Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Všetatská černava CZ0210034
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Všetatská černava Kód lokality: CZ0210034 Kód lokality v ÚSOP: 2621 Rozloha (ha): 10,9578 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 168 1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 8,2280 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 75,1 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP Kategorie Název 1025 PR Všetatská černava Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 2,6901 Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 24,5 Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády NENÍ Smluvní ochrana dle 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 0,0397 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 0,4 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Tišice, Všetaty Dotčená katastrální území Chrást u Tišic, Všetaty 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Horninové podloží území tvoří křídové (spodní turon) slínovce, které jsou překryty pleistocénními písčitými usazeninami a slatinami. V depresích sedimentují recentně hnilokaly.
Geomorfologie: Lokalita je součástí Středolabské tabule; leží v ploché Mělnické kotlině, průměrná výška okolí je 170 m n. m. Reliéf: Ploché území, které se nachází mezi křížením náspů dvou železničních tratí. Pedologie: Na podloží je vyvinuta saprická organozem s vysokým podílem organické hmoty. Krajinná charakteristika: Lokalita leží v ploché nivě Košáteckého potoka, kde se v minulosti rozkládaly rozlehlé slatinné louky, z nichž dodnes zbyly pouze nepatrné relikty. Středem území prochází železniční trať s vysokým náspem, pod nímž se rozkládají většinou mělké zamokřené deprese. Biota Flóra a vegetace; předmět ochrany: Dle fytogeografického členění spadá území do Českého termofytika, fytogeografického okresu Střední Polabí a podokresu Všetatské Polabí. Podél železničního náspu se rozkládá pás různě hlubokých zamokřených depresí, příhodných pro rozvoj celé série vlhkomilných společenstev. Prohlubně jsou antropogenního původu, vzniklo v nich druhotné refugium cenných mokřadních společenstev, která z okolí již vymizela. Nejhlubší a nejvíce zamokřené prohlubně obsazují společenstva rákosin, které vzápětí přecházejí ve formace s přítomnou až dominantní mařicí pilovitou (as. Cladietum marisci), které jsou předmětem ochrany. Dále pokračuje vegetace vápnitých slatin svazu Caricion davallianae s mařicí pilovitou a vzácně s malými kompaktními porosty sítiny slatinné (Juncus subnodulosus) a šášiny rezavé (Schoenus ferrugineus). Dva naposledy zmíněné typy vegetace jsou v současné době na ústupu. Předmět ochrany facie s dominantní mařicí naopak nevykazují známky akutního ohrožení a v území se spíše šíří. Mozaiku na výše umístěných stanovištích doplňují spíše degradované, přesto však hodnotné bezkolencové trávníky sv. Molinion caeruleae a tužebníková lada sv. Calthion palustris. Na svazích depresí jsou maloplošně vyvinuty širokolisté suché trávníky. V území roste řada vzácných druhů. Významný je kupř. výskyt zástupců čeledi Orchideaceae - vstavače bahenního (Orchis palustris), prstnatce pleťového (Dactylorhiza incarnata) oba jsou kriticky ohrožené dle Červeného seznamu cévnatých rostlin, prstnatec pleťový je navíc veden ve vyhlášce 395/1992 Sb. jako silně ohrožený - a silně ohroženého kruštíku bahenního (Epipactis palustris). Ochranářsky zvláště cenné druhy doplňují zeměžluč přímořská slatinná (Centaurium litoralle ssp. compressum) a již výše zmíněné mařice pilovitá (Cladium mariscus), šášina rezavá (Schoenus ferrugienus) a sítina slatinná (Juncus subnodulosus), všechny řazené do kategorie kriticky ohrožených (ve smyslu vyhlášky č. 395/1992 Sb.). Dále se zde vyskytují kupř. ohrožená přeslička větevnatá (Equisetum ramosissimum), silně ohrožená ostřice šupinoplodá (Carex lepidocarpa) a další. Do porostů v území invaduje rákos (Phragmites australis), či (na sušších stanovištích) třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) a - zejména vrbové - křoviny. Z invazních druhů se v území vyskytují loubinec popínavý (Parthenocissus inserta) a kustovnice cizí (Lycium barbarum). Fauna Území je významnou lokalitou mokřadních bezobratlých. Velmi významný je výskyt pavouka mravčíka skalního (Zodarion rubidum). Dále zde lze narazit na bioindikační druhy brouků střevlíčka rákosního (Odacantha melanura), v ČR poměrně vzácného střevlíčka Chlaeniellus tristis, tesaříka pižmového (Aromia moschata) aj. Z motýlů lze uvést například píďalku vachtovou (Orthonama vittata), citlivý druh, negativně reagující na odvodnění, na suchých stanovištích se vyskytuje vzácnější přástevník starčkový (Tyria jacobea). Větší plocha mokřadů skýtá vítané refugium četným obojživelníkům, jako třeba blatnici skvrnité (Pelobates fuscus), rosničce zelené (Hyla arborea), nebo skokanu skřehotavému (Rana ridibunda). Udáván (Anonymus cit. in: Formanová 2011) je odsud též skokan ostronosý (Rana arvalis), při novějším zoologickém průzkumu však nebyl potvrzen (Zámečník & Čížek 2008). Lokalita je také atraktivním hnízdištěm či potravním stanovištěm ptáků, velký význam může mít též v době tahu. Zámečník & Čížek (2008) odsud udávají celkem 13 ZCHD ptáků, z nichž zde hnízdí kupříkladu slavík obecný (Luscinia megarhynchos) nebo ťuhýk obecný (Lanius collurio), zaznamenán byl i strnad luční (Miliaria calandra), který však dost možná hnízdí mimo území.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Stanoviště Kód předmětu ochrany: 7210 * Název předmětu ochrany: Vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou (Cladium mariscus) a druhy svazu Caricion davallianae Rozloha (ha): 2,3616 Relativní rozloha (%): 21,55 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: vynikající hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zachování předmětu ochrany v rozloze odpovídající době vyhlášení, zlepšení struktury porostů * označuje prioritní stanoviště 2.2 Nároky předmětů ochrany Stanoviště Kód předmětu ochrany: 7210 * Název předmětu ochrany: Vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou (Cladium mariscus) a druhy svazu Caricion davallianae Popis nároků předmětu ochrany: Stanoviště je zde zastoupeno biotopem M1.8 - Vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou. Tato formace je u nás prakticky omezena na oblast tzv. Polabských černav. Obsazuje zazemňující se slatiny, popř. lidmi disturbované, zamokřené plochy. Místa výskytu bývají silně zamokřená, vodní hladina se drží nad povrchem až do července či srpna, společenstvo se však může vyskytovat i na místech vysychajících již v jarních měsících. Struktura a vzhled vegetace jsou obdobné rákosinám, dominujícím druhem je mařice pilovitá (Cladium mariscus) doprovázená zejména dalšími druhy rákosin a ostřicových porostů, občas sem pronikají druhy bazických slatinišť nebo slanisek, mohou se však objevovat i zcela monodominantní a druhově chudé porosty bez těchto druhů. K poškození by mohlo dojít zejména velkoplošnými změnami vodního režimu, významným ohrožujícím faktorem je také eutrofizace. Porosty mohou být náchylné k zarůstání dřevinami, vysoká citlivost vůči zarůstání je dána i malou rozlohou a vzácností mařicových porostů. Odstraňování náletových dřevin je třeba provádět podle aktuální situace a dřeviny je nutné odstranit dříve než začnou plodit. Porosty je možné kosit v několikaletém intervalu, v monodominantních porostech na silně zamokřených stanovištích však seč není zcela nezbytná. 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Lokalita je cenná zejména z botanického (fytocenologického) hlediska. Jakkoliv by se management měl přizpůsobovat i dalším požadavkům (bezobratlí, obojživelníci, ptáci), ochrana slatiništních společenstev, zejména s dominantní mařicí pilovitou, by měla mít vždy prioritu - zachování charakteru lokality je totiž převážně přínosem i pro tyto další skupiny. Podobně by měla být dávána přednost ochraně rostlinných společenstev před jednotlivými rostlinnými druhy. Kupříkladu kosení stanoviště, které je předmětem ochrany, může vést ke snížení abundance kriticky ohrožené mařice pilovité, z hlediska stanoviště však přináší zlepšení vegetační struktury a je tedy zcela žádoucí a dopad na mařici akceptovatelný. Z druhů je třeba preferovat ty, které jsou konkurenčně méně zdatné, ochrana mařice pilovité by měla být zohledňována až poté. Vzhledem k její schopnosti klonálního růstu a silné expanzní tendenci není třeba se obávat, že by mohla v lokalitě v blízké budoucnosti vyhynout Rozloha porostů dominovaných mařicí by měla být udržována na úrovni odpovídající době vyhlášení. Expanze těchto porostů zejména na úkor vegetace sv. Caricion davallianae a Molinion caerulae je považována za nežádoucí a je třeba ji bránit pravidelným kosením.
