu dokončuje hejno tělesný růst. V této době je také vrchol snášky a slepice mají největší požadavky na výživu. Podle udržení vrcholu se udržuje krmná dávka. Po jeho skončení se ubírá krmiva, jelikož slepice zbytečně tuční. Po 40 týdnu a v závislosti na oplozenosti se brakuje 1/3 kohoutů (vysoká hmotnost, problémy pohybového aparátu) a do hejna se přidají noví, mladí plemeníci. Poměr pohlaví se s věkem hejna postupně snižuje až k 1:6,5 kvůli úhynu slepic. Konec snášky se většinou počítá do 64 týdne věku hejna v závislosti na oplozenosti, líhnivosti a celkové ekonomické situaci. Slepice v této době mají hmotnost okolo 4 kg a kohouti více než 5 kg. Jako podestýlka se používá sláma. Světelný režim se po dosažení pohlavní dospělosti hejna (cca 20. týden) zvyšuje na 15 hod denně. Teplota a vlhkost se udržuje pomocí automatických klapek a větráků. V zimě se teplota pohybuje okolo 18-20 C, v létě pak až 30 C. Vlhkost činí asi 60 %. Ke krmení se používá kompletní krmná směs NP-1. Nedělá se zde rozdíl v krmení slepic a kohoutů z důvodů bezpečnosti a manipulace. Krmná technologie spočívá v řetězovém dopravníku. Ten je přikryt dřevěnou deskou s malou mezerou, která umožňuje prostrčit slepicím hlavu a nakrmit se. V určitých intervalech (cca 4 m) jsou desky oddělány, což umožňuje nakrmení kohoutů. Na vrcholu snášky se počítá s krmnou dávkou okolo 182g/ks/den. Náhodné vzorky vajec se každý den převažují. Každý týden probíhá vážení alespoň 5 % hejna. Z těchto dvou hodnot (hmotnost zvířat a vajec) se odvíjí krmná dávka. Po vrcholu snášky se množství
krmiva snižuje, kvůli možnému zatučnění slepic. Krmení se provádí jednou denně. Napájení je konstruováno formou kapátkových napáječek s odkapovou miskou. Snášková hnízda se nacházejí jak uprostřed, tak po stranách haly. Do hnízd se používají hobliny, které se podle potřeby přistýlají (cca co 14 dní). Sběr vajec probíhá ručně s pomocí vozíku na kolejnici. Vejce se rozdělují na standardní (vhodná k líhnutí) a nestandardní malá (pod 50g), velká (dvoužloutková) a deformovaná (poškozená skořápka). Špinavá vejce se čistí drátěnkou. Po posledním sběru se všechna vejce naskládají do kontejneru a zavřou se do místnosti určené k desinfekci. Tam se desinfikují pomocí parami formaldehydu. Takto ošetřená vejce odváží 2x týdně speciálně upravený vůz do líhně. Ochrana zdraví hejna začíná již v líhni, kde se drůbež očkuje proti infekční bronchitidě a Markově chorobě. Tato očkování spolu s vakcinací proti salmonelóze jsou ze zákona povinná. V odchovu a v produkci se zvířata vakcinují pomocí navrhnutého vakcinačního programu jednotlivých firem. Termíny vakcinování hejna se mohou lišit v závislosti na použité vakcíně, která by mohla ovlivnit účinky jiných vakcín. Vakcinační schéma je popsáno výše. Užitkovost se udává počtem snesených, oplozených vajec a vylíhnutých kuřat. Slepice začínají snášet ve 25. týdnu, kdy jsou pohlavně dospělé (v závislosti na uniformitě, intenzitě světla). Vejce se do líhně posílají po 26. týdnu, kdy se slepice roznesou a snáší vyrovnaná vejce o min. hmotnosti 50 g. V této době váží slepice průměrně 3 kg a kohouti 4-4,5 kg. Křivka snášky postupně roste a její vrchol bývá od 30-35.týdne, kdy slepice dokončují svůj tělesný růst. Chovatelé se snaží udržet tento vrchol co nejdéle. V tomto období je také největší oplozenost (až 95%) a líhnivost. Snáška postupně začíná klesat. Je pouze na rozhodnutí firmy, kdy ukončí turnus kvůli nerentabilnosti. 4.2. Vakcinace proti mykoplazmóze Do sledování bylo zařazeno 5 hal s celkovou koncentrací 25 500 ks drůbeže. Na jednu halu tedy připadá 5000 ks slepic a 500 ks kohoutů při počátečním poměru 10:1. Hejno je ustájeno ve zděných halách. Technologie produkce NV probíhala podle zásad chovu viz kapitola 4.1. V roce 2008 se navíc medikovalo hejno proti mykoplazmóze přípravkem Tylan (antibiotikum) s účinnou látkou Tylosin. Tato látka dosahuje terapeutických hladin v plicích a vzdušných během 6 hodinách od aplikace. Zde zůstává
