Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a právní věda Katedra trestního práva. Diplomová práce. Peněžitý trest.

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a právní věda Katedra trestního práva Diplomová práce Peněžitý trest Kateřina Justová 2010/2011

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Peněžitý trest zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.. 2

Děkuji vedoucí práce Doc. JUDr. Věře Kalvodové, Dr. za její pomoc, významné rady a připomínky při zpracování mé diplomové práce. 3

OBSAH 1 ÚVOD... 6 2 TRESTÁNÍ... 8 2.1 TRESTNĚPRÁVNÍ SANKCE... 8 2.2TREST... 9 2.3 TEORIE ÚČELU TRESTU... 10 4.4 TREST JAKO NÁSTROJ SOCIÁLNÍ KONTROLY... 11 4.5 DRUH A VÝMĚRA TRESTU... 11 3 ALTERNATIVY K TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY... 14 4 HISTORIE PENĚŽITÉHO TRESTU... 18 4.1 POČÁTKY PENĚŽITÉHO TRESTU... 18 4.2 HISTORIE 19.-20.STOLETÍ... 21 4.2.1 Trestní zákon č. 86/1950 Sb.... 24 4.2.2 Trestní zákon č. 140/1961 Sb.,... 25 4.2.3 Vývoj po roce 1989... 26 4.2.4 Nový trestní zákoník... 27 5 PENĚŽITÝ TREST... 28 5.1 ROZBOR SOUČASNĚ PLATNÝCH PODMÍNEK UKLÁDÁNÍ PENĚŽITÉHO TRESTU... 30 5.2 VÝMĚRA PENĚŽITÉHO TRESTU... 32 5.3 NÁHRADNÍ TREST ODNĚTÍ SVOBODY... 36 5.4 FIKCE NEODSOUZENÍ... 38 5.5 KRÁTKÉ ZAMYŠLENÍ K PROMLČENÍ VÝKONU PENĚŽITÉHO TRESTU... 39 5.6. ZAHLAZENÍ ODSOUZENÍ... 40 5.7 PODMÍNĚNÉ ULOŽENÍ PENĚŽITÉHO TRESTU... 42 5.8 NÁHRADA FORMOU OBECNĚ PROSPĚŠNÝCH PRACÍ... 43 6 PROCESNĚPRÁVNÍ ÚPRAVA PENĚŽITÉHO TRESTU... 44 6.1 VÝKON PENĚŽITÉHO TRESTU... 44 6.1.1 Odložení výkonu a povolení splátek peněžitého trestu... 45 6.1.2 Vymáhání peněžitého trestu... 47 6.1.3 Upuštění od výkonu peněžitého trestu... 48 6.2 TRESTNÍ PŘÍKAZ... 52 6.3 PENĚŽITÁ ZÁRUKA... 54 6.4 POSTUP PŘI UZNÁNÍ A VÝKONU ROZHODNUTÍ O PENĚŽITÝCH SANKCÍCH A JINÝCH PENĚŽITÝCH PLNĚNÍCH S ČLENSKÝMI STÁTY EU.... 55 6.4.1 Postup při předání rozhodnutí o peněžitém a plněních do jiného členského státu Evropské unie za účelem jeho uznání a výkonu... 57 7 OPATŘENÍ UKLÁDANÁ MLADISTVÝM... 59 7.1 TRESTNÍ OPATŘENÍ... 60 7.2 PENĚŽITÉ OPATŘENÍ... 60 7.3 PENĚŽITÉ OPATŘENÍ S PODMÍNĚNÝM ODKLADEM VÝKONU... 64 8 KOMPARACE S EVROPSKÝMI PRÁVNÍMI ÚPRAVAMI... 67 8.1 SLOVENSKÝ TRESTNÍ ZÁKON... 67 8.1.1 Peněžitý trest SR... 68 8.2 NĚMECKÁ ÚPRAVA... 69 8.3 CHORVATSKÁ ÚPRAVA... 70 8.4 SKOTSKÁ ÚPRAVA... 72 8.5 ÚPRAVA RUSKÉ FEDERACE... 74 9 EUROPEIZACE TRESTNÍHO PRÁVA... 76 4

9.1 PROJEKT CORPUS JURIS... 78 9.1.1 Corpus Juris sankce... 79 9.1.2 Peněžitý trest v rámci CI... 79 10 NÁVRH ZÁKONA O TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI PRÁVNICKÝCH OSOB A ŘÍZENÍ PROTI NIM... 81 10.1 SANKCIONOVÁNÍ PRÁVNICKÝCH OSOB... 82 10.2 PENĚŽITÝ TREST... 83 10.3 NÁVRH ZÁKONA O TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI PRÁVNICKÝCH OSOB 2011... 83 11 ZÁVĚR... 86 12 RESUMÉ... 90 13 SEZNAM LITERATURY... 93 OSTATNÍ... 100 PŘÍLOHY... 101 PŘÍLOHA Č.1 : TRESTY - KOMBINACE... 101 PŘÍLOHA Č.2 : PŘEHLED O UKLÁDÁNÍ PENĚŽITÝCH TRESTŮ OKRESNÍ SOUD ŽĎÁR NAD... 102 SÁZAVOU... 102 PŘÍLOHA Č.3 : PŘEHLED POČTU ULOŽENÝCH PENĚŽITÝCH TRESTŮ 1971-2009... 103 5

1 Úvod Tématem této diplomové práce je Peněžitý trest. Jedná se o alternativu k trestu odnětí svobody, která je jedním z nejstarších trestů vůbec a je stále aktuální. Pro toto téma jsem se rozhodla, protože se domnívám, že peněžitý trest v současnosti stagnuje, ačkoli se jedná o trest, který je jednou z nejstarších (jeho základy v podobě různých pokut či jiných sankcí majetkové povahy bychom snad mohli vypozorovat již v dobách ranního starověku, ne-li ještě dříve, pravděpodobně již na počátku fungování lidské společnosti, kdy se ještě formovaly zárodky práva, tak jak ho známe dnes, tato sankce v nějaké primitivní podobě existovala.), téměř nejvyužívanější, nejdůležitější alternativou krátkodobých nepodmíněných trestů odnětí svobody, který je efektivní, citelně zasahuje do majetkových poměrů pachatele a jedná se o jednoduše kontrolovanou alternativu zejména u mladistvých, u méně závažných deliktů, pachatelů bez trestní minulosti. Také proto, že problematika trestních sankcí patří nesporně mezi nejdůležitější oblasti trestní politiky vůbec a že v minulosti byly alternativní sankce v socialistických zákonech často opomíjeny, ale v současnosti nabízejí možnost jak efektivně řešit stále rostoucí kriminalitu. Rozhodla jsem se zpracovat peněžitý trest z pohledu platné právní úpravy, jeho využití v praxi, včetně úvah de lege ferenda. Zaměřuji se na úpravu České republiky, ačkoli celou jednu kapitolu věnuji srovnání se zahraničními právními úpravami. Cílem této práce je poskytnout přehled o peněžitém trestu v trestním právu hmotnémi procesním, o možnostech jeho využití, upozornění na klady a zápory peněžitého trestu, porovnání s jinými právními úpravami.. Zaměřuji se tedy zejména na hmotněprávní a procesněprávní úpravu peněžitého trestu včetně některých ryze hypotetických úvah. Samostatná kapitola je věnována peněžitému opatření ukládanému mladistvým, protože se jedná o obdobu peněžitého trestu, která bere v potaz nižší rozumovou i mravní vyspělost mladistvých pachatelů. Další kapitola se zabývá vývojem peněžitého trestu od nejstarších dob a podrobněji historií od poloviny 19.století. Ve zvláštní kapitole srovnávám úpravu peněžitého trestu v některých evropských zemích, které 6

