POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 10 SPORT A KOMPENZAČNÍ POMŮCKY 10.1 Sport s handicapem Z historie Vznik sportovních aktivit především pro vozíčkáře byl zapříčiněn událostmi druhé světové války, kdy bylo velké množství mladých lidí odkázáno na invalidní vozík, v důsledku těžkých zranění. V roce 1948 se ve Velké Británii konali první sportovní hry pro vozíčkáře. Tehdy byla účast poměrně malá, účastnilo se 16 handicapovaných sportovců. Teprve až roku 1982 byl založen Mezinárodní koordinační výbor světových organizací postižených sportovců, který o deset let později, roku 1992 transformoval do dnes již známého Mezinárodního paralympijského výboru, a slučuje tyto kategorie: Mentálně postižení Spasticky postižení (lidé ochrnutí převážně následky dětské mozkové obrny) Tělesně postižení Zrakově postižení Přes veškeré snahy Mezinárodního deaflympijského výboru, nejsou sluchově postižení sportovci zahrnuti v Paralympijském výboru, a tak organizují vždy v lichých letech za paralympiádami vlastní sportovní hry pro neslyšící pod označením deaflympiada. 26. ledna 1994 byl založen Český paralympijský výbor, který prostřednictvím sdružených svazů zajišťuje přípravu handicapovaných sportovců na vrcholné soutěže.
První letní paralympijské hry se odehrály roku 1960 v Římě, v prostorech olympijských her. Her se zúčastnilo 400 sportovců z 23 zemí. Zlom v organizaci a účasti přišel s rokem 1992, kdy se na paralympiádě v Barceloně rozdalo 431 zlatých medailí a bylo překonáno 279 světových rekordů. Těchto her se zúčastnila i česká výprava, 29 sportovců přivezlo domů 13 medailí. Zimní sporty měly pomalejší rozvoj, první zimní paralympijské hry se konaly v roce 1976 ve švédském Ornskoldsviku. Rozmach přišel ve stejném období jako u letních her, a to v Lillehammeru v roce 1994. Zde se poprvé představil sladge hokej. Tehdy deset českých sportovců vybojovalo jednu, a to bronzovou medaili. Letní paralympijské sporty Atletika Soutěží se ve čtyřech disciplínách: o Dráhové: sprint, štafety, střední a dlouhé tratě o Skok: vysoký, daleký a trojskok o Vrhačské: vrh koulí, hod diskem a oštěpem o Pětiboj Vzpírání Soutěží se v kategorii bench press, která je určena lidem s porušením míchy Basketbal na vozíku Tým tvoří pět hráčů, kteří mají míru postižení ohodnocenou body. Součet hráčských bodů v týmu nesmí překročit nastavený bodový limit. Volejbal v sedě V podmínkách je, že pánev musí být ve stálém kontaktu s podlahou Boccia Tento sport je určen pro vozíčkáře a spastiky Cyklistika První cyklistickou disciplínou byl tandem s nevidomým, dnes se soutěží i na kolech (amputace, lehčí spasticita), na tříkolkách (spastici) a na handbicích (vozíčkáři).
Český reprezentant, Jiří Ježek, se po LPH 2012 v Londýně stal nejúspěšnějším handicapovaným sportovce světa. Fotbal o Fotbal pro 5 hrají čtyři zrakově postižení a jeden vidící brankář o Fotbal pro 7 hrají spastici Goalbal Pro zrakově postižené, a hraje s klapkami na očích, aby se sportu mohli účastnit sportovci s různou mírou zrakového postižení. Rugby na vozíku Stolní tenis Tenis na vozíku Veslování Jachting Určen pro všechny druhy handicapu Jezdectví Pro všechny handicapy Šerm na vozíku Zajímavostí je, že vozík je pevně připevněn k zemi a vozíčkáři k pohybu mimo paží používají svůj trub. Judo Pro zrakově postižené Sportovní střelba Lukostřelba Určena pro vozíčkáře i tělesně handicapovaný střílející ve stoje Plavání Soutěží se v disciplínách: volný styl, prsa, motýlek, znak a polohový závod. Plavání je určeno všem handicapům. Zimní paralympijské sporty Běžecké lyžování
Tělesné i zrakové postižení Sjezdové lyžování Slalom, obří slalom, super obří slalom a sjezd Tělesné i zrakové postižení. Nevidomí jsou naváděni pomocí zvukových signálů vidícími průvodci. Biatlon Tělesné i zrakové postižení (běh na lyžích a střelba) Zrakově postižení střílejí pomocí speciálního akustického systému. Curling pro vozíčkáře Sledge hokej Verze ledního hokeje, tělesně handicapovaní hráči bruslí na speciálních sáňkách, a odráží se krátkými holemi, kterými zároveň i hrají. V současnosti je sport handicapovaných, i přes veliké úspěchy našich reprezentantů, minimálně podporován státem. Veškeré finanční břímě nesou jednotlivé sportovní kluby, které se snaží zajistit odpovídající zázemí. Pokud vzejde z nějaké malé organizace úspěšný sportovec, nepřinese svému klubu žádné finance, ba naopak, aby se mohl rozvíjet dál, je nucen přejít do větších sportovních klubů a veškerý úspěch si pak připisují tyto větší organizace, či asociace, které disponují již finančními prostředky a jsou podporovány Českým paralympijským výborem. Navíc sportu tělesně handicapovaných ublížila kauza, kterou řešil i Mezinárodní paralympijský výbor formou hrozby zákazu účasti na paralympijských hrách v Londýně. Je to vleklý spor dvou organizací spadajících přímo pod Český paralympijský výbor. Bohužel na těchto mocnářských tahanicích sport tělesně handicapovaných hodně tratil, a celá kauze není ještě do dnes vyřešena.
