Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta ANALÝZA POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ V NEŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ NA POJISTNÉM TRHU ČESKÉ REPUBLIKY

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Peněžnictví ANALÝZA POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ V NEŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ NA POJISTNÉM TRHU ČESKÉ REPUBLIKY Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. František Řezáč Autor: Marcela Šedková Brno, květen 2006

Jméno a příjmení autora: Marcela Šedková Název bakalářské práce: Analýza pojistných událostí v neživotním pojištění na pojistném trhu České republiky Název v angličtině: Analysis of losses in non-life insurance on insurance market in the Czech Republic Katedra: Financí Vedoucí bakalářské práce: Ing. František Řezáč Rok obhajoby: 2007 Anotace v češtině: Tato bakalářská práce analyzuje pojistné události vybraných odvětví neživotního pojištění v průběhu 5 let, současně presentuje vznik některých jednotlivých odvětví neživotního pojištění a popisuje postupy související s likvidací pojistných událostí. Anotace v angličtině: This Bachelor work deal with analyse of injured accidents in branches of non-life insurance dutiny last 5 years. Also includes the presentation of rise of some branches of non-life insurance and describes processes dutiny the settlement of claims. Klíčová slova v češtině: pojištění majetku, pojistná událost, živelní škody, pojistné, pojistná smlouva, pojištěný, předpis pojistného, nehoda, podvod, motorové vozidlo, likvidátor škod, náhrada škody, riziko, spoluúčast. Klíčová slova v angličtině: proprietary insurance, accident event, natural risks, premium, insurance treaty, insured person, premium billing, accident, fraud, motor vehicle, insurance adjuster, indemnity, risk, participation.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Františka Řezáče a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 20. května 2006. vlastnoruční podpis autora

Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Františku Řezáčovi za odborné vedení a cenné rady, které mi poskytl při zpracování této práce. Poděkování patří také zástupcům Kooperativy, pojišťovny, a.s. za ochotu při poskytnutí veškerých materiálů.

OBSAH: ÚVOD...7 1. Skupiny a odvětví neživotního pojištění...9 1.1 Počátky vzniku některých jednotlivých odvětví neživotního pojištění...9 1.2 Skupiny a odvětví neživotního pojištění dle zákona č. 409/2004 Sb. o pojišťovnictví...10 1.2.1 Odvětví neživotního pojištění...10 1.2.2 Skupiny neživotního pojištění...13 2. Analýza pojistných událostí neživotního pojištění...14 2.1 Pojem pojistná událost...14 2.2 Analýza pojistných událostí vybraných odvětví neživotního pojištění v průběhu pěti let členů České asociace pojišťoven (některé ukazatele)...14 2.2.1 Předepsané a vyplacené pojistné členů ČAP...15 2.2.2 Náklady na pojistná plnění členů ČAP...17 2.2.3 Vyřízené pojistné události členů ČAP...18 2.3 Analýza pojistných událostí v pojištění majetku...20 2.4 Analýza pojistných událostí v pojištění motorových vozidel...22 2.5 Povodně roku 2002...25 2.6 Pojišťovací podvody v neživotním pojištění...29 3. Postupy související s likvidací pojistných událostí a s výplatou pojistných plnění v neživotním pojištění...31 3.1 Základní fáze likvidace pojistných událostí...31 3.1.1 Přijetí oznámení pojistné události...32 3.1.2 Registrace pojistné událostí...33 3.1.3 Identifikace předmětu pojištění a zjištění rozsahu pojistného krytí...33 3.1.4 Stanovení rozsahu povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění...34 3.1.5 Revize...34 3.1.6 Výplata pojistné události...34 3.1.7 Archivace vyřízených spisů pojistných událostí...36

4. Problematika zákona č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí...38 ZÁVĚR...41 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ...43 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...45 SEZNAM PŘÍLOH...45

ÚVOD Prvoplánovým předmětem činnosti pojišťovny je přebírat na sebe smluvně (či jinak) definovaná rizika svých klientů. Plnění jejího závazku nastává v budoucím období, kdy dojde k smluvně definované události, nepříznivě dopadající na klienta. Za tuto službu inkasuje pojišťovna pojistné. Pojišťovny se tudíž ve svém systému hospodaření musejí vyrovnat jednak s nahodilostí představující obsah pojišťovacího byznysu a důležitým faktorem časového zpoždění, který je další významnou charakteristikou pojišťovací činnosti. Podstata pojištění, ochrana pro případ finančních důsledků nahodilosti, se v nejkrystaličtější podobě projevuje v konstrukci neživotních, zejména klasických majetkových pojištění, ve kterých se odškodňuje nahodilé poškození nebo zničení věci, patřící pojištěnému. V praxi se můžeme setkat s celou řadou majetkových pojištění, nejčastějším z nich je pojištění rodinných domů, bytů a dalších nemovitostí a dále pojištění domácnosti. Zvláštní kategorií jsou pak majetková pojištění vztahující se k podnikatelské činnosti. Pokud tedy nastane pojistná událost, dochází prostřednictvím likvidace pojistné události k uspokojení nároků pojištěného, které vyplývají z dohodnuté pojistné smlouvy nebo jiného právního předpisu. Zákazník totiž právě pro případ pojistné události uzavírá pojistnou smlouvu, a jen proto platí pojistné. A v případě škody se ukáže, zda pojištění, které si sjednal, je dobré nebo špatné. Cílem této bakalářské práce bude provedení analýzy pojistných událostí vybraných odvětví v neživotním pojištění na pojistném trhu České republiky v období 5 let včetně zanalyzování pojistných událostí souvisejících s největší přírodní katastrofou ve střední a východní Evropě, kterou byly srpnové povodně roku 2002. První kapitola je zaměřena na počátky vzniku některých jednotlivých odvětví neživotního pojištění a dále na skupiny a odvětví neživotního pojištění dle zákona č. 409/2004 Sb. o pojišťovnictví. 7

Druhá kapitola tvoří jádro této bakalářské práce. Zabývá se analýzou pojistných událostí neživotního pojištění v období pěti let členů České asociace pojišťoven se zaměřením na analýzu pojistných událostí v pojištění majetku, pojištění motorových vozidel a analýzu pojistných událostí související se srpnovými povodněmi roku 2002. Třetí kapitola obeznámí čtenáře s postupy související s likvidací pojistných událostí a s výplatou pojistných plnění. Čtvrtá kapitola nastíní problematiku zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí se zaměřením převážně na samostatné likvidátory pojistných událostí. Ve své práci budu vycházet z poznatků, které jsem získala během studia, v teoretické části především deskripcí z literatury a ve druhé hlavní části z informací získaných ze statistik České asociace pojišťoven s užitím analytických a dedukčních metod. 8

