Urbanismus a územní plánování /UUP/

Urbanismus a územní plánování /UUP/ VŠTE bez bariér Ing. arch. Aleš Valder 2013 České Budějovice 1

Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 1. vydání ISBN Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2013 Vydala: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, 370 01 České Budějovice Za obsahovou a jazykovou správnost odpovídají autoři a garanti příslušných předmětů. 2

OBSAH 3

1. Pojmy urbanismus a územní plánování, vývoj územního plánování KLÍČOVÉ POJMY Urbanismus, územní plánování, urbanizace CÍLE KAPITOLY Pochopit význam a podstatu oboru urbanismus a územního plánování jako systému; seznámit se s vývojem plánování a stavby měst. ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny VÝKLAD 1.1 Urbanismus Urbanismus je vědní obor a tvůrčí architektonická disciplína. Smyslem a cílem je racionální, komponované a harmonické navrhování (projektování) sídelních útvarů nebo jejich částí a krajiny. Ideálním výsledkem je funkční a vyvážený celek, harmonicky uspořádaný, v němž jsou chráněny a rozvíjeny přírodní, civilizační a kulturní hodnoty včetně kulturního dědictví. Sounáležitost jeho občanů a ekonomické zajištění jejich života zaručují trvale udržitelný rozvoj území. Urbanismus se snaží v optimálním případě při řešení jednotlivých úkolů hledat taková řešení, při nichž je vyvážený soukromý a veřejný zájem. Stanovováním regulačních pravidel pro umisťování, funkci a základní prostorové parametry jednotlivých staveb a jejich souborů by měl na jedné straně neomezovat tvůrčí potenciál stavebníků a projektantů, ale na straně druhé jednoznačnými, srozumitelnými a věcně pochopitelnými pravidly zamezit 4

chaosu, nahodilostem a svévoli. Hlavním cílem je dosažení tzv. genia loci (latinské označení překládané jako duch místa, představuje jedinečný, výlučný a většinou příjemný pocit vyvolávaný v člověku jeho pobytem v určitém místě nebo prostoru a jejich vnímáním, který motivuje člověka se na toto místo opakovaně vracet, aniž by vždy dokázal přesně vyjádřit důvody tohoto pocitu). Urbanismus je také souborem tvůrčích pracovních metod a postupů, jimiž se formují lidská osídlení i krajina. Základní produkt urbanismu je: - urbánní prostor a parter v sídlech (náměstí, ulice, park, nábřeží) - kulturní krajina jako součást přírody (zemědělsky obhospodařované plochy, lesy, vodní toky a plochy, ekologicky stabilní území s minimálními zásahy člověka do jeho podoby a fungování, chráněná území) Skladebné prvky urbanismu jsou: - jednotlivé stavby, - exteriérové solitéry a artefakty, - přírodní komponenty zeleň, voda, terénní reliéf, světlo. Základní kompoziční nástroje urbanismu: - Urbanistická osa - Rytmus - Proporce - Měřítko - Kontrast Obr. č. 1 5

/zdroj: www.mapy.cz/ Příklad utilitární ( bezohledně hledící výlučně na prospěch - jednostranný ) soudobé tzv. satelitní zástavby bez jakéhokoliv urbanistických hodnot (Litvínovice u Českých Budějovic) Obr. č. 2 Koncept Obr. č. 3 Plán Obr. č. 4 Realizace urbanismus Obr. č. 5 Realizace stavba vládní budovy 6

/zdroj: wikipedia/ Brasilia unikátní urbanistický počin realizovaný podle návrhu arch. Costy a Niemeyera 1.2 Územní plánování Územní plánování je trvalá, soustavná a komplexní činnost orgánů územního plánování a stavebních úřadů, zaměřená na naplňování cílů a úkolů územního plánování, za použití jeho základních nástrojů, kterými jsou územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace a územní rozhodnutí (Ing. arch. M. Tunka 2003). Územní plánování je činnost, která: soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace, věcně i časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší. Obr. č. 6 7

/zdroj: vlastní/ 1.3 Historie a vývoj územního plánování Nejstarší prokazatelné doklady o koordinované plánované činnosti při využívání území sahají do období starověkého Egypta a Mezopotamie. 8

Obr. č. 7 Pyramidy v Gize inspirace a realita /zdroj: wikipedia/ Životní režim a styl byl podřízen využití vody z řek Nil, Eufrat a Tigris jako základní podmínky pro obhospodařování půdy (záplavy - zemědělství). Rozsáhlé projekty (pyramidy v Gize, vodní kanály, Babylon největší město tehdejšího světa) nebylo možno realizovat bez komplexního plánování území = územních plánů. V období 800 300 l. př. Kr. se na ostrově Kréta vyvinula vyspělá civilizace, kterou nazýváme minojská. Byla typická svou vysoce vyvinutou organizací moci v podobě tzv. městských států 9

polis, na kterou později navázali starověcí Řekové. Ruku v ruce s tím se rozvíjí umění stavby měst, jehož doklady dnes nalézáme při archeologických vykopávkách (např. Mykény). Obr. č. 8 Mykény rekonstrukce půdorysu a skladby města vč. vyspělého hradebního systému. /zdroj: wikipedia/ Staří Řekové navázali na vědomosti a umění Kréťanů při osídlování a kolonizaci Středomoří. To se neobešlo bez zakládání nových obchodních stanic na pobřeží přístavy. Dokladem jejich vyspělé organizace a schopnosti koordinace využití území je aténský chrámový okrsek na Akropoli. Obr. č. 9 10