Na úrovni druhů může konflikt vytvářet termín kosení. Pro potlačení konkurenčně silných druhů je nezbytná časná seč, která však může zároveň zasáhnout některé z ohrožených rostlin v době květu nebo před ní. Obecně však lze říci, že expanze silných kompetitorů je jedním z hlavních ohrožujících faktorů a pro většinu ohrožených druhů je nebezpečnější než sama seč, zvláště uvážíme-li, že většina těchto druhů je víceletých a potlačené generativní rozmnožování povede k preferenci ukládání do zásobních orgánů nebo vegetativních rozmnožovacích strategií. Prioritu by mělo mít vždy potlačení expanze, pomine-li však její bezprostřední nebezpečí, je vhodné volit kompromis a termín seče v jednotlivých letech střídat - od období před květem ochranářsky cenných druhů po pozdně letní (či podzimní) termín, kdy je již většina těchto druhů odkvetlá a vysemeněná. Místa výskytu druhů citlivých na kosení lze případně ohraničit a vyjmout z pravidelného managementu. Konkrétně je vhodné takto postupovat v případě vrby rozmarýnolisté (Salix rosmarinifolia) nebo vybraných ostrůvků mařice pilovité (Cladium mariscus) v jinak krátkostébelných slatinných porostech. 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Zemědělské hospodaření Území se nachází v tradiční zemědělské oblasti. Do 19. století byla pravděpodobně velká část původních zdejších slatin (zaujímaly rozsáhlý prostor mezi dnešními Všetaty, Čečelicemi, Byšicemi a Dřísy) přeměněna na ornou půdu. Na místě dnešní EVL a v jejím blízkém okolí se rozkládala především pole, na extrémních (pravděpodobně převážně podmáčených) stanovištích se však udržely nepravidelné ostrůvky travních porostů - zde lze předpokládat refugia kdysi rozsáhlejších mokřadních společenstev. Tyto porosty byly v minulosti využívány, tj. koseny na seno nebo alespoň na stelivo. Právě kosení pomáhalo chránit zbytky slatin před sukcesí. Jistou změnu ve využívání lokality přinesla stavba železniční trati (viz níže), kosení travinných porostů v jejím okolí však pokračovalo i nadále, jak lze poznat ještě z archivních leteckých snímků z poloviny 20. století. Ve 20. století, zejména v jeho druhé polovině postupovala intenzifikace hospodaření. Tehdy byly v okolí často zlikvidovány i poslední zbytky původních černav a vzrostl tak význam této lokality, coby refugia. Lokalita sama zůstala díky obtížné přístupnosti spíše opuštěna a zarůstala dřevinami i rákosem. Splach živin z dotovaných polí se negativně projevil a pravděpodobně i nadále projevuje eutrofizací lokality. Kosení se udržovalo nanejvýše maloplošně a z doby snahy o vyhlášení SPR (viz níže) již o něm nejsou zmínky. Absence kosení však zároveň prospívala i porostům s dominantní mařicí, které se tak mohly šířit na úkor ostatních typů vegetace. Ochrana přírody Přírodovědecká hodnota lokality byla známa již přinejmenším v první polovině 20. století. První návrh na zřízení chráněného území padl nejspíše v roce 1951. Intenzivnější jednání probíhala od 70. let 20. století. V roce 1982 byl zpracován inventarizační botanický průzkum (Rydlo 1982) pro návrh SPR, v roce 1986 zde byl vyhlášen chráněný přírodní výtvor a v roce 1992 došlo konečně k vyhlášení PR. Od roku 1994 zde byl zaváděn ochranářský management. Od té doby je téměř pravidelně kosena severní část lokality, kde se vyskytuje šášina rezavá. Seč obvykle probíhala na konci léta, díky čemuž sice mohla dozrát semena vzácnějších druhů rostlin, postup expanzních druhů však nebyl úspěšně blokován a seč tedy spíše vedla k vytváření zapojenějších porostů. Součástí ochranářské péče o lokalitu bylo též průběžné odstraňování skládek železničního či komunálního odpadu (viz níže). Kromě odstranění negativního vlivu, způsobeného samotnou skládkou, byl zaznamenán i nečekaný pozitivní účinek na chráněnou květenu - obnažené plošky byly osídleny některými konkurenčně slabými ohroženými druhy