Adaptace na změny klimatu v podmínkách města Ústí nad Labem

Podobné dokumenty
Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení

Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů

Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze

Adaptační strategie hlavního města Prahy na klimatickou změnu

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha?

Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky

Příprava. Adaptační strategie hlavního města Prahy na změnu klimatu. RNDr. Štěpán Kyjovský, Magistrát hl. m. Prahy

Adaptace na změnu klimatu ve městech: pomocí přírodě blízkých opatření

Vsakovací prvky a opatření pro vsakování srážkových vod v urbanizovaném prostředí

Voda v krajině Návrat ke kořenům"

Dotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině

SOUBOR ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ VE MĚSTĚ BRNĚ

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Plány pro zvládání povodňových rizik. Informační seminář Královéhradecký kraj

Dotační nástroje na realizaci opatření proti suchu. Sucho v kraji praktický seminář pro obce

Ing. Miroslav Král, CSc.

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, Kunovice ostrava@epssro.cz

Protipovodňová opatření vč. možnosti vyvlastňování. Přehrady a povodně - možnosti regulace seminář Senát PČR 29. října 2013, Praha Král Miroslav

Strategie a programy Ministerstva životního prostředí v oblasti klimatické změny

INFRASTRUKTURY V KRAJINNÉM PLÁNOVÁNÍ

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Možnosti čerpání prostředků z OPŽP

PÉČE O VODU V KRAJINĚ tůně, mokřady, malé vodní nádrže, vodní toky, eroze

Návrh Implementačního plánu Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu

Hodnocení přínosů přírodě blízkých řešení pro implementaci Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu

Příprava Implementačního plánu. Adaptační strategie hlavního města Prahy na změnu klimatu. Mária Kazmuková, Magistrát hl. m. Prahy

Rozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996

Dotační nástroje pro malé vodní nádrže ze Státního fondu životního prostředí. zelená linka:

ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY. Kolektiv autorů

Úvod do problematiky OPŽP

Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu. Mária Kazmuková, Štěpán Kyjovský, Odbor ochrany prostředí, Magistrát hl. m.

Návrh Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu

Koncepce vodohospodářské politiky ČR z pohledu Ministerstva životního prostředí

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Možnosti čerpání finančních prostředků z OPŽP v souvislosti s povodněmi a sesuvy

Stručný přehled podpor Přehled dotačních titulů protipovodňové ochrany v ČR

Plánování v oblasti vod

VODA V KRAJINĚ. Praha, Voda v krajině v kontextu změny klimatu

Podpora přírodě blízkých protipovodňových opatření v rámci OPŽP oblast podpory 1.3

XIX. CELOSTÁTNÍ FINANČNÍ KONFERENCE SVAZU MĚST A OBCÍ Praha, 10. listopadu 2016

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí

Plány pro zvládání povodňových

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

udržitelný rozvoj území (rovnováha mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí)

ve Zdravém městě Chrudimi

Seminář: Komplexní přístup pro zmírnění dopadů sucha v regionu jižní Moravy. Možnosti financování opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny

Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast. PS 2 Životní prostředí. Ing.

Optimalizace vodního režimu v krajině. David Pithart, Beleco z.s., Koalice pro řeky z.s.

Ochrana před negativními účinky vod

Historie povodní na JM a povodňové škody

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Degradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení

Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice,

ADAPTACE NA KLIMATICKOU ZMĚNU OPATŘENÍ NA ZMÍRNĚNÍ PROJEVŮ ZMĚNY KLIMATU. Vojtěch Lekeš, architekt MSc.

Plány pro zvládání povodňových rizik

Materiál číslo: e

Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce

Setkání Posázaví o.p.s. se zástupci obcí a měst Podyjí a Povodí Moravy s.p.