1. Skupiny a odvětví neživotního pojištění 1.1 Počátky vzniku některých jednotlivých odvětví neživotního pojištění Ve svých počátcích klasickým tradičním rizikem pojištění majetku bylo riziko požární, historicky neživotní pojišťovny začínaly většinou jako požární pojišťovny. Postupem času si klienti pojišťoven stále více přáli širší krytí příčin věcných škod, tak se postupným přidáváním dalších příbuzných zdrojů nebezpečí do sdružených pojistek z požárního rizika stalo riziko živelní. Vývoj agregace příbuzných rizik dále pokračoval až do dnešní doby. Mezi pojistitelnými živly bývá nejčastěji zahrnován požár, výbuch, bezprostřední úder blesku, vichřice, povodeň nebo záplava, krupobití, sesouvání půdy, zřícení skal nebo zemin, sesouvání nebo zřícení lavin, pád stromů nebo požárů. Alternativně bývá pojistitelné zemětřesení, tíha sněhu nebo námrazy. Právo na pojistné plnění může pojištěnému vzniknout i tehdy, jestliže došlo k odcizení nebo ztracení pojištěné věci v přímé souvislosti s živelní událostí. Na druhé straně pojišťovny ve svých konkrétních produktech mají tendence některá zvláště nebezpečná živelní rizika hrozící katastrofální realizací z pojistného krytí vylučovat, anebo je připojišťovat za zvláštní sazby. Obdobou požárního rizika z hlediska historických kořenů je riziko krupobití. Pojišťovny měly ve své době svou vysokou popularitu zejména v zemědělských oblastech. Klasickým rizikem tradičně zahrnovaným do věcných pojištění je riziko krádeže. Je smutným faktem, že s pozitivním vývojem lidské společnosti jde ruku v ruce i růst kriminality a riziko krádeže se v některých majetkových pojištění (např. motorová vozidla) stává rizikem na hranici pojistitelnosti. Zvýšený význam pojišťování rizika havárie byl odezvou na rostoucí počet vozidel na silnicích a ve spojení s odpovědností z provozu motorového vozidla, kde požadavky na pojištění ve většině zemí stanovil zákon, se pojištění motorových vozidel postupně stalo objemově největší skupinou neživotního pojištění. 9

Postupem času byla pojistitelná rizika rozšířena o pojištění pro případ přerušení provozu podniku. Do produktů pojištění průmyslníků a podnikatelů bylo dále zahrnováno riziko strojní, související s poruchou nebo havárií strojního zařízení. Výše uvedená většinově pojistitelná rizika jsou v různých variantách obsahem konkrétních produktů jednotlivých pojišťoven. Moderní majetková pojištění nezajišťují klientům jenom finanční náhradu vzniklých škod, ale poskytují komplexní službu již v okamžiku vzniku škody, v některých případech dokonce lze získat určitou službu, aniž ke škodě došlo. Tyto činnosti jsou většinou součástí tzv. asistenčních služeb. 1.2 Skupiny a odvětví neživotního pojištění dle zákona č. 409/2004 Sb. o pojišťovnictví Pojišťovny nabízejí a realizují množství pojištění, které je třeba třídit, rozdělovat a klasifikovat podle různých kritérií. Klasifikace a třídění umožňují lepší orientaci v pojistných produktech, pojistných odvětvích a jednotlivých pojištění. Z tohoto důvodu jsou skupiny a odvětví neživotního i životního pojištění upraveny zákonem č. 409/2004 Sb. o pojišťovnictví. Skupiny a odvětví neživotního pojištění dle výše uvedeného zákona: 1.2.1 Odvětví neživotních pojištění: 1) 1. Úrazové pojištění a) s jednorázovým plněním, b) s plněním povahy náhrady škody, c) s kombinovaným plněním, d) cestujících. 1) viz příloha k Zákonu č. 409/2004 Sb. 10

2. Pojištění nemoci a) s jednorázovým plněním, b) s plněním povahy náhrady škody, c) s kombinovaným plněním, d) smluvní zdravotní pojištění. 3. Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech a) motorových, b) nemotorových. 4. Pojištění škod na drážních vozidlech. 5. Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích. 6. Pojištění škod na plavidlech a) vnitrozemských, b) námořních. 7. Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na použitý dopravní prostředek. 8. Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 způsobených a) požárem, b) výbuchem, c) vichřicí, d) přírodními živly jinými než vichřicí (např. blesk, povodně, záplavy), e) jadernou energií, f) sesuvem nebo poklesem půdy. 9. Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem anebo jinými příčinami (např. loupeží, krádeží nebo škody způsobené lesní zvěří), nejsou-li tyto příčiny zahrnuty v odvětvích č. 8, včetně pojištění škod na hospodářských zvířatech způsobených nákazou nebo jinými příčinami. 11

10. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající a) z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla b) z provozu drážního vozidla, c) z činnosti dopravce. 11. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce. 12. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití vnitrozemského nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce. 13. Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu jinou než uvedenou v odvětvích č. 10 až 12, a) odpovědnost za škodu na životním prostředí, b) odpovědnost za škodu způsobenou jaderným zařízením, c) odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku, d) ostatní. 14. Pojištění úvěru a) obecná platební neschopnost, b) vývozní úvěr, c) splátkový úvěr, d) hypoteční úvěr, e) zemědělský úvěr. 15. Pojištění záruky (kauce) a) přímé záruky, b) nepřímé záruky. 16. Pojištění různých finančních ztrát vyplývajících a) z výkonu povolání, b) z nedostatečného příjmu, c) ze špatných povětrnostních podmínek, d) ze ztráty zisku, e) ze stálých nákladů, 12

f) z nepředvídaných obchodních výdajů, g) ze ztráty tržní hodnoty, h) ze ztráty pravidelného zdroje příjmu, i) z jiné nepřímé obchodní finanční ztráty, j) z ostatních finančních ztrát. 17. Pojištění právní ochrany. 18. Pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících cestováním (asistenční služby). 1.2.2 Skupiny neživotního pojištění: 2) a) Pojištění úrazu a nemoci - pro odvětví č. 1 a 2, b) Pojištění motorových vozidel - pro odvětví č. 3, 7 a 10, c) Pojištění požáru a jiných majetkových škod - pro odvětví č. 8 a 9, d) Letecké pojištění, pojištění vnitrozemské plavby a námořní pojištění a pojištění přepravovaných věcí - pro odvětví č. 4, 5, 6, 7, 11 a 12, e) Pojištění odpovědnosti za škodu - pro odvětví č. 10, 11, 12 a 13, f) Pojištění úvěru a záruky - pro odvětví č. 14 a 15, g) Pojištění jiných ztrát - pro odvětví č. 16, 17 a 18. Z pohledu nové legislativy, platné od 1. ledna roku 2005, je majetkové pojištění typickým příkladem pojištění škodového. Zákon č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě definuje škodové pojištění takto: "Pojištění škodovým se rozumí soukromé pojištění, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události." Druhou kategorií soukromých pojištění jsou pojištění obnosová, definovaná výše uvedeným zákonem následující formulací: "Pojištěním obnosovým se rozumí soukromé pojištění, jehož účelem je získání obnosu, tj. dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody." 2) viz příloha k Zákonu č. 409/2004 Sb. 13

