Obchodní firma a název

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Obchodní firma a název Bakalářská práce Autor: Nikola Hollá Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Mgr. René Šifra Praha Duben, 2015

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Moravskom Svätom Jáne dne 26. dubna 2015 Nikola Hollá

Poděkování Ráda bych podělovala mému vedoucímu bakalářské práce pánu Mgr. René Šifrovi za vedení mé bakalářské práce, cenné rady a odborný dohled. Děkuji také paní Evě Graclové za spolupráci při získávání podkladů pro zpracování bakalářské práce.

Anotace Cílem bakalářské práce je popsat název a obchodní firmu dle původní právní úpravy a dle nové právní úpravy platné od 1.1.2014, porovnat jejich změny a vyhodnotit prospěch z nové právní úpravy. První část práce je věnována vymezení základních pojmů, které souvisí se zadaním tématem a budou se v práci vícekrát vyskytovat. Dále je popsán jednotliví vývoj právní úpravy obchodní firmy z historického hlediska aţ do konce roku 2013. V třetí kapitole je popsaná tvorba obchodního jména, príncípi a zásady při tvorbě obchodního jména a stručne definováno doménové jméno. Ochrana obchodní firmy je vymezená ve čtvrté kapitole a porovnáva ochranu podle púvodní úpravy s dnešní úpravou ochrany obchodnej firmy, i s pohledu nekalé souteţe, doplneno judikaturou. V záverečných kapitolách je popsán současný stav právní úpravy obchodní firmy a provnání zmen púvodní úpravy s novou právní úpravou. Klíčové slova: obchodní firma, název právnicé osoby, ochrana obchodního jména, zásady obchodní firmy, nekalá soutěţ, Annotation The goal of this work is to describe the name and business company under the original legislation and under the new legislation effective from 1st Januray 2014, compare them and evaluate changes in favor of the new legislation. The first chapter is devoted to define the basic concepts related to a given topic, and will work on several occasions occur. Furthermore, the described individual development legislation commercial company historically until the end of 2013. The third chapter describes the creation of a trade name, principles and practices in developing business name and briefly defined domain name. Protecting the business of the company is defined in the fourth chapter,where compares protection under the old law with today's protection of business company, also in terms of unfair competition by case law. The final chapter describes the current state of regulation of business companies and compare changes in the initial adjustment to the new legislation. Key words: business, corporate name, trade name protection, principles of business firms, unfaircompetition

Obsah Úvod 6 1. Základní pojmy 8 1.1 Obchodní firma 8 1.2 Podnik 8 1.3 Podnikatel 9 1.4 Podnikání 10 1.5 Obchodní rejstřík 11 1.6 Firemní právo 12 2. Vývoj právní úpravy obchodní firmy 13 2.1 Historický vývoj právní úpravy obchodní firmy 13 2.2 Obchodní firma podle původní právní úpravy 16 3. Tvorba obchodního jména a zásady 18 4. Ochrana obchodní firmy 24 4. 1 Ochrana obchodní firmy dle původní právní úpravy 24 4.1.1 Absolutní ochrana 24 4.1.3 Relativní ochrana 25 4.2 Ochrana jména podle nové právní úpravy 26 4.3 Ochrana obchodního jména na Slovensku 31 5. Současná úprava obchodní firmy 33 6. Významné změny v nové právní úpravě 40 Závěr 44 Pouţitá literatura 46 Internetové zdroje 46 Legislativa a judikatura 47 Seznam pouţitých zkratek 48 5

Úvod Tématem mé bakalářské práce je Obchodní firma a název její právní úprava podle původní právní úpravy a porovnání s novou právní úpravou, která je platná od 1.1.2014. Toto téma jsem si zvolila, protoţe si myslím, ţe by se jí mnělo věnovat pozornost i nakolik je obchodní firma institucí, která je významná v kaţdodenním ţivotě kaţdého z nás a nová právní úprava nám podává úplně nový systém v tvoření a ochraně obchodní firmy. Obchodní firma nám dává informaci o podnikateli, o kvalitě a bezpečnosti jeho tovaru a sluţeb a taky o jeho bezúhonnosti a schopnosti včas plnit svoje závazky vůči svým obchodním partnerům. Čím déle obchodní firma na trhu existuje, tím spíše se prokazuje kvalita a poptávka jeho výrobku na trhu a tím je taky pro ostatní, potencionální zákazníky důvěryhodnou společností. Zaručí to lepší reputaci obchodní firme co zlepšuje postavení na trhu. V dnešní době, kdy firmu můţeme zaloţit úplně lehko a můţe si ji zaloţit kdokoli je proto důleţité věnovat se právní úpravě obchodní firmy a hlavně ochraně ostatních obchodních firmem jako i spotřebitelů. Tuto bakalářskou práci jsem rozdělila do 7 kapitol. V kterých chci stručně vysvětlit právní úpravu obchodní firmy a názvu právnické osoby její počátky, postupnou tvorbu a způsoby ochrany, dále přestavím znění nové právní úpravy a důleţité změny, které nastali zrušením dosavadního obchodního zákoníku a přesunuli se do úpravy občanského zákoníku. Na začátek se věnuju všeobecným pojmům jako je význam obchodní firmy, vymezení pojmů podnikatel, podnikání a podnik, obchodní rejstřík, coţ jsou pojmy, s kterými se budou vyskytovat v mé bakalářské práci. V druhé kapitole se věnuju historickému vývoji právní úpravy od dob Rakousko-Uherska, přes povojnové období, socializmus aţ po obchodní zákoník, který byl zrušen novou právní úpravou. Další kapitolu věnuji pozornosti tvorbě obchodní firmy jejím zásadám a principům při její tvorbě a taky poţadavkům nové právní úpravy, doplnila jsem tam i doménové jméno protoţe si myslím, ţe to taky patří k tvorbě firmy. 6

Čtvrtá kapitola je o ochraně obchodní firmy jak ji pojímala původní právní úprava, v další části vycházím z nové právní úpravy i z pohledu nekalosoutěţního jednání, podotknu několik skutkových podstat, které se týkají ochrany obchodní firmy, jako příklad dám dvě konkrétní jednání ze soudnictví a taky stručně popíšu jaká je úprava ochrany obchodní firmy momentálně v Slovenské republice, na závěr kapitole budou příklady konkrétních právních jednání z judikatury. Pátá kapitola je o současné úpravě obchodní firmy a názvu právnických osob, která je platná od začátku roku 2014, kde podrobně rozepisuju jednotlivé úpravy týkající se obchodní firmy a názvu právnické osoby, jak je pojímá nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. V závěrečné šesté kapitole srovnávám starou a novou právní úpravu a podotýkám důleţité změny, které nastali v nové právní úpravě obchodní firmy a názvu právnické osoby. 7

