Obsah. Obsah. Úvod Vlastnosti a instalace Active Directory...31

SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 5 Obsah Úvod...13 1. Vlastnosti a instalace...15 1.1 Vlastnosti Windows Serveru 2008...15 1.2 Požadavky na hardware...17 1.3 Rozdíly jednotlivých edicí...18 1.4 Postup instalace...19 1.4.1 Inovační instalace... 21 1.4.2 Shrnutí instalačních fází... 24 1.5 Parametry instalace...26 1.5.1 Parametry programu Setup... 26 1.6 Bezobslužná instalace...27 1.6.1 Struktura bezdotazové instalace... 28 1.7 Inovace Active Directory...29 1.8 Příprava pomocí Adprep...29 2. Active Directory...31 2.1 Návrh a design...31 2.1.1 Adresářové služby... 31 2.1.2 Členění Active Directory... 32 2.1.3 Logická a fyzická struktura... 34 2.1.4 Česká terminologie... 35 2.1.5 Funkční úrovně domény... 36 2.1.6 Funkční úrovně pro forest... 38 2.1.7 Typy vztahů důvěry... 40 2.1.8 Ruční definování trustu... 42 2.1.9 Dotazy při instalaci... 43 2.1.10 Více řadičů... 44 2.1.11 Rozmístění řadičů a jejich rolí... 44 2.1.12 Problémy s operačními servery... 45 2.1.13 Active Directory Sizer... 46 Obsah

6 SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 Obsah 2.2 Instalace řadičů domény...47 2.2.1 Průběh instalace... 49 2.2.2 Vlastnosti serveru DNS... 57 2.2.3 Problémy při instalaci řadiče... 59 2.2.4 Instalace ze záložního média... 59 2.2.5 Automatická instalace Active Directory... 60 2.2.6 Druhý řadič do domény... 62 2.3. Organizační jednotky...63 2.3.1 Tři stupně administrace... 63 2.3.2 Rozložení organizačních jednotek... 64 2.3.3 Vytvoření organizační jednotky... 64 2.3.4 Vytvoření organizační jednotky příkazem... 66 2.3.5 Delegace oprávnění... 67 2.3.6 Zobrazení delegací... 68 2.3.7 Úprava delegovaných oprávnění... 69 2.3.8 Přesná oprávnění... 70 2.3.9 Neviditelnost objektů... 71 2.4 Uživatelé a skupiny...72 2.4.1 Typy uživatelských účtů... 72 2.4.2 Nový uživatel příkazem... 75 2.4.3 Spolupráce příkazů... 76 2.4.4 Výmaz uživatelů... 76 2.4.5 Skupiny uživatelů... 77 2.4.6 Skupiny a SID... 78 2.4.7 Typy skupin a jejich rozsah... 81 2.4.8 Příkazy pro skupiny... 81 2.5 Údržba a zálohy...84 2.5.1 Automatická údržba... 85 2.5.2 Mechanizmus replikace... 85 2.5.3 Manuální replikace... 86 2.5.4 Replikační monitor... 86 2.5.5 Údržba pomocí Ntdsutil... 87 2.5.6 Kontrola Active Directory... 89 2.5.7 Sekce Local Roles... 89 2.5.8 Správce pro obnovu... 90 2.5.9 Duplicitní SID...90 2.5.10 Odstranění poškozeného řadiče domény... 90 2.5.11 Role hlavního operačního serveru... 91 2.5.12 Změny rolí FSMO... 93 2.5.13 Odinstalování řadiče... 95 2.5.14 Stavy doménového řadiče... 97

SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 7 2.6 Speciální řadiče...98 2.6.1 RODC... 98 2.6.2 Instalace RODC... 99 2.6.3 Výroba instalačního média... 100 2.6.4 Instalace AD DS z média... 101 2.6.5 Příkazy ntdsutil ifm... 101 2.6.6 Přípravná procedura... 103 2.6.7 Restartovatelné služby AD DS... 105 2.6.8 Server CORE... 107 2.6.9 Administrace edice Server Core... 108 3. Zásady skupiny...113 3.1 Mechanizmus Group Policy...113 3.1.1 Objekty a nastavení zásad... 115 3.1.2 Priorita zásad... 119 3.1.3 Dědění zásad... 121 3.1.4 Pokročilá ovlivnění priorit... 123 3.1.5 Položky pro správce... 126 3.1.6 Časování zásad... 129 3.1.7 Ovlivnění chodu zásad... 130 3.1.8 Ruční aktualizace zásad... 130 3.1.9 Využití šablon... 131 3.1.10 Šablony zabezpečení... 132 3.1.11 Šablony pro správu... 134 3.1.12 Export zabezpečení... 134 3.1.13 Výsledné zásady... 135 3.1.14 Resultant Set of Policy v GPMC... 136 3.2 Group Policy Modeling v GPMC...139 3.2.1 Hledání v objektech GPO... 140 3.3 Údržba objektů...142 3.3.1 Zálohování objektů GPO... 142 3.3.2 Postup zálohy... 142 3.3.3 Obnova objektů zásad... 143 3.3.4 Kopírování zásad skupiny... 144 3.3.5 Import objektu GPO... 145 3.3.6 Upozornění k úplné obnově... 145 3.3.7 Řešení problémů se zásadami... 146 Obsah

8 SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 4. Bezpečnost...147 Obsah 4.1 Principy zabezpečení...147 4.1.1 Autentikace a autorizace... 147 4.1.2 Bezpečnost dat... 148 4.1.3 Základní typy útoků... 152 4.2 Šifrování...153 4.2.1 Šifrování EFS... 153 4.2.2 Postup šifrování... 155 4.2.3 Technologie BitLocker... 159 4.3 Autentikace a sítě...165 4.3.1 Způsoby autentikace... 165 4.3.2 Problémy s autentikací... 167 4.3.3 Řešení problémů se zabezpečením... 167 4.4 Firewall...168 4.4.1 Útoky proti firewallu... 168 4.4.2 Nastavení firewallu... 169 4.4.3 Porty potřebné v síti... 170 4.5 IPSec...171 4.5.1 Zabezpečení paketů IP... 171 4.5.2 GPO a IPSec... 174 4.5.3 Vytvoření vlastní zásady IPSec... 175 4.5.4 Doporučení pro zavádění... 179 4.6 Spolupráce komponent...179 4.6.1 Microsoft Baseline Security Analyzer... 179 4.6.2 Vzdálená plocha... 180 4.6.3 Software Update Services... 182 4.6.4 Překlad adres a IPSec... 184 4.6.5 Názvové služby... 186 5. Zálohování...193 5.1 Co a proč zálohovat?...193 5.2 Windows Server Backup...194 5.2.1 Zadání opakovaného spouštění zálohy... 199 5.2.2 Základní postupy obnovy... 200 5.2.3 Nová pravidla zálohování... 201 5.2.4 Zálohování a práva... 203 5.2.5 Záloha a obnova Active Directory... 203

SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 9 5.2.6 Úplná obnova domény... 203 5.2.7 Neautoritativní obnova AD DS... 204 5.2.8 Obnova příkazem... 205 5.2.9 Kontrola správné obnovy... 206 5.2.10 Parametry startu systému... 207 5.2.11 Instalační médium... 207 5.2.12 Výmaz objektů v AD DS... 208 5.2.13 Změna konfigurace AD DS... 209 5.2.14 Zálohovací příkazy... 210 5.2.15 Robocopy... 211 6. WMIC...215 6.1 Význam WMI a WMIC...215 6.2 Uživatelé a skupiny...218 6.2.1 Výpisy uživatelů... 218 6.2.2 Výběr položek uživatelů... 219 6.3 Počítač a zdroje...224 6.3.1 Informace a řízení operačního systému... 224 6.3.2 Informace o počítači... 226 7. Skriptování...231 7.1 Úvod do WSH...231 7.1.1 Proč skripty?... 231 7.1.2 Volání skriptů... 232 7.1.3 Kompatibilita skriptů... 232 7.1.4 Druhy skriptování... 233 7.1.5 VBScript kontra Windows Script Host... 233 7.1.6 WScript... 234 7.1.7 CScript... 235 7.1.8 Skripty WSF... 235 7.2 Jak začít psát?...236 7.2.1 Základy syntaxe... 236 7.2.2 Podmínky... 237 7.2.3 Smyčky... 239 7.2.4 První krůčky... 240 7.2.5 Objekty... 241 7.2.6 Skript využívající metodu... 241 7.2.7 Object Browser... 242 Obsah

10 SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 7.2.8 Zajímavé knihovny... 244 7.2.9 Ovládací tlačítka a boxy... 245 7.2.10 Informace o disku... 246 7.2.11 Skripty pro všední den... 247 7.3 Skripty pro správce...248 7.3.1 Licence Serveru 2008... 248 7.3.2 Mapování složky a tiskárny... 248 7.3.3 Otestujeme volné místo... 249 7.3.4 Logon skript... 249 7.3.5 Práce s daty... 250 7.3.6 Podrobné informace o discích... 251 7.4 ADSI...252 7.4.1 Nová organizační jednotka a uživatel... 252 7.4.2 Hromadné vytvoření objektů... 253 7.4.3 Vytvoření skupiny uživatelů... 255 7.5 Změna místních účtů...256 7.5.1 Kam uživatel patří?... 256 7.5.2 Odemčení účtu uživatele... 257 7.5.3 Práce s rolemi FSMO... 258 7.6 WMI...258 7.6.1 Skripty WMI... 258 7.6.2 Informace o souborech... 259 7.6.3 Identifikace startujícího systému... 261 7.6.4 Výpis spořiče obrazovky... 262 7.6.5 Informace o stránkovém souboru... 263 7.6.6 Informace o procesoru... 264 7.6.7 Přístup na instalované aplikace... 264 7.6.8 Sdílené složky... 267 7.6.9 Práce s registrem... 268 7.6.10 Startup command... 268 7.6.11 Výpis lokálních uživatelů... 269 7.6.12 Start aplikace ve skrytém okně... 270 7.6.13 Informace o službách... 271 7.6.14 Zastavení služby... 272 7.6.15 Seznam procesů včetně cesty a priority... 273 7.6.16 Změna priority procesu... 274 7.6.17 Ukončení procesu... 275 7.6.18 Vyhodnocení vlastností počítače... 276 7.6.19 Shutdown či restart... 276 7.6.20 Převzetí vlastnictví... 277 Obsah

SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 11 7.6.21 Komprese... 278 7.6.22 Generátory skriptů... 278 7.7 Zabezpečení skriptů...280 7.7.1 Odstranění souborů... 280 7.7.2 Zrušení asociací... 280 7.7.3 Nastavení oprávnění... 281 7.7.4 Roztřídění skriptů... 281 7.7.5 Digitální podepisování skriptu... 281 7.7.6 Zásady softwaru... 281 7.7.7 Antivirový software a blokování skriptů... 281 7.7.8 Vzdálené spouštění a nejmenší oprávnění... 281 7.7.9 Brány firewall... 283 7.7.10 Závěrečná pravidla... 283 Rejstřík...287 Obsah

SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 13 Úvod Tato kniha se zaměřuje na středně pokročilé správce přecházející na Windows Server 2008. Takové, kteří již rok či více používají systémy Windows Server 2003. Jste v této situaci a potřebujete bezbolestně přejít na novou verzi? Nemáte na aktualizaci rok času, a tak potřebujete konkrétní a přesné informace. Nechcete mít v knize obrázky jen pro zpestření, ale nasnímané obrazovky, které budou přesně popisovat daný problém a budete je muset podrobně studovat? Pak je tato kniha pro vás vhodná. Další podrobnosti (jistě víte, že na 300 stran se nevejde všechno ) budete těžit se znalostní báze či ze sady Resource Kit. Zaměření na středně pokročilé správce chápu tak, že nemusíme popisovat, proč je důležité mít nastaveny přísné zásady hesel, či jak vytvořit uživatelský účet a přihlásit se na něj. O tom by si chtěli přečíst začínající správci. Naproti tomu úplně pokročilí budou chtít optimalizovat své propojení VPN či generovat obrazy disků pro instalace RIS a tak hluboko v této knize nepůjdeme. Budeme se tedy pohybovat mezi těmito mantinely. Budeme popisovat automatizované instalace Serveru 2008 i jeho Active Directory, konfigurovat zásady Group Policy a správcovské postupy si zefektivníme pomocí skriptovacího rozhraní. Informace, které v této knížce najdete, lze rozdělit do tří kategorií: a) Úplné novinky Windows Serveru 2008, b) inovované a rozšířené komponenty Windows Serveru 2008, c) komponenty, jež jsou obdobné s minulou verzí, ale pravděpodobně je neznáte. Novinek je ve Windows Serveru 2008 celá řada. BitLocker, RODC, AD DS či Core Edition. Budeme se jim věnovat převážně v kapitolách o instalaci, Active Directory, zálohování a zabezpečení. Na inovované komponenty se zaměříme v kapitolách o vlastnostech systému a Group Policy. Na části systému, které jsou podobné ve verzích 2008 a 2003, se podíváme v kapitolách o WMIC a skriptování. Ze své šestnáctileté praxe ve školení vidím, že to jsou komponenty, které mnohdy učiní ze správců skutečné profesionály. Mám za to, že je většina správců buď neumí používat, odsoudí je jako příliš složité, či v nich jen postupuje metodou pokus omyl. A také mám dojem, že neexistuje česky psaná publikace, kde by se správce za jeden týden naučil skriptovat. O to jsem se pokusil v sedmé kapitole této knihy. Mottem této knížky je tedy Upgrade správce sítě!. Tak, jako probíhá upgrade systému, pokusíme se tedy i upgradovat správce (tedy, no vlastně vás ) na ještě vyšší úroveň. A to ve všech klíčových součástech administrace Serveru 2008. Úvod

SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 15 1. 1. Vlastnosti a instalace Vlastnosti a instalace Na úvod celé knihy si představme souhrn nových vlastností Windows Serveru 2008. 1.1 Vlastnosti Windows Serveru 2008 Novinek je pochopitelně ještě více, než si zde představíme. Je to z toho důvodu, že tato kniha je věnovaná praktické administraci menší sítě. Nevěnuje se tématům pro velké mezinárodní realizace se strukturovanou úrovní šifrování, autentikací, Load Balancing a dalších pokročilých mechanizmů. K tomu slouží MS Resource Kit s pěti tisíci stranami. To ovšem neznamená, že čtete knihu začátečnickou. Témata jako skriptování, WMIC nebo instalační média RODC takovými nejsou. Převážně se cílově věnujeme praktické administraci v menší síti s 50 klienty při přechodu na Server 2008. Podle praktické důležitosti pro takovou síť si seřadíme i novinky Windows Serveru 2008: Server Core Nová edice MS Serveru, a to bez grafického rozhraní! Získáme tím vyšší spolehlivost, výkon a zabezpečení. Také získáme nižší nároky na HW a práci správce. 1.1 Vlastnosti Windows Serveru 2008