2. Analýza pojistných událostí neživotního pojištění 2.1 Pojem pojistná událost Pojistná událost je případ, který může způsobit škodu a který na základě sjednaných podmínek objektivně spadá do oblasti ručení pojistitele. Pojistná událost je například: v pojištění majetku škoda vzniklá po živelní události; v pojištění odpovědnosti škodní událost, v jejímž důsledku by mohly být uplatňovány odpovědnostní nároky vůči pojištěnému, popř. soupojištěné osobě; v úrazovém pojištění trvalá invalidita nebo smrt v důsledku úrazu; v havarijním pojištění poškození nebo odcizení vozidla. 2.2 Analýza pojistných událostí vybraných odvětví neživotního pojištění v uplynulých pěti letech členů ČAP (některé ukazatele) Rok 2000 byl pro české pojišťovnictví desátým rokem od přijetí zákona o pojišťovnictví v roce 1991, který zrušil monopol a umožnil konkurenci v tomto oboru podnikání. Obor se vyhnul s výjimkou Pojišťovny Morava finančním kolapsům. Pojišťovny prokázaly, že jsou schopny řešit důsledky závažných přírodních událostí, jakými byly povodně v roce 2002. Nelze pominout, že rok 2000 byl prvním rokem provozování povinného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pojišťovny se úspěšně vyrovnaly s liberalizací tohoto pojištění, tj. s přechodem od zákonného na povinně smluvní pojištění odpovědnosti. 14

2.2.1 Předepsané a vyplacené pojistné členů ČAP Graf č. 1: Předepsané a vyplacené pojistné v neživotním pojištění v průběhu 5 let (v mil.kč) 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 vyplacené pojistné předepsané pojistné Pramen: Výroční zprávy ČAP z let 2000-2004 Nad průměrnou dynamikou růstu předepsaného pojistného neživotního pojištění bylo v roce 2001 pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, úrazové pojištění a smluvní pojištění odpovědnosti občanů. V souvislosti s růstem předepsaného pojistného vzrostlo i vyplacené pojistné u výše uvedených pojištění. U pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vzrostlo vyplacené pojistné oproti roku 2000 téměř o dvě třetiny. Pod dosaženým vzestupem předepsaného pojistného neživotního pojištění jako celku bylo například pojištění průmyslu a podnikatelů, pojištění domácnosti a pojištění léčebných výloh v zahraničí. U havarijního pojištění vozidel došlo v roce 2001 též k poklesu předepsaného pojistného, i když vyplacené pojistné bylo oproti roku 2000 vyšší přibližně o 18 %. V roce 2002 se předepsané pojistné u neživotního pojištění zvýšilo o 8 %. Díky nové právní úpravě vzrostlo předepsané pojistné u zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání o 55 %. Vyplacené pojistné se zvýšilo přibližně o 12 %. Poměrně solidní růst byl zaznamenán též u pojištění budov a staveb obyvatel a pojištění domácnosti. Vyplacené pojistné však vzrostlo oproti roku 2001 u pojištění domácnosti o více než 250 %. Stojí za zmínku, že téměř stejně, o zhruba 11 %, se zvýšilo předepsané pojistné u havarijního pojištění motorových vozidel a u pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Na druhé straně víceméně stagnace pokračovala u pojištění 15

průmyslu a podnikatelů. Pokles podílu úrazového pojištění, zvláště oproti roku 2000, má důvod ve změně vykazování úrazového pojištění (připojištění), které - pokud je uzavřeno s pojistnou smlouvu na životní pojištění - je vykazováno v rámci životního pojištění. Předepsané pojistné u neživotního pojištění se v roce 2003 zvýšilo o 14,2 %. Oproti roku 2002 se zejména zvýšil podíl na předepsaném pojistném u pojištění průmyslu a podnikatelů a pojištění domácnosti. U ostatních sledovaných pojištění byl podíl zhruba zachován nebo se snížil. Vyplacené pojistné plnění se za rok 2003 snížilo u pojištění průmyslu a podnikatelů a o necelých 50 % u pojištění domácnosti. Nepatrný nárůst vyplaceného pojistného plnění opět zaznamenalo havarijní pojištění a pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Neživotní pojištění zaznamenalo v roce 2004 nárůst předepsaného pojistného o 6,1 %. Hlavní změnou oproti roku 2003 byla v roce 2004 stagnace u pojištění majetku. Vezmeme-li v úvahu jen pojistné odvětví 8 (pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v odvětvích 3 až 7) bylo v roce 2003 docíleno přírůstku předepsaného pojistného ve výši 31,7 %, v roce 2004 to bylo jen 2,2 %. Je to dáno tím, že po povodních v roce 2002 proběhlo v roce 2003 zásadní narovnání sazeb. Vyplacené pojistné plnění se v roce 2004 výrazně snížilo u pojištění domácnosti, pojištění budov a staveb a pojištění průmyslu a podnikatelů. Vyplacené pojistné plnění vybraných druhů pojištění v období 5 let znázorňuje tabulka č. 1. Tabulka č. 1: Vyplacené pojistné plnění vybraných odvětví neživotního pojištění (v tis.kč) 2000 2001 2002 2003 2004 úrazové pojištění 1 228 791 468 435 478 783 603 759 693 871 pojištění domácnosti 726 731 617 514 1 622 482 890 537 645 353 pojištění budov a staveb 883 579 666 520 3 791 627 3 386 214 1 135 294 pojištění průmyslu a podnikatelů 12 388 779 11 118 208 19 558 132 16 884 523 7 993 044 havarijní pojištění 7 943 663 7 176 729 7 849 648 8 925 740 9 408 548 pojiš. odpovědnosti z provozu vozidla 3 859 374 6 404 570 7 341 489 8 012 075 9 003 269 zákonné pojištění zaměstnavatele 1 639 839 1 849 074 2 079 224 2 415 953 2 595 634 Pramen: Výroční zprávy ČAP z let 2000-2004 16

2.2.2 Náklady na pojistná plnění členů ČAP: Náklady na pojistná plnění se účtují v okamžiku likvidace pojistné události a uznání (stanovení) výše plnění. Náklady na pojistná plnění v neživotním pojištění se zvyšují o náklady spojené s likvidací pojistných událostí, naopak se snižují o postihy a jiné obdobné nároky pojišťovny. Celkové náklady na pojistná plnění v neživotním pojištění v průběhu 5 let znázorňuje níže uvedený graf. Graf č. 2: Celkové náklady na pojistná plnění v neživotním pojištění uplynulých 5 let členů ČAP (v mil. Kč) 35 365,40 23472,6 44191,6 26084,4 2000 2001 2002 2003 2004 45474,7 Pramen: Výroční zprávy ČAP z let 2000-2004 Přelomovým rokem ve výrazném zvýšení nákladů na pojistná plnění členů ČAP byl rok 2002, kdy náklady na pojistná plnění v neživotním pojištění činily více než 45 mld.kč, což představuje oproti roku 2001 zvýšení téměř o 50 %. Hlavní podíl na tom měla likvidace povodňových škod. Významnou měrou se na nákladech na pojistná plnění podílí i počet škod v havarijním pojištění vozidel a v pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Náklady na pojistná plnění u těchto 2 ukazatelů se od roku 2001 neustále zvyšuje. 17