/zdroj: wikipedia/ Imperiální tendence starověkých Římanů vyžadovala upevňovat dosažené pozice zakládáním a budováním opevněných vojenských táborů castrum na pravoúhlém půdorysu a budováním spojovacích komunikací cest. Princip castra spočívá v opakovaném využití systému dvou hlavních cest, které se protínají v pravém úhlu. Budování castra je základem moderního evropského urbanismu a řada evropských měst (Vídeň, Mainz, Kolín n. Rýnem) dodnes ve svém půdorysu skutečnost, že se vyvinula na půdorysu castra, dokládá. Pravoúhlý princip půdorysu s centrálním prostorem (náměstí = pův. vojenské ležení) přejímá jak středověk (např. České Budějovice), tak renesance, ale i města založená v nedávné minulosti (Manhattan v New Yorku). Středověká města se vyvíjela podle dvou základních schémat: přirozeným růstem (víceméně živelně) tzv. rostlá (např. Č. Krumlov), zpravidla poddanská; založením většina královských měst (Č. Budějovice); tzv. lokátor králem zmocněný zakladatel a zpravidla první rychtář byl tedy prvním projektantem územních plánů měst v našem pojetí. 11

Obr. č. 10 Český Krumlov Obr. č. 11 České Budějovice /zdroj: google.maps/ V období habsburské monarchie po 30. Leté válce, která přinesla úpadek celé evropské civilizace, se v oblasti racionálního využívání území objevují nové tendence. První je plánování a výstavba tzv. císařské cesty a v souvislosti s daňovou reformou i potřeba prvního mapování území (30. léta 18. století). Nevyhovující ekonomický systém povinné roboty bez motivačních stimulů vede k poddanské a pozemkové reformě raabizace (rozdělení půdy sedlákům do dědičného nájmu a zavedení peněžního plnění odvodů z hospodářského výsledku místo povinné roboty). Tento princip v důsledku dědičného převodu takto pronajaté půdy na potomky však přinesl přílišnou atomizace (rozdrobení) vlastnictví půdy a nastartoval obrácený proces zvaný komasace. Obrozenecké tendence v tehdejším Rakousku Uhersku ve druhé polovině 19. století si vynucují výraznou liberalizaci (tzv. Říjnový diplom) a zakládají nová práva pro obce (samospráva, podnikání). Důsledkem je potřeba koordinovaného plánování rozvoje obce tzv. upravovací plány (stavební čára; vyvlastnění ve veřejném zájmu / ulice; připomínkování; schvalování v obecní radě). Průmyslová revoluce přinesla, nejdříve v nejrozvinutějších zemích (Anglie, USA), do té doby nebývalý přesun obyvatelstva z venkova do měst. Tento proces, doprovázený celou řadou negativních jevů (vysoká koncentrace obyvatelstva, špatné hygienické podmínky, vznik celých chudinských čtvrtí dělnické kolonie) způsobil vznik tzv. industriálního města. 12

Segregace vzájemné oddělování společenských vrstev, přinesla spolu s nedostatkem stavebního prostoru postupné narůstání měst v podobě prstenců a vznik tzv. suburbií (předměstí a satelitů). V některých případech (zejména v USA) vedl tento proces ke vzájemnému přibližování a postupnému srůsti dvou i více měst tzv. konurbie. Dochází také k tzv. zonaci, členění území města na monofunkční části určené výlučně pro bydlení (rezidenční), výrobu (industriální), administrativu a obchod (komerční). S tím souvisí narůstání potřeby řešit dopravu (tramvaje, automobil, metro) a s tím spojené problémy. Jako každá obdobná tendence, i tento proces urbanizace dosáhl svých limitních mezí, a to především ve druhé polovině 20. století a přivodil tendenci opačnou, potřebu opustit velkoměsto a přesídlit do měst menších desurbanizace. Trendem, jak opětovně oživit opuštěná centra měst a zejména nevyužívané urbanizované plochy brownfields, je tzv. reurbanizace. V zemích rozvojových se všechny tyto tendence v čase opožďují, ale mají obdobné projevy a důsledky. V roce 1968 se sešla skupina předních tehdejších vědců různých oborů (sociologové, demografové, urbanisté, ekologové), tzv. Římský klub, aby posléze odhadla prognózu vývoje civilizace na zemi do roku 2100 s pesimistickými závěry shrnutými do knihy nazvané Meze růstu (hlavní autoři manželé Meadowsovi). V jejich závěrech se hovoří o všech základních problémech, s nimiž se setkává už i současná civilizace přelidnění, oteplování, nedostatek vody a potravin, limity zdrojů fosilních paliv, a které zřejmě povedou k celosvětové krizi nepoznaných rozměrů a dopadů. Jak, alespoň částečně, příchodu této krize čelit, je m.j. i úkolem územního plánování. STUDIJNÍ MATERIÁLY Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/, v platném znění 13

EVROPSKÁ UNIE. Nová aténská charta. In: European council of town planners [online], květen 1999 *cit. 22. 2. 2012+. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2000/2000-01/11_charta.pdf HRŮZA, J. Charty moderního urbanismu, Praha: Agora, 2002. ISBN 80-902945-4-5. OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Vysvětlit rozdíly mezi územním plánováním a urbanismem. 2/ Vysvětlit rozdíly mezi jednotlivými formami urbanizace. 3/ Popsat hlavní vývojové mezníky historie stavby města a jejich význam pro současnost. KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK samostudium 14

