ení Ing. Miroslav Mareš EGP - EGP

Podobné dokumenty
VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR

Pokročilé technologie spalování tuhých paliv

Dodávka tepla do bytové sféry v okresech dle druhu zdroje. Dodávka tepla do okresů dle druhu zdroje. (TJr/)

DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU

výrobní faktory peněžní vyjádření Výnosy Klasifikace vstupů ekonomické analýzy Roční produkce Diagramy odběru

OBNOVA ČEZ A PRAKTICKÁ APLIKACE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNOLOGIÍ

jeho budoucnost Czech Technical University in Prague, Czech Republic Faculty of Mechanical Engineering

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta

Moderní kotelní zařízení

ENERGETICKÉ ZDROJE A SYSTÉMY PRO BUDOVY

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

Teplárenské cykly ZVYŠOVÁNÍ ÚČINNOSTI. Pavel Žitek

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR v roce 2004

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v roce 2008

Výroba a spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji

VYSOKÁ ÚČINNOST VYUŽITÍ BIOMASY = efektivní cesta k naplnění závazku EU a snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny

PARNÍ KOTEL, JEHO FUNKCE A ZAČLENĚNÍ V PROCESU ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH A KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ

Perspektivní metody. PROČ sušení pevných paliv? Většina dodané energie se ztrácí. Klasická metoda sušení horkými spalinami

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase v Hotelu Skalní mlýn

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Měsíční zpráva o provozu ES ČR

Náklady na dekarbonizaci energetiky

Spolek pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla člen COGEN Europe. Firemní profil

Moderní energetické stoje

Měsíční zpráva o provozu ES ČR

1/62 Zdroje tepla pro CZT

Osnova kurzu. Výroba elektrické energie. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3

HODNOCENÍ PLYNOVÝCH TEPELNÝCH ČERPADEL DLE VYHLÁŠKY O ENERGETICKÉM AUDITU

Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky

Alternativní paliva DNES a ZÍTRAZ. Výzkumný. ústav

Proč je nejvíce prostoru pro optimalizaci v řízení průtoku chladicí vody

VŠB-TU OSTRAVA. Energetika. Bc. Lukáš Titz

Výroba a spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji v roce 2013

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY Funkce, výhody a nevýhody CZT. Ing. Josef Karafiát, CSc., ORTEP, s.r.o.

Vývoj hrubé výroby elektřiny a tepla k prodeji v energetické bilanci ČR výroba a dodávky v letech

Potenciál KVET v ČR. Ing. Josef Karafiát, CSc. ORTEP s.r.o.

Aktuality z oblasti využívání pevné biomasy. Ing. Richard Horký, TTS Group

ERÚ, 2011 Všechna práva vyhrazena

ENERGETIKA OČIMA STATISTIKY

Možnost čerpání dotací na vytápění biomasou z OP ŽP

Příloha č. 8 Energetický posudek

Elektrárny Prunéřov. Elektrárny Prunéřov. Elektrárenská společnost ČEZ

Částka 128. VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2010 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

VYHLÁŠKA ze dne 5. prosince 2012 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

Role domácích nerostných surovin pro sektor energetiky a průmyslu. 10. prosince 2012 Praha

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012

DÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ =DISTRICT HEATING, = SZT SYSTÉM ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM = CZT CENTRALIZOVANÉ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Pravidla při práci s elektřinou Jaderné elektrárny Větrné elektrárny Sluneční elektrárny Vodní elektrárny Tepelné elektrárny Otázky z prezentace

Emisní limity pro zvláště velké spalovací zdroje znečišťování pro oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO x ) a tuhé znečišťující látky

Doc. Ing. Michal KOLOVRATNÍK, CSc. Doc. Ing. Tomáš DLOUHÝ, CSc.

