Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 16 Ostatní jehličnany Ing. Hana Márová 30.9.2012 1
Obsah 1 ÚVOD ANOTACE... 1 2 OSTATNÍ JEHLIČNANY... 2 3 DOPORUČENÁ LITERATURA... 5 4 POUŽITÁ LITERATURA... 6 5 SEZNAM OBRÁZKŮ... 7
1 Úvod anotace V kapitole jsou popsány stromy i dřevo tisu a jalovce. Je popsán růst stromu, květenství i jak plodí. Jsou uvedeny i jiné varianty než obvykle se vyskytující tis červený. Je popsáno dřevo, jeho vlastnosti a praktické využití. V závěru kapitoly jsou tři kontrolní otázky. Zpracovaný materiál je možné použít při výuce odborných předmětů oborů vzdělávání truhlář 33-56-H/01, tesař 36-64-H/01 a studijního oboru nábytkářství 33-42-M/01. 1
2 Ostatní jehličnany Tis červený patří mezi dřeviny domácího původu. Je keřovitého až stromovitého vzrůstu. Kůru má hnědočervenou. Jehlice jsou temně zelené, měkké asi 3 cm dlouhé. Na rubu jsou světlejší. Tis kvete v dubnu až v květnu na stromech a keřích ve stáří 30 let a plodí každým rokem. Plod tvoří červený míšek s hnědou pacičkou, zraje v září. Tis roste velmi pomalu. Dorůstá i 15 m a na kmenu má četné adventivní pupeny. Snáší sestřih i kouřové plyny. Dožívá se značného stáří až 1000 let. Strom je rozšířen po celé Evropě, ve výškách až 1400 m. Patří mezi nejstinnější jehličnany, je ohrožovaný mrazem a suchem. Má nejraději úrodnou, vlhkost zadržující půdu. Na rozdíl od mnoha jiných jehličnanů vytváří tis po ořezu nové výhonky i na starém dřevě a na kmeni. Kmen někdy vzniká srůstem jednotlivých kmínků. Přes obsah jedovatých toxinů je poškozován okusem zvěří. Jedovatost se týká prakticky celé rostliny s výjimkou červených semenných míšků. Nejvíce jedu z celé rostliny obsahují semena. Tis je dnes na vymření. U nás patří mezi chráněné stromy. příčný řez jehlicí samčí šištice tisu vlevo tis Adpressa Aurea Obrázek 1. Vegetační části tisu 2
Má řadu zahradních forem. U formy Adpressa existují jen samčí rostliny, takže na nich nerostou žádné plody. Keř roste do výšky asi 6 m. Jehlice jsou krátké, široké a tmavě zelené. Adpressa Aurea roste stejně jako předešlý druh, ale je menší asi 4 m. Konce větví nesou zlatožluté jehlice. Starší jehlice jsou žlutozelené s okraji zlatožlutými. Obrázek 2. Lehce pruhovaná textura tisu s jemnými suky Dřevo tisu má úzkou žlutobílou běl. Jádro je nachově červené až červeno fialové. Letokruhy jsou úzké, často zvlněné. Dřevo tisu je nejtvrdší ze všech jehličnanů a zároveň i nejtěžší. Je bez lesku i pryskyřice nemá pryskyřičné kanálky, je špatně štípatelné, dobře se obrábí, moří i leští. Je velmi pevné a trvanlivé. Není poškozovaný hmyzem, protože obsahuje jedovatý alkaloid taxin. Využívá se pro exkluzivní nábytek, dekorativní předměty v uměleckém truhlářství. Alkaloid taxin je využíván pro medicínské účely. Jalovec obecný je keř nebo nízký strom s kůrou proužkovitě odlupčivou. Jehlice má tuhé, pichlavé. Plody jsou bobulovité, srostlé šištice, které zrají druhým rokem. Jsou modročerné. Jalovec je slunná dřevina, odolná proti mrazu, roste na suchých stanovištích a vápenatých půdách od nížin až vysoko do hor. Strom dosahuje výšky až deset metrů. Dřevo jalovce má úzkou nažloutlou běl, jádro má žlutohnědé s fialovým nádechem, mohutné. Letokruhy jsou úzké, mírně zvlněné, ostře ohraničené čárkovitou vrstvou dřeva. Nemá pryskyřičné kanálky, příjemně voní. Dřevo je měkké, prostředně těžké, velmi pevné, houževnaté a trvanlivé. Soustruží se z něj hole, troubele k dýmkám, používá se v řezbářství a uměleckém truhlářství. větvička s plody kořenový systém jalovce průřez jehlicí jalovce Obrázek 3. Vegetační části jalovce 3
Obrázek 4. Květy jalovce a jeho keřovitá forma samčí a samičí květy Kontrolní otázky 1. Které části tisu jsou jedovaté? 2. Který jehličnan se vyskytuje jako keř i jako strom? 3. Nač se používá dřevo jalovce? 4
3 Doporučená literatura 1. Zdeňka Křupalová Nauka o materiálech pro 1 a 2 ročník SOU učebního oboru truhlář, SOBOTÁLES Praha 1999, ISBN 80-85-92-0-57-3 5
4 1. Readerś Digest Výběr Použitá literatura Naše příroda, živočichové a rostliny střední Evropy, Praha 2000, ISBN 80-86196-15-1 2. Rudi Wagenführ Obrazový lexikon dřevo, Grada Publishing 2002, ISBN 80-247-0346-7 3. Martinovský, Pozděna Klíč a atlas stromů a keřů, Orbis Pictus 4. Márová Materiály učební text pro rekvalifikační kurzy, SOU Lidická 600, rok 1991 5. Křupalová Nauka o materiálech pro 1 a 2 ročník SOU učebního oboru truhlář, SOBOTÁLES Praha 1999, ISBN 80-85-92-0-57-3 6. Žák Materiály pro 1.ročník SOU oborů zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů, Nakladatelství technické literatury Praha 1986, 3346 7. Lysý, Soumarová Materiály pro 2 a 3.ročník SOU oborů zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů, Nakladatelství technické literatury Praha 1975, 3305 8. Nico Vermeulen Encyklopedie stromy a keře, Rebo Productions 2008 ISBN 978-80-7234-934-0 6
5 Seznam obrázků Obrázek 1. Vegetační části tisu 2 Obrázek 2. Lehce pruhovaná textura tisu s jemnými suky..3 Obrázek 3. Vegetační části jalovce..3 Obrázek 4. Květy jalovce a jeho keřovitá forma.4 7