KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA PRACOVNÍ LISTY CHARAKTERIZUJÍCÍ JEDNOTLIVÉ IDEOLOGIE A DOKTRÍNY

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA PRACOVNÍ LISTY CHARAKTERIZUJÍCÍ JEDNOTLIVÉ IDEOLOGIE A DOKTRÍNY

ÚVODEM Poznáte, jaké filozofie nebo doktríny se vztahují k následujícím ukázkám? Jedná se buď přímo o ukázky z teoretických prací jednotlivých myslitelů, popřípadě o ukázky z knih, kterou se příslušnou ideologií inspirovaly. Žáci obdrželi do lavic jeden nakopírovaný text s následujícími ukázkami, dostanou 15 minut na samostatnou přípravu, následně si zkontrolují společně, zda odhadli, o jaké ideologie se jedná.

Ochlupení je jednou z prvních velkých starostí ženy. Objeví se nečekáno a nezváno a je třeba se rozhodnout, co s ním. A toto rozhodnutí ukáže vám samé i světu, kdo jste. V pubertě začíná ono komplikované, celoživotní období, kdy tyto věci musíte řešit. Chloupky jsou úvodní salvou ohlašující nadcházející desetiletí, kdy tiše křičíte KDO JSEM?, zatímco postáváte s prázdným nákupním košíkem v drogerii před regálem plným neznámého zboží. Právě chloupky vás budou stát nejvíce peněz a pozornosti. Chloupky na nežádoucích místech: na nohách, v podpaží, nad horním rtem, na bradě, na rukách, okolo bradavek, na tvářích a v nejrůznějších zákoutích klína. Proti ochlupení se vedou celoživotní útočné boje. Ovlivňuje vzestupy a pády v každodenním životě a plánování všech činností. Někdy i celý běh života ženy.

Možná že někdo namítne, že tato budoucnost čeká tak jako tak celé lidstvo a že tedy ani jednotlivý národ nemůže ujit tomuto neblahému osudu. To je na první pohled celkem správné, avšak je třeba uvážit následující: Jistěže bude v určitém časovém okamžiku celé lidstvo přinuceno k tomu, že v důsledku nemožnosti nadále vyrovnávat zvyšováním produkce půdy stoupající počet lidí bude nutné zastavit rozmnožováni lidského rodu a buďto nechat přírodu rozhodnout, anebo přikročit k svépomoci, potom ovšem správnějším způsobem než dnes dospět k vyrovnání. Toto tedy postihne všechny národy, zatímco nyní jsou postiženy bídou pouze ty rasy, které nemají dosti sil k tomu, aby si zajistily na tomto světě potřebnou půdu Příroda nezná žádné politické hranice. Sama je vytyčuje živým tvorům na této zeměkouli a přihlíží hře sil. Nejsilnější a nejodvážnější, její nejmilejší dítě, dostane právo vládce nad bytím.

Koncepce společného blahobytu nebo veřejného blaha svobodné společnosti tudíž nemůže být definována jako souhrn známých konkrétních výsledků, kterých by mělo být dosaženo, nýbrž pouze jako abstraktnířád, který jako celek není orientován k žádným konkrétním cílům, který však kterémukoli členovi společnosti poskytuje nejlepší příležitost využít úspěšně svých znalostí pro své cíle. Použijeme-li termín profesora Michaela Oakeshota (Londýn), můžeme takovouto svobodnou společnost nazvat nomokratickou (řízenou zákonem) na rozdíl od nesvobodného teleokratického (účelem řízeného) společenského řádu. Friedrich A.Hayek

"Je naprosto pochopitelné, že Národní rada korporací ve všem nahradí současnou Poslaneckou sněmovnu, neboť se jedná již z titulu o anachronický úřad, o instituci, jež je cizí naší mentalitě a naší vášni. Sněmovna vzešla ze světa, který jsme zničili, ze světa plurality politických stran, často a ochotně útočí na lidskou píli. Poslanecká sněmovna ztratila svůj smysl ode dne, kdy jsme zrušili stranickou pluralitu."

Jak asi víte, v obecném intelektuálním povědomí bývá. spojován s chaosem, násilím, bombovými atentáty, ničením atd. Takže lidé jsou často překvapeni, když mluvím o. pozitivně a ztotožňuji se s jeho hlavními tradicemi. Ale mám dojem, že veřejnosti se zdají základní myšlenky rozumné, když je jasná a čistá obloha bez mráčku. Samozřejmě, že když se obrátíme ke konkrétním tématům -řekněme k povaze rodiny, nebo jak by nějaká ekonomika fungovala ve společnosti, která je svobodnější a spravedlivější - objeví se problémy a polemika. Ale tak by tomu mělo být vždy. Fyzici neumí ve skutečnosti vysvětlit, jak voda teče z kohoutku ve vašem umyvadle. Když se obrátíme k nesmírně složitějším otázkám majícím význam pro lidstvo, existuje tu spousta prostoru pro nesouhlas, experimentování, intelektuální i praktický životní průzkum možností, a to nám pomáhá dozvědět se více.