Čas ke studiu: 60 minut Cíl: Po prostudování této podkapitoly se seznámíte se speciálními pomůckami pro spoluobčany: Tělesně handicapované Nevidomé Výklad 10.2 Pomůcky pro tělesný handicap Mnoho lidí s handicapem dokáže žít plnohodnotný život zásluhou kompenzačních pomůcek. Za kompenzační pomůcku můžeme považovat cokoliv, co nám umožní se přizpůsobit nastalé situaci. Bývají to speciální pomůcky, jako protézy, invalidní vozíky, a také to můžou být předměty a věci, které zdraví člověk používá pro zcela jiné účely. Např. běžné jízdní kolo. Je to dopravní prostředek, který lidem nabízí mnoho užití. Každý z nás na kole jezdil a třeba i jezdí, a asi nás nenapadne představa, že se může jednat o kompenzační pomůcku. Pokud by ale pro Vás byla chůze problematická, je zde kolo, které kompenzuje chůzi. Kompenzační pomůcky pro tělesně handicapované bývají většinou mechanické, což je dáno tím, že nahrazují určitý pohyb, či mechanickou dovednost. Nejvíce rozšířené pomůcky jsou berle a hole, kdy nám horní končetiny nahrazují dolní končetiny. Ale klasickým příkladem kompenzačních pomůcek jsou protézy, které nahrazují chybějící končetiny. V základních verzích jsou pouze mechanické a mimo kompenzace pohybu či jiné činnosti, plní i jistou kosmetickou funkci, a tak zakrývají handicap. Tato kosmetická funkce má výrazný vliv na psychiku. Snad každý, kdo chybějící končetinu nahradil protézou, si řekl, že skoro vůbec není poznat, že mi chybí noha, či ruka.
Výroba protéz je specifický obor, který se v praxi přibližuje modelářství. Nejenom, že protetik modeluje chybějící končetinu, ale hlavně musí vytvořit v protéze lůžko pro pahýl, který bude protézu ovládat. U dolních končetin je kvalitní práce protetika zárukou úspěšné adaptace na protézu. Pahýl a jeho kůže, která není přizpůsobena vzniklé zátěži, trpí vlivem neodborně vytvarovaného lůžka a následná bolest, či nedostatečná opora, může chůzi znemožnit. Další známou pomůckou jsou invalidní vozíky. Ty nahrazují chůzi. Život na vozíku je plný pohybových omezení, ale zásluhou moderních technologií vznikají nové kompenzační pomůcky, které umožňují prožít handicapovaným plnohodnotný život. Jako další pomůcky můžeme jmenovat výtahy, pomůcky do koupelen i na WC, přizpůsobené ruční řízení vozidel a mnoho dalších. Zásluhou kompenzačních pomůcek můžou handicapovaní sportovat. Mohou jezdit na kole, hrát hokej, florbal, lyžovat, no zkrátka mohou se věnovat nejen halovým sportům, ale i těm outdoorovým. Bývali doby, kdy lidé odkázaní na invalidní vozík se mohli věnovat pouze omezenému výběru sportovních a volnočasových aktivit. Za nejčastější sporty handicapovaných dřívější éry můžeme považovat plavání a ping-pong. V dnešní době je obrovský zájem o outdoorové aktivity. Obrovský nárůst zažívá cyklistika a také lyžování. Nejzajímavějšími kompenzačními pomůckami jsou kola a lyže určené především pro vozíčkáře (obr. 8.1 a 8.2).