16 SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 Členění služeb Active Directory Inovace v Active Directory jsou velmi rozsáhlé. Její komponenty jsou rozdělené podle typu využívání objektů na AD DS, AD FS či AD LDS, jak si popíšeme v oddílu o Active Directory. Read Only Domain Controller RODC je novým typem řadiče Active Directory. Takový řadič má pouze jednosměrnou replikaci objektů a správce nemůže jeho objekty editovat. Restartovatelné AD DS Služby Active Directory (AD) DS lze za běhu serveru zapínat, vypínat nebo restartovat podle potřeb údržby či zabezpečení. Integrovaný ADSI Edit Přímo z editace objektů v konzoli Active Directory je nyní možné upravovat atributy objektu podobně jako v samostatném modulu ADSI Edit. Přibyla totiž karta Attribute Editor ve vlastnostech objektu. Spolupráce s Windows Vista Systém Windows Vista pro klienty i systém Windows Server 2008 pro servery představují ideální kombinaci. Společně budou nabízet výhody z hlediska homogenity správy, produktivity a zabezpečení. Ovládání i volby v nabídkách jsou identické. Určité komponenty správy, jako jsou instalace správcovského balíku Adminpak, budou fungovat pouze při této spolupráci. Například funkce NAP (Network Access Protection) využije plně své možnosti také pouze při této serverové i klientské verzi; jen tak je dosaženo vyššího zabezpečení sítě. BitLocker Přibývá cela nový způsob šifrování dat na pevném disku. Pracuje na hlubší úrovni než tradiční EFS. Nemá tedy vazbu na jednotlivé uživatele a jejich účet, ale využívá klíčování na objekt operačního systému. Zálohování a obnova Inovované postupy zálohování a obnovy integrované do nového programu Windows Server Backup pro kompletní zálohy systémových svazků a systému. Network Access Protection (NAP) Pro vysoké zabezpečení síťových komunikací s bloky nastavení požadavků na klienty, jako je antivirový software či existence záplat. Rovněž pro zabezpečení bezdrátových komunikací 802.1x. Inovace síťových komponent Přeorganizované klíčové komponenty sítě pro úplnou duální adresační podporu IPv4 a IPv6. Podpora IPv6 pro DHCP, IPSec a PPP. Internet Information Services Nová verze webového serveru IIS 7.0 obsahuje škálu novinek především delegovatelnou správu, diagnostiku a aplikační přenosy xcopy. Windows Firewall Vyšší zabezpečení s podporou IPSec a protokolů IPv4 i IPv6. 1. Vlastnosti a instalace

SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 17 Diagnostika Nové programy pro diagnostiku spolehlivosti a výkonových charakteristik počítače, paměti a komponent. Integrovaná virtualizace Technologie Microsoft Hyper-V je Microsoftem realizovaná virtualizace. Jedná se o provoz různých softwarových produktů v různých operačních systémech na jednom fyzickém stroji. Hlavní přínosy tohoto řešení: Dynamické rozložení zátěže, bezpečnost a spolehlivost (celý disk v jednom souboru, jednoduchá obnova), testování, zkušební provoz, zaškolení, kompatibilita pro starší aplikace, virtuální funkčnosti složitějších domén a prostředí, různé systémy na jednom stroji. 1. Vlastnosti a instalace Špatná zpráva Tato komponenta virtualizace pravděpodobně není na vašem systému k dispozici! Tento nový virtuální server není součástí instalace systému Windows Server 2008 v okamžiku uvedení na trh. Bude uvolněn jako stáhnutelná aktualizace na podzim roku 2008, tedy zhruba půl roku po uvedení systému na trh. Uvidíme, zda bude pak existovat i jako součást instalačních CD/DVD. Proto se v knize této velmi progresivní technologii nemůžeme věnovat. Poznámka 1.2 Požadavky na hardware Minimální požadavky na hardware pro Windows Server 2008 standardní edice jsou tyto: Procesor minimálně 1 GHz (pro procesor x86) 1,4 GHz (pro procesor x64) Paměť minimálně 512 MB RAM Volné místo na disku minimálně 8 GB Jednotka DVD-ROM Monitor SuperVGA (800 600) Tab. 1.1: Minimální hardwarové požadavky Doporučené požadavky na hardware pro Windows Server 2008: Procesor Paměť Volné místo na disku 2 GHz 2 GB RAM 40 GB Tab. 1.2: Doporučený hardware 1.2 Požadavky na hardware

18 * SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 1.3 Rozdíly jednotlivých edicí Jako všechny předchozí verze je i Windows Server 2008 tvořen několika škálovatelnými edicemi. Jedná se o edice Web, Standard, Enterprise a Datacenter seřazeno od nejslabější k nejsilnější. Podle zaměření, nároků a možností naší organizace si vybereme tu nejvhodnější. Role serveru Služba systému Web Standard Enterprise Datacenter Web (IIS) Print Hyper-V Active Directory Domain Services Active Directory Lightweight Directory Services DHCP Server DNS Server File Server Core Cluster Nodes 16 uzlů 16 uzlů Network Access Connections (RRAS) Network Access Connections (IAS) 250 připojení 50 připojení Terminal Services Gateway 250 připojení neomezeno neomezeno neomezeno BitLocker Drive Encryption Telnet Server / Client Windows PowerShell Tab. 1.3: Poskytované služby systému neomezeno neomezeno neomezeno Vazba na vlastnosti hardwaru se u jednotlivých edicí rovněž liší. Celá škála produktu Windows Server 2008 je však ještě širší, než jak by vyplývalo z minulé tabulky. Každá edice (Web, Standard, Enterprise a Datacenter ) totiž existuje ve dvou různých instalačních sadách podle toho, zda bude provozována na 32- nebo 64bitovém procesoru. A ještě existuje speciální sada pro 64bitovou verzi s instrukční sadou pro procesory třídy Itanium. Celkem tedy devět různých instalačních sad a výsledných možností. Základní odlišnosti ukáže následující tabulka. Role serveru HW vlastnost Web Standard Enterprise Datacenter Itanium Přidání RAM za provozu (Hot Add Memory) Výměna RAM za provozu (Hot Replace Memory) 1. Vlastnosti a instalace

SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 19 Role serveru HW vlastnost Web Standard Enterprise Datacenter Itanium Přidání a výměna CPU za provozu (Hot Add/ Replace Processors) Maximální adresovatelná RAM, 32 bitů Maximální adresovatelná RAM, 64 bitů Maximálně CPU pro 32 bitů Maximálně CPU pro 64 bitů 4 GB 4 GB 64 GB 64 GB 32 GB 32 GB 2 TB 2 TB 2 TB 4 4 8 32 4 4 8 64 64 1. Vlastnosti a instalace Tab. 1.4: Hardwarové vlastnosti systému 1.4 Postup instalace Samotná instalace Serveru 2008 obsahuje překvapivě málo dotazů. Pokud bychom chtěli instalaci ovlivnit více, museli bychom použít režim odpovědního souboru nebo upravovat inicializační soubory pro instalaci, což by ale bylo příliš náročné. Po vložení instalačního DVD z něj nastartujeme počítač. Dostaneme se na výběr národního prostředí, který ale můžeme klidně ponechat ve výchozí angličtině a kdykoli v průběhu práce se serverem jej můžeme změnit. Obr. 1.1: Zadání jazyka a národního prostředí instalace Vlastní spuštění instalace se nám nabídne na následující obrazovce tlačítkem Install Now. Tímto způsobem bychom spouštěli klasickou instalaci Serveru 2008 nebo inovaci z minulé verze. Obrazovka pro výběr startu instalace nám nabídne i přístup k informacím, které byste měli vědět před instalací. Můžeme klepnout na text What to know before installing Windows. Dále je v nabídce přístup k možnostem zotavení, kde je i funkce pro diagnostiku. 1.4 Postup instalace

20 SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 Pokud tedy chceme použít instalaci opravnou (tedy již server 2008 máme instalovaný, ale obsahuje chybu), musíme zvolit nabídku Repair v levé dolní části obrazovky: Obr. 1.2: Volba typu instalace Pak se dostaneme do zadávání produktového klíče. Zde je důležité upozornit na zaškrtávací pole automatické aktivace produktu. Toto pole se nachází hned pod produktovým klíčem a je standardně zaškrtnuté. Znamená to, že jakmile se tímto systémem připojíme na Internet, bude zahájen proces automatické aktivace. Dejme si pozor na nastavení sítě a firewall, aby taková aktivace mohla proběhnout. Při zaškrtnutí se pokusí systém Windows Vista po třech dnech provést aktivaci automaticky. V opačném případě můžeme volbu Automatically activate Windows when I'm online potlačit. Zrušením zaškrtnutí potlačíme možnost automatické aktivace Windows po Internetu a necháme si možnost aktivovat Windows Server ručně. Nejdéle to smíme odkládat po dobu 30 dní. Obr. 1.3: Budeme vypisovat produktový klíč Nyní se dostáváme ke zcela klíčové volbě i když jsou zde pouze dva řádky na výběr, toto rozhodnutí nemůžeme žádným způsobem vrátit zpět a musíme si je tedy pečlivě promyslet. Vybíráme, zda náš server bude tvořen plnou instalací nebo instalací Server Core, k terá je 1. Vlastnosti a instalace

SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 21 minimalizovaná a ovládaná z příkazového řádku. Nejsme-li si jisti, vybíráme vždy první možnost, což je klasický plnohodnotný server. Variantě Server Core je věnovaná část na závěr popisu Active Directory této knihy. 1. Vlastnosti a instalace Obr. 1.4: Full nebo Server Core? Pak budeme muset potvrdit, že souhlasíme s licenční smlouvou. Bez tohoto potvrzení v příslušném zaškrtávacím políčku nemůžeme v instalaci pokračovat. Všimněte si, že po celou dobu instalace je v dolní části obrazovky grafický přehled o tom, v jaké části instalační procedury se nacházíme a kolik nás toho ještě čeká. Jak instalace probíhá, zelená linka informující o dokončených činnostech se prodlužuje zleva doprava. Vidíme, že nyní jsme stále v části zaměřené na získávání vstupních informací. Obr. 1.5: Potvrzení licenčních pravidel 1.4.1 Inovační instalace Máme-li na serveru minulou verzi operačního systému, která umožňuje inovaci na Windows Server 2008, bude nám tato inovace nabídnuta volbou Upgrade v následující části instalačního průvodce. Při čisté instalaci je dostupná pouze volba Custom. Upgrade je možný jen za určitých podmínek a je nutné takovou instalaci spustit přímo ze starší verze Windows Serveru! Budou tak zachovány soubory, nastavení a aplikace z předchozího staršího operačního systému. Konkretizujme si výhody inovace. 1.4 Postup instalace

22 SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 Výhody inovované instalace jsou především tyto: Ponechání uživatelských účtů a jejich hesel a práv, ponechání uživatelských skupin a dalších systémových objektů, ponechání datových souborů a složek, ponechání dalších konfigurací systému, jako je národní prostředí či multimédia a asociace, ponechání nainstalovaných programů a to jak uživatelských, tak správcovských. V našem případě však máme na počítači pouze klientský operační systém a nabídka inovace tedy není dostupná. Inovovat by šlo pouze z minulých verzí serverového systému. Budeme muset zvolit čistou instalaci. Obr. 1.6: Volba Upgrade je pro nás nedostupná Na další obrazovce instalačního průvodce zadáváme, kam chceme náš systém nainstalovat. Nezadává se název složky, ale pouze disková oblast. Jde takto instalovat na oblasti, které Obr. 1.7: Výběr instalačního disku 1. Vlastnosti a instalace

SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 23 již existují, ovšem můžeme si vytvořit i oblast novou na nevyužitém místě disku. U každé oblasti (ať je existující, nebo prázdná) máme informaci o celkové velikosti a především o volném místě. Vidíme, že pro instalaci je zapotřebí alespoň 7 GB volného místa. Pokud si nemůžeme jednoduše vybrat ze tří nabízených oblastí, lze klepnout na volbu Drive Options. Po stisku nabídky Drive Options zůstává přehled oblastní stejný, ale dole přibyly nové možnosti. Mohli bychom oblast na disku odstranit, přeformátovat ji, vytvořit novou oblast na nevyužitém prostoru disku, nebo oblast rozšířit. Vybereme si například první oblast pevného disku a pokr ačujeme tlačítkem Next. 1. Vlastnosti a instalace Obr. 1.8: Upřesněné nabídky u diskových oblastí V této chvíli se může objevit okno s upozorněním na chybu. Jak jsem říkal, v mém případě tato disková oblast již obsahuje klientský operační systém, a právě na to jsem upozorněn následující zprávou. Obr. 1.9: Kolize se starším operačním systémem 1.4 Postup instalace