2. Procesy územního plánování a úrovně plánování, projektant, pořizovatel, úřad územního plánování, občan, investor, developer KLÍČOVÉ POJMY Pořizovatel, projektant, stavebník, občan, zástupce veřejnosti CÍLE KAPITOLY Seznámit se s procesy a úrovněmi územního plánování a pochopit význam a úlohu jednotlivých klíčových aktéru, kteří se jich účastní. ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny VÝKLAD 2.1 Procesy územního plánování Procesem územního plánování se rozumí zejména pořizovatelská činnost, projekční činnost při územním plánování, sledování jevů v území a analýza jejich stavu, vzájemných vlivů a vývoje (rozbor), součinnost orgánů veřejné správy s orgány samospráv, poskytování informací o území, účast veřejnosti a komunikace s ní. 2.2 Úrovně plánování Nadnárodní úroveň 15

Národní úroveň Oblastní (krajská) úroveň Místní (obecní) úroveň 2.2.1 Nadnárodní úroveň plánování zahrnuje především účast České republiky na zpracování dokumentů pro přípravu takových záměrů, které mají zjevně mezinárodní rozsah a charakter a dále možnost sousedících zemí (Rakousko, Německo, Polsko, Slovensko) aktivně spolupracovat a vyjadřovat se dokumentům národní nebo oblastní úrovně v těch případech, kdy se záměry blíží a nebo dotýkají svým vymezením nebo dosahem svých vlivů společné státní hranice a nebo ji překračuji. Přitom se vychází z legislativních pravidel Evropské unie. V rámci nadnárodní úrovně plánování se části řeší také specifické nebo úzce zaměřené programy a projekty mající společný dopad nebo přesah (např. řešení protipovodňových opatření v povodí řek protékajících územím více států společný českoněmecký projekt LABEL; spolupráce při řešení a při koordinaci přípravy a realizace důležitých infrastrukturních staveb mezinárodního nebo celoevropského významu spojení měst České Budějovice a Linz rychlostní komunikací). 2.2.2 Národní úroveň plánování představuje zejména tzv. Politika územního rozvoje České republiky, ale také různé odvětvové dokumenty nebo generely se specifickým zaměřením na určitou oblast. Patří mezi ně koncepční dokumenty ústředních orgánů a ministerstev a jimi zřizovaných organizací (např. Dopravní sektorové strategie Ministerstva dopravy ČR; Koncepce památkové péče Ministerstva kultury ČR; Koncepce surovinové a energetické bezpečnosti České republiky aj.). Tato plánovací úroveň řeší zásadně ty problémy, které svým dosahem a významem mají celorepublikový charakter. 2.2.3 Oblastní (krajská) úroveň plánování je reprezentována především tzv. Zásadami územního rozvoje jednotlivých krajů. I na úrovni jednotlivých krajů jsou vypracovávány další dílčí nebo resortní koncepce, např. v odvětvích dopravy, životního prostředí, cestovního ruchu, památkové péče, rozvoje technické infrastruktury apod. Tato plánovací úroveň řeší buď problematiku s dosahem pro celé území krajů a nebo s charakterem tzv. nadmístního významu, tedy s vymezením na území několika obcí nebo s lokálním vymezením (na území jedné obce), ale nadmístním dosahem (více obcí). 16

2.2.4 Místní (obecní) úroveň plánování představují dva základní dokumenty. Územní plán, který se zpracovává zásadně pro celé území obce, a regulační plán, který se zpracovává pro část území obce, zpravidla tehdy, kdy je územní plán co do podrobnosti nedostačující. Dokumenty, mající závaznou právní podobu (Zásady územního rozvoje, územní plány a regulační plány) se často odvíjejí od dílčích koncepčních podkladových dokumentů, zpravidla oborově orientovaných, jako jsou studie, analytické podklady, generely, rozbory. 2.3 Aktéři procesů územního plánování 2.3.1. Pořizovatel příslušný obecní úřad, krajský úřad, Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo obrany, který pořizuje územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentaci, vymezení zastavěného území nebo politiku územního rozvoje. 2.3.2 Kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost Krajský úřad a úřad územního plánování (pořizovatel) vykonávají územně plánovací činnost / 6 odst. 1 nebo 7 odst. 1 Stavebního zákona/ prostřednictvím úředníků. Tito úředníci musí splňovat tzv. kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. Obecní úřad, který není úřadem územního plánování, vykonává územně plánovací činnost / 6 odst. 2 Stavebního zákona/ prostřednictvím úředníka nebo jiné fyzické osoby, kteří splňují kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje úředník nebo fyzická osoba, která má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu /zákon o úřednících územních samosprávných celků/ a splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle stavebního zákona. Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje 1. autorizovaný architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor územní plánování nebo bez specifikace oboru podle o výkonu povolání autorizovaných architektů a 17

o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (360/1992 Sb., v platném znění); 2. fyzická osoba, která má a) vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní plánování a nejméně 18 měsíců praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě nebo b) vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v oboru územní plánování nebo vysokoškolské vzdělání se stavebním zaměřením a nejméně 3 roky odpovídající praxe. Úředník nesplňující kvalifikační požadavky může vykonávat územně plánovací činnost podle odstavce 1, pokud je zajištěno, že bude do doby splnění uvedených požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením úředníka splňujícího kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, nejvýše však po dobu 3 let. 2.3.3 Projektant Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu ( autorizované osoby podle zákona č360/1992 Sb.). Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí, a projektové dokumentace pro stavební řízení, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny. Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány. 2.3.4 Stavební podnikatel Stavebním podnikatelem je každá osoba, která je oprávněna k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních právních předpisů /např. živnostenský zákon; zákon o obchodních korporacích). 18