rostlin, jako je ostřice šupinoplodá nebo sítina slatinná. Počínaje rokem 2007 byly kosené partie ještě více rozšířeny, nově byla pokusně kosena také malá část porostu mařice - cílem bylo odstranit stařinu a zlepšit vitalitu druhu. Zásah však nevedl k očekávaným výsledkům. Prosvětlení porostu a obnažení půdy umožnilo zcela nežádoucí expanzi třtiny křovištní. V letech 2008 a 2009 došlo k výpadku v kosení, a to kvůli setrvalému a silnému zamokření lokality. Výpadek se projevil převážně negativně. Zvýšila se abundance některých ohrožených druhů citlivých na kosení (kupř. vrba rozmarýnolistá), zároveň se však rychle rozšířily konkurenčně silné druhy a typické druhy slatin naopak ustoupily. V roce 2010 bylo kosení obnoveno. Současná péče probíhá pod vedením KÚ Středočeského kraje v souladu s aktuálně platným plánem péče. V loňském roce byly v rámci managementových opatření pokosena část lokality a místy byly též vyřezány náletové porosty. Plocha uvedená v tomto SDO jako zásahová plocha č. 1 - tedy botanicky nejcennější část území s významným výskytem předmětu ochrany - byla pokoseny mozaikovým způsobem. Ostatní partie s výskytem porostů s mařicí pilovitou koseny nebyly. Zatím je příliš brzo na to, aby bylo možné zhodnotit dooad aktuálního managementu, lze však očekávat pozitivní účinek na předmět ochrany. 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů
Plány péče Název ZCHÚ: PR Všetatská černava Autor: Formanová I. Schválil: KÚ Středočeského kraje Datum schválení: 26. 3. 2007 Platnost od-do: 1. 1. 2007-31. 12. 2016 Název ZCHÚ: PR Všetatská černava Autor: Formanová I. Schválil: KÚ Středočeského kraje Datum schválení: 6. 6. 2013 Platnost od-do: 1. 1. 2012-31. 12. 2021
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Přírodovědně nejcennější plochy s výrazným charakterem sv. Caricion davallianae, tedy spíše krátkostébelného charakteru (třebaže tento může být potlačen vlivem výpadků až úplné absence předchozího hospodaření) a s významným výskytem ochranářsky cenných druhů rostlin (plocha č. 1, v případě nově nalezeného výskytu i jinde) je třeba kosit jednou ročně, střídavě v různých termínech v době od konce května do září. Pokud ve společenstvu zřetelně expandují konkurenčně silné traviny, je vhodné první (2-3) roky kosit spíše časně. Dlouhodobé kosení v jednom stálém termínu je nevhodné - časné kosení koncem jara nebo počátkem léta znemožní generativní rozmnožování velké části ohrožených druhů, pozdně letní kosení je naopak neúčinné při potlačování expanzivních travin. Střídání termínů tak umožní potlačit silné kompetitory, aniž by při tom byly výrazně ohroženy významnější druhy. Kosení by mělo být prováděno přednostně ručními nástroji a výška strniště by neměla klesnout pod 15 cm, aby nedocházelo k narušení trsů šášiny rezavé. Vhodná je mozaiková forma seče, při níž by cca 10-20 % plochy zůstalo v daném roce nepokoseno. Nepokosené plochy by v takovém případě měly být střídány mezi jednotlivými lety - opakované vynechání téže plochy je nežádoucí - a plochy s významným výskytem třtiny křovištní nebo výraznou dominancí dalších expanzivních druhů by měly být koseny každoročně bez vynechání seče. Ze seče je vhodné dlouhodobě vyjmout některá místa výskytu druhů citlivých na obhospodařování, jedná se především o polykormony vrby rozmarýnolisté. Plošky nejzachovalejších slatinných trávníků je možné kosit s nižší frekvencí, nejlépe pouze jednou za 2 roky. V krátkostébelných porostech je také možné vynechávat vybrané ostrůvky mařice pilovité a kosit je jednou za 2-5 let, není to však nezbytné, neboť tento druh se zde snadno šíří a dříve popsané mozaikové kosení by v tomto případě mělo být dostatečné. Je třeba poznamenat, že kosení ve výše zmíněném režimu již probíhá a postačí tedy navázat na předchozí management. Vysokostébelné a po většinu roku zamokřené porosty s dominantní