INFORMAČNí ZPRAVODAJ Číslo 08/2011 Vyšlo 29.4.2011 Tramvajová výluka na Masarykově nábřeží 1 Tramvajová výluka na Bubenském nábřeží 1 Posílení provozu midibusových linek 295 a 296 1 Pražský motoráček vyjíždí do druhé sezóny 2 Nový nízkopodlažní kloubový autobus na Mníšecku 4 Vlakem nejrychleji po Praze - 1.část: Holešovice, Libeň, Kyje 5 Na výlet s PID: Českým krasem přes lomy u Mořiny 6 Tramvajová výluka na Masarykově nábřeží Z důvodu rekonstrukce technologických tunelů Národního divadla je od pondělí 18.4.2011 do 16.12.2011 přerušen obousměrně tramvajový provoz v úseku Národní divadlo - Jiráskovo náměstí. Linka 17 je v tomto úseku odkloněna přes zastávky Myslíkova a Národní třída, ruší se v pracovní dny do cca 20:00 vložené spoje vedené v trase Sídliště Modřany - Výstaviště (v části trasy jsou převedeny na linku 21). Pro linku 21 se ruší zastávky Národní divadlo, Národní třída a zavádí se zastávka Myslíkova. Vzhledem k prodloužení intervalů linky 17 bude linka 21 v pracovní dny od 6:30 do 19:30 kapacitně posílena a prodloužena do trasy Levského - Nádraží Braník - Myslíkova - Nádraží Braník - Sídliště Modřany. Náhradní doprava v přerušeném úseku není zavedena. Tramvajová výluka na Bubenském nábřeží Z důvodu opravy tramvajové trati na Bubenském nábřeží je od 30.4.2011 do 7.5.2011 přerušen provoz tramvají v úseku Pražská tržnice - Dělnická. Linky 1 a 3 jsou odkloněny přes Výstaviště, Nádraží Holešovice a Ortenovo náměstí, linka 15 je zrušena, linka 5 je náhradou za linku 15 vedena ze Strossmayerova náměstí ve směru z centra přes zastávky Výstaviště, Nádraží Holešovice, Dělnická a Palmovka do zastávky Nádraží Vysočany. Linka 12 je v pracovní dny od 6:00 do 20:00 prodloužena náhradou za linku 25 z Palmovky do Vozovny Kobylisy. Linka 25 je zkrácena do trasy Vypich - Hradčanská - Letenské náměstí - Vltavská - Pražská tržnice. Ve vyloučeném úseku je zavedena náhradní autobusová linka X-25 v polookružní trase Maniny - Dělnická - Pražská tržnice - Dělnická - Maniny. Posílení provozu midibusových linek 295 a 296 Midibusová linka 295 spojuje od 10.10.2010 městské části v oblasti Prahy se zdravotnickými zařízeními v oblasti a s nemocnicí na Bulovce. Linka 296 jezdí od 12.12.2010 do obtížně dostupných oblastí Prahy 10,14 a 15. Za první měsíce provozu jsme na obou linkách zaznamenali A 'd Regionálni organizátor Pražské integrované dopravy Více na www.ropid.cz Opl Rytířská 10, Praha 1, 11000 Náměty a připomínky: ropid@ropid.mepnet.cz, 234 704 511
PRA2sKÁ eintegrovana ODPRAVA 2/7 značný nárůst počtu cestujících, přičemž v některých úsecích dokonce vyplynula potřeba zvýšení frekvence spojů. Proto od 3.5.2011 rozšiřujeme provoz těchto linek následujícím způsobem: Linka 295 (trasa Nemocnice Bulovka - Střížkov - Poliklinika Frýdecká - Třeboradice): zavedení víkendového provozu v celé trase cca od 9:30 do 18:30 v intervalu 60 minut v ranní špičce pracovního dne je v úseku OC Čakovice > Střížkov zkrácen interval na 10-20 minut zavedením vložených jednosměrných spojů Linka 296 (trasa Sídliště Skalka - Štěrboholy - Cerný Most - Nádraží Horní Počernice): v ranní špičce pracovního dne se zkracuje interval v úseku Na Groši> Sídliště Skalka ze 30 na 15 minut zavedením vložených jednosměrných spojů v odpolední špičce pracovního dne se zkracuje interval ze 30 na 15 minut v úsecích Nádraží Horní Počernice - Bryksova (obousměrně) o víkendech se zkracuje interval ze 30 na 10-20 minut obousměrně v úseku Sídliště Skalka - OC Štěrboholy celotýdenně je prodloužen provoz linky až do cca 23:30 Posílení obou linek je vyvoláno jejich vysokým využitím v některých úsecích (oblast letňanského a proseckého sídliště, sídliště Na Groši nebo Černého Mostu). Rozšířením provozu do období, kdy tyto linky nejezdily, zlepšujeme dostupnost nemocničního areálu Na Bulovce pro návštěvníky i o víkendech a také zajišťujeme pozdně večerní obsluhu oblastí sídliště Skalka, sídliště Na Groši, Černého Mostu a Horních Počernic. Poslední přepravní průzkumy zjistily následující počty cestujících za jeden pracovní den: linka 295: cca 2500 cestujících linka 296: cca 4500 cestujících Úspěšný projekt midibusových linek pro obsluhu zdravotnických zařízení a některých hůře dostupných oblastí Prahy bude pokračovat i v letošním roce. V plánu je zavedení nových linek v oblasti Prahy 7 a také řepského sídliště a Zličína. V přípravě jsou také projekty na rozšíření současných midibusových linek v oblasti Prahy 3, 6, 10 a 11. Pražský motoráček vyjíždí do druhé sezóny Po loňskérn úspěchu Pražského motoráčku, kterým bylo přepraveno téměř 20 000 cestujících, budete mít i letos možnost projet se historickým motorovým vozem po nejkrásnější železniční trati na území Prahy. Motoráček bude jezdit každou sobotu a neděli v období od 7.5. do 30.10.2011 a dále ve státní svátky 5.7.,6.7. a 28.10.2011. Trasa a zastávky Pražského motoráčku: Praha hl. n. - Praha-Smíchov severní nást. - Praha- Žvahov - Praha-Jinonice - Praha-Cibulka - Praha- Stodůlky - Praha-Řepy. Doba jízdy po celé trase je cca 30 minut. Ve spojích Pražského moto ráčku platí jízdní doklady PID (Pražské integrované dopravy). To znamená, že cestující s platným časovým kuponem pro pásma P a O (tzv. "pražská tramvajenka") můžou cestovat bez nutnosti nákupu další jízdenky. Cestující mohou použít také
PRAZSKÁ eintegrovaná ODPRAVA 3/7 jízdní doklady PID pro jednotlivou jízdu, konkrétně přestupní jízdenku PID pro 4 pásma v ceně 26 Kč (děti 10-15 let za 13 Kč, děti do 10 let cestují zdarma). Tuto jízdenku je nutno před nástupem do vlaku označit v označovači v železniční stanici (zpravidla na nástupišti, ve stanici Praha hl. n. u vstupu do podchodů, popř. lze při přestupu využít také jízdenku již předem označenou v jiném dopravním prostředku PID) a její časová platnost je 75 minut od označení. Jízdenku lze zakoupit i přímo ve vlaku u průvodčího, a to podle tarifu dopravce KŽC Doprava, s.r.o. Po dohodě s obsluhou vlaku (kvůli omezené kapacitě) je také možné v Pražském motoráčku přepravit jízdní kolo, od letošního roku nově po Praze bez poplatku. Pražský Semmering Pražský motoráček během své cesty jede po dvou historicky zajímavých pražských tratích. Začíná na pražském hlavním nádraží, které bylo otevřeno v roce 1871. Stávající secesní výpravní budova od architekta Josefa Fanty však pochází z let 1902-1909. V roce 1977 ji doplnila nová odbavovací hala od architekta Josefa Dandy, která během posledních čtyř let prošla rozsáhlou rekonstrukcí a právě v letošním roce byla tato přestavba dokončena. Kolejiště zakrývá monumentální dvoulodní zasklená ocelová hala z roku 1905, která zabírá plochu odpovídající polovině Václavského náměstí. Po projetí 1145 metrů dlouhého vinohradského tunelu a po překonání