Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Katedra obchodního práva Bakalářská práce PRÁVNÍ POSTAVENÍ LIKVIDÁTORA OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ Pavla Bařinová 2005/2006 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Právní postavení likvidátora obchodních společností zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.
Tímto děkuji doc. JUDr. Jarmila Pokorné, CSc., za ochotu, pomoc a cenné připomínky při vypracování bakalářské práce.
Obsah 1. ÚVOD...4 2. POJEM LIKVIDACE...5 2.1. LIKVIDACE V KONTEXTU ZRUŠENÍ A ZÁNIKU OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ...6 2.1.1. Zrušení společnosti...6 2.1.2. Zánik společnosti...10 2.2. ČASOVÝ PRŮBĚH LIKVIDACE...11 2.2.1. Začátek...11 2.2.2. Průběh...11 2.2.3. Konec...11 2.2.4. Obnovení likvidace...13 3. LIKVIDÁTOR...14 3.1. POSTAVENÍ LIKVIDÁTORA JAKO ORGÁNU SPOLEČNOSTI...14 3.1.1. Způsobilost k výkonu funkce...14 3.2. VZNIK A ZÁNIK FUNKCE LIKVIDÁTORA...16 3.2.1. Vznik funkce likvidátora...16 3.2.2. Zánik funkce likvidátora...18 4. ČINNOST LIKVIDÁTORA V PRŮBĚHU LIKVIDACE...20 4.1. ZAČÁTEK ČINNOSTI LIKVIDÁTORA...20 4.2. PRŮBĚH ČINNOSTI LIKVIDÁTORA...25 4.3. UKONČENÍ ČINNOSTI LIKVIDÁTORA...25 4.4. ODMĚNA LIKVIDÁTORA...27 4.5. TRESTNĚPRÁVNÍ ODPOVĚDNOST LIKVIDÁTORA...28 5. VZTAH LIKVIDÁTORA KE STATUTÁRNÍM ORGÁNŮM SPOLEČNOSTI...30 6. SOUČASNÝ STAV...31 7. ZÁVĚR...33 8. RESUMÉ...36 9. PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY...38 10. PŘÍLOHY...39 Zkratky: ObchZ - zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů ObčZ - zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů OSŘ - zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů ZKV - zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů TrZ - zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů
1. Úvod Ke zrušení obchodní společnosti a posléze jejímu zániku dochází z mnoha příčin. Impuls ke zrušení společnosti může vycházet přímo od vedení společnosti v návaznosti na splnění vytyčených cílů, ale může být také důsledkem vnitřních problémů podnikatelského subjektu či nedostatečného přizpůsobení společnosti na měnící se podmínky trhu. V tržních ekonomikách je obvyklé, že přibližně 70 % založených společností končí do tří let svou činnost. Dochází k rozdělení, splynutí, sloučení a značná část subjektů končí svoje aktivity právě likvidací. 1 Tato práce analyzuje právní postavení likvidátora obchodních společností. Hlavními cíli práce jsou vymezení pojmu likvidace, rozbor právního postavení likvidátora a identifikace možných problémů s postavením likvidátora souvisejících. Hlavní cíle jsou rozpracovány do několika dílčích kapitol, které se věnují danému tématu v menších celcích. Nejprve je vymezen obsah likvidace vzhledem ke zrušení a zániku obchodních společností a je popsán její začátek, průběh a konec. Současně je rozebrána zvláštní úprava likvidace u jednotlivých typů obchodních společností. Další část práce je věnována osobě likvidátora a je rozdělena do několika kapitol. Nejprve je popsáno postavení likvidátora v obchodní společnosti a je pojednáno o tom, kdy vzniká a zaniká jeho funkce. Samostatná kapitola je věnována činnosti likvidátora a právům a povinnostem s ní související; v rámci této kapitoly je zmíněna i trestněprávní odpovědnost likvidátora. Další kapitola se zabývá vztahem likvidátora ke statutárním orgánům společnosti. Následující kapitola se věnuje problémům, které současná právní úprava přináší v souvislosti s postavením likvidátora a provedením likvidace v praxi. V závěrečné kapitole je provedeno shrnutí získaných informací. Jen v letech 1997 až 2001 bylo u nás vyhlášeno téměř 13 tisíc likvidací podnikatelských subjektů, 2 což pouze dokumentuje důležitost procesu likvidace v procesu zrušení a zániku obchodních společností. Je proto třeba věnovat právní úpravě likvidace dostatečnou pozornost a porovnávat stav mezi tím, jaká by skutečnost měla být, a jaká skutečnost je. 1 Pelikán, V. Likvidace podniku. Praha: Grada Publishing, 2003, s. 11. 4
2. Pojem likvidace Likvidace je zákonem definovaný postup, při kterém jsou mimosoudně vyrovnávány majetkové vztahy zanikající právnické osoby, který nastupuje obligatorně, pokud není zákonem výslovně určeno ( 68 odst. 2 obchodního zákoníku 3 ), že likvidaci není třeba provést. 4 Z ekonomického pohledu jde o dořešení veškerých ekonomických vazeb vzniklých předchozí činností společnosti. 5 Z pohledu činností, které je třeba vykonat před výmazem obchodní společnosti z obchodního rejstříku, představuje likvidace společnosti soubor organizačních a ekonomických aktivit a právních úkonů, které musí zajistit úplné vypořádání majetkových a právních poměrů obchodní společnosti. 6 Řízení společnosti v likvidaci představuje proces zpeněžování majetku společnosti a uspokojování pohledávek věřitelů. Při likvidaci se předpokládá, na rozdíl od konkurzu, postupné uspokojení všech věřitelů a vypořádání zakladatelů z likvidačního zůstatku. 7 Na likvidovaný subjekt se z hlediska správy daní a poplatků, obchodních závazkových vztahů, pracovněprávních vztahů a dalších předpisů pohlíží jako na normálně fungující podnikatelský subjekt. Společnost v likvidaci vede účetnictví, odpisuje majetek, podává přiznání a odvádí daně, pojištění, splácí úvěry; v tomto ohledu se postavení subjektu v likvidaci liší od úpadce, na něhož byl prohlášen konkurz. 8 2 tamtéž, s. 14 3 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 4 Eliáš, K., Bartošíková, M., Pokorná, J. Kurs obchodního práva. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 72. 5 Peštuka, F. Zrušení a zánik společnosti (průvodce zánikem společnosti). Praha: EUROUNION, 2003, s. 34. 6 Pelikán, V. Likvidace podniku. Praha: Grada Publishing, 2003, s. 15. 7 Schelleová, I., Větrovec, V., Berka, J. Konkurz a vyrovnání. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 41. 8 Pelikán, V. Likvidace podniku. Praha: Grada Publishing, 2003, s. 16. 5