1. Základní pojmy 1.1 Obchodní firma Slovo firma vychází z latinského firmáre co znamená potvrdit, upevnit. V současnosti nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., vymezuje obchodní firmu v 423 jako: Obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Z čehoţ vyplívá, ţe obchodní firma je vázána na zápis podnikatele do obchodního rejstříku. Součástí obchodního jména je aj uvedení právní formy jako např. s.r.o., a.s., v.o.s., apod. Obchodní firma je věcí nehmotnou movitou podle 489 odst. 2 NOZ, je součástí i obchodního závodu podnikatele. Podnikatel, i kdyţ má více obchodních závodů, nesmí mít více obchodních firem, jenom jednu. Je důleţité odlišovat obchodní firmu od označení zábavních podniků, restaurací, barů atd. Tyto tzv. zvláštní označení nechrání ochrana obchodní firmy ani skrze ochranu názvu právnické osoby jenom v případě, ţe by se tato označení shodovala s názvem firmy zapsané v obchodním rejstříku. 1 1.2 Podnik Podnik je hospodářská jednotka, která pracuje samostatně, a která vyuţívá výrobních činitelů (základných výrobních faktorů), tím ţe, vyrábí výrobky nebo poskytuje sluţby určené na prodej za účelem dosaţení zisku. Podnik je v obchodním zákoníku chápán jako objekt právních vztahu, a nikoli, jako jeho subjekt, jak tomu bylo v hospodářském právu. Podle 5 ObZ se rozumí podnikem soubor hmotných, jakoţ i osobních a nehmotných sloţek podnikaní. Podnik jako objekt obchodně právních vztahu zahrnuje tedy jednak sloţky hmotné (hmotný majetek jako budovy, stroje, zařízení zásoby a p.) osobní sloţky (např. Znalosti a zkušenosti osob, které pracují v podniku)a sloţky nehmotné (práva a závazky, nehmotné statky jako 1 Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část ( 1-654) komentář, 1. vydání, Praha. C.H.Beck 2014 s.1616 8

obchodní jméno). Komplex všech těchto sloţek tvoří podnik jako zvláštní objekt obchodněprávních vztahu. 2 Fungování podniku si vyţaduje ekonomickou samostatnost podniku, coţ znamená, ţe podnik sám vykonává rozhodnutí o tom, co bude vyrábět, pro koho bude vyrábět a kde bude vyrábět (nebo poskytovat sluţby). Podnik ke svému podnikání potřebuje vlastní dostatečně velký kapitál, aby mohl uskutečňovat svou činnost a aby si mohli dovolit obstarat všechny hmotné záloţky podnikáni, jako jsou stroje, budovy a materiál potřebné pro správné fungování podniku. 1.3 Podnikatel Podnikatelem se rozumí osoba, která z pravidla podnik zakládá a provozuje jeho činnost za účelem dosaţení zisku, přičemţ nese riziko ztráty všechno ho vloţeného kapitálu. Podnikateli, který jsou opravení podnikat, jsou osoby tuzemské, zahraniční, fyzické a právnické. Podnikatelem se můţe stát kaţdý občan, který má zájem o podnikání, dosáhl veku 18 let, je způsobilí na právní úkony a je bezúhonný. Podnikatelem se rozumí podle NOZ: Za podnikatele se povaţuje osoba zapsaná do obchodního rejstříku. a dále Má se za to, ţe podnikatelem je osoba, která má k podnikání ţivnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona. 3 - Osoba zapsaná v obchodním rejstříku, - nezáleţí na tom, zda je jejich zápis do obchodního rejstříku byl obligatorní nebo fakultativní, ţádnou roli pak nehraje ani to, zda osoba v obchodním rejstříku podnikatelskou činnost skutečně vykonává nebo ne. - Osoba, která podniká na základě ţivnostenského oprávnění, bez ohledu na to zda se jedná o ţivnost koncesovanou nebo ohlašovací. Problémem tady můţe být spíše určení, kdy se vlastně osoba, která získala ţivnostenské oprávnění, fakticky podnikatelem stává, na tento okamţik zrodu podnikatele se ţivnostenským oprávněním existují dva odlišní názory. 2 Doc. JUDr. Jan Dědič, JUDr. Ludvík Kopáč, Obchodní zákoník, PROSPEKTRUM PRAHA 1993, Úvodní komentář str. 9 3 Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. 421 9

- Osoba, která podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, do této skupiny se zařazují převáţně fyzické osoby, které provozují tzv. svobodná povolání, jako jsou advokáti, daňoví poradci, exekutoři, auditoři, veterináři atd. jejich podnikatelská činnost je komplexně upravována zvláštními právními předpisy, takţe jsou vyloučeny z reţimu ţivnostenského zákona. - Fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsaná do evidence podle zvláštního předpisu, zařazení těchto osob mezi podnikatele odráţí úpravu postavení zemědělských podnikatelů v zák. č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v němţ byla tato úprava podstatně změněna jeho novelou č. 85/2004 Sb. s účinností k 1.5.2004. Evidenci zemědělských podnikatelů vedou obecní úřady obcí s rozšířenou působností. 4 1.4 Podnikání Z ustanovení NOZ 420 vyplívá, ţe je třeba kumulativně splnit několik základních znaků a to jsou samostatnost, soustavnost, výkon výdělečné činnosti na vlastní účet a odpovědnost, dosaţení zisku. Upřesnění jednotlivých znaků podnikání: 5 Samostatnost při výkonu výdělečné činnosti podnikatele znamená, ţe jsou vykonávání podle své vlastní úvahy. Podnikatel sám rozhoduje o tom, co bude jeho předmětem podnikání čili jaké výrobky nebo sluţby bude poskytovat a za jakou cenu. Sám rozhoduje taky o tom, jestli bude vyrábět sám nebo bude mít zaměstnance, které bude organizovat. Ale podmínka samostatnosti neznamená, ţe nemůţe být ve výkonu výdělečné činnosti ovlivňován ze strany různých vazeb či uţ formálních nebo neformálních nebo omezován (např. právními předpisy). Soustavnost neznamená, ţe výkon podnikatelské činnosti musí být ze strany podnikatele vykonáván nepřetrţitě anebo trvale. Podmínku podnikatele splňuje ten podnikatel, který má záměr vykonávat svou podnikatelskou činnost trvale, nepřetrţitě ale i nepravidelně, například mu okolnosti nedovolí vykonávat svou činnost soustavně i kdyţ by chtěl, stále je povaţován za podnikatele. Na druhou stranu osoba, která chce svou výdělečnou činnost provozovat zcela 4 Outlá, A. - Eliáš, K. in Eliáš, K., Bejček, J., Hajn, P., Jeţek, J. a kol. Kurs obchodního práva. Obecná část Soutěţní právo. 4. vydání, Praha: C.H.Beck, 2004. str. 82-85 5 Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část ( 1-654) komentář, 1. vydání, Praha. C.H.Beck 2014 s.1607 10

