Jabok, ETF 204 Michael Martinek
. Současný stav světa globalizace Politická situace: existence států, její vývoj, současné nerovnosti; války (mezinárodní a vnitřní), terorismus, závislá území, zhroucené státy Ekonomická a sociální situace: hlavní světová ekonomická centra, rozdíl mezi chudými a bohatými státy, cesty k vyrovnání, globalizace Kulturní a náboženská situace: střet civilizací, odlišnost muslimských států, hledání světového étosu Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 2
Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 3
Mapa světa Výsledek historického vývoje: po většinu dějin existovaly velké a mocné říše, které si podmaňovaly vojenskou nebo diplomatickou cestou menší a slabší národy. 500 950: ekonomicky silné evropské státy kolonizovaly většinu světa. Kolonialismus: rozšiřování svrchovanosti určitého národa na teritorium a lid mimo vlastních hranic, často za účelem zlepšení vlastní ekonomiky prostřednictvím využívání domorodých přírodních zdrojů, pracovní síly a místního trhu. Specifickou formou kolonialismu bylo vytváření mocenského bloku Sovětského svazu 97 990 (spíše imperialismus ) 945 2000: na základě principu lidských práv aplikovaného na lidská společenství ( sebeurčení národů ) proběhl proces dekolonizace. Současné pojetí: jedinou právoplatnou jednotkou politické organizace je svrchovaný stát, do jeho vnitřních věcí nesmí zasahovat žádný jiný stát. Vztahy mezi státy vymezuje mezinárodní právo. Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 4
Koloniální rozdělení světa v roce 945 Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 5
Dekolonizace Navazuje na proces uplatňování principu lidských práv, která jsou chápána nejen jako práva jednotlivce, ale i práva národů na sebeurčení. Probíhala ve třech vlnách: Přelom 8. a 9. století: založení USA 776, osvobození států Latinské Ameriky z koloniální nadvlády Španělska, resp. Portugalska (Brazílie) Po 2. světové válce (945 970): zpočátku spontánní (Indie), později koordinovaná dekolonizace (OSN Deklarace o poskytnutí nezávislosti koloniálním územím a národům, 960) asijských a afrických území, závislých především na Británii a Francii. Po zániku sovětského bloku (990): osamostatnění 4 států závislých na Rusku. Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 6
Globální politická situace Po roce 945 vzniklo 25 nových států, zejména zánikem koloniálních říší. V současnosti existují: nezávislé státy (93), všechny jsou členy OSN kromě Vatikánu závislá území (asi 40): např. Grónsko (Dánsko), Gibraltar (Británie), Francouzská Guyana (součást Francie, jeden ze 00 departementů) sporné oblasti: Palestina (západní břeh Jordánu + pásmo Gazy, formálně součást Izraele, bojuje za nezávislost), Islámský chalífát část Sýrie a Iráku Západní Sahara (okupována Marokem, usiluje o nezávislost), severní Kypr (okupován Tureckem, formálně součást státu Kyperská republika), Kosovo (vyhlásilo jednostranně samostatnost 2008, dělá si na něj nárok Srbsko), Náhorní Karabach (součást Ázerbajdžánu, usiluje o samostatnost) Abcházie a Jižní Osetie (součásti Gruzie, okupovány Ruskem) Krym (součást Ukrajiny, anektován Ruskem) Tchaj-wan (formálně součást Číny, fakticky nezávislé) Tibet (od 950 okupován Čínou) mezinárodní oblast: Antarktida (Smlouva o Antarktidě 959, v současnosti ji uznává celkem 48 zemí včetně ČR; Antarktida je nadnárodní území, určené pouze pro vědecké účely; vyloučeny jsou jakékoliv zábory území pro konkrétní stát a také vojenské aktivity). Řád maltézských rytířů: suverénní nestátní subjekt bez vlastního území (mezi znalci mezinárodního práva není tento názor zcela jednoznačný). Sídlem řádu je Řím, řád vydává vlastní mince a poštovní známky a má vlastní značku aut, udržuje plné diplomatické styky s 94 státy světa (včetně ČR), v dalších šesti je zastoupen, má status pozorovatele v OSN atd. Oficiálně je řád teokratickou volenou monarchií. Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 7