2.1. Likvidace v kontextu zrušení a zániku obchodních společností 2.1.1. Zrušení společnosti Zániku obchodní společnosti předchází její zrušení. Zrušení společnosti můžeme vymezit jako rozhodnutí o tom, že společnost nebude nadále existovat a působit v takové podobě, v jaké byla zřízena a zapsána v rejstříku, popř. jiné evidenci společností. 9 Společnost nadále působí až do svého zániku, ovšem ve změněných podmínkách. Rozlišujeme zrušení dobrovolné a nucené. K dobrovolnému zrušení dochází dohodou všech společníků, nebo rozhodnutím k tomu kompetentního orgánu společnosti (někdy bývají tyto úkony označovány jako disoluční smlouva nebo disociační usnesení). Skutečnosti, na základě nichž dochází ke zrušení společnosti, vymezuje 68 odst. 3 písm. a, b, c, e ObchZ. Podle těchto ustanovení se společnost zrušuje uplynutím doby, na kterou byla založena, dosažením účelu, pro který byla založena, dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato, dochází-li ke zrušení společnosti s likvidací. Dále se společnost ruší ke dni uvedeném v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo v důsledku rozdělení, jinak dnem, kdy bylo toto rozhodnutí přijato. Nucené zrušení společnosti následuje po rozhodnutí soudu. Skutkové podstaty uvádí 68 odst. 3 písm. d, f, g ObchZ, kdy se společnost ruší dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci, dále ke zrušení společnosti dochází zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, a také je společnost zrušena zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku. K řízení o zrušení společnosti je věcně a místně příslušný v prvním stupni krajský soud, v jehož obvodu má společnost sídlo. 10 Další důvody nuceného zrušení společnosti uvádí 68 odst. 6 ObchZ. Nastane-li některý z důvodů uvedených v příslušném odstavci, může soud na návrh jakékoli osoby, která má na vydání zrušovacího rozhodnutí právní zájem a prokáže jeho 9 Peštuka, F. Zrušení a zánik společnosti (průvodce zánikem společnosti). Praha: EUROUNION, 2003, s. 15. 6
existenci, nebo na návrh státního orgánu, který právní zájem osvědčovat nemusí, rozhodnout o zrušení společnosti a její likvidaci. Zrušení není automatickým důsledkem okolností uvedených v 68 odst. 6, záleží na uvážení soudu, zda společnost zruší. Okruh státních orgánů oprávněných podat návrh na zrušení společnosti zákon žádným způsobem neomezuje. Návrh tedy může podat jakýkoli státní orgán, který při výkonu své působnosti zjistí, že je splněn některý ze zákonem stanovených důvodů pro zrušení společnosti. V praxi takovým orgánem může být např. finanční úřad, který zjistí, že nebyl zvolen statutární orgán společnosti, přestože předchozímu statutárnímu orgánu skončilo funkční období před více než jedním rokem, nebo živnostenský úřad, který zjistí, že společnost pozbyla všechna živnostenská oprávnění (a nemá žádné jiné než živnostenské oprávnění). Okruh ostatních navrhovatelů je taktéž vymezen velmi obecně. O tom, že je osoba, která podala návrh na zrušení společnosti, osobou oprávněnou požadovat zrušení společnosti, rozhodne soud v každém konkrétním řízení. Podle ustanovení 120 občanského soudního řádu) 11 je navrhovatel povinen označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Právní zájem na zrušení společnosti mohou mít v konkrétním případě např. menšinoví společníci anebo věřitelé společnosti. 12 Kromě této základní úpravy může dojít k nucenému zrušení společnosti na základě jiných důvodů. Především se jedná o sankci, která se projevuje v neplatnosti společnosti podle 68a. Obchodní společnost může být zrušena s likvidací nebo bez likvidace. Při zrušení společnosti s likvidací směřuje zrušení k jejímu úplnému zániku, nevzniká tedy nový právní subjekt. Při zrušení podniku s likvidací musí být majetek rušené společnosti zpeněžen, je nutné vypořádat všechny závazky vzniklé i v průběhu likvidace. Společnost je zrušena bez likvidace pokud přechází jmění na právního nástupce (tzv. přeměny společností, více viz ustanovení 69 a násl. ObchZ). Dalšími případy zrušení bez likvidace jsou situace, kdy je proti společnosti podán návrh na prohlášení konkurzu a návrh na prohlášení konkurzu je zamítnut pro nedostatek majetku nebo je již prohlášený konkurz z téhož důvodu zrušen nebo je-li konkurz zrušen po splnění 10 Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. Obchodní zákoník: komentář. Praha: C.H.Beck, 2002, s. 216. 11 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 12 Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. Obchodní zákoník: komentář. Praha: C.H.Beck, 2002, s. 215-216. 7
rozvrhového usnesení, za předpokladu, že společnosti žádný majetek nezůstane. Zbyl-li společnosti nějaký majetek, musí být likvidace v těchto případech provedena, a to speciálním postupem podle 75 odst. 5 ObchZ. U podnikatelů fyzických osob, nezapsaných i zapsaných v obchodním rejstříku, není před jejich výmazem likvidace vyžadována. Před podáním návrhu takovýto podnikatel musí získat souhlas správce daně s ukončením činnosti, vypořádat všechny závazky podniku, uložit písemnosti a zachovat archiválie předepsaným způsobem. 13 Zvláštní úprava zrušení u jednotlivých společností Kromě obecných skutkových podstat jsou upraveny speciální případy zrušení společnosti v příslušných ustanoveních týkajících se jednotlivých obchodních společností. Veřejná obchodní společnost Speciální důvody zrušení v.o.s. s likvidací upravuje 88 ObchZ. Ustanovení 88 odst. 1 ObchZ podává výčet případů, které vedou ke zrušení společnosti. Dle 88 odst. 2 ObchZ je při důvodech zrušení v 88 odst. 1 písm. a), c), d), e), f), g), h), a písm. i) ObchZ možná dohoda společníku o změně společenské smlouvy o tom, že společnost trvá nadále i bez společníka, jehož se důvod zániku týká. Není-li dohoda o změně společenské smlouvy uzavřena do 3 měsíců od zrušení společnosti, toto právo zaniká a společnost vstupuje tímto dnem do likvidace, jestliže se společníci nedohodli na jejím vstupu do likvidace před uplynutím této lhůty. Dalším důvodem je dle 90 ObchZ návrh společníka, aby soud zrušil veřejnou obchodní společnost, jsou-li pro to vážné důvody, zejména porušuje-li jiný společník závažným způsobem svoje povinnosti nebo není-li možné dosáhnout účelu, pro který byla společnost založena. Komanditní společnost Platí obecná úprava zrušení společnosti a pro komplementáře úprava u veřejné společnosti. Speciální pravidla ( 102 ObchZ) upravují postavení komanditisty. Společnost s ručením omezeným Vedle obecných důvodů dle 68 ObchZ může být s.r.o. zrušena z důvodů uvedených ve společenské smlouvě ( 151 ObchZ) a dohodou společníků ve formě notářského 8