mařicí (plochy č. 4 a 5) je ve většině případů možné ponechat nekosené, neboť se jedná o relativně stabilní společenstva. Dřívější zkušenosti z této lokality ukazují, že občasná seč nijak nezvyšuje vitalitu druhu, spíše usnadňuje expanzi třtiny křovištní. Místa s vysokou abundancí zejména rákosu, chrastice nebo třtiny křovištní (zejména v ploše č. 2) je však vhodné kosit jednou ročně. Doporučeným termínem je druhá, případně i třetí třetina června, kdy již alespoň část mařice odplodila, většina expanzních druhů má však doposud před květem, kosení je však možné provést i dříve. Místa, která jsou těmito expanzivními druhy zcela dominovaná je nezbytné kosit dvakrát ročně, poprvé před dobou květu a podruhé na konci sezóny, kdy se jejich porost většinou regeneruje. Poté, co bude expanze potlačena, je vhodné přejít na seč v nižší frekvenci, popřípadě - v silně zamokřených partiích příznivých pro šíření vysokostébelných porostů s mařicí - i od seče zcela ustoupit a opakovat ji pouze v případě obnovené expanze. Významné ohrožení představuje šíření dřevin, které je proto třeba vyřezávat. Většinu území je třeba udržovat téměř bez dřevin (s výjimkou ohrožených druhů), nanejvýše je možné ponechávat solitéry vzrostlých stromů a vybrané polykormony vrb, kterým je však třeba důsledným obsekáváním nebo výřezem bránit v expanzi. Tam, kde se již dříve vyvinul zapojený porost blízký lužnímu lesu (střed lokality), je vhodné porost ponechat, pokoušet se o obnovu bezlesí není žádoucí. Výřez je možné provádět jak mimo vegetační sezónu, tak na jejím konci - ve druhém případě je pak možné jej doplnit o bodovou aplikaci arboricidu proti zmlazení. Výška řezu by měla být co nejmenší, tak, aby dané místo bylo možné po výřezu kosit. Vyřezaná místa je třeba v následujících letech kontrolovat a odstraňovat zde případné výmladky. Dřeviny je možné likvidovat nejenom výřezem, ale - zvláště na místech s vysokou hladinou podpovrchové vody - též vytrhávat i s kořeny - výhodou je vysoká účinnost opatření i disturbance zvýhodňující konkurenčně slabé druhy. Je však třeba dbát na to, aby nedocházelo k nadměrnému poškození ostatní vegetace a (vhodnou volbou místa a následným kosením) aby po vytržení nenásledovala ruderalizace stanoviště. Zbytky navážky, ponechané na okraji botanicky nejcennější části území je třeba šetrně odstranit. Na témže místě je možné spolu s tím vytvořit mělkou tůň, podobnou těm, které jsou popsány níže. Taktéž je třeba z území průběžně odstraňovat černé skládky odpadu. Stanovištní diverzitu je vhodné na některých místech obohatit nově vybudovanými malými mělkými tůněmi, které by mohly nejprve sloužit jako stanoviště různých druhů organismů (řasy rodu Chara, obojživelníci apod.) a v budoucnu by se sukcesí pomalu přibližovaly slatiništním společenstvům. Dno tůní by se mělo svažovat jen pozvolna, hloubka by neměla přesáhnout 1 m. Vytěžený substrát je třeba deponovat mimo lokalitu. V území byly zaznamenány nepůvodní druhy loubinec popínavý (Parthenocissus inserta) a kustovnice cizí (Lycium barbarum). Jejich výskyt se sice momentálně omezuje na nevelkou a botanicky méně hodnotnou plochu ve středu území, nelze však vyloučit další šíření. Oba druhy je tedy vhodné z lokality odstranit nejlépe mechanickým způsobem, užití herbicidu je méně vhodné, ale přípustné. Loubinec je nejvhodnější důsledně vytrhávat včetně všech kořenujících odnoží, optimálně v květnu, a tento zákrok je třeba ještě týž rok na konci léta opakovat. Kustovnici je třeba vykopávat včetně kořenového systému - větší rostliny je předtím vhodné seříznout, přípustný je také výřez s bodovou aplikací arboricidu na řez. Lze očekávat, že žádný z těchto druhů se nepodaří v lokalitě vyhubit během jednoho roku, a proto bude nejspíše třeba zákrok v následujících letech opakovat (v případě loubince s roční přestávkou), dokud nebudou zcela zničeny.