2.3.5 Stavebník osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti. Stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby developer. 2.3.6 Občan Každý občan země má zajištěnu ochranu svých osobnostních, majetkových a občanských práv v rozsahu Ústavy, Listiny základních práv a svobod a platných zákonů. Ty mu umožňují vlastní aktivní účast, zastupování na základě zplnomocnění jinou osobou popř. využívání volených zástupců v různých orgánech při jejich ochraně a prosazování. Důležitým nástrojem na ochranu práv občana jsou také tzv. opravné prostředky (odvolání se proti rozhodnutí; přezkum rozhodnutí; obnova řízení). Občan má v krajním případě právo domáhat se práv prostřednictvím soudu (správní soudnictví, kasační žaloba). Platí základní pravidlo, které říká, že občan je oprávněn ke všemu, co mu zákon výslovně nezakazuje; naproti tomu veřejná moc může konat pouze v těch záležitostech, k nimž je zákonem výslovně zmocněna. 2.3.7 Zástupce veřejnosti Veřejnost může být při pořizování návrhu územně plánovací dokumentace zastupována zmocněným zástupcem veřejnosti. Zástupcem veřejnosti může být každá fyzická nebo právnická osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům. Zástupce veřejnosti musí zmocnit nejméně jedna desetina občanů obce s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně 200 občanů příslušné obce, kteří uplatňují věcně shodnou připomínku k návrhu územně plánovací dokumentace. Zástupce veřejnosti může zmocnit rovněž nejméně 500 občanů kraje nebo nejméně jedna desetina občanů kterékoli obce na území kraje s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně 200 občanů obce na území kraje, pokud podali věcně shodnou připomínku k návrhu zásad územního rozvoje. Zmocnění zástupce veřejnosti se dokládá seznamem občanů obce nebo kraje nebo obyvatel, kteří uplatňují věcně shodnou připomínku, a podpisovou listinou, v níž je uvedeno jméno a příjmení, trvalý pobyt nebo pobyt, popřípadě adresa místa pobytu v zahraničí a podpis osob s prohlášením, že jmenovaného zástupce veřejnosti zmocňují k podání námitky na základě věcně shodné připomínky a k projednání této námitky podle tohoto zákona, a prohlášením zástupce veřejnosti. Toto prohlášení obsahuje jméno a příjmení zástupce veřejnosti, jeho trvalý pobyt nebo pobyt a podpis, že toto zmocnění přijímá. 19

2.3.8 Dotčený orgán Orgány územního plánování přednostně využívají zjednodušující postupy a postupují tak, aby dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány. Orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů (soustava zákonů České republiky, které souvisí s problematikou územního plánování a navazují na ně). Dotčené orgány vydávají a) závazná stanoviska pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu nebo úkony autorizovaného inspektora, b) stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jejichž obsah je závazný pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy (zásady územního rozvoje, územní a regulační plán). Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem nebo závazným stanoviskem. Navazující stanoviska nebo navazující závazná stanoviska mohou dotčené orgány v téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené územně plánovací dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu, jinak se k nim nepřihlíží. V řízeních podle části čtvrté stavebního zákona (stavební řád) se nepřihlíží k závazným stanoviskům dotčených orgánů ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto ve vydaném regulačním plánu, v územním rozhodnutí nebo v územním opatření o stavební uzávěře anebo v územním opatření o asanaci území, nejde-li o závazné stanovisko uplatněné na základě nově zjištěných a doložených skutečností podle odstavce Stanoví-li dotčené orgány ve svém stanovisku nebo závazném stanovisku podmínky, a stanou-li se tyto podmínky součástí výrokové části rozhodnutí, nebo součástí opatření obecné povahy nebo jiného úkonu orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto zákona, mohou dotčené orgány kontrolovat jejich dodržování. Orgány územního plánování a stavební úřady projednávají protichůdná stanoviska nebo protichůdná závazná stanoviska dotčených orgánů a musí dosáhnout vzájemné dohody. Pokud se tak nestane, přechází kompetence k dosažení dohody na jejich nařízené orgány a v krajním případě až na vládu ČR. STUDIJNÍ MATERIÁLY Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/, v platném znění OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Vysvětlete, kdo je to pořizovatel a jaké podmínky způsobilosti musí pro výkon této činnosti splňovat. 20

2/ Charakterizujte hlavní náplně činnosti profese projektant. 3/ Kdo je to zástupce veřejnosti? KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK samostudium 21