Pozemkové úpravy. Územní odbor Ústředního pozemkového úřadu Jihočeský kraj. Ing. Eva Schmidtmajerová, CSc. ředitelka

Smlouvy s investory a adaptační opatření MGR. VENDULA ZAHUMENSKÁ, PH. D. 2019

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel kral@mze.cz

Operační program Životní prostředí

Pozemkové úpravy jako nástroj rozvoje venkovského prostředí

Dotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Grantedu OPŽP

Představení tématu. Viktor Třebický CI2, o. p. s.

město Planá nad Lužnicí

PŘÍPRAVA VÝSTAVBY POLDRU KROUNKA - KUTŘÍN. Úvod

Informace o řešení problematiky sucha z pohledu MŽP Ing. Tereza Davidová, Ph.D. Odbor ochrany vod, oddělení ochrany před povodněmi

Plány pro zvládání povodňových rizik - aplikace. Setkání s vodoprávními úřady

Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace

Retenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP

Národní akční plán adaptace na změnu klimatu role budov

Ing. Kamil Kaulich Ústřední pozemkový úřad

HAVÁRIE. POHROMA? KATASTROFA..!

Prioritní výzkumné cíle

Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav

Hospodaření s dešťovou vodou v Hradci Králové

MAS OPŽP

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města

INFORMACE O PŘÍPRAVĚ III. ETAPY REALIZACE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ

VODA V KRAJINĚ A REVITALIZACE. Petr Petřík, Klára Salzmann, Josef Hejzlar, David Pithart & Josef Fanta

ÚSK v návaznosti na pozemkové úpravy Zkušenosti s ÚSK pohledem Krajského úřadu

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

Ekologicky orientovaná opatření v protipovodňové ochraně. květen 2009

Projekt: Adaptace města na změnu klimatu postup zpracování adaptační strategie ve městě Hlučíně

Hodnocení zranitelnosti hl.m. Prahy vůči dopadům klimatické změny

Programy protipovodňových opatření Ministerstva zemědělství

VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ

prosinec 2016 Projektová zpráva z pracovního semináře Udržitelná adaptace města Ústí nad Labem na klimatické změny

VODNÍ TOKY A ŘÍČNÍ NIVY

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24.

Mgr. Vladimír Ledvina

4. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD ORP OTROKOVICE 2016.

Transkript:

Adaptace na změny klimatu v podmínkách města Ústí nad Labem 2016

Klimatické, meteorologické a jimi podmíněné jevy ovlivňující život města srážky a povodně (skalní řícení, sesuvy) sucho a nedostatek vody vlny horka, vznik a nárůst efektu tepelného ostrova města

Srážky a povodně Příčiny vzniku povodní v území: extrémní krátkodobé srážky, dlouhodobě vyšší úhrny srážek, jarní tání sněhu tok Labe a Bíliny, predispozice přítoků Labe k tzv. rychlým povodním Jak člověk v území přispívá ke vzniku povodní: regulace toků, zástavba v nivách a rozlivových územích vysoký podíl nepropustných ploch příčné překážky na tocích (nekapacitní mostky, ploty) a v místech odtoku vody (stavby, skládky materiálu) změny vodního režimu území v důsledku těžby, odvodnění pramenných oblastí a mokřadů, chybného hospodaření ap.

Důsledky : škody na majetku, infrastruktuře, na životech, škody na ŽP, sesuvy, skalní řícení, eroze, odplavení půdy ap.

Skalní řícení, sesuvy Příčiny vzniku: nestabilní (zvětralé) horniny, skluzné plochy (např. na jílech), srážky údolí Labe s predispozicí k sesuvům a skalnímu řícení (prudké svahy, suťové partie, skalní stěny) těžba, stavební aktivity

Důsledky: škody na majetku, zdraví či životech

Sucho a nedostatek vody Příčiny vzniku: rozkolísanost srážek v čase a místě, v dlouhodobějším měřítku pak pokles spodní hladiny vody a zaklesnutí hladiny povrchových vod úpravy vodního režimu v povodích či pramenných oblastech vedoucí k rychlému odtoku vody z území (kanalizování toků, odvodnění pramenišť, vlhkých luk) - nedostatečné zasakování vody, nevhodné zemědělské hospodaření (utužování půdy, orba po spádnici)

rychlý odtok dešťové vody po zpevněných plochách do recipientu bez možnosti vsaku vody

Důsledky: pokles vydatnosti vodních zdrojů, horší dostupnost vody (omezování zálivky), horší kvalita vody požáry, škody na ŽP (minimální zůstatkové hladiny) ekonomika (lodní doprava)