24 SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 Jak na tuto kolizi instalace zareaguje? Předchozí operační systém bude přesunut včetně svým programů a dokumentů do složky s názvem Windows.old. Ovšem především nebude funkční! Budeme si tedy moci vzít jeho soubory, ale minulý systém spustit nepůjde. To může být velmi překvapivé, zejména když tímto systémem byly v mém případě Windows Vista. Minulá verze serveru (2003) si uměla s Windows XP na stejné diskové oblasti poradit lépe. Zde je u Windows Serveru 2008 situace velmi zjednodušená. Na každé diskové oblasti může být pouze jeden funkční operační systém. Výběr systému při startu počítače tu tedy existuje, ale dá na výběr z každé diskové oblasti maximálně jeden systém. Chceme-li tedy například z důvodu testování mít na počítači několik systémů, musíme tomu předem uzpůsobit diskové oddíly a pro každý systém naformátovat oddělenou oblast disku. Tip Sám mám na testování rozdělen disk na šest oblastí, každou o velikosti 20 GB. Na první oblasti jsou Windows XP, na druhé Windows Server 2003, na třetí oblasti Windows Vista a dalších oblastech různé edice Windows Server 2008, abych mohl zkoušet doménový řadič, členský či RODC server odděleně. Taková je možnost pro testování. V reálném provozu ale takhle uvažovat nebudeme a velmi pravděpodobně budeme chtít mít na celém serverovém počítači jenom jeden operační systém. Tudíž toto varování pravděpodobně neuvidíte. Poznámka Mohli jsme vidět, že dotyčná oblast v mém případě obsahovala pouze 5 GB volného místa, ale instalace psala, že potřebuje 7 GB. V tomto požadavku je již zahrnuta rezerva, která bude pro práci zatíženého serveru potřeba. V mém případě kvůli testování pracuje instalace i server funkčně v pořádku, i když je k dispozici pouze oněch 5 GB volného prostoru. Toto zadání, kam chceme instalovat, je posledním krokem, jímž ovlivňujeme instalačního průvodce. Teď se již instalace rozbíhá ve své druhé části označené modrou linkou dole na obrazovce. Bude probíhat ještě přibližně 30 minut. 1.4.2 Shrnutí instalačních fází V závěrečném přehledu o instalaci vidíme, že celý instalační proces je složen z následujících částí: 1. Kopírování instalačních souborů. 2. Rozbalování a třídění souborů na disku. 3. Instalace vybraných součástí a jejich nastavení. 4. Instalace inovačních balíčků. 5. Kompletace instalace. Velice zjednodušeně můžeme říci, že každá z těchto částí trvá přibližně 10 minut. V průběhu instalace je počítač dvakrát restartován. Po druhém restartu je instalace již dokončena a objeví se okno vyzývající ke změně hesla administrátora. Toto heslo se v průběhu instalace nezadávalo a budeme je muset vyplnit nyní. Je vyžadováno heslo složité, obsahující alespoň tři různé typy znaků. Po stisknutí tlačítka OK je budeme zadávat. 1. Vlastnosti a instalace

SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 25 1. Vlastnosti a instalace Obr. 1.10: Změna hesla administrátora při prvním přihlášení Obr. 1.11: Heslo musíme vyplnit dvakrát Rovněž zde máme možnost vytvoření disku, který slouží k obnově hesla, pokud bychom je zapomněli. Vidíme, že celá instalace systému Windows Se rver 2008 je velmi zjednodušena a obsahuje polovinu dotazů minulé verze instalace. Hlavním důvodem je to, že všechny otázky týkající se konfigurace operačního systému byly z procesu instalace přesunuty až do momentu jeho prvního spuštění. Jakmile instalace skončí a počítač restartuje, jsme vyzváni k dalšímu zadávání, které bylo dříve součástí instalačního procesu. První je změna hesla lokálního administrátora. Hned poté se spouští nástroj Initial Configuration Tasks. Ten nám umožní provést ty nejzákladnější správcovské kroky, pomocí nichž dojde k nastavení základních parametrů operačního systému např. adresy IP, časového pásma, nastavení Windows Update atd. Tím možnosti konfigurace ovšem nekončí. Po ukončení tohoto nástroje se automaticky spustí nástroj Server Manager. Tento nástroj se potom spouští po každém přihlášení uživatele, který je členem lokálních administrátorů (toto chování je možné samozřejmě potlačit). Tímto nástrojem budeme aktivovat role našeho stroje, které nebyly instalací zapnuty, například řadič domény, DHC, server WINS či DNS. 1.4 Postup instalace

26 SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 Obr 1.12: Aktivace rolí a funkcí programem Server Manager 1.5 Parametry instalace Instalaci realizuje program Setup z kořenové složky instalačního DVD. DVD má jinou strukturu než v předchozí verzi serveru a jiné jsou i možnosti ovlivnění a parametrizace instalačního procesu. Není zde žádný program Winnt32 ani jeho obdoba. Bez specifikovaných přepínačů provede Setup.exe běžnou instalaci či upgrade (to v případě, že na disku najde existující systém) ze standardních souborů složky Sources. Můžeme provést následujícími ovlivnění. 1.5.1 Parametry programu Setup /tempdrive:drive_letter Volba diskové jednotky pro umístění dočasných instalačních souborů. Není-li specifikováno, instalační program vybere tento prostor sám, tedy použije první volný disk. Smí se napsat jen označení celé jednotky, bez názvu adresáře. /unattend Tento parametr spustí instalaci bez doplňujících dotazů. Nezadává se zde název skriptového souboru, protože se jedná o upgrade. Instalace nebude obsahovat žádné dotazy. /unattend:answer_file Slouží pro instalaci bez dotazů, použije se nastavení instalace ze zadaného souboru.xml, kde answer_file je název odpovědního souboru. Ten musí být umístěn ve zdrojovém adresáři. /m:folder_name S využitím tohoto přepínače lze použít instalační soubory z pomocné zdrojové složky. Pokud standardní instalační zdroj a tato složka obsahují stejný 1. Vlastnosti a instalace

SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 27 soubor, přednost budou mít soubory uvedené v adresáři označeném /m. Teprve když se v něm příslušný instalační soubor nenachází, použije se ten na standardní zdrojové cestě. Lze tak inovovat a upravovat instalační sadu. /noreboot Potlačí restart počítače po úvodním kopírování souborů. Místo restartu lze potom zadat další příkazy. Pokud znáte Windows Server 2003 a jeho parametrizaci instalační procedury, vidíte, že zde je možností podstatně méně. Většina přepínačů chybí a kdybychom se je zkusili zadat, budou označeny jako neznáme. Ty existující zjistíme pomocí Setup /?. Důvodem je úplné přepracování instalační procedury a nové vazby na parametrické soubory XML. Poznámka 1. Vlastnosti a instalace 1.6 Bezobslužná instalace Bezobslužná instalace způsobí, že instalační proces bude klást uživateli méně otázek; třeba vůbec žádné. Pak by to znamenalo plně bezobslužnou instalaci neboli automatizovanou instalaci. Míru automatizace čili bezobslužnosti můžeme volit. Bezobslužná instalace Windows Serveru 2008 je zcela odlišná oproti Serveru 2003. Naopak je principiálně shodná s automatizovanou instalací systému Windows Vista. Instalace a její základní přizpůsobení se zde provádí s pomocí odpovědního souboru Autounattend.xml. Tento odpovědní soubor vytvoříme a uložíme na sdílenou složku, disketu či flash-disk. Údaje v něm by měl instalační proces rozpoznat a použít, aby uživatel nemusel téměř nic zadávat. Pro vytvoření souboru automatické instalace a jeho dodatečnou úpravu je výhodné využít balíček Windows Automated Installation Kit (WAIK) stáh nutelný ze stránek Microsoftu. WAIK existuje již i v češtině. Je však možné odpovědní soubor získat z Internetu přímo, popřípadě jej upravovat editorem XML. Možnosti přizpůsobení souboru neslouží jen pro základní instalaci. Soubor Autounattend.xml může být přizpůsoben pro čistou instalaci, kdy veškerá data na disku budou zničena. Můžeme jej ale vytvořit i pro instalaci jiného typu. Často správce nebude tuto automatickou instalaci používat pro servery (ty si raději ohlídá sám), ale pro stanice Windows Vista. Windows AIK Documentation je elektronická dokumentace pro komponenty Windows Automated Installation Kit (Windows AIK). WAIK je sadou pro profesionální zavádění systémů MS Vista a MS Windows Server 2008 včetně automatizovaných instalací a správy obrazů disku image. Celková velikost zabaleného souboru pro instalaci WAIK činí na webu Microsoftu 1,1 GB. Kromě vlastního nástroje je součástí WAIK i rozsáhlá dokumentace, která má tyto hlavní součásti: Getting_Started_ITPro.rtf Úvodní informace, zavádění obrazů. Windows AIK User s Guide (Waik.chm) Rozsáhlá nápověda pro celý životní cyklus nasazení WAIK v korporacích, včetně návrhu, výroby a správy image a akcí údržby. Unattended Windows Setup Reference (Unattend.chm) Zhuštěné informace o struktuře a volbách souboru Unattend.xml pro bezobslužnou instalaci. 1.6 Bezobslužná instalace