Typy politických režimů Demokracie (včetně konstituční monarchie) celkem asi 70 Absolutní monarchie: Islámské náboženské státy: Bahrajn, Brunej, Katar, Omán, Saúdská Arábie, Sjednocené arabské emiráty(sae), Křesťanský náboženský stát: Vatikán Komunistické státy: Kuba, Severní Korea, Čína, Vietnam Islámské státy: Afghánistán, Írán, Kuvajt, Libye, Pákistán, Súdán a další Zhroucené státy: Somálsko, Súdán, Zimbabwe, Čad, Irák, Kongo, Afghánistán, Bangladéš, Myanmar (Barma), Haiti Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 8
Zhroucené státy Za zhroucený stát označujeme takovou zemi, která neplní své základní funkce. Jde tedy o případy, kdy vláda nemá kontrolu nad územím státu, nedokáže zajistit základní potřeby svých občanů nebo o případ, kdy v zemi vůbec žádná centrální moc neexistuje. Kritéria pro určení zhrouceného státu Společenské faktory Demografický tlak Masový přesun uprchlíků nebo vnitřně vysídlených osob způsobující komplexní humanitární krizi Nenávist mezi skupinami obyvatel (Častý výskyt skupiny rozhořčených lidí hledajících mstu nebo paranoidní nálady ve společnosti) Lidé, kteří jsou trvale na útěku Ekonomické faktory Nerovnoměrný ekonomický vývoj různých skupin Ostrý a tvrdý ekonomický propad Politické faktory Kriminalizace a/nebo delegitimizace státu Postupující úpadek veřejných služeb Potlačení principů právního státu a široké porušování lidských práv Bezpečnostní složky operující jako "stát ve státě" Nástup elitních frakcí Intervence jiných států nebo externích politických činitelů Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 9
Islámské státy Státy, v nichž převažuje obyvatelstvo s muslimskou vírou, v nichž je islám státním náboženstvím v nichž má islám hlavní vliv v politické rovině. Islámské státy Afghánistán Bahrain Írán Mauritánie Somálsko Omán Pákistán Jemen Saúdská Arábie Státy, v nichž je islám státním náboženstvím Alžírsko Bangladéš Egypt Irák Kuvajt Libye Malajsie Maledivy Maroko Katar Tunisko Spojené arabské emiráty Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 0
Ozbrojené konflikty Rozdělení: Válka = ozbrojený konflikt mezi dvěma nebo více státy Občanská válka = ozbrojený konflikt mezi skupinami uvnitř jednoho státu Terorismus = nepředvídatelné násilné akty, obvykle zaměřené na civilisty, vedoucí k vytvoření atmosféry strachu za účelem dosažení politických cílů. Od roku 945 nevedly mezi sebou žádnou válku státy sdružené v NATO. Hlavní válečné konflikty ve světě 945-989: Indie Pákistán, Izrael Egypt, USA Vietnam, SSSR Afghánistán Po skončení studené války ubývá mezistátních ozbrojených konfliktů, přibývá občanských válek vzniká nový fenomén: globální terorismus. Na území Evropy se od roku 945 vedly války jen mezi nástupnickými státy bývalé Jugoslávie: Srbsko-chorvatská válka (99 995) Válka v Bosně a Hercegovině (992 995) Válka v Kosovu (999) 204: UKRAJINA - RUSKO V posledních 20 letech vedly USA se spojenci NATO tři války na Blízkém východě: 99 operace Pouštní bouře (Kuvajt) 200 operace Trvalá svoboda (Afghánistán) 2003 operace Irácká svoboda (Irák) Od r. 202 se rozšiřuje občanská válka v Sýrii také na území Iráku. Jabok / ETF, 203. Michael Martinek
Tři tradice anglické školy (Martin Wight): realita moci, rozum člověka, proměna společnosti 4 Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 204. Michael Martinek 2