náhodně a výjimečné, nemůţe být povaţována za podnikatele, protoţe se to nedá povaţovat za soustavnou činnost. Z judikatury: Rozhodnutí ze dne 22.4.2008, spisová značka 22 Cdo 679/2007 : Soustavnost (podnikání) není totožná s nepřetržitostí a trvalostí, přičemž posouzení soustavnosti je vždy věcí konkrétního případu s přihlédnutím k povaze činnosti. 6 Výkon výdělečné činnosti na vlastní účet a odpovědnost znamená, ţe podnikáním nemůţe být taká činnost podnikatele, který jedná na cizí účet a odpovědnost. Nevylučuje však to, aby byla podnikatelská činnost zaloţena pro účely jednání na cizí účet, například komisionář, který jedná na účet komitenta, splňuje podmínky pro podnikatelskou činnost. Dosahování zisku musí být záměrem podnikatele, není však podmínkou skutečně dosahovat zisk. Osoba není zbavena podnikatelského postavení, pokud je dlouhodobě ve ztrátě. 7 1.5 Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík je seznam, do kterého se zapisují všechny důleţité údaje týkající se podnikatelských subjektů, je to veřejně přístupný seznam a je zveřejněný i na internetu. Do obchodního rejstříku se zapisují tyto údaje: a) obchodní název společnosti jméno, pod kterým firma vystupuje b) identifikační číslo organizace IČO c) předmět podnikání čemu přesněji se firma věnuje, co vyrábí nebo jaké sluţby poskytuje, d) právní forma podnikání a.s., s.r.o., nebo jiná právní forma kterou si zvolí e) jméno a bydliště zodpovědných osob (statutární orgán) 6 Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část ( 1-654) komentář, 1. vydání, Praha. C.H.Beck 2014 s.1611 Rozhodnutí ze dne 22.4.2008, spisová značka 22 Cdo 679/2007 7 Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část ( 1-654) komentář, 1. vydání, Praha. C.H.Beck 2014 s.1608 11

f) jméno a bydliště prokuristku - jestli ho firma ustanovila Obchodním rejstřík musí být vţdy aktuální, proto podnik vţdy musí nahlásit kaţdou změnu, která nastala. V obchodním rejstříku jsou povinně zapsané všechny obchodní společnosti a druţstva. Zápis do obchodního rejstříku má dva významy. Prvním je evidenční, kde stát sleduje kolik podnikatelských subjektů, podá podle daňového úřadu daňové přiznání. A druhý význam je konstitutivní, kdy zápis do OR je nutným předpokladem pro vznik práv a povinností nově vzniklého právního subjektu. Obchodní rejstřík podle zákona č.513/1991 Sb. 27 odst. 2 a 3: Skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku jsou účinné vůči kaţdému ode dne, ke kterému byl zápis proveden. Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, nemůţe ten, jehoţ se zápis týká, namítat, ţe zápis neodpovídá skutečnosti. Obchodní rejstřík je veden soudem určeným k tomu zvláštním zákonem. 1.6 Firemní právo V subjektivním smyslu firemní právo zahrnuje pro podnikatele právo mít firmu, uţívat je při všech právních úkonech a nakládat s ní podle vlastního mínění. V tomto smyslu je absolutním právem, takţe ukládá povinnost zdrţet se zásahu do subjektivního práva všem osobám odlišným od oprávněného podnikatele. Oprávněnému se pak ukládá firemní povinnost. Firemní právo je nepromlčitelné, jenom nároky, které vznikají v rámci relativního právního vztahu, jsou promlčitelné a to jsou např. smlouvy, delikty. Stejnou úpravu práva uţívat obchodní firmu nají i v rakouské a německé právní úpravě a stejně tak i povinnost firmy mít a pouţívat v době, kdy je zapsána do příslušného rejstříku. 8 8 Lochmanová, L. Práva na označení obchodní jméno, ochranné známky, označení původu výrobků. 1. vydání. Praha:ORAC, 1997, s. 23 12

2. Vývoj právní úpravy obchodní firmy 2.1 Historický vývoj právní úpravy obchodní firmy Prvním právním předpisem, který můţeme povaţovat za základ pro dnešní obchodní právní úpravu platnou na území České republiky, je Rakouský Obecný zákoník obchodní č. 1/1863 ř. z. (zkratka OZO), který nabil účinnost od 1. července 1863. OZO 9 je rozdělený na 60 paragrafů a čtyři knihy. V první knize titulu třetím je podrobně věnovaná právním úpravám obchodní firmy od článku 15 po článek 27. Obchodní firma je v článku 15 definována takto: Firma kupcova jest jméno, pod kterýmţ obchod provozuje a podpis svůj dává. Uţ v té době se obchodní firmou rozumělo jméno, pod kterým obchodník provozuje své obchody. Obchodní firma se závazně musela zapisovat do obchodního rejstříku u příslušného soudu v místě, kde se nacházel jeho obchodní závod, jak stanovuje článek 19 OZO, který přesně uvádí: Kaţdý kupec povinen jest, aby firmu svou u toho soudu obchodního, v jehoţ okrese závod jeho obchodní se nachází, k vůli zapsání do register obchodních opověděl; i má ji spolu s osobním svým podpisem před soudem obchodním napsati anebo napsání její ve spůsobě věrou opatřené podati. Je vhodné zmínit, jak OZO definuje pojem kupec. V článku 4 OZO se uvádí: Za kupce dle tohoto zákonníka pokládán budiţ ten, kdo na ţivnost provozuje obchody. Další článek 5 zase dodává: Daná o kupcích ustanovení platí rovněţ o společnostech obchodních, jmenovitě téţ o společnostech akciových, které provozují obchody. Táţ ustanovení platí také o veřejných bankách, co se dotýče obchodu, jejţ provozují, bez ujmy nařízením pro ně vydaným. Z tohoto plyne, ţe povinnost k zápisu do obchodního rejstříku měli jak kupci ( tedy v překlade od dnešní terminologie fyzická osoba podnikatel) tak i obchodní společnosti (právnické osoby). Výjimkou z povinnosti zápisu do obchodního rejstříku byl uveden v článku 10 OZO, který stanovil, ţe: Ustanovení, jeţto zákonník tento o firmách, knihách obchodních a o prokuře v sobě zavírá, neplatí o hokynářích, vetešnících, obchodnících po domích a podobných obchodnících, menší ţivnosti provozujících, téţ o hospodských, obyčejných povoznících, obyčejných plavcích a osobách, 9 Rakouský Obecní zákoník obchodní č. 1/1863 ř. z. dostupný z WWW: http://www.epravo.cz/vyhledavaniaspi/?id=85&section=1&idpara=1&parac=2 13