škody v zemědělství a lesnictví, v pěstitelství

Vlny horka, tepelný ostrov města Příčiny vzniku: nárůst vln extrémních teplot, delší období bez srážek v městském prostředí souvislá zástavba, zpevněné plochy, typy povrchů akumulující teplo (asfalt, beton, skleněné fasády) v zástavbě horší proudění vzduchu zvýšená koncentrace zdrojů tepla (doprava, průmysl)

absence zeleně v centru města

Důsledky : negativní vliv na lidské zdraví zejména u citlivých skupin lidí pocitově nepříznivé a nekomfortní ("přetopené") městské prostředí požáry, škody na ŽP

JAK ZMÍRNIT DOPADY? 1. Krizový a záchranný management (určen k řešení akutních nepříznivých situací/přírodních katastrof, cílem je okamžitá či rychlá ochrana/záchrana obyvatelstva a snížení akutně hrozícího nebezpečí a škod) 2. Strategické plánování (politiky, koncepce, plány) 3. Konkrétní opatření prováděná na základě plánů, koncepcí

Krizový management organizační a preventivní opatření (povodňové plány, plány evakuace, zákaz vstupu do lesa) faktická okamžitá opatření (evakuace osob, hašení požárů, instalace protipovodňových stěn) zabezpečení sesuvů a skalního řícení stavebními apod. opatřeními odpovědnost :zapojeny zejména složky IZS, samospráva (město a městské obvody, kraj)

Příklad opatření - sesuv Vaňov Dodatečná sanace a znovuobnovení svahové stability svahu Čertovka ve Vaňově (dlouhodobě aktivní sesuvné území na levém břehu řeky Labe),dokončeno 2014. Obsah stavby: povrchové odvodnění čela sesuvu, oprava poškozených kotevních prvků stávající opěrné zdi, monitorovací systém vývoje deformací sesuvu a opěrné zdi, jednorázové náklady cca 6 mil. Kč + monitoring.

Skalní řícení příklad Ústí n/l., Čajkovského Zabezpečení skalního svahu, kde dochází k jevům klasifikovaným jako skalní řícení, které ohrožuje čerpací stanici technologických vod Teplárny Trmice, a.s., garáže a prostor v okolí autodílny. Realizace 2015, jednorázové náklady cca 5 mil. Kč + následný monitoring. Stavba zahrnovala odstranění nezbytně nutné části rozvolněného masívu, volných skalních bloků, převisů apod. horolezeckým způsobem., v patě svahu ochranné opatření (dvě dynamické bariéry- sítě), nad objektem čerpací stanice byl vybudován ochranný val proti padajícímu kamení.

Protipovodňová opatření v zástavbě města mobilní hrazení, stěny Pravý břeh Labe (Střekov): dokončeno v roce 2007, Q 20, délka 1000 m (mobilní hrazení) Levý břeh Labe (Žižkova Krásné Březno): dokončeno v roce 2013, Q 100, délka ochranných prvků činí 906 m (zdi) a 487 m (mobilní hrazení)

Strategické plánování (politiky, koncepce, plány), legislativa Ústí n/l. nemá zpracovánu samostatnou adaptační strategii na změny klimatu principy adaptačních strategií se však promítají do rozvojových a oborových koncepcí města: - územní plánování (koncepce využití území) -vymezení záplavových území, aktivních zón - koncepce péče o zeleň

principy adaptačních strategií plynoucí z legislativy (povinnosti) jsou uplatňovány při výkonu státní správy: -zasakování a využití srážkových vod v místě vzniku/dopadu - ochrana zemědělské půdy (kvantity, kvality) pozemkové úpravy (společná zařízení:protierozní opatření ap.) odpovědnost: samospráva, státní správa, nositelé zákonných povinností

Možnosti konkrétních opatření v podmínkách města Ústí nad Labem zelená infrastruktura (přírodní a přírodě blízká opatření, především v oblasti zeleně) modrá infrastruktura (nakládání s vodou, využití ochlazujících účinků vody apod.) šedá infrastruktura (opatření ve vztahu k budovám aj. objektům, doprava apod.)