Pro porovnání nákladů na pojistná plnění v neživotním a v životním pojištění, která byla u neživotního pojištění ovlivněna velkou měrou povodněmi roku 2002, přikládám níže uvedený graf. Graf č. 3: Náklady na pojistná plnění srovnání neživotního a životního pojištění (v mil. Kč) 50000 40000 30000 20000 10000 0 2000 2001 2002 2003 2004 neživotní životní Pramen: Výroční zprávy ČAP z let 2000-2004 2.2.3 Vyřízené pojistné události členů ČAP Nejvyšší počet vyřízených pojistných událostí za celé sledované období byl vykázán v roce 2002 (v důsledku povodní), 2003 a 2004. Nelze se tedy divit, že největší podíl na růstu počtu vyřízených pojistných událostí mělo živelní pojištění, u něhož tento ukazatel vzrostl o téměř 50 % oproti předchozímu období (viz tabulka č. 2). 18

Tabulka č. 2: Vyřízené pojistné události podle jednotlivých rizik v průběhu 5 let (v ks) UKAZATEL 2000 2001 2002 2003 2004 Počet vyřízených PU celkem 2 000 625 2 085 425 2 157 471 2 186 980 2 457 887 z toho: živel 144 897 115 275 203 747 155 206 122 526 krádež 72 914 49 581 45 813 52 046 49 549 havárie motorových vozidel 251 487 176 055 213 290 249 687 265 421 plodiny a zvířata 67 720 67 985 72 696 60 199 6 337 úraz 391 231 90 995 91 775 94 112 97 756 život 510 111 495 754 798 218 764 312 957 925 důchod 89 309 166 898 86 806 94 486 233 527 léčebné výlohy v zahraničí 23 219 27 802 29 250 30 131 27 276 zákon.pojiš.odpověd.zaměstnavatele 84 379 86 371 84 661 81 513 80 360 pojiš.odpověd.z provozu vozidla 216 869 320 301 363 565 371 723 355 168 všeobecná odpovědnost 108 862 113 078 121 405 132 940 142 202 ostatní rizika 39 627 375 330 46 245 100 625 119 840 Pramen: Výroční zprávy ČAP z let 2000-2004 Celkově bylo v roce 2002 vyřízeno 2 157 471 pojistných událostí, tj. o 3,45 % více než v roce 2001. O 21 % vzrostl počet vyřízených událostí u havarijního pojištění vozidel. V roce 2003 bylo vyřízeno 2 186 980 pojistných událostí, tj. o 1,4 % více než v předchozím roce. Oproti rekordní úrovni v roce 2002, ovlivněné povodněmi, poklesl v roce 2003 počet pojistných událostí u pojištění pro případ živelních událostí. Výraznější pokles v počtu vyřízených pojistných událostí roku 2004 ve srovnání s rokem 2003 zaznamenalo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to zhruba o 4,5 %. Ve vývoji ukazatele počtu vyřízených pojistných událostí se odrazily jak změny ve společnosti (růst nehodovosti), tak i velké přírodní katastrofy, jakými byly povodně roku 2002. 19

2.3 Pojistné události v pojištění majetku Každý, kdo vlastní byt, rodinný dům, chalupu, auto, má v majetku uloženy značné hodnoty, které často vytváří dlouhá léta. Nahodilá událost může toto úsilí zhatit vážné poškození, nebo dokonce zničení majetku znamená ztrátu základních existenčních jistot. Je lépe se proto pojistit.význam pojištění majetku umocňují velké živelní pohromy minulých let. Pojišťovny nabízejí nejen pojištění budov a domácností, ale také staveb a rekreačních domácností. Předmětem pojištění mohou být rovněž nebytové prostory, motorové vozidlo apod. Pojištění budov občanů nabízí 12 členských pojišťoven ČAP, stejný počet pojišťoven nabízí pojištění domácnosti, které je dle výzkumu nejrozšířenějším typem pojištění mezi domácnostmi v České republice. Předepsané pojistné se u pojištění domácnosti od roku 2001 neustále zvyšuje. V roce 2004 se předepsané pojistné oproti roku 2003 zvýšilo o necelých 11 %. Naproti tomu počet vyřízených pojistných událostí od roku 2003 klesal. Nárůst počtu vyřízených pojistných událostí v roce 2002 byl především důsledkem velkých povodní. V grafu č. 5 je znázorněn jak růst předepsaného pojistného, tak snižování vyplaceného pojistného plnění. Graf č. 4: Předepsané a vyplacené pojistné v pojištění domácnosti (v tis.kč) 4000000 3000000 2000000 1000000 0 2000 2001 2002 2003 2004 předepsané pojistné vyplacené pojistné plnění Pramen: Výroční zprávy ČAP z let 2000-2004 20

U většiny pojišťoven je také možné získat pojištění na tato rizika: - živelní - odcizení (krádež, loupež) - poruchy vodovodního zařízení - úmyslné poškození či zničení věcí, vandalismus. U pojištění pro případ poškození nebo zničení věcí živelnou událostí se jedná o všeobecná pojištění movitých a nemovitých věcí, které jsou pojištěny na živelná rizika. Mezi živelní rizika se řadí požár, výbuch, blesk, povodeň a záplava, lavina a sesuv půdy, vichřice krupobití, tíha sněhu, zemětřesení, apod. Protože jde o pojištění zdrojů rizik, která majetek ohrožují nejčastěji, považuje se toto pojištění za základ pojistné ochrany majetku a je obsažené v převážné části pojistných smluv. Pojištění se může týkat všech živelných rizik nebo, dle pojistné smlouvy, jen skupiny rizik. V průběhu sledovaných pěti let se nejvíce projevilo zvýšení nákladů na pojistná plnění právě u pojištění škod na majetku způsobených přírodními živly. Hlavní podíl na tomto zvýšení měly bezesporu srpnové povodně roku 2002. Graf č. 5: Náklady na pojistná plnění způsobených přírodními živly v průběhu 5 let (v tis.kč) 20 000 000 15 000 000 10 000 000 živel 5 000 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 Pramen: Výroční zprávy ČAP z let 2000-2004 21

