Jak Češi přispěli k objevování světa RNDr. Jiří Martínek, Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Cestovatel - definice Cestovatelství, specifický fenomén západní civilizace umožněný zejm. rozvojem dopravních prostředků. Cílem je navštívit místa většině lidí z různých důvodů nedostupná a poznatky zveřejnit. Svým účelem se liší od cest výzkumných, misionářských či vojenských. Vyvíjelo se již od 16. stol., více rozšířeno koncem 18. stol., největší rozmach v 19. a na zač. 20. stol. V současnosti ztratilo svou funkci a je nahrazováno různými formami turistiky. (www.leccos.com)
Základní literatura
Cestovatel z běžného pohledu - symbol cestovatelství Emil Holub - v běžném pohledu jsou známi ti, kteří své úspěchy dokázali propagovat - jejich význam pro geografii byl přitom jen malý, nebo (co do vědeckého přínosu) žádný (často ale významní z hlediska dějin literatury cestopis jako žánr) Nejedna významnější osobnost zůstala naopak zapomenuta (Wünsch, Daneš, Pohl, Laube )
Typologie cestovatelů (označení jednotlivých typů berte, prosím, jako pracovní záležitost) 1) Cestovatel objevitel 2) Cestovatel badatel 3) Cestovatel úspěšný turista Raději vynechejme různé podvodníky, případně celebrity, které vyjedou k moři a už se prohlašují za cestovatele(lky)
Cestovatel - objevitel - osobnost, která se významným způsobem podílí na zeměpisných objevech - zdaleka ne vždy musela mít odborné vzdělání, často i naopak (třeba conquistadoři) - do této skupiny by patřili i jednotliví účastníci velkých výprav, kteří nebyli veliteli, ale mají (např. pro nás) svou důležitost
Cestovatel - badatel - cestovatel s odborným vzděláním - putuje po již známých místech, ale s cílem je důkladně prozkoumat a poznat - typické pro 19. a 20. století - sem patří i většina cestovatelů z řad geografů
Cestovatel úspěšný turista (v žádném případě nemyšleno ironicky, nesnažím se je dehonestovat) - putuje po místech již známých, ale často ne zcela dostupných, či jinak exotických - jeho cílem je poznatky zveřejnit, ať již literární, nebo vědeckou formou - přímý přínos pro vědu obvykle není velký, ale v rámci šířeji pojaté kultury své místo mají - novodobě sem lze zařadit i třeba novináře, profesionální dobrodruhy, automobilisty apod.
pro geografii má význam hlavně první a částečně druhá skupina řada osobností navíc může vykazovat příslušnost ke dvěma i třem kategoriím další text bude zaměřen hlavně na ty objevitele mezi našimi cestovateli
Jak objevovat svět? - představa, že se někdo sebere a pojede objevovat nové končiny, je poměrně naivní - většina velkých výprav byla záležitostí poměrně nákladnou a s rozsáhlým pomocným personálem (nosiči) - šanci na úspěch jednotlivci měli obvykle až od 19. století, a to spíše v rámci menších území (a často právě badatelé) - české země nikdy nepatřily k zemi, budující koloniální říši
Středověk - první Čech na moři: sv. Vojtěch - poutě do Svaté země - první byl Osel - 1092 (frater noster Ozzel, qui et Asinus, et eum episcopizasse perhibuit, quando de Ungaria secum iter ageret Hierosolimam...) - dalšími cíli poutí byly Cluny, Řím, Chartres, Santiago de Compostela - účastníci vojenských tažení včetně křížových výprav
Renesance - kavalírské cesty (hlavně do Itálie) - diplomatická poselstva (nejznámější Václav Šašek z Bířkova) - opět poutníci do Svaté země: Martin Kabátník, Oldřich Prefát z Vlkanova, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic - jednotlivci už při dobývání Ameriky (Johann Berger de Hotzenplotz)
Baroko: misionáři - od poloviny 17. stol. cestovali čeští kněží do exotických zemí jako misionáři - především v portugalských (Indie, Japonsko) nebo španělských službách, a to i do hodně exotických zemí (Amazonie, Kalifornie, Marianské ostrovy, Filipíny, Čína, Japonsko) - k nejvýznamnějším patřili S. Fritz, J. V. Richter, M. Dobrizhoffer, K. Přikryl, K. Slavíček, J. Kamel, A. Strobach, P. Klein, V. Link.