zápisu, pokud společenská smlouva nesvěřuje zrušení společnosti do působnosti valné hromady ( 152 odst. 1 ObchZ). Dále se mohou společníci domáhat u soudu zrušení společnosti na základě důvodů a podmínek uvedených ve společenské smlouvě ( 152 odst. 2 ObchZ). O jaké podmínky a důvody se bude jednat, záleží na dohodě společníků obsažené ve společenské smlouvě. Zvláštní úpravu zrušení obsahuje také 113 odst. 6 ObchZ v souvislosti s vyloučením společníka. Nedojde-li k převodu volného obchodního podílu vyloučeného společníka a valná hromada nerozhodne do šesti měsíců ode dne, kdy k vyloučení společníka došlo, buď o snížení základního kapitálu o vklad vyloučeného společníka, nebo o převzetí jeho obchodního podílu ostatními společníky v poměru svých obchodních podílů za úplatu ve výši vypořádacího podílu, může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. Podle 119 ObchZ za situace, kdy se spojí všechny obchodní podíly v rukou jednoho společníka, je společník povinen nejpozději do tří měsíců od spojení obchodních podílů splatit všechny peněžité vklady nebo převést část obchodního podílu na jinou osobu. Poruší-li společník tuto povinnost, soud společnost i bez návrhu zruší a nařídí její likvidaci. Podle 135 odst. 2 ObchZ a 138 odst. 2 ObchZ, s odkazem na ustanovení 194 odst. 2 ObchZ, v případech úmrtí jednatele či člena dozorčí rady, odstoupení z funkce, odvolání nebo skončení nebo jiného ukončení jeho funkčního období, musí příslušný orgán společnosti do 3 měsíců zvolit nového jednatele nebo člena dozorčí rady. Nebudou-li z tohoto důvodu statutární orgán, popř. dozorčí rada, schopny plnit své funkce, jmenuje chybějící jednatele či člena dozorčí rady soud na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, a to na dobu, než bude zvolen nový jednatel či člen dozorčí rady, jinak může soud i bez návrhu zrušit společnost a nařídit její likvidaci. Společnost může soud i bez návrhu zrušit dle 161f odst. 2 ObchZ, pokud tato jakožto ovládaná osoba nezcizí v zákonem stanovených lhůtách akcie, zatímní listy nebo obchodní podíly ovládající osoby. 13 Pelikán, V. Likvidace podniku. Praha: Grada Publishing, 2003, s. 17. 9
Akciová společnost Zvláštní úprava v ustanovení 161b odst. 4 ObchZ stanovuje, že pokud akciová společnost nezcizí vlastní akcie nebo zatímní listy ve lhůtách podle ObchZ, je povinna bez zbytečného odkladu o jejich jmenovitou hodnotu snížit základní kapitál. Snížit základní kapitál musí také v případě, jestliže v rozvaze vlastní akcie a součet výše základního kapitálu a částek uvedených v 178 odst. 2 písm. a) a b) ObchZ přesáhnou hodnotu vlastního kapitálu. Nesplní-li společnost povinnost snížit základní kapitál, může ji soud i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. Podle 161 c odst. 2 ObchZ je společnost povinna zcizit akcie nebo zatímní listy nabyté v rozporu s ustanovením 161a a 161b ObchZ do jednoho roku ode dne, kdy je nabyla, jinak je povinna o jejich jmenovitou hodnotu snížit základní kapitál. Nesplní-li společnost tuto povinnost, může ji soud i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. Ustanovení 194 odst. 2 ObchZ a 200 odst. 3 ObchZ stanovují, že v případě smrti, odstoupení z funkce, odvolání nebo jiného skončení funkce člena představenstva, popř. člena dozorčí rady, musí příslušný orgán společnosti do 3 měsíců zvolit nového člena představenstva, popř. dozorčí rady. Nebudou-li z tohoto důvodu představenstvo, popř. dozorčí rada, schopny plnit své funkce, jmenuje chybějící členy či člena představenstva nebo dozorčí rady soud na návrh osoby, jež na tom osvědčí právní zájem, a to na dobu, než budou zvoleni noví členové nebo člen příslušným orgánem společnosti, jinak může soud i bez návrhu společnost zrušit a nařídit její likvidaci. 2.1.2. Zánik společnosti Zánik společnosti představuje skutečný konec existence společnosti v podobě i ve formě, v jaké byla právně registrována. Zánik obchodní společnosti nastává až jejím výmazem z obchodního rejstříku ( 68 odst. 1 ObchZ). Výmaz z obchodního rejstříku má konstitutivní účinky - dokud není proveden, právní subjektivita společnosti trvá. 10
2.2. Časový průběh likvidace U likvidace se předpokládá, že likvidací, ať už dobrovolnou nebo nucenou, může být zrušena společnost, která není předlužena a kdy výsledek likvidačního procesu bude aktivní. Likvidace znamená nový způsob existence téže společnosti, nikoli vznik společnosti nové. 14 2.2.1. Začátek Do likvidace vstupuje společnost ke dni, k němuž je zrušena ( 70 odst. 2 ObchZ). Zápis vstupu společnosti do likvidace do obchodního rejstříku má pouze deklaratorní účinky. 2.2.2. Průběh Po celou dobu průběhu likvidace je firma společnosti opatřena dovětkem v likvidaci. Po vstupu do likvidace pro společnost platí v zásadě tytéž normy jako pro společnost nelikvidovanou. Funkční období i funkce jejích orgánů zůstávají nezměněny s tím, že jejich působnost přechází ve významné míře na likvidátora. Likvidace společnosti je vratný proces; až do okamžiku, kdy je započato s rozdělováním likvidačního zůstatku, může ten, kdo o likvidaci rozhodl, své rozhodnutí zrušit. V průběhu likvidace je stále možné vést proti společnosti v likvidaci výkon rozhodnutí, popř. exekuci k uspokojení pohledávky věřitele. 2.2.3. Konec Likvidace končí ( 75a odst. 1 ObchZ) rozdělením likvidačního zůstatku, nebo použitím prostředků z výtěžku prodeje majetku k uspokojení věřitelů, nebo převzetím majetku věřiteli k úhradě jejich pohledávek, anebo odmítnutím věřitelů převzít majetek k úhradě dluhů podle 75 odst. 5. Den konce likvidace neznamená automatický zánik společnosti. Společnost zaniká dnem výmazu společnosti z obchodního rejstříku. 14 tamtéž, s. 34 11
