Funkční specializace dnes: nukleové kyseliny uchovávají genet. informaci bílkoviny mají strukturní a katalytickou fci

Podobné dokumenty
Evoluční genomika. Eduard Kejnovský. Kapitola II.: Relikty světa RNA

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Exprese genetické informace

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Struktura a organizace genomů

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Svět RNA a bílkovin. RNA svět, 1. polovina. RNA svět. Doporučená literatura. Struktura RNA. Transkripce. Regulace transkripce.

Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Genetika zvířat - MENDELU

Exprese genetické informace

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

přepis genetické informace z DNA do RNA, při které DNA slouží jako matrice pro syntézu RNA. Reakci katalyzuje RNA-polymeráza (transkriptáza)

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Přednáška kurzu Bi4010 Základy molekulární biologie, 2016/17 Transkripce DNA a sestřih

Nukleové kyseliny Replikace DNA Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv

Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.

Centrální dogma molekulární biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Struktura a funkce biomakromolekul

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Transpozony - mobilní genetické elementy

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

jedné aminokyseliny v molekule jednoho z polypeptidů hemoglobinu

Bakteriální transpozony

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Nukleové kyseliny Milan Haminger BiGy Brno 2017

Molekulární základ dědičnosti

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Chemická reaktivita NK.

Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace

TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE

a) Primární struktura NK NUKLEOTIDY Monomerem NK jsou nukleotidy

Molekulární genetika: Základní stavební jednotkou nukleových kyselin jsou nukleotidy, které jsou tvořeny

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

Přenos genetické informace: Centrální dogma. Odstranění intronů sestřihem RNA

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Molekulární biologie. 4. Transkripce

Syntéza a postranskripční úpravy RNA

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu

Odvětví genetiky zkoumající strukturu a funkci genů na molekulární úrovni

Molekulární základy dědičnosti

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

6. Nukleové kyseliny

Chemie nukleotidů a nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky)

Globální pohled na průběh replikace dsdna

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

Nebuněčný život (život?)

6) Transkripce. Bakteriální RNA-polymeráza katalyzuje transkripci všech uvedených typů primárních transkriptů (na rozdíl od eukaryot).

Bílkoviny a rostlinná buňka

Struktura a funkce biomakromolekul

Molekulární základy dědičnosti

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI

TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

-nukleové kyseliny jsou makromolekulární látky, jejichž základní stavební jednotkou je nukleotid každý nukleotid vzniká spojením:

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

Struktura, vlastnosti a funkce nukleových kyselin, DNA v jádře, chromatin.

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Inovace studia molekulární a buněčné biologie


GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219.

Otázky ke zkoušce z Biologie (MSP, FVHE, FVL) a ke zkoušce z Biologie a mol. biol. metod (BSP, FVHE), 2018/2019

REKOMBINACE Přestavby DNA

Nukleové kyseliny. Jsou universální složky živých organismů. Jsou odpovědné za uchování a přenos genetické informace.

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

Nukleové kyseliny. obecný přehled

Struktura a funkce nukleových kyselin

(molekulární) biologie buňky

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Enzymy v molekulární biologii, RFLP. Molekulární biologie v hygieně potravin 3, 2014/15, Ivo Papoušek

4) pokračování struktury nukleových kyselin

Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

REPLIKACE A REPARACE DNA

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Eva Benešová. Genetika

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Transkript:

Evoluce RNA

Funkční specializace dnes: nukleové kyseliny uchovávají genet. informaci bílkoviny mají strukturní a katalytickou fci

Po určité období měl obě funkce jeden typ sloučenin, RNA - informační i katalytická molekula. Objev ribozymů 1982 The RNA World 3.5-4mld

Důkazy pro existenci RNA světa 1. Důležitá role RNA v realizaci genetické informace dnes 2. RNA viry, retroelementy, telomery a konzervativní mechanizmus jejich replikace 3. Ribozymy enzymaticky aktivní RNA Kritéria testující zda RNA je reliktem světa RNA 1. Katalytické vlastnosti 2. Všudypřítomnost 3. Centrální postavení v metabolismu

Abiotická syntéza nukleotidů a polynukleotidů 1. Syntéza nukleozidů: vazba bází na ribózu 2. Tvorba nukleotidů: fosforylace nukleozidů (racemát) 3. Tvorba polynukleotidů tvorba fosfodiesterové vazby Chemická kondenzace aktivovaných 5 -polyfosfát nukleotidů

RNA se dokáže sama modifikovat, vystřihovat, spojovat. Katalyzované reakce 1. substrátem většinou RNA: a. nejčastěji hydrolýza fosfodiesterových vazeb (endonukleáza) b. obrácený směr syntéza fosfodiesterových vazeb (ligáza, polym.) c. transesterifikace editace, sestřih 2. Substrátem není RNA a. syntéza peptidové vazby

Co se stalo (děje) s RNA katalyzátory když jejich funkce převzaly proteiny Přechod RNA proteiny stále probíhá. Převzaly nové funkce: Ribozom původně replikace, nyní translace. Spliceosom původně rekombinace, nyní sestřih. Zachovaly si vysoce konzervativní funkce: - snorna úpravy rrna - RNAza P - úpravy trna - snrna - sestřih intronů v mrna Tyto funkce jsou vysoce konzervativní, zachovaly se u eukaryot. Ztráta některých RNA reliktů u prokaryot, protože proteiny jsou účinnější.