3. Nástroje územního plánování, cíle územního plánování, úkoly územního plánování KLÍČOVÉ POJMY Nástroje územního plánování, úkoly územního plánování, cíle územního plánování CÍLE KAPITOLY Seznámit se s nástroji územního plánování, s jeho úkoly a cíli. ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny VÝKLAD 3.1 Nástroje územního plánování Platná právní úprava definuje ve stavebním zákoně tyto nástroje územního plánování: Politika územního rozvoje České republiky Územně plánovací dokumentace Územně plánovací podklady 3.1.1 Politika územního rozvoje Politika územního rozvoje určuje ve stanoveném období (zpravidla 2 až 4 roky) požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, 22

zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území. Určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. S ohledem na možnosti území koordinuje tvorbu a aktualizaci zásad územního rozvoje, tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry na změny v území republikového významu a stanoví úkoly zajišťující tuto koordinaci. 3.1.2 Územně plánovací dokumentace Územně plánovací dokumentace jsou právně závazné dokumenty sloužící pro koordinaci rozvoje území a stanovují jednoznačné požadavky pro rozhodování v území. Zpracovávají se pro: území krajů, a nazývají se Zásady územního rozvoje, území obcí, a nazývají se Územní plány, části území krajů nebo obcí Regulační plány. 3.1.3 Územně plánovací podklady Územně plánovací podklady jsou podkladem pro pořizování Politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace a jejich změn a pro rozhodování v území. Tvoří je: územně analytické podklady mají za cíl zjišťovat a vyhodnocovat stav a vývoj území. Zpracovávají se pro území kraje a pro území tzv. obcí s rozšířenou působností (ORP). Jde o soustavnou činnost spočívající ve sběru a zpracování dat o území v podobě tzv. jevů. územní studie - ověřují možnosti a podmínky změn v území. Zpracovávají se zpravidla pro určitá specifická témata (např. dopravní řešení trasy komunikace) a mohou jako podklad pro rozhodování v území (územní řízení) tvořit podrobnější formu suplující např. regulační plán. 23

3.2 Cíle územního plánování ( 18 stavebního zákona) 3.2.1 Vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. (tzv. princip trvale udržitelného rozvoje Charta z Torremolinos, legislativa EU) 3.2.2 Zajišťovat předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sledovat společenský a hospodářský potenciál rozvoje. 3.2.3 Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. 3.3 Úkoly územního plánování ( 19 stavebního zákona) Úkolem územního plánování je zejména a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, 24

d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb, e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území, f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci), g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem, h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn, i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území, k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany, l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území, m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů 4), 12) před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů, o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče. Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území ( 18 odst. 1 Stavebního zákona). Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. 25

STUDIJNÍ MATERIÁLY Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/, v platném znění OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Vyjmenujte nástroje, které používá územní plánování k naplňování svých úkolů a cílů. 2/ Popište základní cíle územního plánování. 3/ Jaké úkoly plní územní plánování? KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK samostudium 26

4. Definice a teze udržitelného rozvoje a snaha o vytvoření podmínek pro jeho naplňování v územním plánování KLÍČOVÉ POJMY Trvale udržitelný rozvoj, SWOT analýza, rozbor udržitelného rozvoje CÍLE KAPITOLY Pochopit princip trvale udržitelného rozvoje; seznámit se se způsoby, jimiž se sleduje a vyhodnocuje. ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny VÝKLAD 4.1 Trvale udržitelný rozvoj Princip trvale udržitelného rozvoje je v prvém pořadí cílů územního plánování, jak je definuje 18 stavebního zákona. Zní takto: Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Trvale udržitelný rozvoj je tedy možný za předpokladu, že tři jeho složky (životní prostředí, hospodářské rozvoj soudržnost společenství obyvatel území také sociální smír ) pojmenované v uvedeném paragrafu, jsou dlouhodobě ve vyváženém vztahu. Důležité je, aby jeho uplatňování dokázalo uspokojit současné potřeby a bralo ohled i na potřeby budoucích generací. Sledování toho, jak je tento cíl realizován, je trvalým a soustavným úkolem krajských úřadů a úřadů územního plánování. Ty mají za úkol jednou za dva roky 27

naplňování Principu trvale udržitelného rozvoje vyhodnotit v podobě tzv. rozboru udržitelného rozvoje území. Tuto povinnost jim stanovuje stavební zákon. Rozborem se komplexně zhodnocuje aktualizace jednotlivých jevů územně analytických podkladů (viz kapitola 5. tohoto učebního textu) a dalších podkladů (statistické údaje, průzkumy území, databáze poskytnuté jednotlivými obcemi, mapové podklady, orto-foto mapy, terénní průzkumy). 4.2 Rozbor udržitelného rozvoje území Rozbor udržitelného rozvoje území zahrnuje - 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území tedy zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje. Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, které jsou součástí územně analytických podkladů obcí zpracovaných zpravidla digitální technologií způsobem umožňujícím výměnu dat pro jejich využití v územně analytických podkladech kraje ( 29 odst. 3 stavebního zákona), je stanoven v části A přílohy č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, které jsou součástí územně analytických podkladů kraje, je stanoven v části B přílohy č. 1 k uvedené vyhlášce. Základní metodou při vyhodnocování je SWOT-analýza. V dlouhodobém horizontu je důležité porovnávat vývojové tendence sledovaných parametrů a v případě negativního nebo 28

nerovnoměrného vývoje při vyhodnocování uplatňování územně plánovací dokumentace (min. 1 x za 4 roky) navrhnout potřebná rozvojová nebo ochranná opatření. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT) se člení na 10 témat: 1. horninové prostředí a geologii, 2. vodní režim, 3. hygienu životního prostředí, 4. ochranu přírody a krajiny, 5. zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, 6. veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, 7. sociodemografické podmínky, 8. bydlení, 9. rekreaci, 10. hospodářské podmínky. Údaj o území obsahuje textovou část, grafickou část a dále informace o jeho vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí účinnosti (označováno jako "pasport údaje o území"). Textová část obsahuje popis údaje o území, grafická část obsahuje zobrazení údaje o území včetně použitého měřítka a legendy. Správnost poskytnutého údaje o území se potvrzuje v pasportu údaje o území, jehož obsah je stanoven v příloze č. 2 k uvedené vyhlášce. Grafická část územně analytických podkladů obsahuje výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území 29

a výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (také označován jako problémový výkres"). Územně analytické podklady mohou být doplněny dalšími výkresy, schématy, tabulkami, grafy či kartogramy. V územně analytických podkladech pro území hlavního města Prahy je možno sloučit obsah územně analytických podkladů obcí a územně analytických podkladů kraje. 4.3 Projednání územně analytických podkladů a rozboru udržitelného rozvoje území Územně analytické podklady kraje se předkládají k projednání zastupitelstvu kraje v rozsahu rozboru udržitelného rozvoje území nebo jeho aktualizace. Součástí územně analytických podkladů obcí je doklad o jejich projednání s obcemi. To znamená, že úřad územního plánování projedná územně analytické podklady a rozbor udržitelného rozvoje s obcemi buď jednotlivě, nebo je pozve na společné jednání. Součástí územně analytických podkladů kraje je doklad o jejich projednání v zastupitelstvu kraje. 4.4 Východiska udržitelného rozvoje území Český právní řád převzal princip udržitelného rozvoje z evropské legislativy počínaje 1. lednem roku 2007, kdy vstoupil v účinnost nový stavební zákon. Evropská legislativa tuto zásadu přijala mnohem dříve. Byla přijata na základě tzv. Charty z Torremolinos, v níž se jednotlivé členské země dohodly na dodržování tohoto principu jako základní podmínky vyváženého rozvoje celého území Unie, kterým bude možno předejít ekonomickým otřesům a sociálním rozporům za podmínky uchování a rozvoje přírodních hodnot na celém území Unie jako jednoho nedělitelného celku. STUDIJNÍ MATERIÁLY Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/, v platném znění Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění MAIER, K., prof. Ing. arch., CSc. a kol., 2012. Udržitelný rozvoj území. 30

Grada. OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Popište princip trvale udržitelného rozvoje. 2/ Co je to rozbor udržitelného rozvoje území? 3/ Jaké obsahové náležitosti musí splňovat rozbor udržitelného rozvoje území? Popište metodu označovanou jako SWOT analýza. KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK samostudium 31

5. Územně plánovací podklady, definice, funkce, účel, vývoj KLÍČOVÉ POJMY Územně analytické podklady, územní studie, jevy, evidence územně plánovací činnosti CÍLE KAPITOLY Pochopit význam a skladbu územně analytických podkladů územních studií; ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny VÝKLAD 5.1 Skladba územně analytických podkladů Územně plánovací podklady tvoří: územně analytické podklady, které zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území a územní studie, které ověřují možnosti a podmínky změn v území; slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území. 5.2 Územně analytické podklady 5.2.1 Územně analytické podklady - obsah Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnot území, 32

omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území ("limity využití území"), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci ("rozbor udržitelného rozvoje území"). Úřad územního plánování pořizuje územně analytické podklady pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů. Krajský úřad pořizuje územně analytické podklady pro území kraje v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje. Územně analytické podklady pořizuje příslušný pořizovatel na základě průzkumů území a na základě údajů o území, kterými jsou a/ informace nebo data o stavu území, b/ o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území, například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě, a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů c/ a dále informace nebo data o záměrech na provedení změny v území; Údaje o území zahrnují i informace o jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí platnosti a účinnosti. Podkladem pro pořízení územně analytických podkladů může být i technická mapa. Údaje o území poskytuje pořizovateli "poskytovatel údajů orgán veřejné správy (např. Ministerstvo životního prostředí ČR), jím zřízená právnická osoba (např. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR) a vlastník dopravní a technické infrastruktury (např. Ředitelství silnic a dálnic ČR, E.ON) 33

především v digitální formě, bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, a přitom zodpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost. Tyto údaje o území může pořizovatel použít jen pro územně plánovací činnost, založení a vedení technické mapy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie. Vlastník technické infrastruktury poskytuje úřadu územního plánování v grafickém vyhotovení polohopisnou situaci technické infrastruktury dokončené a zkolaudované po dni nabytí účinnosti tohoto zákona v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (JTSK) v měřítku katastrální mapy (1:2000), případně v měřítku podrobnějším. U technické infrastruktury dokončené a zkolaudované přede dnem nabytí účinnosti stavebního zákona poskytne polohopisné údaje v jemu dostupném systému, pokud tento zákon nestanoví jinak. 5.2.2 Aktualizace územně analytických podkladů Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na základě nových údajů o území a průzkumu území a každé 2 roky pořídí jejich úplnou aktualizaci. Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností a jejich úplnou aktualizaci projedná pořizovatel v rozsahu určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích do 30 dnů po jejich vyhotovení s obcemi ve svém správním obvodu. Územně analytické podklady pro území kraje a jejich aktualizace pořizuje krajský úřad s využitím územně analytických podkladů pro správní obvody obcí s rozšířenou působností a předkládá je k projednání zastupitelstvu kraje v rozsahu a formě stanovené prováděcím právním předpisem. 5.2.3 Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek číslo Sledovaný jev 1. zastavěné území 2 plochy výroby 3 plochy občanského vybavení 4 plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území 5 památková rezervace včetně ochranného pásma 6 památková zóna včetně ochranného pásma 34