Názory na politickou autoritu Realisté: lidská přirozenost je špatná a autorita ji musí zkrotit hrozbou nebo přímo použitím násilí. To, že i nositel moci tím realizuje svou agresivitu a ziskuchtivost, je přirozené a nemá smysl mu v tom bránit. Tak fungovala většina režimů v dějinách (Macchiavelli, Hobbes). Revolucionisté: člověk je dobrý a lidstvo směřuje ke krásné a dokonalé budoucnosti. Na této cestě je však třeba zničit všechny, kdo jí odporují vládce proto musí vládnout nemilosrdně a uchýlit se třeba i k revolučnímu teroru, jak to známe z dějin komunismu (Marx, Lenin), ale i ze současných událostí v arabském větě. Racionalisté: člověk je dobrý, ale má sklon i ke zlému, proto je třeba vládnout mu rozumně, motivovat ho spíše k dobru než ke zlu. O totéž se musí snažit i sám nositel autority, jinak by nebyl autentický ani věrohodný (Aristoteles, Tomáš Akvinský, SUC). O tento přístup se snaží současné demokratické režimy, ale jen těžko se jim to daří. Je to taky jediný přístup slučitelný s Ježíšovým poselstvím, čili pro nás křesťany závazný. Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 3
Příklady Pojetí Minulost Současnost Realismus Dobyvatelské války, kolonizace Revolucionismus Komunismus, nacismus, náboženské války Racionalismus Vestfálský mír 648, dekolonizace 20. stol. Ruská agrese na Ukrajině Islámská agrese na Blízkém východě Soužití států v EU Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 4
Zbraně hromadného ničení Zbraně, které jsou schopny usmrtit velké množství lidí nebo způsobit velké materiální škody. Jsou určeny k ničení civilních i vojenských cílů a zpravidla konstruovány tak, že to znemožňuje či velmi ztěžuje jejich taktické užití proti čistě vojenským cílům. Jaderná (atomová) zbraň: založena na principu neřízené řetězové reakce jader těžkých prvků. termonukleární zbraň: založena na slučování jader lehkých prvků, špinavá bomba: radioaktivní materiál slouží jen jako zdroj radioaktivního zamoření cílové oblasti (radiologická zbraň). Použita 945: Hirošima, Nagasaki (film Černý déšť) Jaderné mocnosti: USA, Rusko, Čína, Velká Británie, Francie (stálí členové RB OSN s právem veta). Další státy disponující jadernými zbraněmi: Indie, Pákistán, Severní Korea, Izrael, pravděpodobně Írán. Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 5
Biologické a chemické zbraně Biologická zbraň: založena na principu nějakého organismu (nejčastěji patogenu) nebo jím produkované látky (nejčastěji toxinu), jejichž cílem je nejčastěji přímo člověk, u něhož má vyvolat chorobný stav (infekční onemocnění či otravu), jehož přímým následkem je významné oslabení či smrt. Vývoj, výroba a skladování biologických zbraní je od 26. března 975 zakázána tzv. Konvencí o biologických zbraních (podepsána v Moskvě 0. dubna 972). Státy podezřelé z organizace programů výzkumu a výroby biologických zbraní: Irák, Írán, KLDR, Čínu, Libye, Zimbabwe. Chemické zbraně: na objekt útoku působí anorganickými či organickými sloučeninami, jejichž účelem je působit buď dráždivě nebo toxicky na různé organizmy (rostliny, zvířata, lidi). Vývoj, výroba a skladování chemických zbraní je od 993 zakázána Úmluvou o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení. Přesto je v současné době vlastní řada států i nestátních (teroristických) organizací jejich výroba je snadná a levná. Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 6
Háfiz Asad, otec současného syrského prezidenta Bašára Asada. Právě on začal před lety s budováním syrského chemického arzenálu. Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 7
Chemický arzenál pomáhaly Asadovi budovat USA i Československo Syrský režim zbudoval svůj mohutný arzenál chemických zbraní díky Sovětskému svazu, Československu a Íránu. Pomohly mu k tomu však i dodávky ze západní Evropy a Spojených států. Napsal to americký list The New York Times s odvoláním na americké diplomatické depeše a odtajněné zpravodajské zprávy. Klanu Asadů pomáhala jedna základní skutečnost: často neškodné látky, jejichž vývoz je povolen, je možné použít k výrobě smrtících zbraní. Dvě generace Asadů tak vytvořily ohromné zásoby chemických zbraní prostřednictvím zdánlivě legitimních společností dovážejících legálně použitelné chemikálie. Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 8