kteří ţivnosti své neprovozují šíře neţli co řemeslníci. Zákonům zemským zůstaveno jest, třídy tyto, ač je-li toho třeba, zevrubněji vytknouti. Tehdejší firemní právo se tedy netýkalo drobných ţivnostníku. OZO obsahoval přesní pravidla pro tvorbu firmy, kupec, který provozoval činnost bez společníka nebo s tichým společníkem musel, podle tohoto zákoníku článku 16 za firmu vésti můţe jediné rodinné (občanské) své jméno buď s příjmením anebo bez příjmení. K firmě nemůţe připojovati ţádného přídavku, kterýmţ by se svazek společenský naznačoval. Jiné naproti tomu přídavky, jimiţ se zevrubněji naznačují osoby anebo ţivnosti, jsou dovoleny. Při tvorbě veřejní obchodní společnosti zákoník stanovil, ţe pokud nejsou v ní uvedené jména všech společníku ale osahuje přídavek s jménem alespoň jednoho společníka, povaţuje se to za společnost. 10 U komanditní společnosti bylo určeno ţe je společností kdyţ obsahuje jméno alespoň jednoho společníka, který v společnosti ručí. 10 Zákoník předepisoval pouze osobní firmu při tvorbě komanditní a veřejní obchodní firmy. U akciové společnosti zase předepisoval věcné pouţití firmy, jak bylo stanoveno v článku 18 OZO: Firma společnosti akciové vůbec vzata býti má od toho, k čemu jest zřízena. Jména společníkův anebo jiných osob ve firmu brána nebuďte. Tento zákoník taky zakotvoval ve svých ustanoveních platné zásady obchodní firmy, které jsou dodnes platné a to zásadu pravdivosti firmy (čl. 16 OZO), zásadu nezaměnitelnosti a odlišnosti firmy (ve čl. 20 OZO) a zásadu tzv. vázaného převodu firmy (čl. 23 OZO). Tento zákon platil v téměř nezměněné formě do roku 1950, kdy byl zrušen občanským zákoníkem č. 141/1950 Sb. Občanský zákoník č. 141/1950 12 byl nazýván jako střední, protoţe nahradil Obecní zákoník obchodní a následně byl sám nahrazen novým Hospodářským zákoníkem z roku 1964. Byl nazýván také tzv. právnická dvouletka. Obsahovala úpravu ochrany jména fyzické osoby anebo názvu právnické osoby, obsaţené v 22, který doslova říká, Je-li někdo zkrácen ve svých právech tím, ţe někdo jiný neprávem uţívá jeho jména, příjmení, názvu nebo krycího jména, můţe se domáhat, aby od toho bylo upuštěno. 10 čl.17 odst. 1 Rakouského obecného zákoníku obchodního č.1/1863 ř. z. 11 čl.17 odst. 2 Rakouského obecného zákoníku obchodního č.1/1863 ř. z. 12 Občanský zákoník č. 141/1950 Sb. (Československo, 1950), dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/ob%c4%8dansk%c3%bd_z%c3%a1kon%c3%adk_%28%c4%8ceskoslovens ko,_1950%29 14

Úpravu obchodního jména však neobsahovala s důvodů politicko- ideologických. Jedině v 19 se hovoří ţe, právnické osoby mají svůj vlastní název. Jejich právní poměry jsou upraveny právními předpisy nebo stanovami, které také určují, kdo jménem právnické osoby jedná. Jednajícími ustanoveními obsahující obchodního práva jsou 18-21, které upravují právnické osoby a uţ dříve zmiňovaní 22 upravující ochranu jména. Zákon č. 109/1964 Sb., Hospodářský zákoník nepředstavoval oproti předcházející úpravě posun, nakolik ještě stále chyběla úprava obchodný firmy. Za úpravu alespoň zlehka související s obchodní firmou je moţné povaţovat ustanovení 17, které stanovilo, ţe socialistické organizace v hospodářských vztazích vystupují svým jménem, a dále úprava názvu státních hospodářských organizací jako náleţitosti zřizovací listiny v 43, které zároveň obsahovali zásadu nezaměnitelnosti tohoto názvu a jeho povinný obsah vyjadřující konkrétní formu takovéto organizace. Aţ novela č. 103/1990 Sb s účinností od 1.5.1990 vnesena do hospodářského zákoníku komplexnější úpravu obchodní firmy. Novela vloţila do Hospodářského zákoníku 5 Obchodný název (firma), který se vztahoval na firmy organizací. A vymezovala obchodní název, který se musel zřetelně lišit od jiných svým obchodním názvem. Také obchodní název musel obsahovat, o jakou organizačně-právní formu jde. Zákonodárce ale zde nedělal rozdíl mezi obchodním firmou a názvem, pouţíval je jako synonyma. Zákoník obsahoval i ochranu obchodního názvu, který byl dle tohoto paragrafu časově neomezený, a kdyţ někdo nedovoleně obchodní název uţíval, poškozený (tedy ten, kterého zájmy bili dotčené) se můţe domáhat toho, aby od toho upustil a nahradil způsobenou škodu. Byl-li obchodní název (firma) zapsán v rozporu s ustanoveními hospodářského zákoníku, můţe se ten, jehoţ zájmy byly dotčeny, domáhat vymazání takového zápisu. Ale táto novela nemněla dlouhého trvání protoţe uţ v roce 1991 vstoupil do platnosti zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, který zrušil celý Hospodářský zákoník. 15

2.2 Obchodní firma podle původní právní úpravy Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník 13 upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, právní vztahy, jakoţ i jiné vztahy s podnikáním související. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisu práva občanského. Původně tento zákon vycházel z pojmu obchodní jméno a vymezoval jej jako název, pod kterým podnikatel činí právní úkony při své podnikatelské činnosti. Rozděloval obchodní jméno fyzické osoby a to tak, ţe obchodím jménem fyzické osoby je její jméno a příjmení a můţe obsahovat dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání. Tady není podmíněno, aby obchodní jméno bylo zapsané v obchodním nebo jiném rejstříku. Obchodní jméno obchodních společností a druţstva je název, pod kterým jsou zapsány v obchodním rejstříku. To platí i při právnických osobách, které se zapisují do obchodního rejstříku na základě zvláštního zákona. Součástí obchodního jména právnických osob je i dodatek označující jejich právní úpravu. Čili šlo o rozdělení právnických osob do tří skupin podle toho, zda se zapisovali nebo nezapisovali do obchodního rejstříku a stanovili to, co jej jejich obchodním jménem. Krom toho bili pro fyzické osoby v zákoně výslovně stanovené jenom dva druhy dodatků, osobní a věcní. Dále chyběla podstatná zásada zákazu klamlivosti obchodní firmy a k odlišení dvou právnických osob stačilo uvedení jiného sídla, tedy pokud tyto osoby nepodnikají v tomtéţ nebo jiném zaměnitelném oboru. U fyzických osob postačilo k odlišení, kdyţ se uvedlo jiné místo podnikání. Ale zase kdyţ se převáděla firma děděním a podnikatelem byla fyzická osoba, bylo nutno k nástupnickému dodatku uvést jméno nástupce a totéţ platilo, kdyţ se převáděl podnik na základě smlouvy, jestliţe to smlouva stanový a to zase jenom s daným dodatkem nástupnictví v podnikání. Kdyţ je součástí obchodního jména právnické osoby jméno společníka nebo člena, který uţ ale přestal být jejím členem, můţe právnická osoba uţívat dále jeho jméno, pokud s tím ta osoba souhlasí. Totéţ platí při smrti člena nebo společníka tam se souhlas vyţaduje u dědice. 13 Doc. JUDr. Jan Dědič, JUDr. Ludvík Kopáč, Obchodní zákoník, PROSPEKTRUM PRAHA 1993 8-12 str. 35-36 16