Samuel Fritz (1654 1725) rodák z Trutnova, autor první mapy Amazonky a jejích přítoků
- v cizích službách: Osvícenství Tadeáš Haenke Jižní Amerika, Aljaška, Filipíny, Nový Zéland J. E. Pohl Brazílie (jako doprovod princezny) F. W. Sieber: první česká cesta kolem světa (1822-24)
Zlatý věk cestování: 19. století - čeští rodáci se dostali prakticky do všech konců světa - někdy z vlastní iniciativy (občas ne zcela dobrovolně) - v některých případech ale šlo i o oficiálně podpořené akce (Payer, Holub)
Cestovatelé v 19. století
Francie: téměř nula Británie: nejprve v Severní Americe - kartograf Augustin Heřman - v 18. stol. misionáři, mj. z řad Moravských bratří (Zeisberger) - od 19. stol. v Indii, i jako vědci (Helfer, Stolička, Feistmantel) - jednotlivci i třeba v Austrálii, ve 20. stol. dokonce v Antarktidě
Ferdinand Stolička (1838 1874) - rodák od Kroměříže - absolvent přírodních věd ve Vídni a Tübingen - vstoupil do britských služeb (Indie, Barma, oblast Himálaje a Karakóramu) - zemřel tragicky na poslední cestě (výšková nemoc) - pohřben v severoindickém Léhu
Nizozemsko: lékaři do Indonésie (Durdík, Čurda) Německo: jazykově nejbližší, ale z různých důvodů méně zajímavé - opožděná expanze - jednotlivci v německých výpravách: Stecker, Laube, Payer - opačný případ: Oskar Lenz 20. stol.: polární výpravy (Běhounek, Vojtěch aj.)
C. a k. výpravy - až ve 2. polovině 19. století - obvykle až státem podpořená iniciativa jednotlivců Payer objev Země Františka Josefa Holub druhá cesta do Afriky Foullon de Norbeeck a loď Albatros (český námořník Chaloupka, sežrán domorodci na Guadalcanalu)
Julius Payer (1841 1915) rodák z Teplic-Šanova vstoupil do armády, již v mládí se vyznamenal jako horolezec 1869-70 na německé výpravě do Grónska 1872-74 vedl výpravu na lodi Tegetthoff, při níž byla na severu Evropy objevena Země Františka Josefa na mapu zanesl mnoho českých názvů (Brněnský mys, Teplická zátoka) nejsevernější český hrob (Ota Kříž, 1874) později se živil jako malíř obrazů s polární tematikou
Payer: Nikdy zpět!
Emil Holub (1847 1902) symbol českého cestovatelství rodák z Holic ve východních Čechách absolvent německého gymnázia a medicíny v Praze dvě cesty do jižní Afriky: 1872-79 (Sedm let v jižní Africe) - soukromě 1883-87 (Druhá cesta do jižní Afriky) podpořeno sbírkou, přispěl i císař objevy v oblasti dnešní Zambie (pohoří Františka Josefa), hlavní cíl ale nesplněn rozsáhlá přednášková činnost zemřel a je pohřben ve Vídni
Další osobnosti Antonín Stecker (1855 1888) vystudovaný zoolog, spolu s G. Rohlfsem v severní Africe sám bádal především v oblasti Etiopie Josef Wünsch (1842 1907) rodák z Rokycan, středoškolský profesor v Jičíně a Plzni v rámci dlouhé dovolené procestoval Blízký východ, zejména oblast Kurdistánu stanovil přesné prameny Eufratu a zejména Tigridu
Kde bádat? - Rakousko-Uhersko nemělo kolonie - výzkum musel směřovat do dosud nepoznaných zemí - ve slovanském světě: - Rusko ne (Rusové bádali sami) - Slovensko ne (součást Uher) - bádání se proto zaměřilo na Balkán
Bulharsko - od 80. let 19. stol. čeští profesoři Hermenegild Škorpil: - 1886 geologická mapa Bulharska - 1889 první učebnice zeměpisu Bulharska pro střední školy - O krasských zjevech v Bulharsku (1895)
Bulharsko II Konstantin Jireček: - ministr školství Bulharska (1882-84) - po návratu přednášel v Praze a ve Vídni, vypisoval i přednášky o zeměpisu Balkánského poloostrova Jiří Daneš, Karel Droţ, Jiří Král - bulharští studenti v Praze i mezi válkami (Ljubomir Dinev-Kartografov)
Černá Hora Josef Wünsch Bohuslav Horák (disertace 1902) - Edraianthus montenegrinus Horak Viktor Dvorský (1882 1960): - horolezec v Julských Alpách - od 1906 opakovaně do Černé Hory - dvě velké práce: Ekonomicko-geografická studie z Černé Hory (disertace, 1907) a Černohorskoturecká hranice od ústí Bojany k Taře (1909) - znovu na Balkáně 1913 - později se zaměřil na politickou geografii (versailleská konference apod.)