Živelní rizika mohou způsobit největší, v některých případech i totální škody na majetku. Základem živelního pojištění je riziko požár. Bez tohoto pojištění zpravidla nelze jiné druhy živelního pojištění sjednat. Počet uzavřených pojistných smluv obsahující riziko požáru činil v roce 2001 u obyvatel 457 616 ks a u průmyslu a podnikatelů 34 683 ks. Vyplacené pojistné plnění činilo v témže roce u obyvatel 112 961 tis. Kč a u průmyslu a podnikatelů 989 551 tis.kč. Přímé škody, které vznikly při požárech v letech 2000 až 2004 a počet požárů za toto období znázorňuje následující tabulka. Tabulka č. 3: Požáry - počet a přímé škody v období 2000-2004 2000 2001 2002 2003 2004 počet požárů 20 919 17 285 19 132 28 937 21 191 přímé škody při požárech (v mil.kč) 1 426,3 2 054,7 3 731,9 1 836,6 1 669,3 Pramen: www.mvcr.cz, část "statistiky", Hasičský záchranný sbor ČR Porovnáme-li rok 2004 s rokem 2003, vzniklo o 28 % požárů méně a škody jsou nižší o 9 %. Přitom 239 velkými požáry (se škodou 1 mil. Kč a více), tzn. 1,1 % z celkového počtu, vzniklo 66 % z celkových škod. Z uvedeného přehledu vyplývá, že v roce 2004 vzniklo na území České republiky v průměru denně 58 požárů se škodou 4 570 000 Kč. 2.4 Pojistné události v pojištění motorových vozidel Pojistnou událostí ve vztahu k silničním vozidlům a jejich provozu, rozumíme obvykle situaci (nehodu), při které dojde k poškození vozidla samotného, popř. dalšího vozidla (nebo vozidel), cestujících v nich, ostatních osob v příčinné souvislosti s nehodou a v neposlední řadě k poškození věcí, popř. majetku. Škody vzniklé při pojistné události jsou za přesně stanovených okolností kryty pojištěním, a to zejména povinně smluvním pojištěním, popřípadě havarijním pojištěním, proti krádeži, živlu, vandalismu, apod. 22

Významným pojištěním tohoto druhu je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, kdy má pojištěný právo, aby v případě pojistné události za něho pojišťovna uhradila škodu, za kterou pojištěný odpovídá, v tom případě těm, kteří utrpěli škodu v souvislosti s provozem vozidla pojištěného. Vzhledem ke společenské závažnosti ochrany poškozených při dopravních nehodách je toto pojištění u nás, i ve všech evropských zemích s tržní ekonomikou, povinné. Zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, novelizovaného zákonem č. 47/2004 Sb. upravující toto pojištění se týká jak vozidel občanů, tak i podnikatelů a dalších ekonomických subjektů. Nadprůměrným tempem rostlo v roce 2000 pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, které bylo poprvé provozováno 12 pojišťovnami jako povinné smluvní pojištění. Předepsané pojistné se zvýšilo oproti roku 1999 o 24,6 %. Z hlediska celkové pozice pojištění motorových vozidel se v roce 2000 podílelo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a havarijní pojištění motorových vozidel obyvatel a podnikatelů na celkovém předepsaném pojistném na pojistném trhu ČR 29,1 %. Graf č. 6: Předepsané a vyplacené pojistné v pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (v tis. Kč) 30000000 20000000 10000000 0 2000 2001 2002 2003 2004 vyplacené pojistné předepsané pojistné Pramen: Výroční zprávy ČAP z let 2000-2004 23

Graf č. 7: Předepsané a vyplacené pojistné v havarijním pojištění vozidel podnikatelů i občanů (v tis. Kč) 15000000 10000000 5000000 0 2000 2001 2002 2003 2004 vyplacené pojistné předepsané pojistné Pramen: Výroční zprávy ČAP z let 2000-2004 Větší nárůst vyplaceného pojistného plnění u havarijního pojištění vozidel byl oproti roku 2002 zaznamenán v roce 2003, a to o 13,7 % a také v roce 2004 o 19,8 %. Nárůst vyplaceného pojistného plnění u havarijního pojištění vozidel i v pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je zapříčiněn zvýšeným počtem dopravních nehod na našich silnicích. Stav dopravní nehodovosti v České republice lze charakterizovat konstatováním, že v roce 2004 v průměru každé necelé 3 minuty byla Polici ČR nahlášena nehoda, každých 18 minut byl při nehodě lehce zraněn člověk a každých 108 minut došlo ke zranění těžkému. V průměru každou 7,2 hodinu zemřel při nehodě člověk a každou hodinu byla způsobena hmotná škoda přesahující 1 mil. Kč. Tabulka č. 4: Nehody a jejich následky za období 2000 až 2004 ukazatel 2000 2001 2002 2003 2004 počet nehod 211 516 185 664 190 718 195 851 196 484 usmrceno osob 1 336 1 219 1 314 1 319 1 215 těžce zraněno osob 5 525 5 493 5 492 5 253 4 878 hmotná škoda v mil. Kč 7 095,80 8 243,90 8 891,20 9 334,27 9 687,39 Pramen: Pojistný obzor č. 5/2005 24

Celkové zvýšení počtu nehod ovlivnili především řidiči motorových vozidel a z nich zejména řidiči nákladních automobilů - ve srovnání s rokem 2003 došlo ke zvýšení o 2026 nehod, tj. o 7,6 %, řidiči autobusů zavinili o 98 nehod více, tj. o 5,5 %. Vyšší je i počet nehod zaviněných lesní zvěří, závadou komunikace a tzv. jiným zaviněním. Naproti tomu méně nehod zavinili cyklisté - snížení o 207 nehod, chodci o 26 nehod méně a nižší je i počet nehod zaviněných řidiči osobních automobilů (o 1,4 %). Nejvíce usmrcených osob však bylo při nehodách zaviněných řidiči osobních automobilů (839 osob). Bilanci počtu usmrcených osob nepříznivě ovlivnili zejména řidiči nákladních automobilů, neboť při jimi zaviněných nehodách zahynulo 154 osob, tj. ve srovnání s rokem 2003 o 34 osob více. Poměrně výrazný pokles smrtelných následků je registrováno u nehod zaviněných chodci - snížení o 11 osob a u nehod zaviněných cyklisty - snížení o 22 osob. Nejčetnější příčinou nehod řidičů motorových vozidel v roce 2004 bylo nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla a nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem. Tyto dvě příčiny tak představují více než 1/3 celkového počtu nehod řidičů motorových vozidel. 2.5 Povodně roku 2002 Rok 2002 ve vztahu k pojištění a pojišťovnictví zůstane navždy spojen s největší přírodní katastrofou ve střední a východní Evropě, kterou byly srpnové povodně. Postihly značnou část území České republiky, a to území s poměrně značnou koncentrací obyvatelstva i majetku. Pro veřejnost bylo nejdůležitější sdělení, které Česká asociace pojišťoven zveřejnila v krátké době po povodních a po provedení prvních odhadů škod, tj. že pojišťovny jsou schopny dostát svým závazkům. Srpnové povodně byly způsobeny postupem dvou výrazných tlakových níží a s nimi spojených frontálních systémů postupujících přes střední Evropu v krátkém časovém rozmezí za sebou. V celé řadě sledovaných profilů vodních toků v České republice byly zaznamenány historicky nejvyšší vodní stavy a průtoky. Povodněmi v srpnu 2002 bylo zasaženo v různém rozsahu celkem 43 okresů v rámci 9 krajů, přímo nebo nepřímo bylo povodněmi dotčeno 15,5 % obyvatel České republiky. 25