dalších 48 hod po ukončení aplikace. Tento přípravek se podával hejnům po dva dny ve 27 týdnu do vody. Remedikace proběhla ve stáří 36 týdnů. V roce 2007 nebylo hejno medikováno. 5. VÝSLEDKY 5.1. Oplozenost NV V tabulce č.1. se nachází výsledky oplozenosti za sledované období roků 2007-2008. Rozdíl mezi těmito roky spočívá ve vakcinaci proti mykoplazmóze, která byla provedena na hejnu v roce 2008. Oplozenost byla statisticky vyhodnocena pomocí dvoufaktorové analýzy variance, kde faktory byly haly a rok.výsledek uvádí, že ve vakcinovaném roce 2008 byla oplozenost vyšší o 1,7 % než v roce 2007, ovšem tento rozdíl nebyl statisticky průkazný. V tab.2. je uveden výsledek dvoufaktorové analýzy variance, kdy na základě významnosti může být shrnuto, že ani hala ani aplikace vakcíny (rok) neměla statisticky průkazný vliv na oplozenost. Ekonomické zhodnocení medikace uvádí tab.3. Zde byly uvedeny náklady a výnosy přepočteny na 1 slepici původního stavu a délku turnusu 266 dní. Náklady na pořízení slepic a prodej na jatky nebyl zohledněn. Do hodnocení byly započítávány náklady na krmení a medikaci a výnosy z prodeje NV. Celkový rozdíl činí 40,6 Kč ve prospěch roku 2008 (medikace). V grafu 1. byly uvedeny hodnoty oplozenosti po oba sledované roky. Rok 2007 měl zpočátku lepší výsledky, avšak ke konci snášky se lépe jevil rok 2008. Ve 35 týdnu stáří hejna v roce 2008 oplozenost klesala. Ve 36 týdnu se aplikovala medikace proti mykoplazmóze a oplozenost poté vzrostla. Lze tedy předpokládat příznivý vliv Tylanu na zdravotní stav a oplozenost vajec. Graf 2 znázorňuje celkové množství vajec a z něj podíl NV za oba sledované roky. Výsledek ukazuje, že medikovaný rok 2008 má podstatně vyšší hodnoty počtu vajec jak v celkové snášce, tak v podílu NV. Tab.1. Srovnání průměrné oplozenosti a roku (Unistat) 2007 2008 Průměr oplozenosti 86,2 87,9 Variační koeficient 0,10 0,06
Tab.2. Zjištění vlivu haly a roku na oplozenost (Unistat) Zdroj variability Součet čtverců St. vol. Průměrný čtverec Stat F Významn. Hlavní efekty 304,18 5 60,83 1,12 0,35 rok 133,53 1 133,53 2,47 0,12 Hala 172,07 4 43,01 0,79 0,53 Interakce 2. řádu 354,93 4 88,73 1,64 0,17 rok Hala 354,93 4 88,73 1,64 0,17 Vysvětleno 659,11 9 73,23 1,35 0,212 Chyba 8537,71 158 54,03 Celkem 9196,82 167 55,07 Tab.3.Ekonomické hodnocení medikace na 1 slepici původního stavu (PS) 2007 2008 Počet ks NV/1 slepici PS 148 156 Cena 1 NV (Kč) 5 5 Náklady krmiva na 1 NV (Kč) 1,6 1,5 Náklady za krmivo na snášku 236,8 234 1 slepice PS (Kč) Náklady na 1 slepici medikaci - 2,4 Tylanem (Kč) Prodej NV (Kč) 740 780 Zisk za snášku od 1 slepice PS 503 543,6 po odečtení nákladů (Kč)
Graf 1. Porovnání oplozenosti za oba roky oplozenost (%) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 27 29 31 33 35 37 39 44 45 46 47 48 49 50 52 54 56 věk (týdny) 2008 2007 Graf 2. Porovnání celkové snášky a jejího podílu NV za oba sledované roky počty vajec (mil ks) 2007 2008 3,8 3,75 3,7 3,65 3,6 3,55 3,5 3,45 3,4 snáška celková NV
6. ZÁVĚR Závěrem bylo zjištěno, že i při statisticky neprokázaném rozdílu lze tento výsledek považovat za ekonomicky výhodný. Z praktického hlediska vyplývá, že aplikace Tylanu měla příznivý vliv na množství vajec, množství násadových vajec a oplozenost. Tyto faktory výrazně ovlivnily ekonomiku chovu. Lze tedy předpokládat, že díky těmto výsledkům se bude s aplikací Tylanu na této farmě pokračovat.
7. SEZNAM LITERATURY Anonym 1 - Český statistický úřad, Praha, staženo 5.5.2009, dostupné na www.czso.cz Anonym 2 Přednášky a cvičení, Chov drůbeže, Lichovníková Martina Anonym 3 Státní veterinární správa České republiky, staženo 8.5.2009, dostupné na www.svscr.cz Anonym 4 Soukromá firemní prezentace Bioveta SK, spol s.r.o., MVDr.Darina Pospíšilová PhD. Anonym 5 Soukromá firemní prezentace Novartis, Ing. Petra Valentová Anonym 6 Soukromá firemní prezentace Elanco JURAJDA, V. :Kompendium chorob drůbeže a ptactva. Brno: Noviko, 2001, 236 s JURAJDA, V. Vademecum drůbežáře. Brno: Medikus veterinarius, 1995, 268 s KONING V.: World Poultry: magazine on production, processing and marketing, 1998, č.12, Netherlands:Elsevier international Bussines, ISSN 1388-3119 SAIF, Y.M. and associate editors.: Diseases of poultry. Iowa state press, 2003, 1185 s VEEN M.: World Poultry magazine on production, processing and marketing, 2003, č.10, Netherlands: Elsevier international Bussines, ISSN 1388-3119