Lidské soužití, ctihodní bratři a milovaní synové, musíme považovat v prvnířadě za skutečnost řádu duchovního; jejím prostřednictvím si lidé ve světle pravdy navzájem sdělují své poznatky; v ní se mohou dožadovat svých práv a plnit své povinnosti; v ní jsou vedeni, aby usilovali o duchovní statky; v ní mají vzájemně z jakékoliv čestné věci náležité potěšení; ustavičně jsou ochotni jakoby přelít do druhých to nejkrásnější a nejlepší, co mají, a horoucně touží přelít do svého srdce to dobré, co vidí na druhých. Tyto hodnoty působí a řídí všechno, co se týká vědy, hospodářství, sociálních zařízení, rozvoje a uspořádání státu, zákonodárství a konečně všech věcí, které zevně utvářejí soužití lidí a neustále je rozvíjejí.

Co se zde tedy ukazuje? Ukazuje se jasně, že černoši byli navýsost spokojeni se svým postavením otroků, a že i kdyby spokojeni nebyli, nic by proti tomu nebyli podnikli. To dá rozum. A stejně jako dnes, měli jsme i tehdy své fanatiky. Byli zde bílí Yankeeové s hrdinským komplexem, kteří se přihnali a začali povykovat : Osvoboďte otroky! Dejte černochům rovnoprávnost!, aniž se namáhali zjistit skutečnou pravdu o černoších. Vypadalo to jako výlev ušlechtilého citu a povznášelo to o pár centimetrů každého, kdo se takto projevil. A tak byli otroci osvobozeni. To se rozumí, že černochům to bylo jedno. Bývali by byli zrovna tak šťastni. Kdyby se rozhodnutí zvrátilo na opačnou stranu. A teď byli svobodni, a když se vede válka kvůli tomu, aby se pro vás něco získalo, musíte pak s tím, co jste nabyli, nějak naložit. Je to tak? Beaumont Ch., Vetřelec

V jakém poměru jsou komunisté k proletářům vůbec? Komunisté nejsou zvláštní stranou oproti jiným dělnickým stranám. Nemají zájmy odlišné od zájmů celého proletariátu. Nevytyčují žádné zvláštní zásady, podle nichž by chtěli přetvářet proletářské hnutí. Komunisté se liší od ostatních proletářských stran jedině tím, že na jedné straně v boji proletářů různých národů vytyčují a obhajují společné zájmy všeho proletariátu, nezávislé na národnosti; na druhé stran tím, že na různých stupních vývoje, jimiž prochází boj mezi proletariátem a buržoazií, zastupují vždy zájmy celého hnutí. Komunisté jsou tedy v praxi nejrozhodnější, stále kupředu pobízející částí dělnických stran všech zemí; v teorii vynikají nad ostatní masu proletariátu pochopením podmínek, průběhu a všeobecných výsledků proletářského hnutí.nejbližší cíl komunistů je týž jako cíl všech ostatních proletářských stran: ztvárnění proletariátu ve třídu, svržení panství buržoazie, vydobytí politické moci proletariátem.

ODKAZY NA POUŽITÝ TEXT V PREZENTACI Ukázka na straně 3 text byl zkopírován z internetové stránky http://www.knihcentrum-revue.cz/ukazky-z-knih/caitlin-moranova-jak-bytzenou-ukazka-z-pripravovane-novinky.aspx [cit. 2012-10-24] Ukázka na straně 4 - text byl zkopírován z internetové stránky http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/adolf-hitler/muj-boj-meinkampf.html#ixzz2alsj8tsg [cit. 2012-10-24] Ukázka na straně 5 text byl zkopírován z internetové stránky http://ikhb.bluefile.cz/page.php?show=liberalismus&id=5 [cit. 2012-10-24] Ukázka na straně 6 Mussolini, B. L Etat Corporatif, str. 32 - text byl zkopírován z internetové stránky http://www.punk.cz/index.asp?menu=&record=9297 [cit. 2012-10-25] Ukázka na straně 7 rozhovor Kevina Doylea s Noahem Chomskym byl zkopírován z internetové stránky http://www.sds.cz/docs/prectete/rozhovor/doy_chom.htm [cit. 2012-10-25]

ODKAZY NA POUŽITÝ TEXT V PREZENTACI Ukázka na straně 8 Pacem in terris, Encyklika Jana XXIII. o míru mezi všemi národy v pravdě, spravedlnosti, lásce a svobodě z 11.dubna 1963, ZVON České katolické nakladatelství Praha 1996 ukázka zkopírována z internetové stránky http://www.kebrle.cz/katdocs/soc_enc/paceminterris.htm [cit. 2012-10-25] Ukázka na straně 9 úryvek z knihy Beaumont Ch., Vetřelec citován z publikace David,R. Politologie, Základy společenských věd; 1.vydání FIN:Olomouc, 1995, ISBN 8071820113, s.283 Ukázka na straně 10 Marx,K.; Engels, F. Manifest komunistické strany text byl zkopírován z internetové stránky http://www.sds.cz/docs/prectete/eknihy/mks/km_2.htm [cit. 2012-10-25]