Obrázek 10.1 jízdní kolo pro vozíčkáře Obrázek 10.2 monoski
Jízdní kolo uzpůsobené pro vozíčkáře je zcela odlišné konstrukce, připomínající spíše lehokolo. Tento speciál je poháněn rukama, a z důvodu stability a soběstačnosti handicapovaného je konstruován na třech kolech. Obecně se nazývá handbike, neboli ruční kolo. Silniční závody na těchto speciálech jsou paralympijským sportem, a ti nejrychlejší jezdci dosahují průměrných rychlostí přes 40km/h. Monoski je kompenzační pomůcka nahrazující lyže. Handicapovaný je upnut v jakési sedačce, která je připevněná k lyži, a pro lepší stabilitu jsou součástí monoski speciální hůlky, které mají úchop jako francouzské berle a na konci sklopnou lyžinu. Tato speciální pomůcka umožňuje handicapovaným lyžovat na běžných sjezdovkách. Monoski je také paralympijským sportem. 10.3 Pomůcky pro smyslový handicap Pro smyslový handicap je příznačná bílá hůlka, která slouží nevidomému místo zraku. Ale již zmíněná hůlka neumožňuje nevidomému vnímat širší okolí. Je tedy schopen pohybu pouze v místech, která zná a má naučená, v cizím prostředí je orientace daleko těžší, až téměř nemožná. Další kompenzační pomůckou se stává živý tvor, a to pes (obrázek 8.3). Vodící pes pro nevidomé musí projít speciálním výcvikem. Tento výcvik je náročný, a ne každý pes je vhodný. Pes musí být společenský, nekonfliktní, klidný a hlavně spolehlivý. Nejvhodnější jsou retrieveři, zvláště zlatý a labradorský retriever, nejnověji také jejich kříženec. Německý ovčák se nyní cvičí jen na speciální požádání klienta. Ovčák se totiž na svého majitele příliš váže, těžce si zvyká na nového a přitom už během výcviku musí pes vystřídat dva pány. Výcvik dvouměsíčního pejska začíná v rodině dobrovolníků. Ta ho naučí základní hygieně, soužití s lidmi a jak se chovat v dopravních prostředcích a na rušné ulici atd. Důležité je, aby byl pes odchován v bytě a aby se mu pěstounská rodina intenzivně věnovala. Není to totiž jenom domácí mazlíček, ale pes, který jednou bude pomáhat
zrakově postiženému člověku. Dobrovolníci k předvýchově vodících psů jsou stále vítáni. Když je psovi jeden rok, přechází z péče vychovatelů do rukou profesionálního cvičitele. Ten ho za šest až osm měsíců naučí všemu, co vodící pes potřebuje umět - chodit rovně, neočichávat, nerozhlížet se, obcházet překážky, aportovat vyhozené nebo ztracené předměty, zvyknout si, že je vlastně jakoby větší a širší, ale hlavně: že není sám. Pes dokáže najít dveře, schody, vyvést z nepřehledné situace, na povel odbočit doleva nebo vpravo, převést přes cestu... Obrázek 10.3 vodící pes Ne všechna štěňata se po výcviku skutečně stanou vodícími psy. Vyhoví přibližně osmdesát procent. Cvičení vodících psů se značně liší od cvičení psů ostatních. Pejsek se musí naučit dělat svou práci s radostí a ne proto, že ho nutí nějaká autorita. Důležité je také, aby se skloubila povaha a fyzické dispozice psa a jeho nového pána a například drobounká paní nedostala psa jako hora.
Moderní technika přináší též moderní řešení - navigaci. Pomocí GPS a GSM speciální přístroje dokáží určit polohu nevidomého. Tento způsob se dá využít na více způsobů, ale hlavní využití je: pokud se nevidomý ztratí; pokud má autobus výluku a nevidomý neví, kde má přestoupit; když nevidomý potřebuje donavigovat. Pomocí mobilního telefonu se nevidomý může spojit s operátorem speciálního Navigačního centra zřízeného pro potřeby nevidomých SONS. Operátor sleduje polohu na mapě, kterou zaznamenává speciální přístroj, a dokáže nevidomého navigovat. Služby Navigačního centra najdou sice největší uplatnění v Praze, ale fungují celostátně. Teoreticky by to fungovalo i v zahraničí, ale tam jde o roaming, jak pro data, tak pro volání. Nejnovějším projektem Navigačního centra SONS je program, využívající k odesílání klientovy polohy mobilního telefonu. Program se nazývá Lokátor a funguje s normálním telefonem, tedy normálním, musí to být tzv. smartfone s GPS. Shrnutí pojmů kapitoly 8 Integrace do společnosti je důležitým faktorem plnohodnotného života. Ideální způsob zapojení je pomocí volnočasových aktivit a zábavy. Počasí zásadně dokáže ovlivnit samostatnost handicapovaného při cestování, a často nepříznivé počasí může cestování znemožnit. Asistence od členů rodiny bývá pro psychický stav handicapovaného příznivější, protože si tak méně uvědomuje svou nemohoucnost vykonávat určité úkoly. Kompenzační pomůcka je jakákoliv věc, či předmět, která handicapovanému umožňuje vykonávat různé činosti, které by jinak pro svůj handicap nemohl vykonávat. Zásluhou kompenzačních pomůcek handicapovaní mohou prožít plnohodnotný a spokojený život.
Další zdroje Video ze závodů horských kol. Na snímku můžete v akci vidět kompenzační pomůcku, která nahrazuje běžné jízdní kolo. https://www.youtube.com/watch?v=tuswy6pnb6y Krásné záběry z lyžování na monoski naleznete na následujícím odkaze: https://www.youtube.com/watch?v=rhbz5qmncsw REJSTŘÍK POJMŮ Český paralympijský výbor GPS handbike invalidní vozíky kompenzační pomůcky letní paralympijské sporty monoski protézy sportovní hry vodící pes zimní paralympijské sporty