Oproti posledním velkým povodním z roku 1997 markantně vzrostl podíl pojištěných škod na celkových ekonomických ztrátách z povodní. Ty činily v roce 1997 63 mld. Kč a pojišťovny vyplatily 9,7 mld. Kč, tj. 15,4 %. Celkové škody z roku 2002 činily cca 73 mld. Kč, což při 36,7 mld. Kč vyplacených pojistných plnění znamená, že podíl pojišťoven na celkových ekonomických škodách přesáhl 50 %. Jiný je také poměr povodněmi zasaženého majetku občanů a podnikatelů. Oproti roku 1997, kdy škody na majetku občanů činily celých 35 % celkového objemu pojištěných škod, to bylo v roce 2002 jen cca 20 %. 80 % výše škod připadlo na podnikatele a průmysl. Povodně 2002 totiž postihly v podstatně větší míře městské a průmyslové aglomerace. Graf č. 8: Poměr povodněmi zasaženého majetku občanů a majetku podnikatelů a průmyslu (v %) 100 80 60 40 majetek občanů podnikatelé a průmysl 20 0 1997 2002 Pramen: Česká asociace pojišťoven, tisková zpráva, březen 2005 Necelý rok po povodních bylo vyřízeno 91 % pojistných událostí. K 30.6.2003 byly nahlášeny škody ve výši 36,2 mld. Kč, což je více než 98 % z celkové odhadované hodnoty, která činí 36,7 mld. Kč. Členské pojišťovny ČAP vyplatily k tomuto datu na pojistném plnění svým klientům 26,7 mld. Kč včetně záloh, což je 73,9 % z hodnoty nahlášených škod. Počet pojistných událostí se odhaduje na 82 205, nahlášeno jich bylo 80 618, z nichž bylo vyřízeno plných 79 661. Znamená to, že pojišťovny vyřídily 98,8 % z celkově nahlášeného počtu pojistných událostí. U majetkových pojištění občanů, kde bylo členskými pojišťovnami České asociace pojišťoven vyřízeno 66 244 ze všech 66 748 nahlášených pojistných událostí, je to dokonce 99,2 %. 26

Odhad škod ostatních (nečlenských) pojišťoven se podle souhrnných informací Ministerstva financí pohybuje na úrovni 120 mil. Kč. Tabulka č. 5: Průběh vyplácení pojistných plnění v čase údaje ČAP k datu počet měsíců po pojistné událostil vyplacená pojistná plnění včetně záloh (v mld.kč) vyplacená plnění k odhadu celkových pojist. plnění (v%) 11.11.2002 3 11,0 36 31.01.2003 6 20,2 55 30.04.2003 9 24,9 67 30.06.2003 11 26,7 74 31.10.2003 15 29,3 80 31.12.2003 17 30,6 84 30.06.2004 23 32,9 95 Pramen: Česká asociace pojišťoven, tisková zpráva,2004 Procento škod, které zůstává nevyplaceno, je tvořeno z části následnými škodami, uplatněnými klienty dodatečně, zčásti škodami u velkých průmyslových podniků a podnikatelů, kteří obnovu provádějí postupně a doposud pojišťovnám nedoručili veškeré faktury, a také některými spornými nároky, které jsou dosud v šetření. U naprosté většiny nedořešených škod byly klientům poskytnuty zálohy. Polovina majetkově pojištěných domácností, žijících v lokalitě postižené povodněmi, měla v době povodní sjednané i pojištění proti škodám způsobených povodní nebo záplavou, což bylo zhruba 2x více než v místech zasažených povodní v roce 1997. Teprve likvidace škod způsobených povodní odkryla reálnou znalost pojistných podmínek ze strany pojištěných domácností. Podrobně znaly před povodní pojistné podmínky necelé 2/5 pojištěných, přičemž třetina se s nimi seznamovala až po povodních. Z domácností ve sledované oblasti, které měly majetek zasažený povodní, mělo 64 % zasažený dům, 54 % vnitřní vybavení domácnosti a 62 % postižených uvedlo škody na ostatním majetku (ploty, garáže, apod.). 14 % postižených mělo poškození na rekreační domácnosti a 11 % na motorovém vozidle. Největší škody na zasaženém majetku způsobily povodně na vnitřním vybavení domácnosti. V 70 % zasažených domácností byl majetek úplně zničen nebo jeho poškození bylo velké. 27

Likvidace škody pojišťovnou proběhla téměř u poloviny domácností, jejichž majetek byl zasažen povodní. Likvidaci škod nejčastěji iniciovali přímo poškození, polovina z nich sama kontaktovala pojišťovnu. Dvě pětiny poškozených domácností ve sledovaných lokalitách byly při likvidaci škod osloveny pojišťovnou, a to buď přímo likvidátorem nebo korespondenčně, doručením tiskopisu k hlášení pojistné události. Spíše výjimkou bylo zprostředkování kontaktu s pojišťovnou prostřednictvím obecního, městského úřadu (5 %). Celkově lze říci, že pojišťovny při likvidaci škod obstály. Poškození občané byli ve všech sledovaných oblastech likvidace škody spokojeni s přístupem pojišťovny. Nejvíce ocenili ochotu a jednání zástupců pojišťoven (spokojeno s ní bylo 84 % dotázaných). Více než tři pětiny poškozených kladně hodnotily i rychlost vyřízení pojistné události a plnění závazků pojišťovnou. Nejvíce výhrad měli poškození k výši pojistného plnění. I v tomto případě však převládala spokojenost nad nespokojeností (66 % spokojených). Graf č. 9: Spokojenost s průběhem likvidace škod pojišťovnou (v %) velmi spokojen spíše spokojen Ochota a jednání zástupců pojišťovny 50 34 Rychlost vyřízení pojistné události 42 39 Plnění závazků pojišťovnou Informovanost o průběhu vyřizování PU Rychlost výplaty pojistného plnění 38 36 37 38 36 39 Výše pojistného plnění hrazená pojišťovnou Poskytnutí zálohy 28 35 38 30 0 20 40 60 80 100 Pramen: Pojistný obzor č. 9/2003 Povodně v roce 2002 a následná likvidace škod pojišťovnami prověřily stabilitu pojistného trhu, sílu a důvěryhodnost členských pojišťoven České asociace pojišťoven. 28