7 krajinná památková zóna 8 nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 9 nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 10 památka UNESCO včetně ochranného pásma 11 urbanistické hodnoty 12 region lidové architektury 13 historicky významná stavba, soubor 14 architektonicky cenná stavba, soubor 15 významná stavební dominanta 16 území s archeologickými nálezy 17 oblast krajinného rázu a její charakteristika 18 místo krajinného rázu a jeho charakteristika 19 místo významné události 20 významný vyhlídkový bod 21 územní systém ekologické stability 22 významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou 23 významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou 24 přechodně chráněná plocha 25 národní park včetně zón a ochranného pásma 26 chráněná krajinná oblast včetně zón 27 národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma 28 přírodní rezervace včetně ochranného pásma 29 národní přírodní památka včetně ochranného pásma 30 přírodní park 31 přírodní památka včetně ochranného pásma 32 památný strom včetně ochranného pásma 33 biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO 34 NATURA 2000 - evropsky významná lokalita 35 NATURA 2000 - ptačí oblast 36 lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem 37 lesy ochranné 35

38 les zvláštního určení 39 lesy hospodářské 40 vzdálenost 50 m od okraje lesa 41 bonitovaná půdně ekologická jednotka 42 hranice biochor 43 investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti 44 vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem 45 chráněná oblast přirozené akumulace vod 46 zranitelná oblast 47 vodní útvar povrchových, podzemních vod 48 vodní nádrž 49 povodí vodního toku, rozvodnice 50 záplavové území 51 aktivní zóna záplavového území 52 území určené k rozlivům povodní 53 území zvláštní povodně pod vodním dílem 54 objekt/zařízení protipovodňové ochrany 55 přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem 56 lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa 57 dobývací prostor 58 chráněné ložiskové území 59 chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry 60 ložisko nerostných surovin 61 poddolované území 62 sesuvné území a území jiných geologických rizik 63 staré důlní dílo 64 staré zátěže území a kontaminované plochy 65 oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší 66 odval, výsypka, odkaliště, halda 67 technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma 68 vodovodní síť včetně ochranného pásma 36

69 technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma 70 síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma 71 výrobna elektřiny včetně ochranného pásma 72 elektrická stanice včetně ochranného pásma 73 nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma 74 technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma 75 vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma 76 technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma 77 ropovod včetně ochranného pásma 78 produktovod včetně ochranného pásma 79 technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma 80 teplovod včetně ochranného pásma 81 elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma 82 komunikační vedení včetně ochranného pásma 83 jaderné zařízení 84 objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami 4) 85 skládka včetně ochranného pásma 86 spalovna včetně ochranného pásma 87 zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma 88 dálnice včetně ochranného pásma 89 rychlostní silnice včetně ochranného pásma 90 silnice I. třídy včetně ochranného pásma 91 silnice II. třídy včetně ochranného pásma 92 silnice III. třídy včetně ochranného pásma 93 místní a účelové komunikace 94 železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma 95 železniční dráha regionální včetně ochranného pásma 96 koridor vysokorychlostní železniční trati 97 vlečka včetně ochranného pásma 37

98 lanová dráha včetně ochranného pásma 99 speciální dráha včetně ochranného pásma 100 tramvajová dráha včetně ochranného pásma 101 trolejbusová dráha včetně ochranného pásma 102 letiště včetně ochranných pásem 103 letecká stavba včetně ochranných pásem 104 vodní cesta 105 hraniční přechod 106 cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka 107 objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma 108 vojenský újezd 109 vymezené zóny havarijního plánování 110 objekt civilní ochrany 111 objekt požární ochrany 112 objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky 113 ochranné pásmo hřbitova, krematoria 114 jiná ochranná pásma 115 ostatní veřejná infrastruktura 116 počet dokončených bytů k 31. 12. každého roku 117 zastavitelná plocha 118 jiné záměry 119 další dostupné informace, např. průměrná cena m 2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m 2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území 5.2.4 Územně analytické podklady krajů - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek číslo Sledovaný jev 1 vývoj počtu obyvatel 2 podíl obyvatel ve věku 0-14 let na celkovém počtu obyvatel 3 podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel 4 podíl osob se základním vzděláním 38

5 podíl osob s vysokoškolským vzděláním 6 sídelní struktura 7 ekonomická aktivita podle odvětví 8 míra nezaměstnanosti 9 vyjíždějící do zaměstnání a škol 10 dojíždějící do zaměstnání a škol do obce 11 výstavba domů a bytů 12 podíl neobydlených bytů na celkovém fondu 13 struktura bytového fondu 14 místně obvyklé nájemné 15 rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím 16 počet staveb pro rodinou rekreaci 17 Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení 18 lázeňská místa a areály 19 podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu 20 podíl obyvatel zásobovaných plynem 21 podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci 22 podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru 23 podíl orné půdy ze zemědělské půdy 24 podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské 25 podíl speciálních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy 26 podíly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích 27 podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru 28 podíl vodních ploch na celkové výměře katastru 29 podíl lesů na celkové výměře katastru 30 koeficient ekologické stability KES /koeficient ekologické stability/ 31 stupeň přirozenosti lesních porostů 32 hranice přírodních lesních oblastí 33 hranice bioregionů a biochor 34 hranice klimatických regionů 35 počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší 39

