Laboratorní cvičení 1 Laboratorní řád 1. Student/ka je povinen/a seznámit se s Laboratorním Řádem, Bezpečnostními Předpisy a poskytováním První Pomoci před zahájením práce v laboratoři 2. Student/ka je povinen/a přicházet do laboratoře včas a řádně připraven. Musí znát vlastnosti látek, se kterými bude pracovat a mít připraveny potřebné výpočty. Před zahájením cvičení vyučující ověřuje znalosti studentů/ka. Pokud student/ka nemá dostatečné znalosti k řešení dané úlohy, cvičení vykoná v náhradním termínu 3. Každá absence musí být omluvena. Má-li student/ka vážné osobní důvody, pro které se nemůže zúčastnit cvičení, sdělí to vedoucímu předem. Každá zameškaná úloha musí být nahrazena. Na termínu náhradního cvičení se dohodne student/ka s vedoucím cvičení 4. Při práci v laboratoři musí mít student/ka pracovní plášť a vhodnou obuv 5. Studenti/tky pracují ve dvojicích. Před zahájením práce zkontrolují podle přiloženého seznamu pracovní stůl a jeho vybavenost. Všechny závady zjištěné před zahájením práce nebo v jejím průběhu neprodleně hlásí vedoucímu cvičení 6. Při práci je nutné postupovat přesně podle zadané úlohy a pokynů vedoucího. Před používáním přístrojů se musí student/ka nejprve seznámit s jejich obsluhou. 7. Průběh práce a získané výsledky si každý/á student/ka zaznamenává do protokolárního sešitu. Po skončení cvičení předloží výsledky vedoucímu cvičení. 8. Následující cvičení odevzdá každý/á student/ka vypracovaný protokol, který nese tyto náležitosti: jméno studenta/tky, studijní kombinaci, datum, název úlohy, stručný úvod a princip úlohy, stručný postup, výsledky (tabulky, grafy), diskuzi a závěr 9. Po skončení práce je student/ka povinen/a dát své pracovní místo do pořádku, řádně umýt sklo a opláchnout destilovanou vodou 10. Student/ka smí opustit laboratoř až po kontrole dosažených výsledků a stavu pracovního stolu vyučujícím 11. Po ukončení práce vypneme elektrické spotřebiče 12. V laboratoři je ZAKÁZÁNO jíst, pít a kouřit 13. Studenti/tky jsou povini/y dodržovat bezpečnostní předpisy 14. Zvláštní opatrnosti je třeba dbát při manipulaci s otevřeným ohněm, hořlavinami, žíravinami a jedovatými látkami 15. Případné závady, nedostatky, nehody nebo poranění je nutné hlásit vyučujícímu a v případě potřeby poskytnout okamžitě první pomoc 16. Práce v chemické laboratoři je zakázána těhotným ženám a matkám do konce 9. měsíce po porodu. Posluchačka je povinna vedoucímu cvičení okamžitě oznámit graviditu či nedávný porod. 1
Bezpečnost práce v chemické laboratoři A. Provádíme pouze práce podle pracovního návodu a vyučujícího B. Seznámíme se s rozmístěním hasicích přístrojů a s únikovými východy z laboratoře C. V laboratoři NIKDY nejíme, nepijeme a nekouříme. Po skončení práce si důkladně umyjeme ruce D. K jídlu a pití (mimo laboratoř) nikdy nepoužíváme chemické sklo E. Tašky a oblečení uložíme do skříňky mimo laboratoř F. Při práci v laboratoři vždy nosíme pracovní plášť a vhodnou obuv G. Neprovádíme samovolné opravy anebo úpravy na elektrické instalaci a přístrojích H. Chemikálie nikdy nezkoušíme ústy a neinhalujeme výpary I. Nepipetujeme ústy J. Při práci s žíravinami a jinými nebezpečnými látkami si chráníme obličej a oči ochraným štítem a ruce gumovými rukavicemi K. Na pracovišti udržujeme pořádek a čistotu. Dbáme, abychom vnější stěny nádob nebo pracovní místo nepotřísnili chemikáliemi L. Koncentrované kyseliny či zásady ředíme tak, že kyselinu nebo zásadu lijeme tenkým proudem po tyčince do vody za současného míchání a chlazení M. Při provádění pokusů ve zkumavkách držíme ústí zkumavek odvrácené od obličeje svého i spolupracovníků N. Při práci s hořlavinami nesmí být v blízkosti otevřený oheň O. Zvýšenou pozornost věnujeme hlavně manipulaci s hořlavinami I. Třídy, které mají teplotu vzplanutí do 21 C (aceton, ether, methanol, ethanol, benzin, benzen, toluen) P. Pokud vypukne požár je každý povinen pokusit se ho zdolat vlastními silami (hasicím přístrojem). Je nutno vypnout elektrický proud a pokusit se odstranit z okolí požáru hořlavé látky a nádoby se stlačenými plyny. Nelze-li požár zvládnout vlastními silami, je nutné neprodleně volat hasiče (150) Q. Střepy a jiné odpadky s ostrými hranami musí být odkládány do nádob zvlášť k tomu určených R. Zbytky jedů a organických rozpouštědel likvidujeme podle pokynů vyučujícího S. V případě nehody okamžitě informujeme vyučujícího a poskytneme první pomoc. Vedoucímu cvičení je třeba hlásit i každé nepatrné poranění, bolesti hlavy, hučení v uších a podobně. Ve všech případech je nutno sepsat protokol o poranění pro případ pozdějších komplikací 2