Zvláštní úprava rozdělení likvidačního zůstatku Veřejná obchodní společnost Zvláštní úpravu rozdělení likvidačního zůstatku obsahuje ustanovení 92 ObchZ. Při zrušení společnosti s likvidací mají společníci nárok na podíl na likvidačním zůstatku. Likvidační zůstatek se rozdělí mezi společníky nejprve do výše hodnoty jejich splacených vkladů. Zbytek likvidačního zůstatku se rozdělí mezi společníky rovným dílem. V případě, že nestačí likvidační zůstatek na vrácení splacených vkladů, podílejí se na něm společníci v poměru k jejich výši. Rozdělení likvidačního zůstatku je možno upravit odlišně ve společenské smlouvě. Komanditní společnost Podle ustanovení 104 ObchZ mají při zrušení společnosti s likvidací společníci nárok na podíl na likvidačním zůstatku. Každý ze společníků má nárok na vrácení částky ve výši splaceného vkladu. Pokud likvidační zůstatek nestačí k tomuto vrácení, mají přednostní právo na vrácení komanditisté. Zbytek likvidačního zůstatku, který zůstal po vrácení částky ve výši vkladů, se rozdělí mezi společníky podle stejných zásad jako zisk. Nestačí-li likvidační zůstatek na takovéto rozdělení, rozdělí se mezi společníky podle stejných zásad jako zisk. Společenskou smlouvou je možné odlišně upravit způsob rozdělení likvidačního zůstatku mezi společníky. Vypořádací podíl se vypočte obdobně jako podíl na likvidačním zůstatku. Společnost s ručením omezeným Dle 153 ObchZ má při zrušení společnosti každý společník nárok na podíl na likvidačním zůstatku. Tento podíl se určuje poměrem obchodních podílů, nestanoví-li společenská smlouva něco jiného. Akciová společnost Likvidační zůstatek se dělí podle 220 ObchZ mezi akcionáře v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií. Ustanovení 159 odst. 1 ObchZ, umožňující stanovám určit vydání akcií, s nimiž jsou spojena přednostní práva týkající se podílu na likvidačním zůstatku, tím není dotčeno. Právo na podíl na likvidačním zůstatku je samostatně převoditelné ode dne, k němuž byl schválen návrh rozdělení likvidačního zůstatku. V případě, kdy likvidační zůstatek nestačí k úhradě jmenovité hodnoty akcií, dělí se likvidační zůstatek na část připadající vlastníkům prioritních akcií a ostatních akcií 12
v rozsahu určeném stanovami. Části likvidačního zůstatku se dělí mezi akcionáře v poměru odpovídajícím splacené jmenovité hodnotě jejich akcií. 2.2.4. Obnovení likvidace K obnovení likvidace dojde, pokud se po skončení likvidace zjistí dosud neznámý majetek nebo se objeví potřeba jiných nezbytných opatření souvisejících s likvidací. Soud o likvidaci rozhodne na návrh státního orgánu, společníka, věřitele nebo dlužníka a jmenuje likvidátora ( 75b odst. 1 ObchZ). K obnovení dojde také tehdy, pokud se po výmazu společnosti z obchodního rejstříku zjistí dosud neznámý majetek. Soud na návrh státního orgánu, společníka, věřitele nebo dlužníka rozhodne o zrušení zápisu o jejím výmazu a o obnovení likvidace společnosti nebo o jejím vstupu do likvidace a jmenuje likvidátora ( 75b odst. 2 ObchZ). Po právní moci rozhodnutí zapíše rejstříkový soud do obchodního rejstříku, že došlo k obnovení společnosti, že společnost je v likvidaci, a osobu likvidátora. Při obnovení likvidace se nepoužije ustanovení 68 odst. 8 ObchZ, které umožňuje revokaci rozhodnutí společníků nebo příslušného orgánu společnosti o zrušení společnosti a jejím vstupu do likvidace. 13
3. Likvidátor Likvidátor sehrává v procesu likvidace významnou úlohu. Spojuje ve své osobě ekonomické a další aspekty likvidace, jako jsou pracovněprávní vztahy a vztahy ke státním orgánům. Likvidátor je orgánem obchodní společnosti a je právně odpovědný za průběh likvidace. 3.1. Postavení likvidátora jako orgánu společnosti Postavení likvidátora a rozsah jeho pravomocí jsou vymezeny zejména ustanoveními 70 až 75 ObchZ a 13a zákona o konkurzu a vyrovnání. 15 Likvidátor má po vstupu společnosti do likvidace postavení zvláštního orgánu. Jmenováním do funkce na něj přechází v rámci 72 ObchZ působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti. Statutární orgán se při jmenování likvidátora z obchodního rejstříku nevymazává. 16 Je-li jmenováno likvidátorů více a z jmenování nevyplývá nic jiného, má tuto působnost každý likvidátor ( 70 odst. 3 ObchZ). V této souvislosti je upozorňováno na nutnost zajištění koordinace činnosti jednotlivých likvidátorů, zejména při řízení procesu likvidace, řešení pracovněprávních záležitostí a prodeji majetku a úhradě závazků, protože často dochází ke kompetenčním a organizačním sporům. 17 Likvidátor je orgánem společnosti, ale není jejím statutárním orgánem. Ve smyslu 70 odst. 3 ObchZ na likvidátora sice přechází působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti, současně však ale ustanovení 72 odst. 1 ObchZ zužuje působnost jednat jménem společnosti jen na úkony směřující k její likvidaci. Dnem, kdy bylo rozhodnuto o likvidaci, je ve prospěch likvidátora oslabena pravomoc jednatelů nebo představenstva jednat za společnost. 3.1.1. Způsobilost k výkonu funkce Likvidátorem může být obecně jen osoba fyzická ( 71 odst. 1 ObchZ). Existují ovšem dvě výjimky. Jmenovat likvidátorem právnickou osobu umožňuje u bank 15 Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 16 Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. Obchodní zákoník: komentář. Praha: C.H.Beck, 2002, s. 244. 17 Pelikán, V. Likvidace podniku. Praha: Grada Publishing, 2003, s. 19. 14
ustanovení 36 zákona o bankách. 18 Druhou možnost stanovuje 71 odst. 2 ObchZ, kdy může soud za určitých okolností jmenovat právnickou osobu likvidátorem jakékoli společnosti. Je-li společníkem nebo statutárním orgánem právnická osoba (statutárním orgánem může být právnická osoba u v.o.s. podle 76 odst. 3 ObchZ, u k.s. podle 93 odst. 3 ObchZ), může být taktéž jmenována likvidátorem. Pro případ, kdy soud jmenuje likvidátorem právnickou osobu, ustanovení 71 odst.2 ObchZ ukládá této právnické osobě povinnost určit fyzickou osobu, která bude jejím jménem funkci likvidátora vykonávat, a jenž bude vedle právnické osoby zapsána do obchodního rejstříku podle 38g odst. 1 ObchZ. Zákonem nejsou přímo předepsány žádné podmínky pro výkon funkce likvidátora a zákon neklade na kvalifikaci likvidátora v podstatě žádné nároky. Přesto je nepochybné, že likvidátor musí být přinejmenším plně způsobilý k právním úkonům. 19 Objevují se však názory, že likvidátor by měl splňovat takové požadavky, jaké jsou kladeny na osoby zastávající funkce ve statutárních orgánech jednotlivých obchodních společností. Lze dovodit, že likvidátor by měl splňovat tytéž podmínky k výkonu funkce jako společník, který je statutárním orgánem (jeho členem) podle 38l ObchZ. To lze odůvodnit ustanovením 71 odst. 5 ObchZ, které stanoví, že likvidátor je orgánem společnosti ( 66 ObchZ) a tím, že na likvidátora podle 70 odst. 3 ObchZ přechází v rámci 72 ObchZ působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti. Některé speciální úpravy obsahují zvláštní požadavky na osobu likvidátora jako například zákon o investičních společnostech a investičních fondech. V publikacích zabývajících se touto problematikou je upozorňováno na náročnost a komplexnost funkce likvidátora a bývá zdůrazňován požadavek profesionality likvidátora, který bude disponovat nutnými znalostmi, zkušenostmi a kvalifikací. Z tohoto hlediska je tedy výběr likvidátora klíčovou činností, jíž by měl navrhovatel věnovat náležitou pozornost. 18 Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 19 Eliáš, K., Bartošíková, M., Pokorná, J. Kurs obchodního práva. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 73. 15