mohou být inspirací pro úpravu peněžitého trestu de lege ferenda. V souvislosti s peněžitým trestem je zmíněna i evropeizace a projekt Corpus Iuris. Ve své práci nemohu opomenout v současnosti velmi aktuální návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, který bude v brzké době projednáván Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky, kde jedním z navrhovaných trestů je právě trest peněžitý jako nejčastěji ukládaný trest. Text je členěn do kapitol, subkapitol a oddílů. Ve své práci jsem použila především metodu monografickou, která spočívá ve zpracování tuzemské a zahraniční literatury, právních předpisů, judikatury soudů, publikované názory a dále analytickou, historickou komparativní, deduktivní a přímou metodu. Využila jsem i informace získané z databáze okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Touto prací se pokusím podat ucelený přehled o problematice peněžitého trestu a jeho využití, nabídnout nové podklady v řešení dané problematiky včetně návrhů na změnu některých ustanovení v zákoně či jejich doplnění o nové instituty. 7

2 Trestání Ačkoli se tato práce zabývá charakteristikou peněžitého trestu, považuji za vhodné nejprve zmínit kategorii trestání a trestů obecně a dále i alternativní tresty kam peněžitý trest zařazujeme. V této práci se dále zabývám trestáním za nevhodně vnímané chování, které je sankcionované společenským odsudkem a izolací. Trestání se uplatňuje v nejrůznějších stránkách lidského života a v každodenních situacích. Každé lidské společenství si vytváří určitou strukturu, kterou reaguje na situace, kdy je toto společenství ohroženo, narušeno nebo situace kdy nejsou dodržovány její normy. Vztahy mezi společností a jejím členem, který se dopustil nežádoucího chování, upravuje trestní právo Trestní právo označuje nejzávažnější sociálně deviantní druhy chování, přiřazuje jim více či méně odpovídající sankce a stanovuje pravidla a podmínky jejich aplikace. V trestním právu jsou obsaženy nejpodstatnější hodnoty společnosti chráněné státem. Porušuje-li jedinec tyto hodnoty (např. zdraví spoluobčana nebo pravidla v oblasti ekonomického fungování společnosti) naplňuje skutkovou podstatu trestného činu. Na jeho chování je pak reagováno trestem, který představuje právní následek trestného činu. 1 Logickým dovršením trestního práva je potom trest jako sankce za nepřijatelné chování, které společnost netoleruje. Problematika trestání má pestrou a dlouhou historii ovlivněnou rozdílností ve filozofických směrech a školách, které ji spoluvytvářely. Mezi nejznámější teorie o důvodech a smyslu trestání pachatelů patří absolutní, relativní a smíšené teorie trestu. 2.1 Trestněprávní sankce Trestními sankcemi jsou tresty a ochranná opatření. Tyto sankce představují základní prostředek pro naplnění účelu trestního práva a jsou 1 Kuchta, J., Válková, H. a kol. Základy kriminologie a trestní politiky. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2005, s. 184-185 8

hmotněprávní reakcí státu na spáchání trestného činu nebo činu jinak trestného. Trestní zákoník vychází z dualismu trestních sankcí (tresty a ochranná opatření). 2.2Trest Trest je jedním z prostředků státního donucení, právním následkem trestného činu, který soud ukládá pachateli jménem státu na základě zákona a způsobuje pachateli újmu na jeho právech, svobodách a vyslovuje se jím i morální odsouzení pachatele. Může být uložen jen na základě zásady nulla poena sine lege při zachování spravedlnosti, adekvátnosti a neodvratnosti trestu. Jen soud rozhoduje o vině a trestu. 2 Jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit. 3 To platí pro všechny tresty, které je možné uložit dle platného trestního zákona, tedy i pro trest peněžitý. Při ukládání trestů je nutné dodržet základní principy pro ukládání trestněprávních sankcí v ustanovení 37 a 38 TZ. Pokud tyto principy aplikujeme na peněžitý trest, musí být tento trest ukládán následovně. Peněžitý trest je možné uložit jen na základě trestního zákona (nulla poena sine lege), nesmí být nepřiměřený, krutý a dále ponižující a nelidský, ačkoli mám za to, že naplnit poslední dvě adjektiva by bylo z povahy peněžitého trestu prakticky nereálné ( za nelidský či ponižující by snad mohl být pokládán peněžitý trest, který by přivodil naprostý pád pachatele po finanční stránce). Zásada přiměřenosti umožňuje uložit peněžitý trest v takové výši, která v konkrétním případě postačí k ochraně společnosti a nepostihuje pachatele příliš přísně. Při ukládání peněžitého trestu je třeba zohlednit individuální okolnosti konkrétního případu, zejména povahu a závažnost spáchaného činu a poměry pachatele a rovněž právem chráněné zájmy osob 2 Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, čl.90 3 Listina základních práv a svobod, čl. 39. 9

poškozených trestným činem, zejména jejich nároky na materiální a morální satisfakci. 2.3 Teorie účelu trestu Jak jsem již naznačila výše, existují dvě základní koncepce smyslu, důvodu a účelu trestání. Jde o teorii absolutní, reprezentovanou teorií odplaty, a teorií relativní, jejímž představitelem je např. teorie prevence. Absolutní teorie (odplatná) vycházejí z myšlenky punitur, quia paccetum est, tedy trestá se, protože bylo pácháno zlo, zatímco relativní teorie (preventivní) spojují ukládání trestu s myšlenkou punitur, ne peccetur, trestá se, aby nebylo pácháno zlo. 4 Smíšené (slučovací) teorie se pak snaží o spojení obou teorií a o zmírnění jejich nedostatků. Na rozdíl od předchozí právní úpravy trestní zákoník již nevymezuje předmět a účel trestního zákoníku. Ten je tak nutné vyvozovat z koncepce celého zákona, spočívající v úpravě základní trestní odpovědnosti, druhů trestů a ochranných opatření, jejich ukládání a vymezení skutkových podstat trestných činů. Základními prostředky k dosažení účelu jsou hrozba trestem, ukládání a výkon trestů a ochranných opatření. Účelem kteréhokoli práva a tedy i trestního práva ve společnosti je zabezpečit stabilitu společenských vztahů a vytvoření prostoru pro jejich další vývoj. Pokud však dojde k ohrožení, případně porušení těchto vztahů, zákonitě musí nastoupit ochranný systém, který závadný stav napraví. Základní funkcí trestního práva je tak především funkce regulativní, ochranná, preventivní a represivní. Při aplikaci trestního práva je potřebné si uvědomit, že disponuje nejkrajnějšími prostředky nápravy (ultima ratio) protiprávního stavu vyvolaného trestnou činností pachatele. 5 Konkrétně je potom účelem trestu chránit společnost před pachateli trestných činů, zabránit pachateli v dalším páchání trestné činnosti, vychovat jej 4 Anzenbacher, A.: Úvod do filosofie. 2.vyd. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1991, s.264. 5 Chmelík, J. a kol. Trestní právo hmotné obecná část. 1.vyd. Linde Praha, 2009. s.19-21. 10