Zveřejněno dne

60 LET JÁDRA V ČR: CO BUDE DÁL? ČEZ, a. s. VÝSTAVBA JADERNÝCH ELEKTRÁREN

Výroba a spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji v roce 2015

ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Vícepalivový tepelný zdroj

Strana 1 / /2012 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 20. prosince o energetickém auditu a energetickém posudku

Energetický regulační úřad sekce regulace oddělení teplárenství VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE K ROKU 2006

Obnovitelné zdroje energie v roce 2006 a letech minulých - přehled statistických dat -

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla - kogenerace

CCS technologie typu pre-combustion v podmínkách České Republiky

Energie z odpadních vod. Karel Plotěný

Čl. 1 Úvod. Čl. 2 Postup výpočtu. E = E e + E t + E CH4

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ

Vývoj bilance elektřiny od roku 1990

Vypracoval: CITYPLAN spol.s r.o.

Energetické využití biomasy Hustopeče až 6. května. úprav vajících ch uhelných kotlů. Možnosti. EKOL, spol. s r.o., Brno.

Česká asociace pro pyrolýzu a zplyňování, o.s. Ing. Michael Pohořelý, Ph.D. Ing. Ivo Picek Ing. Siarhei Skoblia, Ph.D.

Žádosti o podporu v rámci prioritních os 2 a 3 jsou přijímány od 1. března 2010 do 30. dubna 2010.

Akční plán energetiky Zlínského kraje

AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ listopadu Malé spalovací zdroje. Milan Kyselák

Referát pro MEDZINÁRODNÍ KONFERENCi ÚLOHA JADROVEJ ENERGIE V ENERGETICKEJ POLITIKE SLOVENSKA A EU BRATISLAVA

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ

Ochrana ovzduší a státní energetická koncepce: jak se to rýmuje? Jan Rovenský, Greenpeace ČR VŽP PSP, 13. března 2018

Budoucnost české energetiky II

Stávající projednávání

DÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ (DISTRICT HEATING, CZT CENTRALIZOVAN ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM)

Rozvoj OZE jako součást energetické strategie ČR a výhled plnění mezinárodních závazků

Zdroje energie. Leonardo da Vinci Projekt. Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách. Kapitola 1. Modul 5 Energie v prádelnách.

Zvyšování vstupních parametrů

C-Energy Bohemia s.r.o.

Zkušenosti s provozem vícestupňových generátorů v ČR

LEGISLATIVNÍ ZMĚNY A JEJICH DOPADY DO ČINNOSTI EAZK PODPOROVANÉ EKOLOGICKÉ A EKONOMICKÉ PROJEKTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

PROGRAM REKUPERACE. Tabulky Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace...4 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace...

ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Obnovitelné zdroje energie z pohledu Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje

NA FOSILNÍ PALIVA: pevná, plynná, kapalná NA FYTOMASU: dřevo, rostliny, brikety, peletky. SPALOVÁNÍ: chemická reakce k získání tepla

Náklady výroby elektrické energie

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Horní Lomná

Městská část Praha 18

Aktualizace státní energetické koncepce nová příležitost pro teplárny (Ostrovní provozy podporované startem ze tmy)

Čistá výroba a čistá spotřeba elektřiny

Jak lze získat energii z odpadů v konkrétních regionech a mikroregionech? Ing. Vladimír Ucekaj, Ph.D.

Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013

Aktuální stav, význam a strategie dalšího rozvoje teplárenství. Ing. Jiří Bis

Transkript:

Opatřen ení ke zvýšen ení energetické účinnosti při i výrobě elektřiny Ing. Miroslav Mareš Ing. Karel Bíža ÚJV EGP Ing. Zdeněk k Vlček ÚJV - EGP

CÍL: Informovat o reálných možnostech zvýšení účinnosti při výrobě elektřiny

Výroba elektřiny v ČR (2005) Celkem : 82 579 GWh 100 % z toho parní elektrárny 52 137 GWh 62,9% paroplynové 2 623 GWh 3,1% vodní 3 027 GWh 3,7 % jaderné 24 728 GWh 29,9 % ostatní 64 GWh 0,8 %

Celostátní bilance elektřiny v parních elektrárnách a teplárnách (r. 2005) Plynná 6028 TJ Tuhá paliva 530 962 TJ vsázka paliva 540 828 TJ Kapalná 3838 TJ 17 639 TJ vlastní spotřeba ztráty v procesu 361 332 TJ dodávka elektřiny 179 496 TJ výroby elektřiny Účinnost energetického procesu 33,2 %