3.2. Vznik a zánik funkce likvidátora 3.2.1. Vznik funkce likvidátora Ustavení likvidátora do funkce se děje jmenováním, přičemž likvidátora jmenuje ten, kdo rozhodl o likvidaci. Dnem jmenování přechází na likvidátora pravomoc jednat jménem likvidované společnosti. Při dobrovolném zrušení jmenuje likvidátora podle 71 odst. 1 statutární orgán společnosti, ale odlišnou úpravu může kromě stanov a společenské smlouvy určit především zákon - např. u společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti jmenuje likvidátora valná hromada ( 125 odst. 1 písm. i) a 219 odst. 1 ObchZ). Ve většině případů dochází ke jmenování likvidátora v týž den, kdy je zrušena společnost. Jmenování likvidátora má být vždy s jeho souhlasem. Pokud není likvidátor jmenován do funkce bez zbytečného odkladu, jmenuje jej soud. V případě nuceného zrušení jmenuje likvidátora soud, který rozhodl o zrušení společnosti ( 71 odst. 2 ObchZ). Soud jmenuje likvidátora také v případech, kdy odvolal likvidátora z funkce - bez ohledu na to, kým byl jmenován pro nesplnění povinnosti na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, v situacích, kdy dosavadní likvidátor svoji funkci končí a společnost si neustaví likvidátora nového, a dále v případě obnovení likvidace. Soud může jmenovat likvidátorem i bez jeho souhlasu některého ze společníků nebo statutární orgán anebo člena statutárního orgánu, tj. osoby, které přispěly k tomu, že se společnost dostala do situace, kdy musí být soudem zrušena. 20 Takto ustanovený likvidátor se nemůže své funkce vzdát. Tato úprava reaguje na případy, které nastávaly v praxi u likvidace společností, jejichž majetek nedosahoval ani hodnoty nutné k odměně likvidátora. Soudům vznikla povinnost společnost zrušit s likvidací a jmenovat jejího likvidátora. Soudy však tuto povinnost nemohly plnit, protože nenašly osobu ochotnou bez přiměřené odměny funkci likvidátora vykonávat, popřípadě likvidátor po svém jmenování a po zjištění stavu majetku společnosti odstoupil z funkce. V obchodním rejstříku tak zůstávalo zapsáno množství dlouhodobě nečinných společností, které měly být z rejstříku vymazány. 21 20 Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. Obchodní zákoník: komentář. Praha: C.H.Beck, 2002, s. 247. 21 tamtéž, s. 246-247 16
V některých případech se mohou vyskytnout i společnosti s neobsazenými funkcemi nebo s těžko dosažitelnými společníky; v těchto případech může soud jmenovat likvidátorem osobu uvedenou na seznamu správců konkurzní podstaty. Osoba jmenovaná soudem se stává likvidátorem dnem doručení usnesení soudu o jmenování, protože usnesení je vykonatelné doručením ( 171 odst. 2 OSŘ), vyjma případů, kdy soud vykonatelnost usnesení odložil. Zápis likvidátora do obchodního rejstříku je zápisem deklaratorním a návrh podává sám likvidátor, na kterého přešla okamžikem jeho jmenování působnost statutárního orgánu. Toto ustanovení je důležité v případech, kdy statutární orgán sice nebyl z obchodního rejstříku vymazán, ale fakticky svoji funkci nevykonává, a v případech, kdy zanikla funkce statutárního orgánu a nebyly zvoleny orgány nové. 22 Pokud likvidátor tento návrh nepodá, zahájí rejstříkový soud řízení o zápisu osoby likvidátora do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu poté, co se o jmenování likvidátora dozvěděl. Smluvní vztah likvidátora Výkon funkce likvidátora nelze vykonávat na základě pracovní smlouvy, protože ani jeho jmenování není jmenováním podle zákoníku práce. 23 Z ustanovení 66 odst. 2 vyplývá, že na vztah mezi společností a likvidátorem se přiměřeně použijí ustanovení o mandátní smlouvě ( 566 a násl. ObchZ) pokud nejsou vzájemná práva a povinnosti upravena ve smlouvě o výkonu funkce (uzavřené podle ustanovení 269 odst. 2 ObchZ jako smlouva inominátní) či pokud ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností. Ve většině případů soudního jmenování nastupuje tentýž efekt, protože i zde je souhlas likvidátora nezbytný absentující projev vůle společnosti je nahrazen soudním rozhodnutím. Jen v případech uvedených v druhé větě 71 odst. 2 a 71 odst. 7 dochází ke vzniku práv a povinností likvidátora soudním rozhodnutím bez dalšího a pouze tímto rozhodnutím vzniká mezi likvidátorem a společností právní poměr bez ohledu na jejich vůli. 24 22 Adamík, P., Pilátová, J., Richter, J. Likvidace obchodních společností. Olomouc: ANAG, 2005, s. 38. 23 Kratochvílová, H. Zrušení firem: likvidace a úpadek se vzory podání. Praha: C. H. Beck, 2002, s. 21. 24 Eliáš, K., Bartošíková, M., Pokorná, J. Kurs obchodního práva. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 75. 17
Doporučuje se, aby smlouva o výkonu funkce obsahovala ustanovení o povinnostech likvidátora při nakládání s majetkem společnosti v likvidaci, o formě a způsobu podávání zpráv o průběhu likvidace vlastníkům a o odměně likvidátora. Výše odměny likvidátora není na rozdíl od správce konkurzní podstaty žádným předpisem regulována - vyjma likvidátorů jmenovaných soudem ze seznamu správců konkurzní podstaty. Záleží plně na dohodě se subjektem, který likvidátora jmenoval. 25 3.2.2. Zánik funkce likvidátora Z jednotlivých ustanovení ObchZ vyplývá, že funkce likvidátora zaniká několika způsoby. Především funkce likvidátora zaniká spolu se zánikem společnosti samé, tedy pravomocným rozhodnutím soudu o výmazu subjektu z obchodního rejstříku. 