RELIKTY SVĚTA RNA 1. trna - od replikace k proteosyntéze 2. Ribozóm 3. Sestřih a snrna 4. Maturace rrna a snorna 5. Maturace trna a RNázaP 6. Signální rozpoznávací částice a srprna 7. Editace RNA a řídící RNA (grna) 8. Telomeráza a telomerická RNA 9. Vault RNA (vrna)

vrna RNA rodina, součást vault ribunocleoprotein complex. Ten se skládá z: major vault proetin (MVP) dvou minor vault proteins VPARP a TEP1 několika malých netranslatovaných molekul RNA. Každá vault partikule obsahuje 8-16 vrna molekul. Vault komplex je spojován s resistencí vůči lékům.

Vault RNA - přilepena na povrchu jaderné membrány a asociována s komplexem jaderných pórů - funkce neznámá, spíše funkční než strukturní (exp. odstranění RNA) - souvisí s rezistencí rakovinných buněk k léčivům - obsahuje RNA, sekvence konzervativní - tvoří značku pro transport NK z jádra a do jádra - v RNA světě existovala proto-jádro a proto-plazma, aby separovaly replikaci a transkripci, omezení šumu

Starobylé struktury Ribozóm je relikt světa RNA. Proteosyntéza, účast rrna, trna a mnoha proteinů. Původně replikace. Ribozómy jsou ribozymy, které jsou stabilizovány proteiny. Spliceozóm sestřih pre-mrna, účast snrna a mnoha proteinů. Původně rekombinace. Snorpozóm sestřih pre-rrna, účast snorna a mnoha proteinů.

Malé jaderné RNA (snrna) - nacházejí se v jádře eukaryot - účastní se sestřihu pre-mrna a udržování telomer - tvoří nukleoproteinové částice (snrnp = snurps), každá s více proteiny - jsou kódovány introny - U1, U2, U4, U5, U6 - U4+U6 se párují spolu, U6 je katalytická

Maturace rrna a snorna snorna (malé jadérkové RNA): účast při maturaci rrna a ribozómů - velký funkční komplex - snorpozóm - kódovány introny některých genů ribozomálních a heat shock genů - 8 různých snorna kódováno 8 introny jednoho genu - u savců nejméně 30 různých snorna, u kvasinky 26 snorna délky 5426 b (ancestrální snorpozóm) - homologie snorna s rrna (18S a 28S), intra- i intermolekulární kontakty - některé snorna potřebují spliceosom ke své maturaci

Maturace rrna a snorna Prokaryota absence snorna u prokaryot je záhadou maturace rrna jen za účasti proteinů objev U3snoRNA u archebakterie Sulfolobus acidocaldarius

Maturace trna a RNázaP trna: relikt světa RNA konzervativní, všudypřítomná, centrální úloha v metabolismu - interakce s rrna původní funkce v replikaci, později v proteosyntéze - některé geny pro trna mají introny RNázaP: - úloha v maturaci trna - je skutečným enzymem, štěpí opakovaně - RNA katalytická podjednotka + proteinová podjednotka - jediný ribozym modifikující RNA u prokaryot - molekulární fosílie RNáza MRP: -druhá podobná molekula vzniklá duplikací a divergencí u eukaryot nebo endosymbiózou - výskyt u Giardia a Microsporidia nemají mitochondrie

Signální rozpoznávací částice a srprna - RNA-proteinový komplex zajišťující vazbu ribozómu na ER a sekreci proteinů - původně ribozym štěpící GTP

RNA editace, g-rna, editozóm - posttrankripční úpravy - modifikace trna, rrna a pre-mrna, - substituce, inzerce, delece, kryptogeny, templátem je guide RNA (g- RNA) - eukaryota, mitochondrie trypanosom inzerce či delece polyu - editace je podmínkou tvorby sekundárních struktur bez nichž nemůže dojít k maturaci trna RNázou P Původ editace: - u mitochondrií reakce na asexualitu (Mullerova rohatka), korekce - ve světě RNA editace jako kontrolní mechanizmus exprese trna

Telomeráza - problém replikace konců lineární DNA u eukaryot RNP komplexy - RNA složka jako templát pro syntézu telomerických repeticí - RNA složka tvoří terciální strukturu, účast v katalýze nejasná - nepřítomna u prokaryot, cirkulární genomy - mutace telomerické RNA vede k prodlužování telomer - homologie s reverzní transkriptázou - starobylé RNA genomy byly lineární podpora hypotézy genomových značek