Reálné možnosti zvýšení energetické účinnosti zlepšení kvality materiálu (zejména jejich tepelné a tlakové odolnosti zvýšení teploty a tlaku páry, snížení tlaku kondenzátu) Parametry 167 bar 538 C 538 C 250 bar 540 C 550 C 270 bar 580 C 600 C 285 bar 600 C 620 C 300 bar 625 C 640 C 300 bar 700 C 720 C Zvýšení účinnosti 0 1,5 % 2,8 % 3,4 % 4,1 % 5,7 % zlepšení komponent Opatření Dvojí přehřívání Zvýšení účinnosti parní turbiny Snížení tlakových ztrát v okruhu Snížení vlastní spotřeby Využití odpadního tepla Celkem Zvýšení účinnosti 0,8 % 0,4 % 0,2 % 0,4 % 0,6 % až 2,4 %

Shrnutí: Společnou aplikací jednotlivých účinků lze účinnost uhelných bloků při i dnešním poznání a technologii zvýšit: při i spalování černého uhlí až na 45 % při i spalování hnědého ho uhlí až na 42 43 %

41 41,2 41,5 4 1,6 4 42, 6 42,8 43,7 4 4,3 2 Zvýšení Účinnost 45 44 zvýšení [%] 1,5 1 43 42 ú činnost [%] 0,5 41 0 Účinnost % 41,0 41,2 41,5 41,6 4 42,6 42,8 43,7 44,3 Zvýšení % 0 0,5 0,8 0,25 2,0 0,3 0,5 2,0 1,3 40 Tlak páry bar 250 250 250 250 250 300 300 300 300 Teplota napájecí vody C 260 280 280 280 280 280 300 300 300 Teplota páry C 530 530 540 540 540 540 540 580 580 Teplota přihřáté páry C 540 540 560 560 560 560 560 600 600 Tlak v kondenzátoru bar 0,047 0,047 0,047 0,047 0,047 0,047 0,047 0,047 0,04 Teplota spalin C 130 130 130 125 125 125 125 125 125 Jiné % 0 0 0 0 2 2 2 2 2 Tabulka parametrů nového nadkritického uhelného bloku 660 MW Ledvice

Celkový přehled p parametrů moderních uhelných bloků Hnědouhelný podkritický blok Výkon bloku 300 MW 450 MW 600 MW 900 MW Účinnost % 42,2 42,2 42,3 42,3 Měrná spotřeba paliva GJ/MWh 8,53 8,53 8,51 8,51 Vlastní spotřeba % 7,17 7,17 7,15 7,15 Investice Kč/kW 36 529 35 120 34 120 32 711 Stálé provozní náklady Kč/kW 1 461 1 405 1 365 1 308 Hnědouhelný nadkritický blok Výkon bloku (300 MW) 450 MW 600 MW 900 MW Účinnost % (43,3) 44,1 44,4 44,4 Měrná spotřeba paliva GJ/MWh (8,31) 8,16 8,11 8,11 Vlastní spotřeba % 7 6,95 6,85 6,85 Investice Kč/kW 42 976 41 318 40 142 38 484 Stálé provozní náklady Kč/kW 1 719 1 653 1 606 1 539 Černouhelný podkritický blok Výkon bloku 300 MW 450 MW 600 MW 900 MW Účinnost % 42,9 42,9 43,1 43,1 Měrná spotřeba paliva GJ/MWh 8,39 8,39 8,35 8,35 Vlastní spotřeba % 6,35 6,35 6,34 6,34 Investice Kč/kW 29 223 28 096 27 296 26 169 Stálé provozní náklady Kč/kW 1 023 983 955 916 Černouhelný nadkritický blok Výkon bloku (300 MW) 450 MW 600 MW 900 MW Účinnost % (44,1) 44,9 45,3 45,3 Měrná spotřeba paliva GJ/MWh (8,16) 8,02 7,95 7,95 Vlastní spotřeba % 6,2 6,18 6,1 6,1 Investice Kč/kW 34 380 33 054 32 113 30 787 Stálé provozní náklady Kč/kW 1 203 1 157 1 124 1 078