k tomu, aby vedl řádný život, působit výchovně i na ostatní členy společnosti, vyjádřit morální odsouzení pachatele za jeho protiprávní čin. 6 4.4 Trest jako nástroj sociální kontroly O významu trestu jako sankce nelze pochybovat. Řadíme jej do nástrojů sociální kontroly, které udržují společnost ve stavu sociálního pořádku. Sociálních nástrojů, které působí na chování společnosti je samozřejmě více. Nejde jen o nástroje formální jako soudy a státní zastupitelství, ale musíme sem zařadit i sociální nástroje typu rodina, škola, široká veřejnost. 7 Trestní právo má ovšem v systému nástrojů sociální kontroly nezastupitelné a privilegované místo a to díky donucení garantovanému státem. Jde o tzv. ultima ratio, tedy prostředek který lze použít v případě, kdy ostatní právní nástroje selhaly resp. se ukázaly neúčinné. Trestněprávní sankce jsou založeny na zásadě subsidiarity trestní represe, to znamená že tuto sankci lze použít jen v případě, kdy ochrana poskytovaná jinými odvětvími práva nestačí k nápravě. Prioritu před trestněprávními sankcemi v hmotněprávním smyslu mají také tzv.odklony a upuštění od potrestání (sankce v procesněprávním smyslu). Trest lze uložit jen za trestný čin a jen fyzické osobě, která je pachatelem trestného činu. České právo nezná trestní odpovědnost právnických osob ani odpovědnost kolektivní. Trest se vyznačuje tím, že obsahuje veřejně vyslovený, sociálně etický odsudek pachatelova činu 8. 4.5 Druh a výměra trestu Systematika jednotlivých druhů trestů není nahodilá. Jednotlivé druhy trestů jsou uspořádány v trestním zákoníků dle závažnosti, dle postihovaných zájmů a vzájemných vztahů mezi jednotlivými tresty. Systém trestů umožňuje 6 Chmelík, J. Rukověť trestního práva. 2.vyd. Praha : Linde Praha, 2009. s.114. 7 Solnař, V. Fenyk, J. Systém českého trestního práva. 1. vyd.praha : Novatrix, 2009, s.5-8. 8 Solnař, V. Fenyk, J. Systém českého trestního práva. 1. vyd.praha : Novatrix, 2009, s.9. 11

na základě zásad přiměřenosti, individualizace a personality ukládaného trestu vyměřit takový trest, který nejlépe dosáhne sledovaných cílů při plném zřeteli k povaze a závažnosti trestného činu, k osobě pachatele i možnostem resocializace. 9 Ze současných dvanácti trestů (+ výjimečný trest) je peněžitý trest na páté pozici mezi dalšími majetkovými tresty. Ačkoli trestní zákoník nerozděluje tresty do skupin dle druhu, můžeme je rozčlenit podle několika hledisek. Nejvýznamnější jsou tresty postihující osobní svobodu dále majetkové tresty a v neposlední řadě jsou to tresty na čestných právech. Dalším hlediskem je skutečnost, zda je možné určitý trest uložit samostatně nebo jen s některým dalším trestem. Podle určitosti dělíme tresty na tresty absolutně určité a relativně určité. Systém trestů dále vychází z možnosti kumulovat jednotlivé tresty vedle sebe při uplatnění principu stanovícího, že tam kde postačí sankce méně intenzivní, nesmí být uložena sankce intenzivnější. Důsledkem je stanovení neslučitelnosti některých druhů trestů. Dle předchozích kritérií řadíme peněžitý trest do následujících skupin. Jedná se o typický majetkový trest, který je možné ukládat samostatně, i tehdy když trestní zákon ve zvláštní části nestanoví peněžitý trest za některý trestný čin. Jde o trest relativně určitý. To znamená, že zákonem je pouze stanovena nejvyšší nebo nejnižší výměra. Peněžitý trest je možné kombinovat se všemi ostatními druhy trestů vyjma uložení vedle trestu propadnutí majetku. Podrobněji se charakteristice peněžitého trestu věnuji v kapitole 4. 39 TZ v rámci zásady individualizace stanoví kritéria, která soud zohledňuje při stanovení druhu a výměry trestu. Jedná se o povahu a závažnost spáchaného činu, osobní, rodinné, majetkové a jiné poměry pachatele, dosavadní způsob života, možnosti nápravy, chování pachatele po činu, označení jako spolupracující obviněný, polehčující a přitěžující okolnosti, doba která uplynula od spáchání trestného činu, soud též přihlíží určitým skutečnostem u spolupachatele, návodce, pomocníka, organizátora, či ke stádiu dokonání trestného činu, tedy přípravě a pokusu. Odstavec 7 uvádí zvláštní kriterium pro stanovení druhu a výměry trestu spočívající v okolnosti, že 9 Chmelík, J. a kol. Trestní právo hmotné obecná část. 1.vyd. Linde Praha, 2009. s.217 12

pachatel získal či se snažil získat majetkový prospěch. Na základě této okolnosti má soud zásadně uložit některý z majetkových trestů, tj. trest propadnutí majetku, peněžitý trest nebo trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. 13

3 Alternativy k trestu odnětí svobody Za alternativní označujeme všechny tresty nespojené s nepodmíněným trestem odnětí svobody. Znamenají určitou možnost, kdy soudce může při ukládání trestů uložit odsouzenému trest odnětí svobody nebo trest, který bude vykonaný na svobodě. Alternativní charakter se neztrácí ani v případě, kdy některé z alternativ jsou spojeny s trestem odnětí svobody. Aby šlo o skutečnou alternativu trestu odnětí svobody, nesmí tato alternativa zahrnovat žádnou ztrátu svobody jinak by mohlo jít pouze o vylepšení trestu odnětí svobody. Pachatel musí být schopen vyhovět stanoveným podmínkám, což se týká v případě peněžitého trestu zejména jeho ukládané výše. Délka trvání alternativní sankce musí být úměrná trestnému činu a délce trestu odnětí svobody, který by jinak byl za trest uložen. Trest má být morálním odsudkem, aniž by společnost používala zbytečně ostré tresty. 10 Předností alternativních trestů je, že se s nimi nespojují negativní stránky trestu odnětí svobody jako je např. izolace odsouzeného, citové vazby na rodinu, pozitivně motivují pachatele, aktivně zapojují osoby poškozené trestnou činností, řeší přetíženost soudů, přeplněnost věznic. Také náklady na výkon alternativních trestů jsou ve srovnání s nepodmíněným trestem odnětí svobody nižší. Alternativní tresty umožňují zařazení odsouzeného pachatele do společnosti a v případě méně závažné trestní činnosti se jeví účinnější. To vše samozřejmě za dodržení záruk spravedlnosti. Hmotněprávními alternativami rozumíme alternativní tresty (viz níže) a některé alternativy k potrestání, které nejsou fakticky alternativní sankce, ale jde o zvláštní reakci na trestný čin. Jedná se o instituty upuštění od potrestání a upuštění od potrestání s dohledem. Mezi procesní alternativy řadíme tzv. odklony od trestního řízení standardního, které umožňují různé formy řešení trestné činnosti. Jedná se o řízení o narovnání, podmíněné zastavení trestního stíhání a zkrácené řízení spojené s vydáním trestního příkazu. 10 TRESTNÍ PRÁVO. K problematice alternativ k trestu odnětí svobody. Trestní právo. 2009, roč. XIII, č.7-8, s.8. 14