Vltavy po dvoukolejnérn ocelovém mostě z roku 1901 přijíždí vlak do stanice Praha-Smíchov severní nástupiště. Jedná se o bývalou společnou stanici tří společností: Dráhy císaře Františka Josefa (stavitele Pražské spojovací dráhy), Pražsko-duchcovské dráhy a Buštěhradské dráhy. A právě po trati patřící posledně jmenované společnosti vyrazí Pražský motoráček na svoji další cestu. Potřeba sklesání do vltavského údolí mzsrrru sklony vyvolala nutnost rozvinutí trasy, čímž vznikla, díky odvážnému vedení trati oblastí tzv. Pražského Barrandienu, zřejmě nejkrásnější trať ležící nyní na území našeho hlavního města. Ze Smíchova stoupá ve velké smyčce nad Zlíchovem a poté velkým pravotočivým obloukem dvakrát překonává Prokopské údolí. Proto bylo třeba vybudovat dva mohutné viadukty o délkách 170, resp. 180 metrů s maximálními výškami 23, resp. 25 metrů. Mezi vápencovými skalami pokračuje trať kolem Žvahova a Dívčích hradů do Jinonic. Vlak dále jede přes Cibulku a Stodůlky do stanice Praha- Řepy, kde jízda Pražského motoráčku končí v bezprostřední blízkosti řepského sídliště. Směle vedená trať ze Smíchova do Hostivice si velmi záhy vysloužila přezdívku Pražský Semmering. Tento název je odvozen od známé rakouské trati v Alpách, která prochází mezi spolkovými zeměmi Dolní Rakousko a Štýrsko horským sedlem Semmering. Její stavba byla dokončena v roce 1854 a jednalo se o první evropskou horskou železniční trať. Pojem "Semmering" se tak stal synonymem pro všechny odvážně trasované tratě na světě včetně trati, jejíž koleje využívá Pražský motoráček. Pražské výh ledy Z vlaku Pražského motoráčku může cestující vychutnávat pohledy na četná pražská zákoutí a může se seznámit s různými stavebními slohy a urbanistickými celky. Jízda vlaku začíná na nejvýznamnějším českém nádraží pod dohledem ohromující Fantovy budovy. Překrásné pohledy na Prahu se otevírají i ze železničního mostu přes Vltavu. Vpravo se rozprostírá panoráma pražského historického centra, v čele s neobyčejným pohledem na Pražský hrad. Na levé straně
PRAZSKA eintegrovaná DOPRAVA 4/7 se nad vlakem majestátně tyčí kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na historickém Vyšehradě. Bývalá industriální krása průmyslové čtvrti Smíchov již převážně ustoupila především novým dopravním stavbám. Z hlubočepských viaduktů může cestující sledovat téměř vesnickou zástavbu původních Hlubočep, ale i unikátní přírodu Prokopského údolí. Především skála nad druhým hlubočepským viaduktem upoutá pohledy cestujících. Neobyčejný výhled na hlavní město se naskýtá krátce za výhybnou Žvahov. Po pravé straně se na několik vteřin ukáže málo známý pohled na velkou část Prahy. Poté se za okny vlaku střídají opravdu nepříliš povědomé části stověžatého města. Projíždí kolem Konvářky a Dívčích hradů, v Jinonicích se prosmýkne kolem bývalé továrny Walter, později Motorlet, pokračuje se přes vilové čtvrti Košíře a Cibulka i přírodním parkem na rozhraní Motola, Košířů a Stodůlek k řepskému sídlišti pocházejícímu z let socialismu. Zde Pražský motoráček svou cestu končí ve stanici nesoucí nově název Praha-Řepy. Přímo před nádražím se nachází tramvajová konečná Sídliště Řepy, a tak cestující můžou pro svůj návrat zpět do centra použít nejen vlak, ale i tramvaj. Čím se svezete? Jízdu Pražského motoráčku zajišťuje dopravce KŽC Doprava, s.r.o., který se specializuje na