URBANISTICKÁ STRUKTURA
Urbanistická struktura města nebo území je tvořena A. Funkční a provozní strukturou B. Sociodemografickou strukturou C. Socioekonomickou strukturou D. Krajinně - ekologickou strukturou E. Tyto struktury jsou provázány s PROSTOROVÝMI STRUKTURAMI a PROSTOROVÝMI INFRASTRUKTURAMI
A. Funkční a prostorová struktura Struktura vztahů a funkcí, umožňujících provoz města způsoby a kvalita bydlení, pohyb obyvatel, vazba mezi bydlením a pracovními příležitostmi vazba na těžiště vybavenosti a na rekreaci automobilová doprava městská hromadná doprava funkčnost prostorů a veřejných prostranství, funkčnost technických zařízení a jejich vztah k zástavbě (inženýrské sítě, hospodaření s vodou atd.)
B. Sociokulturní struktura Struktura demografická a vlivy kulturního vývoje města nebo území Počty a koncentrace obyvatel Věková struktura obyvatel Vzdělanostní struktura, Struktura pracovních příležitostí Nezaměstnanost Migrace Rozvodovost Historický vývoj sídla a území Tradice, síla identity území
C. Socioekonomická struktura Struktura rozložení přírodních zdrojů, pracovních příležitostí, pracovní síly Těžba surovin Vodní zdroje Podmínky pro zemědělství Rozložení ekonomických aktivit Soustředění průmyslu a průmyslové uzly Soustředění vybavenosti a služeb Rekreace a cestovní ruch Urbanizace a suburbanizace
D. Krajinně-ekologická struktura Struktura prvků a systémů přírodních složek krajiny Georeliéf, geologie, typy a kvalita půdy Vodní zdroje, vodoteče, čistota vody Vegetační kryt potenciální, aktuální Přítomnost a rozsah lesních porostů a nelesní krajinné zeleně Přítomnost cenných biotopů, biodiverzita Ekologická stabilita, systémy ekologické stability Klimatické a mikroklimatické podmínky, čistota ovzduší, hygiena prostředí
E. Prostorová struktura a infrastruktura Prostorová struktura města (nebo obecně - území) je tvořena hmotnými strukturami a infrastrukturami (rozložení hmot, linií, bodů, otevřených ploch a prostorů) Prostorové struktury struktura krajiny (georeliéf, vegetační kryt, vodní toky a plochy, fauna) struktura hmot zástavby struktura nezastavěných ploch (volných ploch v zástavbě a nezastavěných ploch přírodního charakteru - zeleň) Prostorové infrastruktury dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, sociální infrastruktura (občanské vybavení), veřejná prostranství)
Přírodní podmínky a krajinná struktura (města nebo regionu) georeliéf, biogeografické podmínky, aktuální vegetační kryt, vodní toky a plochy, fauna, suroviny, skladba ploch lesů, orné půdy, trvalých travních porostů, sadů a zahrad, mokřadů
Sociálně kulturní podmínky území města nebo regionu) Skladba obyvatelstva, socio-demografické podmínky, možnosti a tendence vývoje, sociodemografické podmínky ve vztahu k rozvoji odvětví průmyslu, potenciál (množství, kvalifikovanost, stabilita, věková struktura atd.) pracovních sil
Sociálně ekonomické podmínky území (města nebo regionu) podmínky pro lesní a zemědělské hospodářství, přítomnost přírodních zdrojů (voda, suroviny), podmínky pro rozvoj průmyslu, struktura osídlení a možnosti jejího rozvoje, možnosti technické a dopravní infrastruktury
URBANISTICKÁ KONCEPCE
UK v měřítku širšího území Hierarchizace a vazba sídel, dopravní a technické infrastruktury v závislosti na podmínkách území UK v rámci sídla Zásady prostorového uspořádání obraz sídla, charakter zástavby, výšky, míra využití území, umístění dominant Zásady funkčního uspořádání rozmístění a kapacity veřejných funkcí, veřejných prostranství, sociální, dopravní a technické infrastruktury, systému sídelní zeleně
Základní východiska UK: Rozvojové strategické dokumenty (společenské zadání) Identifikace a vyhodnocení existujících hodnot Trendy a požadavky na sociálně ekonomický rozvoj a na rozvoj hodnot
Osnova části UK v územním plánu: Systém center a veřejných prostranství (vymezení a hierarchie center, čtvrtí, areálů, souborů) Zásady plošného /funkčního uspořádání (bydlení a vybavenost, výroba a výrobní služby, rekreace, systém sídelní zeleně, systém dopravní obsluhy a technické infrastruktur, uspořádání nezastavěného území) Zásady prostorového uspořádání (charakter zástavby, výškové uspořádání sídelní zeleň, prostorové a kompoziční prvky (dle Urbanistická koncepce a změn územních plánů, AUÚP 2011)
UK vychází ze zásad udržitelného rozvoje Udržitelný rozvoj území spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (Stavební zákon, 18, odstavec 1)
Udržitelný rozvoj uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života budoucích generací. Tři pilíře udržitelnosti ENVIRONMENTÁLNÍ, SOCIÁLNÍ EKONOMICKÝ. Udržitelný rozvoj spočívá ve vyváženosti všech tří pilířů.