Současný trestní zákoník umožňuje uložit následující alternativní tresty: domácí vězení obecně prospěšné práce, propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz činnosti, zákaz pobytu, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, ztráta čestných titulů nebo vyznamenání, ztráta vojenské hodnosti, vyhoštění. Od 1.1.2010 byly zavedeny do našeho systému alternativních trestů dva nové druhy trestů a to : trest domácího vězení a trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Což potvrzuje rozšiřování možností alternativních trestů. Na tomto místě bych ráda zmínila a ztotožnila se s názorem p. H. Mannheima : Počet trestních sankcí, které jsou alternativou k trestu odnětí svobody, se tak stále rozšiřuje a jejich používání narůstá: peněžitý trest, odklad rozsudku, domácí vězení, probace, probační domovy, různé metody institucionální kontroly volného času, částečné uvěznění a paleta různých náhrad káznice různého stupně to všechno snižuje využívání trestu odnětí svobody a nastolilo trestní politiku podmiňující tento vývoj. 11 Od 1.1.2010 došlo u dalších alternativních trestů k úpravě, a to tak, aby bylo dosaženo efektivního využití a dosažení účelu trestu zejména tím, aby trest lépe odpovídal pachateli a trestnému činu. U peněžitého trestu tak došlo k rozšíření možností uložení a ke zvýšení výměry až do 36,5 milionu korun, místo 11 TRESTNÍ PRÁVO. K problematice alternativ k trestu odnětí svobody. Trestní právo. 2009, roč. XIII, č.7-8, s.7. 15

původních 5 milionů. Všechny alternativní tresty a alternativy k potrestání je možné kombinovat s ochrannými opatřeními V posledních třiceti letech se začal stále více prosazovat názor, že je třeba ve větší míře aplikovat v trestním soudnictví především sankce nespojené s odnětím svobody. Hledání vhodných alternativ k trestu odnětí svobody všeobecně se ocitlo ve středu zájmu příslušných vládních orgánů ve většině západoevropských zemí a zaujalo pozornost i nadnárodních institucí. Významnou roli zde sehrává zejména Rada Evropy, která nastoluje problematiku nahrazení trestu odnětí svobody jinými tresty. Obdobné úsilí vyvíjí v rámci OSN Výbor pro prevenci a kontrolu zločinnosti a Hospodářská a sociální rada. 12 Bylo prokázáno, že alternativy k nepodmíněnému trestu odnětí svobody znamenají pro část méně narušených pachatelů trestných činů podstatně účinnější prostředek k odstranění hrozby recidivy. Tento fakt vyplývá z toho, že nepodmíněný trest odnětí svobody obvykle prohlubuje v odsouzeném člověku pocity nezájmu společnosti o jeho osud, frustraci, pocit křivdy a to pak v důsledku může vést až k jeho negativnímu postoji k hodnotovým základům společnosti, v níž žije. Zvláště výrazně se popsaný postoj projevuje u pachatelů, kteří kvůli odsouzení a výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody přišli o zaměstnání, bydlení a došlo k narušení jejich rodinných a společenských vztahů. 13 Nový trestní zákoník upravuje systém trestů tak, aby bylo umožněno díky jeho systematickému přeskupení a na základě zásad přiměřenosti trestu, individualizace a personality ukládaného trestu vyměřit takový trest, který by nejlépe dosáhl sledovaných cílů při plném zřeteli k povaze a závažnosti trestného činu, k osobě pachatele, ale i k možnostem jeho resocializace. 14 Soudce tak má primárně posoudit možnost uložit sankce pro pachatele příznivější než přikročí trestu odnětí svobody. Pokud postačí k dosažení účelu 12 ROZUM, J., a spol. Vybrané problémy sankční politiky. Praha : Vydavatelství KUFR, 2005. s. 19. 13 ŠIMČÍKOVÁ, V. Trest obecně prospěšných prací. 2010. 86 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, právnická fakulta. Vedoucí práce Josef Kuchta, CSc. 14 FENYK, J., HÁJEK, R., STŘÍŽ, I. et al. Trestní zákoník a trestní řád Průvodce trestněprávními předpisy a judikaturou. 1. díl Trestní zákoník. Linde Praha, 2010. s. 297 16

sankce méně intenzivní, je soud povinen uložit tuto trestní sankci. Při uložení trestu musí být vzata v úvahu i Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod a rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva. Česká republika byla ovlivněna při přijímání nového trestního zákoníku celosvětovými trendy, které si vynucují hojnější využívání alternativních trestů. Alternativní tresty spatřuji jako významnou šanci pro méně narušené pachatele, nejen jak vykonat trest, který si svou trestnou činností vysloužili ale i řešit jejich problémy bez toho, aniž by výrazným způsobem museli redukovat své rodinné a společenské vztahy a vydělit se ze společnosti. 17

4 Historie peněžitého trestu V této kapitole se pokusím nastínit počátky existence trestu peněžitého respektive první zmínky o něm. Domnívám se, že existenci peněžitého trestu musíme předpokládat již od existence peněz samých nebo platidla v jiné formě, ačkoli jedná se jen o moji nepodloženou úvahu. Dále se pokusím popsat vývoj peněžitého trestu od našeho prvního trestního zákona jímž byl zákon 117/1852 ř.z. o zločinech, přečinech a přestupcích, ve znění pozdějších předpisů jej měnících a doplňujících ke dni 1.1.1927 až po krátké shrnutí změn, které nastaly s účinností nového trestního zákoníku, tedy k 1.1.2010. 4.1 Počátky peněžitého trestu Trestání jako sankce za nebezpečné činy existuje na světě odnepaměti. Pravděpodobně tu je stejně dlouho jako lidská společnost sama. V prehistorických společnostech viníka soudila i trestala skupina a zločinný čin se považoval za nebezpečný pro celou pospolitost. Normy chování a morální hodnoty se předávaly z generace na generaci a byly založené na tom, co bylo nejlepší pro skupinu jako celek. Tím, že se rozšiřovalo sídliště, zvyšovala se i potřeba upevnit společenské vztahy a mstu jednotlivce, respektive klanu nahradil trest státní. Kriminální čin byl stále ještě definován jako skutek, který ohrožoval stabilitu společnosti, ale zároveň se mnohem více ztotožnil se skutkem, který ohrožoval ekonomickou a politickou moc vládnoucí elity. Aby mohl stát trestat, musel nejprve vůbec existovat. Stát se vyvíjel od lovecko-sběračských komunit ke komplexním, vysoce rozvrstveným společnostem prvních měst. Prvním pokusem kontrolovat mstu bylo talio (latinský výraz pro odplatu) mělo zabránit stupňování krevní msty rozhodnutím, že akt odplaty smrt nebo zmrzačení pachatele musí rodině oběti stačit. Stát vykonával trest 18