Přehled parametrů pro paroplynové bloky: Paroplynové bloky KWU V94,2A 1ST+1PT+1G třítlak mezipřehřátí KWU V94,2 1ST+1PT+1G dvoutlak GT 13E2 2ST+1PT+3G třítlak mezipřehřátí GT 13E2 2ST+1PT+3G dvoutlak KWU 94,3A 1ST+1PT+1G třítlak mezipřehřátí GE 9001H 1ST+1PT+1G třítlak mezipřehřátí Výkon bloku 278 (181+97)MW 271 (181,6+89,4)MW 513,6 (335,5+178,1)MW 501,9 (336,1+165,8)MW 393 (263+130)MW 501 (330+171)MW Palivo Základní charakteristika bloku Parametry: 1 Instalovaný výkon plyn/pára MWe 278 MW 271 MW 513,6 MW 501,9 MW 393 MW 501 MW 2a Netto účinnost % (bez dodávky tepla) 54,3% 53,04% 53,22% 52,1% 56,47% 58,59% 2b Netto účinnost % (s dodávkou tepla) Příkon v palivu v MW 500 499 943 942 681 839 Součtový výkon tepla a elektřiny pro účinnost v MW 360 360 679 678 490 604 Minimální výkon dodávky tepla pro účinnost vmw 98 111 198 221 116 124 Sníženívýkonu PT v MW při dodávce tepla 16 22 32 44 19 20 3 Měrná spotřeba paliva GJ/MWh 6,63 6,787 6,764 6,91 6,375 6,144 4 Vlastní spotřeba % 2,3 2,3 2,3 2,2 2,2 1,8 5 Provozní rozsah MW (regulační režim) 11,2-278 MW 108,4-271 MW 205,4-513,6 MW 200,8-501,9 MW 157,2-393 MW 200-500 MW 6 Rychlost zatěžování MW/min 27,8 MW/min 29,81 MW/min 51,36 MW/min 55,209 MW/min 39,3 MW/min 50 MW/min 7 Primární regulace % N j ±7% ±8% ±7% ±8% ±7% ±7% 8 Sekundární regulace % N j 9 Doba výstavby roků 10 Doba života roků 11 Investice Kč/kW 12 565,6,- 11 821,7,- 11 493,- 10 936,9,- 11 384,4,- 11 067,6,- 12 Stálé provozní náklady Kč/kW 377 355 345 328 342 333 14 Proměnné provozní náklady bez paliva Kč/kWh 0,016 0,016 0,017 0,017 0,017 0,015

Porovnání účinků elektráren na bázi shodného výrobního účinku 28 806 TJ/r vyrobené elektřiny Typ Přivedené teplo Odvedené teplo Emise CO2 (t) Palivo Teplo (TJ) Komín (TJ) Chladicí věž(tj) Celkem (TJ) Stávající elektrárna 5 x 200 MW 8 441 319 t (HU) 82 302 8 109 39 808 48 007 8 396 363 Komplexní obnova 4 x 250 MW 7 090 240 t (HU) 66 120 6 887 32 426 40 323 7 052 480 Nová elektrárna 2 x 500 MW 6 286 088 t 61 289 6 105 29 645 35 750 6 252 610 Paroplyn 2 x 330 MW 2 x 170 MW 1 003 311 t (HU) 1 365 617 tis m3 49 162 776 19 580 20 356 2 779 171 (ZP) Jaderná elektrárna 1 x 1 000 MW 2 115 t (U) 81 500-55 420 55 420 0

ZÁVĚR: 1. Komplexní obnovou stávaj vajících ch parních elektráren ren event.. výstavbou nových elektráren ren spalujících ch tuhá paliva dojde při p i stejné výrobě elektřiny k značnému snížen ení spotřeby primárn rních energetických zdrojů ve výši i aža 90 000 TJ (cca 9,2 mil t HU) a snížen ení produkce CO2 o cca 8,7 mil t. 2. Další snížen ení spotřeby primárn rních energetických zdrojů se dád očekávat v systémech CZT (cca ve výši i 10 15 000 TJ). 3. Snížen ení spotřeby primárn rních energetických zdrojů v malých a středn edních zdrojích lze odhadnout v řádu okolo 5 tis TJ.