28 SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 1.6.1 Struktura bezdotazové instalace O proces bezdotazové instalace se starají služby Windows Deployment Services. Činnost se skládá ze dvou fází: Zpracování odpovědního souboru Unattend.xml službami Windows Deployment Services. Soubor je uložen ve složce \WDSClientUnattend. Zpracování parametrického souboru pro obraz disku image. Ten bude pro moderní verze systému ve tvaru Unattend.xml a pro starší verze systémů ve formátu Sysprep.inf. Uložen bude v podsložce $OEM$ nebo \Unattend. Windows Server 2008 a Windows Vista používají formát Unattend.xml. Systémy Windows Server 2003 a Windows XP používají starší formát Sysprep.inf Jako ukázku si zobrazíme sekci DiskConfiguration ze souboru Unattend.xml využitelnou jak pro Windows Server 2008, tak pro Windows Vista. Instalace vytvoří dvě nové oblasti na pevném disku pro instalaci Serveru 2008. První oblast pro vlastní instalaci bude primární o velikosti 100 GB a dostane písmeno jednotky C: <DiskConfiguration> <Disk> <DiskID>0</DiskID> <CreatePartitions> <! Create Partition 1--> <CreatePartition> <Order>1</Order> <Type>Primary</Type> <Size>100</Size> </CreatePartition> <! Create Partition 2--> <CreatePartition> <Order>2</Order> <Type>Primary</Type> <Extend>true</Extend> </CreatePartition> </CreatePartitions> <ModifyPartitions> <! Assign Drive Letter C to Partition 1--> <ModifyPartition> <Order>1</Order> <PartitionID>1</PartitionID> <Letter>C</Letter> </ModifyPartition> <ModifyPartitions> </Disk> </DiskConfiguration> Na závěr této části si ukážeme příklad spuštění bezobslužné instalace. Chceme provést síťovou instalaci z instalačního média H odpovědním souborem Odpoved.xml a umístěním pracovních souborů na disk D: Setup /unattend:h:odpoved.xml /tempdrive:d 1. Vlastnosti a instalace

SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 29 1.7 Inovace Active Directory Samotná instalace se neptá, zda chceme mít roli doménového řadiče. Ta se zavádí dodatečně aktivací této role či programem Dcpromo. Případně se aktivuje automaticky, pokud provádíme upgrade z Windows Serveru DC. Instalační program sám pozná případ, kdy se jedná o inovaci doménového řadiče, a po skončení instalačního programu se po restartu spustí program Dcpromo.exe, který konfiguruje funkci řadiče domény. Tento program tedy není nedílnou součástí instalace, ale její samostatnou procedurou. Programem Dcpromo lze provádět jak povyšování na doménový řadič, tak ponížení do role členského serveru. Pokud Dcpromo nenalezne fungující server DNS, nabídne nám jeho vytvoření na lokálním počítači. Ovšem mezi instalací systému a instalací či inovací služeb AD DS jsou třeba přípravné procesy. Jedná se o přípravu schématu AD na vyšší funkční úroveň a na nové atributy, které například vyžadují řadiče RODC. Některé scénáře služeb Active Directory Domain Services tyto procesy vyžadují, pro jiné nejsou nezbytné. Jde o to, zda vytváříme nový forest, jaké máme verze řadičů a jaké funkční úrovně. Nikdy však těmito kroky situaci nezhoršíme, a tak je raději uděláme vždy. Tyto přípravné procesy spouštíme ještě na původní struktuře Active Directory Windows Serveru 2000/2003. Teprve po jejich dokončení budeme instalovat řadiče Serveru 2008 na další servery, inovovat je na existujících řadičích i instalovat na řadiče RODC. 1. Vlastnosti a instalace Pro přesné rozlišení nutnosti procesů Adprep AD DS dopor učuji studium Knowledge Base. Ovšem i sama firma Microsoft preferuje nevynucené volání procesu Adprep. Pozor na správnou verzi instalačního DVD. Musíme použít 32- a 64bitovou verzi Adprep přesně podle odpovídajícího mateřského systému! Tip 1.8 Příprava pomocí Adprep Příprava struktury forestu a. Přihlásíme se na řadič vlastnící roli FSMO Schema master. Uživatel musí být členem skupiny Enterprise Admins a Schema Admins. b. Zkopírujeme celou složku \sources\adprep z instalačního DVD pro systém Windows Server 2008 na místní disk. c. V příkazovém řádku přejdeme do složky Adprep na disku a spustíme program adprep /forestprep. d. Pokud plánujeme kdekoli ve forestu existenci RODC (Read-Only Domain Controller), provedeme navíc příkaz adprep /rodcprep. e. Provedeme ruční replikaci celého forestu. Příprava domény a zásad a. Přihlásíme se na řadič vlastnící roli FSMO Infrastructure master. Uživatel musí být členem skupiny Domain Admins. b. Zkopírujeme celou složku \sources\adprep z instalačního DVD pro systém Windows Server 2008 na místní disk. 1.8 Příprava pomocí Adprep

30 SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 c. V příkazovém řádku přejdeme do složky Adprep na disku a spustíme program adprep /domainprep /gpprep. d. Provedeme ruční replikaci domény. Poznámka Další informace o instalaci či inovaci struktur AD DS a RODC Active Directory najdete v samostatné části této knihy. Některé kroky jsme probrali zde, neboť následují logicky hned po instalaci systémové. 1. Vlastnosti a instalace

SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 31 2. 2. Active Directory Active Directory Nyní se zaměříme na správu objektů umístěných v Active Directory. Začneme ná vrhem její struktury a instalací. Pokračovat budeme správou konkrétních objektů, od běžných uživatelů přes jejich řazení do skupin až k nastavení bezpečnostních zásad. Stále budeme věrni zaměření této knihy. Neztrácejme tedy čas dlouhým povídáním o tom, jak a proč vytvořit nového uživatele, ale řekněme si raději, jak správně navrhnout doménovou strukturu nebo vytvářet desítky uživatelů najednou. Oddíl věnovaný adresářovým službám Active Directory je rozčleněn do podkapitol o návrhu, instalaci, organizačních jednotkách, uživatelích a skupinách, údržbě a speciálních řadičích. 2.1 Návrh a design 2.1.1 Adresářové služby Adresářové služby v serverových systémech firmy Microsoft jsou tvořeny komponentou Active Directory. Pokročilý správce se jistě nepozná tím, že umí brilantně vytvořit uživa- 2.1 Návrh a design