v zastoupení ublížené rodiny, nebylo to pojetí trestního zákona prosazovaného přímo státem. 15 Rozvoj písma umožnil zaznamenávání obchodních transakcí, smluv a nakonec zákoníků. Nejstarším zákoníkem byl Chammurapiho zákoník, známý tresty oko za oko, zub za zub. Tento se stal předlohou pro pozdější zákoníky, např. biblické zákony Židů a islámské právo šaría, zákony starého Říma a Řecka i pro evropské zákoníky. Hlavní metody trestu uvěznění, tělesný trest a smrt se od dávných dob nijak nezměnily, i když jejich výkon se v jednotlivých společnostech liší. Hlavním cílem trestu stejně jako dnes byla odplata, zastrašení, náprava a zneschopnění. Nejstarší objevený zákoník je zákoník Ur-Nammu, zakladatele třetí dynastie v Uru. 16 Bylo by ale samozřejmě pošetilé domnívat se, že šlo o první psaný zákoník. Psané zákony pravděpodobně existovaly i před tímto datem. Účelem zákoníku Ur-Nammu bylo zajistit, aby sirotek se nemohl stát kořistí bohatství, vdova kořistí moci a člověk s jedním šekelem, aby se nemohl stát kořistí člověka, který má minu (mina byla měnová jednotka s hodnotou šedesáti šekelů). Zákoník byl velmi poškozený, takže je možné přečíst pouze několik zákonů. Jde např. o následující. Jestliže (člověk člověku, pomocí nástroje) odřízne nohu, musí zaplatit deset stříbrných šekelů. Jestliže člověk člověku zbraní zlomil kosti musí zaplatit stříbrnou minu. Jestliže člověk člověku nástrojem uřízl nos, musí zaplatit dvě třetiny stříbrné miny. 17 Zde je tedy důkaz o existenci peněžitého trestu za některé činy pro společnost nežádoucí. Z těchto tří ustanovení vyplývá určitá neúměra způsobeného zranění a výše peněžitého trestu. Za zlomení kosti na noze je uložen trest ve výši šestinásobku než za odříznutí téže končetiny. Můžeme se jen domnívat, proč zákonodárce zvolil právě takovou výměru trestu. Text zákonů byl ale tak poškozen, že se nedochovalo úplné znění, takže je možné že celé znění nakonec 15 LYONS, L. Historie trestu. Justiční tresty od dávných dob po současnost. 1.vyd. Praha : Nakladatelství Svojtka a Co., 2004. s.11. 16 Kolem roku 2050 před naším letopočtem. 17 LYONS, L. Historie trestu. Justiční tresty od dávných dob po současnost. 1.vyd. Praha : Nakladatelství Svojtka a Co., 2004. s.16. 19

vypovídalo o něčem jiném. V případě odříznutí nohy, mohlo jít např. o lékaře, který toto učinil v rámci poskytnutí odborné péče v dobré vůli, nicméně jde jen o moji domněnku. Ale i z těchto mála dochovaných záznamů, se lze domnívat, že téměř výhradně jako trest sloužil trest peněžitý, respektive pokuty nebo jiné formy kompenzace. Dalšími z dochovaných zákonů jsou tzv. Eshunnské zákony 18, které znaly pět typů trestných činů: krádež a loupež, únos, tělesná zranění a zabití, sexuální zločiny a škody způsobené zvířaty. Jako tresty jsou opět nejobvyklejší tresty peněžité. Např. Jestliže člověk rozbije nos jinému člověku a zraní ho, vyváží jeho čin jedna mina stříbra. Oko jedna mina, zub polovina miny, ucho poloviny miny, facku vyváží deset šekelů stříbra. Člověk chycený za denního světla v poli patřícímu příslušníku třídy muskenum musí zaplatit deset šekelů stříbra, bude-li chycený na poli v noci musí zemřít, nesmí žít. 19 Tyto zákony jsou již dle mého názoru úměrnější, ačkoli trest za facku je zvláštní. Ale nesmíme zapomenout, že v této době byla společnost rozvrstvená do tříd, každá s určitým objemem práv. Druhý zákon rozlišuje mezi vstupem na pole v noci a ve dne. Peněžitý trest za porušení denního vstupu je mnohem mírnější než trest smrti za vstup v noci. To proto, že noc byla spojována s čarodějnictvím nebo lstí a jakákoli možnost ohrožení dodávky potravin do města se brala velmi vážně. Jako vzor pro řadu mezopotamských i evropských zákoníků sloužil Chammurabiho zákoník. Tento velmi známý zákoník vešel ve známost zejména kvůli přísnosti svých trestů. Trest smrti se ukládá za celou řadu provinění a řídícím principem je tzv. talio, tedy ta část těla, která se dopustila kriminálního skutku, byl zmrzačena nebo amputována. Tresty se udělovaly zcela podle stavu oběti. Peněžitý trest zde nacházíme v případě obětí, které nebyly tak významné. Např. Vyrazí-li svobodnému člověku nebo zlomí-li svobodnému člověku kost, 18 Asi 2000 let před naším letopočtem. 19 19 LYONS, L. Historie trestu. Justiční tresty od dávných dob po současnost. 1.vyd. Praha : Nakladatelství Svojtka a Co., 2004. s.18-19. 20

zaplatí jednu minci zlata. Vyrazí-li oko otrokovi nebo zlomí-li otrokovi kost, zaplatí polovinu jeho hodnoty. 20 Peněžitý trest byl jedním z hlavních postihů i v př. zákona Dvanácti desek. 21 Peněžité tresty se ukládaly za menší delikty. Šlo o postih za útok a pomluvu. Např: Jestliže člověk zmrzačí jinému úd a se zraněnou osobou se nevyrovná, nastane odveta. Jestliže někdo rukou nebo kyjem zlomí kost svobodnému člověku, zaplatí mu pokutu tři sta mincí. Jestliže někdo zlomí kost otroku, musí mu dát sto padesát mincí. Jestliže se někdo proviní urážkou, musí zaplatit dvacet pět mincí. 22 Z těchto nejstarší dochovaných záznamů vyplývá důležitost peněžitého trestu. Je zvláštní, že v době po našem letopočtu se přesouvá priorita peněžitého trestu na trest smrti, mučení atd. Ve všech třech zákonících se mluví o postihu pokuty, ale je zřejmé že má význam trestu peněžitého, takže ve všech případech nemluvím o pokutách, ale o peněžitých trestech. 4.2 Historie 19.-20.století S peněžitým trestem se můžeme v našem právním řádu setkávat již po dlouhá desetiletí. V minulosti patřil mezi nejpoužívanější tresty v oblasti trestů majetkových, alespoň v období přelomu století měl dokonce postavení obdobné jako primus inter pares 23 (první mezi rovnými). Vývoj našeho trestního práva je stejný jako vývoj práva rakouského i uherského. Rakouská část trestního práva byla kodifikována v trestním zákoně ze dne.27.5.1852. Tento zákon se označuje za nové vydání trestního zákona 20 20 LYONS, L. Historie trestu. Justiční tresty od dávných dob po současnost. 1.vyd. Praha : Nakladatelství Svojtka a Co., 2004. s.23. 21 Tento první římský zákoník, který chránil plebejce před rozmary patricijských magistrátních úředníků byl, sepsán v letech 451-450 před naším letopočtem. Většina z těchto zákonů reflektovala existující stav zvykového práva. Neobsahují trestní zákon, hlavními tématy jsou rodina, sňatek, rozvod, dluhy zákonné postupy. Vyznačují přechodné období mezi soukromou pomstou a státním trestem. 22 22 LYONS, L. Historie trestu. Justiční tresty od dávných dob po současnost. 1.vyd. Praha : Nakladatelství Svojtka a Co., 2004. s.69. 23 HAVLÍČEK, J. Současná úprava a vývojové tendence při ukládání majetkových trestů,s e zaměřením na trest peněžitý. 1991. Diplomová práce. s.30. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Doc.Vladimír Kratochvíl Csc. 21