provozování nostalgických vlaků. Vypravován zde bude motorový vůz řady M 262.0. Tyto čtyřnápravové vozy vyráběly v letech 1949-1951 podniky ČKD Sokolovo Praha a První Brněnská a Královopolská strojírna v Brně a v letech 1952-1960 podnik Tatra Studénka. Celkem bylo vyrobeno 238 kusů těchto motorových vozů, které se v pravidelném provozu udržely až začátku.: 21. století. V současné době je několik vozů řady M 262.0 (později nesoucí označení 830) ve vlastnictví různých muzejních železničních spolků, které s nimi zajišťují historické a nostalgické vlaky. Motorové vozy řady M 262.0 znamenaly významnou modernizaci poválečného vozidlového parku Československých státních drah. Dva velkoprostorové oddíly poskytují 56 míst k sezení, cestující ocení spouštěcí okna umožňující skvělý výhled na okolí trati. Motorové vozy s maximální rychlostí 90 km/h byly zpočátku nasazovány i na rychlíkové spoje. Jeden ze zachovaných motorových vozů řady M 262.0 je pravidelně nasazován také na Pražský motoráček. Ve výjimečných případech zde může být nasazen další historický motorový vůz řady M 286.1 (později řada 851) pocházející z roku 1968. Nový nízkopodlažní kloubový autobus na Mníšecku Dopravce MARTIN UHER, s.r.o. zařadil do provozu na linky Pražské integrované dopravy již sedmý kloubový autobus. Zároveň rozšířil svůj vozový park o deváté nízkopodlažní vozidlo. Nový autobus bude provozován na linkách 317, 320 a 321 mezi Prahou, Mníškem pod Brdy a Dobříší. Autobus značky Solaris Urbino 18 je plně nízkopodlažní, má troje dveře a celkem 52 sedaček, které jsou opatřeny měkčími sedáky pro pohodlnější sezení na delší vzdálenosti. Nový typ sedaček je také vybaven zvýšenými opěrkami hlavy a nastavitelnými opěrkami na ruce. Pro lepší odvětrávání interiéru v letních měsících jsou v autobuse instalovány velké větrací otvory v bočních oknech. Vůz je nalakován v jednotném nátěru PIO, který tvoří kombinace červené, modré a bílé barvy, a plně odpovídá požadovaným standardům kvality pro nové příměstské autobusy PID.
PRAtSKÁ einteúrovana ODPRAVA 5/7 Nízkopodlažní kloubové autobusy Solaris Urbino 18 jsou provozovány n51linkách PID u třech dopravců (MARTIN UHER - 3, Veolia Transport Praha - 3 a CSAD Střední Cechy - 4). Díky svojí konstrukci a širší karoserii nabízejí více místa pro cestující a umožňují snadný nástup vozičkářů, cestujících s kočárky a méně pohyblivých osob. Složení vozového parku dopravce MARTIN UHER je rozmanité a umožňuje nasadit optimální typ vozidla podle potřebné kapacity. Dopravce má jeden z nejmladších vozových parků v rámci Pražské integrované dopravy - průměrné stáří je 7 let. SIozem - vozov ého parku dopravce MARTIN UHER k 31.3.2011: typ vozidla počet autobusů standardní středněpodlažní (12 m) 19 standardní nízkopodlažní (12 m) 3 minibus středněpodlažní (8 m) 1 minibus nízkopodlažní (8 m) 2 prodloužený nízkopodlažní (15 m) 1 kloubový středněpodlažní (18 m) 4 kloubový nízkopodlažní (18 m) 3 speciální (cyklobus) 2 Martin Uher také stál u zrodu Pražské integrované dopravy - na linkách PID jezdí již od roku 1992 (linka 255), první příměstská linka tohoto dopravce byla zavedena v roce 1995, a to pod číslem 360 do Jíloviště. Do Mníšku pod Brdy byly zavedeny linky PID o rok později a letos 1. července tomu bude již 15 let. V současné době zajišťuje dopravce MARTIN UHER provoz na linkách PID, které obsluhují