Občanské války Občanská válka je takový ozbrojený konflikt, v níž obě válčící strany tvoří (alespoň z části) obyvatelé jednoho státu bojující zpravidla na jeho území. Mezi základní důvody vzniku občanských válek patří národností a etnické rozpory, mocenské, hospodářské a ideologické rozpory a náboženské rozpory. Ne vždy však lze války dle tohoto rozdělení specifikovat, neboť někdy mohou být založeny na více důvodech. Probíhající konflikty: Izrael Palestina Sýrie, Irák Afghánistán Kongo (Dárfúr) Somálsko Kolumbie Mexiko (drogová válka) Východní Ukrajina Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 9
Terorismus Nepředvídatelné násilné akty, obvykle zaměřené na civilisty, vedoucí k vytvoření atmosféry strachu za účelem dosažení politických cílů. Země podporující terorismus: Irák - teroristické akce, které údajně podnikal režim Saddáma Husajna zejména proti Íránu a Spojeným státům, kde se důkazy nepotvrdily. Írán - akce na Blízkém a Středním Východě a proti Izraeli. Kuba - skupiny ze zemí Latinské Ameriky, zejména Kolumbie a baskické ETA. Libye - evropské teroristické skupiny v Evropě (IRA), Africe a podpora protiizraelských organizací. Sýrie - teroristické akce zaměřené proti Izraeli a Turecku (podpora PKK) Súdán - podpora svaté války islámu ( džihád ) Korejská lidově demokratická republika - vlastní teroristické akce, podpora asijských skupin Afghánistán - dřívější vláda Tálibánu podporovala džihád, po útocích z. září 200 byl Tálibán Spojenými státy obviněn z ukrývání Usáma bin Ládina a po selhání jednání a nevojenských prostředků zahájila americká armáda Operaci Trvalá svoboda. Tálibán byl zahnán do těžko přístupných horských oblastí a v Afghánistánu ustanovena prozatímní a od roku 2004 oficiální nová vláda, v čele s prezidentem Hamídem Karzáím. Během posledních několika měsíců začíná Tálibán opět získávat v Afghánistánu vliv. USA - podpora terorismu např. v některých státech Střední Ameriky (Salvador, Nikaragua), výcviková základna WHINSEC (dříve SOA) ve Fort Benning [7], Georgia. Podpora UCK v Kosovu. Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 20
Teroristické organizace Óm šinrikjó (japonská náboženská teroristická organizace (sekta), která roku 995 provedla útok bojovým plynem na tokijské metro) Hizballáh (libanonská militantní organizace, označovaná mnohými západními médii i vládami za teroristickou. Zajišťuje část veřejných statků v Libanonu) Hamas (palestinská militantní organizace, odmítající uznání Izraele a používající vůči němu teroristických praktik. Na území palestinské samosprávy působí jako politická strana, buduje zde veřejné statky a zajišťuje jejich chod). Fatah (pouze ozbrojené křídlo) (palestinská organizace, umírněnější než Hamas, souhlasí s uznáním Izraele) Islámský džihád Al-Kájda (světová teroristická organizace, včele s Usámou Bin Ládinem usiluje o zničení Západu a vytvořením celosvětové islámské republiky) ETA (španělská teroristická organizace, usilující o odtržení Baskicka) IRA (severoirská teroristická organizace, usilující o sjednocení Irska) - dnes oficiálně rozpuštěna a odzbrojena Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 2
Globální ekonomická a sociální situace Ekonomická produkce (a s ní související bohatství) je rozdělena velmi nerovnoměrně: převážně na severní polokouli v rámci tří hlavních center evropského, amerického a východoasijského. Nejchudšími oblastmi jsou subsaharská Afrika, jihovýchodní Asie, některé ostrovy Oceánie, Haiti (Karibik) a Afghánistán (střední Asie). Části světa v různém stadiu ekonomického rozvoje: Nejsilnější ekonomiky: severní Amerika, západní Evropa, východní Asie Evropské a asijské postkomunistické země Latinská Amerika Severní Afrika (Maghríb) a Blízký východ Jihovýchodní Asie a Oceánie Subsaharská Afrika Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 22
Státy světa podle HDP na obyvatele Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 23
G8 (anglicky Group of Eight, německy Gruppe der Acht) je sdružení sedmi nejvyspělejších států světa (Francie, Itálie, Německo, Spojené království; Kanada, USA; Japonsko) a Ruska. Dohromady tyto státy představují 65% světové ekonomiky. 2 Sociální politika III. Jabok, ETF, 200. Michael Martinek 24