z roku 1803. 24 Trestní zákon 117/1852 ř.z. o zločinech, přečinech a přestupcích (dále jen TZ 1852), rozlišoval mezi trestnými činy, přečiny a přestupky o čemž vypovídá již jeho název. Trestné činy trestal hlavními tresty jimiž byl trest smrti a přidržení v žaláři. 25 Tyto tresty mohly být zostřeny např. samovazbou, tvrdým ložem,..cizozemci mohly být vypovězeni ze země. Důsledkem odsouzení byla také ztráta titulů, řádů, sesazení z úřadu, ztráta odborné způsobilosti a další. Za zločin se tedy peněžitý trest neukládal. Peněžitým trestem se trestaly až přečiny a přestupky. Trestání přečinů a přestupků bylo stanoveno v hlavě druhé TZ 1852, kde v 240 jsou vymezeny tresty, na prvním místě peněžitý trest. TZ 1852 ještě nezná termín peněžitý trest, ale dále tento termín používám, ačkoli TZ 1852 hovoří o trestání penězi nebo o peněžité pokutě. Trest uložený za trestný čin nemohl být změněn, ačkoli zde byly dvě výjimky. Jedna z nich se týká peněžité pokuty: Za následujících však zvláštních okolností má se trest v zákoně ustanovený změniti když by pokuta peněžitá mohla býti odsouzenci nebo rodině jeho na důtklivou újmu jmění nebo opatřování výživy.v tomto případě uznáno býti má místo pokuty peněžité na přiměřený trest vězení a to, kde zákon nic jiného zvláště nepředepisuje, za každých dvěstěpadesát korun jeden den. 26 Zákon blíže nespecifikoval pojmy okolnosti zvláštního zřetele, nebo důtklivá újma, proto se domnívám, že nešlo o náhradní trest odnětí svobody. TZ 1852 neobsahoval žádné ustanovení o obecných zásadách, které by upravovaly peněžitý trest. Nebyly zde žádné denní sazby nebo stanovení minimální nebo maximální výše trestu peněžitého. U každého z pestré palety přečinů a přestupků, za které bylo možné obligatorně i fakultativně uložit peněžitý trest, bylo stanoveno rozmezí, ve kterém se pohybovala výše peněžitého trestu. Avšak z podrobnějšího zkoumání jednotlivých tehdejších trestných činů vyplývá, že nejnižší trest, který mohl být uložen dle TZ 1852 bylo 20 korun a maximální 25 000. Peněžitý trest byl ukládán především za 24 V dnešním Rakousku platil až do r. 1974 jako základ trestního práva právě trestní zákon z r. 1852. 25 Zákon č. 117/1852 ř.z. o zločinech, přečinech a přestupcích, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících ke dni 1. 1. 1927 26 Zákon č. 117/1852 ř.z. o zločinech, přečinech a přestupcích, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících ke dni 1. 1. 1927 22

protiprávní jednání v souvislosti s poskytováním služeb a výkonem rozličných prací, přestupky a přečiny proti zdraví. Výnos z peněžitého trestu připadl státu. I přes některé nedostatky, jako je např. nespecifikování pojmů, ustanovení TZ 1852 svědčí o propracovanosti a efektivnosti. K podrobnější úpravě docházelo prostřednictvím předpisů, které vznikaly až následně. Zákon o lichvě z r.1914 stanovil, že ve všech případech lze vedle trestů na svobodě, uložit i peněžitý trest do výše 100 000 Kčs. 27 Zákon o padělání peněz z roku 1919 stanovil možnost spojit trest na svobodě s peněžitým trestem do výše 1 milionu korun. 28 Branný zákon z r. 1920 obsahoval široký výčet přečinů a přestupků, za které bylo možné uložit peněžitý trest. Peněžitý trest se ukládal hlavně vedle trestu na svobodě. Výnos z peněžitých trestů se odváděl státní pokladně pro účely péče o invalidy a pozůstalé po vojenských osobách. 29 Zákon na ochranu republiky z roku 1923, doplněný novelou z r.1929 obsahoval důležitá ustanovení o peněžitém trestu. Tento zákon uváděl následující: Za čin trestný mohl soud vedle trestu na svobodě uznat i trest peněžitý, zejména jestli byl spáchán ze zištnosti nebo v úmyslu poškodit republiku. 30 Zde je tedy důležitý moment v historii peněžitého trestu, kdy byla zavedena zištnost jako znak pro jednání, pro které mohl být peněžitý trest uložen. Tento trest se potom vyměřoval tak, že za přestupek se ukládal ve výši 50-10 000 Kčs, za přečin od 200-50 000 Kč a za zločin od 1 000-do 500 000 Kč. V těchto případech se tak na rozdíl od TZ 1852 ukládal peněžitý trest i za zločin. Novela trestního zákona z roku 1929 uvedené částky zvýšila pětinásobně. 31 Tyto zákony používaly jako první pojem náhradní trest na svobodě, ačkoli obdobná ustanovení používaly i některé předchozí předpisy. Novela z r.1929 stanovila náhradní trest na svobodě za nedobytný peněžitý trest tak, že za každých 10-100 Kčs uloženého peněžitého trestu byl uložen jeden den trestu na svobodě. Zvláštní ustanovení obsahoval zákon o postihování mladistvích z roku 1931. Tento velmi pokrokový zákon platil jen 27 Zákon č. 275/1914 ř.z., o lichvě 28 Zákon č. 269/1919 Sb., o padělání peněz 29 Zákon č. 193/1920 Sb., branný zákon 30 Zákon č.50/1923 Sb., na ochranu republiky 31 Zákon č.31/1929 Sb., kterým se mění a doplňují trestní zákony a trestní řády 23

do roku 1950, kdy byl přijat nový trestní zákon, který samostatný zákon o trestním soudnictví nad mládeží z roku 1931 zrušil a ustanovení týkající se mládeže byly zařazeny přímo do trestního zákona. Podle tohoto zákona se pro mladistvé snižovala horní hranice sazby peněžitého tretu na polovinu a dolní hranice sazby vůbec neexistovala. Bylo možné i splácení po částkách. Za nedobytnost peněžitého trestu uloženého mladistvému bylo možné uložit důtku nebo potrestání přenechat škole nebo rodině. 32 Předpisy které vznikly na začátku II.světové války neobsahují žádné změny, pouze stanovily odchylné sazby peněžitých trestů. Tak např. zákon o obraně státu z roku 1936 vyměřoval sazbu peněžitého trestu 1 000-500 000 Kčs za přečin a 10 000-5 000 000 Kčs za zločin. 33 Opiový zákon z roku 1938 umožnil peněžitý trest až do výše 100 000 Kčs, ale vždy vedle trestu odnětí svobody. 34 4.2.1 Trestní zákon č. 86/1950 Sb. Důležité změny přinesl až zákon z roku 1950. Tento v 48 uvádí ukládání a výměru peněžitého trestu následovně: Soud uloží peněžitý trest tam, kde to zákon výslovně stanoví, ledaže je zřejmé, že by tento trest byl nedobytný. Může jej však uložit spolu s trestem odnětí svobody i u jiných trestných činů, zejména projevil-li se pachatel trestného činu nepřátelstvím k lidově demokratickému řádu nebo spáchal-li trestný čin ze ziskuchtivosti. Při výměře trestu peněžitého přihlédne soud k osobním a majetkovým poměrům pachatele, tak aby trest peněžitý pro něho znamenal především citelné omezení majetku nabytého bezpracnými zisky a odnětí majetkového základu, z něhož pramenilo spáchání trestné činu. Trest peněžitý se vyměří částkou do 10 000 000 Kč a nesmí činit méně než 1000 Kč. Vydobytá částka připadá státu. 35 Peněžitý trest byl dle tohoto zákona trestem vedlejším. Tato ustanovení se již velmi podobají současné právní úpravě. Při nedobytnosti se ukládal náhradní trest odnětí 32 Zákon č. 48/1931 Sb., o trestním soudnictví nad mládeží. 33 Zákon č. 131/1936 Sb., o obraně státu 34 Zákon č. 29/1938 Sb., opiový zákon 35 Zákon č. 86/1950 Sb., trestní zákon 24