jižní okraj Prahy a jihozápadní část Středočeského kraje. Konkrétně se jedná o linky 314,317,318,320,321, 446,447,448,449 a také brdský cyklobus. Během 1. poloviny roku 2011 dochází k dalšímu rozšíření počtu kloubových autobusů na příměstské linky PID, které nám umožňují efektivním způsobem řešit kapacitní problémy na nejvytíženějších linkách. Od dubna jezdí v oblasti Štěchovic (linky 338, 390) již druhý kloubový autobus, na linku 332 mezi Budějovickou a Jílovým u Prahy byly nově nasazeny dva kloubové autobusy a díky novému autobusu v Mníšku pod Brdy budou nasazeny kloubové autobusy také na vybrané spoje rychlíkové linky 320. Vlakem nejrychleji po Praze - 1. část: Holešovice, Libeň, Kyje Linkou S41 z Libně do Holešovic za 7 minut Vlaková linka S41 nabízí bezkonkurenčně nejrychlejší spojení mezi Prahou 6, 7, 8 a 9. Každou půlhodinu v špičkách všedních dnů a každou hodinu vostatních obdobích se můžete svézt rychlým vlakem nejen z Holešovic do Libně, ale i třeba do Bubenče, Sedlce či Roztok u Prahy. Ve všední dny jsou nově na linku S41 nasazovány třívozové nízkopodlažní pantografové jednotky, takže cestování je nejen rychlé, ale nabízí i vysokou kapacitu. Ve stanici Praha-Holešovice je přímý přestup na metro C, využít se dají i tramvajové a autobusové linky mířící do okolních čtvrtí. V Libni zas můžete přestoupit na páteřní autobusové linky jedoucí na Prosek či do Malešic. Pro ty, kteří potřebují jet vlakem dál směrem na Klánovice nebo Kolín, je tu pohodlný přestup v Libni mezi linkami S41 a S1. Vlaky na sebe nejen navazují, ale často lze přestoupit z vlaku do vlaku na stejném nástupišti.
PRAZ5KÁ eintegrovaná ODPRAVA 6/7 Linkou 57 z Kyjí na 5míchov za 25 minut Od prosince 2010 funguje nová průjezdná vlaková linka centrem Prahy - ve špičkách pracovních dnů jezdí vlaky každou půlhodinu mezi Berounem, Prahou a Úvaly pod označením 57. Po počátečních problémech způsobených extrémní zimou se podařilo nový dopravní systém výrazně zlepšit a nyní již jezdí vlaky linky S7 skrz pražské hlavní nádraží bez větších potíží a zpoždění. Podle posledních průzkumů si nové spojení získává stále větší přízeň cestujících a není divu - tak rychle jako vlakem se z jednoho konce Prahy na druhý nedostanete ani metrem. Od loňského prosince u kyjského nádraží navazuje midibusová linka 296, která rozváží cestující každou půlhodinu do okolních čtvrtí, například na Černý Most, do Horních i Dolních Počernic nebo do Štěrbohol. Na výlet do Posázaví nejrychleji z Prahy 6 a 7 Městská vlaková linka S41 si postupně získala mnoho pravidelných cestujících ve všední dny, a proto nabízíme Pražanům nově i víkendový provoz s prodloužením do Hostivaře. Vlaky linky S41 jezdí o víkendech každou hodinu z Roztok u Prahy přes Bubeneč, Holešovice a Libeň do Hostivaře, kde je vytvořena návaznost na vlaky ve směru Říčany a Strančice. V Libni jsou pak vytvořeny návaznosti na rychlíky ve směru Kolín. Pro výletníky je tu jedinečná příležitost zkrátit si cestu přes Prahu vlakem a ještě zažít neobvyklou projížďku po málo známých pražských tratích. Například z Holešovic do Hostivaře to vlakem trvá pouhých 19 minut. Pomocí linky S41 se tedy dá jet na výlet nejen z oblasti Prahy 6, 7 a 8 do Posázaví nebo Ladova kraje, ale obyvatelé Prahy 10 mohou použít rychlého spojení linkou S41 k návštěvě trojské ZOO, Botanické zahrady nebo třeba největšího