2.6 Pojišťovací podvody v neživotním pojištění Pojistný podvod způsobuje pojišťovnám a jejich klientům na celém světě obrovské finanční ztráty. Kvalifikované odhady expertů hovoří o v průměru 10% podílu neodhalených pojistných podvodů na celkovém vyplaceném pojistném plnění v evropském měřítku. Jednotlivé pojišťovny i jejich sdružení na národní i nadnárodní úrovni proto s pojistným podvodem svádějí trvalý zápas. Česká asociace pojišťoven věnuje boji proti pojistnému podvodu trvalou pozornost již od svého založení v roce 1994. Ve své činnosti úzce spolupracuje nejen s tuzemskými partnery, především s příslušnými složkami Policie ČR, ale i s národními asociacemi pojišťoven zemí EU. Významnou etapou v boji proti pojistnému podvodu u nás bylo zakotvení trestného činu pojistného podvodu v právním řádu ČR při novelizaci trestního zákona v roce 1998, konkrétně stanovením skutkové podstaty pojistného podvodu v 250a, na jehož formulaci se odborníci asociace významně podíleli. Toto datum lze považovat za významný předěl, který vedl k aktivizaci pojišťoven, ale i orgánů činných v trestním řízení. Jestliže v prvním roce účinnosti zákona, tj. 1998, bylo státním zastupitelstvím zaznamenáno v ČR 70 trestných činů pojistného podvodu, v roce 2000 činil tento počet již 408 případů a v následujících letech kontinuálně rostl až na 1015 v roce 2004. S využitím zahraničních zkušeností asociace např. zpracovala interní metodickou příručku pro prevenci, vyšetřování a indikaci pojistných podvodů. Indikátory napomáhají při zvyšování účinnosti práce všech, kteří se předmětnou agendou v pojišťovnách zabývají. Kvalifikované odhady, které ČAP ve spolupráci se svými členy provedla hovoří o tom, že v roce 2003 činily uchráněné hodnoty pojišťoven ČAP téměř 410 mil Kč a v roce 2004 již 427 mil. Kč. Specialisté České pojišťovny odhalili během prvních devíti měsíců roku 2004 346 podvodných pojistných událostí. Pojišťovna tak odmítla vyplatit 217 milionu korun. Za rok 2003 uzavřela Česká pojišťovna jako pokus o pojistný podvod 524 případů. ČSOB Pojišťovna odhaduje celkový podíl podvodů mezi 20 až 30 procenty. 29

Na pojistný podvod nejbohatší oblast je pojištění motorových vozidel. Vždyť odhad celkových ztrát pojišťoven způsobených pojistným podvodem jen u havarijního pojištění motorových vozidel činil celkem v letech 2000 2003 kolem 6 mld. Kč. Zhruba při jedné ze tří nahlášených pojistných událostí jde o podvod. Pojišťovnám se podaří podvod odhalit průměrně v každé sedmé pojistné události. V souvislosti s pojištěním motorových vozidel jsou pojistné podvody nejčastěji páchány dvěma formami, a to formou nahlášení fingované krádeže motorového vozidla a formou nahlášení zinscenované dopravní nehody. Častým scénářem bývá i poškození vozidla jinak než dopravní nehodou. Významný podíl v rámci realizovaných pojistných podvodů zaujímají pojistné podvody spáchané při individuálním dovozu motorových vozidel. Další výraznou oblastí scénářů pojistného podvodu je pojištění majetku. Typickým pokusem o pojistný podvod bývá výrazné navýšení škody po vloupání a krádeži. Pokusy o pojistný podvod provází i žhářství a požáry skladů, dlouhodobě neprovozovaných rekreačních objektů, diskoték a restaurací, které jsou častými pojistnými událostmi. Samostatnou kapitolu představují pokusy o pojistný podvod ve spojitosti s přírodními živly, ať jsou povodně, záplavy či úder blesku. Pojišťovny se snaží proti podvodům bojovat úpravou postupů při sjednávání pojištění a likvidaci pojistných událostí, motivováním likvidátorů k odhalování podvodů, vytvářením týmů specialistů, kteří monitorují škody a prošetřují každé podezření, vzájemnou spoluprací a důsledným vymáháním způsobených škod. Bylo by ale pošetilé, aby pojišťovny usilovaly o to, odhalit každý pokus o pojistný podvod. Důležité je, aby prostor pro pojistný podvod byl co nejmenší a tohoto stavu bylo dosaženo nikoli represí, ale prevencí. Aby vztah pojištěnce a pojišťovny byl věrohodný a těm, kteří pojistné podvody páchají, bylo poskytováno co nejméně příležitostí. I když ztráty způsobené pojistnými podvody jsou vysoké, nutno říci, že drtivá většina klientů patří do skupiny těch poctivých. 30

3. Postupy související s likvidací pojistných událostí a s výplatou pojistných plnění v neživotním pojištění Likvidace pojistných událostí je souhrn pracovních postupů, jejichž cílem je určit výši škody a poskytnout pojištěnému nebo poškozenému přiměřenou peněžní náhradu, které říkáme pojistné plnění. Likvidace ale může být ukončena i důvodným zamítnutím požadavku o poskytnutí pojistného plnění. Právo na pojistné plnění a jeho výši ovlivňují tyto faktory: druh a rozsah pojištění včetně výluk, pojistná částka, pojistná hodnota, spoluúčast, důvody pro snížení či odmítnutí plnění pojistitele, běh času, jiné skutečnosti. 3.1 Základní fáze likvidace pojistných událostí Likvidace škod je podstatně odlišná v každém druhu pojištění a rizika, ale u všech druhů pojištění probíhá podle určitého základního schématu, které má několik základních fází: přijetí oznámení pojistné události, registrace pojistné události, identifikace předmětu pojištění a zjištění rozsahu pojistného krytí, stanovení rozsahu povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, revize, výplata pojistného plnění, archivace vyřízených spisů pojistných událostí. 31

3.1.1 Přijetí oznámení pojistné události: oznámit pojistnou událost může poškozený i pojištěný na kterékoliv organizační jednotce pojišťovny, podat oznámení v zastoupení pojištěného může i pojišťovací makléř nebo jiný zástupce, pokud je k takovému úkonu klientem písemně zmocněn, oznámení může být učiněno i formou stručného, výstižného sdělení zaslaného pojistiteli komunikačními prostředky (telefonicky, faxem, e-mailem), každé takové oznámení je třeba opatřit prezentačním razítkem. Oznámení pojistné události musí vždy obsahovat informace o: údajích, ze kterých lze jednoznačně určit osobu pojištěného a pojistnou smlouvu (např. příjmení, obchodní název, číslo pojistné smlouvy, číslo návrhu pojistné smlouvy, IČO, RZ pojištěného vozidla), osobě poškozeného, pokud je znám (v případě odpovědnostního pojištění), příčině vzniku pojistné události, datu a čase vzniku škody, místě vzniku škody, rozsahu vzniklé škody. V případě, že v oznámení chybí některý z uvedených údajů, zajistí jejich doplnění pracovník likvidace v rámci provádění šetření. Jestliže jsou údaje uvedené v oznámení pojistné události natolik neurčité, že na jejich základě nelze zahájit šetření, je pracovník přebírající takové oznámení povinen informovat pojištěného nebo poškozeného o tom, které údaje jsou pro zahájení šetření nezbytné. Veškerá korespondence odeslaná pojistitelem je povinnou součástí spisu pojistné události. 32