Češka Koča pod horou Grintavec
Jiří Viktor Daneš (1880 1928) - poprvé na Balkáně 1899, celkem 10x - učitel: Jovan Cvijić - cestoval po Bosně (opakovaně), Bulharsku (1902 s Cvijićem a Iširkovem), Kosovu a Makedonii (1913) - disertační i habilitační práce o Bosně - jeden z největších znalců světového krasu vůbec
nejvýznamnější výzkumy: - hercegovinský kras 1904-05 - region Ljuma 1913 - Sarajevo bylo Danešovi druhou Prahou - za první světové války důstojník v Bosně (výzkum jeskyní) - zasloužil se o předání Sarajeva 1918 nově vznikající Kraljevině SHS
Někteří další Adolf Schmidl (1802 1863) jeskyně ve Slovinsku Karel Absolon (1877 1960) Trebinjšnica a Ombla řeky František Vitásek (1890 1973) výzkum čtvrtohorního zalednění badatelé v Makedonii (Niederle, Fait aj.)
20. století - univerzitně graduovaní vědci Alois Musil (1868 1944) orientalista, zabýval se islámským uměním a studiem života beduínů Jiří Daneš (1880 1928) profesor zeměpisu na UK, bádal v krasových oblastech (Balkán, USA, Jamajka, Austrálie) Karel Domin (1882 1953) botanik, rektor UK Václav Vojtěch (1901 1932) vystudovaný historik a geograf, účastnil se jako topič a psovod jedné z Byrdových výprav do antarktidy František Běhounek (1898 1973) fyzik, účastník Nobileho výpravy na severní pól (1928)
Alois Musil (1868 1944) - rodák z Rychtářova na jižní Moravě - vystudovaný katolický kněz - zájem o biblická studia ho přivedl k orientalistice - jeden z největších znalců severozápadní Arábie, zvláště beduínských kmenů - později profesor ve Vídni a v Praze
Jiří Viktor Daneš (1880-1928) - profesor geografie v Praze - dvakrát v Austrálii - poprvé vědecky spolu s Karlem Dominem (1909-10) - podíl na geologickém průzkumu - podruhé 1920-22 v diplomatických službách - generální konzul v Sydney Tři léta při Tichém oceáně (1925-26)
Dobrodruzi a motoristé někteří cestovali z touhy po dobrodružství (Otakar Batlička, Josef Ladislav Erben) objevují se i motoristické cesty (F. A. Elstner) někdy se spojilo více cílů Jiří Baum a F. V. Foit
Ţelezná opona - světové války a vznik komunistického bloku uzavřely hranice - do zahraničí jen jednotlivci (Jiří Hanzelka + Miroslav Zikmund) - někteří další v cizích službách (Josef Sedláček, Zdeněk Frank Souček aj.) - od 60. let řada expertů v různých zemích
Dnes slovo cestovatel prošlo devalvací obrovský rozmach cestovních kanceláří a dobrodružné turistiky i do dříve nemyslitelných destinací svět je zcela otevřen (kde je nějaký problém, peníze pomohou jen vzácně jsou některé země uzavřeny)
a šťastnou cestu RNDr. Jiří Martínek 2013