36 hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj 37 další dostupné informace, týkající se například demografie, ekonomických aktivit, bydlení, rekreace, uspokojování sociálních potřeb a životního prostředí 5.3 Územní studie Územní studie není územně plánovací dokumentací, nýbrž územně plánovacím podkladem!!! Co řeší? navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území (například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability), které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí. Pořizovatel pořizuje územní studii když je to uloženo územně plánovací dokumentací z vlastního nebo jiného podnětu. V zadání územní studie určí pořizovatel její obsah rozsah cíle a účel. Pořizovatel územní studie podá poté, kdy schválil možnost jejího využití podle 25 stavebního zákona ( územní studie slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území ) návrh na vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. STUDIJNÍ MATERIÁLY Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/, v platném znění Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací 40

činnosti, v platném znění OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Vyjmenujte některé jevy ze skupiny územně analytických podkladů pořizovaných pro obce. 2/ Vyjmenujte některé jevy ze skupiny územně analytických podkladů pořizovaných pro kraje. KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium 41

6. Politika územního rozvoje, schválení, důvody pro její vznik, obsah a členění PÚR KLÍČOVÉ POJMY rozvojová oblast, rozvojová osa, specifická oblast, koridor CÍLE KAPITOLY Pochopit úlohu a význam politiky územního rozvoje ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny VÝKLAD 6.1 Účel politiky územního rozvoje České republiky Politika územního rozvoje ČR (dále PÚR ČR") je jedním z nástrojů územního plánování. Určuje požadavky a rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování, které v obecné rovině uvádí stavební zákon, a dává je do republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostí, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území. PÚR ČR je pořizována Ministerstvem pro místní rozvoj (dle ustanovení 5 odst. 5 podle 31 až 35 a 186 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů) a schvaluje ji vláda ČR svým usnesením. Ministerstvo zajišťuje, aby ve Sbírce zákonů bylo uveřejněno sdělení o schválení politiky územního rozvoje, a celý dokument zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje (kraje), územních plánů (obce), regulačních plánů (kraje a obce) a pro rozhodování v území (územní řízení). PÚR ČR se aktualizuje jednou za 4 roky na základě vládou projednané a schválení zprávy o uplatňování PÚR ČR. 42

Smyslem a cílem pořízení PÚR ČR je především určit strategii a základní podmínky pro naplňování úkolů územního plánování a tím poskytnout rámec pro konsensuální obecně prospěšný rozvoj hodnot území ČR (dále jen územní rozvoj"). Účelem PÚR ČR je také, s ohledem na možnosti a předpoklady území a na požadavky územního rozvoje, zajistit koordinaci územně plánovací činnosti krajů a obcí, koordinaci odvětvových a meziodvětvových koncepcí, politik a strategií a dalších dokumentů ministerstev a dalších ústředních správních úřadů. PÚR ČR dále koordinuje záměry na změny v území republikového významu pro dopravní a technickou infrastrukturu a pro zdroje jednotlivých systémů technické infrastruktury, které svým významem, rozsahem nebo předpokládaným využitím ovlivní území více krajů (dále jen rozvojové záměry"). PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnosti a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry a klade si za cíl zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. PÚR ČR slouží také ke koordinaci dalších nástrojů veřejné správy, které mají vliv na územní rozvoj (např. program rozvoje územního obvodu kraje; program rozvoje územního obvodu obce). Při shora uvedené koordinaci PÚR ČR vychází mj. z dokumentů určených k podpoře regionálního rozvoje a podkladů a dokumentů veřejné správy, které mají v mezinárodních a republikových souvislostech vliv na využívání území státu, např. politik, strategií, koncepcí, plánů, programů, generelů a zprávy o stavu životního prostředí. PÚR ČR je pravidelně aktualizována (např. na základě územně analytických podkladů krajů, podnětů krajů a záměrů, vyplývajících z celostátních rozvojových dokumentů). Přitom se posuzuje, zda důvody pro jednotlivé rozvojové záměry nepominuly či zda není vhodné vymezit jiné rozvojové záměry s aktuální potřebou řešení. PÚR ČR s ohledem na jedinečnost charakteru území a struktury osídlení České republiky zohledňuje požadavky na udržitelný rozvoj území a územní soudržnost, které pro Českou republiku vyplývají z členství v EU, z mezinárodních smluv, z členství v mezinárodních organizacích (OSN, OECD, Rada Evropy) a dalších mezinárodních dohod, smluv a úmluv, vztahujících se k územnímu rozvoji, ve kterých je Česká republika jednou ze smluvních stran. PÚR ČR bere ohled i na záměry obsažené v dokumentech územního rozvoje sousedních států. PÚR ČR je především textovým dokumentem, ale její text je doplněn potřebnými schématy, a je v souladu s 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území", které se uplatňují na celém území České republiky; Rozvojové oblasti a rozvojové osy"; Specifické oblasti"; Koridory a plochy dopravní infrastruktury"; Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury"; Další úkoly pro územní plánování". V PÚR se vymezují oblasti, osy, koridory a plochy, v nichž je prokázána potřeba rozvoje území státu, čímž se zásahy do působnosti orgánů krajů a obcí také v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; 43