3.1.2 Registrace pojistné události: každé kvalifikované oznámení škodní události musí být neprodleně zaregistrováno do provozního systému (dle číselné řady či kódu) s uvedením veškerých údajů, které jsou v okamžiku registrace známé; pověřený pracovník zároveň založí spis škodní události, v případě, že není možné ze sdělených údajů jednoznačně určit pojistnou smlouvu, na kterou se má škodní událost zaregistrovat, je pověřený pracovník povinen navázat kontakt s pojistníkem a objasnit potřebné údaje týkající se pojištění, datem registrace škodní události je den, kdy pověřený pracovník zaregistroval škodní událost do provozního systému. 3.1.3 Identifikace předmětu pojištění a zjištění rozsahu pojistného krytí: likvidátor, kterému byla škodní událost postoupena k vyřízení, ověří platnost a rozsah pojištění, zda je k pojistné smlouvě sjednáno fakultativní zajištění, likvidátor dále ověří stav placení pojistného a vše vyznačí do spisu, ověřování veškerých údajů by mělo probíhat ve spolupráci s oddělením správy pojištění, o veškerých nedostatcích v pojistné smlouvě (zjištěné v průběhu likvidace škodní události) informuje likvidátor písemně oddělení správy pojištění - zejména se jedná o pojistné částky, které neodpovídají realitě (podpojištění či nadpojištění), špatný technický stav, nedostatky v zabezpečení a ochraně, změny, které nastaly v průběhu trvání pojištění apod. 33

3.1.4 Stanovení rozsahu povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění: u majetkových a odpovědnostních škod se jedná o zjištění rozsahu škody, návrhu a stanovení způsobu odstranění následků škodní události, výpočet výše vzniklé škody, stanovení výše pojistného plnění, u škod z pojištění osob se jedná zejména o posouzení lékařských zpráv, provedení lékařské prohlídky pojištěného apod.), posouzení možnosti postihu podle 813, resp. 827 občanského zákoníku. 3.1.5 Revize: jedná se o kontrolu početní správnosti výpočtů pojistných plnění, provedení kontroly potvrzuje revidující pracovník podpisem s datem kontroly ve spisu pojistné události a provede revizi pojistné události i v provozním systému. 3.1.6 Výplata pojistného plnění: Předpoklady pro poskytnutí pojistného plnění jsou upraveny právními nároky, které vyplývají ze zákonů, vyhlášek a individuálních smluv. Nejdůležitější ustanovení lze najít v občanském zákoníku, obchodním zákoníku či v zákonu o pojišťovnictví. Výplata pojistného plnění je pro klienta fáze nejdůležitější a zpravidla spočívá ve výplatě určité peněžní částky. Výplata se provádí těmito způsoby: pojistníkovi je vyplacena částka v hotovosti, pojistníkovi je částka poukázána bankovním převodem, poštou nebo šekem, přímá úhrada nákladů na opravu škody instituci, která opravu škody provedla. 34

Existuje ale i možnost, že pojistník svůj smluvní nárok na pojistné plnění postoupí třetí osobě, například bance, která mu na pojištěný objekt poskytla půjčku. V takovém případě hovoříme o vinkulaci pojistného plnění ve prospěch třetí osoby. Příkaz k úhradě škody: Při konečném vyřízení pojistné události odpovědný pracovník: provede natypování likvidační zprávy do provozního systému, natypuje poukaz (příkaz k úhradě škody) do provozního systému (v případě snížení plnění se provede rozdělení snížení plnění na jednotlivé důvody s přiřazením procenta snížení ke každému důvodu zvlášť), samostatným druhem poukazu se vyplácí náklady za znalecké posudky, srážková či zálohová daň. O každém poukazu (příkazu k úhradě škody) se pojištěný nebo poškozený příjemce platby) informuje samostatným dopisem. (nebo jiný Vratky vyplacených pojistných plnění: Jsou částky, které se pojistiteli vrátí z pojistného plnění po jeho vyplacení. Dělí se na: částky pojistných plnění, které pošta či banka vrátí pojistiteli jako nedoručitelné (např. pro chybu v adrese příjemce, z důvodu úmrtí příjemce nebo z důvodu odmítnutí přijetí poukázané částky na znamení nesouhlasu s provedenou likvidací, apod.), částky omylem (početní chybou) přeplacené, které byly pojistiteli vráceny, částky omylem poukázané dvakrát, částky poukázané výkupní organizací za vykoupené zbytky, poškozené věci, jestliže nebyly od výše plnění odečteny a poškozený postoupil právo na výtěžek z prodeje pojistiteli. 35

U těchto pojistných událostí likvidátor prošetří příčinu nedoručení částky a zajistí opravu údajů. Poté vyznačí do spisu škodní události datum úhrady vratky a částku vratky. Reklamace nedoručených plnění: Žádat o pátrání po poštovní poukázce lze pouze do 1 roku po jejím podání. K žádosti o reklamaci nedoručeného pojistného plnění se vyplňují následující údaje: číslo pojistné události, částka pojistného plnění, adresa, na kterou bylo pojistné plnění poukázáno, datum poukazu, počet poukazů celkem. Odpovědný pracovník doplní ostatní potřebné údaje a zajistí předání reklamace České poště. 3.1.7 Archivace vyřízených spisů pojistných událostí: do spisovny vyřízených spisů založí administrativa všechny vyřízené spisy pojistných událostí do pořadačů např. podle jednotlivých roků hlášení PU a v nich podle jejich pořadového čísla, při vyjmutí spisu PU z jakéhokoliv důvodu se do pořadače vloží žádanka, která musí obsahovat: číslo PU, identifikaci pojištěného nebo poškozeného (jméno, název firmy), důvod vyjmutí spisu PU, datum vystavení žádanky, podpis osoby, která si spis vyžádala. 36

Dojde-li k obnově jednání o likvidaci pojistné události, jejíž spis byl již odložen jako vyřízený, jde o znovuotevření pojistné události. V takovémto případě se pojistná událost znovu neregistruje, nezakládá se nový spis, ale pokračuje se v likvidačních záznamech ve spise původním. V provozním systému odpovědný pracovník provede znovuotevření PU, a to včetně rezervy na pojistné plnění. Pokud to povaha dolikvidace vyžaduje, posune se i termín skartace spisu pojistné události. 37

4. Problematika zákona č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí Od 1. ledna roku 2005 je účinný zákon č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Zákonem se upravují podmínky podnikání pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí. Zřizuje se jím též registr pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí a upravuje výkon státního dozoru nad jejich činností. Výše uvedeným zákonem je implementována směrnice Rady a Evropského parlamentu 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění, jejímž cílem je: sjednotit podmínky výkonu této podnikatelské činnosti zapojit pojišťovací zprostředkovatele do jednotného pojistného trhu na základě svobody zakládání poboček a svobody poskytování služeb a zajistit vyšší ochranu spotřebitelům. Již při tvorbě zákona bylo odhadováno, že celkový počet registrovaných osob se bude pohybovat mezi 35 až 40 tisíci. Celkově bylo k datu 6.2.2006 registrováno 36 810 osob, přičemž 34 765 (94 %) fyzických a 2 045 (6 %) právnických osob. Pokud k tomu připočítáme doposud podané a k danému datu nevyřízené žádosti o registraci, pak můžeme hovořit o zhruba 40 tisících pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí. O zápisu samostatného likvidátora pojistných událostí rozhoduje Česká národní banka na základě žádosti. Proces registrace je pravidelně vyhodnocován a případné stížnosti jsou řádně prověřovány. Lze konstatovat, že zákonem stanovená dvouměsíční lhůta pro registraci, byla-li žádost úplná, je dodržována. 38