32 SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 tele v Active Directory či jej zařadit do pěti uživatelských skupin. To umí začátečníci po půlhodině práce se serverem. Pokročilý správce musí umět nejenom mnohem složitější činnosti a modifikace, ale především musí chodu Active Directory rozumět, chápat jednotlivé návaznosti i úskalí a být schopen efektivního návrhu rozložení jednotlivých služeb ať už se to týká prvotní instalace, optimalizace provozu, nebo změn struktury vyvolaných změnami organizace. Pro efektivní práci je tak nutné porozumět celé infrastruktuře Active Directory a chápat jednotlivé zásahy a úpravy v celém kontextu. Je třeba rozumět Active Directory jako základní databázi, ve které jsou uloženy nenahraditelné doménové objekty (a zdaleka nejen ty nejznámější, jako jsou uživatelé a jejich hesla), a vidět, že tato databáze neexistuje oddělena. Je přímo závislá na činnostech sítě, DNS a TCP, a naopak na této databázi závisí a z ní vycházejí činnosti zásad skupiny a tím i uživatelské prostředí na jednotlivých stanicích. Celkovým prostorem práce všech správců v určité organizaci je doménová struktura nazývaná v anglických systémech výstižně forest (českým ekvivalentem forestu je struktura). Forest vznikne spo jením všech domén, které v mé organizaci existují a které chtějí být navzájem logicky propojeny. Jakákoli doména ve struktuře (forestu) je tady logicky propojena s každou doménou jinou. Tranzitivita Všechny vzájemné vztahy důvěry (trusty) vznikající automaticky vytvářením dalších domén ve forestu jsou tranzitivní. To znamená, že jsou průchozí nejen pro dvě zúčastněné domény, ale jsou průchozí pro všechny domény forestu. Tranzitivní trust tedy dědí i ostatní. V praxi to znamená, že všechny umístěné zdroje (sdílená data, tiskárny, kontakty) v kterékoli doméně jsou dostupné pro uživatele z kterékoli jiné domény nacházející se ve stejné struktuře forest. A stejně tak všechny uživatelské účty umístěné v jedné doméně jsou použitelné pro přihlášení z jakéhokoli počítače umístěného v jiné doméně stejného forestu. Poznámka Díky tranzitivitě vzniká vzájemné dostupnost účtů a zdrojů a díky tranzitivitě je tato dostupnost také dále děditelná dalšími doménami v nižších patrech struktury. Pokud vám takové spojení nefunguje, zkontrolujte funkčnost nadřazené domény, konektivitu na server DNS, propojení na Schema Master a propojení na Global Catalog. Tip Správce tedy musí chápat všechny objekty jako potenciálně dostupné z celé struktury forest je nutné ohlídat přístupová oprávnění bez ohledu na hranice jednotlivých domén. Musí tedy nastavovat hranice bezpečnosti, jako kdyby k jeho objektům mohl přistupovat kdokoli z celé struktury forest. O struktuře domén (forestu) mluvíme, ať už je v ní zúčastněno několik domén (třeba jen tři), nebo tisíce nadnárodních domén. I tak velké struktury jsou možné adresačním maximem je 12 miliónů objektů v jedné doméně a takových domén lze propojit až 10 miliónů. 2.1.2 Členění Active Directory Termín adresářové služby je nově v Serveru 2008 rozčleněn na několik zčásti spolupracujících komponent, z nichž AD DS je komponentou nejdůležitější a v podstatě odpovídající 2. Active Directory

SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 33 celé adresářové službě z minulých verzí serveru. Naše kniha není podrobným průvodcem po všech komponentách systému Windows Server 2008, ale věnuje se technologiím nejdůležitějším pro správce systému a síťovou správu. Proto se většina našeho textu o adresářových službách bude týkat právě AD DS. Jednotlivé komponenty si nyní představíme. 2. Active Directory Obr. 2.1: Struktura domén střední organizace Active Directory Domain Services Active Directory Domain Services (AD DS) se d říve nazývaly Active Directory Directory Services a jak vidíme, i zkratka zůstala. AD DS je úložiště informací o objektech, které jsou součástí našeho doménového forestu. Ať již se jedná o objekty běžné, jako jsou uživatelé či organizační jednotky, nebo o systémovější, skrytější objekty, jako jsou replikační konektory či identifikátory sítí. AD DS Windows Serveru 2008 obsahuje všechny služby známé z minulé verze (včetně Group Policy zásad skupiny) a řadu nových komponent, jako jsou řadiče domény určené jen pro čtení (Read-Only Domain Controllers RODC) či příznaky sloužící k řízení a restartu služeb Active Directory Domain Services. Active Directory Lightweight Directory Services Služby Active Directory Lightweight Directory Services (AD LDS) se také již vyskytovaly dříve a to pod označením Active Directory Application Mode. Jedná se o komponentu umožňující využít Active Directory jako adresářovou databázi kompatibilní se standardem LDAP. Do takové databáze pak mohou přistupovat (pro čtení i zápis) aplikace podporující LDAP a to včetně aplikacích napsaných pro systémy jiné než Windows. Active Directory Certificate Services Active Directory Certificate Services (AD CS) je r ozšířením již dříve funkčních certifikačních služeb na serverech Microsoftu. Databázově využívá Active Directory jako chráněné úložiště certifikátů a soukromých klíčů (private keys). Novou aplikací je řídící Enterprise PKI (PKI View) pro správu Certification Authority (CA). 2.1 Návrh a design

34 SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 Active Directory Federation Services Active Directory Federation Services jsou služby zaměřené na identifikační, autentikační a komunikační operace mezi různými databázemi Active Directory tedy typicky mezi různými a oddělenými organizacemi a foresty. Pro tyto činnosti umí používat také internetovou komunikaci. Uživatelé jedné organizace se budou moci autentikovat v organizaci partnerské. Tomu budou odpovídat i vysoké nároky na zabezpečení komunikačních linek. AD FS spolupracuje i s autentikacemi Microsoft Office SharePoint Server 2007. 2.1.3 Logická a fyzická struktura Předcházející termíny jako doména, vztah důvěry a doménová struktura se týkají takzvané logické struktury Active Directory. Tato logická struktura se vytváří zcela podle logických potřeb jednotlivých organizací. Když například rozdělíme organizaci na část běžnou (zákaznickou), chráněnou (vnitřní firemní) a utajenou (výzkumnou), pak budeme potřebovat v naší struktuře tři domény. Naše logická struktura má tedy tři části. Ovšem existuje i fyzická struktura Active Directory. Ta není dán a potřebami organizace, ale fyzickým rozložením počítačů, síťových prvků a vlastnostmi kabeláže. Tato fyzická struktura odděluje části Active Directory na jednotlivé sítě (site) a v nich na jednotlivé doménové řadiče neboli počítače, které fyzicky Active Directory obsahují. Je tedy nasnadě, že zatímco logickou strukturu může návrhář ovlivňovat v rámci desítek minut, fyzická struktura závisí na historických vlivech minulosti organizace a hloubce bankovního konta k jejím změnám dochází často velice obtížně. Tip Takovou změnou fyzické struktury je např. nahrazení části sítě realizované vytáčenou linkou komunikací po optických vláknech, která bude mnoho tisíckrát rychlejší. Každá doména i každá síť (site) musí obsahovat minimálně jeden doménový řadič. Je-li řadičů více, nedělí se na řadiče primární a záložní, ale na řadič plný FULL a řadič jen pro čtení RODC. Pro autentikace nám tedy stačí jeden libovolný řadič, pro změny v AD DS potřebujeme Full Domain Controller, který umí nejenom číst, ale i zapisovat a mazat záznamy v Active Directory. Obr. 2.2: Logická a fyzická struktura domén 2. Active Directory

SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 35 Logická a fyzická struktura Active Directory jsou na sobě nezávislé. V extrémních případech to znamená, že můžeme mít organizaci, která má jen jednu logickou doménu, ovšem rozčleněnou na 30 fyzických sítí (site) kvůli velkému počtu směrovačů a typů kabeláže. A naproti tomu druhou organizaci obsahující ve své logické struktuře 30 domén, které jsou ovšem všechny spojeny do jediné fyzické sítě pracující na rychlém Ethernetu. Pro rychlost a přehlednost síťového provozu je velmi výhodné zachovávat co nejvíce jednoduchost v logické struktuře. To znamená používat co nejnižší počet domén v nízké úrovni hierarchického větvení a jednoduché umístění serverů globálního katalogu např. v každé kořenové doméně. Je to proto, že při autentikacích se musí ověřovat celá tzv. důvěryhodná trasa. Dochází tedy k ověřování ve všech průchozích doménách, kudy vede naše cesta do cílové domény, kde jsou umístěny hledané zdroje. A navíc je nutné některé objekty vyhledávat na globálním katalogu. Znamená to, že při složitě navržené hierarchii bude po síti nutno provádět např. 30 ověřovacích rámců, než dojde k povolení a autorizaci spojení, ale při výhodnější struktuře budou stačit rámce čtyři. Tip 2. Active Directory Active Directory Schema Pro celou dom énovou strukturu (forest) platí jednotné schéma. Toto schéma popisuje podrobně strukturu všech objektů, které se mohou v Active Directory objevit. Obsahuje všechny třídy (např. uživatel) a všechny jejich atributy (např. jméno uživatele, heslo, telefon). Zahrnuje také položky jako povinné vyplnění atributu či zda má být replikován na server globálního katalogu. Takto podrobně je ve schématu popsána struktura každého objektu. Součástí schématu nejsou konkrétní naplnění atributů (třeba jméno či heslo uživatele)! Toto schéma je centrálně zpracováno doménovým řadičem, který má funkci Schema Master. Pokud nemůžete přidat nový typ objektu, je potřeba prozkoumat, je-li ve struktuře forest dostupný tento Schema Master a nemusí se jednat o dostupnost uvnitř vaší domény. Tato nutnost neplatí vždy, jen u nové třídy objektů. Tip 2.1.4 Česká terminologie V době tvorby této publikace ještě nebyla k dispozici verze MS Serveru 2008 s kompletně českým prostředím. Dá se však brzo očekávat. Proto jsou praktické postupy i snímané obrazovky v této knize anglicky mluvící. Uvedu zde nejdůležitější ekvivalenty českého a anglického prostředí. Existuje názor mnoha správců, a já se k nim přidávám, že anglické prostředí na serveru je logičtější a intuitivnější. V praxi se oba systémy (plně český a anglický s českým prostředím) vyskytují zhruba stejně často. Typicky problematický je převod anglického slova site pro označení fyzické části sítě Active Directory. V české literatuře je překládáno jako pracoviště, sídlo, nebo síť. Rozdíl slov network a site se tedy v češtině musí rozeznat dle kontextu. A nyní již slíbená přehledová tabulka pro práci s lokalizovanými servery pro součásti Active Directory. 2.1 Návrh a design

36 SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 English/US Hezky česky Active Directory Služba Active Directory Directory Services Adresářové služby Member server Členský server Domain controller Řadič domény Forest Doménová struktura Forest root Základní doména v doménové struktuře Tree Větev Child domain Podřízená doména Root Kořenová doména Distinguished name Rozlišovací název Mixed mode Kombinovaná funkční úroveň Native mode Nativní funkční úroveň Interim mode Provizorní funkční úroveň (pouze 2003) Site Síť Windows 2000 mode Funkční úroveň Windows 2000 Windows 2003 mode Funkční úroveň Windows 2003 Windows 2008 mode Funkční úroveň Windows 2008 Core Server Core Server RODC Controller Řadič jen pro čtení Tab. 2.1: Přehled názvosloví 2.1.5 Funkční úrovně domény Domény ve Windows Serveru 2008 se nechovají všechny stejně. Mohou mít různé funkční úrovně a tím i různé vlastnosti. Nesmí nás překvapit, když jsme byli zvyklí na svou funkčnost a najednou budeme pracovat v organizaci, kde se doména chová jinak. Funkční úrovně rozlišují stavy jednotlivých domén, ale i celých struktur forest. Úroveň volíme podle toho, zda potřebujeme vyšší míru kompatibility, nebo větší soubor možností a vlastnosti Active Directory. Každá doména má svou úroveň, kterou nastavujeme odděleně od ostatních domén ve forestu. Rozlišujeme tyto funkční úrovně domény (funkční úrovně pro forest jsou odlišné): Mixed (kombinovaná) Jedná se o základní typ domény, který má každá doména se servery Windows po své instalaci. Pak funguje jako kompatibilní dokonce i pro řadiče Windows NT. Neexistují tedy například univerzální uživatelské skupiny či přepínání skupin. Native Vyšší úroveň domény umožňující i univerzální skupiny, změnu typu i rozsahu skupiny a mnohem bohatší vkládání a začleňování uživatelů a skupin. Pracuje jako kompatibilní s prostředím Windows 2000, nelze používat řadiče Windows NT. 2. Active Directory

SPRÁVA WINDOWS SERVERU 2008 37 Server 2003 Funkční úroveň obsahující a využívající všechny vlastnosti Windows Serverů 2003. Podporuje všechny mechanizmy nativní úrovně a navíc změny v logické struktuře (což jsou postupy jako přejmenování řadičů, přejmenování domén, přesuny domén). V této úrovni a úrovni 2008 je možné také ustanovit vztah důvěry mezi celými strukturami domén neboli Forest Trust. Server 2008 Funkční úroveň obsahující všechny vlastnosti Windows Serverů 2008. Podporuje všechny mechanizmy úrovně 2003 a navíc například vyšší zabezpečení Kerberos Advanced Encryption Standard (AES 128 a AES 256) i Last Interactive Logon Information obsahující informace o počtu chybných hesel či odhlášení pro jednotlivé uživatele. Jednotlivé funkční úrovně, se na systémové vrstvě popisují čísly od nuly do tří. Kombinovaná má nulu, nativní jedničku, Server 2003 dvojku a Server 2008 trojku. Poznámka 2. Active Directory Kupříkladu v následujícím kódu nelze přejmenovat doménu, protože je v kombinované úrovni 0. Musela by být v úrovni Server 2003 či 2008, tedy ve stavu 2 či 3: C:\>rendom /upload The Behavior version of the Forest is 0 it must be 2 or greater to rename: The server is unwilling to process the request. :8245 Zvýšení funkční úrovně domény provedeme, pokud nebudeme potřebovat řadiče starších verzí. Spustíme Active Directory Users and Computers a pravým tlačítkem myši vyvoláme místní nabídku: Obr. 2.3: Nabídka zvýšení úrovně domény V následujícím okně uvidíme označení úrovně aktuální. Máme zde výstrahu, že proces je jednosměrný nelze jej vrátit zpět. Pak uvedeme požadovanou úroveň domény: 2.1 Návrh a design