Zelená infrastruktura zvýšení podílu (kvalitní) zeleně ve městě (výsadby, obnova stávajících výsadeb) +vysoký podíl zeleně v Ústí n/l. +plochy pro realizaci nové veřejné zeleně +posílení biodiverzity +zájem obyvatel o existenci zeleně +lze významně usměrňovat z pozice města (koncepčně, metodologicky, finančně) +dotační tituly

- zeleň vyžaduje obnovu (starší výsadby, málo odolné dřeviny) - střet s jinými zájmy (infrastruktura, požadavky na parkování) - nezájem obyvatel a investorů o zeleň - ničení zeleně (cílené, vandalismus) - finanční náklady, pomalý efekt -absence zeleně přímo v centru města

realizace zelených střech, fasád, plotů, vertikálních zahrad apod. +zvýšení podílu zeleně, ochrana před přehříváním budov, prašností +dotační tituly - málo zkušeností v Úla (chybí vhodné příklady) - použití záleží na investorovi (nelze vynucovat) - v některých případech vyšší pořizovací náklady realizace zasakovacích a protierozních opatření ( zelené pásy, průlehy, větrolamy ) zejména mimo zástavbu (KPÚ)

Modrá infrastruktura Typy opatření: revitalizace vybraných úseků toků, niv, břehů, nádrží, zřízení poldrů zmenšení podílu zpevněných ploch (zvýšení podílu ploch pro vsakování srážkových vod), infiltrační zóny využití srážkových vod v místě jejich koncentrovaného dopadu či odtoku (vodní prvky, nádrže pro zálivku, čištění ulic, apod.) nové vodní prvky ve městě (vodní parky, nádrže, mokřady v infiltračních zónách ) využití ochlazujícího účinku existence vodních toků a nádrží (veřejné rekreační a oddychové prostory v návaznosti na ně)

+ kombinace se zelenou infrastrukturou, vzájemně,posílení biodiverzity +Labe, Bílina, potoky, +některá opatření organizačně, technicky, finančně relativně jednoduchá a rychlá +dostatek příkladů (byť ne vždy v Ústí), dostupných informací +dotace +koncepčně lze usměrňovat z pozice města (např. územní plán) -pozemky majetkově roztříštěné -obtížná vymahatelnost u vlastníků -nábřeží Labe, Bíliny je využito především pro průmysl, dopravu (blokace území) -zástavba, silnice apod. nad zakrytými úseky potoků, obestavěné či neveřejné prostory kolem toků a nádrží -některá opatření organizačně, technicky, finančně nákladná

Šedá infrastruktura Typy opatření: zvyšování energetické účinnosti nových staveb opatření na stávajících objektech (zateplování, stínění, ventilace) voděodolné konstrukce využití brownfields X rozšiřování zástavby do volné krajiny zlepšení kvality ovzduší (doprava, topeniště)

+dotace +hmatatelné následné úspory nákladů na vytápění apod. (zájem o zateplování vysoký) +dobrá reakce trhu na požadavky (projekce, materiály, technologie, nabídka nízkoenergetických staveb RD ap.) +četné příklady - vyšší vstupní náklady - řešení dopravy - nelze vynucovat odpovědnost: město, stavebníci, vlastníci

Shrnutí Stav: krizový management funkční, ověřen praxí identifikovány okruhy problémů ve vztahu k změnám klimatu v podmínkách Ústí n/l. některé z adaptačních strategií již uplatňovány (zejména na koncepční úrovni, státní správa konkrétní opatření) Další kroky: některé okruhy problémů nutno detailněji rozpracovat (místo, četnost, škody, synergické účinky) stanovit nejdůležitější potřeby (cíle), možnosti a principy řešení a způsoby prosazování (povinné, doporučené, pobídkové atd.) realizace opatření úloha samosprávy : koncepce, priority, koordinace, pobídky, vymáhání

Aktuální kroky územní plán Ústí nad Labem: koncepce využití území města, stanovení podmínek využití; přípravy zahájeny územní studie krajiny: pro celé území okresu Ústí nad Labem, podklad pro územní plán; jeden z nástrojů adaptačních opatření na změnu klimatu (ÚS prověřuje, posuzuje a navrhuje řešení vybraných problémů či úprav v území, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí); předpoklad zpracování 2018 koncepce obnovy a rozvoje zeleně; 2016 část aleje

Je důležité uvědomit si, že problémy nekončí na hranici města, nezbytná je spolupráce se sousedními obcemi a krajem je a bude třeba masivní osvěty (včetně motivace a vhodných příkladů) ve vztahu k obyvatelům, uživatelům, správcům a vlastníkům území a jejich zapojení do různých aktivit.