VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce



Podobné dokumenty
Slunce zdroj energie pro Zemi

SLUNCE. 5. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský

O původu prvků ve vesmíru

Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce.

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

Mgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny

Astronomická jednotka (AU)

Úvod do fyziky plazmatu

Slunce - otázky a odpovědi

Sluneční soustava OTEVŘÍT. Konec

VESMÍR, SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu

Kód vzdělávacího materiálu: Název vzdělávacího materiálu: Datum vytvoření: Jméno autora: Předmět: Ročník: 1 a 2

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Slunce a jeho vliv na Zemi

VESMÍR. Prvouka 3. ročník

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení

Astronomie, sluneční soustava

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

VY_52_INOVACE_137.notebook. April 12, V rozlehlých prostorách vesmíru je naše planeta jen maličkou tečkou.

Slunce nejbližší hvězda

Základní jednotky v astronomii

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

očekávaný výstup ročník 7. č. 11 název

Pouť k planetám. Která z možností je správná odpověď? OTÁZKY

Finále 2018/19, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) řešení. A Přehledový test. (max. 20 bodů)

Pojmy vnější a vnitřní planety

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami

B. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Astronomie a astrofyzika

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky

Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1

Astronomie Sluneční soustavy II. Slunce. Jan Ebr Olomouc,

J i h l a v a Základy ekologie

VESMÍR. Mléční dráha. Sluneční soustava a její objekty. Planeta Země jedinečnost života. Životní prostředí na Zemi

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy

Plazmové metody. Co je to plazma? Jak se uplatňuj. ují plazmové metody v technice?

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY

PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Slunce, erupce, ohřev sluneční koróny

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,

7.Vesmír a Slunce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Tělesa sluneční soustavy

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

ZEMĚ JAKO SOUČÁST VESMÍRU

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady

Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život?

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte:

pohyb hvězdy ve vesmírném prostoru vlastní pohyb hvězdy pohyb, změna, souřadné soustavy vzhledem ke stálicím precese,

Měsíc přirozená družice Země

Pohled na svět dalekohledem i mikroskopem.

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

RNDr. Aleš Ruda, Ph.D.

Astronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka

Numerické simulace v astrofyzice

Žhavé srdce C. Spousta plynu A

4.4.6 Jádro atomu. Předpoklady: Pomůcky:

- před 5 miliardami let - z částic prachu a plynu shluk do rotujícího prachoplynného mraku - uprostřed mraku vzniká Slunce - okolní částice do sebe

Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

ZEMĚPIS 6.ROČNÍK VESMÍR-SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Sluneční dynamika. Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK

- před 5 miliardami let - z částic prachu a plynu shluk do rotujícího prachoplynného mraku - uprostřed mraku vzniká Slunce - okolní částice do sebe

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

1. Slunce jako hvězda

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!

R9.1 Molární hmotnost a molární objem

Sluneční soustava.

VY_52_INOVACE_CVSC2_12_5A

PŘEDCHOZÍ :: DALŠÍ :: OBSAH HISTORIE POZOROVATELNÉ OBJEKTY PŘÍSTROJE METODY AKTIVITA VÝSLEDKY SLUNCE DALEKOHLEDEM PŘEDNÁŠÍ: MICHAL ŘEPÍK

Spektroskopie Slunce. Michal Švanda. Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR. Spektroskopie (nejen) ve sluneční fyzice LS 2011/2012

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc,

Hvězdný vítr. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno

Koróna, sluneční vítr. Michal Švanda Sluneční fyzika LS 2014/2015

Atmosféra - složení a důležité děje

Sluneční skvrny od A do Z. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

Cesta od středu sluneční soustavy až na její okraj

ročník 9. č. 21 název

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D

Jak se vyvíjejí hvězdy?

Pozorování dalekohledy. Umožňují pozorovat vzdálenější a méně jasné objekty (až stonásobně více než pouhým okem). Dají se použít jakékoli dalekohledy

Transkript:

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce

SLUNCE

Slunce je sice obyčejná hvězda, podobná těm, které vidíme na noční obloze, ale pro nás je velmi důležitá. Bez ní by naše Země byla tmavá a studená a žádný život by na ní nemohl existovat. Egyptský bůh slunce RE

Slunce je obrovitá rotující koule žhavých plynů, především vodíku. Nehoří však jako obyčejný oheň. Uprostřed Slunce je teplota tak vysoká a tak velký tlak, že atomy plynného vodíku se slučují a vzniká plyn hélium.

Sluneční erupce

Podobný děj probíhá ve vodíkové bombě a vzniká při něm velké množství energie. Při tomto procesu ztrácí Slunce každou vteřinu 4 000 miliónů kg (4 milióny tun) hmoty. Ale Slunce je tak obrovské, že i při tomto úbytku trvalo 4 500 miliónů let, než spotřebovalo polovinu své vodíkové zásoby.