pražského parku - Stromovky. Na výlet s PID: Českým krasem přes lomy u Mořiny S výletem, směřujícím do střední části CHKO Český kras, započneme na autobusové zastávce Mořinka. Správný směr našeho putování je po červené turistické značce proti směru jízdy autobusu, kterým jsme přijeli. Červená značka vede zprvu otevřenou krajinou a protíná dvě silnice a pak mírně klesá lesem, na jehož konci přijdeme k rozcestí pod hradem Karlštejn. Budeme-Ii mít zájem, můžeme navštívit blízké Muzeum betlémů. Od rozcestí pod hradem Karlštejn vede červená značka podél četných obchůdků a stoupá k hradu. Několik desítek metrů před vstupem na hrad můžeme navštívit Muzeum voskových figurín. Od vstupní brány hradu půjdeme dále po červené značce vpravo dolů po pěšině k silnici a dále po ní, až po několika stech metrech odbočíme vlevo
pra2ská eintegrovaná ODPRAVA 7/7 k památnému dubu Sedmi bratří. Zde začíná žlutá turistická značka, po které budeme pokračovat dále (zprvu přímo, pak mírně vpravo), a která nás bude provázet kolem vápencových lomů Amerika. Nejprve mineme lom Malá Amerika, ve kterém se dle legendy nachází zapomenutý příslušník německé armády Hans Hagen. V jedné ze soustav štol Malé Ameriky dodnes visí část kolejnice, a pokud na ni někdo zabuší, dle legendy si pro něj přijde samotný Hagen, nebo jeho duch a nešťastníkův osud bude zpečetěn. S ohledem na naši vlastní bezpečnost však musíme respektovat, že nejen do tohoto, ale i do všech dalších lomů, kolem kterých půjdeme, je vstup zakázán. Těžko říci, do jaké míry je tato legenda pravdivá. Jisté však je, že v nedalekém lomu Mexiko (též Trestanecký lom), kolem kterého také prochází žlutá značka, byl na počátku 50. let 20. stol. zřízen jeden z nejhorších pracovních táborů pro politické vězně. Pokračuje dále kolem největšího v soustavě lomů, který nese název Velká Amerika. Tento lom je ze všech nejznámější a je nejvíce navštěvován. V současnosti se dokonce uvažuje o jeho zpřístupnění. Po příchodu na silnici se dáme vpravo, ale po chvíli nás žlutá značka opět odkloní ze silnice směrem vpravo. Sestupujeme z kopečku a postupně přejdeme vlečku, mineme starý židovský hřbitov a vkročíme do obce Mořina, odkud půjdeme ~Ievo po modré značce. V Mořině se nabízí možnost ukončení tohoto výletu. Jezdí odtud autobus linky č. 311 na Zličín v cca 2,5hodinovém intervalu. Pokud ještě nejsme unaveni, modrá značka nás povede klesáním do horní části Karlického údolí v lokalitě Dolní Roblín, ze které budeme krátce stoupat do obce Roblln. I v Roblíně můžeme výlet ukončit; zde jezdí pro změnu autobus linky č. 313, kterým dojedeme na Nádraží Radotín (a odtud dále do centra Prahy buď vlakem, nebo městskými autobusovými linkami PID). Nejzdatnější budou pokračovat z Roblína dále po modré značce a sestoupí lesem do obce Vonoklasy. Zde odbočí vpravo na zelenou turistickou značku a před autobusovou zastávkou Vonoklasy, samoobsluha zahnou vlevo. Sejdeme do údolí Berounky a na okraji obce Karlík půjdeme kolem aleje ovocných stromů až do Dobřichovic. Stále pozorně sledujeme zelenou značku, která několikrát prudce mění směr. V Dobřichovicích stojí za povšimnutí pěkný barokní zámek s věží. Zelená značka vede až k lávce přes Berounku a končí přímo před železniční stanicí, odkud jezdí vlaky do Prahy každou půlhodinu. S ohledem na členitost terénu není tento výlet příliš vhodný pro cyklisty.