Komplexita ribozymů snrna (spliceosom) snrna jsou potřeba pro sestřih snorna, které se nacházejí v intronech jiných genů snorna (snorposom) snorna jsou potřeba pro sestřih rrna rrna (ribozóm)

PRVNÍ GENOMY

První protein byl RNA-dependentní RNA polymeráza (RNA replikáza) RNA RNP protein Proteiny zvýšily účinnost ribozymů - první geneticky kódovaný protein vznikl náhodou - krátký strukturně jednoduchý peptid - interagoval s RNA replikonem, zvyšoval jeho stabilitu či zlepšoval konformaci - syntéza potomstva musí být rychlejší než degradace rodičů - dostatečná přesnost, ale ne absolutní (možnost evoluce) RNA polymeráza Reverzní transkriptáza

Eigenův limit: replikační přesnost je limitujícím faktorem Čím je vyšší frekvence chyb při replikaci, tím menší genom může projít do další generace Omezení dopadů chyb replikace - více kopií (ploidie) - fragmentace genomu do chromosomů - rekombinace

První RNA organizmus kódující proteiny: Riborgis eigensis ~ 15kb genom První RNA genomy replikované RNA polymerázami kódovaly 1 peptidový řetězec Množství chyb, tedy vznikala populace lišících se molekul RNA, proto koreplikace vzájemně výhodných lineárních molekul kódujících replikázu, ochranný plášťový protein a konformační podjednotku. Vznik fragmentovaných interagujících genomů (podobnost struktuře eukaryontního genomu původní, prokaryota odvozená)

Jsou viry funkční relikty časných replikonů? Viry: (a) molekulární paraziti, odvození v důsledku způsobu života nebo (b) primitivní, na hranici života podobně jako časné replikátory RNA viry: - minimální kódující kapacita (coronaviry 30kb) - některé viry střídají fáze RNA a DNA reminiscence RNA DNA přechodu Mimiviry hranice života: - velikost genomu srovnatelná s prokaryoty (1.2Mb) - metabolické geny (911 genů pro proteiny) - 10% repetitivní DNA - jen částečná závislost na hostiteli (proteosyntéza)

Viroidy jsou nejpodobnější časným replikonům - patogeny rostlin - 200 až 10 000 kopií na buňku - malé RNA genomy (240-400 b), ssrna, cirkulární, - nekódují proteiny jako replikony éry před proteiny - replikovány hostitelskými RNA polymerázami - rolling-circle mechanizmus - multimery štěpené autokatalytickými ribozymovými sekvencemi - intenzivní vnitřní párování bází jejich genomické sekvence - tvorba sekundárních struktur stabilizujících genomy

První DNA genomy vznikly fúzováním malých kružnic DNA - malé kružnicové DNA genomy, disperzní genom - fúzování, geny jako autonomní DNA - počty kopií statisticky stejné podobné přenosům plazmidů Fáze A. Pregenomická, B. rekombinační, C. genomická

Fotosyntéza Schopnost tvořit těla z vody a vzduchu za pomocí slunečního záření. Původní organizmy anaerobní, živily se organickými látkami v prapolévce. Kyslík byl pro ně jedovatý. Nahrazení CO 2 (skleníkový plyn) kyslíkem vedlo k ochlazení planety.

Definice genomu Celková genetická informace organizmu. Prokaryota cirkulární chromosom a plazmidy. Eukaryota chromosomy v jádře, mitochondrie a chloroplasty

PŮVOD PROKARYOT A HYPOTÉZA TERMOREDUKCE

Svět RNA podporuje představu starobylosti eukaryot 1. Mnoho reliktů světa RNA u eukaryot (snrna, snorna, grna, telomeráza), jen některé také u prokaryot (RNázaP, trna). Proč by účinnější proteiny byly nahrazeny molekulami RNA? 2. Posttranskripční úpravy mrna a rrna jsou rychlé a účinné u prokaryot. Logičtější je směr ke zlepšování (euk prok) než naopak. 3. Neexistuje selekční výhoda pro moderní vznik sestřihu a spliceosomu u eukaryot, složitější struktura, mrna za 1hod místo za 1 minutu, tj. není důvod pro evoluci od prokaryot ke eukaryotům. 4. Eukaryotické telomerázy jsou starobylé struktury, homologie s RT

Původ prokaryot a hypotéza termoredukce - v evoluci prokaryot bylo stádium termofilních organizmů - malá stabilita RNA při teplotách nad 50 o C - časové i prostorové oddělení transkripce a translace nevýhodné degradace RNA - odstraněním intronů odpadl náročný sestřih - malé RNA vymizely nebo nahrazeny stabilnějšími proteiny

Genomy prokaryot jsou mladší a odvozené

Genomy prokaryot jsou mladší a odvozené PŮVODNÍ GENOM - lineární - fragmentovaný - introny obsahující - RNA molekuly potřebné pro úpravy RNA EUKARYOTA ODVOZENÝ GENOM - cirkulární - jedna molekula - operony obsahující - mnohé RNA nahrazeny proteiny PROKARYOTA