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření 1 Ruční kosení podmáčených lokalit, svažitých lokalit a lokalit se zhoršenou dostupností Kosení slatinné biotopy s nižší abundancí mařice a s přítomností ochranářsky cenných, kompetičně slabých druhů; optimální je mozaiková seč s vynecháním 10-20 % plochy (viz kap. 3.1); posečenou biomasu usušit na místě a poté odstranit z lokality Vhodný interval 1 x za 1 rok Kalendář pro management 15.5.-30.9. šetřit polykormony vrby rozmarýnolisté; nejzachovalejší slatinné partie je možné kosit pouze jednou za 2 roky Číslo zákresu managementového opatření 2 Ruční kosení podmáčených lokalit, svažitých lokalit a lokalit se zhoršenou dostupností Kosení kosení míst s dominancí rákosu, chrastice či třtiny křovištní; pokosenou hmotu odklízet ihned po seči Vhodný interval 2 x za 1 rok Kalendář pro management 1. seč 15.5.-30.6., 2. seč 15.8.-30.9. po potlačení expanze přejít na kosení 1x ročně nebo režim bez kosení Číslo zákresu managementového opatření 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Výřez náletu výřez náletových dřevin na bezlesí; v případě provedení ve vegetační sezóně možno na řez aplikovat arboricid; vyřezanou dřevní hmotu odvážet z lokality; v následujících letech provádět kontrolu zmlazení a výřez případných výmladků (nebudou-li zlikvidovány kosením) Vhodný interval 1 x za 10 let Kalendář pro management 15.8.-29.2. ve vybraných přípech je možné výřez alternovat vytržením dřeviny i s kořeny Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření 5 Likvidace invazních a expanzivních rostlin rozptýlená (nesouvislý porost invazních rostlin - jedinci či skupinky) Invazní druhy kustovnice cizí; optimálně mechanická likvidace - vykopávání, výřez; na řez je možno bodově aplikovat arboricid (srpen-listopad); biomasu odstranit z lokality; v případě potřeby opakovat až do úplného vyhubení Kalendář pro management kdykoliv Číslo zákresu managementového opatření 5, 6 Likvidace invazních a expanzivních rostlin rozptýlená (nesouvislý porost invazních rostlin - jedinci či skupinky) Invazní druhy loubinec popínavý; mechanická likvidace - vytrhávání kořenujících částí; 2 fáze - první zákrok v květnu, opakování v srpnu; v případě potřeby opakovat až do úplného vyhubení Kalendář pro management 1. zákrok: 1.5.-31.5. opakování 1.8.-31.8.
Číslo zákresu managementového opatření 1 Jiné opatření Jiné likvidace navážky; materiál odstranit z lokality Kalendář pro management kdykoliv možno spojit s vytvořením tůně Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Odstranění odpadků či skládky Odstranění odpadu odstranění černých skládek v území; v případě potřeby průběžně opakovat Kalendář pro management kdykoliv Číslo zákresu managementového opatření 1, 2 Obnova a vytváření tůní a mokřadů Péče o mokřady a rašeliniště tvorba 1-3 malých mělkých tůněk v místech s vyšší hladinou; šetřit botanicky nejcennější partie Kalendář pro management 20.8.-31.10.