První pomoc Každý úraz v laboratoři musí být ihned oznámen vedoucímu laboratorní práce.v každé laboratoři je umístěna lékárnička. 1. POPÁLENINY Drobné popáleniny můžeme ochladit omytím ethanolem nebo vodou a případně ovázat. V případě větší či otevřené popáleniny popálené místo neomýváme, opatrně je pouze zavážeme sterilním obvazem. V žádném případě nenanášíme masti nebo zásypy! 2. ZASAŽENÍ KŮŽE ŽÍRAVINOU Poleptané místo omyjeme okamžitě silným proudem vody z vodovodu a toto omývání provádíme několik minut. Pokud k zasažení došlo přes oděv, je nutno oděv okamžitě a rychle svléci. Čas je tu rozhodující a při prodlení může místo celkem banální nehody dojít k vážnému poškození zdraví! Po důkladném omytí je možno provézt neutralizaci: Při poleptání kyselinou: 3-10% roztok NaHCO3 nebo mýdlová voda 3. POLEPTÁNÍ OČÍ Při poleptání zásadami: 3% kyselina citronová nebo octová Oko opět nejprve vypláchneme co nejintenzivněji vodou z vodovodu. Před vyhledáním lékařské pomoci můžeme po vypláchnutí oko ošetřit tzv. borovou vodou z lékárničky. 4. POLKNUTÍ CHEMICKÉHO MATERIÁLU Vyvolat zvracení, např. požitím mýdlového roztoku, je-li třeba i opakovaně. Pak podat živočišné uhlí. Při bezvědomí a po požití kyselin nebo zásad zvracení nevyvolávat. 5. POŘEZÁNÍ Při požití kyselin: vypít co největší množství vody, podat magnesium peroxidatum Při požití louhů: opět vypít co největší množství vody, pak 2% kyselinu octovou Větší rány zásadně nevymýváme ani vodou ani dezinfekčním prostředkem, pouze přiložíme sterilní obvaz. Pouze zcela drobná povrchní poranění ošetříme dezinfekčním prostředkem (3% peroxid vodíku, ajatin) a obvážeme. Při velmi silném tepenném krvácení se tepna stiskne přímo v ráně, popř. se použije široké škrtidlo nad ranou. 6. OTRAVA PLYNEM Odstranit zamořený oděv, vynést postiženého na čerstvý vzduch a co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc. V případech, kdy je nutný převoz do nemocnice, nebo při jakýchkoliv otravách a těžších úrazech, je třeba volat rychlou záchrannou službu, tel. 155. 3
Chemikálie Nebezpečné chemikálie mají na štítku příslušnou značku a štítek obsahuje text vysvětlující nebezpečí. Text na štítku je u nebezpečných chemikálií obvykle psán červeným písmem oproti normální černému písmu. Základní kategorie nebezpečí a jeho označení jsou tyto: Chemikálie mohou být různé čistoty. Lze v zásadě rozlišit tyto stupně čistoty: 1. technický (před použitím se musí většinou pročistit, obsahují velké množství nečistot) 2. čistý (purum) 3. pro analýzu (P.A. pro analysis) 4. chemicky čistá (spektrálně nebo chromatograficky čistá) 5. zvláště čistá Obsah příměsí různých látek u chemikálií bývá uveden v katalogu jednotlivých firem. Tyto firmy dodávají jednotlivé chemikálie také s tzv. bezpečnostními listy. Protože s čistou chemikálií roste také cena, chemikálie o vysoké čistotě používáme pouze pro speciální účely a analýzy. 4
Chemické nádobí: laboratorní sklo, porcelán a ostatní materiál Převážná část laboratorního nádobí se vyrábí z chemicky a tepelně odolného skla a porcelánu. Na chemickou odolnost skla má největší vliv obsah oxidu křemičitého, tepelnou odolnost zvyšuje oxid boritý (snižuje roztažnost skla). I u chemicky odolného skla však dochází ke korozi. Nejmírnější korozi způsobují zředěné roztoky kyselin. Větší korozní účinek má čistá voda a nejkorozivnější jsou zásadité roztoky. Kyselina fluorovodíková rozrušuje sklo úplně. Roztoky solí, pokud jsou neutrální, působí na sklo slaběji než voda. Z domácích skel se pro výrobu laboratorního nádobí nejvíce používá sklo SIAL a sklo SIMAX. Nádobí vyrobené ze skla SIMAX je sice tepelně odolnější než nádobí ze skla SIAL, ale