26 Zánik funkce likvidátora v případech, kdy se vyžaduje jmenování likvidátora nového, může nastat smrtí likvidátora, odvoláním likvidátora, vzdáním se funkce, nemohoucností likvidátora funkci vykonávat ( 71 odst. 3, 4 ObchZ) a odstoupením z funkce podle ustanovení 66 odst. 1 ObchZ. Odvolat likvidátora může ten, kdo likvidátora jmenoval. Funkce likvidátora tedy může zaniknout z vůle orgánu společnosti, který jej ustanovil do funkce. Likvidátora jmenovaného soudem může odvolat pouze soud. Společník, statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, který byl jmenován podle 71 odst. 2, se nemůže vzdát své funkce; může však požádat soud o odvolání z funkce likvidátora, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby ji vykonával. Bez ohledu na to, kdo likvidátora jmenoval, může soud zbavit funkce likvidátora na základě návrhu osoby, která na tom osvědčí právní zájem. Osobou, která se smí domáhat odvolání likvidátora, může být např. menšinový společník, který nemůže prosadit odvolání likvidátora porušujícího své povinnosti ve prospěch většinového společníka, věřitel, jehož pohledávku likvidátor porušováním povinnosti ohrožuje. 27 Věcně a místně příslušným soudem rozhodujícím o odvolání likvidátora je krajský soud, v jehož obvodu má společnost sídlo. Likvidátor může ze své funkce odstoupit. Normativní právní úprava v 66 odst. 1 ObchZ je v poměru speciality k obecné normativní úpravě ukončení 25 Pelikán, V. Likvidace podniku. Praha: Grada Publishing, 2003, s. 28. 26 Pelikán, V. Likvidace podniku. Praha: Grada Publishing, 2003, s. 92. 27 Adamík, P., Pilátová, J., Richter, J. Likvidace obchodních společností. Olomouc: ANAG, 2005, s. 40. 18
závazku ( 344 ObchZ). 28 Likvidátor je povinen oznámit odstoupení orgánu, který jej jmenoval. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat statutární nebo jiný orgán na svém nejbližším zasedání poté, co se o odstoupení z funkce dověděl. Jestliže likvidátor oznámí své odstoupení přímo na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li příslušný orgán společnosti na její žádost jiný okamžik zániku funkce. Nový likvidátor se jmenuje způsobem, kterým byl jmenován předchozí likvidátor. 29 Jestliže není příslušným orgánem nový likvidátor jmenován bez zbytečného odkladu, jmenuje likvidátora soud sám ( 71 odst. 3). 28 Dvořák, T. Veřejná obchodní společnost. Praha: ASPI Publishing, 2003, s. 231. 29 Dle judikatury PR 8/2000 s. 353 (v: Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. Obchodní zákoník: komentář. Praha: C.H.Beck, 2002, s. 245) v případech, kdy soud shledá, že jsou splněny podmínky pro odvolání likvidátora akciové společnosti a o jeho odvolání rozhodne, nemůže již valná hromada až do pravomocného vyřešení sporu rozhodnout o volbě likvidátora nového. 19
4. Činnost likvidátora v průběhu likvidace Při posuzování činnosti likvidátora je třeba mít na paměti, že je v postavení orgánu zrušené společnosti, nikoli však orgánu statutárního. Likvidátorova působnost, a s ní spojená práva a povinnosti, jsou dána celkovým účelem likvidace a jsou omezena na úkony směřující k likvidaci společnosti ( 72 ObchZ). 4.1. Začátek činnosti likvidátora S ohledem na činnost likvidátora je nutno zmínit právo na poskytnutí součinnosti od třetích osob, které přísluší likvidátorovi jmenovanému soudem ( 71 odst. 8 ObchZ a 9d ZKV). Na jeho písemnou žádost jsou mu třetí osoby povinny poskytnout součinnost v rozsahu, v jakém jsou povinny ji poskytnout správci konkursní podstaty. Podle ZKV součinnost poskytují orgány veřejné správy, zejména finanční úřady, katastrální úřady, orgány evidující motorová vozidla a jiné orgány státní správy, notáři, Středisko cenných papírů, banky, provozovatelé telekomunikačních služeb, pošta i jiné osoby, které se zabývají přepravou zásilek, pojišťovny, vydavatelé tisku a dopravci. Součinnost spočívá v tom, že orgány a osoby k ní povinné poskytují správci údaje o úpadcově majetku a některé další údaje nutné pro výkon správy, a to ve stejném rozsahu, ve kterém by je poskytly úpadci. Pokud tyto orgány a osoby mají u sebe listiny a jiné věcí, které mohou sloužit ke zjištění úpadcova majetku, jsou povinny je bez zbytečného odkladu vydat nebo zapůjčit správci. Na žádost orgánu osob, které jsou povinny poskytnout součinnost, je správce povinen doložit rozhodnutí soudu, kterým byl do funkce správce ustaven. Třetí osoby jsou povinny poskytnout součinnost bez zbytečného odkladu nesplní-li tuto povinnost, odpovídají věřitelům za škodu, která jim tím vznikne. V ustanovení 9d odst. 4 ZKV jsou příkladmo uvedeny povinnosti, které součinnost zahrnuje. Jsou jimi povinnost bank, poboček zahraničních bank a spořitelních a úvěrních družstev sdělit správci čísla dlužníkových (úpadcových) účtů a informovat jej o stavech těchto účtů a pohybech, povinnost informovat správce a podat informace o dlužníkových (úpadcových) úschovách a vkladních knížkách; povinnost pošty a jiných osob, které se zabývají přepravou zásilek, informovat správce o dlužníkových (úpadcových) doručovacích místech, rozsahu a povaze 20
doručovaných zásilek a úhrnu peněžních prostředků, které dlužník (úpadce) přijímá jejich prostřednictvím; povinnost provozovatelů telekomunikačních služeb oznámit správci údaje o dlužníkových (úpadcových) telefonních, dálnopisných, telefaxových a jiných elektronických stanicích a adresách, které nejsou uvedeny v dostupných seznamech; povinnost pojišťoven, zajišťoven sdělit správci údaje o dlužníkových (úpadcových) pojistných smlouvách a pojistných plněních; povinnost vydavatelů tisku sdělit správci údaje o inzerci, která se týká dlužníkova (úpadcova) majetku a povinnost dopravců sdělit správci údaje o přepravovaném dlužníkově (úpadcově) nákladu a jeho příjemci. Likvidátor v první řadě sestaví plán likvidace, v kterém stanoví jednotlivé kroky, které v průběhu likvidace provede. Likvidátor oznamuje vstup společnosti do likvidace ( 73 ObchZ) všem známým věřitelům, tj. zejména vůči věřitelům, jejichž pohledávky jsou vedeny v účetnictví společnosti. Ochranu ostatních věřitelů (např. osoby, kterým vznikl vůči společnosti nárok z bezdůvodného obohacení nebo ze způsobené škody, který dosud neuplatnily) zajišťuje povinné zveřejnění oznámení s výzvou. 30 Likvidátor zveřejňuje nejméně dvakrát za sebou s alespoň dvoutýdenním časovým odstupem rozhodnutí o zrušení společnosti s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než 3 měsíce; nejčastější forma zveřejnění je v Obchodním věstníku ( 769 ObchZ). Stanovy, resp. společenská smlouva, mohou obsahovat i další formu zveřejnění. Lhůta pro zveřejnění je hmotněprávní a počíná běžet od druhého zveřejnění v Obchodním věstníku. 31 ObchZ nestanoví důsledky toho, že věřitel nepřihlásí pohledávku ve stanovené lhůtě. Z ustanovení ObchZ o postupu likvidace lze dovodit, že v uvedené lhůtě nemůže být likvidace ukončena a takovou pohledávku lze uplatnit i kdykoli později až do zániku společnosti. Pokud věřitel takovouto pohledávku neuplatnil a likvidace skončí, aniž byl na pohledávku vzat zřetel, zůstává takovému věřiteli zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky na společnících z titulu ručení podle 56 odst. 6 ObchZ. 32 Přihlášení pohledávek věřiteli se nedotýká nijak existence pohledávky. Přihláška pohledávky do likvidace je jednostranným právním úkonem, ze kterého musí být 30 Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. Obchodní zákoník: komentář. Praha: C.H.Beck, 2002, s. 252. 31 Adamík, P., Pilátová, J., Richter, J. Likvidace obchodních společností. Olomouc: ANAG, 2005, s.46. 32 tamtéž, s. 45 21