Pro trvalou udržitelnost vývoje fyzického životního prostředí musí toky materiálu a energie splňovat tři podmínky: intenzita využívání obnovitelných zdrojů nepřesahuje rychlost jejich regenerace, intenzita využívání neobnovitelných zdrojů nepřesahuje rychlost, s níž jsou vyvíjeny jejich trvale udržitelné obnovitelné náhrady, intenzita znečišťování nepřesahuje vyrovnávací kapacitu životního prostředí. (Daly, 1991)
Proč současný vývoj tyto podmínky nesplňuje? ekonomický růst je založen na spotřebovávání neobnovitelných, zejména energetických zdrojů a na extenzivním využívání území pro stavby a výrobní činnosti rozvoj je ztotožňován s růstem výroby a s akumulací vyrobeného kapitálu. přírodní zdroje jsou považovány za nahraditelné vyrobeným kapitálem
Intenzifikace a recyklace urbanizovaného území při současném omezování růstu zastavěného území. Únosná kapacita v centrálních oblastech měst omezit růst intenzity funkčního využití při přestavbách a dalších regeneračních zásazích. Polyfunkční využití, obzvláště v předměstských a periferních územích. Omezit vznik monofunkčních uniformních ploch (problémy suburbanizace) Zelené ekosystémy vytvářející podmínky pro stabilitu místních ekosystémů, hospodaření s územím v souladu s ekologickými principy.
TENDENCE ZMĚN V URBANISTICKÉ STRUKTUŘE
TENDENCE ZMĚN Změny ve struktuře města a krajiny jsou vyvolávány především sociálními a ekonomickými změnami v rámci jednotlivých měst (změny v průmyslové výrobě, ve službách, změny v cenách nemovitostí) globálními ekonomickými tendencemi (růst cen energií, globalizace výroby a obchodu)
přestavba zastavěného území regenerace nevyhovující zástavby zahuštění zástavby, využití nevyužívaných ploch a doplnění chybějících funkcí změna funkčního využití ploch, rozšiřování zástavby na úkor zelených ploch revitalizace ploch zeleně, revitalizace devastovaných ploch revitalizace postindustriálních ploch (brownfields) a jejich funkční konverze dotvoření systému technické a dopravní infrastruktury
rozvoj zástavby v návaznosti na okraj současně zastavěného území rozvoj zástavby v kontaktu s příměstskými vesnickými sídly rozvoj zástavby ve volné krajině rozvoj skladových a prodejních areálů podél dopravních koridorů vznik nových průmyslových a logistických zón ve volné krajině
PŘÍKLADY: SUBURBANIZACE
Nově zakládané celky nízkopodlažní obytné zástavby v příměstské zóně středně velkých a velkých měst Jsou často výsledkem procesu neřízené suburbanizace a přispívají ke vzniku stavu nazývaného sídelní kaše
Jsou tvořeny převážně z izolovaných rodinných domů se soustředěnou urbanistickou strukturou s malými parcelami Nemají výraznější veřejné prostory a nemají vlastní občanskou vybavenost (technickou vybavenost samozřejmě mají)
Oddělené individuální bydlení jedné rodiny Uzavření rodiny na pozemku bez možnosti společných kontaktů Možnost individuální formy rodinného domu nebo alespoň individuálních úprav dispozice a vybavení interiéru Nedostatečná stavební kultura, přejímání cizích vzorů
Možnost propojení interiéru na zahradu využití zahrady jako venkovního obytného prostoru Nedostatečná velikost zahrady Možnost využití pozemku k realizaci vlastní zahrádky práce na zahradě, pěstování okrasných a užitkových rostlin Nedostatečná velikost zahrady
Poloha na okrajích měst ve vazbě na přírodní zázemí, na rekreačně využitelnou krajinu Levnější pozemky leží v méně atraktivních polohách Poloha s lepším životním prostředím (ovzduší, hluk) Levnější pozemky často leží v polohách méně výhodných z územně technického hlediska v blízkosti dálnice, silnic
Urbanistická struktura satelitu je založena zpravidla na ekonomických ukazatelích Veřejné prostory snižují celkový zisk developera S výstavbou občanské vybavenosti v satelitech se nepočítá neboť je to ekonomicky i provozně problematické pro developera - satelit pak parazituje na vybavenosti existujícího sídla Cílem developera není vybírat pozemky s rekreačně využitelným zázemím, kvalitu pozemku je možno suplovat reklamou a marketingovými triky obytný park, prestižní adresa atd.