Zbývá mu ještě dost vodíku na to, aby zářilo beze změny dalších 5 000 miliónů let. Slunce vyzařuje svou energii v podobě tepla a světla všemi směry. Každý čtverečný metr na Zemi ozářený Sluncem tak získá více než jeden kilowatt energie.

Zatmění Slunce Je obtížné si představit velikost Slunce. Jeho průměr je 109krát větší než průměr Země a zabírá více než milionkrát větší prostor. Jeho teplota se také vymyká všem představám. Povrch, který vidíme, má teplotu 6000 C a uprostřed Slunce je teplota ještě téměř 3 000krát větší.

Fotosféra je nejnižší, viditelná vrstva sluneční atmosféry, asi 250 km silná, která vydává většinu záření. Ve fotosféře pozorujeme granule, stoupavá oblaka žhavé plazmy o průměru 1000 až 2000 km, která za asi deset minut zchladnou a sestupují do nitra, kde se plazma znovu ohřeje a stoupá opět vzhůru. Chromosféru, vrstvu skládající se z plynného vodíku a ležící nad fotosférou, za běžných okolností nevidíme. Pozorovatelná je pouze několik sekund za úplného zatmění Slunce, kdy Měsíc zakryje fotosféru. Koróna, je nejvyšší vrstva sluneční atmosféry, je rozsáhlá, neobyčejně řídká a teplá (2 000 000 K). Na částicích, které ji tvoří, se rozptyluje záření fotosféry. Můžeme ji pozorovat též během úplného zatmění Slunce, nebo speciálními dalekohledy, koronografy.

Sluneční vítr. Drobounké atomové částice proudí ze Slunce všemi směry. Pohybují se rychleji než vystřelená kulka a šíří se do celého kosmického prostoru. Sondy Pioneer zaznamenaly sluneční vítr dokonce v prostoru až za planetou Neptun. Sluneční skvrny. Na Slunci jsou téměř vždy tmavé skvrny. Jsou to chladnější místa (o 2000 K), i když stále ještě velmi žhavá, ve fotosféře o průměru mnoha tisíc km, které existují několik hodin nebo i měsíců. Počet skvrn kolísá ze dne na den. Výrazně se mění každých 11 let. Jednou za 11 let je Slunce aktivnější a objevuje se více slunečních skvrn. Spikule jsou výtrysky sluneční plazmy vystupující z chromosféry až do výše 20 000 km nad fotosféru. Existují jen několik málo minut a padají zpět. Každým okamžikem je na Slunci zhruba milion spikulí. Erupce a protuberance. Erupce jsou obrovské výbuchy atomových částic Slunce. Jsou prudká zahřátí chromosféry a korony provázené vyvržením velkého množství elektricky nabitých částic a vyzářením elekromagnetického záření. Souvisejí se slunečními skvrnami a mají velký vliv na pozemský život. Když zasáhnou Zemi způsobují často nádherný světelný jev, tzv. polární záři. Protuberance (viz foto) jsou obrovské spirály žhavých plynů tryskajících ze Slunce. Některé z nich mohou setrvat nad povrchem Slunce celé dny.

Sluneční skvrny

Stáří Slunce: kolem 4,5 miliardy let Vzdálenost od Země :1,5 108km ± 1,5% průměrná vzdálenost je 1 astronomická jednotka = 1 AU Průměr: 1,39 x 106km - 109 násobek průměru Země - 9,75 násobek průměru Jupitera Teplota: jádro 14 000 000 K korona 800 000 až 3 000 000 K Chemické složení atmosféry (v procentech): vodík 73,46 dusík 0,09 helium 24,85 křemík 0,07 kyslík 0,77 magnesium 0,05 uhlík 0,29 síra 0,04 úplné zatmění Slunce železo 0,16 další prvky 0,10 neon 0,12 Plošný jas slunečního disku: ve srovnání s Měsícem 398 000 krát větší

Použité zdroje http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/sunsystem/images/slunce/slunce_velke.jpg http://www.astropardubice.cz/slunce/ http://www.zmenyklimatu.estranky.cz/img/picture/1084/a060630_nyv_slunce2- BIG_V.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/file:172197main_nasa_flare_gband_lgwithouttext.jpg?uselang=cs http://commons.wikimedia.org/wiki/file:sun_god_ra2.svg http://www.astro.cz/rady/ukazy/zatmeni/slunce/jak_vznika/ http://commons.wikimedia.org/wiki/file:solar_eclips_1999_4.jpg http://www.amaterskaastronomie.estranky.cz/clanky/obloha/hvezdy.html http://commons.wikimedia.org/wiki/file:cme.jpg