je méně chemicky odolné. Porcelánové laboratorní nádobí vykazuje velkou tepelnou odolnost a větší chemickou odolnost než sklo. Zejména vůči působení alkalických roztoků. S výjimkou kyseliny fluorovodíkové a fosforečné odolává tvrdý chemický porcelán i delšímu působení kyselin za horka. Mezní teplota pro použití porcelánového nádobí polévaného (glazovaného) je 1100ºC až 1200 ºC, nepolévaného 1400 ºC. Z plastických hmot pro výrobu laboratorního nádobí se používá zejména polyethylen (střičky, reagenční láhve), který snáší teplotu do 60 C a je indiferentní k roztokům alkalických hydroxidů, k běžným kyselinám i ke kyselině fluorovodíkové. Nevýhodou takového nádobí ovšem je, že do jeho stěn mohou pronikat zejména plynné součásti roztoků (NH3, H2S, oxidy dusíku, aj.), které nelze odstranit vymytím. Je proto zvykem používat polyethylenových nádob jen pro určitý účel a nestřídat v nich chemicky rozdílné roztoky. Polyethylenové střičky určené pro destilovanou vodu se nikdy nepoužívají pro jiné roztoky. Znečištěné nádobí se umývá mycími prostředky a pak destilovanou vodou nebo lihem. Usazeniny se čistí obvykle kyselinami (méně poškozují sklo). Mastnoty se odstraňují organickými rozpouštědly (aceton, CCl4, benzín). Podle účelu, k jakému slouží, rozdělujeme chemické nádobí do několika skupin. Kádinky a baňky jsou nejběžnější tenkostěnné nádoby. Kádinky mají válcovitý tvar, rovné dno a na horním okraji vylévací hubičku. Objemy od 5 ml do 4000 ml. Přibližně jimi lze stanovit objem tekutiny. Obrázek 1: Kádinky 5
Baňky mají tvar členitější, často rozdělený na vlastní baňku a hrdlo. Názvy jednotlivých typů baněk jsou odvozeny od účelu, ke kterým se baňky používají: Erlenmayerovy baňky mají kónický tvar, který umožňuje dosáhnout tyčinkou na libovolné místo v baňce. Obrázek 2: Erlenmayerova baňka Destilační baňky mají kulaté dno, používají se do destilačních a vakuových prostor. Obrázek 3: Destilační baňka Varné baňky používají se na ohřev kapalin, často jako součást chemických aparatur. Mohou samostatně stát nebo jsou celokulaté. Frakční baňky na hrdle mají obvodový prstenec nebo zábrus. Titrační baňky mají široké hrdlo, kulatý tvar umožňuje dobré míchání při titraci. Obrázek 4: Titrační baňky Odsávací baňky silnostěnné, slouží k filtraci za sníženého tlaku. Baňky s rovným dnem lze jednoduše upravit k přechovávání malých množství destilované vody na pracovním stole a směrování jejího proudu na potřebné místo při práci. Takto upravená baňka se nazývá střička. Dnes jsou střičky vyráběny výhradně z plastu. 6
Obrázek 5: Plastová střička Celá skupina nádobí je určena více či méně přesnému odměřování objemu kapalin. Patří sem silnostěnné odměrné válce pro hrubší odměřování objemu, z tenkostěnného nádobí pak pipety, byrety a odměrné baňky. Obrázek 6: Odměrné válece Obrázek 7: Sérologické a automatické pipety Slovem nálevka se v laboratoři označuje větší počet pomůcek. Takové nálevky se používají na přelévání tekutin a k jednoduchým filtracím. Pro urychlení filtrací se používají silnostěnné nálevky s žebrovaným vnitřním povrchem kužele nebo velmi úzkým stonkem. Nálevce tvarem podobná je násypka určená k vpravování pevných látek do baněk. Tzv. dělící nálevky se používají k řadě pochodů. Exsilátory slouží k uchovávání vysušeného materiálu. Jsou různých typů a velikostí. Scheiblerův exsikátor je silnostěnná nádoba se zabroušeným víkem a kohoutem. Zesílení účinku lze dosáhnout snížením tlaku v exsilátoru. 7
Obrázek 8: Exsikátor Krystalizační a odpařovací misky se používají při krystalizačních a odpařovacích pracích. Obrázek 9: Krystalizační miska-skleněná Speciální chemické nádoby do aparatur sem patří různé křivule, speciální baňky, přechody (alonž), chladiče, např. chladič do destilačního přístroje. Chladiče mohou být vzdušné či vodní a podle tvaru Liebigův, kuličkový, spirálový, aj. Láhve na uchovávání chemikálií pro kapaliny se používají tzv. reagenční láhve z čirého nebo tmavého skla se zátkou a zábrusem. Prachovnice mají široké hrdlo, rovněž se zábrusem louží k ukládání sypkého materiálu. Obrázek 10: Prachovnice 8
. Obrázek 11: Chemické nádobí - shrnutí 9