Ten kdo byl dotčen na svých právech neoprávněným uţíváním obchodního jména, můţe se proti neoprávněnému uţivateli domáhat, aby se takového jednání zdrţela, odstranil závadní stav. 14 A můţe poţadovat přiměřenou náhradu, která můţe být i peněţní. Novela č. 370/2000 Sb. Obchodní firma byla novelizována zákonem č. 370/2000 Sb., která byla platná od 1.1.2001 a obsahovala výrazné změny v Dílu III., který po novém byl nazván Obchodní firma (původně Obchodní jméno). Ustanovení 8 definuje Obchodní firmu jako název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Čili uţ je přímo zakotveno, ţe musí být zapsán do obchodního rejstříku, přičemţ podle původního znění pod tímto názvem jenom činil právní úkony vyplívající z jeho podnikatelské činnosti. A také byl doplněn druhým odstavcem, z kterého vyplívá, ţe na podnikatelské subjekty nezapsané v OR se nevztahují ustanovení o firme, ale právní úkony je povinen činit, u fyzických osob pod svým jménem a přímením a u právnických osob pod svým názvem. Čili na tyhle subjekty se nevztahují 8-12 ObchZ, ale vztahují se na ne ustanovení obchodního zákoníku o nekalé soutěţi 44 a další ObchZ a také 11 a 19 zákona č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník, který upravuje ochranu jména fyzické osoby a názvu právnické osoby. Taky u 10 odst. 2 ObchZ sdruţení osob bez právní subjektivity, jsou tyto osoby povinny splnit závazky vzniklé při tomto podnikání společně a nerozdílně avšak se nepovaţují za firmu, tedy jsou chránění jenom právem nekalé soutěţe. 15 14 Doc. JUDr. Jan Dědič, JUDr. Ludvík Kopáč, Obchodní zákoník, PROSPEKTRUM PRAHA 1993 12 odst. 1 s.36 15Novela č. 370/2000 k zákonu č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník http://zakony.centrum.cz/obchodni-zakonik 17

3. Tvorba obchodního jména a zásady Obchodní jméno se skládá z kmene firmy, která tvoří základnou a podstatnou část firmy podle ní se identifikuje podnikatel, a z dodatků, ty doplňují firemní kmen a napomáhají k lepší identifikaci podnikatele. Dodatky můţou být povinné (právní forma podnikání) nebo dobrovolné u fyzických osob (např. Ján Novák zedník). 16 Při tvorbě obchodní firmy vycházíme z toho, ţe obchodní firma můţe být osobní, věcná anebo fantazijní. Osobní firmu tvoří, v první řade fyzické osoby podnikatelé zapsaný do obchodního rejstříku, do osobní firmy můţeme zařadit i některé právnické osoby jestli to povaha jejich obchodní firmy dovoluje, to znamená, ţe obchodní jméno musí obsahovat jména společníků, zakladatelů apod. (např. Kratochvíl a Švorc, spol. s r.o.). Firma s věcným charakterem je zase tvořena spíše na právnické osoby a reflektuje podnikatelskou činnosti, kterou je předmět podnikání (První stavebná a.s.). Fantazijní obchodní firma je pak to obchodní jméno, které neobsahuje ani jména podnikatelů, zakladatelů ani podnikatelskou činnost, kterou se podnikatel zabývá. V obchodní firmě se dají různě kombinovat osobní, věcné a fantazijní prvky. 17 Občanský zákoník při tvorbě obchodního jména ponechává podnikatelům svobodnou volbu, na rozdíl od původní úpravy neobsahuje ţádná speciální pravidla na postup při tvorbě firemního označení, je na podnikateli jaké obchodní jméno si zvolí pro svoje podnikání. Ovšem musí brát v úvahu zákonné náleţitosti hlavně princip jeho pravdivosti, musí se rozlišit či jde o fyzickou nebo právnickou osobu, dále princip nezaměnitelnosti se jménem jiného podnikatele. Východiskovým bodem při tvorbě obchodního jména jsou základní ustanovení občanského zákoníku o názvu právnické osoby a jménu člověka. V obecné úpravě názvu právnické osoby se objevuje zásada výlučnosti a povinnost odlišit právnickou osobu od jiné osoby a taktéţ musí název obsahovat právní formu podnikání. 16 Štenglová, I. Plíva, S. Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník, Komentář. 13.vydání. Praha: C. H. Beck 2010 s. 21 17 Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část( 1-654) komentář 1.vydání, Praha: C.H.Beck 2014, s.1618 18

Nejzákladnější je název subjektů, který vyvíjí nějakou činnost, nezáleţí na tom či jde o výdělečné činnosti nebo nevýdělečnou činnost, kromě fyzické či právnické osoby můţe jít o druţstvo, spolek nebo neziskovou organizaci. Z hlediska právních předpisů musí kaţdý právní subjekt v úředním názvu deklarovat svou povahu. Poţadavky pro spolky, nadace a firmy se jasně stanovují v ObZ jak má být správně formulován charakter občanských institucí jako jsou spolek, nadace, společenství vlastníků, svěřenecký fond atd. 18 U právnických osobách a druţstev se přesně stanovuje, jak má být formulován charakter názvu. Komanditní společnost můţe být označení nahrazeno zkratkou kom. spol. nebo k. s. U veřejný obchodní společnosti můţe byť v názvu firmy nahrazena zkratkou veř. obch. spol. nebo v.o.s., jestli firma obsahuje jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí a spol. Akciová společnost můţe být označována jako akc. spol. nebo a.s. Společnost s ručením omezeným můţe být zase nahrazena zkratkami spol. s r.o. anebo s.r.o. Druţstvo má ve svém označení druţstvo, taky se pak přidává, kdyţ jde o bytové nebo sociální druţstvo, slovní spojení bytové/sociální druţstvo. Je však na společnosti jestli uvedené označení budou přímou součástí názvu (např. Společnost s ručením omezením Ptáček a spol.) nebo charakter obchodní firmy bude uváděn za názvem. (Ptáček s.r.o.) 19 Důleţitou funkcí z důvodů ulehčení orientace na trhu a ochrany zájmů třetích osob je u obchodního jména individualizace podnikatelů. Z této funkce můţeme vyvodit, ţe schopnost odlišitelnosti je připadajícím znakem obchodního jména. Firma (obchodní jméno) by nemněla poškozovat obecnou mravnost, porušovat právní předpisy. 20 Z ustanovení 425 NOZ vyplívá, ţe člověk se z pravidla zapisuje do obchodního rejstříku pod obchodním jménem tvořeným jeho jménem ale je to jen pravidlo a ne povinnost (změna oproti původní úpravě obchodní firmy). Člověk podnikatel si můţe z různých důvodů (například reklamních, propagačních) zvolit pro svojí obchodní firmu také jméno jaké bude chtít. Podmínkou tady je ovšem, ţe musí být z obchodního jména zjevné, ţe nejde o obchodní firmu právnické osoby. Tedy zjevně postačí, kdyţ firma nebude obsahovat právní formu podnikání, které je povinné u firem právnických osob. 18 Bauer, Z. a kol. Jak vytvořit atraktivní obchodní název firmy, sluţby, produktu, značky : tvorba názvu/ obchodního jména krok za krokem. Vyd. 1. Praha : Zdenek Baure,2014 s.32 19 Tamtéţ. 20 Patakyová, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 3.vydanie. Praha : C.H.Beck 2010, s. 29 19

Tvorba obchodní firmy je postavena na třech principech: a) princip přísné pravdy, b) princip volné tvorby, c) princip smíšené tvorby, 21 Principem přísné pravdy je povinnost vytvořit firmu, či uţ zapsanou nebo nezapsanou v obchodním rejstříku, podle jeho skutečného jména a příjmení fyzické osoby. U fyzické osoby je důleţité, aby byla firma tvořena pravým jménem a příjmením podnikatele (zrušené od 1.1.2014). 22 Dalším principem je volná tvorba, která je vázána k tvorbě kmene obchodní firmy právnické osoby. Při tvorbě názvu je ponecháván prostor na volnou tvorbu názvu, tedy je na rozhodnutí podnikatele jaký název si zvolí pro svou firmu. Důleţité je ovšem dávat pozor na zásadu nezaměnitelnosti a zákaz klamavosti. Do principu smíšené tvorby se dá spojit jak princip přísné pravdy, tak i princip volné tvorby. Tedy kdyţ tvoří právnická osoba název obchodní firmy, můţe postupovat podle principu volné tvorby nebo principu přísné pravdy, jestli zákon přikazuje pouţít dodatek, který určuje právní formu podnikání. 23 Tyhle principy jsou problematikou spíše právní terminologii, ale kromě principů je potřeba dodrţovat jisté zásady při tvorbě obchodního názvu, které vychází z nového ObZ 424 a taky ze samotné teorie. 424 zákona č. 89/2012 Obchodní zákoník: Obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou ani nesmí působit klamavě. Existují ovšem i další zásady jako zásada jednotnosti, jasnosti, výlučnosti, přiměřenosti, zachování dobrých mravů, legality, publicity, firemní přísnosti nebo volnosti. 24 Zásada jednotnosti při této zásadě jde o to, ţe jedna právnická osoba nesmí mít více obchodních názvů pro daný podnik, jenom jeden, který má zadaný v obchodním rejstříku, jinak je to při fyzické osobě která podniká, v případě, ţe má více ţivností můţe mít pro 21 Lochmanová, L. Základy obchodního práva. Ostrava: KEY Publishing 2009 s. 28 22 Lochmanová, L. Základy obchodního práva. Ostrava: KEY Publishing 2009 s. 28 23 Tamtéţ. 24 Lochmanová, L. Práva na označení obchodní jméno, ochranné známky, označení původu výrobků. 1. vydání. Praha : ORAC, 1997, str. 13 20

kaţdou z nich jinou obchodní firmu, jenţ nadále platí, ţe pro jednu obchodní firmu má jenom jedno jméno. Zásada jasnosti představuje pro podnikatele povinnost vytvořit obchodní firmu tak, aby nezastiňovala skutečný stav a aby z ní byli zřejmé skutečnosti jako jméno a příjmení podnikatele, příp. sídlo podnikání atd. Je úzce spjata se zásadou pravdivosti, teda jde o to, aby se nezaváděli účastníci obchodních vztahů. Zásada výlučnosti, znamená, ţe obchodní firmu pouţívá výlučné jen jeden podnikatel, který se uvádí v obchodním rejstříku. Problematika této zásady spočívá v tom, či můţe obchodní rejstřík zapsat firmu, která je zaměnitelná z jiţ existující firmou. Obchodní rejstřík totiţ neuvádí výlučnost obchodního jména jako podmínku zápisu do obchodního rejstříku. Zásada přiměřenosti a zachování dobrých mravů firma musí být zaloţená takým způsobem, aby neobsahovala ţádné vulgarizmy, rasistické naráţky, aby se nevyjadřovala hanlivě o náboţenské, národností a etnické menšině. Tyhle zásady se týkají především právnických osob, které tvoří kmen obchodní firmy principem volné tvorby. Mezi další zásady patří zásada legality, při které obchodní firma musí být vytvořena v souladu s právními předpisy, nesmí být protiprávní. Zásada publicity se vztahuje k obchodnímu rejstříku, kde se musí zveřejnovat obchodní firma a taktéţ je povinnost uvést i právní formu podnikání. 25 Jak uţ sem v úvodu kapitoly vzpomínala kromě kmene firmy je název doplněn dodatky, který se dělí na povinné čili obligatorní a dobrovolní (fakultativní). Obligatorní mají význam u fyzických osob podnikatelů v případě, ţe je potřeba zamezit totoţnost firmy se stejným místem podnikání. Na rozdíl od původní úpravy uţ není povinné při změně jména té samé osoby (např. ţena podnikatelka, která v průběhu podnikání změní své jméno sňatkem) spájet staré jméno s novým jménem podnikatele, má se za to ţe totoţnost osoby podnikatele ostala nezměněná a tím pádem nejde o klamavou firmu, ale je podmínka, ţe takou to změnu musí uveřejnit. 25 Lochmanová, L. Práva na označení obchodní jméno, ochranné známky, označení původu výrobků. 1. vydání. Praha : ORAC, 1997, str. 13 21

Fakultativní dodatky slouţí k bliţší identifikaci podnikatele, které můţou mít věcný charakter (řemeslo) nebo osobní, upřesňující osobní stav (starší, mladší, otec, ), akademický titul (Mgr., Ing.), taky můţou obsahovat místo podnikání a fantazijní dodatky. 26 Ale také jako dodatek můţou být i internetové domény a webové stránky (např. Antonín Osička www.krby-osicka.cz) nebo taky vhodný slogan vystihující činnost podniku, ovšem nesmí jít o klamavou reklamu nebo jiné nekalé jednání. 27 Dalšími podmínkami a limity při tvorbě názvu právnické osoby upravuje např. i ustanovení 150, který stanovuje, ţe len právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku mající statut veřejně prospěšná můţe uvést do svého názvu, ţe je veřejně prospěšná. Z 216 zase plyne, ţe spolek musí v názvu obsahovat slovo spolek, zapsaný spolek anebo zkratka z. s.. Pak 308 upřesňuje nadace, u kterých se taky k názvu právnické osoby přidává dodatek obsahující slovo nadace kromě tohoto slova se taky musí upřesnit jaký je účel této nadace. Název nadačního fondu ( 394) musí obsahovat nadační fond, název ústavu zase zapsaný ústav postačí zkratka z. ú. ( 404) a název společenství vlastníku jednotek obsahuje společenství vlastníků 28 V souvislosti s tvorbou obchodního jména je moţno doplnit i tvorbu doménového jména, které se v důsledku modernizace dnešního světa vyţaduje pro uplatnění firmy na trhu. Právní definice doménového jména sice v zákoně není celkem vymezena, v obecním ustanovení občanského zákoníku můţeme najít jistou oporu, vzhledem k tomu ţe je předmětem občansko-právních vztahů. Obchodní společnosti se dost často prezentují prostřednictvím webových stránek. Vychází to z potřeb trhu, podle mého názoru lidé uţ většinou všechno shánějí na internetu, a jestli nemá společnost internetovou stránku pro mnoho lidí ani neexistuje. Proto je v prospěch kaţdého podnikatele zaregistrovat svou firmu i jako doménové jméno na webu. I takovéto doménové jméno má své povinné náleţitosti a zásady při tvorbě. První část doménového jména vlevo před tečkou, povaţována za kmen doménového jména, se můţe zvolit volně, tak aby třeba 26 Štenglová, I. Plíva, S. Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník, Komentář. 13. vydání. Praha: C. H. Beck 2010 s. 24 27 Bauer, Z. a kol. Jak vytvořit atraktivní obchodní název firmy, sluţby, produktu, značky: tvorba názvu/ obchodního jména krok za krokem. Vyd. 1. Praha: Zdenek Baure, 2014 s. 36 28 Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část ( 1-654) komentář 1. vydání, Praha: C. H. Beck 2014, s. 703 22