Nejrychleji rostoucí ekonomiky světa Brazílie, Rusko, Indie, Čína (BRIC), od 8. 2. 20 ještě Jihoafrická republika (BRICS). Tyto ekonomiky se mají stát v roce 2050 vzhledem ke svému rychlému růstu dominantními ekonomikami světa. Představitelé: Dilma Rousseffová Vladimir Putin Manmóhan Singh Chu Ťin-tchao Jacob Zuma 2 Sociální politika III. Jabok, ETF, 200. Michael Martinek 25
2 Sociální politika III. Jabok, ETF, 200. Michael Martinek 26
0 nejchudších států světa v roce 2007 (HDP v USD na obyv. podle parity kupní síly). DR Kongo 300 2. Zimbabwe 500 3. Libérie 500 4. Somálsko 600 5. Guinea - Bissau 600 6. Komory 600 7. Šalamounovy ostr. 600 8. Niger 700 9. Etiopie 700 0. Středoafrická rep. 700 Svět (průměr): 9 900 2 Sociální politika III. Jabok, ETF, 200. Michael Martinek 27
Mapa světa zobrazující očekávanou délku života při narození 2 Sociální politika III. Jabok, ETF, 200. Michael Martinek 28
Současný svět Státy podle HDP (v bilionech dolarů):. (EU): 6,5 2. USA: 4,3 3. Čína: 5,3 4. Japonsko: 5, 5. Německo: 3,4 6. Francie: 2,7 7. Spojené království: 2,2 8. Itálie: 2, 9. Brazílie:,6 0. Španělsko:,5. Kanada:,4 Státy podle počtu obyvatel (v milionech):. Čína: 400 2. Indie: 200 3. (EU): 500 4. USA: 30 5. Indonésie: 250 6. Brazílie: 200 7. Pákistán: 80 8. Bangladéš: 60 9. Nigérie: 50 0. Rusko: 40 Státy podle rozlohy (v km2):. Rusko 7 075 200 2. Kanada 9 976 40 3. USA: 9 629 09 4. Čína 9 596 960 5. Brazílie 8 5 965 6. Austrálie 7 686 850 7. (EU): 4 200 000 8. Indie 3 287 590 9. Argentina 2 766 890 0. Kazachstán 2 77 300 Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 29
Významné státy světa Rozloha (km²) Počet ob. (mil.) HDP (mld. USD) HDP/ob. (USD) Austrálie 7 686 850 22 930 45 587 Brazílie 8 5 965 200 600 8 220 (EU) 4 324 782 500 6 500 23 600 Čína 9 596 960 400 5 300 3 678 Indie 3 287 590 200 300 03 Indonésie 860 360 250 550 2 329 Japonsko 377 930 30 5 00 39 73 Kanada 9 976 40 35 400 39 669 Mexiko 964 375 0 900 8 35 Rusko 7 075 200 40 230 8 694 USA 9 629 09 30 4 300 46 38 Svět 48 940 000 7 000 58 30 000 Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 30
Střet civilizací (Samuel Huntington) Podle Huntingtona se svět po skončení studené války ještě výrazněji rozštěpil na jednotlivé civilizační okruhy. Národy těchto okruhů vyznávají podobné společenské, morální, náboženské a jiné hodnoty, které jsou obvykle trvanlivější než aktuální politická situace. Každý z těchto celků je veden ústředním státem, který nad ní do jisté míry může držet ochrannou ruku - západní civilizace například USA, pravoslavná Ruskem, v islámské o vůdčí pozici soupeří více států (Írán, Egypt...). Různé civilizace mají různý sklon k vzájemnému souboji - velký například západní a islámská, malý například západní a subsaharská (africká). Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 3
Rozdělení světa na civilizační celky podle Huntingtona - červená je západní civilizace (tedy i Česká republika), hnědá pravoslavná civilizace, zelená latinskoamerická civilizace, žlutá islámská civilizace, modrá subsaharská Afrika, fialová buddhistická civilizace, růžová čínská civilizace, světle zelená hinduistická civilizace, béžové Japonsko a tmavě šedé takzvaně osamělé státy (lone states) - Turecko, Izrael a Etiopie. Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 32
Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 33
Kontrolní otázky Při jakém typu ozbrojených konfliktů zahynulo na světě nejvíc lidí v průběhu 20. století? Mezistátní války Občanské války Teroristické útoky Jaký typ ozbrojených konfliktů má nejvyšší počet obětí v současné době? Mezistátní války Občanské války Teroristické útoky V jakém typu ozbrojených konfliktů byly v dějinách použity jaderné zbraně? Mezistátní války Občanské války Teroristické útoky Jabok / ETF, 203. Michael Martinek 34