svobody. Trestní zákon z r. 1950 upravoval i ručení za nedobytný peněžitý trest. 36 Novela z roku 1956 odstranila možnost uložení peněžitého trestu za trestné činy vyjmenované ve zvláštní části trestního zákon. 37 To znamená že peněžitý trest bylo možné uložit, jen když hlavním trestem bylo odnětí svobody a zároveň buď šlo o úmyslný trestný čin, kterým pachatel projevil nepřátelství k lidově demokratickému řádu nebo pachatel spáchal trestný čin ze ziskuchtivosti. Podle novely měl soud při výměře peněžitého trestu přihlédnout k osobním a majetkovým poměrům pachatele, tak aby peněžitý trest znamenal především citelné omezení majetku nabytého bezpracnými zisky a odnětí majetkového základu, z něhož pramenilo spáchání trestného činu. Výměra byla od 100-50 000 Kč. A trest nesměl být snížen pod 100 Kčs. Tato úprava neobsahovala speciální zvýhodnění mladistvích. Vydobytá částka připadla státu. 4.2.2 Trestní zákon č. 140/1961 Sb., Ucelenou koncepci pro ukládání peněžitého trestu obsahoval až trestní zákon z r. 1961 doplněný zákonem č. 56/1965 Sb.. Tento zákon se stal základem pro porevoluční úpravu trestního práva. Dle 53 Peněžitý trest ve výměře od 500 Kčs do 50 000 Kčs může soud uložit jako trest samostatný pouze v případě, že tento zákon ve zvláštní části uložení tohoto trestu dovoluje a jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu není třeba. Vedle jiného trestu může soud uložit peněžitý trest, jestliže pachatel úmyslnou trestnou činností získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. 38 Při výměře trestu se přihlíželo k majetkovým a osobním poměrům pachatele a neukládal se byl-li by nedobytný. Vydobytá 36 Šlo o výrok fakultativní. Podmínkou pro uložení ručení bylo, že majitel nebo jiná osoba odpovědná za vedení podniku přispěla z nedbalosti ke spáchání trestného činu. Osoba ručení ručila celým svým majetkem bez omezení. 37 Zákon č. 63/1956 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 86/1950 Sb. 38 Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon 25

částka náležela jak jinak než státu. Z těchto ustanovení vyplývá rozdíl od úpravy z r.1956, kde mohl být peněžitý trest uložen jen za úmyslné trestné činy a pouze vedle trestu odnětí svobody. Podle nové úpravy z r. 1961 mohl být peněžitý trest uložen i za nedbalostní trestné činy a samostatně. Již zmíněná novela z r. 1965 stanovila, že peněžitý trest ve výměře od 500 Kčs do 50 000 Kčs může soud uložit, jestliže pachatel úmyslnou trestnou činností získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Jako samostatný mohl být peněžitý trest uložen, jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu nebylo třeba. 39 Zákony z roku 1961 a 1965 zrušily samostatnou úpravu náhradního trestu pro případ nedobytnosti peněžitého trestu a úprava náhradního trestu byla začleněna do 54 odst.3. 4.2.3 Vývoj po roce 1989 Základní náprava nejvýraznějších deformací socialistického trestního práva byla dosažena zákonem č. 175/1990 Sb., který zrušil trest smrti a uložené tresty byly změněny na doživotí. 40 Trestním zákonem byla rozšířena možnost ukládat peněžitý trest tak, aby ho bylo možno ukládat za úmyslné i nedbalostní činy, i když tento motiv není dán, pokud se současně neukládá trest odnětí svobody. Byla zvýšena sazba peněžitého trestu z původních 500 50 000 Kčs na sazbu 2 000-1 000 000 Kč. Zákonem č. 290/1993 Sb., došlo k pětinásobnému zvýšení horní hranice peněžitého trestu na 5 000 000 Kč. V dalším vývoji byl trestní zákon novelizován množstvím zákonů směřujících do obecné i zvláštní části. Po novém trestním zákoníku volali odborníci z justiční praxe i široká veřejnost již léta. Nutnost změny si v každodenní práci s trestním právem, pachateli a oběťmi trestné činnosti uvědomovali nejen státní zástupci, advokáti a soudci, ale také například policisté či psychiatři. Trestní zákon platný do 31. 12. 2009 byl totiž přijat v roce 1961. Je tedy nasnadě, že i přes četné porevoluční novelizace zůstal nadále 39 Zákon č. 56/1965 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb. 40 Chmelíček, J. a kol.: Trestní právo hmotné Obecná část. 1.vyd., Linde Praha, 2009, s.26-27 26

poplatný tehdejší státní ideologii i 20 let po revoluci. Nově přijatý trestní zákoník nabyl účinnosti 1. 1. 2010. Lze jej považovat za propracovaný koncentrát zkušeností a znalostí předních odborníků na trestní právo, který lze postavit na roveň moderních zákoníků ostatních moderních demokratických zemí. 41 4.2.4 Nový trestní zákoník Trestní zákoník platný a účinný od 1.1.2010 přinesl mnoho změn do trestněprávní oblasti. Jedná se např. o změnu systematiky trestního zákona, nové rozdělení trestných činů na zločiny a přečiny, zpřísnění postihů za nejzávažnější trestné činy, výrazně přísnější trestání recidivy, snahu o větší vyváženost prevence a trestní represe, zavedení formálního pojetí trestného činu s materiálním korektivem, zrušení 14leté hranice trestní odpovědnosti a znovuzavedení hranice 15 let. V oblasti alternativních trestů došlo k jejich posílení a to zejména doplněním novými alternativními tresty trestem domácího vězení a trestem zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Posilování úlohy alternativních trestů je jednou z hlavních filozofií zákoníku, kde u méně závažných trestných činů je cílem nahradit trest odnětí svobody alternativními druhy trestů. Došlo i k úpravě některých již existujících alternativních trestů tak, aby jejich pojetí umožnilo efektivnější využití a dosažení účelu trestu, zejména u peněžitého trestu. V tomto případě se rozšiřují možnosti uložení peněžitého trestu a jeho výměry až do 36,5 mil. Kč proti původním 5 mil.kč a novinkou je i zavedení tzv. denních pokut. 41 Ministerstvo spravedlnosti ČR, Trestní zákoník-moderní trestní kodex [online]. [cit. 2011-02-03]. Dostupné z: < http://www.reformajustice.cz/cz/trestni-zakonik/obecne-o-trestnim-zakoniku.html> 27