vystihovala naši firmu, nebo produkty které prodáváme (sluţby které poskytujeme) anebo aby vyhovovala potřebám veřejnosti. Další část za tečkou je důleţitá z hlediska určení národní domény, v Čechách se pouţívá.cz (na Slovensku je to.sk, v Maďarsku.hu atd.). Předmětem konfliktů bývá často kmen doménového jména, musíme brát v úvahu, jestli uţ dané jméno není pouţito v stanoveném seznamu. Kdyţ si tvoříme novou prezentaci, je vhodné si ověřit, zda není ve vztahu k doménovému jménu jiného podnikatele konfliktní. Vyhneme se tím případným sporům. Nejideálnější je při tvoře obchodního jména zaregistrovat i doménové jméno na webu, které se obsahově ponáší na obchodní jméno, doporučuje se to z pohledu ochrany doménového jména. V případě sporu se usnadňuje dokazování splnění podmínek a postavení daného podnikatele pro úspěch ve sporu. Registrace doménového jména není podmíněná stejnými poţadavky jako u registrace obchodní firmy, nezkoumá se při ní moţná zaměnitelnost nebo klamavost ve vztazích s jinou doménou, neposuzuje se ani moţné nekalosoutěţní jednání. 29 29 72328. Doménové jméno, obchodní firma a ochranné známky v síti Internet, dostupné z WWW: http://www.epravo.cz/top/clanky/domenove-jmeno-obchodni-firma-a-ochranne-znamky-v-siti-internet- 72328.html čteno dne 23.4.2015 23

4. Ochrana obchodní firmy 4.1 Ochrana obchodní firmy dle původní právní úpravy Ochrana obchodní firmy pro podnikatelské subjekty vyplívá ze zákona. Porušením práva k obchodní firmě se povaţuje narušení k její individuální funkci. Zásah do práva k obchodní firmě kvalifikujeme pouţití prvků zajištujících rozlišovací způsobilost firmy. Není přesně vymezená doba trvání ochrany obchodního jména, ale má se za to, ţe trvá po celou existenci subjektu, který je nositelem firmy. Ochrana firmy se dělí na absolutní a relativní. Absolutní ochrana byla ustanovena v 12 ObchZ a chránění je ten podnikatel, který firmu začal právem pouţívat jako první a je chráněn proti tomu kdo neoprávněně zasahuje do jeho práva k obchodnímu jménu. Relativní ochrana byla pak vymezena v rovině práva k ochraně proti nekalé soutěţi ( 44 ObchZ). 4.1.1 Absolutní ochrana Kaţdému, kdo byl na svých právech dotčen neoprávněným uţíváním firmy, byla poskytována ochrana proti zásahům do práva na označení obchodní firmy podle uţ zmíněného 12 ObchZ. Tyto subjekty se potom můţou domáhat, aby se rušitel takých to neoprávněných zásahů zdrţel (tzv. zdrţovací nárok) a odstranil (tzv. odstraňovací nárok) závadný stav, případně se můţe doţadovat vydání bezdůvodného obohacení a přiměřeného zadostučinění, které je moţno poskytnout i peněţně. Podle druhého odstavce 12 se můţe domáhat náhrady škody, která mu byla způsobená neoprávněným uţíváním obchodní firmy. 30 Zdrţovací nárok obecně spočívá v tom, ţe subjekt, dotčený na svých právech, má právo se u soudu domáhat, aby ten, kdo do jeho práv zasáhl nedovoleným způsobem, se takového jednání zdrţel. Dost těţko se však lze domáhat soudní cestou, zdrţení se uţívaní firmy, jestliţe tato byla zapsaná do obchodního rejstříku na základě pravomocného usnesení rejstříkového soudu. 31 30 Štenglová, I. Plíva, S. Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník, Komentář. 13.vydání, s. 32 31 Tamtéţ s. 33 24

Odstraňovací nárok směruje vţdy k odstranění protiprávního stavu. Ţalobce se tak můţe v případě zásahu neoprávněného uţivatele jiţ zapsaného v obchodním rejstříku domáhat soudní cestou, aby soud uloţil ţalovanému povinnost změnit jeho firmu a podat návrh na zápis změny obchodní firmy do obchodního rejstříku. 32 Jak vyplívá z víše uvedeného, kdyţ povolí rejstříkový soud zápis jedné obchodní firmy a tím zasahuje do práv na ochranu jiné obchodní firmy, je potřebné řešit tuto situaci ţalobou na změnu obchodní firmy neoprávněného rušitele. Kdyby se to řešilo pouze návrhem na zákaz uţívání obchodní firmy neoprávněného rušitele, by byl tenhle návrh zamítnut. Nárok na přiměřené zadostiučinění tzv. satisfakci odstraňuje nemajetkovou újmu, která vznikla s neoprávněného zásahu do práva na uţívání firmy. Tohle zadostiučinění můţe být např. zveřejnění omluvy, peněţitá satisfakce, tisková oprava, Nárok na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení se řídil podle 451 zákona č. 40/1964 Sb. 33 4.1.2 Relativní ochrana Jak sem uţ zmínila, relativní ochrana je vymezena v rámci ochrany proti nekalé soutěţi. V ní šlo k neoprávněnému uţívání firmy vyuţít zejména 47 vyvolání nebezpečí záměny (původní obchodní zákoník). Podle tohoto paragrafu je i uţití firmy nebo názvu osoby uţívaného po právu jiným soutěţitelem. Kromě soutěţitelů můţe výjimečné zasáhnout proti neoprávněnému pouţití cizí firmy, i například právnická osoba, která hájí zájmy soutěţitelů nebo spotřebitelů. V 53 byli upraveni právní prostředky ochrany proti nekalo-soutěţnímu jednání, které spočívalo ve vyvolávání nebezpečí záměny protiprávnímu uţití firmy, a těmi prostředkami jsou zdrţení se takového jednání, odstranění závadného stavu poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, vydání bezdůvodného obohacení a poskytnutí náhrady škody. 34 Je to stejné jako i v případě absolutní ochrany, rozdíl spočívá jen v tom, ţe relativní ochrana se v rámci ustanovení o nekalé soutěţi aplikuje na vztahy soutěţitelů případně na právnickou osobu, která zastupuje zájmy soutěţitelů nebo spotřebitelů. 32 Štenglová, I. Plíva, S. Tomsa,M. a kol. Obchodní zákoník, Komentář. 13.vydání s.33 33 Tamtéţ 34 Obchodní zákoník č.513/19.. Sb. 25