zjevné, kdo ho učinil a čeho se týká. Zákon nepožaduje, aby měla přihláška písemnou formu. Pohledávku lze tedy přihlásit i ústně, s ohledem na právní jistotu věřitele však lze písemnou formu jen doporučit. 33 Likvidátor nemá výlučnou působnost tak jako správce konkurzní podstaty podle ZKV. Je proto vhodné přihlášku pohledávky do likvidace adresovat přímo společnosti v likvidaci, a to do jejího sídla zapsaného v obchodním rejstříku, pokud likvidátor v oznámení o vstupu společnosti do likvidace neuvede jinou doručovací adresu. 34 V případě přihlášené pohledávky do likvidace může likvidátor u pohledávek věřitele z obchodních vztahů (ne statutární orgán) ve smyslu ustanovení 323 ObchZ uznat písemně závazek společnosti v likvidaci vůči věřiteli. V tomto případě běží nová čtyřletá promlčecí doba od tohoto uznání. U pohledávek věřitele vzniklých z občanskoprávních vztahů může likvidátor písemně uznat dluh ve smyslu ustanovení 558 občanského zákoníku 35 a právo je pak promlčeno za 10 let ode dne, kdy k takovémuto uznání došlo. Likvidátor může písemně uznat co do důvodu a výše peněžité nároky vzniklé z pracovněprávních vztahů, které jsou pak podle 263 odst. 2 zákoníku práce 36 uplatnitelné do 10 let od jejich uznání. Vstupem společnosti do likvidace, přihlášením pohledávek do likvidace ani jejich zaevidováním se promlčecí doba pohledávek nestaví ani nepřerušuje, ale běží dále. U konkurzu se v případě přihlášení pohledávky promlčecí doba staví přihlášení a uznání pohledávky v konkurzu má tedy stejné účinky jako vymáhání v soudním řízení. Likvidátor nemá předepsáno žádné pořadí uspokojování pohledávek (vyjma mzdových nároků zaměstnanců) na rozdíl od konkurzního řízení podle ZKV. Je-li možné všechny pohledávky v likvidaci uspokojit, není nutné předepisovat pořadí uspokojení a bude záviset jenom na úsudku likvidátora, jaké pořadí zvolí. V praxi může nastat situace, kdy likvidátor bude přednostně uspokojovat některé pohledávky na úkor ostatních věřitelů. Při splněních zákonných podmínek by bylo možné odporovat právnímu úkonu dlužníka jednání likvidátora je jednáním dlužníka podle ustanovení 42a ObčZ, nebo v případě pozdějšího prohlášení 33 tamtéž, s. 46 34 tamtéž, s. 47 35 Zákon č. 40/1964 občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 22
konkurzu podle 16 ZKV. Podle 42a ObčZ se věřitel může domáhat u soudu, aby určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Odporovat je možno právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám, a právním úkonům, kterými byli věřitelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými ( 116 a 117 ObčZ), nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob, s výjimkou případu, kdy druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité pečlivosti nemohla poznat. Likvidátor je podle 74 odst. 1 ObchZ povinen sestavit ke dni vstupu společnosti do likvidace zahajovací likvidační účetní rozvahu a soupis jmění. Účetní závěrku předcházející dni vstupu do likvidace sestavuje statutární orgán. V praxi často statutární orgány po vstupu do likvidace zůstávají nečinné či odstupují z funkce. Proto nesestaví-li statutární orgán účetní závěrku, přechází tato povinnost na likvidátora. Statutární orgán pak odpovídá podle ustanovení 757 a 373 a násl. ObchZ za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikne. 37 Z této likvidační účetní rozvahy pak vyplyne, zda je dán důvod k podání návrhu na prohlášení konkurzu, zjistí-li předlužení společnosti podle 72 odst. 2 ObchZ 38 (neplatí v případech zrušení dle 68 odst. 3 písm. f) a g) ObchZ). Důvod pro podání návrhu na prohlášení konkurzu může nastat i kdykoli později v průběhu likvidace. Tutéž povinnost podání návrhu na prohlášení konkurzu ukládá likvidátorovi také ustanovení 3 odst. 2 ZKV. Předlužení ve smyslu ZKV je definováno v ustanovení 1 odst. 3 ZKV. Fyzická osoba, je-li podnikatelem, a právnická osoba je v úpadku i tehdy, jestliže je předlužena. Předlužení nastává v případě, kdy tato osoba má více věřitelů a její splatné závazky jsou vyšší než její majetek. Předlužení je nutno odlišovat od úpadku, který ZKV řeší v 1 odst. 2 a odst. 3, který je definován jako situace, kdy dlužník má více věřitelů a není schopen do delší dobu plnit své splatné závazky (jedná se o insolvenci). Likvidátor má povinnost podat návrh na prohlášení 36 Zákon č. 65/1965 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 37 Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. Obchodní zákoník: komentář. Praha: C.H.Beck, 2002, s. 253. 38 tamtéž. Dle judikatury PP 2/1996, s. 31 vyplývá pro likvidátora pouze oprávnění a povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu, zjistí-li předlužení likvidované obchodní společnosti. Nevylučuje se tím oprávnění jiných osob, zejména věřitelů, k podání návrhu na prohlášení konkursu, je-li rozhodnuto o likvidaci. 23