5 Peněžitý trest Peněžitý trest je jedním z druhů trestů, který má povahu majetkové sankce. Spočívá v povinnosti odsouzeného pachatele trestného činu zaplatit státu peněžitou částku v Kč určenou pravomocným rozsudkem. 42 Takto můžeme velmi obecně formulovat peněžitý trest s tím, že se jedná o trest samostatný, relativně určitý, který je možné kombinovat téměř se všemi druhy trestů a který nezahrnuje kontrolu nebo dohled. Peněžitý trest je jednou z nejdůležitějších alternativ k trestu odnětí svobody krátkodobého charakteru. Ačkoli je na první pohled zřejmé, že se jedná o sankci majetkovou, uplatní se tento trest i u jiných trestných činů než majetkových, protože je schopen způsobit pachateli znatelnou újmu. Tento trest nepostihuje pouze pachatele, ale má závažný finanční vliv i na rodinu pachatele, respektive osoby vůči nimž je pachatel zavázán. V tomto důsledku tedy má vliv i na samotného poškozeného. Peněžitý trest tak představuje výjimku ze zásady, že trest představuje osobní újmu pachatele trestného činu. 43 Právě tato schopnost, tedy postihnout i jiné osoby než je pachatel je dle mého názoru jednou z největších nevýhod peněžitého trestu, ale s tímto se potýkají i ostatní tresty. Jde o projev obecné povahy trestu jako trestněprávní sankce, jejíž podstatou je vždy určitá újma. Peněžitý trest je trestem mírnějšího druhu než je trest odnětí svobody. Vyplývá to samozřejmě ze samotného pořadí druhů trestů uvedených v trestním zákoníku, ale i z judikatury. 44 Majetková povaha peněžitého trestu z něj činí vhodný nástroj k dosažení účelu trestu zejména v případech, kdy se pachatel dopustil trestného činu majetkové povahy, ať již motivovaného snahou o neoprávněný majetkový prospěch, nebo negativním vztahem k ochraně a nedotknutelnosti cizího majetku (nešetrnost, vandalismus,..). Z těchto důvodů přichází peněžitý trest 42 Hendrych, D. Právnický slovník. 1.vyd. Praha : C.H.Beck, 2001, s.560. 43 Jelínek. J, a kol. Trestní právo hmotné obecná část. 1.vyd. Praha : Linde Praha a.s., 2004, s.357. 44 Peněžitý trest může být uložen jako samostatný trest, jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu není třeba. Takovou podmínku zákon při ukládání trestu odnětí svobody nevyžaduje. Z toho potom vyplývá, že peněžitý trest je trestem mírnějšího druhu než trest odnětí svobody. (Rozhodnutí NS SSR č. 4/1972 Sb. rozh. tr.) 28

v úvahu zejména při postihu trestných činů hospodářských, proti pořádku ve věcech veřejných, trestných činů obecně nebezpečných a trestných činů proti majetku. V těchto případech bude funkcí peněžitého trestu především možnost postihnout majetkový prospěch pachatele, který získal z trestné činnosti, jestliže takový prospěch nelze odčerpat jinak (např.propadnutím věci, povinností k náhradě škody,..)tak tomu bude např. v př. trestného činu úplatkářství, nebo poškozování spotřebitele. 45 Ve zmíněném případě úplatkářství je třeba odčerpat neoprávněný prospěch získaný pachatelem trestného činu přijímání úplatku. Nelze-li tak učinit uložením trestu propadnutí věci, je na místě uložit přiměřený peněžitý trest 46. Dalším okruhem trestných činů, při jejichž postihu má peněžitý trest opodstatnění, jsou trestné činy, ke kterým pachatel potřebuje určité finanční prostředky, ale tyto nemají majetkovou povahu, ačkoli mohou být páchány za úplatu. V těchto případech by se měla projevit zábranná funkce peněžitého trestu, jehož citelná výměra by odčerpala peněžní prostředky potřebné k páchání další trestné činnosti. U některých trestných činů této povahy je však nutné prokázat zištný úmysl, aby mohl být peněžitý trest uložen dle 67 odst.1, protože trestní sazba jiný postup nedovoluje. 47 Sankcí podobnou peněžitému trestu pokutu obsahuje zákon o přestupcích a celá řada dalších předpisů v oblasti tzv.správních deliktů. To má význam zejména pro případné započítání. Náš právní řád důsledně rozlišuje mezi peněžitým trestem a pokutou, ale většina evropských zemí mluví o peněžitém trestu jako o pokutě ( fine). Do nové úpravy peněžitého trestu se promítlo, podobně jako u jiných druhů trestů, nové pojetí trestných činů (formální pojetí s materiálním korektivem). Dle předchozí úpravy (účinné do 31.12.2009) bez podmínek uvedených v 67 odst.1 bylo možné uložit peněžitý trest pouze u trestných činů s horní hranicí trestu odnětí svobody do tří let, pokud zároveň vzhledem 45 Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon. Komentář. I.díl.6., doplněné a přepracované vydání. Praha : C.H.Beck, 2004. s.463. 46 Rozhodnutí NS ČSR č. 46/1983 Sb. rozh. tr 47 Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon. Komentář. I.díl.6., doplněné a přepracované vydání. Praha : C.H.Beck, 2004. s.463. 29

k povaze 48 spáchaného trestného činu a možnosti nápravy 49 pachatele trest odnětí svobody nebyl uložen. Nová úprava tak rozšířila tuto možnost na všechny přečiny, ale s podmínkou, že vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele nepodmíněný trest odnětí svobody současně neukládá. Tím dle mého názoru došlo k podstatnému omezení aplikace ustanovení 67 odst.2 písmene b. Peněžitý trest může být i trestem úhrnným nebo souhrnným, a to i v případě, že za některý ze sbíhajících se trestných činů je stanoven ve zvláštní části trestního zákona jen trest odnětí svobody, pokud horní hranice jeho trestní sazby nepřevyšuje tři léta. Za stejných podmínek může být peněžitý trest uložen jako společný trest za pokračování v trestném činu. 50 5.1 Rozbor současně platných podmínek ukládání peněžitého trestu Peněžitý trest je upraven zákonem č. 40/2009 Sb., trestní zákoník v 67-69. 51 V 67 jsou uvedeny varianty možného uložení peněžitého trestu. Peněžitý trest je možné uložit ve všech případech, v nichž pachatel získal nebo se pokoušel získat majetkový prospěch úmyslným trestným činem, bez ohledu na to, zda šlo o majetkový prospěch jeho vlastní či jiné osoby (o tom svědčí především ustanovení 67 odst.2 písm.b viz dále). Nejsou-li tyto podmínky splněny, může být pachateli peněžitý trest uložen tehdy, pokud je ve zvláštní části trestního zákoníku výslovně uveden v příslušné skutkové podstatě trestného činu jako jeden z druhů trestů, nebo pokud soud odsuzuje pachatele za přečin a shledá uložení tohoto trestu dostatečným (není tedy dán důvod pro 48 Uložení peněžitého trestu bude odůvodňovat především menší konkrétní stupeň společenské nebezpečnosti určitého trestného činu, protože vzhledem k typovému stupni společenské nebezpečnosti patří okruh trestných činů k typově méně závažným. 49 Jedná se především o dosavadní bezúhonnost pachatele a možnost působit na něj dalším druhem trestu bez odnětí svobody. 50 Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon. Komentář. I.díl.6., doplněné a přepracované vydání. Praha : C.H.Beck, 2004, s 468. 51 Peněžitý trest pro mladistvé se nazývá peněžité opatření, které je upraveno zákonem o soudnictví ve věcech mládeže. Peněžité opatření je možné uložit mladistvému jen pokud je výdělečně činný nebo jeho majetkové poměry uložení takového trestního opatření dovolují. 30