I některé další právní předpisy upravují veřejnoprávní sankce za nesprávné uţití firmy. Mezi ne patří např. Trestní zákoník, Ţivnostenský zákon, zákon o kolektivním vyjednávání. 35 4.2 Ochrana jména podle nové právní úpravy Podle nového občanského zákoníku upravuje základní prostředky na ochranu jména ustanovení 135. Ochrana jména (názvu) právnické osoby je platná egra omnes (vůči kaţdému). Jestli někdo zasáhne do práva k názvu právnické osoby, náleţí dotčené právnické osobě práva stanovena v tomto ustanovení. 36 Speciální ochranu prostřednictvím principu priority poskytuje občanský zákoník obchodní firmě, v případě ochrany je potřebné postupovat stejně jako v případě ochrany proti nekalé soutěţi podle ustanovení 423 odst. 2. Prostředky ochrany proti nekalé soutěţi upravuje ustanovení 2988, z kterého vyplývá, ţe ten kdo byl dotčen na svém právu k obchodní firmě, můţe poţadovat od rušitele, aby se toto zásahu zdrţel, nebo aby odstranil závadný stav. Nezměněné proti původní úpravě zůstávají i poţadavky na rušitele, od kterého se poškozený můţe doţadovat přiměřeného zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. I tady se rozděluje ochrana na absolutní, na které je postavena ochrana práva k obchodní firme a ochrana relativní, která je postavena na ochraně proti nekalé soutěţi vycházející z existence soutěţního vztahů. Není nezbytnou podmínkou existence soutěţního vztahu, aby osoba, které právo bylo dotčeno, se doţadovalo nápravy podle ustanovení 2988. Nekalá soutěţ ve vztahu k obchodní firmě a názvu Nekalá soutěţ je obsaţena v zákone č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, část čtvrtá, hlava třetí, díl druhý a oddíl druhý v ustanoveních 2976 an. Aby mohlo být nějaké jednání klasifikováno jako nekalosoutěţní je potřeba splnit několik podmínek. První podmínka je, ţe jednání podnikatelů musí být v rámci hospodářského vztyku. Pak je podmínkou, ţe musí být v rozporu s dobrými mravy soutěţitelů. Další podmínka je, ţe jednání je způsobilé přivodit 35 Štenglová, I. Plíva, S. Tomsa,M. a kol. Obchodní zákoník, Komentář. 13.vydání s.33 36 Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část( 1-654) komentář 1.vydání, Praha: C.H.Beck 2014, s.712 26

újmu jiným soutěţitelům nebo spotřebitelům ( 2976). Uţ ze samotného názvu nekalá soutěţ plyne, ţe ochrana obchotní firmy vychází ze soutěţního vztahu, čili osoby nacházející se v tomto vztahu musí být soutěţiteli. V rámci ochrany proti nekalé soutěţi z hlediska obchodní firmy můţeme pouţit tyto skutkové podstaty: - klamavá reklama, - klamavé označení zboţí nebo sluţby, - vyvolání nebezpečí záměny, - parazitování na pověsti závodu, výrobku či sluţeb jiného soutěţitele, Při klamavé reklamně 2977 lze zejména podotknout v odst. 2, které hovoří, ţe při posuzování zda se jedná o klamavou soutěţ, se přihlíţí ke všem jejím výrazným znakům, tady nás konkrétně zajímá v písmenu d) totoţnost firmy. Za klamavou reklamu se povaţuje firma, která má ve svém názvu nadhodnocující skutečnost, či uţ zaměřenou nad rozsah svého podniku, kvalitu nebo mnoţství produkce i kdyţ v skutečnosti to nezodpovídá pravdě. Takovéto označení firmy by mohlo v hospodářské soutěţi způsobit újmu soutěţícím nebo spotřebitelům, který by byli nějakým způsobem dotčeni takovým označením. V rámci nekalosoutěţního jednání se dá v souvislosti s ochranou obchodní firmy pouţít i skutková podstata klamavého označení zboţí a sluţeb 2987. Můţe se to stát, v takovém případe, kdy se podnik snaţí označením svého zboţí (sluţby) vyvolat u spotřebitele mylnou domněnku, ţe se jedná o zboţí (sluţbu) jiného soutěţitele, nebo ţe, to zboţí přímo obsahuje obchodní jméno jiného soutěţícího. Podstata ochrany před klamavým označením zboţí nebo sluţby je dvou úrovních. V první je ochrana spotřebitele, který si zakoupí daní výrobek, který by neměl obsahovat klamavé označení v té víře, ţe jde o výrobce zboţí, kterého zná, a je sním spokojen. V druhé rovině je výrobce chráněn před únikem zisků, způsobený tím, ţe spotřebitelé zakupují výrobky jiného podnikatele v domněnce, ţe jde o jeho výrobek. Další skutkovou podstatou, která lze pouţít při ochraně obchodní firmy proti nekalé soutěţi je vyvolání nebezpečí záměny. Je nejtypičtější skutkovou podstatou týkající se obchodní firmy a je vymezená v 2981. Dopouští se ji ten, kdo pouţije obchodní firmu nebo název právnické osoby nebo zvláštního označení podniku, které má subjektivní oprávnění pouţívat jiţ jiný soutěţitel za předpokladu ţe můţe vyvolat nebezpečenství záměny nebo klamavou představu, ţe jde o toho jistého soutěţitele nebo, ţe jde o spojení s firmou, výkony jiného soutěţíte, či 27

zboţím nebo zvláštním označením. Při této skutkové podstatě není vyţadováno zavinění, můţe se jednat o zcela neúmyslné a nevědomé nekalosoutěţní jednání. Poslední skutkovou podstatou pro ochranu obchodní firmy a názvu proti nekalé soutěţi je parazitování na pověsti 2982, tato skutková podstata do jisté míry překrývá skutkovou podstatu vyvolání nebezpečí záměny. Parazitováním na pověsti rozumíme zneuţívání pověsti jiné obchodní firmy, snaţí se přiţivovat na výsledcích jiného soutěţitele, tím pádem nemá tak vysoké náklady a zvyšují se mu zisky. Přiklad ochrany obchodní firmy z judikatury: Rozhodnutí vrchního soudu v Olomouci ze dne 8.7.2014 s.z. 8 Cmo 172/2014 Soud zamítl návrh na zápis změny právní formy občanského sdruţení NATUR ENERGY, o.s. na obecně prospěšnou společnost NATUR ENERGY, o.p.s. pro zaměnitelnost s obchodní firmou společnosti NATUR ENERGO s.r.o., odkazoval na 132 odst. 1 NOZ, a ani neprozkoumal předpoklady přechodu z občanského sdruţení na obecně prospěšnou společnost. Navrhovatel změny právní formy podal proti tomuto odvolání, kde chtěl poukázat na to, ţe nedošlo k zániku a následnému vzniku nové právnické osoby ale jenom ke změně právní formy jiţ existující právnické osoby, a proto v takovém případe se nemá posuzovat zaměnitelnost obchodní firmy. Taky upozornil na to, ţe při jakémkoli rozhodnutí soudu budou vedle sebe v obchodním rejstříku figurovat právnické osoby s podobným kmenem a to NATUR ENERGY a NATUR ENERGO. Odvolací soud uznal, ţe z předloţeného spisu se navrhovatel domáhá změny právní formy občanského sdruţení na obecně prospěšnou společnost. I kdyţ je právní forma součástí názvu právnické osoby ( 132 odst. 1 a 2 NOZ), nezkoumá se při řízení o zápisu změny právní formy zaměnitelnost jména právnické osoby, protoţe nedochází k změně kmene jména. Proto rozhodnutím v tomto návrhu nemůţe dojít ke vzniku nebo odstranění zaměnitelnost jména. Tady soud poznamenal, ţe i v předchozí právní úpravě byl součástí firmy právnické osoby i dodatek označující právní formu, ale rozdílní dodatek nebil dostačující k odlišení firem ( 10 odst. 1 věta druhá ObchZ), tuto skutečnost jde aplikovat i při nové právní úpravě. Proto jestli je navrhována změna té části jména právnické osoby, která není dostačující k odlišení jmen, 28