konkurzu pouze v případě předlužení společnosti. V případě insolvence dlužníka není naplněno ustanovení 72 odst. 2 ObchZ a likvidátor nemá povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu. Není ovšem vyloučeno, aby likvidátor v případě insolvence společnosti návrh na prohlášení konkurzu podal, i když tuto povinnost ze zákona nemá. Pokud by byl osvědčen úpadek z důvodu insolvence u likvidované právnické osoby, lhostejno jestli by konkurzní řízení bylo zahájeno na návrh likvidátora či věřitele, není zde překážka pro prohlášení konkurzu. 39 Při nesplnění povinnosti likvidátora podat návrh na prohlášení konkurzu odpovídá likvidátor věřitelům společnosti za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikla, ledaže prokáže, že škodu nezavinil. Je-li likvidátorů více, odpovídají za škodu společně a nerozdílně. Podle ustanovení 3 odst. 4 ZKV může likvidátor místo návrhu na prohlášení konkurzu podat návrh na vyrovnání. Pokud vyrovnání nebude povoleno nebo potvrzeno, je likvidátor povinen do 15 dnů podat návrh na prohlášení konkurzu. Podle ustanovení 13a ZKV se likvidace společnosti, na jejíž majetek je prohlášen konkurz, přerušuje. 40 Po dobu konkurzu likvidátor vykonává působnost pouze v rozsahu, v jakém nepřešla na správce konkurzní podstaty do působnosti patří např. součinnost se správcem. Po skončení konkurzu mohou z hlediska činnosti likvidátora nastat dvě situace. Pokud konkurz skončí bez likvidačního zůstatku, podává likvidátor návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Konkurz může skončit s kladným zůstatkem a následně likvidátor pokračuje v likvidaci společnosti a až po jejím skončení zabezpečí výmaz společnosti z obchodního rejstříku. 41 Dále likvidátor zasílá soupis jmění každému společníkovi a věřiteli společnosti, kteří o to požádají. V případě zaslání soupisu jmění společnosti každému společníku a věřiteli, kteří o to požádali, zákon nestanoví, kdo hradí náklady na pořízení kopie dokumentu a zaslání soupisu. Podle obecného principu by náklady měl platit ten, kdo o zaslání soupisu požádá. 42 39 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. června 2004 sp. zn. 29 Odo 306/2002, publikované v Soudní judikatuře č. 6/2004, 8. ročník, v: Adamík, P., Pilátová, J., Richter, J. Likvidace obchodních společností. Olomouc: ANAG, 2005, s. 55. 40 tamtéž 41 Peštuka, F. Zrušení a zánik společnosti (průvodce zánikem společnosti). Praha: EUROUNION, 2003, s. 40. 42 Adamík, P., Pilátová, J., Richter, J. Likvidace obchodních společností. Olomouc: ANAG, 2005, s. 45. 24
4.2. Průběh činnosti likvidátora Likvidátor společnosti činí úkony směřující k naplnění účelu likvidace. Zejména zajišťuje optimální časový průběh likvidace, dohlíží na úsporné vynakládání časových i finančních zdrojů, činí kroky k dosažení co nejvyššího likvidačního zůstatku, řeší specifické otázky v oblasti vypořádání restitučních nároků, věcných břemen, ekologické problematiky a ukončení činnosti, zajišťuje všechny podklady k výmazu z obchodního rejstříku. Likvidátor plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky, přijímá plnění, zastupuje společnost před soudy a jinými orgány, uzavírá smíry, dohody o změně a zániku práv a závazků, vykonává práva společnosti, uzavírá nové smlouvy v souvislosti s ukončením nevyřízených obchodů, k zachování hodnoty majetku společnosti nebo jeho využití, nejedná-li se o pokračování činnosti podniku. Likvidátor dále jedná ve věcech zápisu do obchodního rejstříku. Ustanovení 72 ObchZ předposlední věty odst. 1 neznamená, že likvidátor může uzavírat smlouvy pouze se subdodavateli v rozsahu nutném pro splnění svých závazků. Patří sem např. právo rozprodat již vyrobené zboží a věci patřící společnosti či uzavírat smlouvy nezbytné pro zajištění provozu společnosti. 43 V průběhu likvidace likvidátor uspokojí přednostně mzdové nároky zaměstnanců společnosti, není-li povinen podat návrh na prohlášení konkurzu. Mzdovými nároky zaměstnanců se rozumí jejich splatné pohledávky za mzdu z pracovního poměru vůči společnosti jako zaměstnavateli. Přednost nemají pohledávky na vyplacení odměn za práce konané na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. 44 4.3. Ukončení činnosti likvidátora Po uskutečnění všech úkonů nezbytných k provedení likvidace sestaví likvidátor zprávu o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení čistého majetkového zůstatku mezi společníky a předloží ji společníkům nebo orgánu k tomu příslušnému ke schválení. Neschválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku není překážkou výmazu společnosti z obchodního rejstříku. Způsob, jakým bude 43 Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. Obchodní zákoník: komentář. Praha: C.H.Beck, 2002, s. 250-251. 44 tamtéž 25
likvidační zůstatek rozdělen, určuje u osobních společností a společnosti s ručením omezeným společenská smlouva. Pokud jej neurčuje, stanoví jej pro jednotlivé formy společností obchodní zákoník. U akciové společnosti mohou stanovy přiznat majitelům prioritních akcií přednostní právo na výplatu podílu na likvidačním zůstatku. Likvidátor pak musí vyčíslit výši podílu společníků na likvidačním zůstatku. Ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku sestavuje likvidátor účetní závěrku. V případě zrušení společnosti podle 68 odst. 3 písm. f) a g) a nedostatku majetku k úhradě všech závazků likvidátor zpeněží majetek společnosti a z výtěžku prodeje uspokojí nejprve mzdové nároky zaměstnanců, pohledávky ostatních věřitelů podle pořadí jejich splatnosti. Nepodaří-li se likvidátorovi v přiměřené době majetek zpeněžit, nabídne jej věřitelům k úhradě dluhů podle pořadí jejich pohledávek. Pokud věřitelé odmítnout majetek převzít, přechází dnem výmazu společnosti z obchodního rejstříku na stát. Následně sestavuje o způsobu naložení s majetkem zprávu, kterou předloží společníkům nebo orgánu k tomu příslušnému ke schválení a ke dni zpracování zprávy o naložení s majetkem sestaví účetní závěrku. Po rozdělení likvidačního zůstatku sestaví likvidátor seznam společníků, kterým vyplatil podíl na likvidačním zůstatku ( 75a odst. 1 ObchZ). Likvidátor by měl mít o rozdělení a vyplacení likvidačního zůstatku průkazné doklady, protože podle zákona o účetnictví vede účetní jednotka účetnictví až do svého zániku. Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku a přiloží potvrzení územně příslušného státního oblastního archivu, že s ním bylo projednáno zabezpečení archivu a dokumentů společnosti ( 75a odst. 2 ObchZ). Podle ustanovení 31 odst. 4 ObchZ provede rejstříkový soud výmaz (zápis výmazu) ke dni určenému v návrhu na zápis. Nabude-li usnesení o povolení zápisu právní moci později, nebo návrh neobsahuje den, ke kterému má být zápis proveden, provede se zápis ke dni právní moci tohoto usnesení. Podle ustanovení 200d odst. 4 OSŘ provede rejstříkový soud výmaz do 10 dnů od právní moci usnesení o obsahu zápisu. 45 45 Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. Obchodní zákoník: komentář. Praha: C.H.Beck, 2002, s. 256. 26