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Anonymus (1986). Návrh na vyhlášení chráněných přírodních výtvorů "Slatinná louka u Liblic", "Písčina u Tišic", "Všetatská černava", "Sprašová rokle u Zeměch", "Minická skála". 5 s., textová příloha. Manuskript. Archivuje AOPK ČR, Krajské středisko Praha a Střední Čechy. FORMANOVÁ, I. (2006). Plán péče o přírodní rezervaci Všetatská černava na období 2007-2016. 20 s., 6 mapových příloh, 1 tabulka, textová příloha. Manuskript. Archivuje Krajský úřad Středočeského kraje, Praha. FORMANOVÁ, I. (2011). Plán péče o přírodní rezervaci Všetatská černava (návrh na vyhlášení) na období 2012-2021. 29 s., 3 tabulky, 5 mapových příloh, CD. Manuskript. Archivuje Krajský úřad Středočeského kraje, Praha. HÁKOVÁ, A.; KLAUDISOVÁ, A.; SÁDLO, J. (eds.) (2004). Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA. XII, 3, s. 1-132. 1213-3393. JERSÁKOVÁ, J.; KINDLMANN, P. (2004). Zásady péče o orchidejová stanoviště. Vydání 1. České Budějovice: Kopp. 119 s., 32 p. ISBN 80-7232-254-0. KŮRKOVÁ, I. (2004). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd: Kód díla - A0299 Polabí u Neratovic. 21 s. Manuskript. Archivuje Sbírka listin ÚSOP AOPK ČR, Praha. LOŽEK, V.; KUBÍKOVÁ, J.; ŠPRYŇAR, P. et al. (2005). Chráněná území ČR, svazek XIII.: Střední Čechy. 904 s. ISBN 80-86064-87-5. PIVNIČKOVÁ, M. (1979). Ochranářský plán na období 1979-1987: SPR Všetatská černava (návrh). 6 s. Manuskript. Archivuje AOPK ČR, Krajské středisko Praha a Střední Čechy. PIVNIČKOVÁ, M. (1995). Plán péče na období 1995-2004 pro přírodní rezervaci Všetatská černava. 8 s., 1 mapa. Manuskript. Archivuje AOPK ČR, Krajské středisko Praha a Střední Čechy. RYDLO, J. (1982). Botanický inventarizační průzkum navrhované SPR Všetatská černava. 25 s. Manuskript. Archivuje AOPK ČR, Krajské středisko Praha a Střední Čechy. SLAVÍK, B.; HUSÁKOVÁ, J. (1975). Všetatská černava: státní přírodní rezervace. 4 s. Manuskript. Archivuje AOPK ČR, Krajské středisko Praha a Střední Čechy. ZÁMEČNÍK, J.; ČÍŽEK, O. (2008). Výsledky zoologického průzkumu se zvláštním zřetelem na skupinu bezobratlých v MCHÚ PP Všetatská černava. 28 s. Manuskript. Archivuje Krajský úřad Středočeského kraje, Praha. 4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Josef Spilka E-mail: praha@nature.cz Datum zpracování: 5. Seznam zkratek AOPK ČR ES EVL KÚ MZCHÚ OP ZCHÚ PR SDO SPR ÚSOP ZCHD Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Evropský seznam Evropsky významná lokalita krajský úřad maloplošné zvláště chráněné území ochranné pásmo zvláště chráněného území přírodní rezervace Souhrn doporučených opatření státní přírodní rezervace Ústřední seznam ochrany přírody zvláště chráněný druh (ve smyslu vyhlášky č. 395/1992 Sb.)
ZCHÚ ZOPK zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0210034_Vsetatska_cernava_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0210034_Vsetatska_cernava_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0210034_Vsetatska_cernava_Invazni_druhy.pdf CZ0210034_Vsetatska_cernava_Jine.pdf CZ0210034_Vsetatska_cernava_Koseni.pdf CZ0210034_Vsetatska_cernava_Pece_o_mokrady_a_raseliniste.pdf CZ0210034_Vsetatska_cernava_Vyrez_naletu.pdf 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ 6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU